Rostoucí ceny elektřiny, plynu a uhlí, zvětšující se ekologická stopa i nepohodlná obsluha. To vše mohou být důvody ke zvážení výměny zdroje vytápění rodinného domu, chalupy, ale třeba i kanceláří.
Jednu z moderních variant topení představují kotle na dřevěné pelety, které si v poslední době oblíbili zejména obyvatelé Rakouska i Německa. Kotlem na pelety jsou zde vybaveny už stovky tisíc domácností, v Česku je to něco přes 30 tisíc. Proč bychom měli právě peletám začít věnovat více pozornosti?
1. K jejich výrobě se využívají vedlejší produkty výroby
Dřevěné pelety jsouukázkovým příkladem takového využití zbytků. Zdrojem výroby jsou totiž v podstatě pouze vedlejší produkty z jiné dřevní produkce. Pelety, malé válečky zbytkového dřeva, vznikají v peletárnách lisováním dřevního prachu, drtě a pilin. Žádný odpad tak nepřijde na zmar.
2. Spalování pelet neotepluje planetu
Kromě využití dřevního odpadu, který by jinak přišel vniveč, má vytápění peletami i další ekologický benefit v podobě tzv. neutrální bilance CO
2. Při spalování se totiž z pelet uvolňuje stejné množství oxidu uhličitého, jaké dřevo, z něhož jsou vyrobeny, spotřebovalo pro svůj růst.
3. Sousedi vám poděkují
Spalování pelet neprodukuje téměř žádný kouř ani zápach, a tak jím nezamořujeme ani vzduch v okolí. Jednou z výhod pelet je i to, že neobsahují síru, a to znamená, že na rozdíl od uhlí při jejich spalování nevzniká oxid siřičitý, jedovatý plyn, který nepříjemně páchne a dráždí dýchací cesty.
4. Vytápění je v podstatě bez práce
Při nejvýhodnější kombinaci systému dopravy, skladování a dávkování lze celou sezónu pohodlně topit, aniž bychom přišli s peletami vůbec do styku. Pelety je možné nechat si k domu dopravit cisternou a nechat si je „nafoukat” přímo do skladu či kotelny. Následnou cestu paliva do kotle pak zajistí šnekový nebo sací dopravník. Automatické kotle na pelety lze navíc ovládat přes chytrý telefon, a zatopit si tak kdykoliv i na dálku.
5. Popel můžete dále využívat
Při spalování pelet, zvláště těch opravdu kvalitních, vzniká jen velmi málo popela, a i ten lze dále využít jako velmi dobré hnojivo na zahradu. Popel, který při jejich spalování vzniká, je velmi kvalitním zásaditým hnojivem obsahujícím vápník, draslík, fosfor i hořčík.
6. Na rozdíl od jiných zdrojů jsou jejich ceny stabilní
Ceny pelet přímo souvisí s cenami dřeva, které však na rozdíl od elektřiny, plynu a uhlí v současnosti dokonce klesají. Jak uvádí klastr Česká peleta, cenu dřeva tlačí dolů kůrovcová kalamita.
7. Pořízení kotle je podporováno z dotací
Na pořízení peletového kotle a souvisejících zařízení lze momentálně čerpat tzv. kotlíkové dotace, a to až do výše 80 % celkových nákladů. Celkově tak lze za účelem výměny kotle za ten na biomasu získat dotaci ve výši až 120 000 Kč a v konkrétních ohrožených oblastech ještě speciální příspěvek 7 500 Kč.
8. Pelety nemusíme dovážet
V Česku se ročně vyrobí přes 300 tisíc tun dřevěných pelet, většina z nich splňuje nejvyšší certifikaci jakosti ENplus A1. Z toho se však jen méně než třetina spotřebuje u nás, zbytek jde na vývoz.
„V našem závodě ve Ždírci nad Doubravou vyprodukujeme ročně 78 tisíc tun pelet. Ty se kvalitou vyrovnají západní produkci. I proto naše pelety vyvážíme hlavně do zemí jako Rakousko nebo Německo. Zvýšení zájmu o pelety pozorujeme ale také v Česku. Podle průzkumu, který jsme si nechali udělat, o pořízení peletového kotle někdy uvažovala už téměř polovina majitelů rodinných domů a chalup,“ říká Tomáš Krčil z finské skupiny Stora Enso, která je jedním z největších výrobců pelet u nás.
