Vyhláška č. 378/2016 Sb. o umístění jaderného zařízení
| uveřejněno v: | č. 151/2016 Sbírky zákonů na straně 5989 |
| schváleno: | 07.11.2016 |
| účinnost od: | 01.01.2017 |
| [Textová verze] [PDF verze (306 kB)] |
378/2016 Sb.
VYHLÁŠKA
ze dne 7. listopadu 2016
o umístění jaderného zařízení
Státní úřad pro jadernou bezpečnost stanoví podle § 236 zákona č.
263/2016 Sb., atomový zákon, k provedení § 24 odst. 7 a § 47 odst. 4:
§ 1
Předmět úpravy
Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Euratomu^1) a upravuje
a) výčet vlastností území k umístění jaderného zařízení posuzovaných z
hlediska jejich způsobilosti ovlivnit jadernou bezpečnost, radiační
ochranu, technickou bezpečnost, monitorování radiační situace, zvládání
radiační mimořádné události a zabezpečení během životního cyklu
jaderného zařízení a z hlediska dopadu jaderného zařízení na
jednotlivce, obyvatelstvo, společnost a životní prostředí,
b) charakteristiky vlastností území k umístění jaderného zařízení
způsobilých ovlivnit jadernou bezpečnost, radiační ochranu, technickou
bezpečnost, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné
události a zabezpečení během životního cyklu jaderného zařízení, při
jejichž dosažení je umístění jaderného zařízení zakázáno,
c) požadavky na rozsah a způsob posuzování území k umístění jaderného
zařízení a
d) požadavky na obsah dokumentace pro povolovanou činnost, kterou je
umístění jaderného zařízení.
§ 2
Pojmy
Pro účely této vyhlášky se rozumí
a) hlubinným úložištěm úložiště radioaktivního odpadu umístěné stovky
metrů pod zemským povrchem a určené zejména pro ukládání
vysokoaktivního odpadu,
b) podzemním úložištěm úložiště radioaktivního odpadu umístěné desítky
metrů pod zemským povrchem a určené zejména pro ukládání nízkoaktivního
nebo středněaktivního odpadu,
c) pozemkem jaderného zařízení část území k umístění jaderného
zařízení, na které se bude ve fázích životního cyklu následujících po
umístění jaderného zařízení nacházet areál jaderného zařízení, a
d) přípovrchovým úložištěm úložiště radioaktivního odpadu umístěné v
blízkosti zemského povrchu a určené zejména pro ukládání nízkoaktivního
nebo středněaktivního odpadu.
§ 3
Posuzované vlastnosti území k umístění jaderného zařízení
(1) Vlastnostmi území k umístění jaderného zařízení, posuzovanými z
hlediska jejich způsobilosti ovlivnit jadernou bezpečnost, radiační
ochranu, technickou bezpečnost, monitorování radiační situace, zvládání
radiační mimořádné události a zabezpečení během životního cyklu
jaderného zařízení, jsou výskyty
a) přírodních vlastností a jevů, a to
1. seismicity,
2. porušení území k umístění jaderného zařízení zlomem v zemské kůře
(dále jen „zlom“),
3. povodně,
4. oběhu podzemní vody,
5. dalších geodynamických jevů a geotechnických parametrů základových
půd,
6. klimatických a meteorologických jevů,
7. biologických jevů a
8. přírodních požárů,
b) jevů, které mají původ v činnosti člověka, a to
1. pádu letadla a jiných objektů,
2. výbuchů a požárů, které mají původ v činnosti člověka, a jejich
zplodin,
3. kolize s ochranným nebo bezpečnostním pásmem,
4. vlivu jaderného zařízení, které je již v území umístěno,
5. silných vibrací,
6. elektromagnetické interference,
7. vířivého elektrického proudu,
8. negativních projevů letecké, silniční, železniční a vodní dopravy,
9. působení produktovodů a energetického vedení,
10. znečistění ovzduší, horninového prostředí, povrchových a podzemních
vod a
11. provozu zařízení, ve kterém se nacházejí nebo z nějž se uvolňují
látky snadno hořlavé, výbušné, toxické, dusivé, s korozivními účinky
nebo radioaktivní, a
c) jiných jevů, které mohou negativně ovlivnit jadernou bezpečnost,
radiační ochranu, monitorování radiační situace, zvládání radiační
mimořádné události a zabezpečení jaderného zařízení.
