160. Žofínské fórum na téma Energetický trh a jeho regulace

Jubilejní 160. Žofínské fórum pořádané 12. února 2014 zahájil a profesionálně moderoval Jiří Vaníček. Všichni účastníci diskutovali nejen o ústředním tématu, ale i o celkové situaci při realizaci Státní energetické koncepce na další období. Předností diskuze byla její věcnost a podnětné odpovědi panelistů na položené dotazy.

Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek byl prvním přednášejícím. Ve svém příspěvku se věnoval významu Státní energetické koncepce v dnešním, rychle se měnícím světě, stále více závislém na energii. Razantní růst těžby břidlicového plynu znamenal průlom nejen v energetice samotných Spojených států, ale prakticky v celém světě. Pokles spotřeby uhlí pro výrobu elektřiny způsobil výrazný pokles jeho ceny. Stejně tak výraznou změnou je politické a nikoliv technické, nebo ekonomické rozhodnutí Německa o relativně velmi rychlém odklonu od výroby elektřiny z jaderných zdrojů. Vliv tohoto rozhodnutí se bude projevovat postupně, jak budou jaderné elektrárny v Německu odstavovány.

Mládek podtrhl význam Státní energetické koncepce, ale jen za předpokladu, že bude mít následující parametry:

Dále uvedl, že naše SEK musí být v souladu s Evropskou strategií, která ale zodpovědnost za skladbu energetického mixu ponechává jednotlivým státům. Komentoval kladně i cíl na snížení emisí do roku 2030 o 40 % oproti roku 1990. Naopak kritizoval stanovování cílů v podílu OZE na 30 %, jak je to v současném návrhu Evropského parlamentu. Každý stát by měl zvolit nástroje k dosažení snížení emisí vlastními prostředky. A jedním z cílů nové vlády je jezdit do Bruselu a přesvědčovat o neúčelnosti stanovování cílových podílů OZE v národním energetickém mixu. Jako aktuální poznámku na závěr svého vystoupení ministr uvedl, že dostal od premiéra Sobotky za úkol prosadit dostavbu Temelína, ale bez státní podpory ceny vyrobené elektřiny.

Náměstek ministra průmyslu Pavel Šolc současnou situaci v energetice popsal v ještě jasnějších barvách. Zdůraznil, že trh s elektřinou je v současné době na rozcestí. Historický model „energy only market“ má podle něj dva cíle:

Šolc zhodnotil plnění těchto cílů tak, že první cíl plní poměrně efektivně, zatímco v druhé oblasti nikdy plně nefungoval a nyní díky masivním dotacím na obnovitelné zdroje energie došlo k naprostému selhání v této oblasti. V dnešní situaci se žádnému investorovi nevyplatí investovat jinam, než do obnovitelných zdrojů. Ale i to je nejisté, protože nastavená masivní podpora OZE se ukazuje jako neufinancovatelná ani pro tak bohatou a prosperující ekonomiku jako je ta německá. Takže potenciální investoři v poslední době hledají svoje investiční příležitosti především mimo energetiku.

Odpověď na otázku, co zabíjí společný evropský trh s elektrickou energií, Pavel Šolc shrnul do několika bodů:

• Legislativní nestabilita
  
  • o Legislativní změny prakticky každý rok (EU i ČR)
• Národní zájmy a strategie
• Nedodržování pravidel
  
  • Neschopnost jejich vynucování (např. implementace 3. liberaliz. balíčku)
  • Dvojí metr v EU (tarify pro průmysl, proces SEA pro strategii)
  • Zneužívání regulace pro politické cíle (omezená role ACER)
• Intervence na trhu
  
  • ETS „trh“ s emisními povolenkami
  • Podpora OZE (nejen cenová, ale např. i přednostní přístup do sítě)
• Energetická účinnost – jistě správná regulace, ale proti trhu
• Smart grids a tarify
• Pojetí Energie jako „lidské právo“ → Veřejná a univerzální služba

Takže státy, které si uvědomují riziko nedostatku stabilního elektrického výkonu v příštích desetiletích, hledají vlastní cesty jak se tomuto riziku vyhnout. Francie, Německo a Velká Británie uvažují o zavedení kapacitních plateb, ostatní čekají, jak to dopadne. Maďarsko, Bulharsko, spolu s Francií a Velkou Británií pak uvažují o garantovaných cenách pro jádro.

Pavel Šolc pak položil zásadní otázku. Pokud vnímáme elektřinu jako službu a nikoliv jako komoditu, ale jako lidské právo, je pak možné službu ponechat trhu? Podle něj existují dvě řešení:

1. Návrat k původnímu modelu, ale za podmínky, že velmi brzy zmizí veškeré deformace tohoto trhu.
2. Oddělení energetických a kapacitních trhů.

Dále pak podrobil kritice skutečnost, že společné cíle EU vynucují podíl OZE v energetickém mixu, ale zodpovědnost za bezpečnost a spolehlivost dodávek zůstává na jednotlivých státech. V diskuzi o energetickém výhledu EU do roku 2030 bude MPO prosazovat dvě varianty:

1. Prosazovat rychlý návrat k trhu odstraněním jeho deformací
2. Připravit soubor variant pro státní intervenci pokud by neuspěla varianta ad 1.
   
