logo TZB-info

Reklama

Energetická politika a dotace v prohlášení nových ministrů

Vybrali jsme zajímavé informace z tiskových prohlášení nových ministrů. Co řekli ministr průmyslu, životního prostředí a školství k tématům jako je energetika, dostavba Temelína, těžba uhlí, zlata, břidlicového plynu a uranu, dotace pro stavebnictví, vodní hodpodářství, odpady a jmenování vysokoškolských profesorů?

Reklama

Jan Mládek, ministr MPO ČR: Obecně je tématem podpora podnikání a energetická politika, o které se vede a povede řada debat.

K dostavbě Temelína: rozpor mezi tím, že většina poslanců je nyní sice pro dostavbu Temelína, ale zároveň proti poskytnutí státních garancí na výkupní cenu elektřiny vede k otázce, jestli je možná dostavba bez oněch garancí. Nejsem si jistý, že dostavba bude tak rychlá, jak si to ČEZ představoval.
Je možné, že se stavba přece jen zdrží. Je tam celá řada důvodů, dosud nebylo vyřešeno, zda ve hře zůstávají jen dva zájemci, stále se vede soudní jednání s Arevou. A další věc je, že nevychází ekonomika dostavby Temelína. ČEZ je veřejně obchodovaná firma a podnikatelský záměr by měl být ziskový.
Byl bych hrozně rád, aby byl splněn nezávazný příslib z dob Lubomíra Štrougala, že lidi kolem Temelína budou mít levnější energii. Ale nevím, zda je to reálné.

Jaká je aktuální cena elektřiny v Jihočeském kraji? Porovnání dodavatelů energií v nezávislém Kalkulátoru cen energií TZB-info

Jan Mládek, ministr MPO ČR
Jan Mládek, ministr MPO ČR, foto Úřad vlády ČR

K dlouhodobé energetická koncepci: Stát si musí vytyčit dlouhodobé představy a soukromým subjektům tak snížit míru rizika při investování. Upřímně řečeno, při míře nejistoty, která panuje ve světě, je to téměř "mission impossible". My nevíme, co se bude dít, dopadají na nás změny z druhého konce planety. Například těžba břidlicového plynu v USA. To je přece strašlivá změna, USA se staly soběstačnými v plynu a tankery se zkapalněným plynem, které tam měly jezdit z Kataru či Alžírska, jezdí místo toho k evropským břehům a snaží se to prodat. Spotové ceny jsou úplně někde jinde. Ceny v přístavech a ceny z plynovodů se dostávají do pnutí. USA předělávají uhelné elektrárny na plyn, pokročily ve snižování emisí CO2 a najednou mají spoustu černého uhlí na export. Jsme tak před otázkou, jestli provozovat některé hlubinné doly v ČR. Míra nejistoty je vysoká, vše se dramaticky mění.

K energetické soběstačnosti Česka a výstavbě nových zdrojů elektřiny: Česko má tradičně silný elektrotechnický průmysl, jsme výrobci a vývozci elektřiny a já nemám problém s tím, pokud budeme čistými exportéry i do budoucna. Ovšem za předpokladu, že nevydělává jen ta firma, ale i země, a jsou tak zohledněny všechny externality.

K prolomení limitů těžby hnědého uhlí: Stát získává z uhlí zpět jen 1,09 procenta. V první řadě je důležité získat podstatně víc pro stát, toto je relikt minulého režimu, kdy to bylo jedno. Druhá věc jsou ony limity. Umím si představit prolamování s malým "p", kdy se to nedotkne žádných sídel. A pak je tu prolamování s velkým "P", kdy se bourá Horní Jiřetín, nebo dokonce symbolicky i zámek Jezeří. To si moc představit nedovedu.

K možnosti obnovení těžby uranu: Je to čistě otázka ekonomické kalkulace a já bych byl velmi opatrný.

Richard Brabec, ministr MŽP ČR: V projektu Zelená úsporám budeme pokračovat a budeme se snažit získat více peněz

Richard Brabec, ministr MŽP ČR
Richard Brabec, ministr MŽP ČR, foto Úřad vlády ČR

Prioritou nového ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) má být čerpání stávajícího i nastavení nového Operačního programu Životní prostředí, včetně podmínek čerpání stanovených ze strany Evropské komise (řešení legislativy EIA) a regulace vodárenství, získání dostatečných prostředků pro pokračování programu Nová zelená úsporám, dále přípravě zákona o Národním parku Šumava a zlepšení životního prostředí ve zvlášť zatížených regionech, kterými jsou Moravskoslezský kraj a Ústecký kraj.
„Resort není v dobrém stavu, proto mám připravený tým odborníků, který především z pozice náměstků, ale i ředitelů odborů bude krizovým managementem, který bude mít jediný cíl. Stabilizovat resort tak, aby plnil svůj primární účel. To je ochrana přírody a čerpání peněz z unijních fondů. Pokud máme historickou příležitost čerpat evropské peníze na smysluplné projekty, které povedou ke zlepšení životního prostředí, pak ji prostě musíme maximálně využít. Už jsme ztratili spoustu času. Zejména se jedná o zlepšení kvality ovzduší a vod,“ říká v Parlamentním listech ministr životního prostředí Richard Brabec a dodává: „Velmi zajímavým nástrojem, který má pozitivní dopad na životní prostředí a současně je i ekonomickým stimulem, je program Nová zelená úsporám. Na zateplení soukromých i veřejných budov se budeme snažit získat maximum prostředků z evropských i národních zdrojů. A v neposlední řadě chci ujistit občany, že jejich daně nebudou v resortu vyhazovány za zbytečnosti."

