Akcionáři ČEZ vedení Šnobrem žádají mimořádnou valnou hromadu

Uskutečnit by se měla v první polovině letošního roku, ještě před řádnou valnou hromadou, která se pravidelně koná v červnu. Šnobr, který je kritikem současného vedení ČEZ, to dnes řekl ČTK. Uvedl, že důvodem jsou především diskuse nad způsobem financování plánovaného nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany. Pokud by výstavbu měl platit samotný ČEZ, budou podle něj minoritní akcionáři poškozeni poklesem ceny akcií firmy.

Šnobr dnes na Investičním fóru v Praze oznámil, že sdružuje akcionáře firmy s více než jedním procentem akcií. Na základě zákona o obchodních korporacích se jeho skupina akcionářů stala takzvaným kvalifikovaným akcionářem, který může mimo jiné po představenstvu firmy požadovat právě svolání mimořádné valné hromady. "Pokud to představenstvo neučiní, pak se obrátíme na soud," řekl ČTK Šnobr. "Lze od nás čekat velmi aktivistický přístup a obranu práv minoritních akcionářů," dodal.

"Každý akcionář má práva daná zákonem, v našem případě zákonem o obchodních korporacích, aby hájil své zájmy," reagoval dnes mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Majoritním akcionářem ČEZ je stát, který drží přes ministerstvo financí zhruba 70 procent akcií.

Menšinová vláda Andreje Babiše (ANO) ve svém programovém prohlášení uvádí, že zajistí přípravu nových jaderných bloků v potřebných termínech. Vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Ján Štuller v polovině prosince uvedl, že by bylo třeba, aby nová vláda rozhodla o investorovi nového dukovanského bloku a způsobu financování co nejdříve. Podle něj by bylo nejlépe, aby tato rozhodnutí padla v první polovině letošního roku.

Právě nejasnosti o způsobu financování rozhodnutí o stavbě nového jaderného zdroje v ČR brzdí. Babiš ještě jako ministr financí ve vládě premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) několikrát uvedl, že výstavbu bloku by měla financovat právě sama polostátní společnost ČEZ. "Myslím si, že tato cesta průchodná je," uvedl pak před Vánoci pro server Seznam Zprávy nový ministr průmyslu Tomáš Hüner (za ANO). Debata o způsobu financování se podle něj ještě uskuteční.

"Rád bych v této souvislosti pana ministra upozornil, že pokles ceny akcií o deset korun znamená pět miliard korun v tržní kapitalizaci ČEZ," řekl dnes ČTK Šnobr. Už loni se spekulovalo o možném rozdělení nebo transformaci firmy, aby stavba nového jaderného bloku minoritní akcionáře nepoškodila.

"Budeme bránit tomu, aby to nepadlo na nás jako na minoritní akcionáře. Jestli si politici výstavbu obhájí před svými voliči, daňovými poplatníky, což téměř do důsledku znamená i spotřebiteli elektřiny, je věc jiná," dodal. Výstavba nového bloku v ČR by podle dřívějších informací měla stát nižší stovky miliard korun. Cena akcií ČEZ na pražské burze se v posledních dnech pohybuje kolem 500 korun za kus. Dnes před 15:00 se obchodovaly za 504 korun, při denním zhodnocení o 0,7 procenta.

Kromě financování případného nového jaderného zdroje se chtějí akcionáři, které Šnobr zastřešuje, vedení firmy ptát i na další záležitosti. Podle Šnobra se mimo jiné hodlají zaměřit na investice firmy v jihovýchodní Evropě nebo na vyvození manažerské odpovědnosti za problém se svary v Dukovanech.