   1. Podpora formou CfD (Contract for Difference)
   2. Kapacitní platby
   3. Státní výstavba
   4. Tarifní podpory

Místopředsedkyně Energetického regulačního úřadu (ERÚ) a ředitelka sekce Martina Krčová informovala o hlavních úkolech a cílech regulátora. Prvořadým je příprava podmínek pro nová regulační období v plynárenství (od 1. 1. 2015) a elektroenergetice (od 1. 1. 2016).

Zajímavou částí prezentace bylo konstatování, že zajištění základních požadavků pro IV. regulační období je podmíněno přehodnocením tarifní struktury v elektroenergetice, které bude mít následující body:

• Vyhodnocení stávající tarifní struktury včetně mezinárodního srovnání
• Příprava nové tarifní struktury pro všechny napěťové hladiny
• Ekonomické nastavení pro cílovou skupinu účastníků trhu
• Eliminace vlivu snižování distribuovaného množství elektřiny na regulované ceny (vodárenský efekt)
• Vyvážený rozvoj energetické soustavy (související rozvoj výroby, akumulace apod.)
• Spravedlivé rozdělení nákladů/výnosů a plateb mezi účastníky trhu s elektřinou
• Nová koncepce tarifů na hladině NN (může se promítnout až v průběhu IV. RO)

Místopředseda ERÚ a ředitel sekce podporovaných zdrojů energie (POZE) Martin Laštůvka představil projekt Nefinanční podpory obnovitelných zdrojů energie (NOZE). V úvodu v několika bodech zrekapituloval historii podpory obnovitelných zdrojů energie (OZE):

• Stát nastavil velmi výhodné podmínky pro investory do OZE.
• Změna legislativy včas nezareagovala na změnu vývoje v oblasti FVE.
• Došlo k vy/(zne)užití systému podpory → investoři využili nabídku (selhání) státu.
• Výsledkem je oprávněné zděšení konečných zákazníků, kteří to nakonec všechno zaplatí.

Současný stav podpory POZE:

• „Zastropování“ příspěvku na POZE placeného konečným zákazníkem ve výši 495 Kč/MWh, zbytek bude placen ze státního rozpočtu.
  
  • Konečný zákazník se tedy na „vypořádání s minulostí ve výši cca 44,4 mld. Kč ročně“ bude podílet jasně definovanou maximální částkou.
• Vyloučení podpory pro některé a. s., pokud nedoloží, které osoby jsou vlastníky (od 1. 7. 2014).
• Od 1. 1. 2014 byla ukončena etapa podpory OZE formou provozní podpory pro nové zdroje mimo malé vodní elektrárny. Ve vyhlášce je uvedena ale řada výjimek pro rozestavěné akce (17 větrných elektráren 320 MW, 8 výroben na spalování čisté biomasy 9,9 MW a 2 geotermální elektrárny 22 MW)

Hlavním principem nového projektu NOZE je: Nechci podnikat, chci šetřit, nikoliv vydělávat…

Cíle projektu NOZE:

• Nové impulsy pro výstavbu výroben z OZE (bez provozní podpory)
• Implementace NOZE do legislativy
  
  • Chytré sítě (Smart Grids) provoz bez dodávky do sítě?
• Zjednodušení povolovacích procedur
  
  • Provoz bez licence?
• Výrazné snížení vykazovací povinnosti

Dále Martin Laštůvka uvedl, že i v roce 2013 pokračovala provozní podpora fotovoltaických elektráren. Byly vydány licence na více než 6 000 nových provozoven s celkovým instalovaným výkonem 54 MW. Z následující tabulky je zřejmé, že převažovaly výrobny o výkonu 5–30 kW.

Pavel Cyrani, člen představenstva a ředitel divize strategie ČEZ, hovořil o energetickém trhu a jeho regulaci. Uvedl, že rizika výrazného podílu OZE v energetickém mixu si uvědomuje i německá vláda, která na základě koaliční smlouvy provede komplexní revizi energetické koncepce Energiewende. V Německu už byl přijat zákon, kterým vláda může zakázat uzavření elektrárny a vyplatit kompenzaci. Německý regulátor zaplatí 2,4 GW záložní kapacity na zimu 2013/14, aby zabránil kolapsu soustavy. Pro 2015/16 plánuje záložní kapacitu ve výši 4,8 GW.

Hlavní myšlenky jeho přednášky lze dobře popsat několika vybranými snímky u jeho prezentace.

Závěr

Na 160. Žofínském fóru o energetice se prakticky všichni přednášející shodli na tom, že současná energetická politika Evropské unie v oblasti elektroenergetiky neplní své cíle a je nutné ji velmi rychle korigovat. Razantní regulační zásahy do energetického trhu a cenové i jiné zvýhodňování obnovitelných zdrojů vedou ke zdražování elektřiny v EU. Podle studie Evropské komise zpracované v lednu 2014 je průměrná konečná cena elektřiny pro průmyslové podniky v EU asi 115 €/MWh zatímco v USA je to 50 €/MWh a např. v Ruské federaci 55 €/MWh. A to i přesto, že cena silové elektřiny na evropské burze je kolem 36 €/MWh. A dalším rizikem je také zmrazení výstavby jiných výroben než OZE. Ty ale v horizontu příštích desetiletí nemohou plně nahradit konvenční výrobny se stabilním výkonem.