Elektrické vedení a stožáry jsou smrtící hlavně pro dravce a čápy

Vedení vysokého napětí a stožáry v krajině mohou být smrtící pastí hlavně pro velké druhy ptáků. Podle ornitologů elektrické vedení stojí ročně život několik stovek tisíc ptáků. Jak ČTK řekl Zbyněk Janoška z České společnosti ornitologické, mezi rizikové oblasti patří hlavně Prostějovsko, Vysočina a podhůří hor.

"Se společností E.ON spolupracujeme dlouhodobě, vytipovali jsme pro ně lokality, kam by měli soustředit své úsilí," řekl Janoška. Která území jsou pro ptáky nejrizikovější, záleží i na osevním plánu blízkých polí. Například vojtěška láká dravce, kteří v ní dobře mohou sledovat a ulovit kořist. Právě dravci jsou k úrazům elektrickým proudem nejnáchylnější. Je to proto, že vyhledávají vysoká místa, odkud mohou přehlédnout krajinu. Při usazení na stožáru a roztáhnutí křídel dojde k propojení vodičů. "Nejčastěji jsou to káňata, ale máme zaznamenané i úhyny orlů," řekl Janoška.

Stožáry jsou nebezpečné i pro čapí mláďata. "Když se učí létat, létají nejprve na nejvyšší body v krajině. To jsou třeba suché stromy, ale bohužel často právě i stožáry elektrického vedení," řekl ornitolog. Čápata nedokážou ještě vzlétnout ze země, přistání na stožáru se jim ale velmi snadno může stát osudné. "Mláďata čápů nejčastěji uhynou kvůli zásahu elektrickým proudem," dodal ornitolog.

Zabezpečování stožárů se děje postupně, podle Janošky se od 90. let změnil i přístup k bezpečnostním prvkům. Ukázalo se, že dravce od usednutí neodradí ani to, když má vršek stožáru na sobě "zuby" či "hřebeny". Lepší je proto ptáky od dosednutí neodrazovat, ale umožnit jim, aby přistáli na bezpečném místě, například na bidle či lavičce upevněné nad dráty.

"Bezpečnostní konzola typu Pařát byla vyvinuta již v roce 1996, ale od té doby jsme na ní udělali řadu úprav. Reagovali jsme na nové výsledky monitoringu ornitologů a ochránců přírody," uvedl Jan Volek z E.ON Distribuce. Na téměř 4500 sloupech s tímto prvkem zahynulo ve sledovaném roce sedm ptáků, zatímco při doplnění více než 700 sloupů s Pařátem o bidlo klesla úmrtnost na nulu.

Společnost E.ON osadila bezpečnými prvky ve spolupráci s ornitology přes 70.000 sloupů na 6000 kilometrech vedení. "V posledních letech jsme zabezpečili průměrně 5000 stožárů za rok, letos počítáme s podobným rozsahem," sdělila mluvčí společnosti Martina Slavíková.

Podle ornitologů jsou rizikovými místy zejména Prostějovsko, Vysočina, ale také podhůří hor, kde je sice méně elektrického vedení, ale zato hůře zabezpečeného. Konzole a dosedací prvky pomáhají výrazně snížit úmrtnost ptáků, nejsou ale stoprocentní ochranou. "Druhá věc je samotné vedení, do kterého ptáci narážejí za letu, hlavně za snížené viditelnosti," řekl Janoška. Platí to o zejména o kachnách či labutích. Podle studie Agentury ochrany přírody a krajiny z roku 2016 uhyne ročně na následky zásahu elektrickým proudem 118.000 až 344.000 ptáků.