Zákon č. 50/1976 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)

PŘEDPIS BYL ZRUŠEN 01.01.2007

   50/1976 Sb.

   ZÁKON

   ze dne 27. dubna 1976

   o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)

   Změna: 137/1982 Sb.

   Změna: 103/1990 Sb.

   Změna: 425/1990 Sb.

   Změna: 519/1991 Sb.

   Změna: 262/1992 Sb.

   Změna: 262/1992 Sb. (část)

   Změna: 43/1994 Sb.

   Změna: 19/1997 Sb.

   Změna: 83/1998 Sb.

   Změna: 96/2000 Sb.

   Změna: 151/2000 Sb.

   Změna: 95/2000 Sb., 132/2000 Sb., 239/2000 Sb.

   Změna: 59/2001 Sb.

   Změna: 254/2001 Sb.

   Změna: 405/2002 Sb.

   Změna: 422/2002 Sb.

   Změna: 320/2002 Sb.

   Změna: 218/2004 Sb.

   Změna: 300/2004 Sb.

   Změna: 437/2004 Sb.

   Změna: 127/2005 Sb.

   Změna: 186/2006 Sb.

   Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo
   na tomto zákoně:

   ČÁST PRVNÍ

   Územní plánování

   ODDÍL 1

   Cíle a úkoly územního plánování

   § 1

   (1)  Územní plánování soustavně a komplexně řeší funkční využití území,
   stanoví  zásady  jeho organizace a věcně a časově koordinuje výstavbu a
   jiné činnosti ovlivňující rozvoj území.

   (2) Územní plánování vytváří předpoklady k zabezpečení trvalého souladu
   všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území, zejména se
   zřetelem  na  péči o životní prostředí a ochranu jeho hlavních složek -
   půdy, vody a ovzduší.

   § 2

   (1) Územní plánování zahrnuje tyto úkoly a činnosti:

   a) stanoví limity využití území,

   b) reguluje funkční a prostorové uspořádání území,

   c)  určuje  nutné  asanační,  rekonstrukční nebo rekultivační zásahy do
   území a stanoví způsob jeho dalšího využití,

   d)  vymezuje chráněná území, chráněné objekty, oblasti klidu a ochranná
   pásma,  pokud nevznikají podle zvláštních předpisů jinak, a zabezpečuje
   ochranu  všech  chráněných  území,  chráněných objektů, oblastí klidu a
   ochranných pásem,

   e)  určuje  zásady  a  podmínky  pro věcnou a časovou koordinaci místně
   soustředěné výstavby jednoho nebo více stavebníků,

   f) posuzuje a hodnotí územně technické důsledky připravovaných staveb a
   jiných  opatření  v území a navrhuje nezbytný rozsah staveb a opatření,
   které podmiňují jejich plné využití,

   g)  řeší  umístění  staveb,  stanoví  územně  technické, urbanistické a
   architektonické zásady pro jejich projektové řešení a realizaci,

   h)  navrhuje  využití  zdrojů  a  rezerv  území  pro  jeho  společensky
   nejefektivnější urbanistický rozvoj,

   i) vytváří podklady pro tvorbu koncepcí výstavby a technického vybavení
   území,

   j) navrhuje pořadí výstavby a využití území,

   k) navrhuje územně technická a organizační opatření nezbytná k dosažení
   optimálního uspořádání a využití území,

   l) vymezuje území dotčená požadavky ochrany obyvatelstva.

   (2)  Územní  plánování  vychází  z  poznatků  přírodních, technických a
   společenských věd, z vlastních průzkumů a rozborů řešeného území, jakož
   i z dalších podkladů, které byly pro řešené území zpracovány.

   (3)  Základními  nástroji  územního  plánování  jsou  územně  plánovací
   podklady, územně plánovací dokumentace a územní rozhodnutí.

   ODDÍL 2

   Územně plánovací podklady

   § 3

   Druhy územně plánovacích podkladů

   (1)  Územně plánovací podklady slouží zejména pro zpracování nebo změnu
   územně  plánovací  dokumentace,  a není-li tato dokumentace zpracována,
   pro  územní  rozhodování a pro sledování vývoje a vyhodnocování stavu a
   možností rozvoje území.

   (2) Územně plánovací podklady tvoří

   a)  urbanistická  studie,  která  řeší územně technické, urbanistické a
   architektonické podmínky využití území,

   b)   územní  generel,  který  řeší  podrobně  otázky  územního  rozvoje
   jednotlivých složek osídlení a krajiny,

   c)  územní  prognóza,  která  slouží  k prověření možností dlouhodobého
   rozvoje  území  na  základě  rozboru územně technických podmínek, stavu
   životního  prostředí  území, demografických a sociologických podkladů a
   ekonomických předpokladů rozvoje území,

   d) územně technické podklady, kterými jsou účelově zaměřené a soustavně
   doplňované soubory údajů charakterizujících stav a podmínky území.

   § 4

   zrušen

   § 5

   zrušen

   § 6

   zrušen

   § 7

   zrušen

   ODDÍL 3

   Územně plánovací dokumentace

   § 8

   nadpis vypuštěn

   Územně plánovací dokumentaci tvoří

   a) územní plán velkého územního celku,

   b) územní plán obce,

   c) regulační plán.

   § 9

   Územní plán velkého územního celku

   (1)  Územní  plán  velkého  územního  celku stanoví uspořádání a limity
   řešeného  území,  vymezí  významné  rozvojové  plochy,  hlavní koridory
   dopravy a technické infrastruktury, územní systémy ekologické stability
   a další území speciálních zájmů.

   (2) Územní plán velkého územního celku se zpracovává pro vymezené území
   více obcí, popřípadě okresů.

   § 10

   Územní plán obce

   (1)  Územní  plán  obce stanoví urbanistickou koncepci, řeší přípustné,
   nepřípustné,   případně   podmíněné   funkční   využití  ploch,  jejich
   uspořádání,   určuje   základní   regulaci  území  a  vymezuje  hranice
   zastavitelného  území  obce.  V  územním  plánu obce se vyznačí hranice
   současně zastavěného území obce.

   (2)  Územní  plán obce se zpracovává pro celé území obce nebo po dohodě
   schvalujících  orgánů  společně pro území více obcí; může být zpracován
   pro  vymezenou  část  území  hlavního  města  Prahy  a územně členěných
   statutárních měst.

   § 11

   Regulační plán

   (1)  Regulační  plán  stanoví  využití  jednotlivých  pozemků  a určuje
   regulační  prvky  plošného a prostorového uspořádání. V případě, že pro
   řešené  území  není  schválen  územní plán obce, stanoví regulační plán
   hranice  zastavitelného území a vyznačí se hranice současně zastavěného
   území obce.

   (2)  Regulační  plán  se  zpracovává  pro část území obce nebo pro celé
   území   obce   s  jednoznačnými  územně  technickými  a  urbanistickými
   podmínkami.

   ODDÍL 3a

   Orgány územního plánování

   § 12

   nadpis vypuštěn

   Orgány územního plánování jsou

   a) obce,

   b) kraje,

   c) Ministerstvo pro místní rozvoj,

   d) Ministerstvo obrany.

   § 13

   nadpis vypuštěn

   Obec  pořizuje v přenesené působnosti územní plán obce, regulační plány
   a územně plánovací podklady.

   § 14

   nadpis vypuštěn

   (1)  Obecní  úřad  obce s rozšířenou působností pořizuje na žádost obce
   územní plán obce, regulační plán a územně plánovací podklady.

   (2) Krajský úřad

   a) vykonává působnost nadřízeného orgánu územního plánování pro obce,

   b) pořizuje územní plány velkých územních celků,

   c) pořizuje územně plánovací podklady nezbytné pro svoji činnost.

   (3) Ministerstvo pro místní rozvoj

   a)  pořizuje  územně  plánovací  podklady  nezbytné  pro svoji činnost;
   územně   technické   podklady  pravidelně  prověřující  stav  a  záměry
   uspořádání území pořizuje pro celé území České republiky,

   b)  vykonává působnost nadřízeného orgánu územního plánování pro hlavní
   město Prahu a pro kraje.

   § 15

   nadpis vypuštěn

   Ministerstvo   obrany  pořizuje  územně  plánovací  podklady  a  územně
   plánovací dokumentaci na území vojenských újezdů.

   ODDÍL 4

   Pořizování územně plánovací dokumentace

   nadpis vypuštěn

   § 16

   zrušen

   § 17

   (1)  Orgány  územního plánování jsou povinny pořizovat územně plánovací
   dokumentaci v souladu s potřebami rozvoje území.

   (2)  O pořízení územně plánovací dokumentace rozhoduje z vlastního nebo
   jiného podnětu ten orgán, který je příslušný k jejímu schválení.

   § 18

   zrušen

   § 19

   Náklady pořízení

   Náklady  spojené  s  pořízením  územně  plánovací  dokumentace a územně
   plánovacích podkladů hradí orgán územního plánování, který je pořizuje,
   nebo  obec,  na  jejíž žádost jsou pořizovány. Orgán územního plánování
   však  může  požadovat  částečnou nebo úplnou úhradu nákladů na pořízení
   územně  plánovací  dokumentace  nebo  územně  plánovacích  podkladů  od
   fyzických   nebo  právnických  osob,  jejichž  výhradní  potřebou  bylo
   pořízení vyvoláno.

   § 20

   Zadání

   (1)   Orgán   územního   plánování,  který  pořizuje  územně  plánovací
   dokumentaci,  (dále  jen  "pořizovatel")  navrhne  její  hlavní  cíle a
   požadavky  pro  její vypracování v zadání na základě přípravných prací,
   vyhodnocení  dokumentů zpracovaných pro dané území a průzkumů a rozborů
   území.

   (2) Místo a den projednávání návrhu zadání územně plánovací dokumentace
   oznámí  pořizovatel  veřejnou  vyhláškou. Návrh zadání územně plánovací
   dokumentace  musí  být vystaven u pořizovatele, popřípadě na dalších ve
   vyhlášce uvedených místech po dobu 30 dnů k veřejnému nahlédnutí. Do 15
   dnů od posledního dne vystavení může každý uplatnit své podněty.

   (3)  Návrh zadání zašle pořizovatel dotčeným orgánům státní správy vždy
   jednotlivě.  Tyto  orgány  do  30  dnů  po  obdržení návrhu uplatní svá
   stanoviska.  Ke  stanoviskům podaným po této lhůtě se nepřihlíží. Návrh
   zadání  musí  být s dotčenými orgány státní správy, které uplatnily svá
   stanoviska ve stanovené lhůtě, dohodnut.

   (4)  S  návrhem  zadání  územně  plánovací dokumentace pořizovatel vždy
   seznámí  orgány  územního  plánování  sousedních  územních  obvodů a na
   základě  jejich  požadavků  je  informuje  o  dalším průběhu pořizování
   územně plánovací dokumentace.

   (5)   Návrh   zadání   územního  plánu  velkého  územního  celku  zašle
   pořizovatel  vždy jednotlivě dotčeným orgánům územního plánování, které
   mohou do 30 dnů po obdržení podat své připomínky.

   (6)  Návrh  zadání  územně  plánovací  dokumentace musí být projednán s
   nadřízeným orgánem územního plánování.

   (7)  Návrh  zadání  schvaluje  ten  orgán, který bude schvalovat územně
   plánovací dokumentaci.

   Projednávání

   § 21

   Koncept

   (1)  Na základě schváleného zadání územně plánovací dokumentace zajistí
   pořizovatel zpracování konceptu řešení územně plánovací dokumentace.

   (2)  Koncept řešení se projednává na veřejném jednání. Jeho součástí je
   odborný   výklad,  který  zajistí  pořizovatel.  Místo  a  dobu  konání
   veřejného  jednání pořizovatel oznámí veřejnou vyhláškou nejméně 30 dnů
   předem  a  zajistí,  aby  byl  v  této  lhůtě koncept řešení vystaven k
   veřejnému  nahlédnutí.  Dotčené  orgány státní správy a nadřízený orgán
   územního  plánování  vyrozumí  pořizovatel o veřejném jednání ve stejné
   lhůtě  jednotlivě  a vyzve je, aby sdělily svá stanoviska nejpozději do
   30  dnů  ode dne veřejného jednání. Ve stejné lhůtě může každý uplatnit
   své  připomínky.  Ke stanoviskům a připomínkám podaným po této lhůtě se
   nepřihlíží.

   (3)  Oznámení  o  veřejném  jednání  při  projednávání  konceptu řešení
   územního   plánu  velkého  územního  celku  zašle  pořizovatel  každému
   dotčenému orgánu územního plánování, který může podat své námitky do 30
   dnů ode dne veřejného jednání.

   (4)  Vlastníci  pozemků  a staveb, jejichž práva jsou dotčena konceptem
   řešení  regulačního  plánu,  územního  plánu obce a veřejně prospěšnými
   stavbami,  které jsou vymezeny v konceptu řešení územního plánu velkého
   územního celku, mohou podat své námitky do 30 dnů od veřejného jednání.
   K námitkám podaným po uvedených lhůtách se nepřihlíží.

   (5) Na základě výsledků projednání konceptu řešení zpracuje pořizovatel
   souborné  stanovisko  s  pokyny  pro  dokončení návrhu územně plánovací
   dokumentace.  Souborné  stanovisko  dohodne  s  dotčenými orgány státní
   správy,  které  uplatnily stanoviska ve stanovené lhůtě. Pořizovatel je
   předloží  spolu  s  vyjádřením nadřízeného orgánu územního plánování ke
   schválení  (§ 26). Součástí souborného stanoviska je návrh rozhodnutí o
   podaných  námitkách.  Obcím  a  vlastníkům,  kteří podali včas námitky,
   sdělí pořizovatel do 30 dnů od schválení souborného stanoviska, že bylo
   námitkám vyhověno, nebo důvody, pro které námitkám vyhověno nebylo.

   (6)  Od  zpracování  konceptu  řešení územního plánu obce a regulačního
   plánu  může  být  na  návrh pořizovatele při schválení zadání upuštěno,
   jestliže  bylo  řešení prověřeno urbanistickou studií projednanou podle
   odstavců  2  a  4. Od zpracování konceptu řešení územního plánu velkého
   územního  celku  může  být  na  návrh pořizovatele při schválení zadání
   upuštěno,  jestliže  řešení bylo prověřeno územní prognózou projednanou
   podle odstavců 2, 3 a 4. Zadání musí splňovat v těchto případech funkce
   souborného stanoviska podle odstavce 5.

   § 22

   Návrh

   (1)   Návrh   územně   plánovací   dokumentace   musí  být  vystaven  u
   pořizovatele,  popřípadě  na  dalších určených místech po dobu 30 dnů k
   veřejnému  nahlédnutí,  což  oznámí  pořizovatel veřejnou vyhláškou. Ve
   lhůtě  do 15 dnů od posledního dne vystavení návrhu může každý uplatnit
   své připomínky.

   (2)  O  vystavení  návrhu  vyrozumí  pořizovatel písemně dotčené orgány
   státní správy vždy jednotlivě nejméně 15 dnů přede dnem vystavení. Tyto
   orgány  mohou uplatnit do 15 dnů od posledního dne vystavení návrhu své
   stanovisko.  Návrh  územně  plánovací dokumentace pořizovatel dohodne s
   dotčenými orgány státní správy, které uplatnily stanoviska ve stanovené
   lhůtě. Při řešení rozporů se postupuje podle § 136.

   (3)  Oznámení  o vystavení návrhu územního plánu velkého územního celku
   zašle  pořizovatel  každému  dotčenému orgánu územního plánování 15 dnů
   přede  dnem  vystavení.  Dotčený orgán územního plánování může uplatnit
   námitky  k  návrhu nebo nesouhlas s vyřízením svých námitek podaných ke
   konceptu řešení do 30 dnů od posledního dne vystavení.

   (4)  K  návrhu  regulačního  plánu,  územního  plánu  obce a k vymezení
   veřejně  prospěšných  staveb  v  návrhu územního plánu velkého územního
   celku  mohou vlastníci dotčených pozemků a staveb uplatnit do 15 dnů od
   posledního  dne  vystavení  návrhu  námitky  nebo nesouhlas s vyřízením
   svých námitek podaných ke konceptu řešení.

   (5)  Pokud dotčené orgány státní správy nesdělí své stanovisko ve lhůtě
   podle  odstavce  2,  vyzve  je  pořizovatel ke splnění této povinnosti.
   Pokud  ani  do 15 dnů po doručení výzvy neobdrží pořizovatel stanovisko
   dotčeného orgánu státní správy, platí, že proti návrhu územně plánovací
   dokumentace nemá námitek.

   § 23

   (1)  Pořizovatel  předloží  schvalujícímu  orgánu  zprávu  o projednání
   územně  plánovací  dokumentace  spolu s vyhodnocením všech stanovisek a
   připomínek  a  s  návrhem  na rozhodnutí o námitkách a o nesouhlasech s
   vyřízením námitek.

   (2)  Dotčeným  orgánům územního plánování a vlastníkům, kteří uplatnili
   námitky   k  návrhu  územně  plánovací  dokumentace  nebo  nesouhlas  s
   vyřízením  svých námitek podaných ke konceptu řešení, sdělí pořizovatel
   do  30  dnů  po schválení, že jim bylo vyhověno, nebo důvody, pro které
   jim vyhověno nebylo.

   § 24

   zrušen

   § 25

   (1)   Návrh  územně  plánovací  dokumentace  posuzuje  před  schválením
   nadřízený  orgán  územního  plánování  s  ohledem  na  uplatnění  zájmů
   přesahujících  území kraje nebo obce, koordinaci využívání navazujících
   území  a z hlediska souladu obsahu návrhu a postupu při jeho projednání
   s  tímto  zákonem  a  s ostatními právními předpisy^1) včetně prověření
   souladu

   a) územního plánu obce s územním plánem velkého územního celku,

   b)  regulačního  plánu s územním plánem obce a s územním plánem velkého
   územního celku.

   (2)   Výsledek  posouzení  sdělí  nadřízený  orgán  územního  plánování
   pořizovateli  do  30  dnů.  V  případě, že shledá nedostatky z hledisek
   uvedených  v  odstavci  1,  lze  územně  plánovací dokumentaci schválit
   teprve  na  základě potvrzení nadřízeného orgánu územního plánování, že
   zjištěné nedostatky pořizovatel odstranil.

   (3)  Pokud  nadřízený  orgán  nesdělí své stanovisko ve lhůtě uvedené v
   odstavci 2, platí, že s posuzovanou dokumentací souhlasí.

   ODDÍL 5

   Schvalování územně plánovací dokumentace

   § 26

   (1) Územní plány velkých územních celků pro svá území schvaluje kraj.

   (2) Územní plány obcí a regulační plány pro svá území schvaluje obec.

   (3)  Územně  plánovací dokumentaci na území vojenských újezdů schvaluje
   Ministerstvo obrany.

   (4)  Vláda  si  může  vyhradit  schválení  územně plánovací dokumentace
   uvedené v odstavci 3.

   § 27

   zrušen

   § 28

   Na  projednávání  a  schvalování  územně plánovací dokumentace a územně
   plánovacích podkladů se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.

   ODDÍL 6

   Závaznost územně plánovací dokumentace

   § 29

   (1)  Územně  plánovací  dokumentace  obsahuje  závazné  a  směrné části
   řešení.  Závazné  jsou  základní  zásady uspořádání území a limity jeho
   využití, vyjádřené v regulativech; ostatní části řešení jsou směrné.

   (2) Schvalující orgán vymezí závaznou část územně plánovací dokumentace
   včetně  veřejně  prospěšných  staveb,  pro  které lze pozemky, stavby a
   práva k nim vyvlastnit [§ 108 odst. 2 písm. a) a odst. 3].

   (3)  Závaznou  část  územně  plánovací  dokumentace a její změny, které
   schvaluje  kraj  nebo  obec  v  samostatné působnosti, vyhlašují jejich
   orgány   obecně  závaznou  vyhláškou.  Závazná  část  územně  plánovací
   dokumentace   je   závazným  podkladem  pro  zpracování  a  schvalování
   navazující územně plánovací dokumentace a pro rozhodování v území.

   § 30

   Orgán   územního  plánování,  který  je  příslušný  k  pořízení  územně
   plánovací dokumentace, soustavně sleduje, zda se nezměnily podmínky, na
   základě  kterých  byla územně plánovací dokumentace schválena. Dojde-li
   ke  změně těchto podmínek, orgán územního plánování pořídí změnu územně
   plánovací  dokumentace.  Přitom  musí  brát  zřetel  na  využití  dosud
   vymezeného  zastavitelného  území.  Orgán územního plánování je povinen
   uvést  do souladu územní plán obce s následně schváleným územním plánem
   velkého  územního  celku  nebo  regulační  plán  s  následně schváleným
   územním plánem obce a územním plánem velkého územního celku. Do té doby
   nelze   rozhodovat   podle   těch  částí  navazující  územně  plánovací
   dokumentace,   které  jsou  v  rozporu  s  následně  schválenou  územně
   plánovací dokumentací.

