Kapr a potenciál úspor
Nosným tématem dnešního článku je jak uchovat kapra ve vaně po nezbytně nutnou dobu a přitom v rámci tematického zaměření tohoto serveru byl nosným tématem potencionál úspor, např. zbytečné množství kapající pitné vody z kohoutku mnoha domácností.
Poznámka: Dnešní článek je posledním před vánočními svátky a je především přáním klidných a idylických Vánoc. Dopřejme si oddych od pracovního shonu a dobře naladěni se věnujme svým nejbližším. Děkuji autorovi, že se s takovým nadhledem zhostil netradičního tématu.
Ing. Dagmar Kopačková
... a ptáš se mě
jak se má zabít kapr
jak se má loupat, smažit, nevím
zeptej se mě radši na to,
jak se má kapr
víš,
kapr je ryba
ocasem hýbá
a tím se pohybuje ve vodě
je kapr doma...
(pozn. výňatek z písňového textu Kapr, skupina Buty)
... začátek písňového textu ostravské skupiny Buty z jejich prvního alba. Poetické, ovšem víte jak na kapra, kterého pro potěchu či jak velí tradice donesete domů ještě živého a umístíte ho do vany, která se tak stane na jistou dobou místem určeným nikoliv k hygieně a pro mnohé k zasloužené relaxaci po náročném dni, ale místem, které bude sloužit k přežití symbolu štědrovečerního stolu.
Trocha všeobecné teorie
Kapr obecný (Cyprinus carpio) je z hlediska své působnosti v Čechách všeobecně podvědomě nejrozšířenější rybou a z pohledu chovu je nejrozšířenější rybou v rámci českého rybího trhu a produkce ryb vůbec. Jako biologický druh byl kapr poprvé identifikován, popsán a pojmenován v roce 1758. Z pohledu biologického zatřídění je kapr řazen mezi čeleď Cyprinidae (kaprovití), kdy se kaprovití řadí mezi nejpočetnější a nejvýznamnější čeleď sladkovodních ryb. Čeleď zahrnuje přes 3 000 známých druhů původně rozšířených v Severní Americe, Euroasii a později v Africe.
Kapr obecný (Cyprinus carpio)
Kapr, vánoční tradice
Lze říci, že naším prvním setkáním s rybou v životě je právě s vánočním kaprem ve vaně ve štědrovečerním čase. Každý si jistě pamatuje okamžik, kdy se v podvečer vrátí vítězoslavně hlava rodiny z výpravy a ve dveřích plným hlasem zahlaholí: "Napouštějte vanu!" V této chvíli jistě zbystří hlava každého specialisty zdravotní techniky a v rámci proklamovaných úspor a šetření jistě vyvstane otázka jak nejlépe uchovat kapra po těch několik dní ve vaně za cenu minimálních nákladů a dostát tak tradici? Takto jistě může přemýšlet pouze čtenář tohoto serveru a článek tak jistě není určen široké veřejnosti. Odborná veřejnost jistě promine lehčí tón a vyznění následujícího textu, případně se pousměje nad profesní deformací, která se dokáže naplno projevit jen v takto "klidných" časech, jako je čas předvánoční.
Kupujeme kapra
Vycházejme z předpokladu, že máme kapra uchovat po dobu dvou dnů čerstvého doma ve vaně, i za cenu omezení hygieny, pokud nemáme sprchový kout, a naše malá koupelna se tak stane rybí kádí. Je třeba si uvědomit, že kapr byl odloven v podzimním čase za účelem spotřeby, tzn. procesy, jakými prošel, vedly jednoznačně k cíli skončit na štědrovečerním stole v podobě takové, aby vám co nejvíce chutnal a jeho maso nepřipomínalo a nechutnalo jako něco, co se nachází na dně našich rybníků. Kapr byl po výlovu umístěn v nádržích a měl projít pročišťujícím procesem, který je pak zakončen prodejem konečným spotřebitelům. Ve finální fázi je kapr již určen na spotřebitelův stůl a rozhodně nikoliv opět zpět do rybníků a vodních toků, jak je tomu líčeno ve filmech či v literatuře ve snaze umocnit vánoční atmosféru plnou smíření a pochopení. Věřte, kaprovi je to celkem jedno. Ve fázi, kdy se nachází v kádi na ulici a je vyloven ochotným a bodrým rybářem, nastává dilema: odnést kapra živého domů, či nechat rovnou zpracovat. Pro tematické zaměření tohoto článku připusťme možnost první.
