Vyhláška č. 408/2016 Sb. o požadavcích na systém řízení
uveřejněno v: | č. 166/2016 Sbírky zákonů na straně 6363 |
schváleno: | 06.12.2016 |
účinnost od: | 01.01.2017 |
[Textová verze] [PDF verze (303 kB)] |
408/2016 Sb.
VYHLÁŠKA
ze dne 6. prosince 2016
o požadavcích na systém řízení
Státní úřad pro jadernou bezpečnost stanoví podle § 236 zákona č.
263/2016 Sb., atomový zákon, k provedení § 24 odst. 7, § 29 odst. 7 a §
30 odst. 9:
§ 1
Předmět úpravy
Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Euratomu^1) a upravuje
a) požadavky na zavedení, udržování a zlepšování systému řízení,
b) obsah dokumentace systému řízení a způsob jejího vedení,
c) pravidla provádění a řízení procesů a činností,
d) pravidla provádění a řízení zvláštních procesů,
e) způsob plánování v systému řízení a rozsah a způsob provedení
dokumentace tohoto plánování,
f) postup provádění změn systému řízení,
g) pravidla posuzování účinnosti systému řízení, včetně procesů a
činností a jejich změn,
h) postupy řízení neshody,
i) způsob zajištění kvalifikace pracovníků provádějících procesy a
činnosti,
j) rozsah a způsob zajištění trvalého rozvíjení a pravidelného
hodnocení kultury bezpečnosti a
k) požadavky na obsah programu systému řízení.
§ 2
Pojmy
Pro účely této vyhlášky se rozumí
a) garantem procesu pracovník zajišťující zavedení a provádění procesu,
který ovlivňuje jadernou bezpečnost, radiační ochranu, technickou
bezpečnost, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné
události a zabezpečení, (dále jen "proces") a splnění požadavků
kladených na tento proces právními předpisy,
b) ověřením prověření souladu procesů a činností a jejich vstupů a
výstupů s požadavky na jejich vlastnosti stanovenými v dokumentaci
systému řízení,
c) procesní rolí očekávané chování a jednání pracovníka v rámci
procesu, které má směřovat ke spolehlivému vykonávání přidělených
činností v souladu s cíli osoby podle § 29 odst. 1 atomového zákona
(dále jen "osoba zavádějící systém řízení"),
d) přezkoumáním prověření vhodnosti, přiměřenosti a účinnosti procesů a
činností a jejich vstupů a výstupů z hlediska jaderné bezpečnosti,
radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace,
zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení,
e) ukazatelem účinnosti procesu údaj poskytující garantovi procesu
informace o účinnosti procesu a činností, z nichž se skládá, z hlediska
zajišťování a zvyšování úrovně jaderné bezpečnosti, radiační ochrany,
technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační
mimořádné události a zabezpečení,
f) validací prověření souladu procesů a činností a jejich vstupů a
výstupů s požadavky na jejich zamýšlené užití stanovenými v dokumentaci
systému řízení.
§ 3
Požadavky na zavedení, udržování a zlepšování systému řízení
(1) Systém řízení musí být zaveden, udržován a zlepšován tak, aby
a) bylo účinným způsobem dosahováno cíle, který směřuje k zajišťování a
zvyšování úrovně jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické
bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné
události a zabezpečení, (dále jen "cíl systému řízení") a
b) byly plněny všechny požadavky, které mohou sloužit k zajišťování a
zvyšování úrovně jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické
bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné
události a zabezpečení, (dále jen "integrovaný požadavek").
(2) Osoba zavádějící systém řízení musí při rozhodování přednostně dbát
o dosahování cíle systému řízení.
(3) Procesy a činnosti v systému řízení musí být zavedeny tak, aby
zajišťovaly dosahování cíle systému řízení a plnění integrovaných
požadavků.
(4) Procesy a činnosti v systému řízení musí být prováděny plánovaně a
systematicky.
