Budišov nad Budišovkou má unikátní síť pro teplo a elektřinu

Je založena na fotovoltaickém systému s bateriemi a na kombinované výrobě elektřiny a tepla ze zemního plynu. Projekt přišel na více než pět milionů korun. ČTK to dnes řekli starosta Budišova Patrik Schramm (ODS) a hlavní koordinátor projektu Roman Mendrygal ze společnosti Young4Energy.

Jde podle nich o inovativní projekt, který je v republice zatím jedinečný. "Abychom mohli instalovat větší zdroj na výrobu elektřiny, tak jsme propojili tři odběrná místa, to je unikátní. Projekt je unikátní také řídicím systémem a tím, že bateriový systém zároveň slouží jako záložní zdroj v případě výpadku," řekl Mendrygal.

Energie se vyrábí ze slunce, zemního plynu a biomasy. "Celé je to řízeno velice inteligentním řídicím systémem, aby veškerá vyrobená elektřina zůstala v místě výroby. Udělali jsme bateriový systém, ať energie, když ji nepotřebujeme, zůstane v baterce a postupně se spotřebovává, tak aby ji nemuseli kupovat," řekl Mendrygal. Z hlediska dodávek elektřiny je síť soběstačná z 80 procent, v případě výpadku elektřiny by dokázala z baterií zajistit chod budov po dobu 12 hodin.

Dvě budovy jsou propojeny také tepelně, třetí nebylo možné propojit kvůli památkové ochraně. "Ale všude jsou instalovány nové moderní kondenzační kotle, to znamená z lokálního hlediska došlo k masivnímu snížení emisi," řekl Mendrygal.

Schramm řekl, že město na elektřině a teple uspoří ročně 300.000 korun a vyprodukuje o 180 tun oxidu uhličitého méně. Energii odebírá hlavně školní jídelna. Na budově školy je veřejná nabíječka a město si pořídilo elektromobil.

Město musí zmodernizovat 13 plynových kotelen, které začalo provozovat od roku 2016, kdy je převzalo od soukromé firmy. "Jsou to všechno staré atmosférické kotle, které fungují s nízkou účinností, jsou předimenzované. Hledali jsme řešení. Už tady bylo více firem, nabízely různé kogenerace, až přišli pánové z Young4Energy, nabídli toto řešení, kdy si energii zde vyrobenou sami spotřebujeme, a to bylo to, co nám sedlo," řekl Schramm.

Projekt ze 75 procent zaplatily státní dotace, Budišov do něj dal 1,2 milionu korun. Návratnost je okolo šesti let. "Kdybychom museli ty kotelny stejně opravit, tak do toho dáme 1,5 milionu. Pokud počítáme úsporu 300.000 ročně, tak za deset let jsou to tři miliony," řekl starosta.

Ředitel Státního fondu životního prostředí Petr Valdman řekl, že stát na takové projekty dává peníze i proto, aby podpořil vznik nových modelových příkladů pro další obce. "Používáme to i proto, abychom si ověřili, jestli tyto kombinace fungují v praxi, a potom jsme třeba do budoucna od roku 2021 nastavili v rámci nového programového období dotační tituly. Budeme mít prostředky například z modernizačního fondu, to znamená z obchodování s emisními povolenkami, a bude prostor otevřít dotační možnosti i na tento typ projektů daleko větší, než je aktuálně možný," řekl Valdman.