(2) Vlastnostmi území k umístění jaderného zařízení, posuzovanými z
hlediska dopadu jaderného zařízení na jednotlivce, obyvatelstvo,
společnost a životní prostředí, jsou výskyty jevů, které jsou způsobilé
ovlivnit působení jaderného zařízení na okolí, a to
a) šíření radioaktivní látky ovzduším, podzemní a povrchovou vodou a
potravním řetězcem a
b) rozložení a hustoty osídlení a jeho vývoje.
§ 4
Obecné požadavky na rozsah a způsob posuzování území k umístění
jaderného zařízení
(1) Posuzování území k umístění jaderného zařízení musí hodnotit míru,
v jaké jsou vlastnosti podle § 3 schopné ovlivnit jadernou bezpečnost,
radiační ochranu, monitorování radiační situace, zvládání radiační
mimořádné události a zabezpečení.
(2) Výsledky posuzování území k umístění jaderného zařízení musí být
srovnávány s charakteristikami vlastností území, při jejichž dosažení
je umístění jaderného zařízení zakázáno.
(3) Posuzování území k umístění jaderného zařízení musí zahrnout
hodnocení
a) souběžného působení a vzájemného ovlivňování vlastností podle § 3,
jejich intenzity a doby trvání,
b) budoucího vývoje vlastností podle § 3 během životního cyklu
jaderného zařízení a
c) vlivu výkonu jaderného zařízení na území k umístění jaderného
zařízení v případě jaderného zařízení s jaderným reaktorem.
(4) Posuzování území k umístění jaderného zařízení musí probíhat pro
pozemek jaderného zařízení a do takové vzdálenosti od něj, která umožní
posoudit vliv vlastností podle § 3 na jadernou bezpečnost, radiační
ochranu, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné
události a zabezpečení, nejméně však do vzdálenosti, kterou pro tuto
vlastnost stanoví tato vyhláška.
(5) Při posuzování území k umístění jaderného zařízení musí být využity
a) dostupné záznamy osob, jsou-li původci jednotlivých jevů,
b) údaje správních orgánů o území k umístění jaderného zařízení,
c) historické záznamy vztahující se k území k umístění jaderného
zařízení,
d) údaje z průzkumů a hodnocení a
e) přístrojově zjištěné a zaznamenané údaje.
(6) Posuzování území k umístění jaderného zařízení musí zahrnovat popis
přístupu k hodnocení vlastností podle § 3 a použitých postupů a metod
hodnocení.
§ 5
Seismicita
Posuzování území k umístění jaderného zařízení z hlediska seismicity
musí
a) být provedeno do vzdálenosti 300 km,
b) zahrnout zejména zemětřesení, která mají epicentrum do 25 km;
posuzování území k umístění jaderného zařízení z hlediska této
seismicity musí využívat údaje z lokální sítě seismických stanic s
vysokou citlivostí,
c) zahrnovat pro území podle písmene a) sestavení databáze obsahující
geologická, tektonická, geofyzikální a seismologická data o tomto
území, včetně údajů o prehistorických, historických a přístrojově
zaznamenaných zemětřeseních,
d) využívat seismotektonický model území podle písmene a),
e) využívat seismotektonický model místních geologických podmínek na
pozemku jaderného zařízení a
f) zahrnovat pravděpodobnostní odhad seismického ohrožení formou určení
četnosti výskytu seismických kmitů v závislosti na jejich velikosti na
pozemku jaderného zařízení, zejména s využitím maximální amplitudy a
spektra odezvy zrychlení seismického pohybu.