   § 31

   (1)  Změnu  závazné části územně plánovací dokumentace schvaluje orgán,
   který je příslušný ke schválení územně plánovací dokumentace.

   (2)  Na  návrh  pořizovatele  schvalující orgán schvaluje pořízení změn
   územně plánovací dokumentace, jejich zadání a stanoví postup při jejich
   pořízení.  V odůvodněných případech může spojit zpracování a projednání
   konceptu  řešení  a  návrhu změn územně plánovací dokumentace. Na obsah
   zadání, konceptu a návrhu změn územně plánovací dokumentace stejně jako
   na  jejich  projednávání  se  přiměřeně vztahují ustanovení § 20 až 29.
   Před  schválením  změn územně plánovací dokumentace si pořizovatel vždy
   vyžádá stanovisko nadřízeného orgánu územního plánování.

   (3) O úpravě směrné části územně plánovací dokumentace rozhoduje orgán,
   který je příslušný tuto územně plánovací dokumentaci pořídit.

   § 31a

   (1)  V  případě  vzniku  záplav může orgán územního plánování, který je
   příslušný  ke  schválení  územně  plánovací  dokumentace, zrušit územně
   plánovací  dokumentaci  pro území dotčené záplavami (dále jen "vymezené
   dotčené  území"). Orgán územního plánování současně rozhodne o pořízení
   změny  územně  plánovací dokumentace, která ve vymezeném dotčeném území
   zohlední  důsledky  záplav. Na zrušení územně plánovací dokumentace pro
   vymezené dotčené území se ustanovení § 31 odst. 2 nepoužije.

   (2)  Pokud  nadřízený  orgán  územního  plánování  má  za  to, že orgán
   územního  plánování,  který  je příslušný ke schválení územně plánovací
   dokumentace,  měl podle odstavce 1 zrušit územně plánovací dokumentaci,
   a  neučinil  tak, vyzve jej, aby do 30 dnů územně plánovací dokumentaci
   zrušil  a  současně  rozhodl  o  pořízení  její  změny. Pokud tak orgán
   územního  plánování,  který  je příslušný ke schválení územně plánovací
   dokumentace,   v   uvedené  lhůtě  neučiní,  nadřízený  orgán  územního
   plánování  platnost  územně plánovací dokumentace pozastaví. Na základě
   toho  orgán  územního plánování, který je příslušný ke schválení územně
   plánovací  dokumentace,  neprodleně  rozhodne  o  pořízení změny územně
   plánovací dokumentace.

   ODDÍL 7

   Územní řízení

   § 32

   Umísťování staveb, využívání území a ochrana důležitých zájmů v území

   (1)  Umísťovat  stavby,  měnit využití území a chránit důležité zájmy v
   území lze jen na základě územního rozhodnutí, kterým je

   a) rozhodnutí o umístění stavby,

   b) rozhodnutí o využití území,

   c) rozhodnutí o chráněném území nebo o ochranném pásmu,

   d) rozhodnutí o stavební uzávěře,

   e) rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků.

   (2) Územní rozhodnutí nevyžadují

   a) stavební úpravy a udržovací práce,

   b) drobné stavby,

   c) stavby umísťované v uzavřených prostorech existujících staveb, pokud
   se nemění vnější půdorysné ohraničení a výškové uspořádání prostoru,

   d) informační, reklamní a propagační zařízení,

   e)  dělení nebo scelování pozemků, pokud podmínky pro ně jsou stanoveny
   jiným rozhodnutím nebo opatřením.

   (3)  Územní  řízení o umístění jednoduché stavby nebo její přístavby či
   nástavby  a staveb rozvodů inženýrských sítí může stavební úřad sloučit
   se stavebním řízením v případech, kdy podmínky umístění jsou vzhledem k
   poměrům  v  území  jednoznačné;  u  jiných staveb a jejich změn lze tak
   postupovat  jen  tehdy,  je-li pro dané území schválen územní plán zóny
   nebo územní projekt zóny anebo regulační plán.

   § 33

   Příslušnost

   (1) K územnímu řízení je příslušný stavební úřad.

   (2)  Je-li  k  územnímu  řízení,  kterým se vydává rozhodnutí o využití
   území  nebo  o  chráněném  území  či o ochranném pásmu, příslušný podle
   zvláštních  předpisů  jiný  orgán  státní  správy  než  orgán uvedený v
   odstavci  1,  dohodne  tento  orgán  návrh  rozhodnutí nebo opatření se
   stavebním úřadem.

   (3)  Obec  a  kraj  může  chráněné území nebo stavební uzávěru vyhlásit
   nařízením obce nebo nařízením kraje.

   § 34

   Účastníci územního řízení

   (1)  Účastníkem  územního řízení o umístění stavby a o využití území je
   navrhovatel a dále osoby, jejichž vlastnická nebo jiná práva k pozemkům
   nebo stavbám na nich, včetně sousedních pozemků a staveb na nich, mohou
   být rozhodnutím přímo dotčena.

   (2) Účastníky územního řízení o chráněném území nebo o ochranném pásmu,
   o stavební uzávěře a o dělení nebo scelování pozemků jsou navrhovatel a
   osoby,  jejichž  vlastnická  nebo jiná práva k pozemkům nebo stavbám na
   nich mohou být rozhodnutím přímo dotčena.

   (3)  Účastníkem  každého  územního  řízení je obec. Účastníkem územního
   řízení je dále ten, komu zvláštní zákon toto postavení přiznává;^1b) to
   neplatí v případech, kdy se postupuje podle § 137a.

   (4) Účastníky územního řízení nejsou nájemci bytů a nebytových prostor.

   Zahájení územního řízení

   § 35

   (1)  Územní  řízení  se  zahajuje na písemný návrh účastníka, z podnětu
   stavebního  úřadu  nebo  jiného  orgánu  státní správy. Návrh se doloží
   dokumentací  stanovenou prováděcími předpisy k tomuto zákonu, popřípadě
   doklady stanovenými zvláštními předpisy. V návrhu se uvede seznam osob,
   které  přicházejí  v  úvahu  jako  účastníci řízení a jsou navrhovateli
   známé.

   (2)  Pokud  navrhovaná  stavba  nebo  jiné  opatření v území bude svými
   negativními   vlivy  překračovat  limitní  hodnoty  stanovené  právními
   předpisy,  předloží  navrhovatel  též  návrh  na  vydání  rozhodnutí  o
   ochranném pásmu.

   (3)  Neposkytuje-li  předložený  návrh dostatečný podklad pro posouzení
   umístění navrhované stavby nebo jiného opatření v území (§ 32), zejména
   vlivů na životní prostředí, vyzve stavební úřad navrhovatele, aby návrh
   v  přiměřené  lhůtě, maximálně však 12 měsíců, doplnil potřebnými údaji
   nebo  podklady,  a  upozorní  jej,  že  jinak  územní  řízení  zastaví.
   Nedoplní-li navrhovatel návrh na vydání územního rozhodnutí požadovaným
   způsobem ve stanovené lhůtě, stavební úřad územní řízení zastaví. Lhůtu
   o přerušení územního řízení nelze prodloužit dalším rozhodnutím.

   § 36

   (1)  Stavební  úřad  oznámí  zahájení  územního řízení dotčeným orgánům
   státní  správy  a všem známým účastníkům a nařídí ústní jednání spojené
   zpravidla  s  místním  šetřením.  Místo a den ústního jednání, případně
   místního  šetření  sdělí  stavební  úřad jeho účastníkům nejméně 15 dnů
   předem.  Současně upozorní účastníky, že své námitky a připomínky mohou
   uplatnit   nejpozději  při  ústním  jednání,  jinak  že  k  nim  nebude
   přihlédnuto.

   (2)  Od ústního jednání může stavební úřad upustit v případě, že je pro
   území  zpracována  územně  plánovací  dokumentace, na jejímž základě je
   možno  posoudit  návrh na územní rozhodnutí. Upustí-li stavební úřad od
   ústního jednání, určí lhůtu, do které mohou účastníci uplatnit námitky,
   a  upozorní  je, že k později podaným námitkám nebude přihlédnuto; tato
   lhůta nesmí být kratší než 15 dnů.

   (3)  Dotčené orgány státní správy sdělí svá stanoviska ve stejné lhůtě,
   v  níž  mohou  uplatnit  své  připomínky  a  námitky účastníci územního
   řízení. Potřebuje-li některý z orgánů státní správy pro řádné posouzení
   návrhu  delší  dobu, stavební úřad k jeho žádosti stanovenou lhůtu před
   jejím uplynutím přiměřeně prodlouží. Pokud dotčený orgán státní správy,
   jehož  rozhodnutí  či  opatření  vyžadované  zvláštním předpisem bylo k
   návrhu  získáno  před  oznámením  zahájení  územního řízení, nesdělí ve
   stanovené  nebo  prodloužené  lhůtě  stanovisko  k  návrhu, platí, že z
   hlediska  jím sledovaných veřejných zájmů se stavbou či jiným opatřením
   v území souhlasí.

   (4)   Zahájení  územního  řízení  o  umístění  liniové  stavby  nebo  v
   odůvodněných  případech  též  stavby  zvlášť  rozsáhlé  s velkým počtem
   účastníků  řízení, jakož i územního řízení o využití území, o chráněném
   území  a ochranném pásmu nebo o stavební uzávěře, týká-li se rozsáhlého
   území,   oznámí  stavební  úřad  účastníkům  územního  řízení  veřejnou
   vyhláškou.  Stavební  úřad  oznámí  zahájení  územního  řízení veřejnou
   vyhláškou  i v případě, že mu účastníci řízení nebo jejich pobyt nejsou
   známi.

   Podklady územního rozhodnutí

   § 37

   (1)  Podkladem  pro  vydání  územního  rozhodnutí  je  územně plánovací
   dokumentace.   Nebyla-li   pro   území   zpracována   územně  plánovací
   dokumentace, opatří stavební úřad jiné podklady v rozsahu nezbytném pro
   územní  rozhodnutí,  například  územně  plánovací podklady, skutečnosti
   zjištěné vlastním průzkumem a při místním šetření.

   (2)  Stavební  úřad v územním řízení posoudí návrh především z hlediska
   péče  o životní prostředí a potřeb požadovaného opatření v území a jeho
   důsledků;  přezkoumá  návrh a jeho soulad s podklady podle odstavce 1 a
   předchozími   rozhodnutími  o  území,  posoudí,  zda  vyhovuje  obecným
   technickým  požadavkům  na  výstavbu  a  obecným  technickým požadavkům
   zabezpečujícím  užívání  staveb  osobami s omezenou schopností pohybu a
   orientace,^1a)  popřípadě předpisům, které stanoví podmínky hygienické,
   protipožární,  bezpečnosti  práce  a  technických  zařízení,  dopravní,
   ochrany  přírody, péče o kulturní památky, ochrany zemědělského půdního
   fondu,  lesního  půdního  fondu apod., pokud posouzení nepřísluší jiným
   orgánům.

   (3) Stavební úřad v územním řízení zajistí vzájemný soulad předložených
   stanovisek  dotčených  orgánů  státní  správy  vyžadovaných  zvláštními
   předpisy  a  posoudí  vyjádření  účastníků  řízení  a jejich námitky. S
   dotčenými  orgány  státní  správy,  jejichž  rozhodnutí nebo opatření k
   podanému  návrhu  byla získána před oznámením zahájení územního řízení,
   omezí  stavební  úřad  projednání návrhu podle míry, v jaké byly jejich
   požadavky splněny.

   § 38

   Jestliže nemá navrhovatel k pozemku vlastnické nebo jiné právo, lze bez
   souhlasu  vlastníka územní rozhodnutí o umístění stavby nebo rozhodnutí
   o  využití území vydat jen tehdy, jestliže je možno pro navrhovaný účel
   pozemek  vyvlastnit,  nebo má-li se navrhovatel stát vlastníkem pozemku
   podle zvláštního předpisu.

   § 38a

   S  územním  řízením  se  spojují,  pokud to nevylučuje povaha věci nebo
   nestanoví-li  zvláštní  předpisy  jinak, i jiná řízení nutná k umístění
   stavby nebo k určení využití území.

   Územní rozhodnutí

   § 39

   V  územním  rozhodnutí vymezí stavební úřad území pro navrhovaný účel a
   stanoví  podmínky  k  ochraně  veřejných  zájmů v území; jimi zabezpečí
   zejména   soulad   s   cíli   a   záměry   územního  plánování,  včetně
   architektonických  a  urbanistických  hodnot  v území, věcnou a časovou
   koordinaci  jednotlivých  staveb a jiných opatření v území, požadavky k
   ochraně  zdraví  a životního prostředí a rozhodne o námitkách účastníků
   řízení.  V  rozhodnutí  o  umístění  stavby  si  stavební  úřad  může v
   odůvodněných  případech  vyhradit  předložení  podrobnějších  podkladů,
   projektové  dokumentace  nebo  její  části;  podle  nich  může stanovit
   dodatečně  další  podmínky,  které  musí  být  zahrnuty  do  stavebního
   povolení.

   § 40

   (1) Rozhodnutí o umístění stavby a rozhodnutí o využití území platí dva
   roky  ode  dne,  kdy  nabylo právní moci, nestanovil-li stavební úřad v
   odůvodněných případech delší lhůtu; nepozbývá však platnost, pokud byla
   v  těchto  lhůtách  podána  žádost  o stavební povolení nebo povolení k
   terénním  úpravám  a  pracím  podle  tohoto zákona (§ 71 odst. 1), nebo
   bylo-li  započato  s  využitím území ke stanovenému účelu. Rozhodnutí o
   umístění  stavby  a  rozhodnutí  o  využití území pozbývá platnosti též
   dnem,  kdy  bylo  stavebnímu  úřadu doručeno oznámení navrhovatele nebo
   jeho  právního  nástupce  o  tom,  že  upustil  od  záměru,  k němuž se
   rozhodnutí vztahuje.

   (2) Dobu platnosti rozhodnutí o chráněném území nebo o ochranném pásmu,
   jakož  i  rozhodnutí o stavební uzávěře stanoví stavební úřad. Jestliže
   nelze  platnost rozhodnutí předem časově omezit, rozhodne stavební úřad
   o  ukončení  jeho  platnosti,  zanikne-li  účel,  pro který bylo územní
   rozhodnutí vydáno.

   (3) Dobu platnosti územního rozhodnutí může stavební úřad prodloužit na
   žádost navrhovatele, pokud byla podána před uplynutím lhůty.

   (4)   Územní   rozhodnutí   je  závazné  i  pro  právní  nástupce  jeho
   navrhovatele a ostatních účastníků územního řízení.

   § 41

   Změna územního rozhodnutí

   (1)   Stavební   úřad  může  z  podnětu  navrhovatele  nahradit  územní
   rozhodnutí, které je v právní moci, novým územním rozhodnutím, jestliže
   se  změnila  územně plánovací dokumentace nebo jiné podklady pro územní
   rozhodnutí  nebo  podmínky v území. Za stejných okolností může stavební
   úřad nahradit územní rozhodnutí, které vydal z vlastního podnětu.

   (2)  Stavební  úřad  projedná  návrh  na  změnu  územního  rozhodnutí s
   účastníky  řízení v rozsahu, v jakém se změna přímo dotýká jejich práv,
   právem  chráněných  zájmů  nebo povinností, a s dotčenými orgány státní
   správy  v  rozsahu,  v  jakém  se  změna dotýká zájmů chráněných těmito
   orgány podle zvláštních předpisů.

   (3)  Stavební  úřad  může  z  rozhodnutí o chráněném území, o ochranném
   pásmu  a  o  stavební  uzávěře  v  odůvodněných případech a po dohodě s
   dotčenými  orgány  státní  správy  povolit výjimku ze stavebního zákazu
   nebo z omezení některých činností v území.

   § 42

   Oznámení územního rozhodnutí

   (1)  Územní  rozhodnutí  se  účastníkům  oznamuje  doručením  písemného
   vyhotovení.

   (2)  Veřejnou  vyhláškou se oznámí územní rozhodnutí o umístění liniové
   stavby,  a  v  odůvodněných  případech  též  o  umístění  stavby zvlášť
   rozsáhlé,  s  velkým  počtem  účastníků  řízení,  jakož  i rozhodnutí o
   využití  území,  rozhodnutí  o chráněném území nebo o ochranném pásmu a
   rozhodnutí o stavební uzávěře, týká-li se rozsáhlého území. Doručení se
   provede  vyvěšením  územního rozhodnutí po dobu 15 dnů způsobem v místě
   obvyklým. Poslední den této lhůty je dnem doručení.

   (3) Odkladný účinek odvolání proti územnímu rozhodnutí nelze vyloučit.

   ČÁST DRUHÁ

   Stavební řád

   ODDÍL 1

   Oprávnění k projektové a inženýrské činnosti a k provádění staveb

   § 43

   zrušen

   § 44

   Oprávnění k provádění staveb

   (1)  Stavbu a její změnu může provádět jen právnická osoba nebo fyzická
   osoba  oprávněná  k  provádění  stavebních  nebo  montážních prací jako
   předmětu  své  činnosti  podle  zvláštních  předpisů;^2)  při provádění
   stavby  musí  být  zabezpečeno  odborné  vedení realizace stavby [§ 46a
   odst. 1 a § 46a odst. 3 písm. b)].

   (2)  Jednoduché  stavby a jejich změny, s výjimkou staveb uvedených v §
   139b  odst.  5  písm.  b),  c) a d), včetně jejich změn, může stavebník
   provádět  sám  pro  sebe  svépomocí,  jestliže zabezpečí odborné vedení
   jejich realizace oprávněnou osobou [§ 46a odst. 1, odst. 3 písm. b)].

   (3)  Jednoduché  stavby  uvedené  v  §  139b odst. 5 písm. b), c) a d),
   drobné  stavby,  změny  těchto  staveb a udržovací práce na stavbě může
   stavebník  provádět  sám pro sebe svépomocí, jestliže zabezpečí odborný
   dozor nad prováděním stavby osobou, která má odborné vysokoškolské nebo
   středoškolské   vzdělání  stavebního  nebo  architektonického  směru  a
   alespoň tři roky praxe v oboru, (dále jen "kvalifikovaná osoba"), pokud
   sám není odborně způsobilý dozor provádět.

   ODDÍL 2

   Zvláštní způsobilost k některým činnostem ve výstavbě

   § 45

   zrušen

   § 46

   zrušen

   § 46a

   Vybrané činnosti ve výstavbě

   (1)  Vybrané  činnosti,  jejichž  výsledek  ovlivňuje ochranu veřejných
   zájmů  ve  výstavbě  (dále  jen  "vybrané činnosti ve výstavbě"), mohou
   vykonávat  pouze fyzické osoby, které získaly oprávnění k výkonu těchto
   činností podle zvláštního předpisu.2a)

   (2)  Právnické  osoby mohou vykonávat vybrané činnosti ve výstavbě, jen
   pokud zabezpečí jejich výkon osobami uvedenými v odstavci 1.

   (3) Za vybrané činnosti se pro účely tohoto zákona považují

   a)  projektová  činnost,  kterou  se rozumí zpracování územně plánovací
   dokumentace  a  dále  zpracování dokumentace staveb pro vydání územního
   rozhodnutí  a  stavebního  povolení,  včetně  statických  a dynamických
   výpočtů  konstrukcí  staveb.  S  výjimkou  staveb  pro  bydlení, staveb
   podzemních,  opěrných  zdí  a změn těchto staveb se za vybrané činnosti
   nepovažuje zpracování dokumentace drobných staveb a jednoduchých staveb
   a  jejich  změn;  dokumentaci  těchto  staveb  zpracovává kvalifikovaná
   osoba,

   b)  vedení  realizace  staveb, s výjimkou vedení realizace jednoduchých
   staveb  uvedených v § 139b odst. 5 písm. b), c) a d), drobných staveb a
   změn těchto staveb.

   (4)  Osoby,  jejichž odborná způsobilost byla ověřena,^2a) jsou povinny
   při své odborné činnosti chránit veřejné zájmy.

   § 46b

   (1)  Osoba vykonávající činnost uvedenou v § 46a odst. 3 písm. a) (dále
   jen  "projektant")  odpovídá  za  správnost,  úplnost  a proveditelnost
   zpracované  projektové dokumentace. Statický výpočet musí být zpracován
   v  takové  formě,  aby  byl  kontrolovatelný.  Projektant  odpovídá  za
   správnost  a  úplnost  zpracování  konceptu  a  návrhu územně plánovací
   dokumentace.  Projektant je povinen přizvat ke zpracování dílčích částí
   projektové   dokumentace   další  oprávněné  projektanty  s  příslušnou
   specializací,  není-li  způsobilý  některou část projektové dokumentace
   zpracovat sám.

