Nedělní komentář - Vliv kvality vody na zdraví u vody pro pití a koupání - vliv sinic (I)

Řasy a sinice jsou kosmopolitní organismy obývající vodní a půdní lokality, žijí na sněhu, skalách, kůře stromů, srsti zvířat, v jeskyních, šíří se větrem apod. Řasy i sinice byly identifikovány také jako součást domácího prachu. Obsah proteinů tvoří v přírodních podmínkách 12-80 % jejich biomasy.

Tyto organismy si zaslouží pozornost jako možné potencionální alergeny pro své široké rozšíření a vysoký obsah proteinů. Tato problematika se dostává do popředí teprve v posledních letech, kdy se obecně hovoří o vysoké citlivosti obyvatel na alergenní podněty, a proto není doposud k dispozici dostatek ověřených údajů. Alergie citlivých skupin lidí na řasy a sinice jsou ovšem známy již z bývalého Československa. Obecně lze konstatovat, že počet alergiků vzrůstá. Odborníci diskutují o tom, zda jde o obecný trend zvyšující se citlivosti lidské populace vlivem životního stylu a prostředí, nebo zda se opravdu mění struktura a aktivita alergenů. Podle toho, kolik a jakých toxinů se do těla dostane, se liší i projevy: od lehké akutní otravy, projevující se střevními a žaludečními potížemi, přes bolesti hlavy až po vážnější jaterní problémy.

Přítomnost cyanotoxinů v rekreačních nádržích a zejména pitných vodách představuje rostoucí nebezpečí. Cyanotoxiny mohou přímo vyvolat tři hlavní skupiny onemocnění, a to poruchy zažívacího traktu, alergické reakce - respirační a kontaktní dermatitidy a onemocnění jater. Často jsou však jako primární důvody onemocnění uváděny jiné příčiny. Například pacienti trpící na hepatitidy často pozorují zhoršení zdravotního stavu po kontaktu s cyanotoxiny, obdobně jako astmatici a ekzematici. Významným podnětem, který podpořil intenzivní výzkum v této oblasti, byly americké experimenty v Číně, kde bylo 50 000 obyvatel odkázáno na zdroj vody, ve kterém docházelo k masovému rozvoji Microcystis. Teprve při tomto neobvyklém výzkumu bylo zjištěno, že řada typů onemocnění, která bývají připisována různým příčinám, mohou být důsledkem působení toxinů sinic. Po zapojení epidemiologů do spolupráce s toxikology byl prokázán vliv cyanotoxinů na procesy karcinogeneze, oslabení imunitního systému, malátnost a celkovou slabost, zvracení a zažívací obtíže (křeče, průjmy apod.), respirační a alergická onemocnění (podráždění kůže, ekzémy, otoky, záchvaty kašle, dušení apod.), poruchy funkce jater a další zdravotní potíže.

Voda pro rekreaci

1. Koupání ve volné přírodě
Problémem koupání ve volné přírodě je přítomnost základních živin potřebných pro rozvoj patogenních bakterií či toxických forem sinic. Sinice mohou při nadměrném rozvoji a pomnožení vytvořit na koupacích místech až vodní květ, který může být zdravotním rizikem pro koupající se osoby v těchto vodách. Případné pomnožení patogenních bakterií může vést k onemocnění projevujícím se nevolností, vysokými teplotami, zvracením, průjmem, popř. zvýšenými teplotami, může se objevit vyrážka a další kožní problémy, zarudlé oči, záněty spojivek, rýma, záněty kůže a sliznic.

Je třeba si uvědomit, že ke kontaktu člověka s vodou nedochází pouze vnějším povrchem těla ale i vnitřně, vzhledem k tomu, že lidé často nechtěně při koupání vypijí trochu vody (1-2 dl) a sní i přítomné sinice. Riziko se zvyšuje u dětí, které zpravidla vypijí více vody a jejich tělesná hmotnost je menší.

V letošním roce bude hygienická služba v souladu s požadavky Evropské unie sledovat kvalitu koupacích vod ve volné přírodě. Jedná se o místa stanovená vyhláškou Ministerstvem zdravotnictví ČR. Jedná se o místa pro koupání většího počtu osob na vodních nádržích - štěrkovištích, zatopených lomech, jezerech apod. Na těchto koupacích místech bude v koupací sezóně (cca květen až srpen) v pravidelných, minimálně 14 denních intervalech hygienická služba provádět kontrolu kvality vody v mikrobiologických, biologických a fyzikálně - chemických ukazatelích. Uvedené cílené sledování kvality vod pro koupání ve volné přírodě je v současné době zajišťováno státem a jeho cílem je omezení či vyloučení zdravotních rizik pro koupající se v těchto vodách. Koupání na ostatních vodních nádržích a vodních tocích je problematické. Kvalita vody z hlediska využití pro vodní rekreaci a koupání není sledována a případná zdravotní rizika z vody se mohou zvyšovat. Proto hygienická služba využívání těchto vodních ploch ke koupání zásadně nedoporučuje. Zvlášť je třeba upozornit na vodní toky, u kterých kvalita vody může být značně proměnlivá, může být kontaminována odpadními vodami.

