Elektřina by zlevnila i bez novely zákona o podporovaných zdrojích

Vládní novela zákona o podporovaných zdrojích

Vláda ve čtvrtek večer na mimořádném zasedání schválila Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 407/2012 Sb., a další související zákony. Návrh ruší podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů (OZE) instalovaných po 31. 12. 2013 a zcela ruší podporu decentrální výroby elektřiny, podporu biometanu a podporu výroby tepla z OZE, které byly zavedeny teprve před rokem.

Aktualizace 1. 8. 2013: aktuální verze vládního návrhu předaná do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR podporu tepla z OZE zachovává, v době psaní článku však byla na stránkách vlády k dispozici pouze starší verze návrhu v podobě před projednáním vládou.

Návrh zachovává pouze podporu kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET), která se v České republice vztahuje pouze na KVET z fosilních zdrojů, podporu výroby elektřiny z druhotných zdrojů (DZ), tedy mimo jiné z důlního plynu, který je rovněž fosilním zdrojem, a podporu kontroverzního spalování komunálního odpadu, která podle ekologů povede pouze k omezení z energetického hlediska efektivnější recyklace.

Z někdejšího zákona o podpoře obnovitelných zdrojů se tímto krokem stane zákon o podpoře fosilních zdrojů (ovšem jen do okamžiku, kdy do něj bude zahrnuta připravovaná provozní podpora jaderných elektráren). Z energetického hlediska jsou totiž podstatnou složkou komunálního odpadu plasty, jejich podíl přitom nebude měřen, ale stanoven paušálně.

Dokonce i moderátorovi pořadu Ekonomika ČT24 Přemyslu Čechovi připadá takový postup jako ode zdi ke zdi, nebo jako záměrné nabourávání systému. Je totiž pravdou, že OZE potřebují pro svůj rozvoj stabilní ekonomické prostředí, prudké změny před dosažením konkurenceschopnosti mohou v důsledku vést k likvidaci tohoto segmentu průmyslu v České republice.

Návrh novely, tak jak je k dispozici na oficiálních stránkách vlády, předpokládá do budoucna zafixování příspěvku na podporu OZE, KVET a DZ ve výši 529 Kč/MWh, tedy cca o 10 % nižší, než je v současnosti (podle slov Jana Fischera v reportáži by to mělo být 495 Kč/MWh, tj. ještě o dalších 5 % méně), zároveň je navrhováno zrušit možnost diferencovat výši poplatku pro jednotlivé odběratele v závislosti na velikosti spotřeby. Podle Jana Fischera by zafixování příspěvku na uvedené výši znamenalo „tlak na rozpočet ve výši 4 miliardy korun“. Vláda však předpokládá, že polovinu této částky vybere na solární dani, kterou nově zavádí pro fotovoltaické elektrárny instalované v roce 2010, a to ve výši 10 % z výkupní ceny.

Náklady na podporu obnovitelných zdrojů

Je přitom pravděpodobné, že v příštím roce by náklady na podporu OZE, KVET a DZ klesly i bez novelizace zákona. Především se určitě sníží korekční faktor, což je částka, která kompenzuje chybu v odhadu nákladů na podporu OZE, KVET a DZ v předchozích letech. Ten v letošním roce přesahuje 5 miliard korun, v ideálním případě by však měl být nulový. Více v článku Bilion za fotovoltaiku?. Výsledky za první pololetí navíc naznačují, že úroveň slunečního záření se po dvou mimořádných letech vrátila k hodnotám odpovídajícím dlouhodobému normálu, viz článek Méně slunečního záření snižuje zisky solárníků i náklady na podporu fotovoltaiky.

Kromě toho podporované zdroje snižují cenu silové elektřiny na trhu. Na tuto skutečnost opakovaně upozorňují energetici, kterým snižuje rentabilitu výroby elektřiny v konvenčních elektrárnách, viz například v článku Zajímavosti z konference Trendy evropské energetiky. Jedná se o hlavní důvod, proč je v současnosti rozšíření jaderné elektrárny Temelín ekonomicky nerentabilní. Nebýt podporovaných zdrojů, pohybovala by se v současnosti tržní cena silové elektřiny pravděpodobně kolem 90 €/MWh (cca 2300 Kč/MWh). Pro rentabilitu Temelína jsou přitom nutné ceny kolem 70 €/MWh. V současnosti se však cena roční dodávky v základním zatížení (base load) na rok 2014 propadla pod 36 €/MWh (cca 930 Kč/MWh).