(5) V systému řízení musí být
a) vytvořeny podmínky pro udržování, zlepšování a hodnocení systému
řízení, včetně jeho změn,
b) zavedena opatření k zajišťování a zvyšování úrovně jaderné
bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování
radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení,
c) zavedena opatření k zajišťování shody činností prováděných osobou
zavádějící systém řízení s požadavky právních předpisů,
d) integrované požadavky plněny ve vzájemném souladu tak, aby jaderná
bezpečnost, radiační ochrana, technická bezpečnost, monitorování
radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení
byly trvale zajištěny,
e) integrované požadavky vzájemně spojeny tak, aby jaderná bezpečnost,
radiační ochrana, technická bezpečnost, monitorování radiační situace,
zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení byly trvale
zajištěny,
f) v rámci organizační struktury stanoven způsob řízení a jednotlivé
úrovně řízení,
g) rozvíjena a udržována schopnost vedení pracovníků k zajišťování a
zvyšování úrovně jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické
bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné
události a zabezpečení (dále jen "schopnost vedení") u pracovníka
pověřeného řízením nebo se schopností vedení (dále jen "vůdčí
pracovník") a
h) schopnost vedení rozvíjena a udržována na všech úrovních řízení tak,
aby mohla být účinně uplatňována při dosahování cíle systému řízení a
rozvíjení a hodnocení kultury bezpečnosti.
Rozsah a způsob provádění a řízení procesů a činností
§ 4
(1) Pro každý proces musí být určen garant procesu. V rámci každého
procesu musí být stanoveny procesní role.
(2) Procesy a činnosti musí
a) být prováděny a řízeny ve shodě
1. se zamýšleným účelem použití jejich výstupů a
2. s požadavky stanovenými v dokumentaci systému řízení, včetně
požadavků na rozsah zajišťování kvality jejich výstupů a kritérií
přijatelnosti těchto výstupů,
b) mít určeny související procesy a činnosti a vzájemné rozhraní se
souvisejícími procesy a činnostmi tak, aby jaderná bezpečnost, radiační
ochrana, technická bezpečnost, monitorování radiační situace, zvládání
radiační mimořádné události a zabezpečení byly trvale zajištěny;
součástí rozhraní mezi procesy a činnostmi musí být
1. hmotné nebo nehmotné vstupy a výstupy procesů a činností,
2. informace, které jsou při provádění souvisejících procesů a činností
sdíleny, a
3. vzájemné vztahy osob provádějících a řídících související procesy a
činnosti,
c) být soustavně sledovány k prověření jejich schopnosti dosáhnout
stanoveného cíle systému řízení,
d) být dokumentovány podle § 14 písm. b) bodů 4 a 5 a § 14 písm. c) a
e) být prováděny za těchto podmínek:
1. dokumentace vztahující se k procesům a činnostem musí být po celou
dobu provádění procesů a činností dostupná každé osobě podílející se na
provádění procesů a činností,
2. musí být prováděna průběžná kontrola procesů a činností, kterou se
prověřuje správnost jejich provádění a kvalita jejich výstupů v určitém
okamžiku,
3. musí být používáno vhodné technické vybavení a zajištěny
odpovídající pracovní podmínky a prostředí,
4. vzájemné vztahy osob provádějících a řídících procesy a činnosti
musí být nastaveny tak, aby bylo dosaženo cíle systému řízení a byly
plněny integrované požadavky,
5. pracovník musí být způsobilý k plnění procesní role a k provádění
přidělené činnosti a znát požadavky na procesy a činnosti, k nimž
procesní role náleží, a
6. technické vybavení k provádění procesů a činností musí být udržováno
ve stavu zajišťujícím dosažení trvalé shody výstupů z procesů a
činností s požadavky na něj kladenými.
(3) Pokud je v dokumentaci procesů a činností stanoven kontrolní bod,
nelze v jejich provádění pokračovat bez souhlasu určeného pracovníka.
Souhlas s pokračováním provádění procesů a činností lze udělit jen při
dosažení úspěšného výsledku kontroly provedené v rámci kontrolního
bodu. Udělení souhlasu s pokračováním provádění procesů a činností musí
být dokumentováno záznamem.
