Německo chce chránit firmy před akvizicemi ze zahraničí
Nová pravidla vůbec poprvé definují kritéria pro zablokování obchodu, který představuje ohrožení klíčové infrastruktury, jako jsou nemocnice a rozvodné sítě.
Německá vláda podle agentury Reuters schválila 12.7.2017 pravidla, jejichž cílem je chránit firmy před akvizicemi ze strany zahraničních podniků mimo Evropskou unii. Souhlas parlamentu tato pravidla nevyžadují.
Podle nových pravidel mají být německé společnosti podílející se na provozu infrastruktury v případě potřeby lépe chráněny před subjekty ze zemí mimo Evropskou unii. Vláda navíc bude mít právo prověřovat obchod dvakrát déle, než je obvyklé, a to čtyři měsíce. Pravidla vejdou v platnost okamžikem zapsání do Spolkové sbírky zákonů, která obsahuje všechny zákony a výnosy.
Podobný přístup jako německá vláda plánuje i britská premiérka Theresa Mayová. Ta řekla, že vláda by měla mít pravomoc v zájmu ochrany bezpečnosti země zasáhnout do akvizice stěžejní infrastruktury zahraničním subjektem.
Kritická infrastruktura
Za kritickou infrastrukturu se považují výrobní a nevýrobní systémy nebo služby, jejichž nefunkčnost by měla závažný dopad na bezpečnost státu, ekonomiku, veřejnou správu a zabezpečení základních životních potřeb obyvatelstva.
Jaká je však definice kritické informační infrastruktury? *) Zde nám pomůže krizový zákon, který definuje jakési prvky kritické infrastruktury, jejichž narušení by mělo závažný dopad na bezpečnost státu, zabezpečení základních životních potřeb obyvatelstva, zdraví osob nebo ekonomiku státu. Prvky kritické infrastruktury – kterými může být cokoliv, např. stavby, zařízení, veřejná infrastruktura – se určují podle průřezových a odvětvových kritérií.
Průřezové kritérium pro učení prvků kritické infrastruktury vyplývá z nařízení vlády a je dáno těmito kritérii: může vést k více než 250 mrtvým, k více než 2,5 tisíci osob s dlouhodobou hospitalizací, jeho ekonomický dopad je vyšší ne ž 0,5% HDP (což činí v současnosti 21 miliard korun), dopad na veřejnost s mezní hodnotou rozsáhlého omezení nezbytných služeb pro každodenní život postihující více než 125 tisíc osob. První dvě varianty zřejmě nemusí být příliš časté, například případ 125 tisíců osob se týká všech krajů, statutárních měst, v rámci Prahy i MČ Prahy 4. Poslední bod se týká konkrétních subjektů vytvářejících strukturu veřejné správy u nás.
Odvětvová kritéria se týkají všech možných oblastí, jakými jsou kupříkladu energetika či potravinářství. Nově sem byla zařazena i oblast kybernetické bezpečnosti.