Oblíbeným místům pro ekotěžbu bitcoinů dochází přebytek zelené elektřiny

Island, Švédsko a Norskou jsou oblíbenými těžebními místy díky hojnosti geotermální, vodní a větrné energie, zatímco Čína, kde se těží většina mincí, je při těžbě závislá hlavně na uhlí. Přebytek elektřiny ve Skandinávii se ale bude postupně zmenšovat, protože elektřinu z obnovitelných zdrojů chtějí i hliníkárny, ocelárny a ropné plošiny, upozornila agentura Bloomberg.

"V letech 2021 a 2022 může být přebytečné energie velmi málo," řekl generální ředitel islandské národní energetické firmy Landsvirkjun Hördur Arnarson. "Kvůli problémům s klimatem vidíme velmi mnoho zajímavých segmentů, které rychle rostou, a některé z nich potřebují elektřinu."

Kryptoměny těží počítače zpracovávající složité algoritmy v halách velkých jako letištní hangáry. Elektřina je díky tomu jedním z klíčových vstupů. Těžba spotřebuje tolik energie jako tisíce domácností, a její potřeba elektřiny stále roste. Těžba bitcoinů nyní spotřebuje 66krát více elektřiny než v roce 2015.

Island byl průkopníkem v zelené těžbě. Ještě před čtyřmi lety se na globální produkci bitcoinů podílel osmi procenty, nyní jsou to však necelá dvě procenta, uvedla národní nadace Blockchain. Pro srovnání, podíl Číny je 65 procent.

Největšími spotřebiteli elektřiny na Islandu jsou velké hutě, které tam byly postaveny před desítkami let, aby využily výhody levné energie. Vzhledem k rostoucím cenám hliníku se spotřeba energie v hutích vlastněných firmou Rio Tinto a dalšími společnostmi po loňském zpomalení bude opět zvyšovat, očekává Landsvirkjun.

Není přesně známo, kolik těžařů bitcoinů v regionu působí. Kanadská firma Hive Blockchain Technologies rozšířila letos těžbu doma, ale také na Islandu a ve Švédsku. Hongkongská Genesis Mining má zařízení ve Švédsku a na Islandu. Bitfury Holding také působí na Islandu. Žádná z firem však neodpověděla na otázku o budoucí úloze regionu.

Ředitel těžaře kryptoměn GreenBlocks Daniel Fannar Jonsson upozorňuje, že Island má významnou historii v tomto odvětví a bezuhlíkovou elektřinu považuje stále ze velké plus pro region. Ve Skandinávii se však chystají používat zelenou energii odvětví náročná na spotřebu elektřiny, od výroby oceli po vodík a čpavek. Jejich výhodou je, že současně se svým příspěvkem ke snížení emisí podporují ekonomiku tvorbou tisíců pracovních míst. Těžba bitcoinů toho společnosti nabízí velmi málo.

Podle správce norské sítě Statnett SF zvýší norský elektrifikační program do roku 2040 poptávku po energii o 30 procent. Země, která je díky svým obrovským zdrojům vody známá jako evropská zelená baterie, se chystá posílat na kontinent více elektřiny prostřednictvím nových kabelů, což omezí dostupnost elektřiny pro nové velké uživatele.

Konzultační společnost Volue Insights odhaduje, že přebytek elektřiny ve Skandinávii bez Islandu se od roku 2023 do konce desetiletí sníží o 90 procent. Nová poptávka bude pocházet hlavně z produkce vodíku a datových center.

Zatímco Island v roce 2008 postavil novou vodní elektrárnu pro novou huť, podobné výhody se nebudou týkat těžařů bitcoinů, domnívá se Arnarson. "Nikdo nepostaví elektrárnu pro bitcoiny. O budoucím vývoji panuje velká nejistota."