Vyhláška č. 356/2002 Sb. kterou se stanoví seznam znečišťujících látek, obecné emisní limity, způsob předávání zpráv a informací, zjišťování množství vypouštěných znečišťujících látek, tmavosti kouře, přípustné míry obtěžování zápachem a intenzity pachů, podmínky autorizace osob, požadavky na vedení provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší a podmínky jejich uplatňování
PŘEDPIS BYL ZRUŠEN 18.07.2009
| se změnami: | 363/2006 Sb., 570/2006 Sb., zrušeno 205/2009 Sb. |
| uveřejněno v: | č. 127/2002 Sbírky zákonů na straně 7537 |
| schváleno: | 11.07.2002 |
| účinnost od: | 14.08.2002 |
| zrušeno: | 18.07.2009 |
| [Textová verze] |
356/2002 Sb.
VYHLÁŠKA
Ministerstva životního prostředí
ze dne 11. července 2002,
kterou se stanoví seznam znečišťujících látek, obecné emisní limity,
způsob předávání zpráv a informací, zjišťování množství vypouštěných
znečišťujících látek, tmavosti kouře, přípustné míry obtěžování
zápachem a intenzity pachů, podmínky autorizace osob, požadavky na
vedení provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší a podmínky jejich
uplatňování
Změna: 363/2006 Sb.
Změna: 570/2006 Sb.
Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 55 odst. 3 zákona č.
86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů
(zákon o ochraně ovzduší), (dále jen "zákon") k provedení § 5 odst. 12,
§ 6 odst. 9, § 9 odst. 10, § 10 odst. 2, § 13 odst. 8, § 15 odst. 14 a
§ 17 odst. 10 zákona:
HLAVA I
Obecná ustanovení
§ 1
Předmět úpravy
Vyhláška stanoví
a) seznam znečišťujících látek a jejich stanovených skupin,
b) katalog stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší (dále jen
"zdroj"),
c) obecné emisní limity pro znečišťující látky a jejich stanovené
skupiny a pro tmavost kouře,
d) způsob předávání zpráv a informací,
e) způsob zjišťování množství vypouštěných znečišťujících látek,
tmavosti kouře, metody, technické prostředky pro měření emisí a
požadavky na lhůty a na zpracování jeho výsledků,
f) podmínky autorizace osob pro výkon některých činností souvisejících
s ochranou ovzduší,
g) požadavky na vedení provozní evidence zvláště velkých, velkých a
středních zdrojů,
h) požadavky na hlášení havárií a poruch,
i) požadavky na zpracování souboru technickoprovozních parametrů a
technickoorganizačních opatření k zajištění provozu stacionárního
zdroje (dále jen "provozní řád"),
j) požadavky na vedení registrů v rámci informačního systému kvality
ovzduší,
k) náležitosti žádosti o stanovisko a povolení.
§ 2
Základní pojmy
Pro účely této vyhlášky se rozumí
a) emisním hmotnostním tokem - podíl hmotnosti znečišťující látky
odváděné ze zdroje do vnějšího ovzduší (dále jen "ovzduší") a času, po
který je tato látka odváděna, vyjádřený v hmotnostních jednotkách za
jednotku času; je jím popsána míra vlivu zdroje na kvalitu ovzduší,
b) hmotnostní koncentrací znečišťující látky - množství znečišťující
látky vyjádřené v hmotnostních jednotkách v jednotce objemu odpadního
plynu (podíl hmotnosti znečišťující látky a objemu odpadního plynu) za
definovaných stavových podmínek, eventuálně po přepočtu na vztažné
podmínky,
c) měřením emisí - stanovení hmotnostních toků a hmotnostních
koncentrací znečišťujících látek pomocí měření,
d) výpočtem emisí - stanovení hmotnostních toků emisí látkovou bilancí
technologického procesu nebo pomocí emisních faktorů,
e) měrnou výrobní emisí - poměr hmotnosti do ovzduší přecházející
znečišťující látky ke vztažné veličině stanovený měřením a výpočtem na
jednotlivém zařízení nebo souboru zařízení zdroje; vztažnou veličinou
bývá zejména hmotnost spáleného paliva nebo množství tepla přivedeného
palivem nebo hmotnost vstupní suroviny nebo množství nebo hmotnost
jednotek produkce na jednotlivém měřeném zařízení nebo souboru zařízení
zdroje,
f) emisním faktorem - střední měrná výrobní emise typická pro určitou
skupinu zdrojů,
g) kontinuálním měřením emisí - průběžné měření hmotnostních
koncentrací znečišťujících látek pomocí prostředků emisního měřicího
systému splňujícího požadavky uvedené v příloze č. 6 k této vyhlášce.
Emisní měřicí systém se zpravidla skládá ze zařízení pro odběr a úpravu
vzorku nebo měřicí trasy, přístrojů pro měření sledovaných složek,
přístrojů pro měření stavových a vztažných (referenčních, srovnávacích)
veličin, přístrojů pro stanovení průtoku odpadního plynu a zařízení pro
sběr, vyhodnocování a třídění naměřených hodnot a prostředků pro jejich
registraci, distribuci a uchovávání,
h) kalibrací přístroje - soubor úkonů, které dávají za určených
podmínek závislost mezi hodnotami indikovanými měřicím přístrojem a
hodnotami sledované veličiny,
i) metrologickou návazností měření - zařazení daného emisního měření do
nepřerušené posloupnosti přenosu hodnoty měřené veličiny počínaje
etalonem nejvyšší metrologické kvality pro daný účel,
j) ověřením emisního měřicího systému - porovnání hodnot evidovaných v
emisním měřicím systému s hodnotami měřenými referenční nebo
ekvivalentní metodou, metrologicky navázaným jednorázovým měřením,
k) jednorázovým měřením emisí - měření emisí prováděné pomocí
jednotlivých diskontinuálních měření v intervalech a způsobem
předepsaným touto vyhláškou; jednorázové měření se provádí manuálním
odběrem vzorku a následnou fyzikální, fyzikálně-chemickou nebo
chemickou analýzou, nebo přímým měřením přístroji pro kontinuální
měření,
l) jednotlivým měřením - jedno měření jedné znečišťující látky v
odpadním plynu v trvání od přibližně 1 minuty do 24 hodin, v závislosti
na koncentraci znečišťující látky, metodě stanovení a požadavcích této
vyhlášky podle příslušných technických norem pro měření emisí nebo
podmínek stanovených orgány ochrany ovzduší, jehož postup je uveden v
příručce jakosti autorizované osoby podle § 15 odst. 1 písm. a) zákona,
m) tuhými znečišťujícími látkami - částice různých velikostí, tvaru,
původu, složení a struktury, které jsou za teploty a tlaku v komíně,
výduchu, výpusti nebo při měření emisí přítomny v odpadním plynu v
pevném skupenství a jsou jím unášeny,
n) celkovým organickým uhlíkem (TOC) - celkové množství uhlíku
obsaženého v organických sloučeninách, které jsou přítomny v parní a
plynné fázi v odpadním plynu, vyjádřené v hmotnostních jednotkách v
jednotce objemu za definovaných stavových podmínek, eventuálně po
přepočtu na vztažné podmínky,
o) těžkými kovy - kovy nebo metaloidy, které jsou stabilní a mají
měrnou hmotnost vyšší než 4 500 kg.m
-3
, a jejich sloučeniny,
p) persistentními organickými látkami (POP) - organické látky, které
vykazují toxické vlastnosti, jsou persistentní, bioakumulují se,
dochází u nich k depozicím a k dálkovému přenosu v ovzduší a je u nich
pravděpodobný významný škodlivý vliv na lidské zdraví nebo škodlivé
účinky na životní prostředí,
r) zrušeno
s) zrušeno
t) zrušeno
u) zrušeno
v) zrušeno
w) zrušeno
x) zrušeno
y) zrušeno
z) zrušeno
aa) zrušeno
bb) zrušeno
cc) provozovnou - stavebně samostatný objekt nebo výrobně samostatný
úsek (provozní celek), kde je umístěn zdroj nebo více zdrojů,
provozovaných jedním provozovatelem,
dd) zařízením - spalovací nebo výrobní technologické zařízení, které
může být samostatným zdrojem znečišťování ovzduší nebo může společně s
dalšími zařízeními (skupina kotlů nebo skupina technologických úseků)
tvořit zdroj znečišťování,
ee) havárií zdroje - nenadálý nebo neočekávaný stav, při němž
bezprostředně a výrazně vzrostou emise znečišťujících látek a zdroj
nelze zpravidla regulovat ani zastavit běžnými technickými postupy,
ff) jmenovitě určeným zdrojem - významný zdroj uvedený v § 17 nebo ve
zvláštním právním předpisu,^1) pro který platí zvláštní požadavky na
měření emisí,
gg) fugitivní emisí - vnášení znečišťujících látek do životního
prostředí, kdy nelze měřením určit všechny veličiny nutné k výpočtu
hmotnostního toku. Tento pojem zahrnuje zejména emise látek uvolňované
do atmosféry okny, dveřmi, větracími průduchy a podobnými otvory,
netěsnostmi rozvodů a armatur a veškeré emise vznikající při provozu
zdrojů z volného prostranství,
hh) odpadním plynem - plyn s obsahem znečišťujících látek, který je
odváděn nebo který uniká do venkovní atmosféry ze zdrojů znečišťování;
jsou to zejména spaliny, odpadní vzdušina, technologické odplyny,
případně jiné plynné látky,
ii) normálními stavovými podmínkami - teplota 273,15 K (0 st. C) a tlak
101,325 kPa.
HLAVA II
Seznam znečišťujících látek a jejich stanovených skupin, katalog
zdrojů, obecné emisní limity a poskytování informací
(K § 5 odst. 12 a § 13 odst. 8 zákona)
§ 3
Seznam znečišťujících látek
Seznam znečišťujících látek a jejich stanovených skupin (§ 5 odst. 12
zákona) je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce.
§ 4
Katalog kategorií, skupin a podskupin zdrojů
(1) Obsah a náležitosti katalogu kategorií, skupin a podskupin zdrojů
uvádí příloha č. 3 k této vyhlášce.
(2) Způsob stanovení kategorie zdrojů nezahrnutých v odstavci 1 se
provádí podle náležitostí uvedených ve zvláštním právním předpisu.^1)
§ 5
Obecné emisní limity
(1) Obecné emisní limity znečišťujících látek a jejich stanovených
skupin a přípustná tmavost kouře a emisní limity jsou uvedeny v
přílohách č. 1 a č. 2 k této vyhlášce.
(2) zrušen
§ 6
Poskytování a zpřístupňování informací
(1) Provozovatelé zdrojů znečišťování ovzduší (dále jen "provozovatel")
poskytují informace všem příslušným orgánům ochrany ovzduší nejpozději
ve lhůtě do patnácti kalendářních dnů, nebo bezodkladně, pokud na
poskytované informaci závisí ochrana lidského zdraví, životního
prostředí nebo důležitého veřejného zájmu žadatelem o informaci
zdůrazněného, včetně dotazu orgánu Evropské komise podle § 37 odst. 1
zákona.
(2) Seznam držitelů platného osvědčení podle § 15 zákona se
zpřístupňuje ve Věstníku Ministerstva životního prostředí (dále jen
"Věstník ministerstva").
(3) Ministerstvo životního prostředí (dále jen "ministerstvo")
poskytuje informace z registru regulovaných látek a osob, které s nimi
zacházejí (§ 32 odst. 8 zákona).
(4) Seznam závazných metod pro zpracování rozptylových studií podle §
17 odst. 5 zákona stanoví zvláštní právní předpis^2) spolu s
referenčními metodami pro zpracování rozptylových studií a aktualizuje
se o nově schválené metody. Aktualizovaný seznam se zpřístupňuje ve
Věstníku ministerstva.
(5) V případě, že ze zvláštních právních předpisů nebo právních
předpisů Evropských společenství vyplynou povinnosti poskytovat nové
nebo rozšířené informace, dohodne ministerstvo s příslušnými orgány
ochrany ovzduší způsob jejich zpřístupňování, který bude oznámen ve
Věstníku ministerstva.
(6) Seznam technických norem pro měření emisí a požadavků na emisní
měřicí systémy je uveden v přílohách č. 5 a č. 6 k této vyhlášce. Tento
seznam se doplňuje o nově přijaté normy. Změny seznamu jsou
zpřístupňovány ve Věstníku ministerstva.
