Kontrola solárních elektráren našla u většiny závažné nedostatky

Novináře o tom dnes informovala předsedkyně úřadu Alena Vitásková. Kontrola se v první fázi týkala třiceti solárních elektráren spuštěných v roce 2010, tedy před výrazným poklesem výkupní ceny. Celkem jich bude úřad kontrolovat 180.

Regulační úřad zahájil kontrolu licenčních spisů letos v dubnu. Vyzvalo jej k tomu ministerstvo průmyslu a obchodu na základě podnětu České fotovoltaické asociace a Aliance pro energetickou soběstačnost. Zájmová sdružení upozornila především na FVE Ralsko ze skupiny ČEZ, která je největší solární elektrárnou v Česku. Zda je tento energetický zdroj v první kontrolované skupině, Vitásková dnes neuvedla.

Prověrka spisů v prvním kroku podle úřadu ukázala ve všech případech nějaké nedostatky, z toho závažných jich bylo celkem 28. Podle Vitáskové ve spisech chyběly některé dokumenty, chyby také byly v revizních zprávách či kolaudačních rozhodnutích. Po následné analýze úřad rozhodne, s jakými subjekty obnoví řízení, které může v krajním případě vést ke "zneplatnění licence". Ve dvou spisech, u nichž byl podán podnět policii, má ERÚ podezření na spáchání podvodu.

V další etapě bude úřad v rámci technické kontroly zjišťovat, zda energetické zdroje skutečně vyrobily uváděné množství energie. Celkem úřad zkontroluje 180 licencí pro solární elektrárny s výkonem cca 500 MW a roční podporou asi sedm miliard korun; po celou dobu jejich životnosti by měly získat podporu asi 140 miliard korun. Úřad chce všechny elektrárny prověřit do konce letošního roku.

Ministerstvo průmyslu a obchodu plánuje zastavit veškerou podporu pro nové obnovitelné zdroje od roku 2014 novelou zákona o podporovaných zdrojích energie. Vitásková dnes tento krok podpořila, obává se ale, že novela nebude přijata včas a mohla by se tak opakovat situace z roku 2009, kdy se kvůli krizi nepodařilo rychleji omezit růst výkupních cen. V této souvislosti Vitásková také vyzvala poslance, aby v první fázi formou poslanecké iniciativy podpořili tu část normy, která se zastavením podpory počítá. Partnerem v tomto úsilí je podle šéfky úřadu předseda hospodářského výboru a stínový ministr průmyslu Milan Urban.

Ministr průmyslu a obchodu v demisi Martin Kuba (ODS) ale předpokládá, že novela bude schválena včas, podle něj existuje politická shoda. "Předpokládám, že se všechny strany v parlamentu budou chovat zodpovědně k peněženkám občanů i firem, které už často mají problém s konkurenceschopností kvůli cenám elektřiny," řekl dnes ČTK Kuba. "V současné době je návrh MPO na změnu zákona projednáván v meziresortním připomínkovém řízení. Připomínky je možné uplatnit zhruba do poloviny července. Po jejich vypořádání bude návrh předložen k projednání vládě," doplnil mluvčí MPO Tomáš Paták.

Podle návrhu zákona se ukončení podpory bude týkat obnovitelných zdrojů uvedených do provozu po letošním 31. prosinci, a to konkrétně u elektřiny vyrobené ve fotovoltaických elektrárnách a bioplynových stanicích, stejně jako u tepla vyrobeného z biomasy. Příspěvek na podporu obnovitelných zdrojů (OZE) by měl zůstat na letošní úrovni, tedy 583 Kč/MWh pro konečného spotřebitele.

Vitásková dnes také kritizovala přípravu novely energetického zákona z dílny ministerstva průmyslu a obchodu. K tvorbě zákona údajně nebyl ERÚ vůbec přizván a ministerstvo jej půl roku připravovalo pouze ve spolupráci s regulovanými subjekty. "ERÚ považuje takto připravený zákon za paskvil a navrhuje začít projednávat novelu v podstatě od začátku i přes to, že se letos novela nestihne připravit do legislativního procesu," řekla dnes šéfka regulačního úřadu. Na návrhu MPO se úřadu nelíbí například to, že by licence měly být udělovány na dobu neurčitou nebo že se do výpočtu regulovaných cen promítají například závazky držitelů licencí.

Podle ministerstva ale byla příprava standardní. "Tedy jak konzultace se zainteresovanými podnikajícími subjekty v energetice, tak i konzultace s ERÚ. To má především uplatnit své připomínky standardní pracovní cestou," uvedl Paták.

ERÚ zároveň prosazuje omezení, aby veřejné prostředky získávali pouze ti, kdo prokážou vlastnictví elektrárny a z jakých zdrojů byla postavena. Podle Vitáskové totiž zhruba 15 miliard korun mizí v zahraničí na účtech neznámých akcionářů.

Na podporu obnovitelných zdrojů letos jde 44,4 miliardy korun. Z této částky platí 11,7 miliardy stát z rozpočtu, zbytek odvádějí spotřebitelé. Zástupci průmyslu si stěžují, že kvůli podpoře obnovitelných zdrojů příliš roste cena elektřiny, což ohrožuje konkurenceschopnost tuzemských podniků.