Praha získala výjimku na ústřední čistírnu do konce roku 2016

Ústřední čistírna odpadních vod na Císařském ostrově v Praze získala výjimku na kvalitu vypouštěných vod až do konce roku 2016. Vyplývá to z odpovědi, kterou na dotaz ČTK zaslalo tiskové oddělení pražského magistrátu. Metropole předpokládá, že se do té doby stihne čistírna přestavět a rozšířit tak, aby limity stanovující množství dusíku ve vodě splňovala. V září vypsala tendr na rozšíření čistírny. Podle zastupitelů za TOP 09 se do něj přihlásilo už více než 30 společností. Uzavírka je 28. ledna.

Zařízení mělo původně výjimku do konce roku 2010. O udělení výjimky rozhoduje magistrátní úřad, ten také v případě porušení povinností ukládá sankce. Čistírnu odpadních vod provozuje společnost Pražské vodovody a kanalizace (PVK), jejímž stoprocentním vlastníkem je Veolia Voda.

Opoziční zastupitelé za TOP 09 se dnes neúspěšně pokoušeli na jednání zastupitelstva tendr na rozšíření čistírny zrušit. TOP 09 tvrdí, že zadávací podmínky tendru jsou tak omezující, že se výběrového řízení nemůžou samostatně zúčastnit ani velké stavební společnosti, jako je Metrostav, Skanska nebo Hochtief. Podle zastupitele Pavla Richtera (TOP 09) totiž firmy musí mít vysoký obrat jak v oblasti stavebnictví, tak v provozování čistírny. Přihlásit se tak zřejmě bude moci pouze konsorcium velkých společností.

Podle Richtera se do výběrového řízení přihlásilo už více než 30 společností. Řada z nich prý ale chce mít jen přístup k zadávacím podmínkám, aby se mohly stát subdodavatelem vítěze tendru.

Tendr kritizuje i bývalý pražský radní Petr Štěpánek (SZ), který měl přípravu rekonstrukce ústřední čistírny tři roky na starosti. "Mělo to být otevřené výběrové řízení. Po mém odchodu do něj ale byly přidány omezující podmínky," řekl novinářům na dnešním zastupitelstvu Štěpánek.

Praha by mohla na přestavbu ústřední čistírny získat asi šest miliard korun z evropských fondů. Žádost o dotaci město podalo na Státní fond životního prostředí ČR, který ji podle mluvčí ministerstva životního prostředí Michaely Jendekové nyní posuzuje.

"Mezi hlavní podmínky, které musí žadatel splnit, je úprava takzvaných provozních smluv. Současná smlouva o provozování vodohospodářské infrastruktury v Praze není v souladu s požadavky, které byly vyjednány s Evropskou komisí a jsou součástí operačního programu životní prostředí," napsala ČTK Jendeková. Praha má se společností Pražské vodovody a kanalizace smlouvu až do konce roku 2028. Řešením by mohlo být vyjmutí ústřední čistírny z provozní smlouvy a vyhlášení výběrového řízení na nového provozovatele současné i plánované nové čistírny. Na tom se město s PVK dosud nedohodlo.

Podle Jendekové je problém i v řešení likvidace kalů. Zařízení na tuto likvidaci by mělo být v Drastech ve středních Čechách. To se ale nelíbí Středočeskému kraji ani místním obyvatelům.

Pokud by Praha na evropské peníze nedosáhla, může si půjčit také od Evropské investiční banky. Podle Štěpánka je možností také to, že hospodáři na rekonstrukci přispějí, nebudou pak ale nějakou dobu platit městu nájemné. Taková varianta je prý ale nejméně výhodná. Celková přestavba a rozšíření čistírny i s likvidací kalů by měla stát zhruba 20 miliard korun.