(7) Oznámení o podání žádosti o povolení podle § 17 odst. 1 písm. b),
c) a d) a odst. 2 písm. c) zákona u nové spalovny odpadu nebo
spoluspalovacího zařízení nebo u jejich podstatných změn, s informací o
místě, kde lze do této žádosti včetně všech stanovených náležitostí
nahlížet, zpřístupní příslušné orgány ochrany ovzduší, na jejichž
územním obvodu je nebo má být zařízení umístěno, na portálu veřejné
správy a svých úředních deskách na 30 dnů. V této době může každý podat
příslušnému orgánu své připomínky k žádosti. Příslušný orgán ochrany
ovzduší před vydáním povolení připomínky posoudí. Stejným způsobem jsou
zpřístupněna i vydaná povolení, jakož i jejich veškeré následné změny
nebo dodatky. Oznámení o podání žádosti o schválení plánu snižování
emisí u zdroje podle § 54 odst. 10 zákona s informací o místě, kde lze
do této žádosti včetně všech stanovených náležitostí nahlížet,
zpřístupní příslušné orgány ochrany ovzduší, na jejichž územním obvodu
je zdroj umístěn, na portálu veřejné správy a svých úředních deskách na
30 dnů. V této době může každý podat příslušnému orgánu své připomínky
k žádosti. Příslušný orgán ochrany ovzduší před schválením plánu
připomínky posoudí. Stejným způsobem jsou zpřístupněna i schválená
vyhotovení plánu.
(8) Provozovatelé spaloven a spoluspalovacích zařízení se jmenovitou
provozní kapacitou 2 tuny odpadu za hodinu a více zpřístupní veřejnosti
roční zprávu o jejich provozu. Zpráva obsahuje zejména údaje o druzích
a ročních hmotnostních tocích spálených odpadů, o vypouštěných
znečišťujících látkách, o plnění emisních limitů, o množství a způsobu
odstraňování odpadu po spálení a o veškerých odchylkách od schváleného
provozního řádu.
HLAVA III
Způsob zjišťování emisí a technické prostředky pro měření emisí
znečišťujících látek, měření tmavosti kouře, emisí pachových látek a
způsob stanovení přípustné míry obtěžování zápachem, měření emisí u
jmenovitě určených zdrojů
(K § 9 odst. 10 zákona)
§ 7
(1) Emise se zjišťují měřením, popřípadě výpočtem, pokud se od měření
upustilo v případech uvedených v odstavci 10.
(2) Emise zjišťované měřením prokazují provozovatelé jednorázovým
měřením nebo kontinuálním měřením a výpočtem s použitím výsledků těchto
měření.
(3) Emise zjišťované výpočtem prokazují provozovatelé podle § 9 odst. 1
zákona bilancí technologického procesu nebo s použitím emisních
faktorů. Emisní faktory pro vybrané spalovací zdroje a ostatní zdroje
jsou uvedeny ve zvláštním právním předpisu^1) a v příloze č. 4 k této
vyhlášce.
(4) Měřením se zjišťují emise jen těch znečišťujících látek nebo jejich
stanovených skupin, pro něž má daný zdroj určeny emisní limity
specifické nebo obecné uplatněné postupem podle § 9 odst. 4 zákona.
Toto ustanovení neplatí pro jmenovitě určené zdroje podle § 17.
(5) Odběr vzorků nebo měření se provádí podle § 9 odst. 2 zákona v
místě před vyústěním odpadního plynu do ovzduší nebo na jiném místě,
jestliže je v něm složení odpadního plynu stejné jako ve vyústění nebo
je přesně definováno obsahem srovnávací složky, nejčastěji kyslíku,
tak, aby výsledky měření byly porovnatelné s hodnotami emisních limitů.
Odběr vzorků fugitivních emisí se provádí podle požadavků této
vyhlášky, příslušných technických norem pro měření emisí a podmínek
stanovených orgány ochrany ovzduší.
(6) Vybudování místa pro odběr vzorku nebo měření emisí (měřicí místo)
a jeho udržování v provozuschopném stavu zajišťuje provozovatel [§ 11
odst. 1 písm. j) zákona] v souladu s technickými normami uvedenými v
přílohách č. 5 a č. 6 k této vyhlášce a zabezpečí je z hlediska
bezpečnosti práce podle zvláštního právního předpisu.^3) V souladu s
těmito přílohami se měřicí místo vybaví odběrovými přírubami.
(7) Schválení měřicího místa Českou inspekcí životního prostředí (dále
jen "inspekce") je součástí podmínek kolaudačního nebo jiného obdobného
rozhodnutí. Popis měřicího místa se uvádí v provozním řádu zdroje.
(8) Způsob sledování provozu zdroje a stanovení emisí pro případ
výpadku kontinuálního měření uvádí provozovatel v provozním řádu
zdroje.
(9) Zařízení, která jsou provozována pouze po dobu v úhrnu
nepřekračující 700 hodin v kalendářním roce a jsou pro taková použití
předem označena a evidována inspekcí, nemusejí být kontinuálním měřením
vybavena, i kdyby jinak takové povinnosti podléhala.
(10) Od měření emisí znečišťujících látek lze upustit v případech, kdy
nelze dostupnými technickými prostředky zaručit, že měření odráží
skutečný stav znečišťování ovzduší. Tímto ustanovením není dotčena
povinnost provozovatelů zdrojů podle § 9 odst. 1 zákona a § 12 odst. 1
písm. f) zákona. Způsob měření projedná provozovatel s orgánem kraje.
(11) U spalovacích zdrojů sestávajících z většího počtu spalovacích
zařízení (například kotlů), která mají významně odlišné technické
parametry (výkon, palivo, technickou konstrukci, dobu provozování v
průběhu kalendářního roku, odvod spalin), může provozovatel projednat s
inspekcí stanovení individuálního měřicího plánu zdroje, který je
uveden v provozním řádu zdroje.
§ 8
Jednorázové měření
(1) Jednorázové měření se provádí u zvláště velkých, velkých a
středních zdrojů tak, aby byly stanoveny emise každého jednotlivého
zařízení zdroje
a) ke dni stanovenému v povolení podle § 17 odst. 1 písm. d) zákona při
uvádění zařízení do provozu,
b) po každé záměně paliva nebo suroviny nad rámec schváleného
provozního řádu,
c) po každém významném a trvalém zásahu do konstrukce nebo vybavení
zařízení zdroje, který by mohl vést ke změně emisí,
a to do 3 měsíců od vzniku některé ze skutečností uvedených pod písmeny
a) až c). Místa odběru vzorků nebo měření emisí jsou popsána v
provozním řádu zdroje nebo v případě, že u zdroje se provozní řád
nezpracovává, v rozhodnutí inspekce podle § 7 odst. 7.
(2) Jednorázové měření v místech odběru vzorků nebo měření stanovená
podle odstavce 1 se dále provádí
a) u zvláště velkých zdrojů dvakrát za kalendářní rok, ne dříve než po
uplynutí 3 měsíců od data předchozího měření, pokud provozovatel nemá
povinnost měřit kontinuálně nebo pokud tato povinnost není stanovena
zvláštním právním předpisem^1) nebo přílohou č. 14 k této vyhlášce
jinak,
b) u velkých zdrojů jedenkrát za kalendářní rok, ne dříve než po
uplynutí 6 měsíců od data předchozího měření, pokud provozovatel nemá
povinnost měřit kontinuálně nebo pokud není stanoveno zvláštním právním
předpisem^1) jinak,
c) u středních zdrojů jednou za 3 kalendářní roky, ne dříve než po
uplynutí 18 měsíců od data předchozího měření, a to u kotlů spalujících
tuhá, kapalná nebo plynná paliva o tepelném výkonu rovném nebo vyšším
než 1 MW a dále u zdrojů, u kterých se dodržování emisních limitů
dosahuje úpravou technologického řízení výrobního procesu nebo použitím
zařízení k čištění odpadního plynu,
d) u středních zdrojů nespadajících pod písmeno c) jednou za 5
kalendářních roků, ne dříve než po uplynutí 30 měsíců od data
předchozího měření.
(3) Termín, rozsah měření a autorizovanou osobu, která bude měření
provádět, oznámí provozovatel písemně inspekci nejpozději 14 dní před
datem zahájení měření. Případné změny oznámení provozovatel ohlásí
inspekci neprodleně; v případě změny termínu měření postupuje
provozovatel v dohodě s inspekcí.
(4) Jednorázovým měřením se stanovují emise znečišťujících látek, pro
něž má daný proces určeny emisní limity, pokud pro ně není stanovena
povinnost měřit kontinuálně. Odchylně od tohoto ustanovení se povinnost
měření upravuje u jmenovitě určených zdrojů stanovených zvláštním
právním předpisem^1) a v § 17.
(5) Pro jednorázové měření emisí lze použít pouze těch měřicích metod,
které umožní stanovit koncentrace znečišťujících látek alespoň v
intervalu od 10 % do 200 % emisního limitu. Technické normy
jednorázového měření obsahuje příloha č. 5 k této vyhlášce.
(6) Jednorázová měření zajišťují provozovatelé prostřednictvím
autorizované osoby.
(7) Jednorázové měření u zdroje lze nahradit měřením kontinuálním, a to
na základě žádosti provozovatele. V tomto případě postupuje
provozovatel podle § 11 a 12.
§ 9
Provedení jednorázového měření
(1) Při jednorázovém měření manuálními metodami se provádí
a) nejméně 3 jednotlivá měření u zdrojů s neměnnými provozními
podmínkami,
b) nejméně 6 jednotlivých měření u zdrojů s proměnlivými provozními
podmínkami, nebo
c) více jednotlivých měření u zdrojů s periodickým, přerušovaným,
šaržovým způsobem výroby, tak, aby měření postihlo celý časový interval
cyklu nebo šarže.
Doba odběru dílčích, na sebe navazujících vzorků se přizpůsobí
očekávaným koncentracím v souladu s technickými postupy pro měření
emisí a požadavky této vyhlášky, technickými normami pro měření emisí
uvedenými v příloze č. 5 k této vyhlášce a podmínkami stanovenými v
rozhodnutích orgánů ochrany ovzduší.
Při jednorázovém měření za použití přístrojů pro kontinuální měření se
měření provádí po celou dobu podle odstavců 2 a 3.
(2) Minimální doba jednorázového měření podle § 8 odst. 1
a) je 6 hodin u zvláště velkých, velkých a středních zdrojů při
maximálním projektovaném výkonu zdroje, nebo
b) je u zdrojů s periodickým, přerušovaným nebo šaržovitým způsobem
výroby stanovena tak, že se měření provádí po celou dobu trvání cyklu
při maximálním projektovaném výkonu zdroje. Trvá-li cyklus nejdéle 4
hodiny, musí jednorázové měření zahrnovat nejméně 3 šarže, pokud je
možno je provést během jednoho dne. Trvá-li jeden cyklus déle než 4
hodiny, měří se emise průběžně po celou dobu trvání jednoho výrobního
cyklu při jmenovitém výkonu zdroje.
Pokud nelze u zdroje dosáhnout z technických důvodů maximálního
projektovaného výkonu, provede se měření při maximálním dosažitelném
výkonu zdroje. Zvýšení výkonu zdroje po datu měření se hodnotí jako
významný a trvalý zásah do konstrukce zdroje.
(3) Minimální doba jednorázového měření podle § 8 odst. 2
a) je 6 hodin u středních zdrojů při obvyklém provozním výkonu zdroje,
kterým se rozumí výkon za nepřetržitého využití zařízení zdroje s
dosažením produkce, která je z hlediska ekonomických a obchodních
podmínek provozovatele v období od posledního autorizovaného měření
průměrná a obvyklá,
b) je 6 hodin u zvláště velkých a velkých zdrojů s neměnnými provozními
podmínkami při obvyklém provozním výkonu zdroje,
c) je 12 hodin u zvlášť velkých a velkých zdrojů s proměnlivými
provozními podmínkami při obvyklém provozním výkonu zdroje, nebo
d) je u zdrojů s periodickým, přerušovaným nebo šaržovitým způsobem
výroby stanovena tak, že se měření provádí po celou dobu trvání cyklu
při obvyklém provozním výkonu zdroje. Trvá-li cyklus nejdéle 4 hodiny,
zahrnuje jednorázové měření nejméně 3 šarže, pokud je možno je provést
během jednoho dne. Trvá-li jeden cyklus déle než 4 hodiny, měří se
emise průběžně po celou dobu trvání jednoho výrobního cyklu při
obvyklém provozním výkonu zdroje.
(4) U spalovacích zdrojů s kotli o jmenovitém tepelném výkonu každého z
nich nižším než 5 MW spalujícími výhradně lehký topný olej, zemní plyn
nebo paliva LPG lze hmotnostní koncentrace oxidu uhelnatého a oxidů
dusíku zjišťovat také potenciometricky přímým měřením přístroji s
elektrochemickými snímači.
(5) Při jednorázovém měření na zdrojích podle odstavce 4 se provádí na
každém zařízení (kotli) zdroje nejméně
a) 3 jednotlivá měření, každé v trvání minimálně 15 minut nepřetržitě s
periodou ukládání měřené hodnoty rovnou nebo kratší než 30 sekund u
zdroje s neměnnými provozními podmínkami,
b) 6 jednotlivých měření, každé v trvání minimálně 15 minut nepřetržitě
s periodou ukládání měřené hodnoty rovnou nebo kratší než 30 sekund u
zdroje s proměnnými provozními podmínkami.
