Energetická chudoba – téma dneška (1)

Jak energetickou chudobu definovat?

Vzhledem k tomu, že v různých zemích světa a Evropy jsou značně rozdílné životní podmínky, je obtížné najít pro konkrétní zemi odpovídající definici. V hledání definice mohou pomoci následující otázky:

• Jaké jsou důstojné životní podmínky?
• Jak určit množství energie zajišťující důstojné životní podmínky?
• Jaké jsou finanční náklady, které si spotřebitel může ještě dovolit?

Trpět energetickou chudobou znamená:

• Žít bez energie.
• Být zadlužen v souvislosti s účty za energie.
• Být zadlužen z důvodu nákupu jiného zboží, než jsou energie.

Energetická chudoba obvykle vzniká jako výsledek kombinace těchto faktorů:

• Nedostatečný příjem domácností.
• Zastaralý způsob vytápění a chybějící izolace.
• Vysoké ceny energií.

Nejvíce zkušeností mají ve Velké Británii, odtud pochází asi dosud nejpropracovanější definice energetické chudoby. Ta zní: Domácnost se považuje za energeticky chudou, když utratí více jak deset procent svých příjmů za odpovídající vytápění (mezi 18 a 21 °C). Mimo Velkou Británii mají definici ještě v Irsku a Francii.

Směrnice EU 2009/72/EC a 2009/73/EC Evropského parlamentu požaduje po členských státech, aby se ve svých zákonech soustředily na ochranu ohrožených zákazníků, tedy zejména těch, kterých se energetická chudoba týká. Ekonomický a sociální výbor EU (EESC) také doporučil státům implementovat obecnou definici energetické chudoby do právních systémů členských zemí za účelem harmonizace statistiky a jejího měření. Tato definice zní:

Energetická chudoba nastává tehdy, když domácnost má potíže nebo nemůže vytopit byt na teplotu 18 až 21 °C za cenu, kterou si může finančně dovolit. Přitom musí být zachovány další služby spojené s dodávkou energií, jako je dodávka elektřiny, doprava, internet.

Obr. 1: Procento domácností, které si nemohou dovolit udržovat byt v odpovídající teplotě (zdroj: Wand, C.R. (2013). % of households unable to keep their home adequately warm. Available: http://fuelpoverty.eu.)

Rozmezí teplot je určeno na základě doporučení Světové zdravotnické organizace WHO, pro obývací místnost platí 21 °C, pro ostatní místnosti 18 °C.

Přes potíže s jasnou definicí energetické chudoby se odhaduje, že 50 až 125 milionů Evropanů jsou zasaženi tímto fenoménem. Jednou z hlavních příčin je prudký nárůst cen energií v posledních letech a krize. Například ceny elektřiny v letech 2005 až 2011 stouply v Evropě o 29 %. Rozevírající se nůžky mezi cenami energií a platy vytváří předpoklady pro narůstající energetickou chudobu v EU. Podle odhadů by měly být na tom nejhůře země jako Rumunsko, Bulharsko, Lotyšsko, Litva.

Chtěl bych uvést pár příkladů pro inspiraci, i když vím, že se jedná pouze o řešení důsledků. Řešení příčin ale zřejmě není reálné. Ochrana zákazníků zahrnuje několik směrů.

Právní ochrana

Jedná se zejména o ochranu zranitelných zákazníků před odpojením od zdroje energie. Řešení spočívá ve stanovení jednotného zákonného postupu v případě neplacení za energie těmito osobami. Postup by měl obsahovat popis úkonů, které by měl dodavatel udělat před odpojením zákazníka. Jedná se například o stanovení počtu upomínek, splátkového kalendáře, lhůt. Není to žádná novinka, jak ukazují následující příklady:

V Dánsku lze odpojit zákazníka až po dvou upomínkách.

Ve Francii je po 15 dnech zpoždění platby zákazníkovi nabízena možnost elektroměru umožňující omezený odběr (limiter). Odpojit jej lze až po 20 dnech od druhé upomínky. Pokud se zákazník obrátí na sociální úřad, na odpojení je pak až do vyřešení případu uvaleno moratorium.