§ 6
Porušení území k umístění jaderného zařízení zlomem
(1) Posuzování území k umístění jaderného zařízení z hlediska jeho
porušení zlomem musí
a) hodnotit zlomy
1. s prokázaným pohybem v posledních 2,6 milionech let,
2. s doloženým výskytem historických zemětřesení nebo skupiny ohnisek
zemětřesení s přímou vazbou na zlom, nebo
3. ve strukturním vztahu k jinému známému zlomu schopnému posunutí
splňujícího podmínky bodu 1 nebo 2, existuje-li vysoká pravděpodobnost,
že posun na zlomu způsobí posun na dalším zlomu s projevem na povrchu
nebo blízko povrchu území k umístění jaderného zařízení,
b) využívat geologická, geofyzikální nebo seismologická data,
c) být provedeno do vzdálenosti 25 km a
d) zahrnovat hodnocení
1. výskytu pomalých deformací povrchu území, včetně zlomů, které nemají
geologický projev, ale mohou být reaktivovány,
2. výskytu lineárních topografických morfologických prvků reliéfu,
3. výskytu ostrých litologických rozhraní,
4. výskytu projevů indikujících mechanické přetvoření hornin na
tektonických liniích, zejména zón drcení, jílových minerálů a zvodnění,
5. výskytu přístrojově zaznamenaných zemětřesení nebo historických
doložených zemětřesení a
6. projevů výskytu zlomů na pozemku jaderného zařízení, zejména jejich
zvýšené propustnosti pro pohyb podzemních vod horninovým prostředím.
(2) Charakteristikou porušení území k umístění jaderného zařízení
zlomem, při jejímž dosažení je umístění jaderného zařízení zakázáno, je
a) výskyt zóny pohybově nebo seismicky aktivního zlomu nebo jiného
pohybu zemské kůry, který by mohl způsobit deformaci jaderného zařízení
snižující jadernou bezpečnost, do vzdálenosti 5 km, nebo
b) vznik doprovodného zlomu na pozemku jaderného zařízení.
§ 7
Povodně
(1) Posuzování území k umístění jaderného zařízení z hlediska povodní
musí
a) hodnotit možnost zaplavení pozemku jaderného zařízení,
b) být provedeno v celém povodí, které může ovlivnit území k umístění
jaderného zařízení,
c) využívat meteorologické, hydrografické a hydrologické údaje,
d) zahrnovat
1. možnost zaplavení pozemku jaderného zařízení v důsledku srážek, tání
sněhu nebo bouře,
2. možnost vzniku a účinku zvláštní povodně způsobené poruchou nebo
havárií vodního díla usměrňujícího, vzdouvajícího nebo akumulujícího
vodu,
3. vliv akumulace vody a vzedmutí hladiny jako důsledek náhlého vzniku
přírodních nebo technických bariér ovlivňujících přirozený tok a
hladinu vod a
4. vliv eroze nebo usazování sedimentů a výskyt povodňových sedimentů v
povodí a
e) hodnotit povodňové riziko na pozemku jaderného zařízení s použitím
modelů povodňového rizika, a to s možností výskytu pětisetletého
průtoku.
(2) Charakteristikou povodní, při jejímž dosažení je umístění jaderného
zařízení zakázáno, je pravidelné zaplavování pozemku jaderného zařízení
v důsledku extrémních meteorologických situací s pravděpodobností
výskytu jednou za 100 let nebo vyšší.
§ 8
Oběh podzemní vody
(1) Posuzování území k umístění jaderného zařízení z hlediska oběhu
podzemní vody musí
a) hodnotit
1. výskyt hydrogeologických struktur podzemních vod, včetně minerálních
vod a dosud nevyužívaných zásob podzemních vod a minerálních vod, a
2. vliv podzemní vody na jaderné zařízení, včetně chemických vlastností
vody z hlediska agresivity, a
b) zahrnovat zpracování hydrogeologického modelu proudění podzemní
vody, včetně popisu hydrogeologických vrstev.
