Náprava těžby uranu na Českolipsku přijde ještě na 25 mld.
© Fotolia.com
Likvidace následků těžby uranu v oblasti Stráže pod Ralskem na Českolipsku bude od začátku příštího roku do úplné nápravy území stát ještě 24,8 miliardy korun.
Veškeré sanační technologie mají být odstaveny v roce 2037. Vyplývá to ze zprávy, kterou dnes vládě předložilo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Kabinet materiál schválil, řekl ČTK mluvčí MPO František Kotrba.
Od 90. let 20. století, kdy se v oblasti přestalo těžit, do konce minulého roku bylo podle dokumentu vydáno na sanaci ložiska 27,3 miliardy korun. Celkové výdaje na rekultivaci lokality tak mají činit více než 50 miliard korun.
V následujících letech se změní forma, jakou bude stát peníze na řešení důsledků těžby dávat. Vláda už na začátku září rozhodla, že budou omezeny výdaje z Fondu privatizace. Příjmy fondu, které jsou z 80 procent tvořeny dividendami společnosti ČEZ, totiž nestačí pokrýt jeho závazky.
Ministerstvo financí proto navrhlo vyřadit z výdajů fondu platby, které přímo nesouvisí s procesem privatizace a které lze financovat z jiných zdrojů. Mezi ně patří mimo jiné právě dotace zasílané státnímu podniku Diamo k odstraňování následků těžby ve Stráži pod Ralskem.
"Na základě tohoto zjištění jsme ve spolupráci s ministerstvem financí vypracovali nový návrh způsobu financování odstraňování negativních důsledků po chemické těžbě uranu, pro roky 2018 až 2022. Pro toto období je vyčleněna celková částka ve výši téměř 6,9 miliardy korun," uvedl dnes ministr průmyslu Jiří Havlíček (ČSSD).
Výnosy z privatizace budou podle návrhu základním zdrojem financování naposledy v příštím roce, následně má být na tuto činnost vyčleněno více peněz z rozpočtu ministerstva průmyslu a obchodu. V období let 2019 až 2022 má resort vydat zhruba 5,2 miliardy korun.
Ve Stráži pod Ralskem se uran těžil v letech 1967 až 1996. Podle dřívějších informací tam bylo chemickou těžbou kontaminováno přes 370 milionů metrů krychlových podzemních vod na ploše 27 kilometrů čtverečních. V okolí někdejší těžby je přitom oblast rozsáhlé zásobárny pitných vod. V minulosti v uranových dolech na Českolipsku pracovalo přes 6000 lidí.
Fond privatizace jsou fakticky zvláštní účty, na kterých jsou peníze převedené v roce 2006 ze zrušeného Fondu národního majetku na ministerstvo financí. Zároveň na účty plynou peníze z privatizace a dividendy od ČEZ. Například z loňského zisku firmy dostal stát letos dividendu 12,4 miliardy korun. Stát je majoritním akcionářem ČEZ, prostřednictvím resortu financí drží zhruba 70 procent akcií.