K chystané reformě Státního fondu životního prostředí: Svým posledním předchůdcům vyčítám hlavně to, že odbornost mnohde ustoupila a z ministerstva se stalo rejdiště lobbistických organizací, které si tam prosazují svoje projekty. Jednáme i s lidmi, kteří by do týmu mohli naskočit. Čas hraje obrovskou roli, nesmíme ztratit ani den," dodal s tím, že je škoda, že z fondu odešly v minulých letech desítky odborníků. Bývalý ministr životního prostředí Tomáš Podivínský pověřil loni v říjnu vedením fondu Jaroslava Hrubeše.


  • Nová zelená úsporám na TZB-info Příjem žádostí od 1. dubna 2014, vyhrazeno 1,9 miliardy Kč na snižování energetické náročnosti stávajících rodinných domů, výstavbu rodinných domů s velmi nízkou energetickou náročností a efektivní využití zdrojů energie
  • Kotlíková dotace na TZB-info v novém projektu TZB-info Vytápíme tuhými palivy Prodeje i používání kotlů na tuhá paliva se řídí Zákonem o ochraně ovzduší, který od roků 2014, 2018 a 2022 zakazuje prodeje a použití nejméně technologicky vyspělých zařízení.
  • Základní přehled vybraných dotací

K možnostem dočerpání evropských peněz z Operačního programu Životní prostředí, který měl končit rokem 2013: Poslední termín, do kdy peníze můžeme vyčerpat, je konec roku 2015, kdy už musí být zaplacená poslední faktura. To je šibeniční termín. Hrozí obrovské riziko nedočerpání těch prostředků. Chápu to tedy tak, že nastupuje krizový management, abychom zachránili co nejvíce peněz pro smysluplné projekty. Stovky projektů jsou rozpracované. My uděláme rychle jejich audit a poté se rozhodneme, zda by nešla část nevyčerpaných peněz předisponovat do jiných priorit. Jednou z nich jsou třeba energetické úspory, tedy zateplování. Chci na ministerstvo přivést zpět kvalitní odborníky, kteří se rychle zorientují a začnou makat ve prospěch státu a ne různých poradenských agentur.
Chtěl by také změnit systém dotací, který je podle něj velmi složitý. Z hlediska schvalování je celá řada projektů u ÚOHSu, to chceme změnit, zpřehlednit.
Rád bych také zlepšil pozici Česka vzhledem k Evropské komisi. Protože my máme dneska pověst potížisty, který rád někomu radí, ale nerad plní stanovené podmínky, takže určitě jedním z našich prvních klíčových úkolů bude vylepšení naší pozice v Bruselu.

K dostavbě Temelína: Rozhodnutí se bude muset opřít až o novou Státní energetickou koncepci, kterou musíme zaktualizovat a připravit varianty dalšího postupu. ČEZem požadované státní záruky návratnosti projektu jsou obrovským závazkem, který by stát, potažmo spotřebitelé elektrické energie vlastně dávali ČEZu k tomu, aby tahle stavba byla realizována. Obecně si ale myslím, že jaderná energie je cesta, kterou bychom jít měli i nadále. Jestliže máme ambice výrazně snižovat emise škodlivin a na druhé straně nechceme jadernou energii, tak je velká neznámá, jak to vlastně chceme udělat.


Komentář na TZB-info: Ministerstvo financí již v r. 2012 nesouhlasilo s podporou elektřiny z jaderných elektráren Ministerstvo financí vyvracelo tvrzení o levné elektřině z jaderných elektráren. Docela reálně totiž hrozí situace, že po spuštění dalších bloků v Temelíně (optimálně v roce 2025) bude při započtení vysokých odpisů investice tato elektřina velmi drahá. Pokud by byla nabízena na burze za tuto cenu, bude na otevřeném evropském trhu neprodejná.

