Komise navrhuje v roce 2030 snížení emisí o 40 % z úrovně 1990

V návrhu nového rámce pro klimatickou a energetickou politiku počítá i s celounijním závazkem produkovat ke stejnému roku 27 procent energie z obnovitelných zdrojů. Součástí rámce je i reforma systému obchodování s emisními povolenkami od roku 2021. Návrh dnes novinářům představil předseda Evropské komise José Barroso.

Návrh podle Barrosa dokazuje, že je možné zároveň řešit pro budoucnost planety klíčovou otázku ochrany životního prostředí i evropskou energetickou politiku, významnou pro konkurenceschopnost unie. Cíl 40 procent přitom šéf komise označil za ambiciózní. Rozhodnutí o závazku 27 procent energie z obnovitelných zdrojů, který platí pro celou EU, je podle něj signálem stability pro investory i pro podporu zajištění dodávek energií.

Zdroje z komise i diplomaté zemí EU v minulých dnech hovořili o snaze části komisařů prosadit nižší cíl na úrovni 35 procent a vypustit závazný údaj týkající se obnovitelných zdrojů.

Sám Barroso dnes připustil, že z čistě ekonomického pohledu by jen jeden závazný cíl snížení emisí unii stačil. Absence cíle týkajícího se obnovitelných zdrojů by ale podle něj byla "politicky velmi negativní". Předseda komise připomněl, že produkce energií z obnovitelných zdrojů je v současnosti důležitou částí evropského energetického průmyslu. Vynechání závazku by tak podle něj dalo špatný signál průmyslu a poškodilo investice v této oblasti. Barroso přitom podotkl, že jednotlivým zemím v této oblasti nyní komise nedává žádné národní cíle.

Unie má dlouhodobý cíl snížit do roku 2050 emise CO2 a dalších skleníkových plynů o 80 až 95 procent proti úrovním z roku 1990. Do roku 2020 byly stanoveny cíle snížení emisí o 20 procent, dosažení 20 procent "zelené" energie a dvacetiprocentních úspor.

Nynější návrh, o kterém se bude diskutovat na summitu EU, ale také v Evropském parlamentu, je doplněn zprávou o cenách a nákladech energií v Evropě. Podle komise tento materiál ukazuje, že jejich zvyšování může být částečně vyrovnáno efektivní klimatickou a energetickou politikou, konkurenceschopnými energetickými trhy a zvýšenou energetickou účinností.

Dnes oznámené cíle už dopředu kritizovaly ekologické organizace, třeba Greenpeace, jako nedostatečné. Eurokomisařka odpovědná za klimatické změny Connie Hedegaardová jim dnes vzkázala, že komise musí navrhovat změny, které jsou prakticky prosaditelné. "Těch 40 procent není málo, je to velká věc, bude to od Evropy vyžadovat hodně," poznamenala.

Energetická účinnost a úspory, které figurují jako třetí závazek do roku 2020, v novém návrhu nejsou. Evropská komise slibuje, že k této problematice se ještě letos vrátí při prověrce své odpovídající směrnice, vysvětlil dnes evropský komisař pro energetiku Günther Oettinger. Revize by podle něj měla být hotova v červenci, reakci komise je tedy možné čekat na podzim.

Návrh ale už nyní předpokládá reformu systému obchodování s emisními povolenkami v příštím období. Komise navrhuje vznik stabilizační rezervy, která by měla zlepšit odolnost systému automatickými úpravami nabídky povolenek do aukcí. Podle představ komise by systém pracoval podle předem nastavených pravidel bez toho, že by do něj mohla zasahovat komise nebo členské státy.

Komise dnes také připomněla, že mezi roky 1990 a 2012 EU snížila emise skleníkových plynů o 18 procent a cíle stanovené do roku 2020 splní.

Základní body návrhu nového rámce pro evropskou klimatickou a energetickou politiku do roku 2030, jak jej dnes představila Evropská komise:

1. Závazným cílem je snížení emisí skleníkových plynů o 40 procent proti úrovni z roku 1990.
   • - V sektorech, kde funguje obchod s povolenkami, to znamená snížení okolo 43 procent proti úrovním z roku 2005. Vyžadovat to po roce 2021 bude zvýšení koeficientu, podle kterého každý rok ubývá vydaných povolenek z 1,74 procenta na 2,2 procenta.
   • - Emise ze sektorů mimo systém obchodu s povolenkami by se měly snížit o 30 procent pod hodnoty z roku 2005.
   • - Evropská komise navrhuje členským zemím i Evropskému parlamentu, aby redukci o 40 procent v roce 2015 oznámily jako součást mezinárodních jednání na klimatické konferenci v Paříži.
2. Na celoevropské úrovni závazný cíl, aby 27 procent energie pocházelo z obnovitelných zdrojů. Podle komise je tento cíl nutný pro další investice v sektoru. Nebude však rozepsán na jednotlivé státy, každá členská země tak bude mít více prostoru transformovat své energetické systémy podle národních voleb a okolností.


3. Energetická účinnost zatím řešena není, komise se k problematice vrátí po revizi odpovídající směrnice na podzim letošního roku.


4. Reforma systému obchodování s povolenkami (ETS) v dalším obchodovacím období od roku 2021.
   • - Měla by vzniknout rezerva, která by zvýšila odolnost systému vůči velkým šokům úpravou nabídky množství povolenek k aukcím.
   • - Systém by fungoval automaticky podle předem daných pravidel bez možnosti zásahů ze strany Evropské komise nebo členských zemí.
5. Nová sada ukazatelů mající zajistit konkurenceschopnost, dostupnost i bezpečnost energií, umožnit hodnocení postupu a nabídnout fakta pro případné změny politiky.
   • - Týkaly by se kromě jiného rozdílů v cenách hlavních dodavatelů, diverzifikace dodávek či vzájemné provázanosti trhů členských zemí.
6. Členské země by měly vypracovat své národní plány, které dají větší jistotu investorům a zajistí vyšší průhlednost, koordinaci a dohled na evropské úrovni.


7. Chybí nový závazný cíl týkající se dopravy.