Kyrgyzské úřady prověřují informace o české firmě Liglass

Po schůzi kyrgyzské Bezpečnostní rady to dnes v Biškeku prohlásil její tajemník Těmir Džumakadyrov. Podle serveru kg.24 je ale přesvědčen, že lidé připravující smlouvu s českou firmou všechny okolnosti prozkoumaly. Jaké státní orgány českou společnost prověřují, Džumakadyrov neupřesnil.

Firma Liglass Trading sídlící nedaleko Železného Brodu uzavřela minulý týden dohodu o výstavbě a provozu dvou hydroelektráren v Kyrgyzstánu a stavbě deseti menších jednotek pro výrobu elektřiny z vodních zdrojů. Náklady na výstavbu elektráren Akbulun a Naryn 1 se odhadovaly na 400 až 700 milionů dolarů (zhruba devět až 16 miliard Kč).

Česká firma má rovněž vynaložit zhruba 37 milionů dolarů (téměř 850 milionů Kč) na koupi podílu ruské firmy RusGidro (RusHydro) ve společnosti ZAO Verchně-narynskije GES, která má projekt na starosti.

Podle informací českého tisku ale společnost Liglass není v Česku v oboru známá a nehlásí se k ní ani ministerstva zahraničí a průmyslu. Na starosti má mít projekt za stovky milionů dolarů, přitom její dosavadní obrat byl v řádu stovek tisíc korun. Podle nedělní informace serveru Neovlivni.cz se za zájmy české společnosti přimluvil prezidentův kancléř Vratislav Mynář u svého protějšku v kanceláři kyrgyzského prezidenta Sapara Isakova.

V Kyrgyzstánu podle serveru kg.24 záležitost kolem stavby elektráren českou firmou přerostla ve skandál. Dnes podle serveru vyšlo navíc najevo, že kyrgyzské velvyslanectví v Rakousku a ČR uzavření kontraktu s českou firmou nedoporučilo.

Na ambasádu se v lednu obrátil kyrgyzský Národní energetický holding s prosbou posoudit možnost spolupráce s Liglassem. V březnu velvyslanectví s odkazem na informace z veřejných zdrojů odpovědělo, že firma není důvěryhodná a "je zatažena do soudních sporů, kde se řeší její bankrot". Spolupráci s Liglassem nedoporučilo (zde, zde a zde).

Ruská strana podepsala s Kyrgyzstánem smlouvu o vybudování energetické kaskády v roce 2012, uvedla agentura TASS. Postaveny měly být čtyři objekty s tím, že náklady projektu i výnosy budou rozděleny na základě parity.

Před půldruhým rokem ale Kyrgyzstán smlouvu vypověděl s tím, že ruští partneři nemají dost prostředků na realizaci stavby. Podle některých ruských médií finanční tíseň společnosti RusGidro vyvolaly mimo jiné protiruské sankce Západu.

Po zrušení kontraktu ruská společnost oznámila, že trvá na navrácení 37 milionů dolarů, které do té doby do stavby vložila. Ty se zavázal uhradit Liglass.