Vyhláška č. 383/2006 Sb. kterou se stanoví požadavky na teploměry pro kontrolu teploty prostředí a teplé vody s dělením 0,1 st. C a lepším, používané státními kontrolními orgány
PŘEDPIS BYL ZRUŠEN 01.08.2010
| uveřejněno v: | č. 120/2006 Sbírky zákonů na straně 5048 |
| schváleno: | 11.07.2006 |
| účinnost od: | 01.10.2006 |
| zrušeno: | 01.08.2010 |
| [Textová verze] [PDF verze (462 kB)] |
383/2006 Sb.
VYHLÁŠKA
ze dne 11. července 2006,
kterou se stanoví požadavky na teploměry pro kontrolu teploty prostředí
a teplé vody s dělením 0,1 st.C a lepším, používané státními
kontrolními orgány
Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle § 6 odst. 2, § 9 odst. 1
a § 27 zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění zákona č.
119/2000 Sb. a zákona č. 137/2002 Sb.:
§ 1
(1) Tato vyhláška stanoví požadavky, postup při schvalování typu a
postup při ověřování pro
a) elektronické teploměry pro kontrolu teploty prostředí s dělením 0,1
st.C a lepším, používané státními kontrolními orgány (dále jen
"teploměry pro kontrolu teploty prostředí") a
b) elektronické teploměry pro kontrolu teploty teplé vody s dělením 0,1
st.C a lepším, používané státními kontrolními orgány (dále jen
"teploměry pro kontrolu teploty teplé vody").
(2) Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského
parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu poskytování
informací v oblasti technických norem a předpisů a pravidel pro služby
informační společnosti, ve znění směrnice 98/48/ES.
§ 2
Terminologie, požadavky na teploměry pro kontrolu teploty prostředí a
teploměry pro kontrolu teploty teplé vody, postup při schvalování
jejich typu a postup při jejich ověřování jsou stanoveny v příloze.
§ 3
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. října 2006.
Ministr:
Ing. Urban v. r.
Příl.
1 TERMINOLOGIE
1.1 Celsiova teplota je teplota rovná rozdílu termodynamické teploty a
teploty 273,15 K.
1.2 Celsiova teplotní stupnice je teplotní stupnice odvozená od
Kelvinovy teplotní stupnice posunutím o teplotu 273,15 K, což je
hodnota o 0,01 K nižší než termodynamická teplota trojného bodu vody.
1.3 Čidlo snímače teploty je základní funkční část teploměru nebo
snímače teploty, převádějící teplotu v měřeném místě na veličinu
vhodnou k vyhodnocení.
1.4 Doba odezvy je časový interval mezi okamžikem, kdy je snímač
vystaven specifikované skokové změně, a okamžikem, kdy odezva
specifikovaného měřicího řetězce dosáhne své stálé (ustálené) hodnoty
ve stanovených mezích. Jedná se o čas, za který dosáhne indikovaná
hodnota teploměru 90 % konečné ustálené hodnoty.
1.5 Etalonový teploměr je přesný teploměr, popřípadě snímač teploty,
určený jako interpolační přístroj teplotní stupnice nebo k navazování
jiných teploměrů, popřípadě snímačů teploty.
1.6 Chyba měření teploty je rozdíl mezi teplotou měřidlem naměřenou a
skutečnou teplotou určenou etalonovým teploměrem.
1.7 Koeficient rozšíření k = 2 pro normální (Gaussovo) rozdělení
znamená, že interval spolehlivosti odpovídá hodnotě koeficientu
spolehlivosti 0,95 (tzn. že skutečná hodnota leží s pravděpodobností
0,95 v hranicích daných hodnotou rozšířené nejistoty).
1.8 Měřicí rozsah teploměru pro kontrolu teploty prostředí nebo
teploměru pro kontrolu teploty teplé vody je obor teplot mezi největší
a nejmenší hodnotou teploty, mezi nimiž je teploměr schopen měřit (v
souladu se specifikací výrobce) a je zaručena dovolená chyba teploměru.
1.9 Nejistota je kvalifikovaný odhad přiřazený k výsledku měření a
charakterizující interval hodnot, o němž se tvrdí, že uvnitř něho leží
správná hodnota.