   (2)  Osoba,  která  vede  realizaci stavby, je v rozsahu předmětu svého
   podnikání  (činnosti)  odpovědná  za  řádné provedení prací v souladu s
   dokumentací  ověřenou stavebním úřadem ve stavebním řízení, za dodržení
   podmínek stavebního povolení, povinností k ochraně života a zdraví osob
   a  bezpečnosti  práce  vyplývajících  z  ostatních  právních  předpisů.
   Nemá-li  osoba, která vede realizaci stavby, pro jednotlivé druhy prací
   odbornou  způsobilost  v  příslušném  oboru,  je  povinna přizvat jinou
   odborně způsobilou osobu.^2a)

   ODDÍL 3

   Výrobky pro stavbu

   § 47

   (1)  Pro  stavbu  mohou  být  navrženy  a  použity jen takové výrobky a
   konstrukce,  jejichž  vlastnosti  z  hlediska  způsobilosti  stavby pro
   navržený účel zaručují, že stavba při správném provedení a běžné údržbě
   po  dobu  předpokládané  existence  splňuje  požadavky  na  mechanickou
   pevnost  a  stabilitu,  požární  bezpečnost,  hygienu, ochranu zdraví a
   životního  prostředí,  bezpečnost při užívání (včetně užívání osobami s
   omezenou  schopností  pohybu  a  orientace),  ochranu  proti hluku a na
   úsporu energie a ochranu tepla.

   (2)  Vlastnosti  výrobků  pro  stavbu  mající  rozhodující  význam  pro
   výslednou  kvalitu stavby musí být ověřeny podle zvláštních předpisů^3)
   z hledisek uvedených v odstavci 1.

   § 48

   zrušen

   § 49

   zrušen

   § 50

   zrušen

   § 51

   zrušen

   § 52

   zrušen

   § 53

   zrušen

   ODDÍL 4

   Povolování staveb, změn staveb a udržovacích prací

   Stavby, jejich změny a udržovací práce

   § 54

   Stavby,  jejich  změny a udržovací práce na nich lze provádět jen podle
   stavebního povolení nebo na základě ohlášení stavebnímu úřadu.

   § 55

   (1)  Stavební  povolení  se  vyžaduje,  pokud  tento  zákon a prováděcí
   předpisy  k němu nebo zvláštní předpisy nestanoví jinak, u staveb všeho
   druhu  bez  zřetele na jejich stavebně technické provedení, účel a dobu
   trvání; stavební povolení se vyžaduje též u změn dokončených staveb.

   (2) Ohlášení stavebnímu úřadu postačí

   a) u drobných staveb,

   b)  u  stavebních úprav, kterými se nemění vzhled stavby, nezasahuje se
   do nosných konstrukcí stavby, nemění se způsob užívání stavby.

   (3)   Ohlášení  stavebnímu  úřadu  vyžadují  udržovací  práce,  jejichž
   provedení  by  mohlo  ovlivnit  stabilitu  stavby,  požární  bezpečnost
   stavby,  její  vzhled nebo životní prostředí, a všechny udržovací práce
   na stavbě, která je kulturní památkou.

   § 56

   Stavební povolení ani ohlášení se nevyžaduje

   a)  u  důlních  děl, důlních staveb pod povrchem a staveb v povrchových
   lomech  a skrývkách, pokud podléhají schvalování a dozoru orgánů státní
   báňské správy podle horních předpisů,

   b)  u  nadzemních  a  podzemních  vedení  telekomunikační  sítě  včetně
   opěrných  a vytyčovacích bodů a u telefonních budek, s výjimkou nosných
   konstrukcí anténních systémů (včetně anténních systémů) o celkové výšce
   nad 15 m,

   c) u krátkodobých přenosných zařízení, jako prodejní stánky, konstrukce
   a zařízení pro slavnostní výzdobu a osvětlení budov,

   d) u scénických staveb pro film a televizi,

   e)  u  geodetických  dřevěných  a  přenosných měřických věží, signálů a
   pyramid,

   f) u konstrukcí chmelnic a vinic,

   g)  u  stavebních  úprav  elektrických  vedení  bez  omezení  napětí  a
   stavebních  úprav  nadzemních a podzemních vedení telekomunikační sítě,
   pokud se nemění jejich trasa,

   h) u stavebních úprav vnitřních telekomunikačních rozvodů,

   i)  u  udržovacích  prací,  u nichž není předepsáno ohlášení podle § 55
   odst. 3,

   j)  u staveb do 20 m2 zastavěné plochy a 4 m výšky, pokud jsou součástí
   nebo příslušenstvím vedení telekomunikační sítě,

   k) u nosných konstrukcí anténních systémů (včetně anténních systémů) do
   celkové výšky 15 m.

   § 57

   Ohlášení stavebnímu úřadu

   (1)  Stavebník  [§  139  písm.  d)] drobných staveb, stavebních úprav a
   udržovacích  prací  uvedených  v  §  55  odst.  2 a 3 je povinen jejich
   provedení  předem  písemně ohlásit stavebnímu úřadu. Stavební úřad může
   stanovit,  že  ohlášenou drobnou stavbu, stavební úpravu nebo udržovací
   práce lze provést jen na základě stavebního povolení.

   (2)  Ohlášenou  drobnou  stavbu, stavební úpravu a udržovací práce může
   stavebník provést jen na základě písemného sdělení stavebního úřadu, že
   proti   jejich  provedení  nemá  námitek.  Pokud  toto  sdělení  nebude
   stavebníkovi  oznámeno do 30 dnů ode dne ohlášení anebo stavební úřad v
   téže  lhůtě  nestanoví,  že  ohlášená drobná stavba, stavební úprava či
   udržovací práce podléhá stavebnímu povolení, může ji stavebník provést.

   (3)  Za  den  ohlášení  se  považuje  den,  kdy  ohlášení bylo podáno u
   stavebního úřadu.

   (4)  Mají-li  být  prováděny  stavební  úpravy  nebo udržovací práce na
   stavbě, která je kulturní památkou, přiloží stavebník k jejich ohlášení
   stavebnímu úřadu stanovisko orgánu státní památkové péče. Totéž se týká
   objektů  na  územích  vyhlášených  ochranných  pásem a chráněných území
   podle příslušného zákona.^3a)

   § 58

   Žádost o stavební povolení

   (1)  Žádost  o stavební povolení spolu s předepsanou dokumentací podává
   stavebník u stavebního úřadu.

   (2) Stavebník musí prokázat, že je vlastníkem pozemku nebo stavby anebo
   že  má  k  pozemku  či stavbě jiné právo, které jej opravňuje zřídit na
   pozemku  požadovanou stavbu, provést změnu stavby anebo udržovací práce
   na ní.

   (3)  Jde-li o stavební úpravu, nástavbu nebo udržovací práce na stavbě,
   může  být  stavebníkem  právnická nebo fyzická osoba, která je nájemcem
   stavby, předloží-li o tom písemnou dohodu s vlastníkem stavby.

   (4) Stavebník podzemních staveb podléhajících tomuto zákonu neprokazuje
   vlastnické nebo jiné právo k pozemku či stavbě na něm, jde-li o stavby,
   které  funkčně  ani  svou konstrukcí nesouvisejí se stavbami na pozemku
   ani  s  provozem  na  něm a které ani jinak nemohou mít vliv na využití
   pozemku k účelu, pro který je určen.

   (5)  Žádá-li  stavebník  o povolení stavby, která má zčásti spočívat na
   stavbě  ve  vlastnictví  jiné osoby, musí připojit k žádosti o povolení
   stavby   písemnou   smlouvu  o  zřízení  věcného  břemene  uzavřenou  s
   vlastníkem  stavby,  na  jejíž  části  má  spočívat;  totéž  platí  i v
   případech, kdy se obě stavby mají provádět současně.

   § 59

   Účastníci stavebního řízení

   (1) Účastníky stavebního řízení jsou

   a) stavebník,

   b) osoby, které mají vlastnická nebo jiná práva k pozemkům a stavbám na
   nich,  včetně  osob,  které mají vlastnická nebo jiná práva k sousedním
   pozemkům  a stavbám na nich, a tato práva mohou být stavebním povolením
   přímo dotčena,

   c)  další  osoby,  kterým  zvláštní  zákon toto postavení přiznává,^1b)
   nejedná-li se o stavební řízení vedené podle § 137a odst. 3.

   (2)  U staveb prováděných svépomocí je účastníkem stavebního řízení též
   osoba,  která  na  návrh  stavebníka bude odborně vést realizaci stavby
   nebo vykonávat odborný dozor (§ 44 odst. 2 a 3).

   (3)  Stavební  úřad  může  ke  stavebnímu  řízení přizvat i jiné osoby,
   zejména  projektanta  a  zhotovitele  stavby;  ty však nejsou účastníky
   stavebního řízení.

   (4)  Účastníky  stavebního  řízení  nejsou  nájemci  bytů  a nebytových
   prostor.

   Stavební řízení

   § 60

   (1)  Neposkytuje-li  předložená  žádost  o  stavební  povolení, zejména
   dokumentace,  dostatečný  podklad  pro posouzení navrhované stavby nebo
   udržovacích prací na ní, nebo nejsou-li v dokumentaci dodrženy podmínky
   územního  rozhodnutí,  vyzve  stavební  úřad  stavebníka,  aby žádost v
   přiměřené lhůtě doplnil, popřípadě aby ji uvedl do souladu s podmínkami
   územního rozhodnutí, a upozorní jej, že jinak stavební řízení zastaví.

   (2)  Stavební úřad zastaví stavební řízení, jestliže dokumentace nebyla
   zpracována  oprávněnou  osobou, popřípadě stavebník nedoplnil žádost ve
   lhůtě  stanovené podle odstavce 1 nebo neuvedl dokumentaci do souladu s
   podmínkami územního rozhodnutí.

   (3)  Stavební  úřad  zastaví též stavební řízení, nebude-li dokumentace
   stavby   zajišťovat  podmínky  pro  její  užívání  osobami  s  omezenou
   schopností  pohybu  a  orientace  ^1a) a nebude-li dokumentace ve lhůtě
   podle § 60 odst. 1 doplněna.

   § 61

   (1)  Stavební  úřad  oznámí zahájení stavebního řízení dotčeným orgánům
   státní správy a všem známým účastníkům a nařídí ústní jednání spojené s
   místním  šetřením.  Současně  upozorní  účastníky, že své námitky mohou
   uplatnit   nejpozději  při  ústním  jednání,  jinak  že  k  nim  nebude
   přihlédnuto.  K  připomínkám  a  námitkám,  které  byly  nebo mohly být
   uplatněny  v  územním  řízení  nebo při projednávání regulačního plánu,
   jakož i územního plánu zóny nebo územního projektu zóny, se nepřihlíží.

   (2)  Od  místního  šetření,  popřípadě  též  od  ústního  jednání, může
   stavební  úřad  upustit,  jsou-li  mu  dobře  známy poměry staveniště a
   žádost poskytuje dostatečný podklad pro posouzení navrhované stavby.

   (3)  Stavební úřad oznámí účastníkům zahájení stavebního řízení nejméně
   7  dní  před  konáním  místního  šetření,  popřípadě  ústního  jednání.
   Upustí-li stavební úřad od ústního jednání, určí do kdy mohou účastníci
   uplatnit  námitky,  a upozorní je, že k později podaným námitkám nebude
   přihlédnuto; určená lhůta nesmí být kratší než sedm dní.

   (4)  U  liniových  staveb  nebo  v  odůvodněných případech též u staveb
   zvlášť  rozsáhlých,  s  velkým  počtem  účastníků řízení, stavební úřad
   uvědomí  účastníky  o  zahájení  stavebního  řízení  veřejnou vyhláškou
   nejméně  15  dní  před  konáním  místního  šetření,  popřípadě  ústního
   jednání,  a  nekoná-li se ústní jednání, před uplynutím lhůty stanovené
   podle odstavce 3.

   (5)  Obec  a  dotčené  orgány  státní správy uvědomí stavební úřad vždy
   jednotlivě. Dotčené orgány jsou povinny sdělit své stanovisko ve stejné
   lhůtě, ve které mohou uplatnit své námitky účastníci řízení.

   (6)  Pokud  dotčený orgán státní správy, jehož rozhodnutí nebo opatření
   vyžadované  zvláštním předpisem bylo k projektové dokumentaci připojené
   k   žádosti   o  stavební  povolení  získáno  před  oznámením  zahájení
   stavebního  řízení,  nesdělí ve stanovené lhůtě stanovisko k navrhované
   stavbě, platí, že z hlediska jím sledovaných veřejných zájmů se stavbou
   souhlasí.

   § 62

   (1) Ve stavebním řízení stavební úřad přezkoumá zejména, zda

   a) dokumentace splňuje podmínky územního rozhodnutí,

   b) dokumentace splňuje požadavky týkající se veřejných zájmů, především
   ochrany  životního  prostředí,  ochrany  zdraví  a  života,  a odpovídá
   obecným technickým požadavkům na výstavbu a zvláštnímu předpisu,^1a)

   c)  je  zajištěna  komplexnost  a  plynulost výstavby, zda je zajištěno
   včasné   vybudování   technického,   občanského  nebo  jiného  vybavení
   potřebného k řádnému užívání,

   d)  bude  stavba  prováděna  oprávněnou právnickou osobou nebo fyzickou
   osobou  podnikající  podle  zvláštních  předpisů nebo zda je u staveb a
   prací  na nich, které budou provádět právnické osoby nebo fyzické osoby
   podnikající  podle  zvláštních  předpisů samy pro sebe nebo které budou
   prováděny  svépomocí  (§  44  odst.  2 a 3), zajištěno odborné vedení a
   provádění stavby nebo je zajištěn odborný dozor.

   (2)  Má-li  být  stavba užívána jako provozovna, zkoumá stavební úřad z
   hledisek  uvedených  v  odstavci 1 písm. b) i účinky budoucího provozu;
   technicko-ekonomickou    úroveň   projektu   technologického   zařízení
   nepřezkoumává.

   (3)   Stavební   úřad  ve  stavebním  řízení  zajistí  vzájemný  soulad
   předložených  stanovisek  dotčených  orgánů  státní správy vyžadovaných
   zvláštními  předpisy  a  posoudí  vyjádření  účastníků  řízení a jejich
   námitky.

   (4)  Jestliže  by  uskutečněním nebo užíváním stavby mohly být ohroženy
   zájmy  chráněné stavebním zákonem, předpisy vydanými k jeho provedení a
   zvláštními předpisy, stavební úřad žádost o stavební povolení zamítne.

   § 63

   zrušen

   § 64

   (1)  S  orgány  státní  správy  a  s  účastníky,  jejichž  stanoviska a
   vyjádření  k  dokumentaci předložené při stavebním řízení byla opatřena
   před jeho zahájením, omezí stavební úřad projednání žádosti podle míry,
   v jaké byly jejich požadavky splněny.

   (2)  Stavební  řízení  o liniových stavbách, k nimž byla před stavebním
   řízením opatřena kladná vyjádření účastníků řízení, omezí stavební úřad
   v  části trasy, která probíhá nezastavěným územím, na zajištění souladu
   stanovisek  dotčených  orgánů  státní  správy a na zjištění, zda žádost
   odpovídá podmínkám územního rozhodnutí.

   § 65

   Se  stavebním  řízením se spojují, pokud to nevylučuje povaha věci nebo
   nestanoví-li zvláštní předpisy jinak, i jiná řízení nutná k uskutečnění
   stavby.

   Stavební povolení

   § 66

   Ve  stavebním  povolení  stanoví  stavební  úřad  závazné  podmínky pro
   provedení  a  užívání  stavby  a rozhodne o námitkách účastníků řízení.
   Stavební   úřad   zabezpečí   stanovenými  podmínkami  zejména  ochranu
   veřejných  zájmů při výstavbě a při užívání stavby, komplexnost stavby,
   dodržení  obecných  technických požadavků na výstavbu, popřípadě jiných
   předpisů   a   technických  norem,  a  dodržení  požadavků  stanovených
   dotčenými  orgány  státní  správy  ,  především  vyloučení nebo omezení
   negativních účinků stavby a jejího užívání na životní prostředí.

   § 67

   Stavební  povolení pozbývá platnost, jestliže stavba nebyla zahájena do
   dvou  let  ode  dne,  kdy  nabylo  právní  moci,  pokud stavební úřad v
   odůvodněných případech nestanovil pro zahájení stavby delší lhůtu.

   § 68

   (1)  Stavební  úřad  může na žádost stavebníka v odůvodněných případech
   povolit změnu stavby ještě před jejím dokončením.

   (2)  V  rozsahu,  v jakém se změna dotýká práv, právem chráněných zájmů
   nebo  povinností  účastníků stavebního řízení, jakož i zájmů chráněných
   dotčenými  orgány  státní  správy, projedná stavební úřad žádost a vydá
   rozhodnutí,  jímž  buď  změnu  stavby  povolí,  přičemž  rozhodne  i  o
   případných  námitkách  účastníků  a stanoví podle potřeby další závazné
   podmínky,  nebo žádost zamítne. Na řízení o změně se vztahují přiměřeně
   ustanovení o stavebním řízení.

   (3)   Závaznou   podmínkou  podle  předchozího  odstavce  je  u  staveb
   občanského vybavení v částech určených pro užívání veřejností zajištění
   přístupu a užívání osobám s omezenou schopností pohybu a orientace.^1a)

   § 69

   (1)  Stavební  povolení  a  rozhodnutí  o prodloužení jeho platnosti se
   oznámí  stejným způsobem jako zahájení stavebního řízení a vyrozumění o
   ústním  jednání;  tato  rozhodnutí, týkající se jednoduchých a drobných
   staveb,  se  oznámí  též  orgánům  státní  správy,  které  si vyhradily
   posouzení dokumentace.

   (2)  Oznamuje-li  se  stavební  povolení  veřejnou vyhláškou, vyvěsí se
   stavební  povolení  po  dobu 15 dnů způsobem v místě obvyklým. Poslední
   den této lhůty je dnem doručení.

   § 70

   Stavební  povolení  a  rozhodnutí  o  prodloužení  jeho  platnosti jsou
   závazná i pro právní nástupce účastníků řízení.

   ODDÍL 5

   Terénní úpravy, práce a zařízení

   § 71

   (1)  Povolení  stavebního úřadu vyžadují, pokud k tomu nejsou příslušny
   podle  zvláštních  předpisů  jiné  orgány,  terénní  úpravy, kterými se
   podstatně mění vzhled prostředí nebo odtokové poměry a dále též těžební
   a  jim  podobné  a  s  nimi  související práce, nejedná-li se o činnost
   prováděnou   hornickým  způsobem.^4)  Povolení  se  nevydává,  jestliže
   stavební úřad v územním rozhodnutí od jeho vydání upustil.

   (2)   Ohlášení   stavebnímu   úřadu  vyžadují  informační,  reklamní  a
   propagační  zařízení  (dále  jen  "zařízení") o ploše větší než 0,6 m2,
   která  jsou  umísťována  na  pozemku  nebo  stavbě  a  jsou viditelná z
   veřejných  prostorů.  Zařízení  v  obvodu  dráhy^4a)  podléhá  souhlasu
   speciálního stavebního úřadu.

   (3)  Umísťování  reklamních  a propagačních zařízení na stavbách, které
   jsou  kulturní  památkou,  a  v  jejich  prostorech  je  možné pouze se
   souhlasem příslušného orgánu památkové péče.

   (4)  Ohlášené  zařízení  lze  provést  jen na základě písemného sdělení
   stavebního  úřadu,  že proti jeho provedení nemá námitek. Stavební úřad
   může  stanovit,  že zařízení lze provést jen na základě povolení; má-li
   být  zařízení  umístěno  v ochranném pásmu pozemní komunikace, stavební
   úřad stanoví, že zařízení lze provést jen na základě povolení.

   (5) Ohlášení se nevyžaduje u označení budov státních nebo samosprávných
   orgánů  a  jiných  veřejných  institucí,  veřejně prospěšných staveb, u
   návěstí  v  zájmu veřejné bezpečnosti a pořádku, u uličních, požárních,
   dopravních  a  vodohospodářských  značek, u označení zvláště chráněných
   území,  geodetických  bodů,  veřejných  telefonních automatů, hovoren a
   stanic  apod.  Ohlášení  se nevyžaduje též u označení budov právnických
   osob a fyzických osob podnikajících podle zvláštních předpisů.

   (6) Obec může obecně závaznou vyhláškou vydanou v samostatné působnosti
   stanovit své požadavky pro umísťování zařízení ve svém územním obvodu z
   hlediska místních podmínek.

   § 72

   K  podání  žádosti  o povolení nebo k ohlášení terénních úprav, prací a
   zařízení podle § 71 je oprávněn vlastník pozemku nebo stavby anebo ten,
   kdo  prokáže  jiné  právo  k použití pozemku nebo stavby pro požadovaný
   účel.

   § 73

   Na řízení o povolení terénních úprav, prací a zařízení podle § 71 odst.
   1 a 4 se vztahují přiměřeně ustanovení oddílu 4.

