Čeští odborníci zpřesňují mapování sídelní struktury v ČR

Nová metodika pro vymezení urbanizovaného prostoru v ČR výrazně zpřesňuje dosavadní evropský standard DEGURBA (Degree of Urbanisation), který pro vymezení městského a venkovského prostoru využívá základní čtvercovou síť (grid 1x1 km).

• Problém rastru: Fixní čtvercová mřížka u silně fragmentované české sídelní struktury vede ke zkreslení – do městského prostoru často zbytečně zahrnuje lesy, zemědělskou půdu či vodní plochy, zatímco jemnou příměstskou zástavbu (suburbanizaci) stírá.
  
• Polygonový přístup: Český tým vyvinul plně automatizovaný model, který pomocí adresních bodů a specifických hustotních algoritmů ohraničuje jednotlivá území nepravidelnou křivkou (polygonem). Tím eliminuje nadhodnocení ploch a věrněji kopíruje reálný tvar zástavby.
  

Klíčové poznatky a přesnější čísla pro ČR:

• Městská centra: V nejhustěji osídlených městských centrech (>1 500 obyv./km², min. 50 000 obyv.) ve skutečnosti žije 21,3 % populace ČR na 0,78 % plochy státu (dosavadní model Eurostatu uváděl 28,5 %).
• Města a menší města: První dvě kategorie DEGURBA 2 („města“ a „menší města“) soustřeďují dohromady 44,4 % obyvatel na 3,8 % území ČR.
• Předměstí a lokální města: Kompaktní předměstí tvoří 0,5 % plochy s 287 tisíci obyvateli.
• Izolovaná „lokální města“ (nad 5 000 obyvatel) pokrývají 5 % území a žije v nich přes 1,26 milionu lidí.
• Venkov a neobydlené oblasti: Více než tři čtvrtiny rozlohy ČR (76,4 %) spadají do kategorií venkova a převážně neobydlených oblastí. V nejřídčeji osídlených zónách (≤ 50 obyv./km²) žije pouze 6,2 % obyvatel.

Nová metodika u metropolitních center redukovala vykazovanou plošnou výměru o 8,3 % a u malých vesnic a rozptýlené zástavby dokonce o více než 92 %.
Plošně očistěné polygony otevírají nové možnosti pro dopravní modelování, analýzy dostupnosti služeb, územní plánování i zkoumání fragmentace zástavby.

Celý článek Mapování sídelní struktury v časopise Statistika a my 09/2026