1.10 Ponor teploměru pro kontrolu teploty prostředí nebo teploměru pro
kontrolu teploty teplé vody je délka snímače teploty, zasahující do
prostoru anebo zařízení, v němž se měří teplota. Měří se od konce
snímače teploty k místu, kde opouští zařízení, do něhož je vložen,
anebo prostor, v němž se měří teplota.
1.11 Porovnávací termostat (lázeň) je zařízení k udržování stálé
teploty a k zajištění žádoucího rozložení teplot v pracovním prostoru
sloužící k ověřování teploměrů pro kontrolu teploty teplé vody nebo
teploměrů pro kontrolu teploty prostředí, popřípadě snímačů teploty.
Může se jednat o vzduchový nebo kapalinový porovnávací termostat.
1.12 Snímač teploty je samostatná konstrukční součást zařízení k měření
teploty, která obsahuje teplotní čidlo.
1.13 Stanovené pracovní podmínky jsou podmínky použití, pro něž mají
být stanovené metrologické požadavky měřicího přístroje uvnitř
stanovených mezí.
1.14 Teploměr pro kontrolu teploty teplé vody a teploměr pro kontrolu
teploty prostředí jsou přístroje k měření teploty.
1.15 Termodynamická teplota je teplota, určená podle Kelvinovy
termodynamické teplotní stupnice.
1.16 Úplný ponor je ponor teploměru pro kontrolu teploty prostředí nebo
teploměru pro kontrolu teploty teplé vody, při němž celý je snímač
teploty vystaven měřené teplotě.
1.17 Vnější snímač teploty (sonda) je snímač, který měří teplotu mimo
těleso vlastního teploměru - indikačního zařízení.
Je-li snímač určen k měření teploty ovzduší, pak je takový snímač tzv.
prostorovou sondou.
Je-li snímač určen k měření teploty kapaliny, pak je takový snímač tzv.
ponornou sondou.
1.18 Vnitřní snímač teploty je snímač, který měří teplotu uvnitř tělesa
teploměru pro kontrolu teploty prostředí.
2. POŽADAVKY NA TEPLOMĚRY PRO KONTROLU TEPLOTY TEPLÉ VODY A TEPLOMĚRY
PRO KONTROLU TEPLOTY PROSTŘEDÍ
2.1 METROLOGICKÉ POŽADAVKY
2.1.1 Teploměry pro kontrolu teploty prostředí.
2.1.1.1 Rozsah měření je nejméně (-10 až +50) st. C.
2.1.1.2 Rozlišovací schopnost teploměru pro kontrolu teploty prostředí
je 0,1 st. C a lepší.
2.1.1.3 Výška číslic indikační jednotky - displeje je nejméně 4 mm
(pokud je displej součástí vyhodnocovací jednotky).
2.1.1.4 Nejvyšší dovolená chyba správnosti údaje měřidla (jako celku)
může být +/- 0,4 st. C v rozsahu měření.
2.1.1.5 Indikační jednotka musí ukazovat měřenou teplotu ve stupních
Celsia, což musí být na měřidle vyznačeno nápisem.
2.1.1.6 Doba odezvy teploměru pro kontrolu teploty prostředí je nejvýše
180 s.
2.1.2 Teploměry pro kontrolu teploty teplé vody (s ponornou sondou)
2.1.2.1 Rozsah měření je nejméně (0 až +100) st. C.
2.1.2.2 Rozlišovací schopnost teploměru pro kontrolu teploty teplé vody
je 0,1 st. C a lepší.
2.1.2.3 Výška číslic indikačního zařízení - displeje je nejméně 4 mm.
2.1.2.4 Nejvyšší dovolená chyba správnosti údaje teploměru pro kontrolu
teploty teplé vody (jako celku) může být +/- 0,4 st. C v rozsahu
měření.
2.1.2.5 Indikační jednotka musí ukazovat měřenou teplotu ve stupních
Celsia, což musí být na měřidle vyznačeno nápisem.
2.1.2.6 Doba odezvy teploměru pro kontrolu teploty teplé vody je
nejvýše 60 s.
2.1.3 Záznamové zařízení použité pro registraci naměřených hodnot v
časovém intervalu
2.1.3.1 Záznamové zařízení teploměru pro kontrolu teploty prostředí
musí umožňovat v nastavené periodě zaznamenat naměřená data do vnitřní
paměti měřidla.