   § 74

   zrušen

   ODDÍL 6

   Vytyčování staveb

   § 75

   (1) Před zahájením stavby, přístavby, terénních úprav a těžebních prací
   na  povrchu  musí stavebník zajistit vytyčení prostorové polohy odborně
   způsobilými   osobami.   Výsledky  vytyčení  musí  být  ověřeny  úředně
   oprávněnými zeměměřickými inženýry.^8)

   (2)  Způsob  vytyčení prostorové polohy jednoduchých a drobných staveb,
   terénních  úprav  a  těžebních  prací na povrchu stanoví obecně závazný
   právní předpis.

   (3)  Vytyčování  se  provádí  podle  vytyčovacích  výkresů  v souladu s
   územním rozhodnutím a stavebním povolením.

   ODDÍL 7

   Užívání staveb

   Kolaudace staveb

   § 76

   (1)  Dokončenou  stavbu,  popřípadě  její  část  schopnou  samostatného
   užívání  nebo  tu  část  stavby,  na  které  byla  provedena změna nebo
   udržovací  práce  (dále  v  oddílu  7  jen "stavba"), pokud tyto stavby
   vyžadovaly  stavební  povolení,  lze užívat jen na základě kolaudačního
   rozhodnutí.

   (2)  Dokončené  terénní  úpravy,  těžební  a  jim  podobné  nebo s nimi
   související  práce,  jakož i informační, reklamní a propagační zařízení
   se  kolaudují  pouze v případě, že to stavební úřad stanovil při jejich
   povolení.

   § 77

   Kolaudační  řízení provádí stavební úřad, který vydal stavební povolení
   nebo  povolil  terénní  úpravy,  těžební  a  jim  podobné  nebo  s nimi
   související práce, jakož i informační, reklamní a propagační zařízení.

   § 78

   (1) Účastníky kolaudačního řízení jsou

   a) stavebník,

   b) vlastník stavby,

   c) uživatel (provozovatel), je-li v době zahájení řízení znám,

   d)  vlastník  pozemku,  na kterém je kolaudovaná stavba umístěna, pokud
   jeho vlastnické právo může být kolaudačním rozhodnutím přímo dotčeno.

   (2)  Sloučí-li  stavební  úřad  s  kolaudačním  řízením  řízení o změně
   dokumentace  ověřené  ve  stavebním  řízení, jsou účastníky řízení i ti
   účastníci stavebního řízení, jichž by se změna mohla dotknout.

   § 79

   (1) Kolaudační řízení se zahajuje na návrh stavebníka. Návrh může podat
   i budoucí uživatel (provozovatel), musí však stavebnímu úřadu předložit
   písemnou dohodu se stavebníkem o užívání stavby.

   (2)  Návrh  na  kolaudaci  stavby  se podává písemně. V návrhu musí být
   uveden předpokládaný termín dokončení stavby.

   § 80

   (1)  Stavební  úřad  oznámí účastníkům řízení a dotčeným orgánům státní
   správy  zahájení kolaudačního řízení nejméně 7 dnů před ústním jednáním
   spojeným  s  místním  šetřením.  U  liniových  staveb  s  velkým počtem
   účastníků   řízení   stavební   úřad   uvědomí   účastníky  o  zahájení
   kolaudačního  řízení  veřejnou  vyhláškou  nejméně  15 dní před konáním
   místního šetření.

   (2)  V  oznámení  o zahájení kolaudačního řízení upozorní stavební úřad
   účastníky a dotčené orgány státní správy, že námitky a stanoviska mohou
   uplatnit   nejpozději  při  ústním  jednání,  jinak  že  k  nim  nebude
   přihlédnuto.

   (3)  Je-li  to  účelné,  přizve  stavební  úřad  ke kolaudačnímu řízení
   projektanta, popřípadě zhotovitele stavby.

   § 81

   (1)  V kolaudačním řízení stavební úřad zejména zkoumá, zda byla stavba
   provedena  podle  dokumentace  ověřené  stavebním  úřadem  ve stavebním
   řízení a zda byly dodrženy podmínky stanovené v územním rozhodnutí a ve
   stavebním  povolení.  Dále  zkoumá,  zda skutečné provedení stavby nebo
   její  užívání  nebude  ohrožovat  veřejné  zájmy,  především z hlediska
   ochrany  života a zdraví osob, životního prostředí, bezpečnosti práce a
   technických zařízení.

   (2) Dojde-li během provádění stavby ke změně státních technických norem
   nebo   jiných   technických   předpisů,  podle  nichž  byla  zpracována
   projektová  dokumentace,  přihlíží k nim stavební úřad jen tehdy, pokud
   se jejich ustanovení vztahují i na stavby projektované a prováděné před
   jejich účinností.

   (3)  Zjistí-li  stavební  úřad  při kolaudačním řízení na stavbě závady
   bránící  jejímu  užívání,  zejména  nejsou-li splněny podmínky územního
   rozhodnutí a stavebního povolení k zabezpečení užívání staveb osobami s
   omezenou  schopností  pohybu  a orientace,^1a) stanoví lhůtu pro jejich
   odstranění a přeruší řízení.

   (4)  S  kolaudačním  řízením  může být spojeno řízení o změně stavby (§
   68),  pokud  se skutečné provedení podstatně neodchyluje od dokumentace
   ověřené stavebním úřadem ve stavebním řízení.

   § 82

   (1)  Kolaudačním  rozhodnutím  se  povoluje  užívání  stavby k určenému
   účelu, a je-li to zapotřebí, stanoví se podmínky pro užívání stavby.

   (2)  V  kolaudačním  rozhodnutí  může  stavební  úřad stanovit podmínky
   vyplývající  z  obecných  technických požadavků na výstavbu, odstranění
   drobných   nedostatků   skutečného   provedení  stavby  zjištěných  při
   kolaudačním  řízení  a určit přiměřenou lhůtu k jejich odstranění. Může
   tak  učinit  pouze  v  případě,  že  jde o nedostatky, které neohrožují
   zdraví a bezpečnost osob a nebrání ve svém souhrnu řádnému a nerušenému
   užívání stavby k určenému účelu; jinak kolaudační rozhodnutí nevydá.

   (3)  Má-li být stavba užívána jako provozovna, je kolaudační rozhodnutí
   zároveň osvědčením, že provozovna je způsobilá k provozu.

   (4)  Kolaudační  rozhodnutí  se  oznámí  stejným  způsobem,  jakým bylo
   oznámeno zahájení kolaudačního řízení.

   § 83

   Stavební úřad může na žádost stavebníka vydat časově omezené povolení k
   předčasnému  užívání  stavby  i  před jejím úplným dokončením, pokud to
   nemá   podstatný  vliv  na  uživatelnost  stavby  a  předčasné  užívání
   neohrožuje  bezpečnost a zdraví osob. Stavebník musí k žádosti připojit
   dohodu  se zhotovitelem stavby obsahující sjednané podmínky předčasného
   užívání.  Nejpozději  do  15  dnů po dokončení stavby je stavebník nebo
   budoucí  uživatel  povinen  podat  stavebnímu  úřadu návrh na kolaudaci
   stavby.

   § 84

   U  staveb  právnických  osob  nebo  fyzických  osob podnikajících podle
   zvláštních  předpisů,  kde  komplexní  vyzkoušení  přechází  plynule do
   zkušebního  provozu,  může  být  zkušební  provoz  zahájen se souhlasem
   stavebního  úřadu  před  vydáním  kolaudačního  rozhodnutí.  Je-li  pro
   posouzení   způsobilosti   stavby  k  užívání  třeba  zhodnotit  průběh
   zkušebního  provozu  nebo jeho časového úseku, rozhodne stavební úřad v
   dohodě s dotčenými orgány státní správy o prozatímním užívání stavby ke
   zkušebnímu   provozu   a  stanoví  pro  něj  podmínky.  Po  ukončení  a
   vyhodnocení  zkušebního  provozu nebo jeho časového úseku vydá stavební
   úřad na návrh stavebníka nebo uživatele stavby kolaudační rozhodnutí.

   § 85

   Změna v užívání stavby

   (1)  Stavbu  lze  užívat jen k účelu určenému v kolaudačním rozhodnutí,
   popřípadě  ve  stavebním  povolení.  Změny ve způsobu užívání stavby, v
   jejím  provozním zařízení, ve způsobu nebo podstatném rozšíření výroby,
   popřípadě  činnosti, která by mohla ohrozit zdraví a život nebo životní
   prostředí,  jsou přípustné jen na základě rozhodnutí stavebního úřadu o
   změně v užívání stavby; na řízení se vztahují přiměřeně ustanovení § 76
   až 84.

   (2) Změnu v užívání stavby, která je spojena se změnou stavby, projedná
   stavební  úřad  ve  stavebním  řízení  a  po  jejím  dokončení  provede
   kolaudaci změny stavby.

   (3)  Změna  v užívání stavby nemůže být povolena, pokud je v rozporu se
   závaznou částí územně plánovací dokumentace.

   ODDÍL 8

   Údržba staveb a jejich odstraňování

   § 86

   Údržba stavby

   (1)  Vlastník  stavby  je  v  souladu  s dokumentací ověřenou stavebním
   úřadem  a s rozhodnutím stavebního úřadu (stavební povolení, kolaudační
   rozhodnutí)  povinen  udržovat stavbu v dobrém stavebním stavu, tak aby
   nevznikalo  nebezpečí požárních a hygienických závad, aby nedocházelo k
   jejímu  znehodnocení  nebo  ohrožení jejího vzhledu a aby se co nejvíce
   prodloužila její uživatelnost.

   (2)  Neprovádí-li  vlastník  řádně údržbu stavby, může mu stavební úřad
   nařídit,  aby v určené lhůtě a za stanovených podmínek zjednal nápravu.
   Uživatelé  bytů  a  nebytových  prostor  jsou povinni umožnit provedení
   nařízené údržby stavby.

   (3)  Ustanovení  odstavců  1  a 2 platí přiměřeně i pro terénní úpravy,
   práce a zařízení podle tohoto zákona.

   § 87

   Nezbytné úpravy

   (1) Vyžaduje-li to veřejný zájem z důvodů hygienických, bezpečnostních,
   požárních,  provozních,  ohrožení  životního  prostředí  a estetických,
   nařídí  stavební  úřad  provedení  nezbytných úprav na stavbě vlastníku
   stavby  nebo  na  stavebním  pozemku vlastníku tohoto pozemku. Nařízené
   úpravy je vlastník stavby nebo pozemku povinen provést na svůj náklad.

   (2) Ustanovení odstavce 1 platí přiměřeně i pro terénní úpravy, práce a
   zařízení podle tohoto zákona.

   (3)  Nevyžaduje-li  nezbytná úprava, která má být nařízena, dokumentaci
   nebo   jiné   podklady,  uloží  stavební  úřad  vlastníku  stavby  nebo
   stavebního  pozemku provedení úpravy a stanoví rozsah, způsob, podmínky
   a lhůtu jejich provedení.

   (4)   Vyžaduje-li  provedení  nezbytné  úpravy  dokumentaci  nebo  jiné
   podklady,  uloží stavební úřad vlastníku stavby nebo stavebního pozemku
   jejich  předložení  ve  stanovené  lhůtě a rozsahu; nesplní-li vlastník
   tuto  povinnost,  opatří  stavební úřad potřebnou dokumentaci nebo jiné
   podklady  na jeho náklad. Po jejich předložení (opatření) stavební úřad
   nařídí  nezbytnou  úpravu  a stanoví podmínky a lhůtu jejího provedení.
   Stavbu  nebo  její  část,  ve  které  byly  dokončeny nařízené nezbytné
   úpravy,  lze  užívat  jen  na  základě  kolaudačního  rozhodnutí, pokud
   stavební úřad od jejich kolaudace neupustil.

   Odstraňování staveb

   § 88

   (1) Stavební úřad nařídí vlastníku stavby nebo zařízení odstranění

   a)  závadné  stavby  ohrožující  život nebo zdraví osob, pokud ji nelze
   hospodárně opravit,

   b)  stavby  nebo zařízení postavené bez stavebního povolení či ohlášení
   nebo  v  rozporu  s ním. Odstranění stavby se nenařídí, pokud stavebník
   prokáže,  že  stavba  je  v souladu s veřejným zájmem, zejména s územně
   plánovací  dokumentací,  cíli  a  záměry  územního  plánování, obecnými
   technickými  požadavky  na  výstavbu, technickými požadavky na stavby a
   zájmy  chráněnými  zvláštními  předpisy a jestliže stavebník v řízení o
   odstranění  stavby  podá  žádost  o  její dodatečné povolení a předloží
   podklady  a doklady vyžádané stavebním úřadem v jím stanovené lhůtě a v
   rozsahu jako k žádosti o stavební povolení,

   c) stavby, k níž bylo stavební povolení zrušeno (§ 102 odst. 4),

   d)  dočasné  stavby,  u  níž uplynula stanovená doba jejího trvání nebo
   pominul účel, pro který byla zřízena.

   (2)  Zjistí-li stavební úřad v průběhu stavebního řízení, že stavba již
   byla zahájena bez stavebního povolení, řízení zastaví a bude postupovat
   podle odstavce 1 písm. b).

   (3)  Podá-li  stavebník proti rozhodnutí o odstranění zařízení vydanému
   podle  §  88  odst.  1 písm. b) odvolání, předmětné zařízení nemůže být
   provozováno  a  reklamy  budou  odstraněny  nebo zcela zakryty tak, aby
   nebyly viditelné. Nesplní-li majitel zařízení tuto povinnost, vykoná ji
   stavební úřad na náklady vlastníka sám.

   (4)  K  odstranění  stavby,  pokud  nebylo  nařízeno, je třeba povolení
   stavebního úřadu. O povolení může žádat vlastník stavby.

   (5)  Povolení  stavebního  úřadu  se  nevyžaduje  k odstranění zařízení
   staveniště,  jehož dočasnost byla omezena ve stavebním povolení na dobu
   trvání  výstavby,  a  k  odstranění  staveb a zařízení, jež nepodléhají
   stavebnímu  povolení.  U  drobných  staveb  [§  55  odst.  2 písm. a)],
   informačních,  reklamních  a  propagačních  zařízení  postačí  ohlášení
   lhůty, do kdy budou odstraněny.

   (6)  Vlastník  zařízení  staveniště projedná předem se stavebním úřadem
   možnost  dalšího  využití  zařízení  staveniště,  jestliže po dokončení
   výstavby  je  možné využít je pro jiné účely. Podle výsledku projednání
   buď  předloží  stavebnímu úřadu návrh na změnu účelu užívání, popřípadě
   stavební   úpravy,  nebo  zařízení  staveniště  po  dokončení  výstavby
   odstraní.

   § 89

   (1) Náklady na odstranění stavby nese její vlastník. Stavební úřad může
   rozhodnout,  že  část  skutečných  nákladů  na odstranění stavby uhradí
   vlastník  podle  míry  své odpovědnosti za stav stavby, a zbylá část se
   uhradí z prostředků na státní stavební příspěvek.

   (2)   Vlastník  odstraňované  stavby  odpovídá  za  škodu  vzniklou  na
   sousedních stavbách nebo pozemku, pokud nebyla vyvolána jejich závadným
   stavem.  Náklady zabezpečovacích prací, které je nutno souběžně provést
   pro závadný stav sousední stavby, nese vlastník této stavby.

   § 90

   (1)  Řízení  o  odstranění  stavby  provádí stavební úřad, který by byl
   příslušný vydat pro stavbu stavební povolení.

   (2)  V  rozhodnutí,  jímž  se nařizuje nebo povoluje odstranění stavby,
   stanoví  stavební  úřad  podmínky  pro  zajištění  nezbytné dokumentace
   odstraňované  stavby,  pro  odborné  vedení  prací a bezpečnosti včetně
   okolních  staveb,  dále  podmínky  vyplývající  z  obecných technických
   požadavků na výstavbu a podmínky pro archivování dokumentace.

   (3)  Jestliže  o  odstranění stavby rozhodl soud, stavební úřad stanoví
   pouze podmínky podle odstavce 2.

   § 91

   Jsou-li  závadným  stavem  stavby  bezprostředně ohroženy životy osob a
   není-li možno stavbu zachovat, může stavební úřad výjimečně vydat ústní
   příkaz   k   odstranění  stavby  a  zabezpečit  odstranění  stavby  bez
   projednání s vlastníky stavby. Stavební úřad nejpozději do 3 dnů oznámí
   písemně  rozhodnutí  vlastníku  stavby  a  důvody, pro které byl příkaz
   vydán, a rozhodne o úhradě nákladů na odstranění stavby.

   § 92

   (1)  Rozhoduje-li stavební úřad o odstranění památkově chráněné stavby,
   opatří  si  předem  souhlas  příslušného  orgánu státní památkové péče.
   Obdobně  si stavební úřad opatří souhlas orgánu uvedeného ve zvláštních
   předpisech, je-li to v nich přímo stanoveno.

   (2)  Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na vydání příkazu k odstranění
   stavby  podle  §  91;  stavební  úřad  však  oznámí  orgánům uvedeným v
   odstavci  1  důvody,  které vedly k vydání příkazu k odstranění stavby,
   pokud možno ještě před započetím odstraňovacích prací.

   § 93

   (1)  Stavební  úřad zjednoduší postup podle § 88 až 92 při odstraňování
   provedených  změn  staveb,  terénních  úprav, těžebních a jim podobných
   nebo  s  nimi  souvisejících  prací, jakož i informačních, reklamních a
   propagačních zařízení.

   (2)   Stavební   úřad  nařídí  odstranění  informačních,  reklamních  a
   propagačních  zařízení, jestliže splnila účel, pro který byla povolena,
   nebo  pro  opotřebení  přestala  sloužit původnímu účelu. Stavební úřad
   nařídí  odstranění takových zařízení jejich zřizovateli, popřípadě jeho
   právnímu  nástupci,  nebo jejich uživateli; nelze-li je zjistit, nařídí
   odstranění  tomu,  kdo  má  vlastnické  nebo  jiné právo ke stavbě nebo
   pozemku, na nichž bylo zařízení umístěno.

   § 94

   Nařízení zabezpečovacích prací

   (1)  Ohrožuje-li  stavba  svým stavem život nebo zdraví osob, popřípadě
   značné  národohospodářské  nebo  kulturní  hodnoty,  a není-li nezbytné
   stavbu  ihned  odstranit,  nařídí  stavební úřad provedení neodkladných
   zabezpečovacích prací vlastníku stavby.

   (2)   Hrozí-li   nebezpečí   z   prodlení   a   nezajistí-li  provedení
   zabezpečovacích  prací  vlastník  stavby, stavební úřad ve spolupráci s
   obcí  zajistí jejich okamžité provedení prostřednictvím právnické osoby
   nebo  fyzické  osoby  podnikající podle zvláštních předpisů, která je k
   provedení  prací  odborně  vybavena;  takové  osobě  může stavební úřad
   provedení prací nařídit.

   (3)  Neodkladné zabezpečovací práce a odstranění stavby se provádějí na
   náklad vlastníka stavby. Zajistí-li stavební úřad provedení prací podle
   odstavce  2,  uhradí náklady s tím spojené a vymáhá jejich zaplacení na
   vlastníku stavby obec.

   (4)  Ustanovení  odstavců  1  až 3 se použijí přiměřeně, nařizují-li se
   zabezpečovací  práce  pro terénní úpravy, práce a zařízení podle tohoto
   zákona.

   § 95

   Státní stavební příspěvek

   (1)  Stavební  úřad  může  poskytnout vlastníku stavebního pozemku nebo
   stavby  na  jeho  žádost  státní  stavební  příspěvek  ke  krytí účelně
   vynaložených   nákladů   na   provedení  nařízených  nezbytných  úprav,
   zabezpečovacích  prací  nebo  odstranění  stavby,  pokud  byly nařízeny
   výlučně  ve  veřejném  zájmu  a  pokud důvodem takového nařízení nebylo
   porušení povinností vlastníka stavebního pozemku nebo stavby.

   (2)  Stavební  úřad si vyhradí vrácení příspěvku, popřípadě jeho části,
   pro případ, že dojde k úplatnému převodu stavby, která byla provedenými
   pracemi zhodnocena.

   (3)  Státní stavební příspěvek podle odstavce 1 nelze poskytnout, je-li
   možno  zajistit úhradu nákladů na provedení nařízených nezbytných úprav
   podle jiných právních předpisů.

   § 96

   Vyklizení stavby

   (1)  Je-li stavba v takovém stavu, že bezprostředně ohrožuje život nebo
   zdraví  osob,  nařídí  stavební  úřad uživatelům stavby její vyklizení;
   odvolání proti rozhodnutí nemá odkladný účinek.

   (2)  Rozhodnutí  o vyklizení stavby podle odstavce 1 lze oznámit ústně;
   písemné vyhotovení tohoto rozhodnutí musí být doručeno neprodleně.

   (3)  Stavební  úřad  také  nařídí  vyklizení  stavby,  je-li to nutno k
   provedení neodkladných zabezpečovacích prací, které sám nařídil.