(6) Na zdrojích vybavených látkovým filtrem pro omezování znečišťování
ovzduší s výstupní koncentrací tuhých znečišťujících látek nižší než 50
mg.m
-3
za provozních stavových podmínek a s emisním limitem stanoveným
výhradně pro tuhé znečišťující látky se provádí tři jednotlivá měření
koncentrace tuhých znečišťujících látek. Doba odběru dílčích, na sebe
navazujících vzorků se přizpůsobí očekávaným koncentracím, v souladu s
požadavky této vyhlášky, technickými normami pro měření emisí podle
příloh č. 5 a č. 6 k této vyhlášce a podmínkami stanovenými v
rozhodnutích orgánů ochrany ovzduší, minimálně však v trvání
nepřetržitě 30 minut pro každé jednotlivé dílčí měření.
§ 10
Vyhodnocení jednorázového měření
(1) Výsledky jednorázového měření se zpracují tak, aby je bylo možno
porovnat s emisními limity. Schopnost zdroje dodržovat emisní limit je
prokázána, pokud průměr jednotlivých měření koncentrace znečišťující
látky za celé měření vypočítaný podle odstavců 3 až 5 je menší nebo
roven hodnotě emisního limitu a současně každá hodnota koncentrace
znečišťující látky zjištěná jednotlivým měřením je menší než 120 %
emisního limitu, pokud zvláštní právní předpis^1) nestanoví jinak.
Obdobně se hodnotí dodržení emisního limitu, je-li vyjádřen jinou
měřitelnou veličinou než koncentrací znečišťující látky.
(2) U jednorázového měření koncentrace znečišťujících látek prováděného
přístroji pro kontinuální měření se emisní limit považuje za dodržený,
je-li aritmetický průměr třicetiminutových středních hodnot vypočtený
podle odstavce 5 menší nebo roven hodnotě emisního limitu a současně
každá třicetiminutová střední hodnota zjištěné koncentrace znečišťující
látky je menší než 120 % emisního limitu, pokud zvláštní právní
předpis^1) nestanoví jinak.
(3) Vyhodnocení jednorázového měření obsahuje údaj o hmotnostní
koncentraci znečišťující látky, jejím hmotnostním toku a měrné výrobní
emisi a podmínky jejich platnosti pro jednotlivé měřené zařízení nebo
technologický proces. Je-li hodnota měrné výrobní emise současně
stanovena u zdroje jako emisní limit, je její případné překročení
prokázané na základě výsledků jednorázového měření považováno za
překročení emisního limitu.
(4) Jednorázové měření koncentrace znečišťujících látek manuálními
metodami se vyhodnotí jako střední hodnoty za dobu odběru vzorku
vyjádřené po přepočtu na stanovené podmínky a vážený průměr těchto
hodnot za celé měření.
(5) Jednorázové měření koncentrace znečišťujících látek přístroji pro
kontinuální měření se vyhodnotí jako střední hodnoty za každých 30
minut měření vyjádřené po přepočtu na stanovené podmínky a jako
aritmetický průměr těchto hodnot za celé měření.
(6) Jednorázové měření koncentrace oxidu uhelnatého nebo oxidů dusíku
provedené přístroji s elektrochemickými snímači na zdroji s kotli o
jmenovitém výkonu každého z nich nižším než 5 MW spalujícími výhradně
lehký topný olej, zemní plyn nebo paliva LPG se vyhodnotí jako střední
hodnoty za každých 15 minut měření při provozu hořáku kotle vyjádřené
po přepočtu na stanovené podmínky a jako aritmetický průměr těchto
hodnot za celé měření.
(7) Na základě výsledků jednorázového měření se stanoví měrná výrobní
emise znečišťující látky, nebo stanovené skupiny znečišťujících látek.
Součinem měrné výrobní emise a počtu jednotek vztažné veličiny
dosaženého v průběhu kalendářního roku se vypočte roční hmotnostní tok
(roční emise) znečišťující látky.
§ 11
Kontinuální měření
(1) Kontinuální měření se provádí u zvláště velkých a velkých zdrojů v
těch případech, kdy se dodržení emisního limitu dosahuje úpravou
technologického řízení výrobního procesu nebo použitím zařízení k
čištění odpadního plynu. Ustanovení § 8 odst. 1 tím není dotčeno.
(2) U zdrojů uvedených v odstavci 1 se kontinuálním měřením zjišťuje
dodržování emisního limitu pouze té znečišťující látky, jejíž roční
hmotnostní tok překračuje při maximálním projektovaném výkonu zdroje a
při hmotnostní koncentraci znečišťující látky odpovídající emisnímu
limitu hodnoty
a) 200 t tuhých znečišťujících látek,
b) 1000 t oxidu siřičitého,
c) 4 t chloru a jeho plynných anorganických sloučenin chloru
vyjádřených jako chlor,
d) 10 t těkavých organických látek vyjádřených jako celkový organický
uhlík,
e) 200 t oxidů dusíku vyjádřených jako oxid dusičitý,
f) 1 t sulfanu,
g) 2 t plynných anorganických sloučenin fluoru vyjádřených jako fluor,
nebo
h) 50 t oxidu uhelnatého.
(3) Odchylně od ustanovení odstavců 1 a 2 se povinnost kontinuálního
měření upravuje u jmenovitě určených zdrojů stanovených zvláštním
právním předpisem^1) a v § 17.
(4) Současně s hodnotami koncentrací znečišťujících látek se
kontinuálně měří hodnoty objemového toku odpadního plynu, tlaku a
teploty, koncentrace kyslíku a dalších plynných látek v případě, že je
to pro porovnání s emisním limitem a pro stanovení emisního
hmotnostního toku potřebné. Dále se současně měří vlhkost, která může
být zjišťována i prostředky pro jednorázové měření.
(5) Data zjišťovaná kontinuálním měřením se chrání proti pozměňování a
poskytují se ve formě uvedené v § 12.
(6) Analytické metody kontinuálního měření a technické požadavky na
emisní měřicí systémy jsou uvedeny v příloze č. 6 k této vyhlášce.
Technické požadavky v odpovídajícím rozsahu a vztahující se k použité
metodě musí splňovat i přístroje pro měření stavových, srovnávacích a
vztažných veličin.
(7) Pro měření se používá emisního měřicího systému, který je schopen
stanovit hmotnostní koncentrace znečišťujících látek alespoň v
intervalu od 10 % do 250 % emisního limitu.
(8) Údržba emisního měřicího systému a zajištění správnosti funkce
přístrojů se provádí v souladu s § 11 odst. 1 písm. j) zákona postupem
a ve lhůtách, které jsou stanoveny výrobcem zařízení. Zásady činností a
lhůty se uvádí v provozním řádu zdroje.
(9) Přístroje emisního měřicího systému musí být pravidelně kalibrovány
podle požadavků zvláštního právního předpisu.^4) Správnost údajů
kontinuálního měření se ověří jednorázovým měřením provedeným
autorizovanou osobou nejméně jednou za rok a dále při každém významném
zásahu do emisního měřicího systému nebo technologického procesu nebo
významné změně zpracovávaných surovin nebo spalovaného paliva, a to do
3 měsíců od vzniku některé z uvedených změn.
§ 12
Vyhodnocení kontinuálního měření
(1) Při vyhodnocování kontinuálního měření se použije tento postup
a) z hodnot naměřených v intervalech ne kratších než 1 minuta se
vypočte třicetiminutová střední hodnota koncentrace příslušné
znečišťující látky při stanovených stavových a vztažných podmínkách. Za
třicetiminutovou střední hodnotu se považuje aritmetický průměr
minutových středních hodnot zaznamenaných po dobu nejméně 20 minut ze
sledovaného třicetiminutového intervalu,
b) třicetiminutové střední hodnoty se roztřídí pomocí počítače do
nejméně 20 tříd, na které je rozdělen interval od nuly do dvojnásobku
emisního limitu, a to počínaje prvním dnem kalendářního roku nebo
prvním dnem zahájení provozu. Zvlášť se zaznamená překročení 1,2násobku
a dvojnásobku emisního limitu,
c) ze třicetiminutových středních hodnot se vypočte průměrná denní
střední hodnota koncentrace znečišťující látky a porovná se s hodnotou
emisního limitu; překročení se zaznamená.
(2) Hodnoty naměřené a vypočtené podle odstavce 1 musí být kdykoliv
přístupné, výstupy z nich se zpracovávají denně. Dále se v poslední den
kalendářního roku zpracuje souhrnný výstup za kalendářní rok, který
musí být uchován v listinné podobě jako výstupní tištěný produkt. Denní
výstupy se ukládají na elektronický nosič a musí být vytištěny v
případech, kdy dokumentují překročení hodnot podle odstavce 3 písm. b)
a c).
(3) Při použití kontinuálního měření emisí se emisní limit považuje za
dodržený, jestliže jsou v průběhu kalendářního roku současně splněny
tyto podmínky
a) roční průměr denních středních hodnot je nižší než hodnota emisního
limitu,
b) 95 % všech třicetiminutových středních hodnot je nižší než 120 %
hodnoty emisního limitu,
c) všechny třicetiminutové střední hodnoty jsou nižší než dvojnásobek
hodnoty emisního limitu,
d) pro zvláště velké spalovací zdroje s jmenovitým tepelným příkonem 50
MW a vyšším žádná z měsíčních středních hodnot nepřesáhne emisní limit
a pro oxid siřičitý a tuhé znečišťující látky 97 % a pro oxidy dusíku
95 % všech čtyřicetiosmihodinových středních hodnot nepřesáhne 110 %
emisního limitu. Čtyřicetiosmihodinovou střední hodnotou se rozumí
aritmetický průměr dvou platných po sobě jdoucích denních středních
hodnot. Pro výpočet čtyřicetiosmihodinové střední hodnoty se použijí
denní střední hodnoty počínaje 1. lednem a končíce 31. prosincem
kalendářního roku, přičemž pro výpočet čtyřicetiosmihodinové střední
hodnoty může být každý ze dnů v roce použit pouze jednou. Osamocené
denní průměry v průběhu roku se pro výpočet čtyřicetiosmihodinové
střední hodnoty nesčítají.
(4) Při hodnocení dodržení emisního limitu se nepřihlíží k výpadkům
kontinuálního měření, nepřekročí-li 5 % celkové provozní doby zdroje
znečišťování v kalendářním roce.
(5) Do hodnot rozhodných pro posouzení dodržení emisního limitu se
nezahrnují údaje zjištěné v době uvádění zařízení zdroje znečišťování
do provozu, v době jeho odstavování z provozu nebo při odstraňování
jeho poruchy, popřípadě havárie. Délka přípustné doby trvání těchto
stavů musí být uvedena v provozním řádu.
(6) Odlišně od postupu podle odstavců 1 až 5 se vyhodnocení
kontinuálního měření u některých zdrojů provede, je-li tak výslovně
stanoveno ve zvláštním právním předpisu.^1)
(7) Při vyhodnocování kontinuálního měření průtoku (objemového toku)
odpadního plynu se použije tento postup
a) z hodnot naměřených v intervalech ne kratších než 1 minuta se
vypočte třicetiminutová střední hodnota objemového toku odpadního plynu
při stanovených stavových a vztažných podmínkách. Za třicetiminutovou
střední hodnotu se považuje aritmetický průměr minutových středních
hodnot zaznamenaných po dobu nejméně 20 minut ze sledovaného
třicetiminutového intervalu a
b) z třicetiminutových středních hodnot objemového toku odpadního plynu
a denní doby provozu zdroje se vypočte celkový objem odpadního plynu
při stanovených stavových a vztažných podmínkách vypuštěného do ovzduší
za den.
(8) Roční emise znečišťující látky nebo stanovené skupiny
znečišťujících látek se na základě výsledků kontinuálního měření
stanoví jako součet součinů výsledných hodnot podle odstavce 1 písm. c)
a odstavce 7 písm. b).
§ 13
Výpočet množství vypouštěných znečišťujících látek
(1) Emise se stanovují výpočtem v případech uvedených v § 7 odst. 10, a
to
a) bilancí technologického procesu jako rozdíl mezi hmotnostními toky
znečišťující látky do procesu vstupujícími a hmotnostními toky
znečišťující látky z procesu vystupujícími jinými cestami než emisí do
ovzduší a obsaženými ve výrobku se zohledněním jejich chemických a
fyzikálních změn v procesu, nebo
b) použitím emisních faktorů jako součin emisního faktoru uvedeného pro
odpovídající skupinu zdrojů v příloze č. 4 k této vyhlášce nebo ve
zvláštním právním předpisu^1) a počtu jednotek příslušné vztažné
veličiny na zdroji v požadovaném časovém úseku. Pro zdroje, které
nemají emisní faktor stanovený, nelze tento postup použít.
(2) U zdrojů, na něž se nevztahuje odstavec 1, se, pokud tak stanoví
ministerstvo, zjišťuje množství vypouštěných znečišťujících látek,
které je předmětem zpřístupňování informací podle § 37 zákona, a proto
je vykazováno v souhrnné provozní evidenci, a to
a) použitím emisních faktorů jako součin emisního faktoru uvedeného pro
odpovídající skupinu zdrojů v příloze č. 4 k této vyhlášce nebo ve
zvláštním právním předpisu^1) a počtu jednotek příslušné vztažné
veličiny na zdroji v požadovaném časovém úseku. Pro zdroje, které
nemají emisní faktor stanovený, nelze tento postup použít,
b) použitím měrné výrobní emise stanovené orgánem ochrany ovzduší pro
daný zdroj pro znečišťující látky.