2.1.3.2 Dovolená chyba doby záznamu smí dosáhnout maximálně 0,2 % doby
záznamu.
2.1.3.3 Záznamové zařízení není povinnou součástí teploměru pro měření
teploty prostředí.
2.2 TECHNICKÉ POŽADAVKY
2.2.1 Požadavky na konstrukci teploměru pro kontrolu teploty teplé vody
a teploměru pro kontrolu teploty prostředí
2.2.1.1 Měřidlo musí být konstrukčně uzpůsobeno pro měření teploty
vzduchu nebo pro měření teploty vody nebo pro měření oběma předchozími
způsoby.
2.2.1.2 Měřidlo může být vybaveno komunikačním rozhraním, které
umožňuje připojení přídavných zařízení (PC, tiskárna). Toto rozhraní
nesmí ovlivnit jeho metrologické vlastnosti. Pomocí komunikačního
rozhraní lze naměřená data přenášet do prostředků výpočetní techniky,
nebo pomocí těchto prostředků ovládat četnost záznamu naměřených dat do
vnitřní paměti teploměru pro kontrolu teploty prostředí nebo teploměru
pro kontrolu teploty teplé vody. Musí se zajistit, aby nemohlo dojít ke
změně metrologických vlastností měřidla nebo ke změně či vymazání
zaznamenaných údajů běžnými prostředky výpočetní techniky na
uživatelské úrovni.
2.2.1.3 Teploměr pro kontrolu teploty prostředí i teploměr pro kontrolu
teploty teplé vody smí být kombinován jako jeden celek s dalšími
měřidly, například vlhkoměrem nebo barometrem; jejich funkce nesmí
ovlivnit či znemožnit funkci nebo správnost měření teploty.
2.2.2 Zvláštní požadavky na konstrukci teploměrů pro kontrolu teploty
prostředí
2.2.2.1 Teploměr pro kontrolu teploty prostředí je určen k měření
teploty vzduchu v uzavřených nebo otevřených prostorách.
2.2.2.2 Teploměr pro kontrolu teploty prostředí je tvořen elektronickou
vyhodnocovací jednotkou, která je umístěna uvnitř tělesa přístroje, a
snímačem teploty. Snímač teploty je tvořen čidlem, které pracuje na
principu závislosti elektrického odporu na teplotě. Vyhodnocovací
jednotka měří odpor čidla snímače teploty a provádí přepočet naměřeného
elektrického odporu na teplotu. Teplota je zobrazována na indikačním
zařízení - displeji. Pokud není měřidlo vybaveno displejem, mohou být
naměřené údaje zobrazovány prostřednictvím komunikačního rozhraní.
2.2.2.3 Snímač teploty může být vnitřní (zabudovaný uvnitř tělesa
přístroje), nebo vnější. Vnější snímač teploty se spojuje s
vyhodnocovací jednotkou kabelem.
2.2.2.4 Vnější snímač teploty může s vyhodnocovací jednotkou tvořit
jeden celek nebo může být odpojitelný, například pomocí konektoru.
Odpojitelný snímač teploty musí být trvale identifikovatelný tak, aby
byla vyloučena možnost záměny (například výrobním číslem).
2.2.2.5 Jestliže by délka spojovacího vedení mohla významně ovlivnit
metrologické vlastnosti měřidla nebo je vnější snímač teploty obtížně
identifikovatelný, musí být vnější snímač teploty trvale připojen k
vyhodnocovací jednotce.
2.2.2.6 Konstrukční uspořádání teploměru pro kontrolu teploty prostředí
musí umožňovat jeho ověření jako celku.
2.2.3 Zvláštní požadavky na konstrukci teploměrů pro kontrolu teploty
teplé vody
2.2.3.1. Konstrukční uspořádání teploměru pro kontrolu teploty teplé
vody musí umožňovat jeho ověření jako celku.
2.2.3.2. Teploměr pro kontrolu teploty teplé vody je tvořen
elektronickou vyhodnocovací jednotkou, která je umístěna uvnitř tělesa
tohoto teploměru a snímačem teploty. Snímač teploty je tvořen čidlem,
které pracuje na principu závislosti elektrického odporu na teplotě.