§ 5
(1) U procesů a činností a jejich vstupů a výstupů musí být před jejich
prvním užitím provedeno přezkoumání, ověření a validace.
(2) Pro přezkoumání, ověření a validaci procesů a činností musí být
stanovena kritéria přijatelnosti.
(3) Přezkoumání, ověření a validaci procesu musí provádět garant
procesu nebo jím pověřený pracovník, který je stejně způsobilý jako
garant procesu.
(4) Pro zvláštní proces musí být stanoveny požadavky odpovídající
povaze zvláštního procesu na
a) způsobilost pracovníků, kteří jej řídí, provádějí a hodnotí,
b) postup provedení procesu a
c) technické vybavení a vhodné pracovní prostředí a podmínky jeho
provádění.
(5) Splnění požadavků podle odstavce 4 písm. a) a b) musí být před
provedením zvláštního procesu prověřeno validací.
(6) K provádění zvláštního procesu lze užít jen technické vybavení, u
něhož byl před jeho použitím kontrolován stav a prověřena způsobilost k
tomuto provádění.
§ 6
Způsob plánování v systému řízení a rozsah a způsob provedení
dokumentace tohoto plánování
(1) Při plánování v systému řízení musí být
a) vytvořen a naplňován plán k dosažení cíle systému řízení a
uskutečnění politiky bezpečnosti podle § 14 písm. a) (dále jen "plán
systému řízení"),
b) plán systému řízení znám každému pracovníkovi provádějícímu činnost
k zajišťování a zvyšování úrovně jaderné bezpečnosti, radiační ochrany,
technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační
mimořádné události a zabezpečení,
c) průběžně zvyšována kvalita plánu systému řízení tak, aby nedocházelo
ke snížení úrovně jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické
bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné
události a zabezpečení,
d) naplňování plánu systému řízení a účinnost zvyšování jeho kvality
pravidelně hodnoceny z hlediska jejich souladu s plánovaným výsledkem a
e) přijímáno účinné opatření k odstranění neshody v plánu systému
řízení.
(2) Plán systému řízení musí být v souladu s politikou bezpečnosti
podle § 14 písm. a).
§ 7
Způsob provádění změn systému řízení
(1) Změna systému řízení musí být plánována. Plán změny systému řízení
musí být proveden tak, aby nedocházelo ke snižování úrovně jaderné
bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování
radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení.
(2) Návrh změny systému řízení musí být odůvodněný a musí být hodnocen
z hlediska účelu změny systému řízení a jejího budoucího vlivu na
jadernou bezpečnost, radiační ochranu, technickou bezpečnost,
monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a
zabezpečení.
(3) Provádění změny systému řízení musí být z hlediska její účinnosti
průběžně sledováno a následně nezávisle hodnoceno podle § 10 odst. 1.
(4) Při provádění změny systému řízení musí být záznamem dokumentovány
a) návrh změny systému řízení,
b) rozhodnutí o provedení změny systému řízení,
c) způsob přípravy změny systému řízení,
d) provedení změny systému řízení,
e) způsob a provedení hodnocení změny systému řízení a
f) harmonogram provádění změny systému řízení.
(5) Po provedení změny systému řízení musí být hodnocen její skutečný
vliv na jadernou bezpečnost, radiační ochranu, technickou bezpečnost,
monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a
zabezpečení.
(6) Změnou systému řízení se rozumí též změna procesů a činností v
systému řízení.
Pravidla posuzování účinnosti systému řízení, včetně procesů a činností
a jejich změn
§ 8
(1) Posuzováním účinnosti systému řízení, procesů a činností a jejich
změn musí být zjišťováno, zda jsou
a) vhodné a přiměřené k dosažení cíle systému řízení a
b) schopny dosahovat plánovaného výsledku.
(2) Posuzováním účinnosti systému řízení, procesů a činností a jejich
změn musí být trvale hledány možnosti ke zlepšování systému řízení,
včetně procesů a činností a jejich změn.