(2) Charakteristikou oběhu podzemní vody, při jejímž dosažení je
umístění jaderného zařízení zakázáno, je existence významných útvarů
podzemních vod, u nichž by mohlo dojít k trvalému znečištění
radioaktivní látkou.
§ 9
Další geodynamické jevy a geotechnické parametry základových půd
(1) Posuzování území k umístění jaderného zařízení z hlediska dalších
geodynamických jevů a geotechnických parametrů základových půd musí
a) hodnotit
1. vulkanismus a projevy postvulkanické činnosti,
2. svahové pohyby, včetně sněhových lavin,
3. propady a deformace povrchu území, včetně poddolování,
4. nepříznivé vlastnosti základových půd,
5. větrnou erozi a
6. zdroje prachových částic a úlomků hornin a
b) být provedeno v případě jevů podle písmene a)
1. bodu 1 do vzdálenosti 25 km,
2. bodů 2 a 3 do vzdálenosti 5 km a
3. bodu 4 na pozemku jaderného zařízení.
(2) Posuzování území k umístění jaderného zařízení z hlediska dalších
geodynamických jevů a geotechnických parametrů základových půd musí
zohlednit
a) v případě jevů podle odstavce 1 písm. a) bodu 1 výskyt vulkanických
hornin paleogenního až holocenního stáří a projevů postvulkanické
činnosti, zejména výronů plynů nebo minerálních vod, spojených s
minulou vulkanickou aktivitou,
b) v případě jevů podle odstavce 1 písm. a) bodu 2 nestabilitu svahů,
c) v případě jevů podle odstavce 1 písm. a) bodu 3 výskyt
1. kaveren a krasových formací,
2. hlubinných dolů, podzemních zásobníků plynu a jiných staveb
realizovaných v podzemních prostorech a pozůstatků historické těžby a
3. čerpacích vrtů a technologií rozpouštění k těžbě nerostných surovin
a podzemní vody, včetně propadu nebo deformace povrchu, a
d) v případě jevů podle odstavce 1 písm. a) bodu 4
1. geotechnické vlastnosti přítomných zemin a hornin a
2. stabilitu základových zemin a hornin při statickém a dynamickém
namáhání.
(3) Charakteristikou dalších geodynamických jevů a geotechnických
parametrů základových půd, při jejímž dosažení je umístění jaderného
zařízení zakázáno, je výskyt
a) vulkanických hornin pliocenního až holocenního stáří nebo projevů
postvulkanické činnosti, zejména výronu plynů nebo minerálních vod,
spojených s minulou vulkanickou aktivitou, do vzdálenosti 5 km,
b) jevů podle odstavce 2 písm. c)
1. na pozemku jaderného zařízení, nebo
2. mimo pozemek jaderného zařízení, hrozí-li propad nebo deformace
povrchu území k umístění jaderného zařízení s vlivem na jadernou
bezpečnost,
c) svahových pohybů snižujících jadernou bezpečnost, nebo
d) přetrvávajících nevhodných vlastností základových půd, a to
1. nevhodnosti základových půd pro zakládání objektů důležitých z
hlediska jaderné bezpečnosti, pokud průměrná rychlost příčných vln v
základové půdě je nižší než 360 m/s,
2. výskytu základové půdy s únosností nižší než 0,2 MPa,
3. výskytu prosedavých nebo silně bobtnavých základových půd,
4. výskytu základové půdy zařazené mezi středně organické nebo vysoce
organické, nebo
5. výskytu ztekucení zemin.
§ 10
Klimatické a meteorologické jevy
Posuzování území k umístění jaderného zařízení z hlediska klimatických
a meteorologických jevů musí hodnotit dlouhodobé klimatické vlastnosti
a meteorologické jevy, zejména
a) úhrny atmosférických srážek,
b) průměrné roční a měsíční teploty vzduchu,
c) směr a sílu větru,
d) zvrstvení a stabilitu atmosféry,
e) teplotu atmosféry a její náhlé změny,
f) výskyt přívalových dešťů,
g) výskyt blesků,
h) výskyt vichřic a tornád a
i) výskyt vzácných meteorologických událostí.