Vyhodnocovací jednotka měří odpor čidla snímače teploty a provádí
přepočet naměřeného elektrického odporu na teplotu. Teplota je
zobrazována na indikačním zařízení - displeji.
2.2.3.3 Konstrukční provedení snímače teploty musí být takové, aby při
běžném používání a čištění nemohlo dojít k jeho poškození nebo ke změně
jeho metrologických vlastností (zejména vodotěsné provedení, chemická a
mechanická odolnost).
2.2.3.4 Snímač teploty musí být proveden tak, aby umožňoval bez
poškození a změny vlastností během používání a v průběhu ověření
ponoření do:
a) teplé vody a
b) pracovní kapaliny termostatické lázně (alkohol, voda, olej).
2.2.3.5 Snímač teploty, jehož čidlem je teplotně závislý odpor, je jako
vnější snímač teploty buď zabudován pevně do měřidla, nebo může být
spojen s vyhodnocovací jednotkou kabelem.
2.2.3.6 Vnější snímač teploty, který je spojen s vyhodnocovací
jednotkou kabelem, může s ní tvořit jeden celek nebo může být
odpojitelný, například pomocí konektoru. Odpojitelný snímač teploty
musí být trvale identifikovatelný tak, aby byla vyloučena možnost
záměny (například výrobním číslem).
2.2.3.7 Jestliže by délka spojovacího vedení mohla významně ovlivnit
metrologické vlastnosti měřidla nebo je možná záměna vnějšího snímače,
musí být vnější snímač teploty trvale připojen k vyhodnocovací
jednotce.
2.2.4 Nápisy a značky
Indikace teploměru pro kontrolu teploty teplé vody i teploměru pro
kontrolu teploty prostředí musí být vyměřena v Celsiově stupnici
označené na měřidle písmenem st. C. Toto se týká nejen vlastního
displeje teploměru pro kontrolu teploty teplé vody a teploměru pro
kontrolu teploty prostředí, který musí zobrazovat údaje o měřené
teplotě v Celsiových stupních, ale i identifikace dat, jež mohou být z
přístroje odečítány komunikačním rozhraním.
3 SCHVALOVÁNÍ TYPU
3.1 Postup při schvalování typu teploměrů pro kontrolu teploty teplé
vody nebo teploměru pro kontrolu teploty prostředí.
3.1.1 Teploměry pro kontrolu teploty prostředí i teploměry pro kontrolu
teploty teplé vody musí být odolné vůči ovlivňujícím faktorům, jako
jsou zejména:
a) kolísání napájecího střídavého napětí (je-li přístroj vybaven
možností napájení síťovým adaptérem),
b) změny kmitočtu napájecího střídavého napětí (je-li přístroj vybaven
možností napájení síťovým adaptérem),
c) kolísání napájecího stejnosměrného napětí,
d) vlivy prostředí (teplota, vlhkost) a
e) mechanické vibrace a rázy.
3.1.2 Teploměr pro kontrolu teploty teplé vody a teploměr pro kontrolu
teploty prostředí musí vyhovovat základním požadavkům:
a) požadavkům na elektromagnetickou kompatibilitu stanoveným zvláštním
právním předpisem,^1)
b) základním zkouškám vlivu prostředí - údery,
c) stupni ochrany krytím a
d) technickým požadavkům na elektrická měřicí zařízení stanoveným
zvláštním právním předpisem.^2)
Metrologické zkoušky zařízení pro účely schválení typu lze zahájit po
doložení plnění výše uvedených požadavků.
3.1.3 Předmětem posouzení při schvalování typu je mimo vlastního
měřidla i posouzení dokumentace^3) předložené zadavatelem zkoušky pro
schválení typu měřidla.
3.1.4 Zkouška metrologických vlastností měřidla se provádí podle bodu
4. Zkouška se provádí nejméně na třech exemplářích teploměru pro
kontrolu teploty teplé vody nebo teploměru pro kontrolu teploty
prostředí shodného typu. Měřidlo je vyhovující pro schválení typu,
jestliže u všech teploměrů předložených ke zkoušce nepřesahuje chyba
správnosti hodnoty stanovené v bodě 4.3.
3.2 Certifikát schválení typu
3.2.1 Náležitosti certifikátu schválení typu stanoví zvláštní právní
předpis.^4)
3.2.2 V příloze certifikátu o schválení typu, protokolu o technické
zkoušce, se kromě údajů podle zvláštního právního předpisu uvedou
teploty, v jejichž okolí se provádí prvotní a následné ověření.
