Zavlažovací a drenážní systémy v hledáčku Ministerstva zemědělství

Závlahové systémy

V loňském roce pro ministerstvo provedl Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy (VÚMOP) šetření, kterým zjišťoval použitelnost existujících závlahových systémů. V ČR jde téměř o 160.000 hektarů, které jsou zavlažovatelné, provozované závlahy jsou však jen na 41 %, tedy zhruba na 65.000 hektarů. Někteří zemědělci však závlahové systémy pouze natlakují a nepoužívají je k samotnému zavlažování. Dělají to jen kvůli sběračům kovů, kteří by jinak koncové části infrastruktury odnesli.
Podle ministra zemědělství Mariana Jurečky tak není nutné budovat plošně nové závlahy, je však třeba obnovit starší, ať jde o kapkové závlahy nebo o rozstřikovače.
"Máme indikováno pár území v jednotkách stovek hektarů, která pod závlahou nejsou a kde by to zemědělci chtěli řešit," dodal ministr. Podle něj bude další rozvoj závlah záviset na ochotě zemědělců pěstovat citlivé komodity, jako je například ovoce nebo zelenina.

Odvodňovací (drenážní) systémy

V letošním roce by se měl VÚMOP zaměřit na zjišťování použitelnosti odvodňovacích, tedy drenážních systémů.
"Nyní máme 1,2 milionu hektarů, které jsou pod drenážemi a je tady spousta lokalit, kde by mohl být systém nějak inteligentně řízen. Mohla by tam být hradítka, případně v některých lokalitách by šlo drenážní systém zpětně zatopit, takže by mohl fungovat jako výborná závlaha podmokem," domnívá se ministr. Většina majitelů však podle něj o drenážích na svých pozemcích neví. Měly by také pokračovat práce na tzv. protierozní kalkulačce, která zemědělcům mimo jiné dodává informace o vhodnosti pěstovaní určitých plodin na daném území, a zavádění protierozních opatření do praxe, včetně jejich kontrolovatelnosti.