   (4)  Jde-li  o stavbu obsahující byty, vyrozumí stavební úřad obec. Při
   zajištění  bytové  náhrady  se  postupuje  přiměřeně  podle  zvláštního
   předpisu.^8a)

   § 96a

   Rozhodnutí stavebního úřadu vydaná podle § 85, 86, 87, 88, 94 a 96 jsou
   závazná i pro právní nástupce účastníků řízení.

   § 97

   Účastníci řízení

   (1) Účastníky řízení podle § 85 až 96 jsou osoby, které mají vlastnická
   nebo jiná práva k pozemkům a stavbám na nich, včetně sousedních pozemků
   a  staveb  na  nich,  a  jejichž  práva,  právem  chráněné  zájmy  nebo
   povinnosti  mohou být rozhodnutím přímo dotčeny, a dále osoby, které na
   návrh  stavebníka  budou  odborně  vést realizaci stavby nebo vykonávat
   odborný dozor (§ 44 odst. 2 a 3).

   (2)  Uživatelé  jednotlivých  bytů  a nebytových prostor jsou účastníky
   řízení  jen tehdy, jestliže jejich užívací práva k pozemkům nebo stavbě
   mohou  být  přímo  dotčena  opatřeními,  která  mají být v řízení podle
   odstavce 1 stavebním úřadem nařízena.

   (3)   Účastníkem  řízení  je  i  právnická  osoba  nebo  fyzická  osoba
   podnikající  podle  zvláštních  předpisů,  popřípadě  její  organizační
   složka, která bude provádět neodkladné zabezpečovací práce.

   ODDÍL 9

   Státní stavební dohled

   § 98

   Státní  stavební dohled zajišťuje ochranu veřejných zájmů, jakož i práv
   a právem chráněných zájmů právnických a fyzických osob, vyplývajících z
   tohoto  zákona,  z  předpisů  vydaných  k jeho provedení, ze zvláštních
   předpisů,  z  územně  plánovací  dokumentace,  z územních rozhodnutí, z
   provádění  stavby  nebo  její  změny,  z  vlastností  stavby  při jejím
   užívání,  z  odstranění  stavby  a z provádění terénních úprav, prací a
   zařízení podle tohoto zákona.

   § 99

   Orgány státního stavebního dohledu jsou pověření pracovníci

   a) stavebního úřadu,

   b)  obcí,  které nejsou stavebními úřady, při výkonu působnosti podle §
   122  a  124,  a  jiných  orgánů  státní  správy  oprávněných zvláštními
   předpisy  dozírat  na provádění, užívání a odstraňování staveb v mezích
   těchto předpisů.

   § 100

   (1)  Stavebník,  oprávněná  osoba či právnická osoba nebo fyzická osoba
   podnikající  podle  zvláštních  předpisů  provádějící nebo odstraňující
   stavbu, jakož i vlastník stavby, jsou povinni

   a) umožnit orgánům státního stavebního dohledu a jimi přizvaným znalcům
   vstupovat  na  staveniště  a  do stavby, nahlížet do její dokumentace a
   vytvářet předpoklady k výkonu dohledu,

   b) neprodleně ohlásit stavebnímu úřadu závady na stavbě, které ohrožují
   její  bezpečnost,  životy  či  zdraví  osob  nebo mohou způsobit značné
   národohospodářské škody.

   (2) Při realizaci staveb a jejich změn musí být na stavbě, popřípadě na
   staveništi  k  dispozici  dokumentace stavby ověřená stavebním úřadem v
   řízení  o jejím povolení a všechny doklady týkající se prováděné stavby
   nebo  její  změny,  popřípadě  jejich  kopie. Stavebník je povinen před
   zahájením  stavby  umístit  na  viditelném místě u vstupu na staveniště
   štítek  o  povolení  stavby  se  stanovenými  identifikačními  údaji  a
   ponechat  jej  tam  až  do  kolaudace  stavby. Rozsáhlé stavby se mohou
   označit  jiným  vhodným  způsobem  (např.  tabulí)  s uvedením údajů ze
   štítku.

   (3)  Při  realizaci  staveb  a  jejich  změn,  jejichž stavebníkem nebo
   zhotovitelem  je  právnická  osoba nebo fyzická osoba podnikající podle
   zvláštních  předpisů,  musí  být  veden  stavební  deník. Při realizaci
   ostatních  staveb  a  jejich  změn  musí  být  na  stavbě, popřípadě na
   staveništi  veden  alespoň jednoduchý záznam o stavbě. Stavební deník a
   jednoduchý záznam o stavbě je povinen vést zhotovitel stavby. Stavebník
   má  právo  nahlížet  do  stavebního  deníku a k záznamům v něm uvedeným
   připojovat svá stanoviska.

   (4)  Vedle  osob uvedených v odstavci 3 mají oprávnění činit záznamy do
   stavebního  deníku  nebo  jednoduchého  záznamu  o  stavbě  též  orgány
   státního  stavebního  dohledu  (§  99), osoba určená k odbornému vedení
   realizace  stavby  nebo k výkonu odborného dozoru nad prováděním stavby
   (§  44  odst.  2  a  3),  popřípadě  osoby, které na základě smlouvy se
   stavebníkem vykonávají autorský a technický dozor.

   (5) Stavebník je povinen uchovávat stavební deník po dobu deseti let od
   právní  moci  kolaudačního  rozhodnutí,  popřípadě od dokončení stavby,
   pokud kolaudaci nepodléhá.

   (6)  Náležitosti  stavebního  deníku  a  jednoduchého záznamu o stavbě,
   podrobnosti jejich vedení a využití upraví prováděcí předpis.

   § 101

   Je-li  důvodná  obava  z  ohrožení  veřejných  zájmů, je orgán státního
   stavebního dohledu oprávněn nařídit na náklad stavebníka nebo vlastníka
   stavby  sejmutí  a  přezkoušení vzorků, zkoušky stavby a přizvat znalce
   pro posouzení technicky obtížných nebo neobvyklých staveb.

   § 102

   (1) Zjistí-li orgán státního stavebního dohledu na stavbě závadu, vyzve
   podle  povahy  věci  stavebníka, oprávněnou osobu nebo právnickou osobu
   nebo  fyzickou  osobu podnikající podle zvláštních předpisů provádějící
   stavbu,  aby  zjednali nápravu, nebo upozorní jiný odpovědný orgán, aby
   učinil potřebná opatření.

   (2)  Nedbá-li  osoba  výzvy  orgánu  státního  stavebního dohledu, vydá
   stavební úřad rozhodnutí, kterým nařídí zjednání nápravy; při provádění
   stavby  může  stavební  úřad  práce  na stavbě zastavit. Odvolání proti
   rozhodnutí  o zastavení prací nemá odkladný účinek. Po zjednání nápravy
   lze  v  pracích  na  stavbě pokračovat jen na základě nového rozhodnutí
   stavebního úřadu.

   (3)  V  rozhodnutí  podle  odstavce 2 může stavební úřad uložit fyzické
   nebo  právnické  osobě podle povahy věci též povinnost zdržet se takové
   činnosti,  která  nad  přípustnou  míru  stanovenou zvláštními předpisy
   poškozuje  životní  prostředí,  nebo povinnost provést taková opatření,
   která  sníží  nepříznivé účinky jejich činnosti na životní prostředí na
   přípustnou míru. Působnost jiných orgánů podle zvláštních předpisů není
   dotčena.

   (4)   Zjistí-li   orgán   státního   stavebního   dohledu   na   stavbě
   neodstranitelnou  závadu  vzniklou  při  provádění  stavby, která brání
   pokračování  v  pracích  na  stavbě, zruší stavební úřad na jeho podnět
   stavební povolení a určí další postup.

   (5) Orgán státního stavebního dohledu

   a)  zjistí-li  nepovolenou stavbu, oznámí to stavebnímu úřadu; jde-li o
   stavbu  rozestavěnou,  vyzve bezodkladně stavebníka, aby zastavil práce
   na stavbě;

   b)  upozorní  příslušný orgán nebo právnickou osobu nebo fyzickou osobu
   podnikající   podle  zvláštních  předpisů,  že  některý  z  odpovědných
   pracovníků  na  stavbě  nevykonává  svou  činnost v souladu s veřejnými
   zájmy, a vyzve je, aby mu sdělily, jaká opatření k nápravě přijaly;

   c)  u  fyzických  osob  oprávněných k vybraným činnostem ve výstavbě (§
   46a),  které  tyto  činnosti  řádně nevykonávají, dá příslušnému orgánu
   podnět k přezkoumání jejich způsobilosti.

   (6)  Právo  dalších  orgánů  státní  správy  vydávat  podle  zvláštních
   předpisů  rozhodnutí  o  nápravě  závad stavby zůstává nedotčeno; je-li
   však  pro  nápravu  nutný  zásah do stavebně technického řešení stavby,
   rozhodne o něm stavební úřad.

   § 103

   (1)  Vlastník stavby je povinen dokumentaci skutečného provedení stavby
   uchovávat po celou dobu jejího užívání; při změně vlastnictví stavby ji
   odevzdá novému nabyvateli a při odstranění stavby stavebnímu úřadu.

   (2)   Vlastníci  rozvodných  sítí,  kanalizace  a  ostatních  liniových
   podzemních  staveb  a zařízení jsou povinni vést o nich evidenci a z té
   poskytovat  osobám, které prokáží odůvodněnost svého požadavku, ověřené
   údaje o jejich poloze.

   § 104

   (1)  Nejsou-li  zachovány  doklady  (především  ověřená dokumentace), z
   nichž  by  bylo  možno  zjistit  účel,  pro který byla stavba povolena,
   platí,  že  stavba  je  určena  k  účelu,  pro  který  je svým stavebně
   technickým  uspořádáním  vybavena.  Jestliže vybavení stavby nasvědčuje
   několika  účelům,  má se za to, že stavba je určena k účelu, ke kterému
   se užívá bez závad.

   (2)   Stavební   úřad   může  nařídit  vlastníku  stavby,  aby  pořídil
   dokumentaci  skutečného  provedení stavby v případech, kdy nebyla vůbec
   pořízena,  nedochovala  se  nebo  není  v  náležitém  stavu. Pokud není
   nezbytné  pořídit úplnou dokumentaci skutečného provedení stavby, uloží
   stavební úřad pouze pořízení zjednodušené dokumentace (pasport stavby).

   ČÁST TŘETÍ

   Sankce

   § 105

   Přestupky občanů proti stavebnímu řádu

   (1)  Přestupku se dopustí a pokutou až do výše 10 000 Kč bude potrestán
   ten, kdo

   a)  provádí drobnou stavbu, stavební úpravy nebo udržovací práce, které
   je třeba ohlásit stavebnímu úřadu, bez takového ohlášení nebo v rozporu
   s ním,

   b)  provádí  terénní úpravy, práce a zařízení bez povolení či ohlášení,
   pokud je podle tohoto zákona předepsáno, nebo v rozporu s ním,

   c)  nezajišťuje podmínky pro výkon státního stavebního dohledu, brání v
   jeho  výkonu,  nesplní  výzvu  orgánu  státního stavebního dohledu nebo
   neprovede opatření nařízené orgánem státního stavebního dohledu,

   d)  neudržuje  stavbu  přes  opětovnou výzvu orgánu státního stavebního
   dohledu nebo rozhodnutí stavebního úřadu,

   e)  odstraní  drobnou  stavbu  [§  55  odst.  2  písm.  a)],  reklamní,
   informační a propagační zařízení bez ohlášení,

   f) znemožňuje pověřeným osobám vstup na svůj pozemek, stavbu nebo do ní
   (§ 134),

   g)  byl  určen  k  výkonu odborného dozoru nad prováděním stavby a přes
   výzvu orgánu státního stavebního dohledu neplní své povinnosti,

   h)  užívá drobnou stavbu provedenou bez ohlášení nebo užívá informační,
   reklamní  a  propagační  zařízení,  které  je  třeba ohlásit stavebnímu
   úřadu, bez takového ohlášení nebo v rozporu s ním.

   (2)  Přestupku  se  dopustí  a  pokutou  od 10 000 Kč do 25 000 Kč bude
   potrestán ten, kdo

   a)  provádí  činnosti, ke kterým je třeba územní rozhodnutí, bez tohoto
   rozhodnutí  nebo  v  rozporu  s  ním anebo činnosti územním rozhodnutím
   zakázané,

   b)  jako  stavebník provádí změnu stavby bez stavebního povolení nebo v
   rozporu s ním,

   c)   užívá  stavbu  v  rozporu  s  kolaudačním  rozhodnutím,  popřípadě
   stavebním  povolením nebo v rozporu s účelem drobné stavby provedené na
   základě ohlášení (§ 57) anebo umožní jiné osobě užívat stavbu v rozporu
   s kolaudačním rozhodnutím,

   d) odstraňuje nebo odstraní stavbu bez povolení příslušného orgánu,

   e)  přes výzvu stavebního úřadu prodlužuje bez vážného důvodu dokončení
   stavby nad lhůtu stanovenou ve stavebním povolení,

   f)  nepředloží  ve  stanovené  lhůtě  či  rozsahu dokumentaci nebo jiné
   podklady pro nařízení nezbytné úpravy anebo neprovede nařízené nezbytné
   úpravy   (§   87)   nebo   neprovede   ve  stanovené  lhůtě  neodkladné
   zabezpečovací práce (§ 94 odst. 1).

   (3)  Přestupku  se  dopustí  a  pokutou  od 25 000 Kč do 50 000 Kč bude
   potrestán ten, kdo

   a)  jako  stavebník provádí novou stavbu bez stavebního povolení nebo v
   rozporu s ním,

   b)   užívá  stavbu  bez  kolaudačního  rozhodnutí,  pokud  je  takového
   rozhodnutí třeba, nebo umožní jiné osobě užívat stavbu bez kolaudačního
   rozhodnutí,

   c)  přes  opětovnou  výzvu  orgánu  státního  stavebního  dohledu  nebo
   rozhodnutí  stavebního  úřadu neudržuje stavbu do té míry, že její stav
   ohrožuje život nebo zdraví osob,

   d) neprovede ve stanovené lhůtě rozhodnutí příslušného stavebního úřadu
   o odstranění stavby nebo zařízení,

   e) nesplní povinnost podle § 88 odst. 3 a nadále provozuje zařízení.

   (4)  Přestupku  se  dopustí  a  pokutou od 50 000 Kč do 100 000 Kč bude
   potrestán ten, kdo bez stavebního povolení nebo v rozporu s ním provádí
   stavbu  v chráněném území nebo v ochranném pásmu nebo na pozemku, který
   není  určen  k zastavění, a kdo neprovede ve stanovené lhůtě rozhodnutí
   stavebního úřadu o odstranění takové stavby.

   (5)  O  řízení  ve  věcech  přestupků,  o  podmínkách  odpovědnosti  za
   přestupky, jakož i o příslušnosti k projednávání přestupků platí obecné
   předpisy. ^10)

   § 106

   Pokuty  právnickým  osobám  nebo  fyzickým  osobám  podnikajícím  podle
   zvláštních předpisů

   (1)  Stavební úřad uloží pokutu až do výše 200 000 Kč právnické osobě a
   fyzické osobě podnikající podle zvláštních předpisů, která

   a)  provádí drobnou stavbu, stavební úpravy nebo udržovací práce, které
   je třeba ohlásit stavebnímu úřadu, bez takového ohlášení nebo v rozporu
   s ním,

   b) provádí terénní úpravy, práce a zařízení bez povolení nebo ohlášení,
   pokud je podle tohoto zákona předepsáno nebo v rozporu s ním,

   c)  nezajišťuje  podmínky  pro výkon státního stavebního dohledu, brání
   jeho  výkonu,  nesplní  výzvu orgánu státního stavebního dohledu (§ 102
   odst.  2)  nebo neprovede opatření nařízené orgánem státního stavebního
   dohledu,

   d)  neudržuje  stavbu  přes opětovnou výzvu státního stavebního dohledu
   nebo rozhodnutí stavebního úřadu,

   e) užívá drobnou stavbu nebo informační, reklamní a propagační zařízení
   provedené bez ohlášení nebo v rozporu s ním (§ 57, § 71 odst. 2),

   f)  provádí projektovou činnost bez oprávnění, pokud pro její provádění
   zákon takové oprávnění požaduje.

   (2)  Stavební úřad uloží pokutu do 500 000 Kč právnické osobě a fyzické
   osobě podnikající podle zvláštních předpisů, která

   a)  provádí  činnosti, ke kterým je třeba územní rozhodnutí, bez tohoto
   rozhodnutí nebo v rozporu s ním,

   b) provádí změnu stavby bez stavebního povolení nebo v rozporu s ním,

   c) odstraní stavbu bez povolení příslušného orgánu,

   d) neodstraní dočasné zařízení staveniště po ukončení výstavby,

   e) provádí projektovou činnost bez oprávnění,

   f) provádí pro jiného stavbu mimo rozsah předmětu své činnosti,

   g)  nepředloží  ve  stanovené  lhůtě  či  rozsahu dokumentaci nebo jiné
   podklady pro nařízení nezbytné úpravy anebo neprovede nařízené nezbytné
   úpravy   (§   87)   nebo   neprovede   ve  stanovené  lhůtě  neodkladné
   zabezpečovací práce (§ 94 odst. 1),

   h)  zhoršuje  životní  prostředí  tím,  že  prodlužuje  dobu výstavby v
   rozporu se stavebním povolením.

   (3)  Stavební  úřad  uloží  pokutu  do  1  000 000 Kč právnické osobě a
   fyzické osobě podnikající podle zvláštních předpisů, která

   a) provádí stavbu bez stavebního povolení nebo v rozporu s ním,

   b) neudržuje stavbu do té míry, že tím jsou ohroženy životy nebo zdraví
   osob,

   c)  užívá stavbu bez kolaudačního rozhodnutí nebo v rozporu s ním anebo
   umožní  jiné  osobě  užívat  stavbu  bez kolaudačního rozhodnutí nebo v
   rozporu s ním,

   d)  bez  vážného  důvodu  neprovedla  nařízené neodkladné zabezpečovací
   práce,

   e) neprovede ve stanovené lhůtě rozhodnutí příslušného stavebního úřadu
   o odstranění stavby nebo zařízení,

   f) nesplní povinnost podle § 88 odst. 3 a nadále provozuje zařízení.

   (4)  Pokutu  v  odstavci  1  písm.  a) až c), v odstavci 2 písm. b) a v
   odstavci  3  písm.  a) může stavební úřad uložit i právnické osobě nebo
   fyzické  osobě  podnikající  podle  zvláštních  předpisů, která provádí
   stavbu  jako  dodavatel.  Stejně postupuje stavební úřad vůči právnické
   osobě   nebo  fyzické  osobě  podnikající  podle  zvláštních  předpisů,
   provádějící  práce  pro stavebníka, který se dopustil přestupku podle §
   105  odst. 1 písm. a) a b), odst. 2 písm. a), b) a d), odst. 3 písm. a)
   a odst. 4.

   (5)  Řízení  o  uložení pokuty lze zahájit jen do jednoho roku ode dne,
   kdy  se  orgán  oprávněný  k uložení pokuty dověděl o tom, že právnická
   osoba nebo fyzická osoba podnikající podle zvláštních předpisů porušila
   nebo nesplnila povinnost, nejpozději však do tří let ode dne, kdy došlo
   k porušení povinnosti nebo kdy povinnost měla být splněna.

   § 107

   Zvýšení pokut

   (1) Horní hranice výše pokut se zvyšuje o polovinu,

   a)  byla-li  za přestupek (§ 105) nebo jiný správní delikt (§ 106) téže
   skutkové podstaty uložena stejné osobě v posledních dvou letech pokuta,

   b)  týká-li  se  protiprávní  jednání  stavby nebo prostoru, které jsou
   předmětem státní ochrany památek, nebo jde o I. zónu národního parku či
   chráněné  krajinné oblasti nebo o národní přírodní rezervaci či národní
   přírodní památku.^1b)

   (2) Horní hranice výše pokut se zvyšuje na dvojnásobek v případech, kdy
   protiprávní  jednání  podle § 105 a 106 trvá i po výzvě orgánu státního
   stavebního  dohledu  nebo  po  rozhodnutí  stavebního  úřadu, jímž bylo
   takové jednání zakázáno.

   (3)  Horní hranice výše pokut za přestupky se zvyšuje na desetinásobek,
   provádí-li fyzická osoba stavbu nebo její změnu bez stavebního povolení
   nebo  v rozporu s ním pro účely podnikání anebo umožní-li fyzická osoba
   právnické   osobě  nebo  fyzické  osobě  podnikající  podle  zvláštních
   předpisů  užívat stavbu pro účely podnikání bez kolaudačního rozhodnutí
   nebo  v rozporu s ním [§ 105 odst. 2 písm. b) a c) a odst. 3 písm. a) a
   b)].

   § 107a

   Vybírání, vymáhání a výnos pokut

   (1) Výnos pokut ukládaných

   a) podle § 105 je upraven zvláštním předpisem,^8b)

   b)  podle  §  106  obecním  úřadem je příjmem obce, jejíž orgán ve věci
   rozhodoval  v  prvním  stupni; pokuta uložená jiným správním orgánem je
   příjmem státního rozpočtu.

