Německo by mělo do konce roku 2038 skončit s uhelnou energií

Po mnohahodinovém závěrečném jednání se na tom dnes časně ráno v Berlíně usnesla takzvaná uhelná komise. Počítá také s tím, že regiony, na které bude mít ústup od uhelné energie největší dopad, v příštích dvaceti letech dostanou 40 miliard eur (přes bilion korun) ve formě strukturální pomoci. V Německu provozuje hnědouhelné doly a elektrárny také Energetický a průmyslový holding (EPH) Daniela Křetínského.

Uhelná komise, v níž zasedali zástupci vlády, průmyslu, odborů i organizací na ochranu životního prostředí, sice o konci uhelné energie v Německu nerozhoduje sama - primární zodpovědnost připadne vládě a parlamentu, přesto je ale její doporučení považováno za klíčové, protože se počítá s tím, že se jím politici budou řídit. V neposlední řadě i proto, že ho komise přijala většinou 27 hlasů z 28.

Odklon od uhlí, z něhož nyní Německo čerpá asi třetinu energie, má být podle komise oficiálně pojmenované Růst, strukturální změny a zaměstnanost postupný. Do roku 2022 se podle plánu, který dnes komise v Berlíně představila na tiskové konferenci, uzavřou černouhelné a hnědouhelné elektrárny o celkovém výkonu 12,5 gigawattu. Do roku 2030 se pak počítá s koncem dalších elektráren, takže v tu dobu by spolková republika z uhlí získávala maximálně 17 gigawattů ročně (devět z hnědouhelných elektráren a osm z černouhelných), zatímco dnes je to kolem 45 gigawattů.

Do konce roku 2038 se energie z uhlí přestane v Německu využívat zcela. V roce 2032 se nevíc přezkoumá, jestli nebude možné celý proces o tři roky uspíšit. Postižené regiony, k nimž patří zejména trojice východoněmeckých zemí Braniborsko, Sasko a Sasko-Anhaltsko, dostanou výraznou finanční pomoc, která má být zakotvena ve zvláštním zákoně, jenž bude závazný i pro příští vlády.

Německo, kde se už loni přestalo těžit černé uhlí, se s energií z fosilního paliva loučí, aby snížilo emise oxidu uhličitého (CO2) a dodrželo své klimatické závazky. Činí tak ve stejné době, kdy zavírá také jaderné elektrárny. Poslední z nich bude odpojena ze sítě v roce 2022. Proto komise počítá s tím, že přinejmenším dočasně elektřina zdraží. Aby to nemělo přílišný dopad na občany, chce komise, aby rozdíl pokryl vládní příspěvek ve výši nejméně dvou miliard eur (51 miliard korun) ročně. Další peníze budou nutné na odškodnění provozovatelů uhelných elektráren, kteří je uzavřou předčasně.

Změny se dotknou také společnosti Energetický a průmyslový holding (EPH) českého podnikatele Daniela Křetínského, která v roce 2016 v konsorciu s finanční skupinou PPF Investments koupila východoněmecké doly Jänschwalde, Welzow-Jih, Nochten a Reichwalde, elektrárny Jänschwalde, Schwarze Pumpe a Boxberg a jeden blok elektrárny Lippendorf. V oblasti EPH zaměstnává na 8000 lidí.

Jaký přesně vliv ústup od uhlí na EPH bude mít, není zatím jasné. O konci konkrétních elektráren budou rozhodovat politici po dohodě s jejich provozovateli. Česká firma každopádně nemohla počítat s tím, že by v regionu uhlí těžila o moc déle než do roku 2038. Kolem roku 2040 zde totiž stejně vyprší většina povolení k těžbě.

"K doporučení komise se vyjádříme až po prostudování jejího oficiálního výstupu, tedy rozhodně ne o tomto víkendu," uvedl dnes na dotaz ČTK mluvčí EPH Daniel Častvaj.

V České republice se v roce 2017 nejvíce elektřiny vyrobilo v hnědouhelných elektrárnách (42 procent), na jaderné elektrárny připadala třetina. Následovaly obnovitelné zdroje energie (celkem 11 procent), černé uhlí (pět procent) a zemní plyn (čtyři procenta). V ČR se v roce 2018 vytěžilo celkem 43,7 milionu tun uhlí (4,5 milionu černého a 39,2 milionu hnědého) a Česko se na žebříčku největších producentů uhlí pohybuje kolem 15. místa.