Cenu za teplo chce Liberec do několika let snížit na 550 Kč/GJ

Cenu za gigajoul pro domácnosti hodlá do několika let snížit ze současných 672 korun na 550 Kč. Novinářům to dnes řekl ekonomický náměstek primátora Jan Korytář (Změna pro Liberec).

Teplárna chce cenu sice snížit také, částku 550 korun ale nepovažuje za reálnou. "Protože všechny podklady, ze kterých město vychází, jsou chybné," uvedl mluvčí teplárny Lukáš Jankovský.

Teplárna Liberec zásobuje skoro 15.000 domácností. Patří do skupiny MVV Energie CZ, město v ní má třicetiprocentní podíl. Akcionáři teplárny se dosud na způsobu revitalizace nedohodli. Teplárna chystá modernizaci jedné ze tří rozvodných větví za 320 milionů korun, radnice chce ale do projektu GreeNet zahrnout i zbývající větve, u nichž je ekonomická návratnost asi dvakrát delší. "Jsme na projektu připraveni nadále spolupracovat, ale záleží na konkrétních podmínkách, které nesmí být výhodné jen pro jednoho akcionáře," uvedl Korytář.

Jankovský dnes uvedl, že finanční situace teplárny neumožňuje revitalizaci více větví. "Ale byli jsme to my, kdo navrhoval modernizaci dvou větví, což však vyžadovalo ručení města za investici a město toto odmítlo," řekl.

Radnice se zároveň domnívá, že za současnou vysokou cenou tepla jsou i zbytečné náklady teplárny. Za nevýhodné považuje hlavně smlouvy, které má teplárna uzavřené s dalšími firmami patřící do skupiny MVV. Sem patří Termizo, jež provozuje spalovnu. "Pokud MVV nebude souhlasit s podstatným snížením ceny za teplo z Termiza, které teplárna přeprodává zákazníkům, bude dalším krokem města uvolnění pravidel pro odpojování (od centrálního vytápění) a Termizo bude pro své teplo muset začít hledat jiné využití," řekl Korytář.

Podle mluvčího teplárny vychází město z chybných podkladů. "Veškeré vztahy mezi Teplárnou Liberec a ostatními společnostmi skupiny MVV Energie CZ jsou v souladu s právními normami. Předávací ceny tepelné energie mezi teplárnou a Termizem podléhají schválení Energetického regulačního úřadu. Tato cena je naopak nižší, než je cena přípustná regulací," uvedl.

K údajně nevýhodným smlouvám nemá město podle Korytáře přístup, radnice je proto vymáhá soudně. Podle teplárny mají ke smlouvám přístup zástupci města v představenstvu teplárny. Sporných bodů je ale více. Oba akcionáři se v roce 2015 dohodli, že do teplárny vloží majetek, za který od ní dostávají nájem. Vklad majetku obou akcionářů v hodnotě asi 392 milionů korun se měl uskutečnit v okamžiku, kdy objem volných prostředků dlouhodobě klesne pod 20 milionů. Teplárna se tak jistila, aby neskončila ve ztrátě. Vkladem by za nájemné ročně ušetřila 50 milionů, z toho deset milionů dostával Liberec. Úspora by zpočátku ale nebyla tak velká, MVV měla ve splátkách dostat zhruba 120 milionů korun, aby odpovídal poměr vloženého majetku akcionářským podílům. Liberec ale výši ocenění zpochybňuje, podle některých jeho posudků je hodnota majetku MVV až o 100 milionů korun nižší. Podle teplárny už čas na vložení majetku nastal, vedení města to ale odmítlo s odůvodněním, že okolnosti vyžadující vložení majetku ještě nenastaly. Teplárna kvůli tomu už na město podala žalobu.

Podle Korytáře musí mezi akcionáři nastat základní shoda na dalším postupu nejpozději do konce března. Uvedl ale, že se nemusejí domluvit za každou cenu. "Máme připravený i plán B, kdy bude možné zajistit náhradní zdroje vytápění zcela mimo teplárnu v řádu několika málo let," dodal náměstek primátora.