(3) Při posuzování účinnosti systému řízení musí být určen a používán
ukazatel účinnosti procesu.
(4) Ukazatel účinnosti procesu musí být garantem procesu pravidelně
hodnocen z hlediska jeho schopnosti poskytovat informace o účinnosti
procesu.
(5) Posuzování účinnosti systému řízení musí být prováděno vlastním
hodnocením a nezávislým hodnocením.
§ 9
(1) Vlastní hodnocení musí být pravidelně prováděno u každého procesu
garantem procesu porovnáním výstupu procesu s požadavky kladenými na
proces dokumentací systému řízení k
a) prověření vhodnosti, přiměřenosti a účinnosti procesu,
b) identifikaci neshody, která brání v dosažení cíle systému řízení,
nebo jejímu předcházení a
c) nalezení a přijetí opatření k odstranění neshody podle písmene b),
nápravného opatření vedoucího k zabránění opakovanému výskytu neshody
nebo preventivního opatření k jejímu předcházení.
(2) Vlastní hodnocení musí být plánováno. Plán vlastního hodnocení musí
stanovit
a) způsob zavedení vlastního hodnocení,
b) četnost vlastního hodnocení a
c) zaměření vlastního hodnocení v plánovaném období.
(3) Garant procesu provádějící vlastní hodnocení musí
a) stanovit cíl a rozsah vlastního hodnocení,
b) stanovit ukazatel účinnosti procesu, podle kterého má být posuzována
účinnost procesu nebo činnosti,
c) zpracovat program provedení vlastního hodnocení,
d) provést porovnání hodnoceného procesu a jeho činností se stanoveným
cílem a ukazatelem účinnosti procesu a
e) na základě výsledků vlastního hodnocení navrhnout
1. opatření k odstranění neshody, je-li identifikována,
2. nápravné opatření vedoucí k zabránění opakovanému výskytu neshody a
3. preventivní opatření k předcházení neshodě, včetně návrhu na
zlepšení účinnosti procesu.
§ 10
(1) Nezávislé hodnocení musí hodnotit změnu systému řízení a změnu v
procesech a činnostech a musí být prováděno
a) metodou vhodnou k vyhodnocení schopnosti systému řízení dosáhnout
cíle systému řízení,
b) v pravidelných intervalech a
c) kvalifikovaným pracovníkem, který se nepodílí na plánování, řízení a
provádění procesů a činností, které jsou předmětem hodnocení.
(2) Výstup z nezávislého hodnocení musí
a) být formulován jednoznačně a v souladu s jeho zamýšleným užitím pro
zlepšování systému řízení,
b) obsahovat informace umožňující jeho přezkoumání a
c) umožňovat přijetí
1. opatření k odstranění neshody, je-li identifikována, a
2. preventivního opatření k předcházení neshodě.
§ 11
Postupy řízení neshody
(1) V rámci řízení neshody musí být při odhalování neshody
a) informace o vzniku neshody oznámena pracovníkovi, který je určen k
zajištění nápravy neshody, neprodleně po jejím zjištění,
b) identifikovány znaky neshody neprodleně po jejím zjištění,
c) neshoda dokumentována neprodleně po jejím zjištění,
d) zaveden postup pro nakládání s procesy a činnostmi, jejich vstupy a
výstupy a zdroji, kterých se neshoda týká, včetně plánu odstranění
neshody,
e) stanoveny požadavky k zamezení nevhodného nakládání s procesy a
činnostmi a jejich vstupy, výstupy nebo zdroji, kterých se neshoda
týká, a
f) hodnocen vzniklý a možný dopad neshody na jadernou bezpečnost,
radiační ochranu, technickou bezpečnost, monitorování radiační situace,
zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení.