§ 14
Měření tmavosti kouře
Měření tmavosti kouře se provádí metodou podle Ringelmanna nebo
Bacharacha. Postup a náležitosti měření podle těchto metod uvádí
příloha č. 11 k této vyhlášce.
§ 15
zrušen
§ 16
Měření emisí azbestu
(1) Měřením jsou sledována azbestová vlákna o délce větší než 5
mikrometrů, průměru menším než 3 mikrometry a poměru délky vlákna k
průměru vlákna vyšším než 3 : 1.
(2) Odběr vzorku pro stanovení počtu vláken azbestu se provádí způsobem
identickým s odběrem vzorku pro stanovení tuhých znečišťujících látek
podle příslušných technických norem pro měření emisí a podmínek
stanovených v rozhodnutí orgánů ochrany ovzduší.
(3) Použitý membránový filtrační materiál pro záchyt vláken azbestu
musí mít hladký povrch (nesmí obsahovat vlákna), definovanou poréznost
a splňovat podmínky pro následnou mikroskopickou analýzu.
(4) Stanovení vláken azbestu v odebraných vzorcích se provádí metodou
optické mikroskopie pro počet vláken vyšší než 3.105 m
-3
a metodou elektronové mikroskopie pro počet vláken nižší než 3.105 m
-3
podle technických norem pro měření emisí a podmínek stanovených v
rozhodnutí orgánů ochrany ovzduší.
§ 17
Měření u jmenovitě určených zdrojů
(1) Jmenovitě určené zdroje jsou
a) zdroje spalující tuhá nebo kapalná paliva v elektrárnách,
teplárnách, plynárnách a v průmyslových kotlích s jmenovitým tepelným
příkonem nad 50 MW,
b) zařízení na pražení nebo sintrování (aglomeraci) kovových rud
(včetně sulfidických) s kapacitou nad 150 t aglomerátu denně pro
železné rudy nebo koncentrát a nad 30 t aglomerátu denně pro pražení
rud mědi, olova nebo zinku nebo jakékoli zpracování rud zlata a rtuti,
c) zařízení pro výrobu surového železa nebo oceli (primární nebo
sekundární tavba, včetně elektrických obloukových pecí) včetně
kontilití s kapacitou nad 2,5 t/hod.,
d) slévárny železných kovů s produkční kapacitou nad 20 t/den,
e) zařízení pro výrobu mědi, olova a zinku z rud, koncentrátů nebo
sekundárních surovin metalurgickými procesy s kapacitou nad 30 t kovu
denně pro primární zařízení a 15 t kovu denně pro sekundární zařízení
nebo pro jakoukoli primární výrobu rtuti,
f) zařízení pro tavení (zejména rafinaci, slévárenské odlévání) včetně
výroby slitin mědi, olova, hliníku a zinku, včetně regenerovaných
produktů, s kapacitou tavení nad 4 t/den pro olovo nebo 20 t/den pro
měď, hliník a zinek,
g) zařízení pro výrobu cementového slínku v rotačních pecích s výrobní
kapacitou nad 500 t/den nebo v jiných pecích s výrobní kapacitou nad 50
t/den.
(2) U těchto zdrojů se zjišťují jednorázovým měřením bez přihlédnutí k
§ 9 odst. 4 zákona
a) emise těžkých kovů, a to kadmia a jeho sloučenin vyjádřených jako
kadmium (Cd), rtuti a jejích sloučenin vyjádřených jako rtuť (Hg),
olova a jeho sloučenin vyjádřených jako olovo (Pb), arsenu a jeho
sloučenin vyjádřených jako arsen (As),
b) emise polychlorovaných dibenzodioxinů (PCDD) a polychlorovaných
dibenzofuranů (PCDF), a to individuální toxické kongenery v rozsahu
podle přílohy č. 1 k této vyhlášce. Toxicita je vyjádřena ekvivalentním
množstvím 2,3,7,8 TCDD (TEQ). Množství se stanoví jako součet
ekvivalentních množství výše uvedených toxických kongenerů vypočtených
jako součin analyticky stanovené koncentrace individuálního toxického
kongeneru a příslušného faktoru ekvivalentní toxicity (I-TEF) podle
přílohy č. 1 k této vyhlášce,
c) emise polychlorovaných bifenylů (PCB), a to individuální toxické
kongenery v rozsahu přílohy č. 1 k této vyhlášce. Emise se vyjádří jako
celková hmotnost uvedených toxických kongenerů,
d) emise polycyklických aromatických uhlovodíků (PAH), a to
fluoranten, pyren, benz[a]antracen, chrysen,
benz[b]fluoranten, benz[k]fluoranten, benz[a]pyren,
indeno[1,2,3,-c,d]pyren, di-benz[ah]antracen,
benzo[g,h,i]perylen.
(3) U zdrojů výroby vápna, cementu a zpracování magnezitu se provádí
kontinuální nebo jednorázové měření, aniž by tím bylo dotčeno
ustanovení odstavce 1 písm. g) a odstavce 2, takto
a) při výpalu vápna, cementářského slínku a magnezitu se zjišťuje
kontinuálním měřením emise tuhých znečišťujících látek, oxidů dusíku (v
přepočtu na oxid dusičitý) a oxidu siřičitého každé z těchto látek,
pokud hmotnostní tok emise překračuje 15 kg/h; funkce odlučovačů tuhých
znečišťujících látek musí být průběžně sledována,
b) u šachtových pecí s vnitřním topením se zjišťují emise tuhých
znečišťujících látek, oxidů dusíku (v přepočtu na oxid dusičitý) a
oxidu siřičitého jednorázovým měřením tak, aby byly získány hodnoty
hmotnostních toků emisí odpovídající celému zavážecímu cyklu,
c) u mlecích zařízení a chladičů při výrobě vápna, cementu a zpracování
magnezitu se zjišťuje kontinuálním měřením emise tuhých znečišťujících
látek, pokud hmotnostní tok emise překračuje 15 kg/h. Funkce odlučovačů
je však průběžně sledována a evidována,
d) na základě souhlasu inspekce lze od kontinuálního měření emise oxidu
siřičitého podle písmena a) upustit za předpokladu, že hmotnostní
koncentrace oxidu siřičitého zjištěná z materiálové bilance a ověřená
jednorázovým měřením je nižší než 50 % hodnoty emisního limitu,
e) provozovatel zjišťuje roční emisi oxidu uhelnatého, kterou vykazuje
v souhrnné provozní evidenci.
(4) Jednorázové měření u znečišťujících látek podle odstavce 2 se
provádí při obvyklém provozním výkonu zdroje při prvním uvedení zdroje
do provozu a dále jednou za 3 kalendářní roky nebo po každé záměně
paliva nebo suroviny nad rámec schváleného provozního řádu nebo po
každém významném a trvalém zásahu do konstrukce nebo vybavení zdroje, a
to do 6 měsíců od vzniku jedné z výše uvedených skutečností. U
zjišťování emisí jiných znečišťujících látek nejsou tím dotčena jiná
ustanovení hlavy III této vyhlášky a § 9 zákona.
(5) U výroby oxidu titaničitého včetně navazujících výrob musí být v
okolí zdroje prováděno reprezentativní nepřetržité ověřování imisních
koncentrací tuhých znečišťujících látek a dále oxidu siřičitého, je-li
aplikován sulfátový proces, nebo chloru při použití chlorového procesu.
Tím nejsou dotčena ustanovení zvláštního právního předpisu.^1)
§ 18
Protokol o autorizovaném měření, závěry rozptylových studií a odborných
posudků
(1) O provedení měření emisí, stavových a vztažných veličin, o ověření
správnosti kontinuálního měření znečišťujících látek, měření účinnosti
spalovacího procesu u malých spalovacích zdrojů a kontrole stavu
spalinových cest podle zvláštního právního předpisu^1) zpracovává
autorizovaná osoba protokol. Požadavky na obsah protokolu stanoví
přílohy č. 12 a č. 15 k této vyhlášce.
(2) Protokol vystavuje osoba s autorizací podle § 15 zákona. Jeho
vyhotovení předává provozovateli stacionárního zdroje a inspekci, v
případě protokolu podle přílohy č. 15 k této vyhlášce orgánu obce a
pověřené právnické osobě. Protokol obsahuje vyhodnocení výsledků měření
podle bodu 6 přílohy č. 12 k této vyhlášce. Porovnání výsledků měření
se v protokolu uvádí jako samostatná část zpracovaná podle osnovy,
kterou předá autorizovaným osobám inspekce.
(3) Autorizovaná osoba opatřuje zpracované měřicí protokoly, rozptylové
studie, posudky nebo provozní dokumentaci kromě svého jména, příjmení,
adresy bydliště (u právnické osoby název, forma, sídlo), vlastnoručního
podpisu (podpisu odpovědného zástupce) a rozsahu oprávnění také datem a
číslem jednacím jemu vydaného osvědčení.
(4) Závěry odborného posudku podle § 17 odst. 5 zákona musí obsahovat,
v případě, že doporučí vydání povolení k příslušné žádosti, jednoznačné
a řádně odůvodněné vyjádření autorizované osoby o tom, že použité
řešení splňuje požadavky zákona a že, pokud se jedná o výstavbu nových
zdrojů nebo modernizaci nebo rozšíření zdrojů již provozovaných, jsou
pro jeho realizaci voleny nejlepší dostupné techniky nebo technologie
za ekonomicky a technicky přijatelných podmínek ve smyslu § 2 odst. 1
písm. o) zákona.
(5) Závěry rozptylové studie podle § 17 odst. 5 zákona musí obsahovat,
v případě, že doporučí vydání povolení k příslušné žádosti, jednoznačné
a řádně odůvodněné vyjádření autorizované osoby o tom, že použité
řešení obsahuje řešení nejvýhodnější z hlediska ochrany ovzduší a
splňuje požadavky § 6 odst. 1 a 7 a § 7 odst. 9 zákona a že v důsledku
realizace stavby zdroje a jeho uvedení do provozu nemůže docházet k
překročení imisních limitů.
HLAVA IV
Podmínky k udělování autorizace osob, kvalifikační požadavky a
osvědčení o autorizaci
(K § 15 odst. 14 zákona)
§ 19
Podmínky k udělení autorizace
(1) Orgánem, který uděluje osvědčení o autorizaci, je ministerstvo,
které zřizuje autorizační komisi a v jejím rámci zkušební komise pro
jednotlivé druhy autorizovaných činností podle § 15 odst. 1 zákona.
(2) Ministerstvo posuzuje všechny předložené doklady příslušné dle
druhu autorizace podle § 15 odst. 3 až 6 zákona a rozsah znalostí podle
odstavce 3. Při udělování autorizace zejména posoudí
a) zajištění systému kvality měření na základě předloženého dokladu
podle § 15 odst. 3 písm. i) zákona,
b) metrologickou návaznost měřidel podle § 15 odst. 3 písm. i) zákona
na základě předložených kalibračních listů měřidel podle zvláštního
právního předpisu,^4) seznamu referenčních materiálů a standardů
užívaných žadatelem, včetně jejich metrologických charakteristik,
c) příručku jakosti předloženou podle § 15 odst. 3 písm. h) zákona
včetně v ní uvedených skutečností.
Při ověřování skutečností uváděných v žádosti se využijí v případě
potřeby podklady inspekce.
(3) Rozsah znalostí (§ 15 odst. 7 a 8 zákona) podmiňujících vydání
osvědčení o autorizaci ministerstvem se prokazuje
a) předložením dokladu o vzdělání příslušného směru a doložením
příslušné délky praxe žadatele nebo odpovědného zástupce žadatele o
autorizaci; v případě, že žadatel nebo jeho odpovědný zástupce nemohl
doložit potřebnou délku praxe, ale splnil veškeré další požadavky, může
autorizační komise učinit výjimku s tím, že v tomto případě bude
osvědčení o autorizaci vydáno na dobu ne delší než jeden rok,
b) předložením dokladů, ne starších než 4 roky, o úspěšném absolvování
odborného kurzu podle § 20 určeného osobám, které se budou
bezprostředně podílet na odběru vzorků a měření na zdroji [§ 15 odst. 3
písm. c) zákona],
c) zkouškou žadatele nebo odpovědného zástupce žadatele podle odstavce
4.
(4) Znalosti žadatelů se ověřují zkouškou před zkušební komisí.
Zkušební komise má lichý počet členů, nejméně však pět.
(5) Zkušební komisi tvoří předseda a další členové. Termín zkoušky,
rozsah požadovaných znalostí a jednotný zkušební řád bude žadatelům
oznámen písemně.
(6) Ke zkoušce bude pozván každý žadatel, který podá žádost o
autorizaci, splní požadavky § 15 odst. 3 až 6 zákona příslušné podle
druhu autorizace a má plnou způsobilost k právním úkonům.
