Vstup plynu z USA na světový trh bude mít hluboké dopady

Dopad to bude mít také na zlepšení bezpečnostní situace USA a Evropy. Zmírní to závislost na dominantních a potenciálně nestabilních dodávkách plynu z Ruska nebo Středního východu, které jejich vývozci mají sklon využívat jako politickou páku na západní svět.

Minulý měsíc dostala souhlas amerických úřadů na svůj projekt terminálu pro vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG) menší ropná firma Cheniere Energy. Podle konzultační firmy Wood Mackenzie se v USA připravuje celkem osm takových terminálů s celkovou kapacitou 120 milionů tun ročně. Pokud by byly všechny schváleny, staly by se USA největším světovým vývozcem LNG před Katarem, jehož exportní kapacita je nyní 77 milionů tun. Dva další terminály se budují na západním kanadském pobřeží.

"Předpokládejme, že do konce tohoto desetiletí bude proudit z USA a Kanady do zahraničí 60-100 miliard krychlových metrů LNG a globální vývoz se tím zvýší asi o 20 procent," řekl listu Financial Times Jonathan Stern z Oxfordského institutu pro energetická studia. "Svět bude navždy jiný," dodal.

Americká těžba břidlicového plynu, která byla ještě před desetiletím okrajovým fenoménem a v posledních letech její boom vyvolal revoluci v americké energetice, by měla v příštích desetiletích dál silně růst. Do konce 30. let by se podle studie Baker Institute měla proti dnešku zvýšit na čtyřnásobek. Už v roce 2010 USA díky těžbě z hlubokých břidlic překonaly Rusko a staly se největším producentem plynu světa.

Studie objednaná ministerstvem energetiky USA upozorňuje, že těžba břidlicového plynu v USA začala oslabovat schopnost Ruska používat vůči Evropě "energetickou zbraň". "Energetická moc Ruska, Venezuely a Íránu pod tlakem nabídky amerického plynu ochabuje," píše.

Vyvážené americké přebytky plynu budou mnohem levnější než tradiční vývoz ze zemí jako Rusko, Katar nebo Austrálie. "Bude to mít velké dopady na tradiční vývozce plynu," řekl hlavní ekonom Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol. "Všichni z nich jsou zneklidnění. Mají najednou konkurenta, který vstupuje na trh s plynem s mnohem nižší cenu," dodal.

LNG se po desetiletí prodával v rámci mnohaletých kontraktů a jeho ceny jsou navázány na vývoj cen ropy. Exportní kontrakty firmy Cheniere jsou ale vázány na americké ceny plynu. Ty za posledních deset let klesly zhruba na sedminu, takže evropské ceny plynu navázané na zdražující ropu jsou nyní mnohem vyšší.

Přebytek levného plynu na světovém trhu vyvine díky expanzi terminálů LNG velký tlak na tradiční vývozce v čele s ruským Gazpromem. Někteří jeho odběratelé jako Polsko už zkoumají vlastní zásoby břidlicového plynu. Také Čína plánuje rozvoj svého plynu z břidlic, jehož zásoby jsou zřejmě nejvyšší na světě. Rozvoj vlastních zásob připravují i další země jako Argentina, Británie, Mexiko nebo Jihoafrická republika.

Zatímco donedávna Moskva dělala, že se jí "revoluce břidlicového plynu" netýká, minulý měsíc premiér Vladimir Putin v parlamentu řekl, že boom nových zdrojů plynu může závažně změnit globální trh s energií. "Národní energetické společnosti musí na tyto výzvy reagovat," řekl.

Pro Rusko je největší hrozbou rozvoj těžby z břidlic v okolních zemích. Gazprom podle polského europoslance a autora návrhu zprávy Evropského parlamentu o břidlicovém plynu Bogusława Sonika podporuje evropské politiky a ekology, kteří vystupují proti těžbě z břidlic. Tu pozastavily nebo zakázaly Bulharsko a Francie a k zákazu těžby i průzkumu břidlic vyzvali v pátek sociálnědemokratičtí hejtmani českých krajů.