(2) V rámci řízení neshody musí být při nápravě neshody
a) hodnocena závažnost neshody,
b) proveden rozbor příčin neshody,
c) určeno a provedeno opatření k odstranění neshody,
d) provedené opatření k odstranění neshody sledováno a vyhodnocováno z
hlediska stavu jeho provádění a jeho účinnosti,
e) vyhodnocena potřeba nápravného opatření vedoucího k předcházení
opakovanému výskytu neshody,
f) určeno a provedeno nápravné opatření vedoucí k předcházení
opakovanému výskytu neshody přiměřené následku neshody a
g) provedené nápravné opatření vedoucí k předcházení opakovanému
výskytu neshody sledováno a vyhodnocováno z hlediska stavu jeho
provádění a jeho účinnosti.
(3) V rámci řízení neshody musí být v zájmu předcházení neshodě a
předcházení opakovanému výskytu neshody
a) vyhledána neshoda, která by mohla nastat, (dále jen "potenciální
neshoda") a její možné příčiny,
b) vyhodnocena potřeba preventivního opatření k zabránění výskytu
potenciální neshody,
c) zavedeno preventivní opatření přiměřené možné příčině potenciální
neshody; ke stanovení preventivního opatření musí být využita vlastní
provozní zkušenost a provozní zkušenost jiné osoby, je-li k dispozici,
a
d) sledováno a vyhodnocováno preventivní opatření z hlediska stavu jeho
zavádění a jeho účinnosti.
§ 12
Způsob zajištění kvalifikace pracovníků provádějících procesy a
činnosti
(1) K zajištění kvalifikace pracovníka provádějícího procesy a činnosti
v systému řízení musí být
a) stanoveny kvalifikační požadavky, včetně délky odborné praxe,
odpovídající druhu a významu procesu a činnosti, které pracovník
provádí,
b) užíván systém teoretické přípravy pracovníků provádějících procesy a
činnosti,
c) užíván systém praktického výcviku pracovníků provádějících procesy a
činnosti a
d) hodnocena účinnost systému teoretické přípravy a praktického výcviku
pracovníků provádějících procesy a činnosti.
(2) Požadavky podle odstavce 1 musí být plněny tak, aby pracovník
provádějící procesy a činnosti byl schopen vykonávat proces a činnost a
byl seznámen s vlivem procesu a činnosti na zajišťování a zvyšování
úrovně jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti,
monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a
zabezpečení.
(3) Kvalifikace pracovníka provádějícího procesy a činnosti musí být
před prvním zahájením procesu a činnosti a následně pravidelně
nezávisle ověřována.
(4) Kvalifikace pracovníka provádějícího procesy a činnosti musí být
trvale udržována tak, aby bylo zajištěno plnění požadavků na procesy a
činnosti a jejich účinnost.
§ 13
Rozvíjení a hodnocení kultury bezpečnosti
(1) K trvalému rozvíjení kultury bezpečnosti v systému řízení osoby
zavádějící systém řízení musí být
a) zajištěna srozumitelnost hlavních principů kultury bezpečnosti pro
vůdčí pracovníky a pracovníky, kteří provádějí procesy a činnosti, a
jejich informovanost o nich,
b) zajištěno vyhledávání informací o dosahování cíle systému řízení
osobou zavádějící systém řízení vůdčím pracovníkem a jejich sdílení s
jinými pracovníky osoby zavádějící systém řízení,
c) vytvářeny podmínky pro informování vůdčího pracovníka o způsobu
dosahování cíle systému řízení osobou zavádějící systém řízení
pracovníky této osoby,
d) zajištěna připravenost pracovníka osoby zavádějící systém řízení k
činnosti nutné k dosahování cíle systému řízení,
e) pracovník osoby zavádějící systém řízení veden vůdčím pracovníkem k
vyhledávání příležitostí ke zlepšování systému řízení a procesů a
činností a vytvářeny podmínky k tomuto vyhledávání a
f) posouzena přiměřenost, vhodnost a účinnost zdrojů přiměřeně podle §
8 až 10.
(2) Osoba zavádějící systém řízení musí zajistit, aby vůdčí pracovník
přispíval k neustálému zlepšování a rozvíjení kultury bezpečnosti a
prováděl pravidelné vlastní hodnocení kultury bezpečnosti podle
procesní role, kterou zastává.