(7) Práva a povinnosti zkušební komise, jakož i způsob provádění a
hodnocení zkoušky upravuje zkušební řád vydaný ministerstvem.
(8) Komise ústně oznámí v den zkoušky žadateli výsledek zkoušky.
(9) Autorizovaná osoba, která podá žádost o prodloužení platnosti
osvědčení o autorizaci podle § 15 odst. 10 zákona, přiloží k dokladům
podle druhu autorizované činnosti také
a) nejméně pět protokolů o autorizovaném měření jí vydaných v období od
udělení stávajícího autorizačního osvědčení, nebo
b) nejméně čtyři rozptylové studie jí vydané v období od udělení
stávajícího autorizačního osvědčení, nebo
c) nejméně čtyři odborné posudky jí vydané v období od udělení
stávajícího autorizačního osvědčení.
(10) Pokud autorizovaná osoba podá žádost podle § 15 odst. 10 zákona po
uplynutí platnosti stávajícího osvědčení o autorizaci, bude toto podání
přijato jako žádost o novou autorizaci. Platnost odstavce 9 není tímto
dotčena.
§ 20
Odborný kurz
(1) Za odborný kurz k zajištění požadavků § 15 odst. 3 písm. c) a odst.
4 zákona se považuje kurz uznaný ministerstvem. Osnovy, program a
závěrečné písemné testy odborného kurzu schvaluje ministerstvo, které
stanoví kritéria pro určení úspěšnosti v závěrečném testu. Součástí
osnov a programů je ověření znalostí právních předpisů upravujících
ochranu životního prostředí s přihlédnutím k předmětu autorizace.
Ministerstvo dohlíží na odbornou úroveň kurzu a na nestrannost při
posuzování úspěšnosti absolvování.
(2) Odborný kurz se ukončuje písemným testem. Ministerstvo určuje
kritérium pro uznání úspěšnosti absolventa kurzu v testu. Potvrzení o
úspěšném absolvování kurzu vydá pořadatel odborného kurzu.
§ 21
Osvědčení o autorizaci
(1) Osvědčení o autorizaci, případně záporné rozhodnutí ve věci žádosti
bude žadateli vydáno nejpozději do 30 dnů od absolvování zkoušky podle
§ 19 odst. 4.
(2) Osvědčení o autorizaci obsahuje
a) jméno a příjmení, adresu trvalého pobytu, datum narození a rodné
číslo osoby, která splnila podmínky podle odstavce 1, jde-li o fyzickou
osobu, nebo název, právní formu, sídlo, IČO a statutární orgán a
odpovědného zástupce pro výkon autorizovaných činností, který úspěšně
složil zkoušku podle § 19 odst. 4, jde-li o právnickou osobu,
b) číslo jednací a datum vydání osvědčení,
c) osvědčovací výrok, ve kterém bude uveden název a rozsah činností, k
nimž je držitel osvědčení autorizován,
d) otisk razítka ministerstva,
e) podpisy zmocněného zástupce ministerstva a předsedy autorizační
komise.
(3) Seznam autorizovaných osob bude zpřístupněn veřejnosti ve Věstníku
ministerstva.
(4) Dojde-li u autorizované osoby ke změně osob podílejících se na
měření, je to považováno za změnu údajů podle § 16 odst. 4 zákona.
HLAVA V
Provozní evidence a poskytování údajů, provozní řády, hlášení havárií a
poruch
(K § 13 odst. 8 zákona)
§ 22
Provozní evidence a poskytování údajů
(1) Provozní evidence je záznam o provozu zdroje vedený jeho
provozovatelem. Je rovněž základním zdrojem údajů pro zpracování
databází informačních systémů o stacionárních zdrojích a jejich emisích
a k hodnocení účinků zdrojů na životní prostředí. Údaje o zdrojích a
jejich emisích se zajišťují podle § 13 odst. 1 zákona a jsou vedeny v
registru emisí a zdrojů znečišťování ovzduší.
(2) Provozní evidence se vede samostatně pro každý jednotlivý zvláště
velký, velký a střední zdroj. Její součástí jsou záznamy o souhrnném
měsíčním a ročním vyhodnocení provozních údajů vedených pro každé
jednotlivé zařízení zdroje a dále provozní údaje tohoto zdroje. V
případě středního spalovacího zdroje, který obsahuje výhradně spalovací
zařízení se jmenovitými tepelnými výkony do 0,2 MW, se výše uvedené
záznamy vedou pro zdroj jako celek.
(3) V provozní evidenci se zaznamenávají
a) stálé údaje nutné k identifikaci provozovny a zdroje a proměnné
údaje o provozu zařízení a technologie, o jakosti a spotřebě paliva,
surovin a odpadů včetně spoluspalovaných odpadů, o výrobě, o zařízení k
omezování emisí, o emisích a způsobu a výsledcích zjišťování jejich
množství, o provozu měřicích přístrojů, a to v rozsahu uvedeném v
přílohách č. 5, č. 6, č. 7 a č. 9 k této vyhlášce,
b) údaje o poruchách, způsobu jejich odstranění; dále údaje o haváriích
a způsobu jejich likvidace,
c) údaje nezbytné pro vedení registrů podle § 26 a 27,
d) údaje o náležitostech plnění plánu snížení emisí, dodržování
stanoveného emisního stropu a o plnění plánu zavedení zásad správné
zemědělské praxe podle § 5 odst. 8 zákona.
(4) Souhrnná provozní evidence obsahuje přehled všech stálých údajů a
průměrných hodnot všech proměnných údajů. Souhrnnou provozní evidenci
zpracovávají provozovatelé samostatně pro každou provozovnu podle vzoru
poskytnutého příslušným orgánem ochrany ovzduší každý rok a předávají
ji tomuto orgánu k datu stanovenému pro splnění oznamovací povinnosti
podle § 13 odst. 4 a 5 zákona. Provozní evidence a související doklady
provozovatel zdroje archivuje po dobu 5 let.
(5) Provozovatel v souladu s § 11 odst. 1 písm. f) zákona oznamuje
údaje o zahájení a trvalém ukončení provozu, včetně změn podmínek
provozování zdrojů, a to do 15 dnů od vzniku těchto skutečností,
a) inspekci (zvláště velké, velké a střední zdroje),
b) příslušnému orgánu ochrany ovzduší, na jehož území se zdroj nachází
(střední zdroje).
§ 23
Provozní evidence u spaloven odpadu a zařízení pro spoluspalování
odpadu
Provozní evidenci podle § 11 odst. 1 písm. e) a f) a § 13 zákona vede
provozovatel samostatně pro každou spalovnu odpadu nebo spoluspalovací
zařízení. Její součástí jsou záznamy o souhrnném měsíčním a ročním
vyhodnocení provozních údajů vedených pro každou jednotlivou spalovací
linku, příjem odpadu, předzpracování odpadu na místě, zařízení k
čištění odpadních plynů a vod a dále údaje související se sledovaným
znečišťováním ovzduší a vod, zejména emise a hmotnostní koncentrace
znečišťujících látek. Evidence odpadů vznikajících při spalování se
provádí podle zvláštního právního předpisu.^6)
§ 24
Hlášení a odstraňování havárií a poruch
(1) Hlášení provozovatele o havárii bezprostředně po jejím zjištění,
nejdéle však do 24 hodin, orgánům ochrany ovzduší obsahuje
a) název zařízení a určení místa a času vzniku, a pokud je to známo, i
předpokládanou dobu trvání havárie,
b) druh emisí znečišťujících látek a jejich pravděpodobné množství a
c) opatření přijatá z hlediska ochrany ovzduší a podle zvláštního
právního předpisu^7) (zejména údaje o tom, zda havárie byla řešena
vlastními silami, povoláním konkrétní složky integrovaného záchranného
systému, zda byl zdroj odstaven a další informace).
(2) Do 14 dnů po nahlášení havárie podle odstavce 1 provozovatelé
vypracují a inspekci předají zprávu, která vedle souhrnu všech
dostupných podkladů pro stanovení množství uniklých znečišťujících
látek do ovzduší obsahuje
a) název zařízení, u něhož došlo k havárii,
b) časové údaje o vzniku a době trvání havárie,
c) druh a množství emisí znečišťujících látek po dobu havárie,
d) příčinu havárie,
e) přijatá konkrétní opatření k zamezení vzniku dalších případů
havárií,
f) časový údaj o hlášení havárie inspekci.
(3) Provozovatel poskytuje na vyžádání inspekce doplňující údaje, které
souvisejí se vznikem, průběhem, likvidací a s důsledky havárie.
(4) V případě poruchy postupuje provozovatel v souladu se souborem
technickoorganizačních opatření uvedených v provozním řádu.
(5) V případě poruchy podle § 11 odst. 1 písm. g) zákona postupuje
provozovatel spalovacího zdroje v souladu s provozním řádem tak, aby
a) omezil nebo zastavil provoz zařízení, nedojde-li do 24 hodin k
obnovení bezporuchového provozu,
b) při poruše provozu zařízení k omezení emisí nebyla překročena
celková doba trvání poruchy tohoto zařízení v provozu zdroje v součtu
120 hodin za kalendářní rok.
(6) U zvláště velkého spalovacího zdroje, kde je převažujícím palivem
zemní plyn, může provozovatel stanovit v provozním řádu pro případ
poruchy náhlým přerušením dodávky plynu možnost použít výjimečně jiná
paliva, nejdéle však na dobu deseti dnů.
(7) V případě poruch způsobujících nedostatek energie pro zásobování
obyvatelstva je postup uvedený v odstavci 5 nahrazen postupem uvedeným
v provozním řádu provozovatele zdroje.
§ 25
Provozní řády
(1) Provozovatelé zvláště velkých a velkých zdrojů projednají (§ 11
odst. 2 zákona) znění provozních řádů s inspekcí ještě před jejich
trvalým provozem.
(2) Provozovatelé zdrojů předkládají návrhy na změny provozních řádů
bezodkladně poté, co nastanou změny v provozu zdroje nebo jiné závažné
okolnosti, nejpozději však do 60 dnů od data jejich vzniku.
(3) Obsah provozního řádu je uveden v příloze č. 10 k této vyhlášce.
HLAVA VI
Registry informačního systému kvality ovzduší, vedení evidencí zdrojů
vyplývajících ze zákona, náležitosti žádosti o stanovisko a žádosti o
povolení
(K § 13 odst. 8 a § 17 odst. 10 zákona)
§ 26
Registr spaloven odpadů
(1) Registr spaloven a zařízení schválených pro spoluspalování odpadu
je součástí registru zdrojů znečišťování ovzduší. Provozovatelé
spaloven odpadů a zdrojů se spoluspalováním odpadů podle zvláštního
právního předpisu^1) vedou údaje potřebné pro registr spaloven v
provozní evidenci a poskytují je orgánům ochrany ovzduší v rámci
předávání souhrnné provozní evidence nebo na vyžádání kdykoliv.
(2) Údaje z registru spaloven se zpřístupňují veřejnosti.
(3) Ministerstvo zpřístupní veřejnosti seznam spaloven a
spoluspalovacích zařízení z registru spaloven.
§ 27
Registr zdrojů používajících rozpouštědla
(1) Registr zdrojů používajících rozpouštědla podle zvláštního právního
předpisu^1) je součástí registru zdrojů znečišťování ovzduší.
Provozovatelé zvláště velkých, velkých a středních vyjmenovaných zdrojů
[§ 4 odst. 4 písm. b) bod 3 zákona] vedou údaje potřebné pro registr
zdrojů používajících rozpouštědla v provozní evidenci a poskytují je
orgánům ochrany ovzduší v rámci předávání souhrnné provozní evidence
nebo na vyžádání kdykoliv.
(2) Údaje z registru zdrojů používajících rozpouštědla se zpřístupňují
veřejnosti.
§ 28
Registr látek ovlivňujících klimatický systém Země
Registr látek ovlivňujících klimatický systém Země je součástí
informačního systému kvality ovzduší a jeho údaje se zpřístupňují
veřejnosti.
§ 29
Evidence zdrojů s uplatněným plánem snížení emisí
Evidenci zdrojů s uplatněným plánem snížení emisí podle § 5 odst. 6 a 7
zákona vede orgán kraje podle § 48 odst. 1 písm. d) zákona. Údaje
potřebné pro evidenci zpracovávají provozovatelé podle příslušného
vzoru poskytnutého orgánem kraje a předávají je současně s žádostí o
uplatnění plánu snížení emisí.
§ 30
Evidence zdrojů s uplatněným plánem zavedení správné zemědělské praxe
Evidenci zdrojů s uplatněným plánem zavedení správné zemědělské praxe
podle § 5 odst. 8 zákona vede orgán kraje. Údaje potřebné pro evidenci
zpracovávají provozovatelé zdrojů podle příslušného vzoru poskytnutého
orgánem kraje a předávají je současně s žádostí o uplatnění plánu
zavedení zásad správné zemědělské praxe.
