Výrobci solárních elektráren jsou ve finančních problémech

Jejich dřívější zisky významně klesly nebo se proměnily ve ztráty. Mezi významné firmy v tuzemském solárním sektoru patří například česká pobočka společnosti Fronius. Dodává nabíjecí systémy, svařovací techniku a další zařízení pro fotovoltaické elektrárny. Její zisk se loni snížil na 13,8 milionu korun z předloňských 57,3 milionu Kč.

V roce 2010 Fronius ještě těžil z tuzemského solárního boomu a utržil téměř 1,4 miliardy korun. Loni se tržby snížily na 741.000 Kč. Firma tak výrazně zaostala za plánovanou výrobou.

Do vážných problémů se letos dostal největší tuzemský výrobce solárních panelů Schott Solar CR ve Valašském Meziříčí na Vsetínsku. Nyní ukončuje výrobu a propustí kolem 500 lidí. Firma již nemohla konkurovat poklesu cen panelů od asijských výrobců, které jsou až o desítky procent levnější. Tento problém mají také výrobci panelů v dalších evropských zemí.

Problémy však mají i významné čínské firmy. Bankrot hrozí například jedné z největších čínských firem - LDK. Očekává se, že dojde k sérii fúzí a/nebo převzetí specializovaných fotovoltaických firem silnými investory. Výsledkem bude významná redukce počtu výrobců. Podobná situace proběhla na začátku rozvoje v podstatě ve všech průmyslových oborech. Podle některých analytiků mohou ceny panelů dočasně vzrůst nad současnou úroveň, jiní očekávají další pokles.

Podle předsedy představenstva České fotovoltaické průmyslové asociace (CZEPHO) Petra Klimka je nutná restrukturalizace a konsolidace fotovoltaického sektoru, aby byl konkurenceschopný vůči asijským výrobcům. "Následně by potom byla velmi vhodná podpora ze strany EU, která by stejně jako třeba USA měla čelit dumpingovým cenám čínských státem dotovaných výrobců například celními opatřeními," řekl Klimek.

Potíže se netýkají jen výrobců solární techniky, ale také provozovatelů solárních elektráren. Například Photon Energy s fotovoltaickými zdroji v Česku i v zahraničí po předloňském zisku 436 milionů korun loni skončil ve ztrátě 39 milionů korun. Tržby se propady ze 2,5 miliardy Kč na loňských necelých 650 milionů korun.

Negativní ekonomický dopad na tuzemské fotovoltaiky loni alespoň zmírnily příznivější přírodní podmínky. "Předchozí rok byl nadměrně slunečný," sdělila Zuzana Musilová z CZEPHO. Letos již výrobci solární energie vyšší produkci nečekají, přestože přibyly nové zdroje.

Podle CZEPHO má finanční problémy i řada provozovatelů solárních elektráren malé a střední velikosti. Ti se potýkají zejména s 26procentní daní na fotovoltaické zdroje, kterou stát zavedl kvůli zdražování elektřiny. "Fotovoltaika, která jim měla snížit výdaje, je teď jejich noční můrou. Elektrárnu totiž musí každý roky dotovat až miliony korun," uvedla nedávno solární asociace.

V roce 2009 se propadly ceny fotovoltaických panelů. Ministerstvo průmyslu a obchodu sice v srpnu oznámilo, že prosadí změnu zákona, která umožní snížit výkupní ceny od 1. 1. 2010, neudělalo to však. Předložilo sice návrh novely, ovšem s účinností až od 1. 1. 2011. Solární elektrárny díky tomu v roce 2010 zažily neřiditelný boom. Jejich instalovaný výkon za rok vzrostl čtyřnásobně a dosáhl 1952 MWp. Vláda se následně snažila situaci zachránit nestandardními kroky, k nimž lze počítat i solární daň. Od března 2011 je možné připojovat jen malé střešní elektrárny do 30 kWp a instalovaný výkon nyní roste jen velmi pozvolna.