   (2)  Při  vybírání  a  vymáhání  pokut  se  postupuje  podle zvláštních
   předpisů.^8c)

   ČÁST ČTVRTÁ

   Vyvlastnění

   § 108

   bez nadpisu

   (1) Pozemky, stavby a práva k nim, potřebné pro uskutečnění staveb nebo
   opatření ve veřejném zájmu, uvedených v odstavci 2, lze vyvlastnit nebo
   vlastnická  práva  k  pozemkům  a  stavbám  lze omezit^10a) rozhodnutím
   stavebního úřadu (dále jen "vyvlastnit").

   (2) Vyvlastnit podle tohoto zákona je možné jen ve veřejném zájmu pro

   a)   veřejně   prospěšné   stavby   podle  schválené  územně  plánovací
   dokumentace,

   b)  vytvoření  hygienických, bezpečnostních a jiných ochranných pásem a
   chráněných území a pro zajištění podmínek jejich ochrany,

   c)  provedení asanace sídelního útvaru nebo jeho asanačních úprav podle
   schválené územně plánovací dokumentace,

   d) vytvoření podmínek pro nezbytný přístup k pozemku a stavbě,

   e)  vytvoření  podmínek  pro umístění nebo řádný provoz zařízení státní
   pozorovací sítě, kterou se zjišťuje stav životního prostředí,

   f) účely vymezené zvláštními zákony.^10b)

   (3)  Veřejný  zájem  na vyvlastnění pro účely uvedené v odstavci 2 musí
   být prokázán ve vyvlastňovacím řízení. Za stavby podle odstavce 2 písm.
   a) se považují stavby určené pro veřejně prospěšné služby a pro veřejné
   technické  vybavení  území  podporující jeho rozvoj a ochranu životního
   prostředí,  které  vymezí  schvalující  orgán  v  závazné  části územně
   plánovací dokumentace.

   § 109

   Cíl vyvlastnění

   (1)   Cílem   vyvlastnění  je  dosáhnout  přechodu,  popřípadě  omezení
   vlastnického  práva  k  pozemkům  a  stavbám,  nebo  zřízení,  zrušení,
   popřípadě omezení práva věcného břemene k pozemkům a stavbám.

   (2)  Vlastnické  právo  k  pozemkům  a stavbám přechází vyvlastněním na
   navrhovatele.   Vyvlastněním   zanikají   všechna   ostatní   práva   k
   vyvlastněným  pozemkům  a  stavbám,  pokud  není v rozhodnutí stanoveno
   jinak; to se nevztahuje na právo užívat byty a nebytové prostory, které
   vyvlastněním nezaniká.

   § 110

   Podmínky vyvlastnění

   (1)  Vyvlastnit lze jen tehdy, není-li možno cíle vyvlastnění dosáhnout
   dohodou nebo jiným způsobem.

   (2)  Vyvlastnění musí být v souladu s cíli a záměry územního plánování,
   který se prokazuje zpravidla územním rozhodnutím. Pokud účel, pro který
   se vyvlastňuje, nevyžaduje vydání územního rozhodnutí, zkoumá se soulad
   s cíli a záměry územního plánování přímo ve vyvlastňovacím řízení.

   (3) Vyvlastnění může být provedeno jen v nezbytném rozsahu. Je-li možno
   dosáhnout  účelu vyvlastnění pouze omezením práva, nelze právo odejmout
   v  plném  rozsahu.  Jestliže  se  vyvlastněním převádí vlastnické právo
   pouze k části pozemku nebo se omezuje jiné právo k pozemku či ke stavbě
   a  vlastník  nebo  jiný  oprávněný  by  nemohl využívat zbývající části
   pozemku  nebo  omezeného  práva  k pozemku či stavbě, popřípadě je mohl
   užívat  jen  s  nepřiměřenými  obtížemi,  rozšíří  se  vyvlastnění i na
   zbývající část, pokud o to vlastník nebo jiný oprávněný požádá.

   § 111

   nadpis vypuštěn

   (1) Za vyvlastnění náleží vyvlastňovanému náhrada

   a)  ve  výši  obvyklé ceny^20) pozemku nebo stavby, včetně všech jejich
   součástí  a  příslušenství, došlo-li k odnětí vlastnického práva k nim,
   nebo

   b)  ve  výši  ceny práva odpovídajícího věcnému břemenu^21), došlo-li k
   omezení  vlastnického  práva  k  pozemku  nebo  stavbě zřízením věcného
   břemene  nebo  došlo-li  k  odnětí  nebo  omezení  práva odpovídajícího
   věcnému břemenu.

   (2)  Kromě  náhrad  uvedených  v  odstavci 1 náleží vyvlastňovanému též
   náhrada   stěhovacích   nákladů,  nákladů  spojených  se  změnou  místa
   podnikání  a  dalších  obdobných  nákladů,  které  vyvlastňovaný účelně
   vynaloží v důsledku a v souvislosti s vyvlastněním.

   (3) Náhrady podle odstavců 1 a 2 se stanoví takovým způsobem a v takové
   výši, aby odpovídaly majetkové újmě, která se u vyvlastňovaného projeví
   v  důsledku  vyvlastnění.  V  případě, že obvyklá cena podle odstavce 1
   písm.  a)  by  byla  nižší  než  cena zjištěná podle cenového předpisu,
   náleží vyvlastňovanému náhrada ve výši ceny zjištěné.

   § 111a

   Místo  náhrady  uvedené  v  §  111  odst. 1 písm. a) se vyvlastňovanému
   poskytne   jiný   pozemek   nebo   stavba,   dohodne-li  se  na  tom  s
   vyvlastnitelem; právo na vyrovnání rozdílu v obvyklé ceně vyvlastněného
   pozemku nebo stavby a náhradního pozemku nebo stavby není dotčeno.

   § 111b

   Nedojde-li  v průběhu vyvlastňovacího řízení mezi dosavadním vlastníkem
   a  těmi,  kterým  na  vyvlastňovaném  pozemku  nebo stavbě váznou práva
   zanikající   vyvlastněním,   k   dohodě   o  rozdělení  náhrady,  složí
   navrhovatel  náhradu  u soudu, v jehož obvodu pozemek nebo stavba leží.
   Soud  rozhodne  o  uspokojení  těchto  nároků, zejména s přihlédnutím k
   tomu, aby nebylo ohroženo zajištění nároků zástavních věřitelů.

   § 111c

   (1)  Náhradu v penězích je vyvlastnitel povinen poskytnout jednorázově,
   a to ve lhůtě stanovené v rozhodnutí o vyvlastnění.

   (2)  V  případě,  že osoba oprávněná k náhradě není známa, že není znám
   její  pobyt  nebo  že  je v prodlení^22), složí vyvlastnitel náhradu ve
   lhůtě podle odstavce 1 do úschovy u soudu^23).

   (3)  Zemřela-li  oprávněná  osoba  a  není-li  možné  náhradu v průběhu
   dědického  řízení  vyplatit  správci  dědictví  a ani dědicům, složí ji
   vyvlastnitel  ve  stanovené  lhůtě  u  soudu  příslušného  k projednání
   dědictví  nebo  u soudního komisaře pověřeného provést úkony v řízení o
   dědictví po zemřelé oprávněné osobě.

   Vyvlastňovací řízení

   § 112

   (1) Vyvlastňovací řízení provádí stavební úřad.

   (2)  Vyvlastňovací  řízení  se  zahajuje na návrh orgánu státní správy,
   právnické  nebo  fyzické  osoby,  která má předmět vyvlastnění využít k
   účelu, pro který se vyvlastňuje. Pokud je navrhovatelem orgán příslušný
   k  vyvlastňovacímu  řízení, stanoví odvolací orgán, který jiný stavební
   úřad v jeho působnosti provede řízení a vydá rozhodnutí o vyvlastnění.

   § 113

   (1)  K  projednání  návrhu  na  vyvlastnění  nařídí stavební úřad ústní
   jednání.

   (2)  Stavební  úřad  oznámí  účastníkům  řízení  konání ústního jednání
   písemně nejméně 15 dnů předem.

   (3) Námitky proti vyvlastnění musí účastníci řízení uplatnit nejpozději
   při  ústním  jednání. K námitkám uplatněným později a k námitkám, které
   byly  v  územním  řízení  zamítnuty  nebo  jež mohl účastník uplatnit v
   územním  řízení  podle tohoto zákona, se nepřihlíží. Na tuto skutečnost
   musí být účastníci řízení výslovně upozorněni.

   § 114

   (1)  Na  základě  výsledků  vyvlastňovacího  řízení  vydá stavební úřad
   rozhodnutí o vyvlastnění.

   (2)  Odkladný  účinek  odvolání  proti  rozhodnutí  o vyvlastnění nelze
   vyloučit.

   Užívání vyvlastněného pozemku a stavby

   § 115

   (1)  Vyvlastněný  pozemek  a  stavbu lze užívat jen k účelům, pro které
   byly vyvlastněny.

   (2)  S  užíváním pozemku a stavby pro účel, pro který byly vyvlastněny,
   musí  být  započato  nejpozději  ve  lhůtě  stanovené  v  rozhodnutí  o
   vyvlastnění; lhůta nesmí být delší než dva roky.

   § 116

   (1)  Na  žádost  účastníka, jemuž byly pozemek nebo stavba vyvlastněny,
   zruší  stavební  úřad zcela nebo zčásti rozhodnutí o vyvlastnění práv k
   pozemkům  nebo  stavbám,  jestliže nebylo ve stanovené lhůtě započato s
   jejich  užíváním  k účelu, pro který bylo vyvlastněno. Žádost o zrušení
   rozhodnutí  o  vyvlastnění  lze podat kdykoli po uplynutí lhůty podle §
   115 odst. 2, pokud pozemek nebo stavba neslouží k účelu, pro který byly
   vyvlastněny.  Před  uplynutím  této  lhůty  lze žádost podat jen tehdy,
   jestliže  územní  rozhodnutí  určující  využití pozemku nebo stavby pro
   daný  účel  pozbylo  platnosti nebo bylo zrušeno. O těchto právech musí
   stavební úřad poučit účastníka řízení v rozhodnutí o vyvlastnění.

   (2) Bylo-li rozhodnutí o vyvlastnění zcela nebo zčásti zrušeno, má ten,
   kdo  poskytl  náhradu za vyvlastnění, nárok na její vrácení a ten, komu
   bylo  vyvlastněno,  nárok  na  náhradu způsobené újmy. Náhradu poskytne
   podle  obecných  předpisů  o  náhradě  škody ten, v jehož prospěch bylo
   vyvlastněno.  Nedojde-li  k  dohodě  o  těchto  nárocích a jejich výši,
   rozhodují soudy podle obecných předpisů.

   ČÁST PÁTÁ

   Stavební úřady

   ODDÍL 1

   Obecné stavební úřady

   § 117

   (1) Stavebními úřady jsou

   a) obecní úřady obcí s rozšířenou působností,

   b) krajské úřady,

   c)  Magistrát  hlavního  města  Prahy  a  úřady  městských částí určené
   statutem,

   d)  magistráty  územně  členěných  statutárních  měst a úřady městských
   částí nebo městských obvodů určené statutem,

   e)  magistráty,  městské  a  obecní  úřady,  které vykonávaly působnost
   stavebního  úřadu ke dni 31. prosince 1997 nebo byla jejich působnost k
   tomuto datu schválena.

   (2)  Ústřední  orgán  státní  správy  ve  věcech  územního  plánování a
   stavebního řádu uveřejňuje nejméně jednou ročně ve Sbírce zákonů seznam
   stavebních úřadů podle krajů.

   (3) Krajský úřad je nadřízeným správním orgánem stavebních úřadů měst a
   obcí.

   § 118

   (1)  Obec, která je stavebním úřadem, může se souhlasem krajského úřadu
   uzavřít dohodu s jinou obcí, že bude tuto působnost vykonávat i pro ni.
   Jinak  vykonává  působnost  stavebního  úřadu pro obce, které stavebním
   úřadem nejsou, obecní úřad obce s rozšířenou působností.

   (2)  Jestliže  obec,  která  je  stavebním  úřadem,  přestane vykonávat
   působnost  stavebního  úřadu  pro jinou obec, vykonává pro ni působnost
   stavebního  úřadu  obecní  úřad  obce  s  rozšířenou  působností, pokud
   nedojde  podle  odstavce  1  k  uzavření  dohody  o  výkonu  působnosti
   stavebního úřadu s jinou obcí, která je stavebním úřadem.

   (3)  V  hlavním  městě  Praze a v územně členěných statutárních městech
   může  správní  obvod  stavebního  úřadu  tvořit  území  dvou  nebo více
   městských obvodů nebo městských částí.

   § 119

   Jde-li  o  stavbu  nebo opatření, jež se má uskutečnit v územním obvodu
   dvou  nebo  více  stavebních  úřadů,  provede  řízení a vydá rozhodnutí
   nejbližší  společně nadřízený správní orgán. Tento orgán může stanovit,
   že  řízení  provede  a  rozhodnutí  vydá některý ze stavebních úřadů, v
   jehož územním obvodu se má stavba nebo opatření uskutečnit.

   § 119a

   zrušen

   ODDÍL 2

   Speciální, vojenské a jiné stavební úřady

   § 120

   Speciální stavební úřady

   (1)  U  staveb  leteckých,  staveb  drah  a  na dráze, staveb pozemních
   komunikací  a  vodohospodářských  děl  vykonávají  působnost stavebního
   úřadu,   s   výjimkou   pravomoci  ve  věcech  územního  rozhodování  a
   vyvlastnění,  orgány  vykonávající  státní  správu na uvedených úsecích
   podle zvláštních předpisů (dále jen "speciální stavební úřady").

   (2)  Speciální  stavební  úřady  postupují  podle  tohoto zákona, pokud
   zvláštní předpisy podle odstavce 1 nestanoví jinak; povolení pro stavby
   mohou  vydat  jen  se  souhlasem  stavebního úřadu příslušného k vydání
   územního  rozhodnutí, který ověřuje dodržení jeho podmínek. Jestliže se
   územní  rozhodnutí  nevydává,  postačí  vyjádření  o souladu navrhované
   stavby se záměry územního plánování.

   § 121

   Vojenské a jiné stavební úřady

   (1)   Působnost  stavebních  úřadů,  s  výjimkou  pravomoci  ve  věcech
   vyvlastnění,  vykonávají podle tohoto zákona na území vojenských újezdů
   orgány Ministerstva obrany.

   (2) Působnost stavebních úřadů, s výjimkou pravomoci ve věcech územního
   rozhodování a vyvlastnění, vykonávají podle tohoto zákona

   a)  Ministerstvo  obrany u staveb vojenské správy mimo území vojenských
   újezdů,

   b) Ministerstvo vnitra u staveb pro bezpečnost státu,

   c) Ministerstvo spravedlnosti u staveb Vězeňské služby,

   d) Ministerstvo průmyslu a obchodu u staveb uranového průmyslu na území
   vyhrazeném pro tyto účely.

   ODDÍL 3

   Působnost obcí

   § 122

   (1) Obce, které nejsou stavebními úřady, vykonávají tuto působnost:

   a) sledují veškerou stavební činnost v obci a dbají, aby se rozvíjela v
   souladu se záměry územního plánování,

   b) dozírají na stav staveb,

   c)  kontrolují,  zda  se stavby a jejich změny, terénní úpravy, práce a
   zařízení  podle tohoto zákona neprovádějí bez povolení nebo v rozporu s
   ustanoveními tohoto zákona.

   (2)  Zjistí-li  obec  při  kontrole, že se stavba a její změny, terénní
   úprava,  práce  a zařízení provádějí bez povolení nebo v rozporu s ním,
   projedná  zjištěné  nedostatky se stavebníkem; nevede-li toto jednání k
   cíli,  vydá  rozhodnutí  o  zastavení stavby a vyrozumí o tom příslušný
   stavební  úřad.  Odvolání  proti  rozhodnutí  o  zastavení  stavby nemá
   odkladný účinek.

   ODDÍL 4

   Vyhrazení a přenesení pravomoci stavebního úřadu

   § 123

   Správní  orgán  nadřízený  stavebnímu  úřadu  si může vyhradit pravomoc
   stavebního   úřadu  u  jednotlivých  technicky  zvlášť  obtížných  nebo
   neobvyklých  staveb nebo u opatření s většími nebo rozsáhlejšími účinky
   na životní prostředí v jejich okolí.

   § 124

   (1)  Krajský úřad může na žádost obce, která není stavebním úřadem a má
   podmínky  pro odborné rozhodování o stavebně technických záležitostech,
   určit, že obec bude vykonávat tuto část pravomoci stavebního úřadu:

   a)  vydávat  stavební  povolení na stavební úpravy jednoduchých staveb,
   pokud nejde o kulturní památky,

   b)  určovat, zda jí ohlášené drobné stavby, stavební úpravy a udržovací
   práce  (§  55  odst.  2 a 3), s výjimkou stavebních úprav a udržovacích
   prací  na  kulturních památkách, vyžadují stavební povolení, a v těchto
   případech stavební povolení vydávat,

   c)   přijímat   ohlášení,   popřípadě  vydávat  povolení  informačních,
   reklamních a propagačních zařízení a nařizovat jejich odstranění,

   d)  přijímat  ohlášení  lhůty,  do  kdy bude odstraněna drobná stavba a
   informační, reklamní a propagační zařízení (§ 88 odst. 5),

   e)  kolaudovat  stavby  a  jejich  změny,  ke  kterým  vydala  stavební
   povolení,

   f) zabezpečovat výkon státního stavebního dohledu (§ 98 až 104).

   (2)  V  hlavním  městě  Praze a v územně členěných statutárních městech
   vykonává  pravomoc  podle  odstavce 1 úřad městské části hlavního města
   Prahy  a úřad městského obvodu nebo úřad městské části územně členěného
   statutárního města, stanoví-li tak statut.

   (3)  Pokud  obec  nemá  podmínky  pro  odborné  rozhodování  o stavebně
   technických záležitostech, krajský úřad obci odejme pravomoc přenesenou
   na  ni  podle odstavce 1; výkon této pravomoci bude pro obec zajišťovat
   příslušný stavební úřad (§ 117 a 118).

   ČÁST ŠESTÁ

   Ochrana zvláštních zájmů

   § 125

   Zajištění zájmů obrany státu

   (1)  Při  plnění  úkolů územního plánování je nutno dbát zájmů obrany a
   bezpečnosti státu.

   (2)  Ministerstvo  obrany  a  Ministerstvo vnitra mohou určit a oznámit
   stavebním  úřadům  území,  v  nichž  lze  v  zájmu  zajištění  obrany a
   bezpečnosti  státu  vydat  územní rozhodnutí a stavební povolení jen se
   souhlasem  Ministerstva  obrany  nebo  Ministerstva vnitra; tyto orgány
   mohou  svůj  souhlas vázat na splnění zvláštních podmínek pro umístění,
   provedení  a  užívání  těchto staveb. Pro postup při udělování souhlasu
   platí § 126 odst. 2.

   (3)  Vojenská  správa  nebo  orgány Ministerstva vnitra mohou v územích
   určených  podle  odstavce 1 uplatňovat u staveb již zřízených požadavky
   na  nezbytné úpravy nebo si u nich vyhradit předchozí souhlas ke změnám
   stavby;  náklady  na  nezbytné  úpravy  provedené na zvláštní požadavek
   vojenské správy nebo orgánu Ministerstva vnitra hradí tyto orgány.

   (4)  Ministerstvo  obrany stanoví postup při pořizování, projednávání a
   schvalování  územně  plánovací  dokumentace  území  určených vojenských
   újezdů.^12)

   Ochrana složek životního prostředí a jiných zvláštních zájmů

   § 126

   (1) Dotýká-li se řízení podle tohoto zákona zájmů chráněných zvláštními
   předpisy,^11b)  rozhodne  stavební  úřad  jen  v  dohodě,  popřípadě se
   souhlasem  orgánu  státní  správy,  který  chráněné zájmy hájí (dotčený
   orgán  státní  správy).  Dotčený  orgán státní správy může svůj souhlas
   vázat  na  splnění podmínek stanovených ve svém rozhodnutí (stanovisku,
   vyjádření,  souhlasu, posudku apod.) v souladu se zvláštním zákonem, na
   jehož podkladě je oprávněn zájem chránit.

   (2)  Je-li  tímto  zákonem  stanoven  postup  při  přezkoumávání  zájmů
   chráněných  zvláštními  předpisy  a  při  uplatňování  stanovisek  nebo
   obdobných opatření dotčených orgánů státní správy, postupují podle něho
   dotčené  orgány  státní  správy  uvedené  v  odstavci  1.  Právo těchto
   správních   orgánů   vydat  samostatné  rozhodnutí  zůstává  nedotčeno,
   jestliže to předpisy na ochranu jimi sledovaných zájmů stanoví.

