Technické podmínky veřejné zakázky na stavební práce, 2. díl

Znění paragrafu 92 zákona č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek

(1) Má se za to, že technické podmínky jsou stanoveny v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení, pokud zadávací dokumentace veřejných zakázek na stavební práce obsahuje

1. dokumentaci v rozsahu stanoveném vyhláškou Ministerstva pro místní rozvoj a
2. soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr v rozsahu stanoveném vyhláškou Ministerstva pro místní rozvoj.

(2) Dokumenty podle odstavce 1 mohou být částečně nebo zcela nahrazeny jinými požadavky na výkon nebo funkci.

(Konec citace)

Čtěte také první díl seriálu Technické podmínky veřejné zakázky na stavební práce

Způsoby stanovení technických podmínek veřejných zakázek na stavební práce

Komentované ustanovení předvídá tři způsoby stanovení technických podmínek veřejných zakázek na stavební práce, a to pomocí:

• dokumentace a soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr, a to v rozsahu stanoveném prováděcí vyhláškou MMR,
• požadavků na výkon nebo funkci, nebo
• kombinace obou možností.

Je nutné upozornit, že návětí komentovaného ustanovení je oproti předchozí úpravě v ZVZ 2006 formulováno jako vyvratitelná domněnka („má se za to“), nikoliv jako povinnost. Pokud tedy zadavatel postupuje některým z uvedených postupů, splní obecnou zákonnou povinnost stanovení technických podmínek v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení (srov. § 36 odst. 3). Z uvedené právní domněnky zakotvené v komentovaném ustanovení zároveň vyplývá, že porušením zákona není vymezení technických podmínek veřejné zakázky na stavební práce jiným způsobem možné; v takovém případě však důkazní břemeno dostatečného vymezení technických podmínek v souladu s § 36 odst. 3 leží na zadavateli. Je samozřejmě otázkou, nakolik je takový postup využitelný v praxi. Lze si představit příklad, že nějaká jednoduchá stavba, která nevyžaduje stavební povolení, bude zadávána na základě dokumentace pro ohlášení stavby dle přílohy č. 5 vyhlášky č. 499/2006 Sb. Obdobná situace alternativního vymezení technických podmínek může nastat u staveb uvedených v § 103 StavZ, u nichž není vyžadováno ani stavební povolení, ani ohlášení; v takovém případě není uloženo StavZ zpracování žádné dokumentace (jde například o stavby vedení energetické infrastruktury). Uvedenou úpravu (koncepce vyvratitelné právní domněnky zakotvené v komentovaném ustanovení tedy umožňuje i jiné způsoby stanovení technických podmínek stavebních zakázek) lze dále využít například v rámci obrany (odůvodnění) zadavatele v případě, že bude kontrolními orgány zjištěno, že zadavatel nestanovil technické podmínky ani jedním z postupů předvídaných v komentovaném ustanovení § 92. V takovém případě má zadavatel vždy možnost prokázat, že i tak byly technické podmínky veřejné zakázky na stavební práce stanoveny v souladu s § 36 odst. 3.

1. Stanovení pomocí projektové dokumentace a soupisu s výkazem výměr (tzv. Design-Bid-Build) (k odst. 1)

Standardním a doposud převažujícím způsobem stanovení technických podmínek veřejných zakázek na stavební práce je jejich vymezení pomocí dostatečně detailní projektové dokumentace a navazujícího položkového rozpočtu. Jedná se tedy o postup, kdy projektovou dokumentaci zajišťuje zadavatel před zahájením zadávacího řízení, zpravidla pomocí třetí osoby – projektanta. Pro tento postup bývá také v mezinárodní praxi používáno označení „Design-Bid-Build“ (tedy navrhni – podej nabídku – postav).

