Senátoři TOP 09 a ODS jsou připraveni se kvůli stavebnímu zákonu obrátit na ÚS
Návrh stavebního zákona, jak ho ve Sněmovně přijala většina koaliční vlády ANO, SPD a Motoristů, je podle opozičních stran tak špatně připravený a odbornou veřejností nedostatečně posouzený, že ho není možné v Senátu podpořit. Klub senátorů ODS a TOP 09 je připraven jít kvůli předloze k Ústavnímu soudu.
Před zasedáním horní komory, která bude normu posuzovat, to novinářům řekl člen klubu Tomáš Třetina. Podle předsedy klubu STAN Jana Sobotky má zákon protiústavní prvky a k podání se případně přidá. Norma jde podle kritiků na ruku developerům a proti obcím. Na Ústavní soud se lze obrátit až po schválení normy v celém legislativním procesu. Pro zamítnutí budou v Senátu i další kluby kromě vládního hnutí ANO.
Podle vládní koalice má zákon usnadnit a zrychlit povolování staveb. Novela především zavádí centralizovanou síť státních stavebních úřadů. K povolení stavby má stačit jedno sloučené stavební řízení vedené jedním úřadem a završené jedním razítkem. Zamítnutí koaliční předlohy doporučily plénu všechny tři senátní výbory, které ji posuzovaly. Senátoři tvrdí, že návrh předložený jako poslanecký je nepřehledný a nesrozumitelný, navíc s nepředvídatelnými dopady.
Senátorky a senátoři z klubu ODS a TOP 09 podle připraveného usnesení klubu podporují veškerá opatření, která povedou ke zrychlení stavebního řízení, k jeho větší efektivitě, ke kvalitnímu územnímu plánování a k dobrému výkonu státní správy. Návrh zákona má ale velké nedostatky.
"Stručně je lze charakterizovat jako zaprvé privatizace územního plánování a ohýbání samospráv, zadruhé právní fikce na úkor občanů, za třetí legalizace černých staveb a hluk jako ticho, začtvrté časová schizofrenie a IT paralýza," vyjmenoval Třetina. Návrh podle něj neřeší problémy spojené s digitalizací a způsobí personální krize na všech úrovních stavebních úřadů. Navíc v osobě předsedy Úřadu pro rozvoj území se jedná o bezprecedentní koncentraci moci bez odpovědnosti s obrovským prostorem pro korupci, uvedl.
Senátoři upozorňují na problematické ustanovení umožňující legalizaci černých staveb, změnu ve vztahu obcí k územnímu plánu či úpravu limitů hluku. Podle kritiků dává zákon velký vliv developerům. Senátor Zbyněk Sýkora (ODS) upozornil na možnost výjimek z pravidel pro bezbariérovost staveb.
Garanční hospodářský výbor navrhl doprovodné usnesení, podle kterého by Sněmovna měla vyzvat vládu k tomu, aby předložila celkovou novelu stavebního zákona řádnou legislativní cestou. Podle předsedkyně klubu ANO Jany Mračkové Vildumetzové není zákon napsaný na jedničku, ale pro zrychlení stavebního řízení je třeba něco udělat. Za největší zkoušku, která po změně Česko čeká, označila 1. leden 2028, kdy má začít fungovat nový centrální úřad.
Připomenula také, že jde o starší a tím i prodiskutovaný návrh exministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové (ANO). "Už v roce 2021 jsme návrh nového stavebního zákona paní ministryně Dostálové zamítli všemi přítomnými členy. Již tehdy obsahoval zestátnění a Fialova vláda potom velmi prozíravě to zestátnění stavební správy ze zákona vypustila," uvedl šéf klubu STAN Sobotka. Nyní se podle něj zákon vrací ještě v horším stavu, protože vedle chybného převedení stavebního řízení pod stát straní velkým developerům.
"Mají výhodu v tom, že budou moct využít zrychlené řízení v případě projektů na velké komplexy, což je velmi nerovné ve vztahu k ostatním stavebníkům, kteří třeba potřebují zrekonstruovat dům nebo si postavit domeček. V tom nelze spatřovat nějaký výraznější veřejný zájem. Jsou to právě velké developerské projekty, které zásadním způsobem mohou zasáhnout do práv sousedů, do práv na ochranu životního prostředí nebo do památkové ochrany a tady nevidím důvod pro zrychlené řízení. Proto se také tomuto zákonu říká lex developer," uvedla senátorka klubu SEN 21 a Piráti Adéla Sucharda Šípová.