Obnovitelné zdroje, zejména malé výrobny, mohou být podporovány i nefinančně, například prostřednictvím net-meteringu, který zjednodušeně vyjádřeno dovoluje provozovateli zdroje elektřiny používat síť jako akumulátor, tj. v době, kdy má elektřiny přebytek, ji dodá do sítě a podle potřeby ji odebere později. Podrobněji v článku Jak funguje net metering.

Růst spotřeby energie ve světě

Další otázky odkazují na tiskovou zprávu ČTK, podle níž spotřeba energie ve světě stoupne do roku 2040 o 56 %. Zpráva ČTK cituje letošní International Energy Outlook 2013 amerického Úřadu pro energetické informace (EIA – Energy Information Administration). Každoroční prognózu vývoje energetiky kromě toho kolem poloviny listopadu zveřejňuje Mezinárodní agentura pro energii (IEA – International Energy Agency) ve svém World Energy Outlook. Vzhledem k podobným názvům organizací i jejich zpráv jsou tyto organizace i jejich zprávy často zaměňovány.

V otázce prognózy budoucí spotřeby energie se však obě zprávy v základních rysech shodují. Obě předpokládají pokračování růstu spotřeby, který však bude výrazně diferencován podle regionů. Výraznější růst spotřeby je očekáván v Číně, Indii a rozvojových zemích, zatímco v zemích OECD je očekáván růst mírný, případně nulový, a podle některých scénářů je možný dokonce i pokles spotřeby energie. Tento podstatný detail se však ve zprávě ČTK vytratil.

V České republice byly v souvislosti s budováním prvních bloků jaderné elektrárny Temelín a následně v souvislosti s přípravou Státní energetické koncepce a jejích aktualizací opakovaně publikovány prognózy výrazného růstu spotřeby elektřiny i energie obecně. Ponechme nyní stranou, že růst spotřeby elektřiny byl uměle vyvolán státní podporou přímotopů. Skutečná spotřeba vždy za oficiálními prognózami výrazně zaostávala. V případě elektřiny například ČEZ exportuje více elektřiny, než se vyrobí v obou stávajících blocích Temelína.

Závěr

Obě zprávy mají pravděpodobně souvislost s připravovaným rozšířením jaderné elektrárny Temelín. Zrušení podpory OZE (a zachování podpory KVET a DZ) připravuje půdu pro zavedení provozní podpory výroby elektřiny v nových blocích jaderné elektrárny. Zpráva o očekávaném růstu spotřeby energie ve světě pravděpodobně u mnoha posluchačů vyvolá představu, že spotřeba obdobným způsobem poroste i v České republice.

Náklady na podporu OZE se kolem roku 2030 výrazně sníží, neznamená to však nutně, že se sníží i příplatek v ceně elektřiny. Ten se v té době už pravděpodobně nebude jmenovat „na podporu OZE, KVET a DZ“, ale „na podporované zdroje“. Pokud v uvedené době budou ceny silové elektřiny nízké, budou mezi podporované zdroje zařazeny i nové bloky jaderných elektráren.

V takovém případě výše příplatku zůstane po roce 2030 v lepším případě zachována, v horším případě se může i zvýšit. Dnes je výše příplatku na podporu OZE, KVET a DZ údajným důvodem pro nejméně jednu novelu zákona ročně, přičemž je probírána v médiích v podstatě trvale. Každá politická strana hází vinu na své konkurenty a Energetický regulační úřad se zaštiťuje snahou chránit koncové odběratele. Případná podpora jádra však s největší pravděpodobností bude zavedena potichu. V lepším případě nám bude vysvětleno, že vzhledem k růstu platů a cen všeho zboží se zase nic tak strašného neděje.

Příslušná pasáž z pořadu Ekonomika 24