Pokuty za přestupky u emisních povolenek se asi zvýší

Předpokládá to vládní novela o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, kterou dnes doporučil Sněmovně schválit beze změn garanční hospodářský výbor. Stejně se dnes usnesl i výbor pro životní prostředí. Předloha, která reaguje na změnu evropské směrnice, zavádí i další novinky, například modernizační fond. Fond má mimo jiné podpořit rozvoj obnovitelných zdrojů.

Opoziční Piráti neuspěli ve výboru s návrhem, aby byly z fondu přednostně podporovány projekty v regionech a na územích postižených těžbou uhlí. Členové většinově odmítli také jejich další úpravu, podle níž by výnosy z dražeb povolenek mohly ze zákona směřovat rovněž na podporu provozu šetrné hromadné dopravy.

Rovněž Piráti neuspěli se třemi pozměňovacími návrhy, které předkládala na výboru pro životní prostředí jeho předsedkyně Dana Balcarová (Piráti). Prosazovala například změny ve složení rady modernizačního fondu, v níž by místo úředníků měli podle poslankyně usednout odborníci z různých oblastí. Přítomní zástupci ministerstva životního prostředí a průmyslu označili novelu za kompromisní řešení, které je předkládané bez rozporu.

Obchodování s povolenkami je hlavním nástrojem Evropské unie pro snižování emisí skleníkových plynů v průmyslu a energetice. Cílem revize směrnice i českého zákona je podle ministerstva životního prostředí ekonomicky efektivní snižování emisí v letech 2021 až 2030.

Ministerstvo uvádí, že při nákupu velkého množství povolenek se v současnosti firmám vyplatí spíš zaplatit pokutu než emise správně vykázat. Sankce dostávají provozovatelé zařízení, která významně snížila nebo částečně ukončila provoz, ale nepředala údaje ministerstvu. Pokuty se ukládají také za nezjišťování nebo nevykazování emisí. Současná maximální pokuta není podle ministerstva životního prostředí dostatečnou motivací pro firmy, které musí koupit více než 25.000 emisních povolenek za rok.

Ministerstvo navrhuje poskytnout firmám s menšími emisemi možnost zažádat o pětiletou výjimku ze systému povolenek. Výjimky by se mohly týkat zařízení, jehož roční emise v předchozích třech letech nepřesáhly 2500 tun ekvivalentu oxidu uhličitého. Představují 0,07 procenta všech emisí v rámci systému. U těchto firem by nebylo třeba zavést žádné náhradní opatření.

Součástí novely je i vznik takzvaného modernizačního fondu. Z prodeje povolenek by mohl v příštích deseti letech dostat zhruba 100 miliard korun. Mají se z něj investovat peníze například do snižování emisí nebo obnovitelných zdrojů energie. O poskytování peněz z fondu bude rozhodovat ministr.

Návrh uvažuje také o firmách s emisemi do 25.000 tun ekvivalentu CO2 za rok, které představují 2,38 procenta emisí v rámci systému. Pro ty by MŽP zavedlo například takzvanou uhlíkovou daň, která je součástí spotřební daně z paliv, jejichž spalováním vznikají emise skleníkových plynů.