Pokuty za přestupky firem u vykazování emisí zřejmě vzrostou

Zvýšení postihů předpokládá vládní novela o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, kterou dnes schválila Sněmovna. Předlohu, která zavádí i další změny, ještě musí posoudit Senát a podepsat prezident.

Při nákupu velkého množství povolenek se nyní firmám podle ministerstva životního prostředí vyplatí spíše zaplatit pokutu než emise správně vykázat. Sankce dostávají provozovatelé zařízení, která významně snížila, nebo částečně ukončila provoz, ale nepředala údaje. Pokuty se ukládají také za nezjišťování nebo nevykazování emisí.

Současná nejvyšší možná sankce není podle ministerstva dostatečnou motivací pro firmy, které musí koupit více než 25.000 emisních povolenek za rok. Cílem zvýšení horní hranice není ukládání neodůvodněně vysokých postihů, ale aspoň takových, aby byly ve výši zamlčených povolenek, uvedlo.

Firmy s menšími emisemi budou moci podle novely zažádat o pětiletou výjimku ze systému povolenek. Výjimky se budou týkat zařízení, jehož roční emise v předchozích třech letech nepřesáhly 2500 tun ekvivalentu oxidu uhličitého. Představují 0,07 procenta všech emisí v rámci systému. U těchto firem by nebylo třeba zavést žádné náhradní opatření. Sněmovna k tomu schválila pozměňovací návrh Vojtěcha Munzara (ODS), který výjimku pro malá zařízení zpřesňuje.

Novela reaguje na změnu evropské směrnice a zavádí i další novinky, například takzvaný modernizační fond. Z prodeje povolenek by mohl v příštích deseti letech dostat zhruba 100 miliard korun, například na snižování emisí a podporu obnovitelných zdrojů energie. O poskytování peněz z fondu bude rozhodovat ministr životního prostředí.

Sněmovna podpořila pozměňovací návrh poslance ANO Jana Schillera, podle kterého by se při rozdělování peněz z fondu zvýhodňovaly projekty v regionech postižených útlumem těžby uhlí. Jsou to Ústecký, Karlovarský a Moravskoslezský kraj. Z novely naopak dolní komora vyškrtla zřízení rady modernizačního fondu jako poradního orgánu ministra životního prostředí včetně jejího složení, jak to navrhovali Schiller a poslanec Pirátů Petr Třešňák. Předkladatelé poukazovali na to, že ministr by mohl ustanovit radu sám bez zákonné úpravy a rozhodovat o využití peněz z fondu.

Sněmovna schválila také úpravu Jana Zahradníka (ODS), aby z výnosu z dražeb povolenek mohla být podporována kogenerační výroba elektřiny a tepla. Třešňák naopak neúspěšně prosazoval i možnost úhrad provozní ztráty elektrické veřejné hromadné dopravy ve výši platby odvedené na podporu obnovitelných zdrojů.

Obchodování s povolenkami je hlavním nástrojem Evropské unie pro snižování emisí skleníkových plynů v průmyslu a energetice. Cílem revize směrnice i českého zákona je podle ministerstva životního prostředí ekonomicky efektivní snižování emisí v letech 2021 až 2030.