Riziko se zvyšuje

s množstvím sinic ve vodě s individuálními předpoklady osoby (alergik, oslabený člověk, dítě apod.) doba pobytu ve vodě, opakované koupání

Jak jednoduše zjistit, zda voda obsahuje sinice nebo řasy?

Láhev se zúženým hrdlem (např. PET láhev) naplníme zcela vodou a necháme alespoň 20 minut stát v klidu na světle. V případě, že se u hladiny vytvoří zelený kroužek tvořený zelenými organismy ve tvaru "sekaného jehličí nebo zelené krupice" (voda přitom zůstane čirá), jedná se zpravidla o sinice. Jestliže voda zůstane zakalena rovnoměrně nebo začne tvořit větší zákal u dna, půjde pravděpodobně o řasy. Opatrně vstupovat do vody (tak aby se nezvířily usazeniny ze dna) a pozorovat, zda se okolo kolen nevznášejí drobné zelené částečky. Jestli ano, pak se jedná o sinice.

Několik rad závěrem:

Největší nahromadění sinic (i toxinů) vzniká právě při vodním květu. Koupání ve vodě obsahující vodní květ nelze rozhodně doporučit. Pokud se chcete koupat ve volné přírodě, zkuste před vstupem do vody některou z výše uvedených metod na rozlišení řas a sinic. Když voda obsahuje sinice, řiďte se první radou. Pokud se rozhodnete pro koupání ve vodě se sinicemi, osprchujte se po koupání čistou vodou, odstraňte z těla zbytky řas a sinic. Koupání by nemělo být delší než cca 10 minut!! Po koupání v přírodní nádrži netřete pokožku a vždy se osprchujte čistou vodou. Pro malé děti volte raději jako koupací místo hygienicky zajištěné umělé koupaliště.

2. Koupání v bazénech a koupalištích
Krytá koupaliště jsou dozorována celoročně, nekrytá koupaliště jsou dozorována v letní sezóně, a to těsně před zahájením sezóny (podle počasí) a potom cca 1 x za 14 dní nebo podle aktuální epidemiologické situace. Pověřený pracovník Krajské hygienické stanice provádí zdravotní dozor dle § 87 zákona č. 258/2000 Sb., při němž kontroluje dodržování vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 464/2000 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na koupaliště, sauny a hygienické limity venkovních hracích ploch a provozního řádu koupaliště, a to zejména:

• jakost bazénové vody přímo na místě
• množství ředící vody
• hygienickou úroveň vybavení
• úklid a dezinfekci prostor
• osobní ochranné pomůcky zaměstnanců
• posudky zdravotní nezávadnosti používaných přípravků k úpravě bazénové vody, dezinfekčních a algicidních přípravků
• evidenci provozovatele o výsledcích kontrol

Pracovník zdravotního ústavu odebírá vzorky k laboratorní kontrole jakosti ve vlastních laboratořích. Kontroluje se kvalita po stránce mikrobiologické (koliformní bakterie, termotolerantní koliformní bakterie, enterokoky), fyzikální a chemické (teplota, průhlednost, amonné ionty, ChSK(Mn), volný chlor, chloridy, pH, dusičnany, redox-potenciál, v případě úpravy vody koagulací hliník nebo železo).

Jakost vody v bazénech veřejných koupališť se zhoršuje u otevřených umělých koupališť při vícedenním horkém počasí, kdy je vysoká návštěvnost všech areálů. Provozovatelé řeší nárůst návštěvnosti provozně-technologickými opatřeními, příp. výměnou vody, zejména u brouzdališť. Důležité je, aby všichni návštěvníci důsledně dodržovali stanovené provozní podmínky týkající se osobní hygieny (osprchování celého těla před vstupem do oddělené bazénové části, vstup pouze přes brodítka se sprchami, používání jen čistého oděvu-plavek apod.). Významně tak napomůžou udržet co nejlepší kvalitu vody.