   (3)  Před  vydáním  rozhodnutí  o umístění stavby, stavebního povolení,
   jakož  i  dodatečného  povolení týkajícího se stavby, jejíž součástí je
   jaderné zařízení nebo pracoviště s velmi významným zdrojem ionizujícího
   záření,  a  kolaudačního  rozhodnutí  stavby, jejíž součástí je jaderné
   zařízení  nebo  pracoviště  s  významným  nebo  velmi významným zdrojem
   ionizujícího záření, je stavební úřad povinen si vyžádat u navrhovatele
   nebo  stavebníka povolení Státního úřadu pro jadernou bezpečnost vydané
   podle zvláštního předpisu.^12a)

   (4)  K  návrhům  na  vydání  územního rozhodnutí podle tohoto zákona se
   nemusí   předkládat   vyjádření,   souhlasy   a  stanoviska  předepsaná
   zvláštními předpisy,^12b) jestliže zájmy sledované těmito předpisy byly
   již  předmětem  hodnocení  vlivů  na  životní prostředí podle zákona č.
   17/1992  Sb.,  o  životním  prostředí,  a  zákona České národní rady č.
   244/1992  Sb.,  o  posuzování  vlivů  na životní prostředí, a příslušný
   správní  orgán  od  jejich  vydání  upustil ve svém vyjádření podle § 7
   odst. 4 zákona České národní rady č. 244/1992 Sb.

   § 127

   (1)   Dojde-li   při   řízení   nebo  postupu  podle  tohoto  zákona  k
   nepředvídaným  nálezům  kulturně  cenných předmětů, detailů stavby nebo
   chráněných  částí  přírody,  jakož  i k archeologickým nálezům, stanoví
   stavební  úřad  v  dohodě  s  příslušným orgánem hájícím zvláštní zájmy
   podmínky  k  zabezpečení  zájmů  státní  památkové péče, státní ochrany
   přírody a archeologických nálezů.

   (2)  Stavebník  a  právnická osoba nebo fyzická osoba podnikající podle
   zvláštních předpisů provádějící stavbu nebo zabezpečující její přípravu
   či  provádějící  jiné  práce  podle  tohoto  zákona, ihned nález ohlásí
   stavebnímu   úřadu   a   orgánu   státní   památkové   péče,  popřípadě
   archeologickému  ústavu  nebo  orgánu  státní  ochrany přírody, a učiní
   nezbytná  opatření,  aby  nález nebyl poškozen nebo zničen, pokud o něm
   nerozhodne  stavební  úřad  po  dohodě s orgánem státní památkové péče,
   popřípadě archeologickým ústavem nebo orgánem státní ochrany přírody.

   (3) Stavební úřad může vydané stavební povolení nebo dodatečné povolení
   stavby  změnit  nebo zrušit ve veřejném zájmu, dojde-li během provádění
   stavby  k  nálezu  kulturně cenného předmětu, detailu stavby, jakož i k
   archeologickému  nálezu,  jehož  význam  potvrdí  Ministerstvo kultury,
   které  současně  rozhodne,  jak  budou  stavebníkovi uhrazeny prokázané
   náklady a ztráty vzniklé v souvislosti se změnou nebo zrušením vydaného
   stavebního  povolení, v souvislosti s prodloužením doby výstavby nebo z
   důvodu   nařízeného   zvláštního   režimu  výstavby.  Proti  rozhodnutí
   Ministerstva kultury lze podat řádný opravný prostředek k soudu.

   ČÁST SEDMÁ

   Evidence a ukládání dokumentace

   nadpis vypuštěn

   § 128

   zrušen

   § 129

   zrušen

   § 130

   zrušen

   nadpis vypuštěn

   § 131

   (1)  Územně  plánovací  dokumentaci  a  všechny  podklady k ní, jakož i
   doklady  o  případných změnách územně plánovací dokumentace, je povinen
   evidovat a jejich ukládání zabezpečovat orgán územního plánování, který
   územně plánovací dokumentaci pořizuje.

   (2)  Územní  rozhodnutí  a  veškeré  písemnosti  týkající  se  územních
   rozhodnutí  a rozhodnutí o ochraně objektů, chráněném území a ochranném
   pásmu,  vydávané  podle  zvláštních  předpisů, včetně případných změn a
   doplňků  je  povinen  evidovat a jejich ukládání zabezpečovat příslušný
   stavební úřad.

   § 132

   (1)  Stavební  povolení  spolu  s  veškerými  písemnostmi týkajícími se
   stavebního  povolení, kolaudační rozhodnutí a jiná opatření týkající se
   staveb, eviduje a jejich ukládání zabezpečuje příslušný stavební úřad a
   místně příslušná obec.

   (2)  Rozhodnutí  a  opatření  uvedená  v  odstavci  1,  vydaná  v rámci
   přenesené  pravomoci  obcí,  spolu s příslušnými spisy včetně dokladů o
   případných  změnách  a doplňcích, eviduje a jejich ukládání zabezpečuje
   obec.

   § 133

   Orgány  územního  plánování  a  stavební úřady, které evidují, ukládají
   územně plánovací dokumentaci a dokumentaci staveb, jsou povinny umožnit
   osobám,  které  prokáží  odůvodněnost svého požadavku, nahlížet do této
   dokumentace  a  pořizovat  z  ní  výpisy;  přitom  jsou  povinny učinit
   opatření,  aby  nahlédnutím  do  dokumentace  nebylo  porušeno  státní,
   hospodářské  či  služební  tajemství, jakož i zákonem uložená či uznaná
   povinnost mlčenlivosti.

   ČÁST OSMÁ

   Společná ustanovení

   § 134

   Vstup na cizí pozemky a stavby

   (1) Pověření zaměstnanci krajů a obcí, pověření členové komisí obecních
   rad  a pověření zaměstnanci dalších orgánů státní správy jsou oprávněni
   vstupovat  na  cizí  pozemky,  na  stavby  a do staveb s vědomím jejich
   vlastníků,  pokud  plní  úkoly  vyplývající  z  tohoto zákona, které se
   těchto  pozemků  a staveb dotýkají. Do obydlí však mohou vstupovat, jen
   je-li to nezbytné pro ochranu života nebo zdraví osob, pro ochranu práv
   a  svobod  druhých  anebo  pro  odvrácení  závažného  ohrožení  veřejné
   bezpečnosti  a  pořádku;  toto omezení neplatí, pokud je obydlí užíváno
   také  pro  podnikání  nebo  provozování  jiné hospodářské činnosti. Při
   využití  tohoto  oprávnění  jsou  povinni  dbát,  aby co nejméně rušili
   užívání  pozemků a staveb a aby jejich činností nevznikly škody, kterým
   je možno zabránit. Oprávnění ke vstupu se prokazuje zvláštním průkazem.

   (2)  Je-li  to  nezbytné,  mohou  s osobou oprávněnou ke vstupu na cizí
   pozemky,  na  stavby  a do nich podle odstavce 1 vstupovat též znalci a
   účastníci řízení touto osobou přizvaní.

   (3)  V  případě  úkonů  podle  §  91, 94 a 96 tohoto zákona k odvrácení
   nebezpečí  způsobeného  závadami  na stavbě, které ohrožují bezpečnost,
   životy  či  zdraví  osob, nebo mohou způsobit značné škody, mohou osoby
   oprávněné ke vstupu na cizí pozemky, na stavby a do nich podle odstavce
   1  na  ně  vstupovat  bez  vědomí  vlastníka.  Jsou  však  povinny  jej
   neprodleně o provedených úkonech vyrozumět.

   (4)  Při  pochybnostech  o  rozsahu  oprávnění  rozhodne v jednotlivých
   případech stavební úřad.

   (5)  Doba  a rozsah výkonu oprávnění na cizím pozemku a stavbě musí být
   omezeny  na  nezbytně nutnou míru. Došlo-li při činnosti vstupujícího k
   poškození  pozemku  nebo  stavby,  musí být uvedeny, je-li to možné, do
   původního stavu; jinak platí o náhradě škody obecné předpisy^12c).

   (6)  Zvláštní předpisy o omezeních nebo nutných povoleních ke vstupu na
   pozemky  nebo stavby v okruhu zájmů obrany státu nebo jiného důležitého
   zájmu státu nejsou dotčeny.

   § 135

   Opatření na sousedním pozemku nebo stavbě

   (1)  Pro  uskutečnění stavby nebo její změny a pro provedení nezbytných
   úprav, udržovacích nebo zabezpečovacích prací a pro odstranění stavby a
   informačních,  reklamních  a  propagačních  zařízení může stavební úřad
   uložit  těm, kteří mají vlastnická nebo jiná práva k sousedním pozemkům
   či stavbám, aby trpěli provedení prací ze svých pozemků nebo staveb.

   (2)  Ten, v jehož prospěch uložil stavební úřad opatření podle odstavce
   1,  je  povinen  dbát,  aby co nejméně rušil užívání sousedních pozemků
   nebo  staveb a aby prováděnými pracemi nevznikly škody, kterým je možno
   zabránit;  po skončení je povinen uvést sousední pozemek nebo stavbu do
   původního stavu, a není-li to možné nebo hospodářsky účelné, poskytnout
   jejímu vlastníku náhradu podle obecných předpisů o náhradě škody.

   § 136

   Řešení rozporů

   (1)  Dojde-li  při  pořizování  územně plánovací dokumentace a nebo při
   územním  řízení,  stavebním  řízení  nebo  při  jiných  řízeních, která
   provádějí  správní  orgány  podle  tohoto  zákona nebo podle zvláštních
   předpisů  pro  stavby letecké, stavby drah a na dráze, stavby pozemních
   komunikací,   vodohospodářská   díla   a   telekomunikační   stavby,  k
   protichůdným  stanoviskům mezi orgány státní správy spolupůsobícími při
   pořizování  a  v  řízení,  řeší  takový  rozpor  orgány nadřízené těmto
   orgánům dohodou.

   (2)  Nepodaří-li  se  vzniklý  rozpor  s  výjimkou  případů uvedených v
   odstavci  4  odstranit  do  60  dnů  dohodou  nadřízených  orgánů podle
   odstavce  1,  rozhodne  Ministerstvo  pro místní rozvoj po projednání s
   příslušnými   správními  úřady  do  60  dnů  od  postoupení  rozporu  k
   rozhodnutí.   Jde-li  o  stavby,  kde  řízení  provádějí  orgány  podle
   zvláštních  právních předpisů, rozhodne o rozporu ústřední správní úřad
   nadřízený těmto orgánům obdobným způsobem.

   (3)  Týká-li  se  rozpor  území  Natura  2000 podle zvláštního právního
   předpisu,^12d)  rozhodne  o  rozporu  Ministerstvo  pro místní rozvoj v
   dohodě  s  Ministerstvem  životního  prostředí;  nedojde-li  k  dohodě,
   rozhodne o rozporu vláda.

   (4)  Nepodaří-li  se  rozpory  odstranit  dohodou nadřízených orgánů, z
   nichž  jedním  je  Ministerstvo pro místní rozvoj nebo ústřední správní
   úřad nadřízený orgánu, který provádí řízení o stavbách podle zvláštních
   právních   předpisů,  předloží  Ministerstvo  pro  místní  rozvoj  nebo
   ústřední  správní  úřad do 60 dnů vládě ke schválení návrh rozhodnutí o
   rozporu.

   § 137

   Občanskoprávní a jiné námitky

   (1)  Stavební  úřady, provádějící řízení podle tohoto zákona, se pokusí
   vždy  též o dosažení dohody účastníků u těch námitek, které vyplývají z
   vlastnických  nebo  jiných  práv  k  pozemkům a stavbám, ale překračují
   rozsah  pravomoci  stavebního  úřadu nebo spolupůsobících orgánů státní
   správy.

   (2)  Nedojde-li mezi účastníky řízení k dohodě o námitce podle odstavce
   1,  která,  kdyby  se zjistilo její oprávnění, by znemožnila uskutečnit
   požadované  opatření  nebo by umožnila jeho uskutečnění jen v podstatně
   jiné  míře  či  formě,  odkáže  stavební  úřad navrhovatele nebo jiného
   účastníka podle povahy námitky na soud a řízení přeruší.

   (3)  Stavební úřad stanoví lhůtu, ve které musí být předložen důkaz, že
   u soudu byl podán návrh na rozhodnutí ve sporné věci. Nebude-li důkaz o
   podání  návrhu  ve stanovené lhůtě předložen stavebnímu úřadu, učiní si
   stavební úřad úsudek o námitce sám a rozhodne ve věci.

   (4)  V  řízení,  při  kterém  stavební  úřad nařizuje ve veřejném zájmu
   opatření  podle tohoto zákona a hrozí-li nebezpečí z prodlení, učiní si
   sám úsudek o námitce, u které nedošlo k dohodě, a ve věci rozhodne.

   § 137a

   Výjimky ze stavebního řádu

   (1)  Opatření  na  stavbách a pozemcích spočívající podle okolností i v
   provádění  staveb,  terénních  úprav nebo odstraňování staveb, jimiž se
   předchází  důsledkům živelních pohrom nebo náhlých havárií, čelí jejich
   účinkům  a  zabraňuje ohrožení života nebo zdraví osob, popřípadě jiným
   škodám,  mohou se zahájit bez předchozího povolení podle tohoto zákona,
   nestanoví-li zvláštní právní předpisy jinak. Stavebnímu úřadu však musí
   být oznámeno, že jsou taková opatření prováděna.

   (2)  Jestliže  se  stavby  nebo  terénní  úpravy zničené nebo poškozené
   živelní  pohromou nebo náhlou havárií mají obnovit ve shodě s původními
   povoleními  stavebního  úřadu,  postačí, že takové opatření bylo předem
   stavebnímu úřadu ohlášeno; pro tento postup platí ustanovení § 57 odst.
   2  obdobně  s  tím,  že  lhůta pro písemné sdělení stavebního úřadu, že
   proti  obnovení  stavby  nemá námitek, činí 7 dnů. V ohlášení se uvedou
   údaje o stavbě, která má být obnovena, jednoduchý technický popis prací
   a dále právnická nebo fyzická osoba, která bude činnost provádět.

   (3)  U  staveb a terénních úprav, které je nezbytné bezodkladně provést
   ke  zmírnění nebo odvrácení důsledků živelní pohromy nebo náhlé havárie
   stavby, může být

   a)  po  projednání  se stavebním úřadem omezen obsah návrhu (žádosti) a
   jeho příloh na nejnutnější míru nezbytnou pro rozhodnutí,

   b)  po  projednání  se  stavebním  úřadem  upuštěno  od vydání územního
   rozhodnutí,  popřípadě sloučeno územní řízení se stavebním řízením nebo
   s  jinými  řízeními podle tohoto zákona anebo stanoveno, že stavbu nebo
   terénní úpravy lze provést na základě jejich ohlášení,

   c) stanoveno v rozhodnutí, že některé doklady předepsané jako přílohy k
   návrhu  (žádosti), popřípadě jiné doklady budou předloženy ve stanovené
   lhůtě dodatečně,

   d)  v  odůvodněných  případech  vydáno  předběžné  povolení,  v němž se
   stanoví  lhůta dodatečného předložení podkladů; po jejich předložení se
   provede řízení a vydá rozhodnutí,

   e)  zkrácena  lhůta  pro  provedení  právního  úkonu  účastníků řízení,
   nejvíce však na polovinu tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem
   stanovené   lhůty;  o  zkrácení  lhůt  musí  stavební  úřad  informovat
   účastníky řízení při oznámení zahájení řízení.

   (4)  Odvolání  proti  rozhodnutím  vydaným  v řízeních podle odstavce 3
   nemají odkladný účinek.

   § 138

   Spolupráce  orgánů  státní  správy  a  součinnost právnických osob nebo
   fyzických osob podnikajících podle zvláštních předpisů

   (1)  Orgány  obcí  nebo  jiné orgány, které postupují a rozhodují podle
   tohoto  zákona, dbají od počátku přípravy územně plánovací dokumentace,
   přípravy územních rozhodnutí, stavebních povolení a jiných rozhodnutí a
   opatření   o   dosažení   nejúčinnější  ochrany  přírody  a  krajiny  a
   jednotlivých  složek  životního  prostředí  podle zvláštních předpisů a
   spolupracují s orgány zabezpečujícími jeho ochranu.

   (2)  Stavební  úřady  a  jiné orgány, které provádějí řízení a vydávají
   rozhodnutí  podle  tohoto  zákona,  jakož i další orgány státní správy,
   které  ve  věcech  výstavby  provádějí řízení, vydávají rozhodnutí nebo
   stanoviska  podle  zvláštních  předpisů,  jsou  povinny  spolupracovat.
   Zejména jsou povinny dbát toho, aby věcně související správní řízení na
   sebe  pokud  možno  navazovala,  využívat  všestranně  výsledků  těchto
   řízení,  předávat  včas  a úplná stanoviska a na dožádání i ekonomické,
   technické a jiné údaje a podklady.

   (3)  Vědecké  instituce  a  jiné  právnické  osoby  nebo  fyzické osoby
   podnikající   podle   zvláštních   předpisů   sdělují   orgánům,  které
   zabezpečují úkoly na úseku územního plánování, na jejich žádost údaje a
   výsledky, k nimž dospěly při své činnosti.

   § 138a

   Obecné technické požadavky na výstavbu

   (1)  Právnické  osoby,  fyzické osoby a správní orgány jsou povinny při
   navrhování, umísťování, projektování, povolování, realizaci, kolaudaci,
   užívání  a  odstraňování  staveb  postupovat podle obecných technických
   požadavků  na  výstavbu, obecných technických požadavků zabezpečujících
   užívání  staveb  osobami  s  omezenou  schopností  pohybu a orientace a
   technických   požadavků  stanovených  prováděcími  předpisy  (dále  jen
   "obecné technické požadavky").

   (2)  Výjimky  z obecných technických požadavků je možné povolit pouze z
   těch  ustanovení  prováděcích  právních  předpisů,  z  nichž povolování
   výjimek  tyto  předpisy  výslovně  umožňují a jen pokud se tím neohrozí
   bezpečnost,  ochrana  zdraví  a  života  osob  a  sousední pozemky nebo
   stavby;   řešením  podle  povolené  výjimky  musí  být  dosaženo  účelu
   sledovaného obecnými technickými požadavky.

   (3)  O  výjimkách  z  obecných technických požadavků rozhoduje stavební
   úřad  příslušný  rozhodnout ve věci v dohodě se správním orgánem, který
   hájí zájmy chráněné podle zvláštních předpisů, jichž se odchylné řešení
   dotýká.

   § 139

   Obecné pojmy

   Pokud se v tomto zákoně používá pojmu

   a) "stavba", rozumí se tím i její část,

   b)  "vlastník",  rozumí  se tím též osoba, která na základě zákona nebo
   písemné  smlouvy  je  oprávněna  ve  věcech upravených tímto zákonem na
   místě vlastníka jednat,

   c) zrušeno

   d) "stavebník", rozumí se tím též investor a objednatel stavby,

   e)  "nájemce",  rozumí  se  tím  též  osoba užívající byt nebo nebytový
   prostor z odvozeného právního důvodu,

   f)  "jiná  práva  k pozemkům nebo stavbám", rozumí se tím zejména právo
   hospodaření   s   majetkem  státu^17c)  a  právo  odpovídající  věcnému
   břemeni.^17d)

   § 139a

   Pojmy územního plánování

   (1)   Limity   využití  území  omezují,  vylučují,  případně  podmiňují
   umísťování staveb, využití území a opatření v území.

   (2)  Současně  zastavěné  území  obce  tvoří jedno nebo více oddělených
   zastavěných  území  ve  správním  území  obce.  Při  určování  současně
   zastavěného území obce se vychází z údajů katastru nemovitostí. Hranici
   jednoho   současně   zastavěného  území  tvoří  uzavřená  obalová  čára
   zahrnující soubor

   a)  stavebních  parcel  (zastavěných  ploch  a  nádvoří)  a pozemkových
   parcel,  které  s  nimi  sousedí  a slouží účelu, pro který byly stavby
   zřízeny (povoleny a kolaudovány),

   b)  parcel  zemědělských  pozemků a vodních ploch obklopených parcelami
   uvedenými  pod  písmenem a); parcely jiných zemědělských pozemků stejně
   jako lesních pozemků se do zastavěného území obce nezahrnují,

   c)  parcel  ostatních  ploch;  z nich dráhy, dálnice, silnice a ostatní
   komunikace  pouze  v případě, že jsou obklopeny parcelami uvedenými pod
   písmeny a) a b).

   (3)  Zastavitelné  území tvoří plochy vhodné k zastavění takto vymezené
   schváleným územním plánem obce, případně regulačním plánem.

   (4)  Navazující  územně  plánovací  dokumentace  je  územní plán obce a
   regulační  plán  vůči územnímu plánu velkého územního celku a regulační
   plán vůči územnímu plánu obce.

   § 139b

   Pojmy stavebního řádu

   (1)  Za  stavbu se považují veškerá stavební díla bez zřetele na jejich
   stavebně technické provedení, účel a dobu trvání.