K prolomení těžebních limitů v Ústeckém kraji: O případném prolomení těžebních limitů by se nemělo rozhodovat před vznikem nové energetické koncepce. O ní musí proběhnout široká odborná diskuse. Ty limity platí, zajišťují těmto obcím rozvoj, zajišťují tamní pracovní příležitosti a není dobré spekulovat o prolomení limitů, poznamenal ministr. V této chvíli nevidím důvody pro urychlené rozhodnutí, zda vůbec, nebo kdy a také v jaké oblasti limity prolomit. Někdy se vydírá tím, že když okamžitě nerozhodneme o prolomení limitů, tak nebudou mít teplárny uhlí a tisíce lidí přijdou o práci. Tak to ale není a v nejbližších několika letech nebude. A mimochodem, Česká republika je jedním z největších vývozců elektřiny v Evropě. Uhlí tady vznikalo desítky milionů let. Nejhorší způsob je ho vytěžit, spálit, vyrobit z něj elektrickou energii, kterou vyvezeme a za třicet čtyřicet let pak třeba zjistíme, že bychom ho uměli využít daleko efektivněji a už ho nebudeme mít. Mnozí čeští politici by se měli naučit uvažovat v delším horizontu, než je délka jednoho volebního období.
Chci také zdůraznit, že uhlí patří státu, a ten by si měl především vyjednat co nejlepší podmínky z jeho těžby. Je pro mě neuvěřitelná informace, že ze svého uhlí dostává český stát jen 1,5% tržní hodnoty. Naprosto nechápu, proč o výrazném zvýšení tohoto poplatku vláda nerozhodla už daleko dřív. Stát a také Ústecký kraj mohl získat v minulosti miliardy korun navíc do svého rozpočtu.
O prolomení limitů se tedy můžeme bavit až poté, co budeme vědět, kolik uhlí reálně potřebujeme, kolik máme vyvážet, jak to dopadne s prodloužením životnosti Dukovan a dostavbou Temelína.


K otázce čistých zdrojů energie: ty nejsou schopny v českých podmínkách nahradit snižování výroby elektřiny v hnědouhelných elektrárnách. Například výroba všech fotovoltaických elektráren tvoří jen malé procento celkové domácí produkce, a to bez ohledu na to, v co se nakonec fotovoltaika zvrhla a kolik stovek miliard nás to všechny bude stát v příštích letech. Obnovitelné zdroje mají určitě své místo v energetickém mixu, ale jádro nenahradí.

K dlouho odkládané odpadové legislativě: ČR má ve srovnání s EU nízký stupeň recyklace a zpracování biologických odpadů. Na skládce by mělo končit opravdu jenom to, co se nedá jiným způsobem využít. Ani spalování není samozřejmě úplně optimální způsob. Důležitější je, aby odpadu vznikalo co nejméně a aby se maximálně efektivně využil. V tom máme určitě mezery. Počítám s tím, že odpadová legislativa bude třaskavé téma. Budou tam určitě různé lobbistické střety skládkařů i spaloven. Troufám si říct, že jsem odolný proti jakýmkoli lobbistickým tlakům, což ale neznamená, že se s těmi lidmi nebudu bavit. Rád si poslechnu všechny rozumné argumenty.

K těžbě zlata a břidlicových plynů: Já tam nevidím žádný zásadní efekt pro Českou republiku, který by vyvažoval dopady toho průzkumu a těžby na životní prostředí. Na rozdíl od uhlí, které může být za určitých okolností strategickou surovinou, tak toto množství zlata se rozhodně pro republiku strategickou surovinou nestane. V současné době bych to považoval za velké riziko.

K podpoře firem: Ekonomika potřebuje všechny druhy podniků. Jaká bude jejich velikost, je záležitostí trhu. Buď je v módě outsourcing, nebo firmy naopak fúzují. Malé a střední firmy jsou strašně důležité pro zaměstnanost, a tedy i pro sociální kohezi a stabilitu. Velké jsou pak strašně důležité pro export či vědu a výzkum. Tam platí ekonomika rozsahu, pro malé firmy je export obtížný a riskantní - nemají na něj kapacitu.

Marcel Chládek, ministr MŠMT
Marcel Chládek, ministr MŠMT, foto Úřad vlády

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy převzal Marcel Chládek. Do resortu chce přinést především stabilitu.

Chce pokračovat v reformě školství, klást důraz i na učňovské školství a jednou z priorit by mělo být dokončení novely vysokoškolského zákona. Chládek by jej rád předložil sněmovně ještě letos.

Chládek by chtěl prosadit i změny ve jmenování profesorů. Chtěl by z novely odstranit pasáž, která umožňuje předsedovi Senátu navržené profesory nejmenovat. Pokud by s touto úpravou vysoké školy souhlasily, mohla by novela do měsíce či dvou projít a více než 80 čekatelů by se dočkalo nejvyššího akademického titulu. Další alternativa by byla, že by si profesory jmenovali přímo rektoři. Profesorský titul by pak byl vázán na konkrétní školu, která jej udělila. "Mám určité obavy, jedna obava je o kvalitu profesorů, protože se nám rozrostou jak houby po dešti," upozornil Chládek.



O důvěru by mohl kabinet požádat sněmovnu kolem 18. února 2014.

 
 

Reklama

ZOBRAZIT PLNOU VERZI
© Copyright Topinfo s.r.o. 2001-2020, všechna práva vyhrazena.