Tuto povinnost zakotvil již ZVZ 2004 ve svém § 50, přičemž tehdy se jednalo v zásadě o postup jediný možný a povinný (resp. možnost specifikace pomocí funkčních a výkonových požadavků musela být ze zákona složitě dovozována); tehdejší zákon nicméně ani nestanovil, jakou úroveň projektové dokumentace je třeba použít. Tento přístup převzal následně v § 44 odst. 4 rovněž ZVZ 2006, nicméně v odstavci 5 již zároveň připustil pro veřejné zakázky, jejichž součástí je projektová činnost, alternativní možnost specifikace pomocí požadavků na výkon nebo funkci. Až do tzv. transparenční novely provedené zákonem č. 55/2012 Sb. však ani ZVZ 2006 konkrétně nestanovil, jakou úroveň projektové dokumentace je třeba použít, ani jaký je přesný obsah položkového rozpočtu, který ZVZ 2006 označuje jako soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr. ZVZ 2006 pouze vyžadoval, aby šlo o dokumentaci zpracovanou do podrobností nezbytných pro zpracování nabídky. Interpretace se obvykle klonily k podrobnosti mezi projektovou dokumentací pro stavební povolení a dokumentací pro provádění stavby. Až prováděcí vyhláška č. 230/2012 Sb. vydaná na základě transparenční novely, stanovila, že danou úrovní příslušné dokumentace se rozumí dokumentace pro provádění stavby, a detailně specifikovala náležitosti soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr. Obdobný přístup je pak použit s dílčími upřesněními i v tomto ZVZ.

Rozsah dokumentace a soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr stanoví prováděcí Stavební vyhláška (č. 169/2016 Sb.).

a) dokumentace pro zadání stavebních prací

Ustanovení § 2 Stavební vyhlášky zavádí nový pojem „dokumentace pro zadání stavebních prací“, přičemž vymezuje, že jde o dokumentaci rozsahem odpovídající dokumentaci dle prováděcích vyhlášek ke StavZ, a to:

• dokumentaci pro provádění stavby dle přílohy č. 6 vyhlášky č. 499/2006 Sb.;
• projektové dokumentaci pro provádění staveb dle příloh č. 3, 5, 6 nebo 9 vyhlášky č. 146/2008 Sb. (v případě dopravních staveb); nebo
• dokumentaci bouracích prací dle přílohy č. 8 vyhlášky č. 499/2006 Sb.

ZVZ a Stavební vyhláška tedy poměrně logicky využívá pro stanovení obsahu a rozsahu dokumentace pro zadání stavebních prací prováděcí předpisy ke StavZ (alternativním řešením by bylo stanovení vlastního rozsahu v příloze vyhlášky, který by mohl případně lépe zohlednit účel dokumentace než dokumentace, která je primárně určena pro stavebně-právní účely). Zároveň však platí, že obě dokumentace nelze z právního hlediska ztotožňovat. Nelze proto například dovodit povinnost označovat dokumentaci pro zadání stavebních prací ani soupis stavebních prací, dodávek a služeb (dále také jen „soupis prací“) s výkazem výměr autorizačním razítkem dle § 13 odst. 3 ArchtZ.

Ustanovení § 2 odst. 2 Stavební vyhlášky stanoví nad rámec odkazu na prováděcí vyhlášky ke StavZ také obsahové požadavky na dokumentaci pro zadání stavebních prací, mimo jiné musí umožnit vyhotovit soupis prací s výkazem výměr dle požadavků vyhlášky. Vymezení dokumentace pro zadání stavby odkazem na dokumentaci pro provádění stavby bývá někdy kritizováno z toho důvodu, že je primárně účelově určena pro kontrolní prohlídky stavby dle § 134 StavZ, tedy pro provádění stavby s již zcela konkrétně vymezenými výrobky apod. Zadavatel, resp. projektant však při zpracovávání dokumentace pro zadání stavebních prací musí respektovat jiný účel, mimo jiné její neutralitu z hlediska dopadu na jednotlivé soutěžitele a dodržet zákaz používání příznačných označení dle § 89 odst. 5. Zadavateli lze doporučit, aby tento účel a povinnosti zakotvil vždy do smlouvy s projektantem zpracovávajícím pro zadavatele danou dokumentaci.

b) soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr

Náležitosti soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr jsou specifikovány v § 3 až 12 Stavební vyhlášky. Cílem tohoto komentáře není provádět zcela detailní výklad Stavební vyhlášky, nicméně ve stručnosti je vhodné uvést alespoň následující:

• soupis prací se zpracovává v návaznosti na členění dokumentace pro zadání stavebních prací a člení se na stavební objekty, inženýrské objekty a provozní soubory; tyto dále doplňují související vedlejší náklady (například požadavky spojené s vybudováním, provozem a likvidací staveniště) a ostatní náklady (například na zhotovení dokumentace skutečného provedení stavby, na geodetické zaměření nebo na publicitu);
• soupis prací musí obsahovat položky veškerých předpokládaných stavebních prací, dodávek nebo služeb nezbytných pro zhotovení stavebního objektu, inženýrského objektu nebo provozního souboru;
• položky soupisu prací musí být popsány v podrobnostech jednoznačně vymezujících obsah požadovaných stavebních prací, dodávek či služeb a umožňujících porovnatelné ocenění jejich obsahu; pro sestavení soupisu je možné použít odkaz na cenovou soustavu dle § 11 Stavební vyhlášky (v takovém případě však musí zadavatel poskytnout dodavatelům relevantní části cenové soustavy nebo k nim zajistit neomezený dálkový přístup); jeden dílčí soupis může odkazovat jen na jednu cenovou soustavu; detailní náležitosti položky soupisu jsou stanoveny v § 6 Stavební vyhlášky (mimo jiné pořadové číslo, označení a kód cenové soustavy, detailní popis položky a požadované kvality, měrná jednotka a množství, výkaz výměr);
• součástí položky soupisu je také výkaz výměr, jímž se dle § 7 odst. 1 Stavební vyhlášky rozumí výpočet použitý při stanovení předpokládaného množství položky soupisu; musí odkazovat na příslušnou část dokumentace pro zadání stavebních prací tak, aby umožnil kontrolu celkové výměry, případně může být odkázáno na výpočet přímo v dokumentaci; výkaz výměr není třeba, pokud není pro stanovení množství položky třeba;
• ustanovení § 5 odst. 7 Stavební vyhlášky předvídá také možnost kombinace vymezení technických požadavků ve smyslu § 92 odst. 2 pomocí požadavků na výkon nebo funkci; takové části technických podmínek mohou a musí být logicky obsaženy ve stejném soupisu prací, aby mohly být při ocenění zahrnuty do celkové nabídkové ceny, zároveň však není možné na jejich obsah klást požadavky vymezené § 5 Stavební vyhlášky;
• soupis prací v elektronické podobě musí být zpracován v otevřeném formátu, který umožní přenos dat a jejich zpracování různými softwarovými produkty, formát musí být volně dostupný; elektronický soupis prací musí umožnit zpracování nabídky doplněním požadovaných údajů (jednotlivá pole a listy soupisu by měly být provázány automatickými výpočty tak, aby dodavatel musel doplnit jen jím nabízené, požadované jednotkové ceny, a celkovou nabídkovou cenu tak získal automatickým výpočtem, a nedocházelo tak ke zbytečným chybám při výpočtech a přenosu dílčích výsledků; doporučit lze také „uzamčení“ polí, která nejsou určena pro vyplnění dodavateli).

Závěrem lze pro úplnost dodat, že vymezení technických podmínek pomocí dokumentace pro zadání stavebních prací a soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr nemá přímý vliv na otázku konstrukce smluvní ceny ve smlouvě na plnění veřejné zakázky. Dle charakteru, resp. výslovného ustanovení smlouvy může být identický soupis prací jednou použit jako způsob výpočtu paušální ceny s fixními položkami a podruhé v rámci tzv. měřené ceny (tzv. měřené smlouvy), kdy jednotlivá množství v položkách soupisu budou jen odhady pro ocenění veřejné zakázky, avšak fakturace bude probíhat na základě skutečného, naměřeného množství (typicky při použití tzv. Červené knihy FIDIC).

V případě, kdy kompletní zadání připravuje zadavatel, je třeba upozornit na § 36 odst. 3 větu druhou, která zakazuje přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele. Zadavatel tedy není oprávněn přenášet na dodavatele odpovědnost například za nesoulad mezi projektovou dokumentací a soupisem prací v tom smyslu, že by vybraný dodavatel byl například povinen chybějící položky provést na své náklady, pokud je neodhalil před podáním nabídek či v určité lhůtě po uzavření smlouvy. Posledně uvedený názor nicméně nijak nevylučuje aplikaci § 2594 OZ u smlouvy o dílo, dle níž je zhotovitel povinen upozornit bez zbytečného odkladu objednatele na nevhodnou povahu věcí nebo příkazů k provedení díla (příkazem se rozumí i zadávací dokumentace). Tato povinnost samozřejmě existuje, její dopady jsou však spíše v oblasti odpovědnosti za vady. Zároveň však § 36 odst. 3 věta druhá nevylučuje, aby smlouva na dodavatele přenášela v určité míře jinou odpovědnost.