Novela stavebního zákona projde závěrečným projednáváním
Stavba Radlický dřevák v Praze - Skanska, foto: redakce
Poslanecká sněmovna se v pátek vrátí ke třetímu čtení obsáhlé novely stavebního zákona. Návrh, za kterým stojí zástupci vládní koalice, má za cíl urychlit a zjednodušit proces povolování staveb.
O konečné podobě zákona se však podle všeho ještě hlasovat nebude, protože se očekává rozsáhlá diskuse. K novele bylo podáno přibližně 130 pozměňovacích návrhů. Jejich projednání zabralo členům hospodářského výboru minulý týden zhruba tři hodiny.
„Vzhledem k počtu pozměňovacích návrhů, které se šplhají k počtu 130, předpokládám, že někteří kolegové budou chtít přesvědčit jiné, aby hlasovali pro jejich podporu,“ uvedla pro ČTK zpravodajka k novele Zuzana Ožanová (ANO). Podle ní lze proto očekávat, že jednání bude časově náročnější.
Část úředníků z nynějších stavebních úřadů přejde pod státní stavební úřady
Novela přichází hlavně se zřízením státních stavebních úřadů, které budou fungovat pod centrálně řízeným Úřadem rozvoje území. Do nich má přejít část úředníků z nynějších stavebních úřadů při obcích. Rozsáhlá změna zákona z roku 2021 má i své odpůrce, a to například v řadách sněmovní opozice, která se obává třeba toho, že úředníci pod stát nebudou chtít přejít. Výhrady mají i samosprávy nebo spolky na ochranu životního prostředí.
Nový stavební zákon původně státní stavební správu obsahoval. Bývalá vláda Petra Fialy (ODS) to ale zrušila a prosadila zachování dosavadních úřadů. Vznikl pouze Dopravní a energetický stavební úřad (DESÚ), který měl mít na starosti strategické stavby typu dálnic nebo elektráren.
Mezi základní cíle novelizovaného zákona bude nově patřit vytváření podmínek pro bydlení, práci, podnikání a život lidí. Všechna krajská města mají dostat nově právo vydávat své vlastní stavební předpisy. Dosud měla své stavební předpisy jen Praha, Brno a Ostrava. Plánování, příprava, výstavba a provozování veřejné infrastruktury a vyhrazených staveb bude ve veřejném zájmu. To může hrát roli v případných úvahách o vyvlastňování.
Mezi vyhrazené stavby budou patřit i stavby pro hromadné bydlení. Těmi budou stavba nebo soubor staveb s převažující funkcí bydlení s celkovou podlahovou plochou od 10.000 metrů čtverečných.
Úřad rozvoje území by měl začít fungovat od příštího roku
Předpokládá se, že pod nově zřízený úřad přejde část úředníků z nynějších stavebních úřadů pod obcemi a kraji. Vzniknout by měl z DESÚ a jeho úkolem bude také povolovat velké dopravní, energetické a bytové stavby s obytnou plochou nad 10.000 metrů čtverečních. Od roku 2028 by měly v krajích začít fungovat další jemu podřízené úřady.
V současnosti je v ČR podle dřívějších údajů ministerstva pro místní rozvoj 638 stavebních úřadů. Po přijetí novely stavebního zákona a zavedení centrální stavební správy by mělo fungovat 205 územních pracovišť, 14 krajských úřadů územního rozvoje a jeden hlavní Úřad rozvoje území se sídlem v Praze. Vedle územních pracovišť budou vznikat také detašovaná pracoviště.
Pozornost vyvolává zařazení výdejních a zásilkových boxů mezi drobné stavby. Boxy využívají různé e-shopy a firmy k doručování balíčků a v tuzemsku je jich v současnosti asi 17.000. Společnosti se ale obávají, že to ztíží jejich budování. Poslanecký pozměňovací návrh, který boxy z regulace stavebního zákona vyjímal, ale hospodářský výbor nedoporučil schválit.