Ministr Chalupa navrhuje zákaz průzkumu břidlicového plynu do 30. 6. 2014

V pondělí 3. září Ministerstvo životního prostředí poslalo návrh usnesení vlády do mezirezortního připomínkového řízení, předpokládaná účinnost moratoria je od poloviny října, kdy by se jím měla zabývat vláda. Během trvání navrhovaného moratoria, tedy do 30. 6. 2014, nebudou povolovány žádné nové průzkumy, a to ani ty, o které již bylo zažádáno.

„Současná legislativní úprava podle našeho názoru neposkytuje dostatečné právní zajištění celého procesu průzkumu a těžby nekonvenčních zdrojů plynu novými technologickými postupy. Proto je potřebné analyzovat současný právní rámec stanovování průzkumných území, průzkumu a těžby nekonvenčních zdrojů zemního plynu a navrhnout právní úpravy tak, aby reflektovaly aktuálně používané technologie a jejich vliv na životní prostředí,“ říká ministr životního prostředí Tomáš Chalupa. Konkrétně se jedná o legislativu EIA, geologický zákon a horní zákon. Podle slov ministra bude v menší míře třeba upravit i další zákony.

V geologickém zákoně např. chybí, aby projekt prací byl předmětem procesu posuzování vlivů na životní prostředí podle zákona EIA, resp. aby proběhlo zjišťovací řízení podle tohoto zákona. Podle zákona EIA je sice stanovisko k posouzení vlivů záměru na životní prostředí odborným podkladem pro vydání rozhodnutí, jenže vyjádření krajského úřadu nemá povahu správního rozhodnutí a podmínky z EIA tak není kam zabudovat. Podobné nedokonalosti chce Ministerstvo životního prostředí během trvání moratoria legislativně napravit.

Proti průzkumu a těžbě se v minulosti postavili ekologové, hejtmani, radnice i obyvatelé lokalit, kde by zásoby plynu mohly být. Senátoři už připravili novelu, která by těžení břidlicového plynu zcela zakázala. Horní komora by ji měla projednávat po krajských volbách.

Rozdíl mezi přístupem Ministerstva životního prostředí a skupiny senátorů, která připravila návrh zákona, kterým se zcela zakazuje metoda hydraulického štěpení, a tedy i průzkumy, je ten, že podle názoru MŽP by se budoucím generacím nemělo upírat právo rozhodnout o tom, zda průzkumy provádět či nikoli. Nehledě na to, že dnes není jisté, na jaké úrovni bude technologie průzkumů za deset, dvacet let. Zakázat byť jen možnost provádět průzkumy je nezodpovědnost vůči budoucím generacím.

Až budou zákony upraveny podle dnešních podmínek, podle úrovně technologií, na základě kterých soukromé společnosti chtějí průzkumy provádět, pak lze povolit další práce s mírou akceptovatelného rizika zásahu do krajiny. Pokud průzkum nebude znamenat trvalou instalaci řady vrtných věží a ohrožení podzemních vod, tak se může uvažovat o jeho povolení.

Pokud by vrty znamenaly významné zásahy do krajiny a byly by na úrovni samotné těžby, pak by se průzkumy neměly povolovat a naše příroda by se měla chránit do té doby, než budoucí generace budou disponovat takovými zařízeními, která dokáží průzkum provést bez výrazného zásahu do krajiny.

Podle ředitele ministerského odboru geologie Martina Holého v Česku zatím nejsou známa žádná ložiska břidlicového plynu. Už dřív se mluvilo o tom, že by se mohl nacházet na Náchodsku, Trutnovsku, ale možná i na Berounsku a Valašskomeziříčsku. Holý uvedl, že firmy by musely nejdřív udělat rešerše a následně lokalitu mapovat pomocí povrchových metod. Trvalo by to zhruba rok či dva. Poté by přišel na řadu vrt o hloubce jeden až tři kilometry. Měření by zabrala několik měsíců. Tato vyhledávací fáze zatím žádné větší zásahy nepředstavuje.

Další etapa zahrnuje vrt do vrstvy břidlic a použití sporného hydraulického štěpení - břidlice by se narušila tlakem vody a dostal by se do ní písek a chemikálie. Nastal by pak "těžší průzkum" s desítkami takových vrtů. „V dnešních podmínkách geologický průzkum při vyhledávání ložisek břidlicového plynu vypadá technologicky jako samotná těžba. Každý vrt spotřebuje značné množství vody, a to v řádu milionů litrů. Tato voda znečištěná horninami a chemikáliemi je čerpána zpět na povrch, zde sedimentuje na odkalištích a je recyklována pro další použití. To přináší nároky na vodní zdroje a obslužné systémy,“ říká ředitel odboru geologie Ministerstva životního prostředí Martin Holý.

Zájem o průzkum mají podle dostupných informací tři firmy, podaly čtyři žádosti. Chalupa už zrušil prvoinstanční souhlas se stanovením průzkumného území břidlicových plynů na Náchodsku a Trutnovsku.

Ministr předpokládá, že do konce září projde návrh moratoria mezirezortním řízením a podepíše jej premiér. Do konce března bude probíhat analýza dopadů využívaných metod průzkumu. Zkušenosti se budou čerpat zejména s Polska. Od 30. června 2013 by měl začít proces připomínkování a schvalování navržených změn v legislativě včetně projednávání a schvalování v Parlamentu ČR.