(3) Pravidelné hodnocení kultury bezpečnosti musí být prováděno nejméně
jednou ročně a výsledek hodnocení kultury bezpečnosti a přijatá
opatření musí být dokumentovány.
(4) Výsledek hodnocení kultury bezpečnosti musí být oznamován každému
pracovníkovi osoby zavádějící systém řízení a jejího dodavatele výrobku
nebo služby.
Dokumentace systému řízení
§ 14
Dokumentace systému řízení musí zahrnovat
a) politiku bezpečnosti obsahující popis
1. cíle systému řízení,
2. cíle vedoucího k zajišťování a zvyšování kvality řízení procesů a
činností a jejich výstupů a
3. opatření k naplnění cíle podle bodů 1 a 2 a k jeho sledování,
b) popis systému řízení obsahující popis
1. organizační struktury osoby zavádějící systém řízení,
2. práv a povinností pracovníků, kteří plánují, řídí, provádějí a
hodnotí procesy a činnosti, a jejich vzájemných vztahů, způsobu
komunikace a způsobu rozhodování na každé úrovni řízení,
3. způsobu komunikace osoby zavádějící systém řízení s dodavatelem
výrobku nebo služby, jinou osobou, která se podílí na zajišťování
jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti,
monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a
zabezpečení, a s Úřadem,
4. procesů a činností, jejich výstupů a jejich vzájemného působení
vycházející z politiky bezpečnosti podle písmene a) a obsahující
informace o jejich přípravě, přezkoumání, ověření a validaci,
provádění, hodnocení a zlepšování a zaznamenávání údajů vztahujících se
k procesům a činnostem a jejich výstupům a
5. řízení záznamů podle písmene c),
c) záznamy
1. způsobu provedení procesu a činnosti,
2. dosaženého výstupu při plnění požadavků na systém řízení a výstupu
procesů a činností a
3. naplňování požadavků jiné dokumentace systému řízení,
d) požadavky na procesy a činnosti prováděné dodavatelem výrobku nebo
služby a
e) jinou dokumentaci osoby zavádějící systém řízení, která je využívána
k řízení procesů a činností, zejména smlouvy, programy, seznamy
vybraných zařízení, limity a podmínky, bezpečnostní zprávy a vnitřní
předpisy.
§ 15
(1) Dokumentace systému řízení musí být
a) zpracována tak, aby postup v ní popsaný
1. umožňoval dosažení cíle systému řízení a
2. vedl k plnění integrovaných požadavků,
b) před svým zavedením podrobena přezkoumání podle § 5,
c) schválena pracovníkem k tomu určeným; změna dokumentace systému
řízení musí být schválena pracovníkem, který schválil dokumentaci
systému řízení, a, není-li to možné, musí být schválena pracovníkem se
stejnou procesní rolí,
d) srozumitelná, čitelná, úplná, jednoznačně a snadno identifikovatelná
a sledovatelná,
e) bezpečně ukládána a uchovávána po dobu stanovenou v dokumentaci
systému řízení,
f) pravidelně zhodnocena v celém rozsahu v průběhu tří po sobě jdoucích
let z hlediska
1. plnění požadavků na procesy a činnosti, které popisuje, a
2. účinnosti procesů a činností a
g) udržována v souladu s výsledky zhodnocení podle písmene f).
(2) Politika bezpečnosti podle § 14 písm. a) musí být
a) oznamována pracovníkům na všech úrovních řízení a dodavateli výrobku
nebo služby tak, aby byly požadavky v ní obsažené vždy naplněny v
rozsahu odpovídajícím vykonávané činnosti,
b) průběžně sledována z hlediska plnění cíle systému řízení a
c) pravidelně jednou ročně hodnocena osobou zavádějící systém řízení z
hlediska přiměřenosti a účinnosti jejího zavedení.