§ 11
Biologické jevy
Posuzování území k umístění jaderného zařízení z hlediska biologických
jevů musí hodnotit výskyt živých organizmů, žijících ve vodním,
horninovém nebo vzdušném prostředí, a jejich působení na technologické
systémy jaderného zařízení, zejména vzduchotechniky a chlazení.
§ 12
Přírodní požáry
Posuzování území k umístění jaderného zařízení z hlediska přírodních
požárů musí hodnotit výskyt lesních a jiných souvislých porostů a
zemědělsky využívaných území, které mohou být zdrojem přírodních
požárů, do vzdálenosti 5 km.
§ 13
Pád letadla a jiných objektů
Posuzování území k umístění jaderného zařízení z hlediska pádu letadla
a jiných objektů musí být provedeno stanovením pravděpodobnosti pádu
letadla a jiných objektů, jehož důsledky překonají projektem jaderného
zařízení předpokládanou odolnost systémů, konstrukcí a komponent s
vlivem na jadernou bezpečnost.
§ 14
Výbuchy a požáry, které mají původ v činnosti člověka, a jejich
zplodiny
(1) Posuzování území k umístění jaderného zařízení z hlediska výbuchů a
požárů, které mají původ v činnosti člověka, a jejich zplodin musí
a) hodnotit
1. scénáře výbuchu, požáru, včetně výskytu a vlastností látek schopných
vyvolat výbuch nebo požár, vlastností vzniklé tlakové vlny, letících
úlomků uvolněných v důsledku výbuchu a šíření zplodin hoření a
velikosti výbuchem vyvolaných vibrací,
2. ohrožení plynoucí z používání nebo ničení výbušnin, střeliva a
munice a
3. ohrožení plynoucí z důlních otřesů a
b) být provedeno do vzdálenosti 5 km.
(2) Charakteristikou výbuchů a požárů, které mají původ v činnosti
člověka, a jejich zplodin, při jejímž dosažení je umístění jaderného
zařízení zakázáno, je vzdálenost jejich výskytu od jaderného zařízení
znemožňující provést preventivní nebo ochranná opatření zamezující
ohrožení jeho jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, zvládání radiační
mimořádné události nebo zabezpečení.
§ 15
Kolize s ochranným nebo bezpečnostním pásmem
(1) Posuzování území k umístění jaderného zařízení z hlediska kolize s
ochranným nebo bezpečnostním pásmem musí hodnotit, zda pozemek
jaderného zařízení zasahuje do ochranného nebo bezpečnostního pásma
vymezeného podle jiného právního předpisu, zejména do
a) silničního ochranného pásma,
b) ochranného pásma dráhy,
c) ochranného pásma leteckých staveb,
d) ochranného pásma plynovodu, ropovodu nebo jiného produktovodu a
podzemního nebo nadzemního zásobníku plynu,
e) ochranného pásma zařízení elektrizační soustavy,
f) ochranného pásma zařízení na výrobu či rozvod tepelné energie,
g) chráněného ložiskového území nebo dobývacího prostoru,
h) ochranného pásma zvláště chráněného území,
i) ochranného pásma nemovité kulturní památky, ochranného pásma
nemovité národní kulturní památky, ochranného pásma památkové rezervace
nebo ochranného pásma památkové zóny,
j) ochranného pásma vodního zdroje,
k) ochranného pásma přírodních léčivých zdrojů, zdrojů přírodních
minerálních vod nebo území lázeňského místa,
l) zóny havarijního plánování jiného jaderného zařízení nebo stanovené
podle jiného právního předpisu a
m) ochranných pilířů jam, celíků a pásem povrchových a důlních objektů.
(2) Charakteristikou kolize s ochranným nebo bezpečnostním pásmem, při
jejímž dosažení je umístění jaderného zařízení zakázáno, je zasahování
pozemku jaderného zařízení do ochranného pásma podle odstavce 1 písm.
a) a b).