§ 31
Evidence malých zdrojů
(1) Evidenci malých zdrojů podléhajících povinnosti měření účinnosti
spalování a kontrole stavu spalinových cest podle § 12 odst. 1 písm. f)
zákona zajišťuje orgán obce. K tomu využívá údajů z evidence malých
zdrojů podléhajících poplatkové povinnosti podle § 19 zákona nebo, v
případě, že se jedná o zdroj o jmenovitém tepelném výkonu do 50 kW
včetně, který je provozován při podnikatelské činnosti provozovatele,
údajů předaných jeho provozovatelem na základě písemné výzvy nebo
prostřednictvím osoby oprávněné k měření těchto zdrojů.
(2) Evidenci malých zdrojů vypouštějících emise těkavých organických
látek vede orgán obce na základě oznámení podle § 12 odst. 1 písm. c)
zákona.
§ 32
Náležitosti žádosti o stanovisko podle § 17 odst. 1 písm. a) zákona a
žádosti o povolení podle § 17 odst. 1 a 2 zákona
(1) Žádost o povolení nebo žádost o stanovisko obsahuje doklady
předepsané podle § 17 zákona a dále podklady, údaje a popis nezbytný
pro zjištění toho, že
a) zdroj je navržen, vybaven a je nebo bude provozován způsobem, který
splňuje ustanovení zákona a jeho prováděcích právních předpisů,
b) výška komína a výduchů je u navrhované stavby zdroje nebo její změny
stanovena tak, aby nebyly překročeny imisní limity v dotčeném území.
Tato skutečnost se prokazuje rozptylovou studií podle § 6 odst. 4,
c) je dostatečně specifikován postup vzorkování a měření stanovených
pro kontinuální i periodická jednorázová měření emisí všech
relevantních látek znečišťujících ovzduší.
Podrobný popis některých náležitostí žádosti uvádí příloha č. 13 k této
vyhlášce.
(2) Žádost dále obsahuje
a) jméno a příjmení (název a právní formu) a adresu (sídlo) žadatele,
b) údaje o dosavadních rozhodnutích dotčených správních úřadů podle
zákona a podle zvláštních právních předpisů,
c) projektovou dokumentaci nebo jiné podklady, které je žadatel povinen
předložit stavebnímu úřadu v řízení podle § 17 odst. 1 zákona,
d) dokumentaci k žádosti o povolení podle § 17 odst. 2 zákona,
e) popis zařízení, výrobku nebo materiálu, který je předmětem žádosti,
včetně uvedení identifikačního čísla provozovny, pod kterou je vedena v
registru emisí a zdrojů znečišťování, pokud je přiděleno.
(3) Žádost o povolení podle § 17 odst. 1 písm. b) až d) a odst. 2 písm.
c) nebo f) zákona u spalovny odpadu nebo zařízení pro spoluspalování
odpadu obsahuje kromě dokladů podle odstavců 1 a 2 také údaje
dokládající, že
a) spalovna odpadu nebo spoluspalovací zařízení jsou navrženy, vybaveny
a budou provozovány pro stanovené kategorie odpadů způsobem, který
splňuje požadavky zvláštního právního předpisu^1) a této vyhlášky,
b) teplo vznikající při procesech spalování nebo spoluspalování bude
podle možnosti využito,
c) odpady ze spalovny nebo spoluspalovacího zařízení budou
minimalizovány co do množství a škodlivosti, a kde je to vhodné,
recyklovány,
d) je stanoven postup odstranění odpadů, které nelze recyklovat a nelze
zabránit jejich vzniku ani snížit jejich množství v souladu se
zvláštním právním předpisem,^8)
e) výška komínu a výduchů je stanovena tak, aby nebyly překročeny
imisní limity v dotčeném území. Tato skutečnost se prokazuje
rozptylovou studií podle § 17 odst. 5 zákona a
f) bude vydáno vyjádření vodoprávního úřadu k odpadním vodám z čištění
odpadních plynů, pokud budou vznikat.^9)
(4) Žádost podle odstavce 3 pro spalovny odpadu nebo spoluspalovací
zařízení zařazené do kategorie zvlášť velkých zdrojů obsahuje další
podmínky stanovené zvláštními právními předpisy.^10)
(5) V žádosti podle odstavce 3 se uvedou všechny údaje v rozsahu, který
umožní, aby na jejich podkladě v povolení vydaném pro spalovnu odpadu
nebo spoluspalovací zařízení byly uvedeny
a) kategorie a druhy odpadů podle zvláštního právního předpisu,^10)
b) celková jmenovitá provozní kapacita spalování nebo spoluspalování
odpadu a
c) specifikace postupu vzorkování a měření stanovených pro jednorázová
měření emisí všech relevantních látek znečišťujících ovzduší a vodu.
(6) Povolení vydané pro spalovnu nebo spoluspalovací zařízení na
základě žádosti podle odstavců 3 až 5 se udělí, jestliže žadatel dále
prokáže, že navrhované metody měření hmotnostních koncentrací
znečišťujících látek v emisích do ovzduší splňují požadavky přílohy č.
3 ke zvláštnímu právnímu předpisu^1) a této vyhlášky, a v případě
měření hmotnostních koncentrací znečišťujících látek v odpadních vodách
ze zařízení na čištění odpadních plynů požadavky bodů 1 a 2 přílohy č.
3 ke zvláštnímu právnímu předpisu^9) schválené příslušným vodoprávním
úřadem.
(7) Povolení vydané pro spalovnu nebo spoluspalovací zařízení
nebezpečného odpadu vedle požadavků uvedených v odstavcích 3 a 4
obsahuje
a) množství odpadu podle jednotlivých kategorií, která mohou být
spalována, a
b) přípustný minimální a maximální hmotnostní tok jednotlivých
kategorií nebezpečných odpadů, jejich minimální a maximální výhřevnost
a jejich maximální přípustný obsah znečišťujících látek, zejména PCB,
PCP, chloru, fluoru, síry, těžkých kovů.
(8) Platnost povolení k umístění stavby spalovny odpadu nebo
spoluspalovacího zařízení a povolení stavby spalovny odpadu nebo
spoluspalovacího zařízení zanikají
a) do 3 let od data povolení k umístění stavby, pokud není v této lhůtě
podána stavebnímu úřadu žádost o povolení stavby,
b) do 5 let od data povolení stavby, pokud není podána žádost o
povolení k uvedení zařízení do zkušebního nebo trvalého provozu.
(9) Povolení k provozování spalovny odpadu a spoluspalovacího zařízení
se vydává nejdéle na dobu 5 let. Na žádost provozovatele lze prodloužit
platnost povolení k provozu nejdéle o 2 roky, pokud se provozní
podmínky z hlediska ochrany ovzduší nezměnily a ani v následujícím
období se nezmění.
(10) V případech uvádění nové spalovny odpadu nebo spoluspalovacího
zařízení do provozu nebo po změně jejich provozu nebo po zahájení
spoluspalování odpadu ve stávajícím zařízení se povolení k provozování
zařízení vydává na dobu nejdéle 2 let.
(11) Ministerstvo může ve Věstníku ministerstva zveřejnit seznam druhů
odpadů, jejichž spoluspalování je po splnění podmínek podle odstavců 3
až 8 a při splnění dalších podmínek uvedených v povolení přípustné.
(12) Podrobnosti k obsahu žádosti o stanovisko a povolení a k podkladům
stanoviska a povolení uvádí příloha č. 13 k této vyhlášce.
HLAVA VII
Ustanovení přechodná a zrušovací
§ 33
Přechodná ustanovení
(1) Kontinuální měření prováděné u zdrojů v roce 2002 se provede a
vyhodnotí postupem uplatňovaným do dne nabytí účinnosti této vyhlášky.
(2) První jednorázové autorizované měření emisí po dni nabytí účinnosti
této vyhlášky provedou provozovatelé, pokud zvláštní právní předpis^1)
nestanoví jinak,
a) u zvláště velkých zdrojů do 31. března 2003,
b) u velkých zdrojů do 1 kalendářního roku ode dne nabytí účinnosti
této vyhlášky,
c) u středních zdrojů, a to u kotlů spalujících tuhá, kapalná nebo
plynná paliva o tepelném výkonu rovném nebo vyšším než 1 MW, a dále u
středních zdrojů, u kterých se dodržování emisních limitů dosahuje
úpravou technologického řízení výrobního procesu nebo použitím zařízení
k čištění odpadního plynu, do 3 let od posledního měření provedeného do
dne účinnosti této vyhlášky, s výjimkou zdrojů, u kterých bylo
provedeno poslední měření před datem 1. června 1999 nebo nebylo
provedeno vůbec a jejichž provozovatelé provedou toto měření do 1.
června 2003,
d) u středních zdrojů nespadajících pod písmeno c) do 5 let od
posledního měření provedeného do dne nabytí účinnosti této vyhlášky, s
výjimkou zdrojů, u kterých bylo provedeno poslední měření před datem 1.
června 1997 nebo nebylo provedeno vůbec a jejichž provozovatelé
provedou toto měření do 1. června 2003.
(3) Pokud zákon zakládá u již provozovaného zdroje povinnost změnit
nebo nově zpracovat provozní řád, učiní tak provozovatel nejpozději do
31. května 2003.
(4) Pokud zákon zakládá u již provozovaného zdroje změnu kategorie
zdroje, učiní tak provozovatel nejpozději do 31. prosince 2002 písemným
oznámením příslušnému orgánu ochrany ovzduší.
(5) Provozní evidence v roce 2002 se provede, vyhodnotí a vykáže
postupem uplatňovaným do dne nabytí účinnosti této vyhlášky.
(6) U zdrojů provozovaných ke dni 30. dubna 2004 a dříve provede orgán
kraje stanovení obecných emisních limitů podle § 9 odst. 4 zákona a
podle zvláštního právního předpisu^1) nejpozději do 30. června 2004.
(7) Počínaje datem 1. ledna 2008 musí žadatelé o vydání osvědčení o
akreditaci podle § 19 odst. 3 předložit mezi vyžadovanými doklady také
doklady o akreditaci měřicích metod používaných žadatelem pro měření
emisí u zvláště velkých, velkých a středních zdrojů.
§ 34
Zrušovací ustanovení
Zrušují se:
1. Vyhláška č. 614/1992 Sb., kterou se upravuje ověřování odborné
způsobilosti pro podávání odborných posudků v řízení podle zákona o
ovzduší.
2. Vyhláška č. 41/1992 Sb., kterou se vymezují oblasti vyžadující
zvláštní ochranu ovzduší a stanoví zásady vytváření a provozu smogových
regulačních systémů a některá další opatření k ochraně ovzduší.
3. Vyhláška č. 279/1993 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška č.
41/1992 Sb., kterou se vymezují oblasti vyžadující zvláštní ochranu
ovzduší a stanoví zásady vytváření a provozu smogových regulačních
systémů a některá další opatření k ochraně ovzduší.
4. Vyhláška č. 122/1995 Sb., kterou se stanoví emisní limity pro
lakovny se spotřebou nad 10 tun nátěrových materiálů ročně.
7. Vyhláška č. 117/1997 Sb., kterou se stanovují emisní limity a další
podmínky provozování stacionárních zdrojů znečišťování a ochrany
ovzduší.
8. Vyhláška č. 97/2000 Sb., kterou se mění vyhláška č. 117/1997 Sb.,
kterou se stanovují emisní limity a další podmínky provozování
stacionárních zdrojů znečišťování a ochrany ovzduší.
9. Příloha č. 4 opatření Federálního výboru pro životní prostředí ze
dne 1. října 1991 k zákonu č. 309/1991 Sb. ze dne 9. července 1991 o
ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami vyhlášeného v částce č.
84/1991 Sb., ve znění opatření Federálního výboru pro životní prostředí
ze dne 23. června 1992 vyhlášeného v částce 84/1992 Sb.
§ 35
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení.
Ministr:
RNDr. Kužvart v. r.
Příl.1
Seznam znečišťujících látek a jejich stanovených skupin a jejich obecné
emisní limity
Všechny obecné emisní limity uvedené v této příloze platí pro
koncentrace ve vlhkém plynu při normálních stavových podmínkách (tlaku
101,325 kPa a teplotě st. C). Kódový seznam znečišťujících látek je
sestaven pro potřeby provozní evidence zdrojů (§ 13 odst. 8 zákona) a
evidence spotřeby těkavých organických látek (§ 12 odst. 5 zákona).
