Novela stavebního zákona a správního řádu od ledna 2021 urychlí povolování staveb

Závazná stanoviska: jasně stanovené lhůty, změny v jejich přezkumu, fikce souhlasu

Novela přináší povinnost dotčeného orgánu vydat závazné stanovisko bez zbytečného odkladu. Nejpozději má být vydáno do 30 dnů od jeho vyžádání s možností prodloužení o dalších 30 dnů, pokud je nutné provést ohledání na místě nebo se jedná o zvlášť složitý případ. Totéž platí i pro potvrzení či změnu závazného stanoviska nadřízeným správním orgánem.

Související novinkou je zpřesnění možností přezkumu závazných stanovisek. Dnes není možné napadnout závazné stanovisko samostatně, jeho přezkum musí být spojen s odvoláním proti navazujícímu rozhodnutí. Nově bude umožněno závazná stanoviska podrobit přezkumu ve vlastním přezkumném řízení do 1 roku od právní moci rozhodnutí, které bylo závazným stanoviskem podmíněno. Po uplynutí 15 měsíců od právní moci navazujícího rozhodnutí však již takto přezkoumávané stanovisko nebude možné zrušit ani změnit.

O připravovaném novém stavebním zákoně na on-line konferenci Rekonstrukce a provoz bytových domů

Konference je stále k dispozici na stránkách bd2020.tzb-info.cz

Rozhovor a přednášku pro on-line konferenci poskytl Mgr. Jiří Vozák z advokátní kanceláře Frank Bold Advokáti

Příspěvek do webináře se nejprve v obecné rovině věnuje hlavním cílům rekodifikace stavebního práva v České republice. Na tématu povolování dostaveb a úprav v bytových domech je pak demonstrován způsob naplnění těchto cílů. Během tohoto příspěvku zároveň upozorňujeme na problematické aspekty návrhu nového stavebního zákona (NSZ).

Za hlavní cíle rekodifikace stavebního práva je považováno jednak zjednodušení, zrychlení a zefektivnění správních procesů, dále pak restrukturalizace státní stavební správy. Samotná příprava návrhu NSZ ovšem není zcela standardní a provází ji množství výhrad dotčených subjektů. Podoba povolovacích procesů v návrhu NSZ je ovlivněna vymezením některých nových institutů a pojmů, které představíme v rámci webináře. Návrh NSZ tak dělí stavby do několika skupin, definuje pojem bytového domu, přichází s novým řešením podkladových stanovisek nebo definuje základní povinnosti stavebníků.

Dosavadní roztříštěnost povolovacích procesů je nově nahrazena jediným povolením, které je jedním z projevů tzv. zásady integrace v návrhu NSZ. Jednou ze zajímavých novinek je možnost podání žádosti o povolení s využitím elektronického systému, tzv. Portálu stavebníka. Tento krok představuje výrazný posun v oblasti digitalizaci veřejné správy. V souvislosti s oblastí povolování dostaveb a úprav v bytových domech dále představíme některá specifika týkající se povolování záměrů a rozebereme také zcela nový institut tzv. zrychleného řízení. Webinář se krátce dotkne také nové soustavy státní stavební správy a představí řešení navrhovaná při nečinnosti stavebních úřadů nebo dotčených orgánů.

V intencích rekodifikace stavebního práva na závěr příspěvku shrneme, jak se podařilo v návrhu NSZ dodržet předeslané cíle nové právní úpravy, a to s ohledem na podobu soustavy státní stavební správy či integraci povolovacích procesů. Pokud Vás tedy zajímá, zda návrh NSZ naplňuje princip „jeden úřad, jedno řízení, jedno razítko“, po shlédnutí webináře budete znát odpověď na tuto otázku.

U uvedených změn jde o novelu správního řádu, proto platí pro všechny závazná stanoviska dotčených orgánů.

Podle novely stavebního zákona pak platí, že pokud dotčené orgány nedodrží dané lhůty pro vydání stanoviska, nastupuje tzv. fikce souhlasu vydání souhlasného závazného stanoviska bez podmínek. Výjimkou jsou stanoviska EIA a stanoviska orgánu ochrany přírody a krajiny ve významných případech. Pokud však nebudou splněny předpoklady pro vydání bezpodmínečného souhlasu, vydá nadřízený správní orgán nové stanovisko. To půjde jen do 6 měsíců od nabytí právní moci navazujícího rozhodnutí.

Územní rozvojový plán pro ČR

Klíčovou změnou novely je také zavedení nového nástroje pro územní plánování – územního rozvojového plánu platného pro celé území ČR. Bude závazný pro pořizování a vydávání zásad územního rozvoje, územních plánů, regulačních plánů i pro rozhodování v území. Oproti politice územního rozvoje, která je vydávaná prostřednictvím usnesení vlády, bude územní rozvojový plán mnohem podrobnější. Lze ho tak chápat jako obdobu krajských zásad územního rozvoje v celostátním kontextu.

Návrhy územního rozvojového plánu zpracuje novelou zřízená státní projekční kancelář. Kromě toho má také navrhovat a aktualizovat politiku územního rozvoje a udržovat nový národní geoportál územního plánování. Územní rozvojový plán bude vydáván formou opatření obecné povahy a bude jej možné napadnout pouze žalobou na zrušení k Nejvyššímu správnímu soudu, přezkumné řízení podle správní řádu je vyloučeno. Obecně pak platí, že v rámci přezkumu nelze změnit územně plánovací dokumentaci.

Spoluautorem článku je právník Jan Slezák, Frank Bold Advokáti.