§ 16
Šíření radioaktivní látky ovzduším, podzemní a povrchovou vodou a
potravním řetězcem
Posuzování území k umístění jaderného zařízení z hlediska šíření
radioaktivní látky ovzduším, podzemní a povrchovou vodou a potravním
řetězcem musí
a) hodnotit
1. klimatické a meteorologické jevy podle § 10, členitost terénu z
hlediska proudění vzduchu a inverzních stavů a výskytu nepříznivých
podmínek pro rozptyl radioaktivních látek,
2. oběh povrchových a podzemních vod v území k umístění jaderného
zařízení, včetně nakládání s vodami, jehož je třeba k zajištění provozu
jaderného zařízení, a
3. současné využití území k umístění jaderného zařízení k zemědělské
činnosti, rybolovu, rekreaci, výrobě a zpracování potravin a jejich
surovin, odběru podzemních a povrchových vod, a to do vzdálenosti 5 km,
a
b) zahrnovat pro všechny výpusti a úniky radioaktivních látek při
provozních stavech jaderného zařízení během životního cyklu jaderného
zařízení
1. vytvoření scénáře šíření radioaktivních látek v atmosféře s použitím
vhodného výpočetního modelu zohledňujícího všechny podmínky šíření do
atmosféry,
2. vytvoření popisu šíření radioaktivních látek povrchovými a
podzemními vodami s použitím vhodného výpočetního modelu zohledňujícího
všechny podmínky šíření do hydrosféry a
3. odhad efektivní dávky reprezentativní osoby.
§ 17
Rozložení a hustota osídlení a jeho vývoj
Posuzování území k umístění jaderného zařízení z hlediska rozložení a
hustoty osídlení a jeho vývoje musí
a) hodnotit s ohledem na rozložení a hustotu osídlení a jeho vývoj
možnost zavedení neodkladných ochranných opatření,
b) být provedeno do vzdálenosti 30 km a
c) využívat
1. výsledky posledního provedeného sčítání lidu, domů a bytů,
2. údaje o hustotě osídlení jednotlivých sídel,
3. údaje o změně osídlení od posledního sčítání lidu, domů a bytů,
zejména o počtu fyzických osob a jejich ekonomické aktivitě, a
4. údaje o existenci a využívání veřejně přístupných budov.
§ 18
Zvláštní požadavky na rozsah a způsob posuzování území k umístění
hlubinného úložiště
(1) Posuzování území k umístění hlubinného úložiště musí hodnotit, zda
izolační a zádržné vlastnosti horninového prostředí v kombinaci s uměle
vytvořenými překážkami zajišťují, že uložený radioaktivní odpad
nezpůsobí při očekávaném vývoji hlubinného úložiště větší ozáření
reprezentativní osoby, než je dáno dávkovou optimalizační mezí. Při
získávání informací o území k umístění hlubinného úložiště musí být v
nejvyšší možné míře zachovány původní vlastnosti geologického
prostředí.