1. Základní znečišťující látky a jejich stanovené skupiny
1.1 tuhé znečišťující látky (TZL)
1.1.1 částice o velikosti menší než 10 mikrom (PM 10)
1.1.2 částice o velikosti menší než 2,5 mikrom (PM 2,5)
1.2 anorganické kyslíkaté sloučeniny síry vyjádřené jako oxid siřičitý
(oxid siřičitý)
1.2.1 oxid siřičitý a oxid sírový (SO
x
)
1.2.2 oxid siřičitý (SO
2
)
1.3 anorganické kyslíkaté sloučeniny dusíku vyjádřené jako oxid
dusičitý (oxidy dusíku)
1.3.1 oxid dusnatý a oxid dusičitý vyjádřené jako oxid dusičitý (NO2)
1.4 oxid uhelnatý (CO)
1.5 organické látky (OC) vyjádřené jako celkový organický uhlík (TOC)
1.5.1 těkavé organické látky celkem (VOC) vyjádřené jako celkový
organický uhlík (TOC)
1.5.1.1 organická rozpouštědla vyjádřená celkovou hmotností jejich
roční spotřeby dle bilance
1.5.2 uhlovodíky vyjádřené jako celkový organický uhlík (TOC)
1.6 amoniak a soli amonné vyjádřené jako amoniak (NH
3
),
1.6.1 amoniak
1.7 methan (CH
4
)
Obecné emisní limity pro základní znečišťující látky nebo jejich
stanovené skupiny
+----------------------+-----
|Číslo znečišťující |Poznámka |
+látky nebo stanovené +----------------------------
|skupiny |Obecný emisní limit a další podmínky jeho |
| |uplatnění: |
+----------------------+-----
|1.1 |Obecné emisní limity pro látky uvedené pod|
| |body 1.1.1 a 1.1.2 nestanoveny |
+ +----------------------------
| |Zdroje znečišťování musí být zřizovány a |
| |provozovány tak, aby při hmotnostním toku |
| |tuhých znečišťujících látek 2,5 kg/h a |
| |menším, hmotnostní koncentrace tuhých |
| |znečišťujících látek v odpadním plynu |
| |nepřekročila hodnotu 200 mg/m
3
. Při |
| |hmotnostním toku tuhých znečišťujících |
| |látek vyšším než 2,5 kg/h nesmí hmotnostní|
| |koncentrace tuhých znečišťujících látek |
| |v odpadním plynu překročit hodnotu |
| |150 mg/m
3
. |
+----------------------+-----
|1.2 | |
+ +----------------------------
| |Zdroje znečišťování ovzduší se zřizují a |
| |provozují tak, aby při hmotnostním toku |
| |všech těchto látek vyšším než 20 kg/h, |
| |hmotnostní koncentrace oxidu siřičitého |
| |v odpadním plynu nepřekročila hodnotu |
| |2500 mg/m
3
. Hodnoty hmotnostního toku a |
| |hmotnostní koncentrace se vyjadřují jako |
| |oxid siřičitý. |
+----------------------+-----
|1.2.1 | |
+ +----------------------------
| |Zdroje znečišťování ovzduší se zřizují |
| |a provozují tak, aby při hmotnostním toku |
| |obou oxidů síry vyšším než 20 kg/h, |
| |hmotnostní koncentrace oxidů v odpadním |
| |plynu nepřekročila hodnotu 2500 mg/m
3
. |
| |Hodnoty hmotnostního toku a hmotnostní |
| |koncentrace se vyjadřuje jako oxid |
| |siřičitý. |
+----------------------+-----
|1.2.2 | |
+ +----------------------------
| |Zdroje znečišťování ovzduší se zřizují a |
| |provozují tak, aby při hmotnostním toku |
| |látky vyšším než 20 kg/h, hmotnostní |
| |koncentrace oxidu siřičitého v odpadním |
| |plynu nepřekročila hodnotu 2500 mg/m
3
. |
+----------------------+-----
|1.3. | |
+ +----------------------------
| |Zdroje znečišťování se zřizují a provozují|
| |tak, aby při hmotnostním toku všech těchto|
| |látek vyšším než 10 kg/h nepřekročila |
| |jejich hmotnostní koncentrace v odpadním |
| |plynu hodnotu 500 mg/m
3
. Hodnoty |
| |hmotnostního toku a hmotnostní koncentrace|
| |se vyjadřují jako oxid dusičitý. |
+----------------------+-----
|1.3.1 | |
+ +----------------------------
| |Zdroje znečišťování se zřizují a provozují|
| |tak, aby při hmotnostním toku obou oxidů |
| |dusíku vyšším než 10 kg/h nepřekročila |
| |jejich hmotnostní koncentrace v odpadním |
| |plynu hodnotu 500 mg/m
3
. Hodnoty |
| |hmotnostního toku a hmotnostní koncentrace|
| |oxidů dusíku se vyjadřují jako oxid |
| |dusičitý. |
+----------------------+-----
|1.4. | |
+ +----------------------------
| |Zdroje znečišťování se zřizují a provozují|
| |tak, aby při hmotnostním toku oxidu |
| |uhelnatého vyšším než 5 kg/h hmotnostní |
| |koncentrace oxidu uhelnatého v odpadním |
| |plynu nepřekročila hodnotu 800 mg/m
3
. |
+----------------------+-----
1.5^a) |Obecné emisní limity pro stanovené skupiny|
|látek uvedené pod body 1.5.1, 1.5.1.1 a |
|1.5.2 nejsou stanoveny. Obecné limity pro |
|jednotlivé znečišťující látky nebo jejich |
|skupiny jsou dále uvedeny v bodech 3, 4, |
|5, 6 a 7. |
+----------------------------
|Platí obecný emisní limit 50 mg/m
3
pro |
|celkovou hmotnostní koncentraci těchto |
|látek. |
----------------------+------
1.6 | |
+----------------------------
|Při hmotnostním toku emisí všech těchto |
|znečišťujících látek vyšším než 500 g/h |
|nesmí být překročena úhrnná hmotnostní |
|koncentrace 50 mg/m
3
všech těchto |
|znečišťujících látek v odpadním plynu. |
----------------------+------
1.6.1 | |
+----------------------------
|Při hmotnostním toku emisí znečišťující |
|látky vyšším než 500 g/h nesmí být |
|překročena úhrnná hmotnostní koncentrace |
|50 mg/m
3
v odpadním plynu. |
----------------------+------
1.7 | |
+----------------------------
|Obecný emisní limit prozatím nestanoven. |
|Tímto se oznamuje jeho vyhlášení ve lhůtě |
|po uplynutí tří let od účinnosti této |
|vyhlášky. |
----------------------+------
a) Emise se uvádějí v případech, kdy není stanoven specifický nebo
obecný emisní limit jednotlivých organických látek uvedených v bodech
3, 4, 5, 6 a 7.
2. Azbest a těžké kovy a jejich anorganické sloučeniny vyjádřené jako
kov
2.1 azbest
2.2 antimon
2.3 arsen
2.4 beryllium
2.5 cín
2.6 chrom
2.7 kadmium
2.8 kobalt
2.9 mangan
2.10 měď
2.11 nikl
2.12 olovo
2.13 rtuť
2.14 selen
2.15 telur
2.16 thallium
2.17 vanad
2.18 zinek
2.19 skupina znečišťujících látek zahrnující azbest, beryllium,
kadmium, rtuť, thallium
2.20 skupina kovů zahrnující arsen, kobalt, nikl, selen, telur, chrom
šestimocný
2.21 skupina kovů zahrnující cín, chrom jiný než šestimocný, mangan,
měď, olovo, vanad, zinek
2.22 skupina kovů zahrnující olovo, antimon, mangan, vanad, cín, měď
(výroba skla)
2.23 skupina kovů zahrnující kobalt, nikl, chrom, arsen, kadmium, selen
(výroba skla)
2.24 skupina kovů zahrnující kadmium, thallium (spalování odpadu)
2.25 skupina kovů zahrnující antimon, arsen, olovo, chrom, kobalt, měď,
mangan, nikl, vanad (spalování odpadu)
2.26 skupina kovů zahrnující chrom, měď, vanad (spalování odpadních
olejů)
2.27 skupina kovů zahrnující olovo, chrom, měď, mangan (spalovny
komunálního odpadu)
2.28 skupina kovů zahrnující nikl, arsen (spalovny komunálního odpadu)
2.29 skupina kovů zahrnující kadmium, rtuť, thallium (spalovny
komunálního a "nemocničního" odpadu)
2.30 skupina kovů zahrnující olovo, měď, mangan (spalovny
"nemocničního" odpadu)
2.31 skupina kovů zahrnující nikl, arsen, chrom, kobalt (spalovny
"nemocničního" odpadu)
Obecné emisní limity pro azbest a těžké kovy a jejich anorganické
sloučeniny vyjádřené jako kov
+----------------------+-----
|Číslo znečišťující |Poznámka |
+látky nebo stanovené +----------------------------
|skupiny |Obecný emisní limit a další podmínky jeho |
| |uplatnění: |
+----------------------+-----
|2.1 |Demolice budov, konstrukcí a instalací |
| |obsahujících azbest a odstraňování azbestu|
| |nebo materiálů obsahujících azbest z nich,|
| |které by mohly vést k uvolnění azbestových|
| |vláken nebo prachu, musí být prováděny v |
| |izolovaném prostředí, jehož prostor je |
| |oddělen od vnějšího ovzduší. Doprava |
| |a ukládání odpadu obsahujícího azbestová |
| |vlákna nebo prach musí být zabezpečena |
| |tak, aby nedošlo k jejich uvolnění do |
| |ovzduší. Odpad obsahující azbestová vlákna|
| |nebo prach musí být ukládán pouze na |
| |skládky k tomu určené, u kterých je |
| |zajištěno trvalé zamezení úniku azbestu do|
| |vnějšího ovzduší. |
+ +----------------------------
| |Při hmotnostním toku emisí azbestu vyšším |
| |než 0,5 g/h nesmí být překročena |
| |hmotnostní koncentrace 0,1 mg/m
3
azbestu |
| |v odpadním plynu. Při hmotnostním toku |
| |emisí azbestu 0,5 g/h a nižším, a pokud |
| |je zároveň průtok odpadního plynu nižší |
| |než 5000 m
3
/hod., se uplatní obecný emisní|
| |limit pro stanovenou skupinu 2.19. V |
| |případě, že ke zjišťování koncentrací |
| |azbestu je použito metody počítání vláken,|
| |platí přepočtový faktor stanovující, že |
| |počtu 2 000 000 definovaných vláken |
| |azbestu v objemu 1 m
3
odpovídá hmotnostní |
| |koncentrace 0,1 mg/m
3
. Tento emisní limit |
| |platí pro koncentrace zjišťované na |
| |komíně, výduchu nebo výpusti ze zařízení |
| |pro omezování emisí u zdroje, na kterém je|
| |zpracováván azbest nebo produkty ho |
| |obsahující. U těchto zdrojů musí být |
| |zásadně instalováno zařízení pro omezování|
| |emisí azbestu. V okolí zdrojů, u kterých |
| |jsou prováděny činnosti uvedené v |
| |poznámce, platí emisní limit fugitivních |
| |emisí 1 000 definovaných vláken azbestu |
| |v objemu 1 m
3
měřeno v místě na hranici |
| |pozemku umístění zdroje. |
+----------------------+-----
|2.3 a 2.4 | |
+ +----------------------------
| |Uplatní se obecný emisní limit pro |
| |stanovenou skupinu látek uvedenou pod |
| |bodem 2.20. |
+----------------------+-----
|2.2 a 2.5 až 2.18 | |
+ +----------------------------
| |Obecné emisní limity nestanoveny. |
+----------------------+-----
|2.19 | |
+ +----------------------------
| |Při hmotnostním toku emisí všech těchto |
| |znečišťujících látek vyšším než 1 g/h |
| |nesmí být překročena úhrnná hmotnostní |
| |koncentrace 0,2 mg/m
3
těchto |
| |znečišťujících látek v odpadním plynu. |
+----------------------+-----
|2.20 | |
+ +----------------------------
| |Při hmotnostním toku emisí všech těchto |
| |znečišťujících látek vyšším než 10 g/h |
| |nesmí být překročena úhrnná hmotnostní |
| |koncentrace 2 mg/m
3
těchto znečišťujících |
| |látek v odpadním plynu. |
+----------------------+-----
|2.21 | |
+ +----------------------------
| |Při hmotnostním toku emisí všech těchto |
| |znečišťujících látek vyšším než 50 g/h |
| |nesmí být překročena úhrnná hmotnostní |
| |koncentrace 5 mg/m
3
těchto znečišťujících |
| |látek v odpadním plynu. |
+----------------------+-----
|2.21 - 2.31 | |
+ +----------------------------
| |Obecné emisní limity nestanoveny. |
+----------------------+-----
3. Persistentní organické látky (POP)
3.1 Polychlorované dibenzodioxiny (PCDD) a dibenzofurany (PCDF) celkem
vykazované v ekvivalentech toxicity (I-TEQ) 2, 3, 7, 8 - TCDD
3.1.1 polychlorované dibenzodioxiny (PCDD)
3.1.2 polychlorované dibenzofurany (PCDF)
