Reakce na článek „ERÚ vypustil další fámu o fotovoltaice s celou řadou chyb“

Rád bych se jménem Energetického regulačního úřadu tvrdě ohradil proti článku ERÚ vypustil další fámu o fotovoltaice s celou řadou chyb z pera Bronislava Bechníka.

Článek se týká údajných chyb při analýze dopadů novely energetického zákona a výpočtem, s nímž na jednání Hospodářského výboru Poslanecké sněmovny vystoupili zástupci ERÚ a upozornili poslance na problém s dopadem v řádech nejméně 100 milionů korun ročně, který byl přijat i Ministerstvem průmyslu a obchodu jako pravdivý.

Snahou ERÚ je především upozornit na možné skryté dopady pozměňovacích návrhů podaných zejména panem poslancem Urbanem. Ty mohou být navrhovány záměrně nebo z neznalosti, což ale nic nemění na jejich možném dopadu. Zmíněný pozměňovací návrh v podstatě legalizuje možnost obcházení podmínek zákona, respektive cenového rozhodnutí.
Argument bagatelizování tohoto rizika a jeho prohlášením za „bouři ve sklenici vody“ je s jistotou argument lichý, jelikož ERÚ již disponuje dopisem jedné z financujících bank, podle kterého „je pravděpodobné, že někteří z klientů budou chtít této možnosti využít“. Rozdělení výrobny je v mnoha případech více méně administrativní záležitost a technicky se může jednat pouze o osazení dodatečných měřidel. Ekonomický smysl uvedených opatření a relevantnost našeho tvrzení přímo dokladuje výše zmíněný dopis z financující banky.

Původní návrh poslance Milana Urbana bez dalšího pozměňovacího návrhu opravdu umožňoval rozdělit výrobny a vyhnout se tak solárnímu odvodu. Vyčíslení dopadu ve výši 2 miliard korun ročně se tedy týkal solárního odvodu a FVE z roku 2010. I v tomto případě čelil ERÚ tvrdé kritice, nicméně o pár dnů později již dostal za pravdu a toto riziko muselo být dodatečným pozměňovacím návrhem odstraněno. Ovšem zůstalo zde ukryto další „čertovo kopýtko“. ERÚ po následné analýze poukázal na další skupinu FVE, která by z tohoto pozměňovacího návrhu mohla mít prospěch. Jedná se o výrobny s datem uvedení do provozu v letech, kdy výše podpory byla pro FVE diferenciována v závislosti na velikosti instalovaného výkonu, tzn. v letech 2009, 2010, 2011 a 2013, přičemž maximální negativní dopad do vícenákladů lze očekávat u FVE z roku 2011, kde jsou rozdíly nejvýznamnější.

Na závěr uvádíme, že v této věci samozřejmě není důležité, zda se jedná o 100, 150 nebo 200 milionů Kč a o 10, 20 nebo 25 procent. Důležité je, že poslanci hlasují o pozměňovacích návrzích, které se na první pohled tváří nezávadně, ale ve skutečnosti mají milionové či dokonce miliardové dopady na konečného spotřebitele nebo na státní rozpočet. Tak jako v prvním případě, kdy ERÚ svým upozorněním ušetřil daňovým poplatníkům dost možná jednotky miliard korun, činí tak opět nyní, kdy se může jednat až o stovky milionů korun.

Jiří Chvojka, Ředitel Sekce vnějších vztahů, Energetický regulační úřad