logo TZB-info

estav.tv nový videoportál

Solární systémy pro přípravu teplé vody v bytových domech

Volba prvků

Ukázka návrhu solární soustavy pro přípravu teplé vody v konkrétním bytovém domě. Jsou uvedena i určitá doporučení pro návrh a volbu jednotlivých prvků solární soustavy.

Důležité otázky a fakta

  • Vzrůstající ceny energií
  • Rostoucí spotřeba teplé vody (TV)
  • 40% obyvatel žijících v bytových domech
  • Životnost bytových komplexů (revitalizace)
  • Účinnost zdrojů pro přípravu TV
 

Užitečné odpovědi

  • Solární systémy pro přípravu teplé vody v České republice jsou schopny pokrýt až 60% nákladů na tyto aplikace (viz. následující příklad)
  • Zlepšující se dotační politika pro vlastníky bytových domů
  • Relativně rychlé návratnosti při faktických prognózách růstu cen energií
  • Dlouhá životnost solárních systémů (při pravidelných ročních kontrolách více než 25 let)
  • Ekologie přípravy teplé vody (snižování produkce CO2)

Příklad návrhu kolektorové plochy

1. Vstupní data

  • Spotřeba teplé vody - důležité pro návrh solárního systému
  • Spotřeba energie - důležité pro vyčíslení úspor

Pro kalkulaci úspor je výhodné znát spotřebu TV v jednotlivých měsících (rozdíl léto - zima). Nejdůležitějším údajem pro návrh je denní spotřeba TV!!!

Konkrétní aplikace BD v Brně

  • Spotřeba teplé vody: 8m3/den (červenec)

Standardní podmínky:

Ohřev vody z 10°C na teplotu 55°C => 420 kWh/den
Připočtení tepelných ztrát rozvodů TV, akumulace a cirkulace (30-50%) => 550 kWh/den

2. Prvotní návrh solárního systému

  • Návrhový měsíc, či období plného pokrytí solárním systémem (solární pokrytí vs. solární zisky)



  • Stanovení kolektorové plochy
    • přes koeficienty účinnosti, meteorologická data
    • odhad z údajů maximálních a průměrných zisků kolektorů

Pro prvotní návrh postačuje rychlejší druhý postup, kdy z údajů zjištěných dlouhodobým měřením v různých systémech byly stanoveny průměrné denní zisky v jednotlivých měsících.

Kolektor REGULUS KPC 1:

  • plochý, zasklený kolektor s vysoce spektrálně selektivní vrstvou a celoměděným absorbérem s účinnou plochou 1,87 m2

Zisky: 7 - 7,5 kWh/kolektor
=> Cca 3,8 kWh/m2

Podílem denní potřeby energie (550 kWh) a možným ziskem (3,8 kWh) stanovíme celkovou plochu solárního kolektoru = 145 m2

=> 80 ks kolektorů REGULUS KPC1

Pozn.: Návrhový měsíc červenec!!!

3. Úprava návrhu dle možností investora

  • Možné zvětšení či zmenšení návrhové plochy (varianty návrhu)

Maximální možný počet kolektorů v BD v Brně: 120 ks REGULUS KPC1

 

Varianta 2: 100 ks kolektorů REGULUS KPC1

4. Bilance navržených systémů

  • Simulace provozu navržených solárních systémů v jednotlivých měsících

Cena za 1 kWh v roce 0 = 2,- Kč
Předpokládaný růst ceny energie = 7%

5. Možnosti dotace z programu Zelená úsporám

Pozn.: Varianta A, 73 bytových jednotek, kolektory 45° - jih

Počet bytových jednotek: 73
Výše dotace na 1 b.j.: 25.000,- Kč dle informačního
listu č. 4 ze dne 10. srpna 2009
Celková poskytnutá dotace: 1.825.000,- Kč
Předpokládané náklady: 2.200.000,- Kč
Podíl dotace: 83%

Umístění kolektorů

Kotvení k podkladové konstrukci


Šikmá střecha
 
Rovná střecha
 
Volná plocha

Šikmá střecha

Rovná střecha (volná plocha)

 

Volba zásobníků a zapojení systému

  • Velikost akumulace volit s ohledem na dispoziční možnosti prostorů technologie, velikost kolektorového pole a spotřebu TV
  • Vždy na začátku zrevidovat stav a způsob dohřevu, cirkulace atd.
  • Počet zásobníků a jejich zapojení volit s ohledem na MaR
  • Počet oběhových čerpadel primárního okruhu zvolit s ohledem na velikost kolektorového pole a hydraulického zapojení kolektorů

Návrh výměníků

  • Pro výpočet deskových výměníků použít výpočtový software (výkon, tlak. ztráty, průtoky)
  • Běžné okrajové podmínky solárního systému pro přípravu TV:
  Primární strana:
Propylen-glykol
T1 = 65°C
T2 = 35°C
V = 0,5 - 1 l/min.m2kol
dPmax = 20 kPa
Sekundární strana:
Voda
T1 = 30°C
T2 = 60°C
dPmax = 20 kPa
  • U větších systémů (>20m2) doporučuji deskové
  • Trubkové výměníky cca 0,2-0,25 m2/m2kol (orientační hodnota)

Návrh oběhového čerpadla

  • Standardní postup výpočtu tlakových ztrát okruhu
    • Tlaková ztráta trením
    • Tlaková ztráta místními odpory
  • Možnost využití čerpadel upravenými charakteristikami pro využití v solárních termických soustavách a s motorem s energetickou třídou B (např. Wilo Star ST)
  • U větších soustav uvážit zálohu čerpadel

Návrh expanzní nádoby a pojistného ventilu

  • Expanzní nádoba musí pojmout jak změnu objemu kapaliny při zvýšení provozních teplot (max. provozní teplota 120-140°C), tak objem kolektorů v okamžiku stagnace (dobré či špatné vyprazdňování kolektorů)
  • Expanzní nádobu připojit přes zajištěný uzavírací ventil s vypouštěním (revize expanzní nádoby)
  • Přetlak v expanzní nádobě podle

pexp = p - 0,5

p - plnící tlak soustavy [bar]

  • Plnící tlak soustavy je definován hydrostatickým tlakem a minimálním požadovaným přetlakem v kolektorech

p = pmin + (0,1 x H)

pmin [bar] - minimální požadovaný tlak v kolektorech volíme v rozmezí 1,3-3 bar (u vysokých rozvodů může být nižší za předpokladu zajištění trvalého odběru energie - solární soustava bez přebytků tepla)
H [m] - výška středu kolektorového pole od manometru

  • Otevírací tlak pojistného ventilu standardně 6 bar
  • Umístění PV (ČSN vs. DIN)?????

Regulace a měření

  • Solární regulátor pro řízení nabíjení dostatečného počtu spotřebičů s možností volby priorit
  • V kolektorech teplotně odolná čidla
  • Ochranné a bezpečnostní funkce (zpětné vychlazování, chlazení kolektoru apod.)
  • Řízení otáček oběhových čerpadel
  • Měření a vyhodnocení s entalpickou korekcí
  • Ukládání dat (možnost vzdálené zprávy)
  • Dostatečná přesnost průtokoměrů
  • Možnost měření slunečního ozáření
 
 

Reklama


© Copyright Topinfo s.r.o. 2001-2024, všechna práva vyhrazena.