Míl: Dukovany bude financovat stát, diskuse o ČEZ nevedly k cíli

Na videokonferenci o budoucnosti české energetiky, kterou pořádala nezisková platforma Institut Equilibrium, to dnes řekl vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl. Podle něj se nyní už jedná o konkrétním řešení, jak výstavbu bloku zaplatit.

"Diskuse, která dnes probíhá o tom, jaký podíl investice by měl ČEZ hradit ze svého, skončila u rozhodnutí předsedy vlády (Andreje Babiše - ANO) na stoprocentním financování ze strany státu, protože dohoda nebyla nalezena," řekl dnes Míl. Hlavním důvodem je podle něj cena peněz.

O tom, že by stát mohl stavbu nového jaderného zdroje v Dukovanech financovat zcela sám, mluvil už na konci ledna vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Uvedl, že je to varianta pro případ, že by zapojení energetické firmy ČEZ do placení bylo příliš drahé. Při plném financování by podle něj stát získal nižší úrokovou sazbu. Podle původních plánů se stát měl podílet 70 procenty, zbylých 30 procent pak měl zaplatit ČEZ.

"My jsme potom přišli s myšlenkou, že by ČEZ se měl podílet - minimálně v těch prvních dvou etapách - to znamená příprava výstavby do zahájení výstavby, vlastním vkladem. Ale musím objektivně říct a popravdě přiznat, že ta jednání nespěla k pozitivnímu cíli," řekl dnes Míl.

Mluvčí ČEZ Ladislav Kříž dnes ČTK řekl, že firma je připravená spolupracovat na nastavení kterékoliv z variant financování tak, aby naplňovala očekávání státu i péči řádného hospodáře pro ČEZ. "Veškeré úspory z financování se v každém případě promítnou do snížení ceny elektřiny pro spotřebitele a ČEZ z nich nijak neprofituje," dodal.

Postup Česka při financování bude závislý i na schválení ze strany EU. Míl dnes přiznal, že koronavirová pandemie znemožnila některá jednání a přípravu řady podkladů pro Brusel zdržela. "Nejsme na kritické cestě, to v žádném případě. Ale jsme v situaci, kdy bude potřeba řadu věcí rozhodnout v historicky krátké době, abychom byli schopni se posunout dopředu," uvedl zmocněnec.

Spuštění tendru na stavbu nového dukovanského bloku podle něj nemá smysl bez politické shody. Tématem jednání mezi vládou a opozicí jsou v poslední době především bezpečnostní otázky. Část opozice mimo jiné navrhla uzákonit to, že stát by nesměl využít nabídky firem ze zemí, které nepřistoupily k mezinárodní dohodě o vládních zakázkách, tedy například z Ruska a Číny.

Další z řady politických jednání o Dukovanech se konalo dnes. "K Dukovanům máme nyní jednání prakticky denně. Žádné nové zásadní informace v tuto chvíli nemáme, pracujeme na operativní úrovni, tj. notifikace, příprava tendru, zákon, smlouva o výkupu elektřiny. Pokud chce opozice průběžně nějaké info nebo vysvětlení, tak se snažíme vyhovět," napsal dnes ČTK Havlíček.

Vicepremiér koncem ledna po jednání se zástupci politických stran oznámil, že do tendru pravděpodobně nebude připuštěna Čína, Rusko ale ve hře zůstává. Model financování nového jaderného bloku v Dukovanech na Třebíčsku zhruba za šest miliard eur (přibližně 162 miliard korun) schválila česká vláda loni. Mezi možnými uchazeči dukovanského tendru jsou podle dostupných informací ruský Rosatom, čínská společnost CGN, severoamerická společnost Westinghouse, francouzská EdF a jihokorejská firma KHNP.