Kapr by měl být zakoupen co nejblíže bydliště, aby netrpěl dlouhým nošením a v žádném případě by neměl být převážen v autě, protože příliš teplý vzduch by nevydržel. Navíc je kapr jak v přeplněné kádi tak v prázdné tašce nepřetržitě stresován a tudíž celkově choulostivější. V rámci přenosu kapra je tradiční tzv. síťovka, dnes více rozšířená igelitová taška. Kapr by měl být vystaven co nejmenšímu teplotnímu šoku, čili bychom měli v případě mrazu kapra pokud možno zabalit do mokrého hadru, co nejrychleji odnést k domovu a vynechat pozvání souseda na svařené víno.
Kapr ve vaně
Tímto začíná poslední největší utrpení kapra od podzimního výlovu. Teplota vody z vodovodního řadu se pohybuje cca mezi 10 - 15°C (polemiku nad teplotou studené vody ponechme případně na diskusní fórum tohoto článku), kapr zažije opět jeden z dalších a posledních teplotních šoků - přechod z transportního obalu do vany plné vody. Proto se snažíme, aby voda ve vaně byla co nejstudenější. Rozhodně nenapouštíme vodu teplou. V mylném domnění, že se kapřík bude mít lépe. V případě, že pitná voda z vodovodního řadu prošla úpravou chlorem, napustíme vanu v dostatečném předstihu tak, abychom docílili co největšího vyprchání vázaného chloru obsaženého ve vodě. Kapra umístíme do vany. Pro případné snížení teploty vody je nejefektivnějším opatřením přidání, pokud to je to možné, kusů ledu či sněhu z venkovního prostředí. Vodu tak nemusíme upouštět a dosáhneme jak snížení teploty, tak určitého prokysličení.
Kapr má vzhledem ke své fyziologii slušně vyvinutý zrak, který slouží k vyhledávání potravy v našich kalných rybnících. Obzor kapra je jak do stran, tak také vzhůru i dolů podstatně větší nežli u člověka. Před rybou se protínají zraková pole obou očí. V této oblasti je možné ostré rozeznávání objektů. Posunem čočky je kaprovi umožněno vidění nablízko i do dálky. Předměty mimo vodu může kapr na základě odrazu světla vnímat jenom v určitém rozsahu. Dívá se jakoby kruhovým oknem z vody ven. Přesun kapra do zářivě bílé, paní domácnosti pečlivě vycíděné vany, je proto šokem. Ideální je, pokud necháme v koupelně zhasnuto a spokojíme se s tlumeným osvětlením např. z chodby.
Vzhledem k proklamovaným úsporám vyvstane otázka při představě crčícího či kapajícího kohoutku do vany, je toto nutné? Nároky různých druhů organismů na množství kyslíku ve vodě se liší. S tím souvisí i jejich výskyt ve vodách různého typu. Kaprovité ryby, sumec a úhoř vystačí s 6-8 mg kyslíku v litru vody (jako minimální koncentrace kyslíku pro přežití kapra v letním období se uvádí 3,5 mg/l, v zimě při sníženém metabolismu 0,6 mg/l). Kaprova potřeba kyslíku je tedy v porovnání s ostatními druhy ryb malá. Například pstruh potřebuje asi dvojnásobné množství kyslíku. Kapr má dvě možnosti, jak získávat kyslík.