Návštěvníkům koupališť hygienici doporučujují, aby si všímali zejména:

průhlednosti vody - musí být nerušený průhled až na dno zda není ve volném ovzduší nad hladinou dráždivé množství volného chloru zda jsou stěny a dna bazénů a brodítek čisté a dno bez sedimentů zda je průběžně zajišťován úklid okolních ploch, zejména oddělených ploch v okolí bazénů, a zda v těchto prostorách nedochází ke konzumaci jídla a jinému znečišťování ploch některým z návštěvníků zda jsou průběžně udržovány v čistotě záchody, sprchy a šatny

O nedostatcích v těchto oblastech je vhodné ihned uvědomit nejbližšího zaměstnance koupaliště, (nejlépe přímo vedoucího, je-li přítomen), kteří mají povinnost dle provozního řádu zajistit neprodleně nápravu.

Aktuální informace o stavu vod:

Krajská hygienická stanice Liberec (www.khslbc.cz) v oblastech: Českolipsko, Liberecko, Jablonecko, Semilsko. Krajská hygienická stanice Brno (www.khsbrno.cz) v oblastech: Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov, Znojmo. Krajská hygienická stanice Ostrava (www.khsova.cz) v oblastech: Opava, Bruntál, Karviná, Frýdek Místek, Nový Jičín. Krajská hygienická stanice Plzeň (www.khsplzen.cz) v oblastech Plzeň město, Plzeň sever, Plzeň jih, Tachov, Domažlice, Klatovy, Rokycany Krajská hygienická stanice Jihlava (www.khsjih.cz) v oblastech: Jihlava, Havlíčkův Brod, Pelhřimov, Třebíč, Žďár nad Sázavou. Krajská hygienická stanice Ústí nad Labem (www.khsusti.cz) v oblastech: Děčín, Chomutov, Litoměřice, Louny, Most, Teplice, Ústí nad Labem. Krajská hygienická stanice Pardubice (www.khs.pce.cz) v oblastech: Pardubice, Chrudim, Svitavy, Ústí nad Orlicí. Krajská hygienická stanice Zlín (www.khs.zlin.cz) v oblastech: Zlín, Kroměříž, Uherské Hradiště, Vsetín.

Do budoucna bude Česká republika v rámci reportingu pro Evropskou unii pravidelně podávat na konci každého kalendářního roku přehled kvality koupacích vod ve volné přírodě na území republiky. Takto získané informace o kvalitě vody pro koupání ve volné přírodě budou od všech evropských států vydávány v ročence Evropské unie.

Voda jako potravina - určená k pití

Voda je pro naše tělo absolutně nezbytná. Naše tělo obsahuje až 70% vody, kterou je třeba doplňovat, vzhledem k tomu, že si netvoříme rezervy.
Každá tkáň, orgán, systém i jednotlivé buňky fungují pouze v tekutém médiu. Cirkulace krve nutně potřebuje vodu, taktéž sluch, zrak, močové, trávicí a další funkce jsou nemyslitelné bez vody. Voda pomáhá zbavit se organismu škodlivých odpadových produktů. Bez vody bychom nemohli polykat, mrkat, mluvit, na jejím množství v těle závisí zdraví, všechny fyziologické, ale i psychické funkce.

Nejlepší proti žízni je stolní voda, balená voda, minerálka nebo voda z vodovodu. Tyto tekutiny nedodávají žádné kalorie.

Již řadu let se provádí pravidelné monitorování kvality pitné vody z veřejného vodovodu. Od minulého roku je podkladem pro kontrolu jakosti pitné vody Zákon č. 258/2000 Sb. a prováděcí vyhláška č. 376/2000 Sb. Limity pro obsah kontrolovaných ukazatelů jsou harmonizovány s požadavky Evropské unie. Lze tedy tvrdit, že množství látek je vyvážené a mělo by odpovídat potřebám lidského organismu.

V některých oblastech může dojít, z důvodu nutné dezinfekce pitné vody ve vodovodu, k nepříjemným senzorickým zjištěním (např. voda je cítit chlorem nebo je "bíle zakalená"). V případě špatných rozvodů v domě, dochází často k uvolňování železa, což se projevuje rezavým zbarvením vody. I tuto vodu lze označit za zdravotně nezávadnou.

Je třeba si ovšem uvědomit, že toto platí pouze pro vodu studenou pitnou. Voda teplá, zvláště tam, kde je připravována hromadně jako tzv. voda užitková (TUV, TV) se k pití nehodí, a to ani k přípravě nápojů nebo pokrmů a to ani po převaření. V případě teplé vody připravené ohřátím vody studené pitné je situace o něco lepší, ale ani zde nedoporučujeme její užívání pro potravinářské účely, neboť při vyšších teplotách se snadněji množí mikroorganismy, které mohou naše zdraví negativné ovlivnit. Vyloženě nebezpečné je to při přípravě stravy kojenecké. Teplá voda je určena k jinému použití než voda pitná!!

Zajištění pitné vody ve vodovodu má předehru v úpravě vody, kde je třeba rovněž v rámci úpravy vody uvažovat s odstraněním sinic.