EPH a PPF Investments koupily doly a elektrárny Vattenfallu

ČTK to dnes sdělil mluvčí EPH Daniel Častvaj. Cenu neuvedl. Akvizice podléhá schválení ze strany švédské vlády a další obvyklé regulaci. Uzavření transakce se očekává ve třetím čtvrtletí letošního roku.

Holding EPH ovládají finančníci Daniel Křetínský a Patrik Tkáč, kteří společně drží více než dvě třetiny akcií. Zbytek akcií vlastní skupina J&T. Ve firmě PPF Investments má menšinový podíl nejbohatší Čech Petr Kellner. PPF Investments přitom operuje zcela nezávisle na finanční skupině PPF, ve které má Kellner majoritu. Ten přes ní ale investuje do nových projektů.

Kupci a Vattenfall dále oznámili, že se dohodli na kapitálové struktuře společnosti. "Společnost eviduje závazky a rezervy, zejména ve vztahu k rekultivaci a na vyřazování jednotlivých zařízení z provozu ve výši asi dvě miliardy eur (54 miliard korun). Proti těmto závazkům získává konsorcium významná aktiva v hodnotě 3,4 miliardy eur (asi 92 miliard korun). Dále se předpokládá, že na účtech společnosti zůstane přibližně 1,7 miliardy eur (46 miliard korun) v hotovosti," sdělil Častvaj. Dodal, že s ohledem na současné obtížné ekonomické podmínky se konsorcium zavázalo, že se v nadcházejících letech vzdá možných dividend.

"Na základě zkušeností, získaných v rámci naší dlouholeté přítomnosti ve středoněmeckém hnědouhelném revíru, jsme přesvědčeni, že EPH je i za současných náročných tržních podmínek připraven na převzetí odpovědnosti související s vlastnictvím hnědouhelných aktiv společnosti Vattenfall v Německu," uvedl dnes člen představenstva EPH Jan Špringl. EPH v současnosti již v Německu vlastní těžební společnost Mibrag a firmu HSR, jež provozuje hnědouhelnou elektrárnu Buschhaus a povrchový důl Schöningen. Častvaj dnes uvedl, že Mibrag a současná aktiva Vattenfallu budou provozovány odděleně.

Mluvčí dále podotkl, že aktiva Vattenfallu představují druhé největší hnědouhelné doly a elektrárny v Německu. "Patří mezi ně povrchová těžba v dolech Jänschwalde, Welzow-Jih, Nochten a Reichwalde, stejně jako elektrárny Jänschwalde, Schwarze Pumpe, Boxberg a jeden blok elektrárny Lippendorf. Společnost zaměstnává přibližně 7500 lidí," uvedl Častvaj. Předmětem oznámené akvizice podle něj naopak nejsou německé vodní elektrárny, které Vattenfallu patří.

Německý ekonomický list Handelsblatt v březnu s odvoláním na nejmenované zdroje uvedl, že pro Vattenfall je čím dál těžší zamýšlený prodej realizovat. Nikdo ze zájemců prý totiž nebyl ochoten zaplatit cenu, která by pro Vattenfall byla přijatelná. Společnost dříve odhadovala, že prodej by jí mohl přinést až 3,5 miliardy eur (skoro 95 miliard Kč). Už prosincový odhad agentury Reuters byl ale o miliardu nižší.

Německo chce do budoucna svou energetiku založit na obnovitelných zdrojích, které by měly v roce 2035 pokrývat 55 až 60 procent tamní celkové spotřeby elektřiny. Už dříve země rozhodla, že se do roku 2022 zcela vzdá jaderné energetiky. Postupně by se měla omezovat také výroba elektřiny z uhlí. "S našimi relevantními odbornými znalostmi v odvětví, díky disciplíně v oblasti nákladů a efektivnímu řízením jsme přesvědčeni, že hnědé uhlí je v pozici, kdy může úspěšně přispět k rychle se měnícímu německému energetickému mixu," uvedl ale dnes Špringl.

Závaznou nabídku na koupi německých dolů a elektráren podala také Vršanská uhelná ze skupiny Czech Coal finančníka Pavla Tykače. Polostátní ČEZ ji naopak nakonec nepodal.