Nejdůležitější úlohu hraje dýchání žábrami. Pod skřelemi (operculum) sedí na každé straně pět žábrových oblouků, z nichž první čtyři mají silně prokrvené žábrové lístky. Jsou uspořádány vždy ve dvou řadách. Chrupavčité žábrové oblouky mají trnovité výčnělky, označované jako žábrové destičky. Ty filtrují vdechovanou vodu a chrání jemné žábrové lístky před znečištěním plovoucími nečistotami. Kapr nejdříve nasává čerstvou vodu, poté vytlačuje vodu mezi žaberními oblouky opět ven. Při protékání žaberními oblouky probíhá výměna plynů na žaberních lístcích. Do krve se tak přejímá kyslík a do vody se vypouští kysličník uhličitý. Kromě dýchání přes žábry může kapr dýchat také pokožkou. Při nedostatku kyslíku ve vodě polyká kapr na vodní hladině atmosférický vzduch, který pak prochází mokrými žábrami. Toto dýchání se nazývá "nouzové dýchání". Může zajistit přežití pouze na krátkou dobu. Kapr v tuto chvíli, kdy se nachází ve vaně, již prakticky po delší čas nepřijímá potravu, a lze předpokládat jeho snížený metabolismus. Spokojí-li se s uváděným minimálním množstvím kyslíku, pak je možné nechat kapra ve vaně po více než 1,5 dne bez jakéhokoliv podstatného přivzdušňování. Ovšem protože je voda vaně teplejší než voda venku, ryba rychleji vylučuje sliz, který se usazuje na dně vany a způsobuje úbytek kyslíku z vody. Organické látky se ve vodě rozkládají a přitom spotřebovávají značné množství kyslíku rozpuštěného ve vodě. Uvedené příčiny mohou způsobit nedostatek kyslíku ve vodě a tím i stresové prostředí pro kapra. Kyslíkový nedostatek - deficit nazýváme hypoxií, což je chybějící kyslík při dané teplotě a tlaku vzduchu do tzv. rovnovážného (100%) stavu nasycení vody kyslíkem. Pokud je potřeba, viz dýchání atmosférického kyslíku, je nutné občas vodu upustit, případně pomocí chvilkového prudkého sprchování docílit dostatečného prokysličení vody. V tomto případě je voda obohacována kyslíkem při dopadu kapek na vodní hladinu z důvodů její kinetické energie a zdrojem kyslíku je i okysličená voda z vodovodního řadu. Plně dostačující je také pouze mechanicky pročeřit vodní hladinu a docílit tak prokysličení vody prostřednictvím atmosférického kyslíku. Nechat tedy z kohoutku kapat vodu, či přímo téct je poměrně zbytečné, kdy nedocílíme dostatečného provzdušnění, pozitivní efekt má pouze nižší teplota přitékající vody.
Potřebné množství kyslíku ve vodě je možné zajistit:
|
Uvedená opatření vedou k rozumným podmínkám pro kapra, aby přežil po dobu nezbytně nutnou, než přijde na štědrovečerní tabuli. Z pozice zaměření tohoto článku jsme přiměřeným způsobem zajistili optimální podmínky a dosáhli také jistých úsporných opatření.
Kapr, potencionál úspor
Rekapitulací výše uvedeného textu z pohledu vynaložených nákladů na uchování kapra můžeme dojít z zajímavým závěrům (apeluji na upozornění v prvním odstavci článku o jeho lehčí formě). První a největší investicí, kterou nelze ovlivnit, je nákup kapra a napuštění vany, pak už lze na základě uvedených doporučení v rámci domácnosti nepřímo dosáhnout několika zásadních úspor spojených s přežitím kapra po těch několik pěkných dní před štědrým dnem. Konkrétní vyčíslení úspor a nákladů na úsporná opatření nechejme na případných dalších zájemcích.
|
|
Kapr smažený, dušený
Vyvrcholením, pokud nám kapr i přes veškerou projevenou péči neuhynul, je prostření štědrovečerní tabule s kaprem v trojobalu. Můžeme si tedy popřát v tomto roce dobrou chuť s vědomím, že jsme jak pro kapra, tak pro dosažení maximálních úspor v tomto roce udělali vše.
Pozn.: stránky věnované každoročnímu vypuštění kapra do volné přírody, dotyčný tak s úspěchem činí po několik let a letos tomu zcela určitě nebude jinak.
www.topaudit.cz/kapr/