   (2) Stavby mohou být

   a) trvalé,

   b) dočasné, u nichž se předem omezí doba jejich trvání.

   (3) Změnami dokončených staveb jsou

   a) nástavby, jimiž se stavby zvyšují,

   b) přístavby, jimiž se stavby půdorysně rozšiřují a které jsou vzájemně
   provozně propojeny s dosavadní stavbou,

   c)  stavební  úpravy, při nichž se zachovává vnější půdorysné i výškové
   ohraničení stavby.

   (4)  Změnami  staveb  před  jejich  dokončením  se rozumějí změny proti
   stavebnímu  povolení,  popřípadě  dokumentaci  stavby ověřené stavebním
   úřadem.

   (5) Jednoduchými stavbami jsou

   a)  stavby  pro  bydlení,  jejichž zastavěná plocha nepřesahuje 300 m2,
   pokud  mají  nejvýše  čtyři byty, jedno podzemní a tři nadzemní podlaží
   včetně podkroví,

   b) stavby pro individuální rekreaci,

   c)  nepodsklepené  stavby s jedním nadzemním podlažím a stavby zařízení
   staveniště, pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje 300 m2, rozpětí u
   nosných konstrukcí nepřesahuje 9 m a výška 15 m,

   d) přípojky na veřejné rozvodné sítě a kanalizaci,

   e) opěrné zdi,

   f)  podzemní stavby, pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje 300 m2 a
   hloubka 3 m.

   (6)  Za  jednoduché  stavby  se  nepovažují  stavby  skladů  hořlavin a
   výbušnin,  stavby pro civilní obranu, požární ochranu, stavby uranového
   průmyslu  a jaderných zařízení, sklady a skládky nebezpečných odpadů19)
   a stavby vodohospodářských děl.

   (7)  Drobnými  stavbami  jsou  stavby,  které plní doplňkovou funkci ke
   stavbě hlavní, a to

   a)  stavby  s  jedním nadzemním podlažím, pokud jejich zastavěná plocha
   nepřesahuje 16 m2 a výška 4,5 m,

   b)  podzemní  stavby, pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje 16 m2 a
   hloubka 3 m.

   (8) Za drobné stavby se považují též

   a)  stavby  na  pozemcích  určených  k  plnění  funkcí lesa, sloužící k
   zajišťování provozu lesních školek nebo k provozování myslivosti, pokud
   jejich zastavěná plocha nepřesahuje 30 m2 a výška 5 m,

   b) oplocení,

   c)  připojení  drobných  staveb  na  rozvodné  sítě a kanalizaci stavby
   hlavní,

   d)  nástupní ostrůvky hromadné veřejné dopravy, přejezdy přes chodníky,
   propustky apod.

   (9)  Za  drobné  stavby  se nepovažují stavby garáží, skladů hořlavin a
   výbušnin,  stavby pro civilní obranu, požární ochranu, stavby uranového
   průmyslu a jaderných zařízení, sklady a skládky nebezpečných odpadů^19)
   a stavby vodohospodářských děl.

   (10)  Za  stavby  vojenské  správy  mimo  území vojenských újezdů12) se
   považují   stavby  sloužící  k  obraně  státu  zřizované  v  působnosti
   Ministerstva obrany.

   (11)  Za  stavby  pro  bezpečnost  státu  se  považují stavby ve správě
   Ministerstva  vnitra, Policie České republiky a Bezpečnostní informační
   služby  užívané  pro  služební  činnost  a ostatní stavby těchto orgánů
   určené pro služební potřebu.

   (12)  Za stavby Vězeňské služby se považují stavby pro služební činnost
   Vězeňské  služby  a stavby ve správě a užívání této služby pro služební
   účely jejích útvarů.

   (13)  Za  stavby  uranového průmyslu se považují stavby pořizované nebo
   sloužící   k   účelům   těžby,   zpracování,   transportu   a  ukládání
   radioaktivních surovin na území vyhrazeném pro tyto účely.

   (14)   Za   stavby  jaderných  zařízení  se  považují  stavby  vymezené
   zvláštními  předpisy.^12a) V pochybnostech, zda jde o jaderné zařízení,
   je určující vyjádření Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.

   (15)  Stavebním  pozemkem se rozumí část území určená regulačním plánem
   nebo  územním  rozhodnutím  k  zastavění  a  pozemek  zastavěný  hlavní
   stavbou.

   § 140

   Vztah ke správnímu řádu

   Není-li  výslovně  stanoveno  jinak, vztahují se na řízení podle tohoto
   zákona obecné předpisy o správním řízení.

   § 140a

   Působnosti  stanovené krajskému úřadu, obecnímu úřadu obce s rozšířenou
   působností,  Magistrátu  hlavního  města  Prahy,  úřadu  městské  části
   hlavního  města  Prahy,  magistrátu nebo úřadu městské části nebo úřadu
   městského  obvodu  územně  členěného statutárního města, městskému nebo
   obecnímu úřadu podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.

   ČÁST DEVÁTÁ

   Ustanovení přechodná a závěrečná

   Přechodná ustanovení

   § 141

   (1)  Územní plány rozpracované ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona se
   podle  něho  upraví,  projednají,  popřípadě  schválí.  Na projednání a
   schválení   návrhu   změny  nebo  doplňku  schváleného  územního  plánu
   pořízeného  podle  dosavadních  předpisů  se vztahují ustanovení tohoto
   zákona.  V  odůvodněných  případech  může  povolit výjimku ministerstvo
   výstavby a techniky republiky.

   (2)  U  staveb dokončených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se
   řízení  provede  podle  dosavadních  předpisů, pokud nejde o stavby, na
   které  se  vztahovalo  ustanovení bodu 119 vyhlášky Státního výboru pro
   výstavbu  č.  243/1957  Ú.  l.  (Ú.  v.),  kterou se vydávají prováděcí
   předpisy  k vládnímu nařízení o odevzdání a převzetí dokončených staveb
   nebo  jejich  částí  a  o povolení k jejich uvedení do trvalého provozu
   (užívání).

   (3)  Místní  národní  výbory,  které  byly  přede dnem nabytí účinnosti
   zákona určeny za stavební úřady podle dosavadních předpisů, se považují
   za stavební úřady určené podle tohoto zákona.

   (4) Dodatečně lze vyvlastnit pozemky, které byly použity před účinností
   tohoto  zákona  pro  účely,  pro  něž  by mohly být podle tohoto zákona
   vyvlastněny a u nichž dosud nedošlo k majetkoprávnímu vypořádání. Návrh
   na vyvlastnění práv k takovým nemovitostem musí podat organizace, která
   pozemky užívá, do 31. prosince 1977.

   (5)  Do nabytí účinnosti obecně závazného právního předpisu podle § 111
   odst. 2 tohoto zákona se postupuje podle dosavadních předpisů.

   § 142

   zrušen

   Závěrečná ustanovení

   § 143

   (1)  Ministerstvo pro místní rozvoj vydá obecně závazné právní předpisy
   k  provedení  §  46 odst. 1, § 55 odst. 3, § 75 odst. 2 a § 121 odst. 3
   tohoto zákona a obecně závazné právní předpisy, které podrobněji upraví

   a)  obsah  územně  plánovacích  podkladů, územně plánovací dokumentace,
   zadání   územně   plánovací   dokumentace,  způsob  jejich  pořizování,
   zpracování, projednávání a schvalování,

   b)  obsah  a  způsob  zpracování  registračních  listů územně plánovací
   dokumentace,

   c)  výčet  dalších  orgánů,  které  mohou  pořizovat  územně  technické
   podklady,

   d) podrobnosti postupu při územním rozhodování, při povolování staveb a
   jejich  změn, při povolování terénních úprav, těžebních a jim podobných
   nebo   s   nimi   souvisejících   prací,   informačních,  reklamních  a
   propagačních  zařízení,  při kolaudaci staveb, jejich užívání, údržbě a
   odstraňování,  náležitosti  obsahu  rozhodnutí, návrhů na jeho vydání a
   obsah přikládané dokumentace,

   e) podrobnosti státního stavebního dohledu a podmínky pro jeho výkon,

   f) podrobnosti povolování staveb jaderných zařízení,

   g) úlevy z ustanovení tohoto zákona při odstraňování následků živelních
   pohrom a při náhlých haváriích staveb,

   h)  případy,  kdy lze upustit od územního rozhodnutí nebo je sloučit se
   stavebním povolením, a podmínky, za kterých lze u jednoduchých staveb a
   dočasných staveb upustit od kolaudačního rozhodnutí,

   i) podrobnosti ohlašování některých drobných staveb, stavebních úprav i
   udržovacích  prací  a  výčet  udržovacích  prací, které lze provést bez
   ohlášení,

   j)  podrobnosti  postupu při vyvlastňovacím řízení, zejména náležitosti
   obsahu rozhodnutí a návrhu na jeho vydání,

   k)  obecné technické požadavky na výstavbu a obecné technické požadavky
   zabezpečující  užívání  staveb  osobami  s omezenou schopností pohybu a
   orientace,^1a)

   l)  rozsah a druhy projektové činnosti, způsob a podmínky pro udělování
   oprávnění k této činnosti a evidenci těchto oprávnění.

   (2)  Ministerstvo financí vydá právní předpis k provedení § 111 odst. 2
   tohoto zákona.

   (3)  Hlavní  město  Praha může nařízením vydaným v přenesené působnosti
   stanovit obecné technické požadavky na výstavbu v hlavním městě Praze a
   v dohodě s příslušnými ústředními orgány státní správy vydat zásady pro
   spolupůsobení   orgánů   státní  správy  hájících  zvláštní  zájmy  při
   pořizování  a  schvalování  územně  plánovací  dokumentace, jakož i při
   územním, stavebním a kolaudačním řízení.

   (4) K provedení § 138a odst. 1 a 2 vydá

   a)  Ministerstvo  dopravy  a  spojů  právní  předpisy,  kterými stanoví
   technické  požadavky pro stavby letecké, stavby drah a na dráze, stavby
   pozemních komunikací,

   b)  Ministerstvo zemědělství právní předpisy, kterými stanoví technické
   požadavky pro vodní díla,

   c)  Ministerstvo zemědělství právní předpisy, kterými stanoví technické
   požadavky pro stavby pro zemědělství a pro plnění funkcí lesa,

   d)  Ministerstvo  průmyslu  a  obchodu právní předpisy, kterými stanoví
   technické   požadavky  pro  stavby  uranového  průmyslu  a  pro  stavby
   jaderných zařízení.

   § 144

   Zrušují se:

   1.  vládní  nařízení  č. 8/1956 Sb., o odevzdání a převzetí dokončených
   staveb  nebo  jejich  částí  a  o povolení k jejich uvedení do trvalého
   provozu (užívání), ve znění vládního nařízení č. 34/1958 Sb.;

   2. zákon č. 84/1958 Sb., o územním plánování, ve znění zákona Slovenské
   národní  rady  č.  131/1970  Sb.  (pol.  1  až 6 přílohy), zákona České
   národní  rady  č. 146/1971 Sb. (pol. 3, 4 přílohy A a pol. 3, 4 přílohy
   B)  a  zákona Slovenské národní rady č. 159/1971 Sb. (pol. 5, 6 přílohy
   D);

   3. zákon č. 87/1958 Sb., o stavebním řádu;

   4.  §  9  zákona  č.  60/1961  Sb.,  o  úkolech  národních  výborů  při
   zajišťování socialistického pořádku;

   5.  vyhláška  Ministerstva  techniky  č. 572/1950 Ú. l. (č. 544/1950 Ú.
   v.), o zastavovacím plánu, o povinnostech místního národního výboru při
   výstavbě  obce,  ochranných  pásmech  a  o vyvlastnění, ve znění zákona
   České národní rady č. 146/1971 Sb. (pol. 1, 2 přílohy A);

   6.  vyhláška  Státního  výboru  pro výstavbu č. 243/1957 Ú. l. (Ú. v.),
   kterou se vydávají prováděcí předpisy k vládnímu nařízení o odevzdání a
   převzetí  dokončených  staveb  nebo  jejich částí a o povolení k jejich
   uvedení do trvalého provozu (užívání), ve znění vyhlášky č. 144/1959 Ú.
   l. (Ú. v.);

   7.  vyhláška ministra-předsedy Státního výboru pro výstavbu č. 144/1959
   Ú.  l.  (Ú.  v.),  kterou  se  provádí zákon o stavebním řádu, ve znění
   vyhlášky  č.  108/1966 Sb., vyhlášky č. 162/1970 Sb. a zákona Slovenské
   národní rady č. 131/1970 Sb. (pol. 7 přílohy);

   8.  vyhláška  Státního výboru pro výstavbu č. 153/1959 Ú. l. (Ú. v.), o
   územním  plánování,  ve znění zákona Slovenské národní rady č. 131/1970
   Sb.  (pol.  1,  8 až 11 přílohy), vyhlášky č. 162/1970 Sb., vyhlášky č.
   130/1971  Sb.,  zákona  České  národní  rady č. 146/1971 Sb. (pol. 3, 4
   přílohy  A  a  pol.  3  přílohy  B)  a zákona Slovenské národní rady č.
   159/1971 Sb. (pol. 5 přílohy C);

   9.  vyhláška  ministra  výstavby č. 143/1960 Sb., kterou se u některých
   staveb přenáší pravomoc stavebních úřadů na orgány Ministerstva národní
   obrany;

   10.  vyhláška  ministra  výstavby č. 59/1961 Sb., kterou se u některých
   staveb přenáší pravomoc stavebních úřadů na Ministerstvo vnitra;

   11.  vyhláška Státní komise pro techniku č. 108/1966 Sb., o oprávnění k
   projektové činnosti, ve znění zákona Slovenské národní rady č. 131/1970
   Sb.  (pol. 12 přílohy), vyhlášky č. 137/1970 Sb. a zákona České národní
   rady č. 146/1971 Sb. (pol. 2 přílohy D);

   12. vyhláška ministra výstavby a techniky České socialistické republiky
   č.  134/1969  Sb.,  kterou  se  u  některých  staveb  přenáší působnost
   stavebního  úřadu  na  Ministerstvo  spravedlnosti  České socialistické
   republiky;

   13.  vyhláška  ministra  výstavby  a  techniky  Slovenské socialistické
   republiky  č.  140/1969  Sb.,  kterou  se  u  některých  staveb přenáší
   pravomoc  stavebního  úřadu  na  Ministerstvo  spravedlnosti  Slovenské
   socialistické republiky;

   14.  §  11,  15,  16,  § 22 odst. 2 a 3 vyhlášky Federálního výboru pro
   technický   a   investiční   rozvoj,  hlavního  arbitra  Československé
   socialistické  republiky  a  ministerstev  výstavby  a  techniky  České
   socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky č. 162/1970
   Sb., o některých opatřeních v bytové výstavbě;

   15. vyhláška Federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj
   a Federálního ministerstva financí č. 66/1972 Sb., o opatřování pozemků
   pro výstavbu rodinných domků.

   § 145

   Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. října 1976.

   Vybraná ustanovení novel

   Čl.II zákona č. 437/2004 Sb.

   Přechodná ustanovení

   1.  Při  pořizování a schvalování změny územního plánu velkého územního
   celku   schváleného  přede  dnem  nabytí  účinnosti  tohoto  zákona  se
   postupuje podle stavebního zákona ve znění tohoto zákona.

   2.  Dnem  nabytí  účinnosti  obecně  závazné  vyhlášky kraje, kterou se
   vyhlašuje   závazná   část   územního   plánu  velkého  územního  celku
   schváleného  krajem,  se  pro  jím  řešené  území nepoužije územní plán
   velkého  územního  celku  schválený  vládou přede dnem nabytí účinnosti
   tohoto zákona.

   3.  Dnem  nabytí  účinnosti  obecně  závazné  vyhlášky kraje, kterou se
   vyhlašuje  krajem  schválená změna závazné části územního plánu velkého
   územního  celku,  se  pro  měněnou  část  nepoužije územní plán velkého
   územního celku schválený vládou před nabytím účinnosti tohoto zákona.

   1)  Např.  zákon  č.  138/1973  Sb.,  o  vodách (vodní zákon), ve znění
   pozdějších  předpisů, zákon ČNR č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského
   půdního  fondu,  ve  znění  zákona  ČNR  č.  10/1993  Sb., zákon ČNR č.
   130/1974  Sb.,  o  státní  správě  ve  vodním  hospodářství,  ve  znění
   pozdějších  předpisů,  zákon  č.  289/1995  Sb.,  o  lesích a o změně a
   doplnění některých zákonů (lesní zákon), a zákon ČNR č. 114/1992 Sb., o
   ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.

   1a)  Vyhláška  Ministerstva  hospodářství  č.  174/1994  Sb., kterou se
   stanoví obecné technické požadavky zabezpečující užívání staveb osobami
   s omezenou schopností pohybu a orientace.

   1b) Např. zákon ČNR č. 114/1992 Sb.

   2)  §  30  odst.  2  zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění
   pozdějších předpisů.

   §  4  písm. d) a § 6 odst. 1 písm. c) zákona č. 174/1968 Sb., o státním
   odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů.

   §  7  odst.  2  zákona  č.  455/1991  Sb.,  o  živnostenském  podnikání
   (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

   § 5 odst. 2 zákona ČNR č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách
   a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů.

   2a)  Např.  zákon ČNR č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných
   architektů  a  o  výkonu  povolání  autorizovaných  inženýrů a techniků
   činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů, zákon ČNR č. 61/1988
   Sb.,  zákon  č.  200/1994  Sb.,  o  zeměměřictví  a  o změně a doplnění
   některých zákonů souvisejících s jeho zavedením.

   3) Např. zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o
   změně  a  doplnění  některých  zákonů,  zákon  ČNR  č.  244/1992 Sb., o
   posuzování vlivů na životní prostředí.

   3a)  Zákon  ČNR  č.  20/1987  Sb.,  o  státní  památkové péči, ve znění
   pozdějších předpisů.

   4) Zákon ČNR č. 61/1988 Sb.

   4a) § 4 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách.

   8) Zákon č. 200/1994 Sb.

   8a)  Zákon  ČNR  č.  102/1992  Sb.,  kterým  se upravují některé otázky
   související  s vydáním zákona č. 509/1991 Sb., kterým se mění, doplňuje
   a upravuje občanský zákoník, ve znění zákona č. 227/1997 Sb.

   8b) § 13 odst. 3 zákona ČNR č. 200/1990 Sb.

   8c)  Zákon  ČNR  č.  337/1992  Sb.,  o správě daní a poplatků, ve znění
   pozdějších předpisů.

   10)  Zákon  ČNR  č.  200/1990  Sb.,  o přestupcích, ve znění pozdějších
   předpisů.

   Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).

   10a) § 128 odst. 2 občanského zákoníku.

   10b)  Např.  zákon  č.  169/1949  Sb.,  o vojenských újezdech, ve znění
   zákona ČNR č. 425/1990 Sb., zákon č. 138/1973 Sb., zákon ČNR č. 20/1987
   Sb.

   11b)  Např.  zákon ČNR č. 114/1992 Sb., zákon č. 138/1973 Sb., zákon č.
   309/1991  Sb.,  o  ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon o
   ovzduší),  ve  znění  pozdějších  předpisů,  zákon ČNR č. 334/1992 Sb.,
   zákon  č. 125/1997 Sb., o odpadech, zákon ČNR č. 20/1987 Sb. a zákon č.
   13/1997 Sb., o pozemních komunikacích.

   12) Zákon č. 169/1949 Sb., o vojenských újezdech.

   12a)  Zákon  č.  18/1997  Sb.,  o  mírovém  využívání jaderné energie a
   ionizujícího  záření  (atomový  zákon)  a  o změně a doplnění některých
   zákonů.

   12a)  Zákon  č.  18/1997  Sb.,  o  mírovém  využívání jaderné energie a
   ionizujícího  záření  (atomový  zákon)  a  o změně a doplnění některých
   zákonů.

   12b)  Např.  zákon ČNR č. 114/1992 Sb., zákon č. 309/1992 Sb., zákon č.
   125/1997  Sb.,  zákon  č. 138/1973 Sb., zákon č. 20/ä1966 Sb., o péči o
   zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.

   12c) § 420 a násl. občanského zákoníku.

   12d)  Zákon  č.  114/1992  Sb.,  o  ochraně přírody a krajiny, ve znění
   pozdějších předpisů.

   17c) Např. § 761 zákona č. 513/1991 Sb.

   17d)  Např.  § 151n a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve
   znění  pozdějších  předpisů, § 12 odst. 1 a 3 zákona č. 110/1964 Sb., o
   telekomunikacích,  ve znění pozdějších předpisů, § 17 odst. 1 zákona č.
   13/1997 Sb.

   19) § 2 zákona č. 125/1997 Sb.

   20)  §  2 odst. 1 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně
   některých zákonů (zákon o oceňování majetku).

   21) § 18 zákona č. 151/1997 Sb.

   22) § 522 občanského zákoníku.

   23) § 185a až 185h občanského soudního řádu.