(3) Politika bezpečnosti podle § 14 písm. a) musí stanovit požadavek na
soustavné zvyšování úrovně jaderné bezpečnosti, radiační ochrany,
technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační
mimořádné události a zabezpečení prostřednictvím
a) identifikace a hodnocení nových informací vztahujících se k jaderné
bezpečnosti,
b) hodnocení bezpečnosti a
c) včasného provedení opatření ke zvýšení úrovně jaderné bezpečnosti.
§ 16
Program systému řízení musí obsahovat
a) předmět, místo výkonu a rozsah povolované činnosti,
b) s výjimkou pracoviště III. kategorie identifikační údaje přímého
dodavatele výrobku nebo služby využívaného osobou zavádějící systém
řízení v rozsahu obdobném údajům podle písmene a),
c) výčet procesů a činností, na které se program systému řízení
vztahuje, s ohledem na druh povolované činnosti, včetně vyznačení
procesu, který bude zajišťován dodavatelským způsobem,
d) identifikaci pracovníka, který je povinen zajistit koordinaci a
udržování systému řízení a shodu systému řízení s požadavky této
vyhlášky, a popis práv a povinností tohoto pracovníka,
e) informace o systému řízení zahrnující popis
1. práv, povinností a vzájemných vztahů pracovníků, kteří plánují,
řídí, ověřují a hodnotí procesy a činnosti,
2. vzájemných vazeb a členění útvarů podílejících se na plánování,
řízení, provádění, přezkoumání, ověření a validaci procesů a činností,
3. způsobu vnitřní komunikace a komunikace s dodavatelem výrobku nebo
služby a s Úřadem,
4. způsobu zajištění plnění požadavků této vyhlášky vztahujících se k
povolované činnosti, včetně jednoznačné identifikace dokumentace, podle
které se tyto požadavky zajišťují,
5. způsobu hodnocení účinnosti systému řízení a procesů a činností,
včetně popisu principů zajištění nezávislosti hodnocení systému řízení
a vlastního hodnocení a zaznamenávání výsledku hodnocení,
6. způsobu ověřování schopnosti dodavatele výrobku nebo služby dodávat
požadovaný výrobek nebo službu, včetně způsobu zajišťování kvality
výrobku nebo služby, a plnit požadavky na zajištění jaderné
bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování
radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení a
7. s výjimkou pracoviště III. kategorie rozsahu a způsobu uplatnění
požadavků této vyhlášky na systém řízení dodavatele výrobku nebo
služby, včetně způsobu hodnocení účinnosti systému řízení a hodnocení
procesů a činností, které jsou prováděny dodavatelským způsobem, a
f) popis způsobu a četnosti provádění aktualizací programu systému
řízení.
§ 17
Systém řízení při provádění nebo zajišťování činností v rámci
expozičních situací
Systém řízení při provádění nebo zajišťování činností v rámci
expozičních situací na pracovištích III. kategorie musí splňovat
požadavky § 3 až 5, § 7 až 12, § 14 písm. b) až e), § 15 odst. 1 a §
16.
§ 18
Oznámení
Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu
a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování
informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby
informační společnosti, v platném znění.
§ 19
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2017.
Předsedkyně:
Ing. Drábová, Ph.D., v. r.
1) Směrnice Rady 2009/71/Euratom ze dne 25. června 2009, kterou se
stanoví rámec Společenství pro jadernou bezpečnost jaderných zařízení.
Směrnice Rady 2011/70/Euratom ze dne 19. července 2011, kterou se
stanoví rámec Společenství pro odpovědné a bezpečné nakládání s
vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem.
Směrnice Rady 2013/59/Euratom ze dne 5. prosince 2013, kterou se
stanoví základní bezpečnostní standardy ochrany před nebezpečím
vystavení ionizujícímu záření a zrušují se směrnice 89/618/Euratom,
90/641/Euratom, 96/29/Euratom, 97/43/Euratom a 2003/122/Euratom.
Směrnice Rady 2014/87/Euratom ze dne 8. července 2014, kterou se mění
směrnice 2009/71/Euratom, kterou se stanoví rámec Společenství pro
jadernou bezpečnost jaderných zařízení.