(2) Posuzování území k umístění hlubinného úložiště musí dále hodnotit
a) hloubkový dosah a rozměr vhodného horninového masívu pro umístění
hlubinného úložiště a vzdálenost geologických rozhraní a tektonických
poruch, které mohou působit jako cesty pro transport radioaktivních
látek,
b) strukturně geologické vlastnosti horninového prostředí, ve kterém je
umístěno hlubinné úložiště, včetně křehké a duktilní tektoniky,
c) původ a předpokládaný vývoj horninového prostředí,
d) vhodnost mechanických vlastností hornin pro zajištění dlouhodobé
stability přírodní bariéry hlubinného úložiště,
e) petrografické a mineralogické složení horninového prostředí,
f) výskyt nestejnorodého horninového prostředí s petrograficky a
mechanicky odlišnými typy hornin, které jsou postiženy hydrotermálními
a jinými druhotnými přeměnami,
g) výskyt endogenních a exogenních jevů, které mohou v přírodní bariéře
hlubinného úložiště vyvolat významné změny, zejména tektonických
procesů, seismické aktivity, vulkanismu, diapirismu, deformací povrchu
území a rychlosti eroze a sedimentace,
h) oběh podzemních vod v území k umístění hlubinného úložiště z
hlediska možné doby transportu, retardace, rozpustnosti a změny
koncentrace radioaktivní látky v důsledku mísení s podzemními vodami,
i) paleohydrogeologické procesy, klimatickou historii a předpokládaný
dlouhodobý vývoj klimatu v regionálním a globálním měřítku,
j) zranitelnost horninového prostředí a oběhu podzemních vod z hlediska
dlouhodobých klimatických změn a jejich doprovodných jevů, zejména
překrytí hlubinného úložiště ledem, permafrostem nebo vodou,
k) fyzikálně chemické, geochemické a mikrobiologické vlastnosti
geologického prostředí, zejména
1. zádržné vlastnosti horninového prostředí a uměle vytvořených
překážek,
2. chemické složení podzemní vody,
3. redukční podmínky,
4. obsah kyslíku a
5. přítomnost mikroorganismů, koloidů a organických látek,
l) geomechanické vlastnosti, zejména
1. pevnostní a deformační vlastnosti hornin a
2. napjatostní stav horninového prostředí,
m) plynopropustnost hornin,
n) tepelné vlastnosti horninového prostředí, včetně tepelného
gradientu,
o) výskyt současné a budoucí lidské aktivity, která je způsobilá
narušit izolační vlastnosti úložného systému, zejména využití
hostitelské horniny těžbou nerostných surovin nebo využíváním
geotermální energie nebo využíváním systému pro podzemní zásobníky
plynu,
p) výskyt změn v hostitelském a okolním geologickém prostředí vzniklých
vrtnou a báňskou činností v průzkumné fázi umísťování hlubinného
úložiště, při kterých by vznikly nové preferenční cesty pro migraci
radioaktivních látek, a
q) popsatelnost a predikovatelnost geologické stavby, oběhu podzemních
vod a fyzikálních, mechanických a geochemických vlastností horninového
prostředí území k umístění hlubinného úložiště.
(3) Hodnocení vlastností území k umístění hlubinného úložiště podle
odstavce 2 musí zohlednit hloubku pod zemským povrchem, v níž se
předpokládá umístění hlubinného úložiště.
(4) Charakteristikou vlastností území k umístění jaderného zařízení,
při jejímž dosažení je umístění hlubinného úložiště zakázáno, je
a) horninové prostředí, které umožňuje migraci radioaktivních,
chemických a toxických látek, které se mohou uvolnit z uloženého
radioaktivního odpadu tak, že při očekávaném vývoji hlubinného úložiště
dojde k většímu ozáření reprezentativní osoby, než je dáno dávkovou
optimalizační mezí,
b) nemožnost vytvoření
1. komplexního prostorového modelu geologické stavby z důvodu složité
geologické stavby a tektonických poměrů,
2. hydrogeologického modelu v důsledku obtížné popsatelnosti a
predikovatelnosti hydrogeologických poměrů území k umístění jaderného
zařízení, nebo
3. geomechanických a geochemických modelů území k umístění jaderného
zařízení, nebo
c) přítomnost zdrojů geotermální energie.
§ 19
Zvláštní požadavky na rozsah a způsob posuzování území k umístění
přípovrchového úložiště nebo podzemního úložiště
(1) Posuzování území k umístění přípovrchového úložiště nebo podzemního
úložiště musí hodnotit, zda izolační a zádržné vlastnosti horninového
prostředí v kombinaci s uměle vytvořenými překážkami zajišťují, že
uložený radioaktivní odpad nezpůsobí při očekávaném vývoji tohoto
úložiště větší ozáření reprezentativní osoby, než je dáno dávkovou
optimalizační mezí. Při získávání informací o území k umístění
přípovrchového úložiště nebo podzemního úložiště musí být v nejvyšší
možné míře zachovány původní vlastnosti geologického prostředí.
