Podpora obnovitelných zdrojů končí, fosilních a odpadu pokračuje
Sněmovna schválila zastavení podpory obnovitelných zdrojů. Podpora kombinované výroby elektřiny a tepla z fosilních zdrojů a podpora spalování odpadů zůstaly beze změny. Ustanovení o prokazování vlastnické struktury příjemců podpory je bezzubé.
Sněmovna schválila vládní návrh na omezení podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů v nových elektrárnách uvedených do provozu od příštího roku. Poslanci do novely při schvalování vložili požadavek, aby příjemci podpory museli od příštího roku prokazovat svoji vlastnickou strukturu. To má pomoci odkrýt vlastníky elektráren. Předlohu nyní dostane k projednání Senát.
Účelem novely je podle tvrzení vlády omezit dopady podpory obnovitelných zdrojů na spotřebitele i na státní rozpočet. V letošním roce jde na tuto podporu kolem 44 miliard korun, z toho téměř 12 miliard jde ze státního rozpočtu, přičemž polovinu této částky, tj. 6 miliard vybere stát na tzv. solární dani (podrobněji v článku Bilion za fotovoltaiku?). Poslanci často poukazovali na stížnosti firem, kterým kvůli vysokým nákladům na elektřinu hrozí ztráta konkurenceschopnosti a další ekonomické potíže.
Návrh ukončí podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů uvedených do provozu od 1. ledna příštího roku. Poslanci ale vložili do novely přechodné období, které se vztahuje na ty, kteří ke dni účinnosti zákona budou mít stavební povolení i autorizaci a podaří se jim jejich elektrárny uvést do provozu do konce 2015. Pak se na ně bude vztahovat podpora podle dosavadního znění zákona. Poslanci rovněž podpořili návrh Robina Böhnische (ČSSD), aby se ukončení podpory netýkalo vodních elektráren s nejvyšším instalovaným výkonem do deseti megawattů.
Návrh naopak zachovává podporu fosilních zdrojů, jednak v kombinované výrobě elektřiny a tepla (KVET), která je převážně z uhlí, a jednak ve výrobě elektřiny z druhotných zdrojů (DZ), jmenovitě z důlního plynu. Podle Komory OZE jsou celkové náklady na podporu KVET a DZ vyšší, než by byly budoucí náklady na podporu nových OZE, pokud by byly podporovány v souladu s limity stanovenými v Národním akčním plánu České republiky pro energii z obnovitelných zdrojů (NREAP).
| Kategorie zdroje | Náklady za rok [Kč/rok] | Náklady kumulovaně [Kč] |
|---|---|---|
| Malé vodní elektrárny | 370 000 000 | 8 100 000 000 |
| Větrné elektrárny | 390 000 000 | 6 200 000 000 |
| Bioplynové stanice | 610 000 000 | 10 000 000 000 |
| Geotermální elektrárny | 70 000 000 | 1 200 000 000 |
| Celkem | 1 400 000 000 | 25 500 000 000 |
| Podpora KVET a DZ | 1 800 000 000 |
Podobně argumentuje Česká fotovoltaická průmyslová asociace, která odhaduje, že pokud by bylo v roce 2014 nainstalováno 50 MWp malých střešních instalací, znamenalo by to zvýšení nákladů na podporu OZE, KVET a DZ o 120 mil. Kč, což by se v ceně elektřiny projevilo pouhými dvěma desetinami haléře na kilowatthodinu (0,002 Kč/kWh). Za tuto cenu by nejméně 10 000 domácností dostalo možnost si vyrábět vlastní elektřinu.
Podle Martina Hájka, ředitele Teplárenského sdružení ČR, jsou však údaje Komory OZE chybné. "Podle našich výpočtů činí podpora kogenerace nad pět megawatt pouze 850 milionů korun, zbytek jde právě na malé zdroje," uvedl Hájek.
Vysoké náklady na podporu OZE, KVET a DZ, které v současnosti přesahují 44 miliard korun, byly způsobeny liknavostí politické reprezentace v roce 2009 (více v článku Byly výkupní ceny elektřiny z fotovoltaiky stanoveny přiměřeně?). Je nutno si uvědomit, že přijatá novela se těchto nákladů nedotkne a náklady na budoucí zdroje jsou ve srovnání s tím zanedbatelné. Zrušení podpory nových OZE z tohoto pohledu žádnou dramatickou úsporu nákladů nepřinese. Mnohem větší vliv může mít počasí. Například výroba fotovoltaických elektráren byla v prvním pololetí až o 20 % nižší, než loni, pokud by tento trend pokračoval do konce roku, klesly by jen z tohoto důvodu náklady na podporu OZE o 4 miliardy korun (více v článku Méně slunečního záření snižuje zisky solárníků i náklady na podporu fotovoltaiky). Kromě toho se náklady v budoucnu sníží o korekční faktor, který v současnosti přesahuje 5 miliard ročně.
V této souvislosti je zajímavé, že příspěvek na podporu OZE, KVET a DZ je zlomkem rozdílu cen mezi nejdražším a nejlevnějším dodavatelem elektřiny (viz Kalkulátor cen energií na TZB-info).
Jedním z důsledků novely bude pravděpodobně zánik realizačních firem. Pokud je cílem zabránit rozvoji OZE, je to celkem jedno, pokud se však někdy v budoucnu stát rozhodne opět obnovitelné zdroje rozvíjet, může nastat podobná situace jako u jádra, kde v současnosti v České republice chybí odborníci. Skutečnost, že se podmínky podpory OZE v posledních letech měnily i několikrát ročně, však může ovlivnit důvěru zahraničních investorů i v jiných oborech.
