Závěry z kulatého stolu k Metropolitnímu plánu Prahy
Cílem setkání byla vzájemná diskuse všech zainteresovaných stran a stanovení doporučení, která by napomohla v patové situaci pražského územního plánování.
Cílem setkání byla vzájemná diskuse všech zainteresovaných stran a stanovení doporučení, která by napomohla v patové situaci pražského územního plánování. Mezi doporučeními z kulatého stolu je např. nutnost působení „úřadu městského architekta“, který v Praze zastává Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR).
Současně je nutná komunikace mezi třemi subjekty, které se na přípravě Metropolitního plánu podílejí: objednatelem (politickou reprezentací města), pořizovatelem (oddělením pořizování celoměstských dokumentací Magistrátu HMP) a zhotovitelem (IPR). Stejně tak je důležité, aby si všechny tyto tři subjekty uvědomovaly svoji zodpovědnost, spojenou s procesem přípravy územního plánu hlavního města Prahy (Metropolitního plánu).
Jako zcela klíčová se jeví zejména stabilizace týmu zpracovatele Metropolitního plánu. Tým zpracovatele má být ustaven jako otevřený a multidisciplinární.
KULATÝ STŮL ČESKÉ KOMORY ARCHITEKTŮ NA TÉMA METROPOLITNÍHO PLÁNU: ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ
Česká komora architektů, vědoma si svých povinností, spojených s výkonem profese, nabídla ve svém prohlášení ze dne 21. října 2016 uspořádání kulatého stolu, který by napomohl řešení situace, jež v Praze nastala v souvislosti s přípravou nového pražského územního plánu na Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy. Kulatý stůl se uskutečnil v pražské Kanceláři Komory dne 9. listopadu 2016 za účasti zástupců Komory, náměstkyně primátorky a určené zastupitelky pro pořízení územního plánu Petry Kolínské a dalších zástupců odborné veřejnosti a veřejné správy. Z diskuse, která u tohoto kulatého stolu proběhla, vzešla následující doporučení, na nichž se shodli všichni jeho účastníci. Ke shodě všech nedošlo pouze u bodu 9, na jehož znění se názory lišily. Bod 9 tak zůstává doporučením ČKA. Následující závěry a doporučení by měly napomoci postupnému řešení problémů, spojených s přípravou nového pražského územního plánu (Metropolitního plánu), i systému územního plánování v Praze obecně.
- Město Praha vzhledem ke své velikosti, významu a pozici v rámci České republiky potřebuje organizaci jakou je Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR) – úřad městského architekta.
- Vzhledem k tomu, že územní plánování je dlouhodobá a koncepční činnost, spojená v případě města jako je Praha se správou dat velikého území, ale i s výkladem, interpretací územního plánu v každodenním rozhodování o městě, je správné, že územní plán hlavního města Prahy (Metropolitní plán) vzniká v rámci IPR, že IPR je zhotovitelem tohoto plánu.
- Návrh územního plánu hlavního města Prahy (Metropolitního plánu), který byl předán ke kontrole pořizovateli, má být dopracován ke společnému jednání (viz dále bod 6).
- Pro úspěšné dokončení územního plánu hlavního města Prahy (Metropolitního plánu) je zásadní, aby fungovala komunikace mezi třemi subjekty, které se na přípravě Metropolitního plánu podílejí: objednatelem (politickou reprezentací města), pořizovatelem (oddělením pořizování celoměstských dokumentací Magistrátu HMP) a zhotovitelem (IPR). Stejně tak je důležité, aby si všechny tyto tři subjekty uvědomovaly svoji zodpovědnost, spojenou s procesem přípravy územního plánu hlavního města Prahy (Metropolitního plánu).
- Objednatel by měl jasně deklarovat – jak k široké veřejnosti, tak k veřejnosti odborné - svoji podporu přípravě Metropolitního plánu. Metropolitní plán má vznikat ve stabilním prostředí, s vědomím podpory a důvěry objednatele. Základem této důvěry je, přirozeně, i zmíněná komunikace mezi objednatelem a zhotovitelem.
- Pořizovatel by měl sumarizovat jednoznačné a závazné připomínky k dopracování návrhu pro společné jednání; jejich základem by měly být připomínky Ministerstva pro místní rozvoj ČR, připomínky pořizovatele a závěry Odborné pracovní skupiny pro posouzení pracovního návrhu Metropolitního plánu. Součástí těchto připomínek by měl být harmonogram tohoto dopracování, včetně kontrolních termínů.
- Pořizovatel by měl být personálně posílen, protože hraje klíčovou roli při přípravě Metropolitního plánu a nese v tomto procesu velkou zodpovědnost.
- Mělo by dojít ke stabilizaci týmu zpracovatele Metropolitního plánu. Tým zpracovatele má být ustaven jako otevřený a multidisciplinární.
- Pokud dochází ke změnám v týmu zpracovatele územního plánu, je vhodnější, s ohledem na zodpovědnost zpracovatele v procesu přípravy územního plánu a kontinuitu věcného řešení, aby k takové změně docházelo až po dokončení ucelené etapy přípravy územního plánu (v případě Metropolitního plánu by to bylo dopracování a projednání návrhu pro společné jednání).
- S respektem ke skutečnosti, že autorská majetková práva k návrhu územního plánu hlavního města Prahy (Metropolitním plánu) ke společnému jednání náležejí Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy, je nutné zdůraznit, že, pokud dojde ke změnám v týmu zpracovatele a budou se týkat autorizovaných osob (členů ČKA), je v každém případě nutno postupovat podle Profesního a etického řádu ČKA.
- Ondřej Boháč, pověřený ředitel Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy
- Martin Čemus, pověřený řízením odboru územního rozvoje Magistrátu HMP
- Ivan Plicka, Česká komora architektů
- Petr Hlaváček, architekt
- Pavel Hnilička, Česká komora architektů
- Jan Kasl, architekt
- Petra Kolínská, náměstkyně primátorky, určená zastupitelka pro pořízení územního plánu
- František Korbel, předseda Odborné pracovní skupiny pro posouzení pracovního návrhu MPP
- Ladislav Lábus, Fakulta architektury ČVUT
- Jan Sedlák, Fakulta architektury ČVUT
- Milan Svoboda, Česká komora architektů
- Marie Špačková, Česká komora architektů