Baker Institute předpovídá, že podíl Ruska na evropském trhu plynu by se měl snížit ze 27 procent v roce 2009 do roku 2040 na polovinu, což omezí šance Moskvy využívat plynu k politickému tlaku. "Dramatické snížení evropské závislosti na ruském plynu pravděpodobně omezí schopnost Ruska nežádoucím způsobem ovlivňovat politiku," uvedl institut.

Sníží se také budoucí globální podíly plynu z Venezuely a Íránu, dvou problematických zemí. Venezuela možná ani LNG vyvážet nezačne a Írán bude mít menší sílu využívat energetické páky ve sporech o jeho mocenské aspirace na Středním východě včetně jaderných ambicí.

Zemní plyn díky břidlicovému plynu podle respektovaného českoamerického experta na energetiku a další globální problémy Václava Smila zesílí vítězné tažení globální energetikou a během příštích desetiletí se stane nejvýznamnějším fosilním palivem. Země světa by podle Smila měly cíleně urychlit přechod od uhlí a ropy k plynu a podpořit zejména jeho široké využití v dopravě. "Takové investice přinesou trvalejší přínosy než subvence do tak pochybných počinů, jako je přeměna obilí na etanol nebo nalévání rozsáhlých sum peněz do ztrátových solárních zařízení," napsal Smil.

V česku chce MŽP průzkum a těžbu na čas zablokovat

Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa (ODS) se rozhodl, že nechá na několik let zakázat povolování průzkumu těžby břidlicového plynu v Česku. Vyhlášení moratoria je podle ministra jednou z možností, jak nepřehlednou situaci kolem povolování průzkumu vyřešit. Návrh chce předložit vládě. Uvedly to dnešní Hospodářské noviny (HN).

Podle Chalupy není česká legislativa připravena na tak technicky složité průzkumy jako u břidlicového plynu. "Proto zvažujeme, že by se stanovil určitý čas - rok, možná dva, na příslušné úpravy zákonů. Během této doby by se nevydávala žádná povolení, ani povolení k průzkumu," řekl HN Chalupa. Doplnil, že mezitím je nutné připravit takové zákony, které stanoví jasná pravidla. Podle deníku bude třeba v této souvislosti změnit geologický zákon, horní zákon a zřejmě i další.

S návrhem moratoria souhlasí i Chalupův náměstek Tomáš Tesař, do jehož činnosti břidlicový plyn spadá. "V současné situaci to je nejlepší řešení. Naše zákony, které se těžby dotýkají, jsou dvacet let staré a s moderními způsoby těžby, jako například těžba břidlicového plynu nebo zplynování uhlí, vůbec nepočítají," řekl.

Proti těžbě břidlicového plynu i jejímu průzkum metodou takzvaného hydraulického štěpení se nedávno postavili hejtmani. Předseda Asociace krajů ČR Michal Hašek podá v létě do sněmovny návrh zákona, který by těžbu zakázal. Asociace rovněž doporučila krajským samosprávám, aby v případě, že budou k těžbě břidlicového plynu vydávat stanoviska rad nebo zastupitelstev, aby byla negativní. Podle ní by totiž těžba z břidlic mohla mít vážný dopad na životní prostředí i kvalitu života lidí v takto postižených oblastech.

Nadnárodní firmy chtějí těžit plyn z břidlic na řadě míst v ČR. Momentálně se hovoří o lokalitách až v pěti krajích. Při takzvaném hydraulickém štěpení provedou těžaři až několik kilometrů hluboký vrt, do kterého se pod tlakem vhání voda s pískem a chemickými přísadami. Z vrtu se pak čerpá unikající břidlicový plyn. Starostové se obávají hlavně zhoršení kvality pitné vody.