Novela rovněž zachovává podporu spalování nevytříděného komunálního odpadu, kterou ostře kritizují ekologické organizace, protože podle jejich názoru to v důsledku povede k omezování ekologicky vhodnějšího třídění odpadů a recyklace.
Poslanci podpořili i návrh, se kterým přišel původně předseda hospodářského výboru Milan Urban (ČSSD) a který má odkrýt vlastníky elektráren. Podporu podle něj nemá dostat například akciová nebo obdobná obchodní společnost, která má i jiné než zaknihované akcie. Nemá ji dostat ani taková zahraniční firma, která nepředloží čestné prohlášení o svých akcionářích, kteří drží víc než deset procent jejích akcií.
Například Komora OZE sice odkrytí vlastnické struktury podporuje, schválené znění však považuje za nedostatečné „zejména proto, že se nevztahuje na majitele do 10% podílu a účinnost je navržena až od 1.7.2014, což dává nepřiměřeně velký prostor pro možné zamaskování vlastnické struktury“. Komora OZE požaduje 100% transparentnost nejen u všech provozovatelů OZE, ale u všech subjektů přijímajících veřejnou podporu nebo zakázky.
Novela také stanovuje horní hranici příspěvku na podporu obnovitelných zdrojů ve výši 495 korun za megawatthodinu. V tomto bodě panuje obecná shoda všech stran, tj. jak ekologů, tak zástupců těžkého průmyslu i zástupců průmyslu OZE. Ve skutečnosti však toto ustanovení náklady na podporu OZE, KVET a DZ nesnižuje, pouze přesouvá jejich placení z faktur za elektřinu do státního rozpočtu, kde je stejně zaplatí občané ze svých daní.
Novela nově zavádí solární daň na projekty realizované v roce 2010, a to ve výši 10 % a po celou dobu platnosti nároku na podporu. Poslanci přitom nepodpořili návrh Karla Šidla (KSČM), který navrhoval zvýšit hranici pro osvobození od solární daně ze současných 30 na 300 kilowatt instalovaného výkonu. Tato změna by se týkala zhruba 900 menších fotovoltaických elektráren umístěných často na střechách budov nebo v průmyslových areálech českých firem. Jedná se sice asi o polovinu počtu fotovoltaických elektráren, jichž se nová solární daň týká, jejich podíl na výnosu solární daně je však pouhých 7 %.
„Sněmovna bude hlasovat o návrhu, který je pravděpodobně v příkrém rozporu s platnými zákony,“ uvedl před hlasováním ředitel Aliance pro energetickou soběstačnost Martin Sedlák. Zavedení daně podle něj naruší zákonem garantovanou návratnost investic u všech projektů a zhruba u 30 procent elektráren z roku 2010 poškodí jejich hospodaření natolik, že bude hrozit jejich krach.
Novela nyní zamíří do Senátu. Pokud by ji Senát zamítl, nebo vrátil poslancům s pozměňovacím návrhem a Sněmovna by už kvůli svému rozpuštění nestačila o zákonu rozhodnout, legislativní pouť předlohy by skončila a už by se o ní nejednalo.
Celková výše nákladů na podporu OZE, KVET a DZ by se i v tom případě pravděpodobně snížila, protože lze očekávat, že se sníží korekční faktor, což vykompenzuje mírný nárůst nákladů způsobený novými OZE, KVET a DZ realizovanými v letošním roce. V žádném případě nehrozí prudký růst nákladů v důsledku boomu u některého z OZE, protože jejich rozvoj je podle stávající verze zákona č. 165/2012 Sb. o podporovaných zdrojích limitován hodnotami podle NREAP, na jejichž základě MPO uděluje autorizace pro výstavbu nových elektráren. Vláda tedy má i na základě současného zákona nástroje, jimiž může případnému boomu zabránit.
MPO přitom NREAP v loňském roce aktualizovalo tak, aby byl v roce 2020 splněn závazek České republiky na podíl OZE ve výši 13 %. Pokud tedy MPO nastavilo limity v NREAP správně, může zastavení podpory znamenat zároveň nesplnění tohoto cíle. Možná tím MPO realizuje návrh, který zde v minulosti několikrát zazněl – zastavit podporu OZE a uvolnit ji až po roce 2018 tak, aby byl splněn závazný cíl podílu OZE v konečné spotřebě elektřiny, a to způsobem, který v té době bude nejlevnější. Vadou tohoto postupu je, že nejlevnější v té době bude pravděpodobně fotovoltaika, což ovšem není vhodné z hlediska vyváženého energetického mixu. Další otázka je, pokud v mezidobí zaniknou české realizační firmy, kdo bude potřebné kapacity nových OZE realizovat.
The Chamber of Deputies approved the stopping of subsidies (feed-in-tariff) for renewable energy sources beginning January 1 2014. Support for combined heat and power generation from fossil fuels and support combustion of waste based on the same legislation remained unchanged.
By the opinion of the Chamber of RES the provisions of the law requiring a proof of beneficiaries structure is insufficient "especially because it does not apply to owners up to 10% of the shares and efficiency is only proposed from 1 July 2014, which gives a disproportionately large space to conceal the ownership structure."