4 OVĚŘOVÁNÍ
4.1 Požadavky na zkušební a etalonové zařízení
4.1.1 Teploměry pro kontrolu teploty prostředí i teploměry pro kontrolu
teploty teplé vody se zkouší metodou porovnání jejich údajů s údaji
etalonového teploměru. Etalonovým teploměrem může být pouze platinový
odporový snímač teploty kalibrovaný v rozsahu (-39 až +156) st. C,
sekundární etalon druhého řádu spolu s měřicím a vyhodnocovacím
zařízením. Nejistota určení teploty kapaliny v porovnávacím termostatu
nesmí přesáhnout 0,03 st. C pro koeficient rozšíření k = 2 v rozsahu
měření zkoušeného teploměru.
4.1.2 Vzduchová - prostorová sonda se zkouší buď ve vzduchovém
porovnávacím termostatu (klimatizované komoře), nebo po vložení do
vodotěsného obalu ponorně v kapalinové lázni.
4.1.3 Teploměr pro kontrolu teploty teplé vody se zkouší v kapalinovém
porovnávacím termostatu, u něhož vnitřní prostor umožňuje realizovat
měření při plném ponoru zkoušeného teploměru. Diference teplot v
pracovním prostoru kapalinového porovnávacího termostatu smí být
maximálně 0,03 st. C.
4.1.4 Stopky či jiné časoměrné zařízení s rozsahem nejméně do 10 h a
relativní chybou menší než 0,02 %.
4.2 Obecné požadavky na ověřované měřidlo
4.2.1 Postup při prvotním a následném ověření teploměru pro kontrolu
teploty teplé vody a teploměru pro kontrolu teploty prostředí je
shodný.
4.2.2 Při vnější prohlídce teploměru pro kontrolu teploty teplé vody
nebo teploměru pro kontrolu teploty prostředí se zjišťují závady
zjistitelné vizuálně. Při kontrole plnění technických požadavků se
zjišťuje, zda měřidlo splňuje požadavky podle bodu 2.2. Měřidla, která
při vnější prohlídce a kontrole předepsaných náležitostí nevyhoví, se z
dalších zkoušek vyřadí.
4.3 Postup při zkoušce správnosti měření zkoušeného měřidla
4.3.1 Teploměr pro kontrolu teploty teplé vody i teploměr pro kontrolu
teploty prostředí se zkouší v pěti bodech předepsaného teplotního
rozsahu, rovnoměrně rozdělených v celém intervalu rozsahu. První a
poslední bod musí ležet v okolí mezí předepsaného teplotního rozsahu.
4.3.2 Snímač teploměru pro kontrolu teploty prostředí i snímač
teploměru pro kontrolu teploty teplé vody (popřípadě celý teploměr s
vnitřním snímačem) je umístěn v pracovním prostoru porovnávacího
termostatu spolu s etalonovým teploměrem a nechá se temperovat po dobu
potřebnou k ustálení teploty.
4.3.3 Teplota v porovnávacím termostatu je určována etalonovým
teploměrem.
4.3.4 Každý odečet zkoušených teploměrů musí začínat a končit určením
teploty etalonovým teploměrem.
4.3.5 V průběhu jedné zkoušky je možné zkoušet najednou nejvýše pět
měřidel.
4.3.6 Odečty se realizují časově po sobě podle následujícího schématu:
1. odečet: T
E
, T
1
, T
2
...... T
5
, T
E
2. odečet: T
E
, T
5
.......... T
2
, T
2
, T
E
3. odečet: T
E
, T
5
.......... T
2
, T
1
, T
E
4. odečet: T
E
, T
1
, T
2
...... T
5
, T
E
kde T
E
je údaj o teplotě určené etalonovým teploměrem,
T
1
...T
5
údaje o teplotě naměřené zkoušenými teploměry 1...5.
4.3.7 Z naměřených hodnot zkoušených měřidel se vypočte aritmetický
průměr, pro každou sérii odečtů zvlášť. Z údajů etalonového teploměru
se vypočte teplota kapaliny v porovnávacím termostatu pro každou sérii
odečtů.