Ve Velké Británii je zákazník povinen sjednat splátkový kalendář. Když se nepodaří jej dohodnout, je mu nabídnuta instalace měření, která umožňuje platbu předem. Když i tento postup selže, dodavatel je povinen upozornit sociální službu. Celá procedura musí obsahovat tři upomínky a návštěvu před odpojením. Doba mezi zasláním faktury a odpojením je stanovena na 80 dnů.

V Maďarsku proces odpojení probíhá u elektřiny tři měsíce a u plynu 60 dnů. Zákazníkovi je v této době nabídnuto měření umožňující platbu předem.

V několika zemích je nutno součinnosti dodavatele se sociální službou, např. pro případ starých lidí či rodin s více dětmi. Někde se v takových případech (rady, spory) uplatňuje ombudsman nebo třetí nezávislá osoba.

Finanční podpora na úhradu spotřeby

Ve Francii a Belgii jsou speciální fondy, které jsou informovány dodavateli energií. Mají ale určitou volnost v rozhodování, komu dotaci poskytnou. Ve Velké Británii jsou dotace, které jsou automaticky přiděleny po splnění určitých podmínek. Dotace jsou poskytovány dvěma skupinám ohrožených spotřebitelů v případě chladných zim, jedná se o staré lidi a o lidi s nízkými příjmy.

Podpora na investice do úsporných zařízení

Obr. 2: Domácnosti žijící v bytech s únikem tepla, vlhkostí a plísní (zdroj: Wand, C.R. (2013). % of households unable to keep their home adequately warm. Available: http://fuelpoverty.eu.)

Bohužel podpora zaměřená na dlouhodobé šetření energiemi ve formě více zvýhodněných půjček či dotací se nesetkávají s patřičnou odezvou, a to zejména z důvodu, že splátky přesahují měsíční výši plateb za energie. Nabízí se ale pomoc tzv. třetí strany – soukromého investora v duchu hesla „Pay as you save“, to znamená, že se investuje do úsporných zařízení domácnosti, a když pak domácnost dosahuje úspor, zákazník platí část peněz místo za energie za splátku investic.

Finanční zvýhodnění při zlepšení energetické účinnosti domů nad běžný rámec je poskytováno i majitelům domů, kteří pronajímají byty ohroženým energetickou chudobou.

V některých zemích je nabízena finanční podpora na nákup úsporných spotřebičů.

Sociální tarify

Jedním z nejvíce frekventovaných pojmů jsou sociální tarify. Ty představují většinou snížení paušální platby, komoditní složky ceny nebo poskytování určité částky na zaplacení spotřeby energií. V některých státech jsou tyto tarify regulovány, jinde nikoliv. Ve Velké Británii jsou sociální tarify stanovovány dohodou mezi vládou a dodavateli, v Belgii je sociální tarif vypočten jako nejlepší cena na trhu za posledních 6 měsíců. V některých státech je užití tohoto tarifu automatické, jinde musí dodavatel o této možnosti zákazníka informovat.

Energetická chudoba u nás

V České republice podle Evropské komise dosahuje energetická chudoba přibližně 20 %. Alena Vitásková, předsedkyně Energetického regulačního úřadu (ERÚ), pro časopis Pro-Energy vyjádřila názor, že jí není známo, kdo by se výzkumem energetické chudoby u nás zabýval. Nevidí řešení v sociálních dávkách na pokrytí nákladů na energie, ale v přijetí takových zákonů, které budou lépe chránit ohrožené zákazníky. Chce také více spolupracovat se zeměmi Visegrádské čtyřky (V4) v rámci činnosti regulátorů. ERÚ od 1. února zavedl funkci ombudsmana proto, aby spory nezatěžovaly soudy. Krajním řešením by bylo opětovné zavedení regulace cen elektřiny a plynu, podobně jak je to v ostatních zemích V4. Lze totiž snadno spočítat podle trhu, jaké maximální ceny spolu s přiměřeným ziskem mohou být dosahovány. Podle Vitáskové nelze čekat na to, až bude u nás energetická chudoba dosahovat 30 %.

Zdroje

• http://www.icer-regulators.net
• http://fuelpoverty.eu/
• http://www.decc.gov.uk
• http://ec.europa.eu
• http://www.fuel-poverty.org
• http://www.eru.cz