(2) Posuzování území k umístění úložiště radioaktivního odpadu podle
odstavce 1 musí dále hodnotit
a) hloubkový dosah a rozměr vhodného horninového masívu a mocnost
zvětralé zóny,
b) vzdálenost geologických rozhraní a tektonických poruch, které mohou
působit jako cesty pro transport radioaktivní látky, a
c) geomechanické vlastnosti, zejména pevnostní a deformační vlastnosti
hornin a přirozený stav napjatosti horninového prostředí.
(3) Charakteristikou vlastností území k umístění jaderného zařízení,
při jejímž dosažení je umístění úložiště radioaktivního odpadu podle
odstavce 1 zakázáno, je horninové prostředí, které umožňuje pohyb
radioaktivních, chemických a toxických látek tak, že při očekávaném
vývoji tohoto úložiště dojde k většímu ozáření reprezentativní osoby,
než je dáno dávkovou optimalizační mezí.
§ 20
Požadavky na obsah dokumentace pro umístění jaderného zařízení
Zadávací bezpečnostní zpráva musí obsahovat
a) obecnou část, obsahující
1. identifikační údaje o zpracovatelích zadávací bezpečnostní zprávy,
údaje o jejich odborném zaměření, odborné způsobilosti a autorizaci,
byla-li jim udělena,
2. obecné informace o vlastnostech území k umístění jaderného zařízení
z oblasti geografické a demografické v rozsahu, z nějž lze vycházet při
posouzení jednotlivých vlastností území k umístění jaderného zařízení
podle § 3, a
3. výčet použitých metod, podkladů a zdrojů informací,
b) vlastní zhodnocení vlastností území k umístění jaderného zařízení a
jejich charakteristik, včetně výčtu podkladů a zdrojů informací
použitých při hodnocení a metod hodnocení, zahrnující
1. blízká průmyslová, dopravní a vojenská zařízení a lesní porosty, kde
se mohou vyskytnout jevy, které mají původ v činnosti člověka, a způsob
jejich posouzení,
2. vliv jiného jaderného zařízení v území k umístění jaderného
zařízení,
3. klimatické a meteorologické jevy,
4. oběh podzemní vody a povodně,
5. geodynamické jevy a geotechnické parametry základových půd,
6. vliv šíření radioaktivních látek,
7. shrnutí jednotlivých vlastností území k umístění jaderného zařízení
a jejich charakteristik z hlediska zákazu umístění jaderného zařízení,
8. požadavky na projekt jaderného zařízení vzešlé z hodnocení území k
umístění jaderného zařízení a
9. v případě úložiště radioaktivního odpadu předpokládané vlastnosti
radioaktivního odpadu a požadavky na institucionální kontrolu,
c) popis projektu jaderného zařízení z hlediska naplnění požadavků na
jadernou bezpečnost, radiační ochranu, technickou bezpečnost,
monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a
zabezpečení a
d) výkresovou dokumentaci, která v odpovídajícím rozlišení zaznamená
hodnocené jevy a jejich charakteristiky a projekt jaderného zařízení.
§ 21
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2017.
Předsedkyně:
Ing. Drábová, Ph.D., v. r.
1) Směrnice Rady 2009/71/Euratom ze dne 25. června 2009, kterou se
stanoví rámec Společenství pro jadernou bezpečnost jaderných zařízení.
Směrnice Rady 2013/59/Euratom ze dne 5. prosince 2013, kterou se
stanoví základní bezpečnostní standardy ochrany před nebezpečím
vystavení ionizujícímu záření a zrušují se směrnice 89/618/Euratom,
90/641/Euratom, 96/29/Euratom, 97/43/Euratom a 2003/122/Euratom.
Směrnice Rady 2014/87/Euratom ze dne 8. července 2014, kterou se mění
směrnice 2009/71/Euratom, kterou se stanoví rámec Společenství pro
jadernou bezpečnost jaderných zařízení.