4.3.8 Chyba správnosti delta údaje zkoušeného měřidla se vypočte ze
vztahu
delta = t
T - t
E
kde t
T
je aritmetický průměr údajů o teplotě naměřené zkoušeným měřidlem,
t
E
je konvenčně pravá hodnota teploty změřená etalonovým teploměrem.
4.3.9 Nejvyšší dovolená chyba správnosti údaje zkoušeného měřidla může
být +/- 0,4 st. C.
4.4 Postup při zkoušce správnosti doby záznamu
4.4.1 Tato zkouška se provádí pouze u měřidel, která jsou vybaveny
záznamovým zařízením. Při této zkoušce je kontrolována doba záznamu v
rozsahu dovolené chyby stanovené technickými požadavky na záznamové
zařízení. Kontrolu lze provést buď vyhodnocením zkušebního záznamu,
nebo jiným postupem, pokud je výrobcem doporučený a je pro potřeby
ověření použitelný.
4.4.2 Vnitřní záznamové zařízení se nastaví na svou největší rychlost
(tj. na nejkratší záznamový interval). Skutečný čas se po dobu
zkušebního záznamu měří pomocí stopek (viz bod 4.1.4) a porovná se s
časovým intervalem naměřeným záznamovým zařízením. Záznamové zařízení
se kontroluje při teplotě okolí.
4.4.3 Záznamové zařízení se uvede do chodu (aktivace pomocí tlačítek či
komunikačního rozhraní).
4.4.4 Pomocí skokové změny teploty, které je teploměr pro kontrolu
teploty prostředí s vnitřním snímačem teploty nebo vzduchová sonda
vystaven, se do souboru zaznamenávaných dat vyznačí okamžik začátku
zkoušky, při němž jsou spuštěny stopky. Po ustálení údaje tohoto
teploměru se provede skoková změna teploty na původní teplotu.
4.4.5 Záznam se nechá v chodu spolu se stopkami po dostatečně dlouhou
dobu. Po tuto dobu může být měřidlo nebo sonda teploměru při teplotě
okolí.
4.4.6 Po uplynutí zkušební doby se měřidlo opakovaně vystaví skokové
změně teploty, čímž se do souboru zaznamenávaných dat vyznačí ukončení
zkoušky a stopky se zastaví.
4.4.7 Provede se odečet dat ze záznamového zařízení, kdy časový
interval mezi skokovými změnami na začátku a konci zkoušky je
porovnáván s časovým intervalem změřeným pomocí stopek.
4.4.8 Odhad délky časového intervalu T (v minutách), nutného ke
kontrole doby záznamu, se vypočítá podle následujícího vzorce:
100 . t
i
T = --------
delta
p
kde t
i
je nejkratší měřitelný časový interval na záznamu v minutách;
delta
p
je největší povolená chyba v procentech.
4.4.9 Doba záznamu se měří záznamovým zařízením (viz body 4.4.4 až
4.4.6). Její chyba delta v procentech se vypočítá podle následujícího
vzorce:
(t
c
- t
r
)
delta = --------- x 100
t
c
kde t
c
je doba záznamu naměřená stopkami,
t
r
je doba záznamu naměřená záznamovým zařízením.
4.4.10 Chyba doby záznamu musí být menší nebo rovna největší dovolené
chybě, což je 0,2 % z měřeného intervalu. Jestliže chyba měření
nepřesahuje dovolenou chybu, je způsobilé ověření z hlediska měření
doby záznamu.
4.4.11 Vlastní nejistota měření doby záznamu je s ohledem na délku
časového intervalu, přesnost stopek a dobu reakce obsluhy zanedbatelná.
4.5 Ověřovací list
Jestliže ověřované měřidlo splňuje požadavky stanovené touto vyhláškou,
opatří se úřední značkou a vydá se ověřovací list.^5)
1) Nařízení vlády č. 18/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky
na výrobky z hlediska jejich elektromagnetické kompatibility.
2) Nařízení vlády č. 17/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky
na elektrická zařízení nízkého napětí.
3) § 1 vyhlášky č. 262/2000 Sb., kterou se zajišťuje jednotnost a
správnost měřidel a měření, ve znění vyhlášky č. 344/2002 Sb.
4) § 3 vyhlášky č. 262/2000 Sb.
5) § 6 vyhlášky č.262/2000 Sb.