3.2 Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH) celkem
3.2.1 fluoranten
3.2.2 pyren
3.2.3 chrysen
3.2.4 benz[b]fluoranten
3.2.5 benz[k]fluoranten
3.2.6 benz[a]pyren
3.2.7 benz[g,h,i]perylen
3.2.8 indeno[1,2,3, - c,d]pyren
3.2.9 benz[a]antracen
3.2.10 dibenz[a,h]antracen
3.3 Polychlorované bifenyly (PCB) celkem
3.3.1 tetraCB IUPAC No.77 + tetraCB IUPAC No.81 + pentaCB IUPAC No. 126
+ hexaCB IUPAC No. 169 celkem
3.3.2 pentaCB IUPAC No. 118 + IUPAC No. 105 + IUPAC No. 123 + IUPAC 114
+ hexaCB
3.3.3 IUPAC No. 156 + IUPAC No. 157 + IUPAC No. 167 + heptaCB IUPAC No.
189 celkem
3.3.4 ostatní polychlorované bifenyly celkem
3.4 jiné chlorované persistentní organické sloučeniny
3.4.1 hexachlorcyklohexan
3.4.2 tetrachlorfenol
3.4.3 hexachlorbenzen
3.4.4 trichlorbenzen
Obecné emisní limity pro persistentní organické látky (POP)
+----------------------+-----
|Číslo znečišťující |Poznámka |
+látky nebo stanovené +----------------------------
|skupiny |Obecný emisní limit a další podmínky jeho |
| |uplatnění: |
+----------------------+-----
|3.1 | |
+ |----------------------------
| |Platí obecný emisní limit 0,1 ng TEQ/m
3
|
| |pro celkovou hmotnostní koncentraci těchto|
| |látek. |
+----------------------+-----
|3.2 | |
+ |----------------------------
| |Platí obecný emisní limit 0,2 mg/m
3
pro |
| |celkovou hmotnostní koncentraci těchto |
| |látek. |
+----------------------+-----
|3.3 | |
+ |----------------------------
| |Při eventuálním výskytu emisí nesmí být |
| |překročena celková hmotnostní koncentrace |
| |těchto znečišťujících látek 0,2 mg TEQ/m
3
|
| |po přepočtu na standardní stavové |
| |podmínky. V nejkratší možné době je nutno |
| |tyto látky eliminovat z emisí do vnějšího |
| |ovzduší. |
+----------------------+-----
|3.4 | |
+ |----------------------------
| |Nesmí být překročena celková hmotnostní |
| |koncentrace těchto znečišťujících látek |
| |0,2 mg/m
3
po přepočtu na standardní |
| |stavové podmínky. V nejkratší možné době |
| |je nutno tyto látky eliminovat z emisí do |
| |vnějšího ovzduší. |
+----------------------+-----
Odkazy: 1) Ekvivalenty toxicity dibenzodioxinů a dibenzofuranů
jsou uvedeny v bodu 10 této přílohy
2) Ekvivalenty toxicity polychlorovaných bifenylů jsou
uvedeny v bodu 11, jejich výčet v bodu 12 této přílohy.
4. Organické sloučeniny klasifikované podle nařízení vlády č. 25/1999
Sb. jako karcinogeny, mutageny nebo jedy pro reprodukční proces (R-věty
R-45, R-46, R-49, R-60 a R-61) neuvedené v bodech 1 nebo 3 této
přílohy^*
4.1 1,2-dibromethan
4.2 1,2-dichlorethan (ethylendichlorid)
4.3 1,3-butadien^*
4.4 2-naftylamin
4.5 akrylonitryl (vinylkyanid)
4.6 benzen^*
4.7 epichlorhydrin (1-chlor-2,3 epoxy propan)^*
4.8 ethylenoxid (oxiran, epoxyethan)^*
4.9 hydrazin
4.10 nitrosodimethylamin
4.11 o-toluidin (2-methylanilin)
4.12 propylenoxid (2-methyloxiran)^*
4.13 tetrachlormethan^*
4.14 toluidiny (metatoluidin, paratoluidin)
4.15 trichlormethan (chloroform)^*
4.16 vinylchlorid^*
*) Vysvětlivka:
Látky označené hvězdičkou náleží ke stanovené skupině 1.5.1 - těkavé
organické látky
Obecné emisní limity pro znečišťující látky nebo jejich stanovené
skupiny uvedené v bodu 4
+----------------------+-----
|Číslo znečišťující |Poznámka |
+látky nebo stanovené +----------------------------
|skupiny |Obecný emisní limit a další podmínky jeho |
| |uplatnění: |
+----------------------+-----
|4.4 |Vyjádřené jako celkový organický uhlík |
+ +----------------------------
| |Při hmotnostním toku emisí vyšším než |
| |1 g/h nesmí být překročena úhrnná |
| |hmotnostní koncentrace 0,2 mg/m
3
této |
| |znečišťující látky v odpadním plynu. |
+----------------------+-----
|4.1, 4.3, 4.5 až 4.9, |Vyjádřené jako celkový organický uhlík |
+4.12, 4.16 +----------------------------
| |Při hmotnostním toku emisí všech těchto |
| |znečišťujících látek vyšším než 50 g/h |
| |nesmí být překročena úhrnná hmotnostní |
| |koncentrace 5 mg/m
3
těchto znečišťujících |
| |látek v odpadním plynu. |
+----------------------+-----
|4.2, 4.10, 4.11, |Vyjádřené jako celkový organický uhlík |
+4.13, 4.14, 4.15 +----------------------------
| |Při hmotnostním toku emisí všech těchto |
| |znečišťujících látek vyšším než 100 g/h |
| |nesmí být překročena úhrnná hmotnostní |
| |koncentrace 20 mg/m
3
těchto znečišťujících|
| |látek v odpadním plynu. |
+----------------------+-----
5. Organické sloučeniny halogenované klasifikované podle nařízení vlády
č. 25/1999 Sb. R-větou R-40 neuvedené v bodech 1, 2, 3 nebo 4 této
přílohy^*
5.1 1,1-dichlorethylen (vinylidenchlorid)
5.2 benzylchlorid (alfa-chlortoluen)
5.3 dichlormethan (methylenchlorid)^*
5.4 chlorethan (ethylchlorid)^*
5.5 tetrachlorethylen^*
5.6 trichlorethylen^*
*) Vysvětlivka:
Látky označené * náleží ke stanovené skupině 1.5.1 - těkavé organické
látky (VOC)
Obecné emisní limity pro znečišťující látky nebo jejich stanovené skupi
ny uvedené v bodu 5
+----------------------+-----
|Číslo znečišťující |Poznámka |
+látky nebo stanovené +----------------------------
|skupiny |Obecný emisní limit a další podmínky jeho |
| |uplatnění: |
+----------------------+-----
|5.1, 5.2, 5.5, 5.6 |Vyjádřené jako celkový organický uhlík |
+ +----------------------------
| |Při celkovém hmotnostním toku emisí těchto|
| |znečišťujících látek větším než 100 g/h |
| |nesmí být překročena celková |
| |hmotnostní koncentrace těchto |
| |znečišťujících látek 20 mg/m
3
v odpadním |
| |plynu |
+----------------------+-----
|5.3, 5.4 |Vyjádřené jako celkový organický uhlík |
+ +----------------------------
| |Při hmotnostním toku emisí všech těchto |
| |znečišťujících látek vyšším než 3 kg/h |
| |nesmí být překročena úhrnná hmotnostní |
| |koncentrace 150 mg/m
3
těchto |
| |znečišťujících látek v odpadním plynu. |
+----------------------+-----
6. Těkavé organické látky podle definice uvedené v § 2 odst. 1 písm. n)
zákona, neuvedené v bodech 1, 2, 3, 4 nebo 5 této přílohy
6.1 1,2-dichlorethylen
6.2 1,4-dichlorbenzen
6.3 2-butanon (ethylmethylketon)
6.4 acetaldehyd (ethanal)
6.5 aceton (2-propanon, dimethylketon)
6.6 akrylová (propenová) kyselina
6.7 benzaldehyd
6.8 butylacetát (octan butylnatý)
6.9 butylaldehyd (butyraldehyd, butanal)
6.10 dibutylether
6.11 diethylamin
6.12 diethylether (ether)
6.13 dimethylamin
6.14 dimethylether
6.15 ethylacetát (octan ethylnatý)
6.16 ethylakrylát (akrylan ethylnatý)
6.17 ethylbenzen
6.18 ethylenglykol (1,2 -ethandiol, glykol)
6.19 formaldehyd
6.20 furfural (2-furaldehyd)
6.21 chlorbenzen
6.22 chloropren (2-chlor-1,3-butadien)
6.23 izopropylbenzen (kumen)
6.24 estery kyseliny akrylové jmenovitě neuvedené pod bodem 6 této
přílohy
6.25 methylacetát
6.26 methylakrylát
6.27 methylamin
6.28 methylmethakrylát (methakrylan methylnatý)
6.29 kyselina mravenčí
6.30 nitrotolueny
6.31 kyselina octová
6.32 pyridin
6.33 sirouhlík
6.34 styren
6.35 toluen
6.36 vinylacetát
6.37 xyleny (dimetylbenzen)
6.38 alifatické a aromatické ethery (počet atomů uhlíku v molekule 9 a
nižší) jmenovitě neuvedené pod bodem 6 této přílohy
6.39 alifatické aldehydy (počet atomů uhlíku v molekule 8 a nižší)
jmenovitě neuvedené pod bodem 6 této přílohy
6.40 alkylalkoholy (počet atomů uhlíku v molekule 6 a nižší)
6.41 alkeny (olefiny) s počtem atomů uhlíku v molekule 11 a nižším s
výjimkou 1,3-butadienu a jmenovitě neuvedených pod bodem 6. této
přílohy
6.42 parafiny s výjimkou methanu (počet atomů uhlíku v molekule 11 a
nižší)
Obecné emisní limity pro znečišťující látky nebo jejich stanovené
skupiny uvedené v bodu 6
+----------------------+-----
|Číslo znečišťující |Poznámka |
+látky nebo stanovené +----------------------------
|skupiny |Obecný emisní limit a další podmínky jeho |
| |uplatnění: |
+----------------------+-----
|6.1, 6.4, 6.6, 6.11, |Vyjádřené jako celkový organický uhlík |
+6.13, 6.16, 6.19, +----------------------------
|6.24, 6.26, 6.27, |Při hmotnostním toku emisí všech těchto |
|6.29, 6.30, 6.32, |znečišťujících látek vyšším než 0,1 kg/h |
|6.33 |nesmí být překročena úhrnná hmotnostní |
| |koncentrace 20 mg/m
3
těchto znečišťujících|
| |látek v odpadním plynu. |
+----------------------+-----
|6.2, 6.7, 6.9, 6.17, |Vyjádřené jako celkový organický uhlík |
+6.20 až 6.23, 6.25, +----------------------------
|6.28, 6.31, 6.34 až |Při hmotnostním toku emisí všech těchto |
|6.37 |znečišťujících látek vyšším než 2 kg/h |
| |nesmí být překročena úhrnná hmotnostní |
| |koncentrace 100 mg/m
3
těchto |
| |znečišťujících látek v odpadním plynu. |
+----------------------+-----
|6.3, 6.5, 6.8, 6.10, |Vyjádřené jako celkový organický uhlík |
+6.12, 6.14, 6.15, +----------------------------
|6.18, 6.38 až 6.42 |Při hmotnostním toku emisí všech těchto |
| |znečišťujících látek vyšším než 3 kg/h |
| |nesmí být překročena úhrnná hmotnostní |
| |koncentrace 150 mg/m
3
těchto |
| |znečišťujících látek v odpadním plynu. |
+----------------------+-----
7. Organické látky a jejich stanovené skupiny neuvedené v bodech 1, 2,
3, 4, 5 nebo 6 této přílohy
7.1 1,1,2,2-tetrachlorethan
7.2 1-methylnaftalen
7.3 2-chlorpropan (izopropylchlorid)
7.4 2-methylnaftalen
7.5 4-hydroxy-4-ethyl-2-pentanon
7.6 anilin
7.7 bifenyl (difenyl)
7.8 difenylether (difenyloxid)
7.9 diizopropylether
7.10 ethanolamin (2-aminoethanol, kolamin)
7.11 fenol
7.12 fenylhydrazin
7.13 kresoly
7.14 merkaptany
7.15 methylester kyseliny benzoové
7.16 naftalen
7.17 nitrobenzen
7.18 N-methyl-2-pyrrolidon
7.19 tetrachlorethan
7.20 4-methyl-2-pentanol
7.21 nitrofenoly
7.22 nitrokresoly
7.23 nitrosloučeniny
7.24 thioethery
7.25 estery kyseliny benzoové s výjimkou metylesteru
7.26 organické sloučeniny fluoru vyjádřené jako F^**
7.27 organické sloučeniny chloru vyjádřené jako Cl^**
7.28 organické sloučeniny bromu vyjádřené jako Br^**
**) Vysvětlivka:
Uplatňuje se v případě, že není stanoven specifický nebo obecný emisní
limit jednotlivých organických halogenovaných sloučenin nebo jejich
stanovených skupin
Obecné emisní limity pro znečišťující látky nebo jejich stanovené
skupiny uvedené v bodu 7
+----------------------+-----
|Číslo znečišťující |Poznámka |
+látky nebo stanovené +----------------------------
|skupiny |Obecný emisní limit a další podmínky jeho |
| |uplatnění: |
+----------------------+-----
|7.1, 7.6, 7.10 až |Vyjádřené jako celkový organický uhlík |
+7.14, 7.17, 7.19, +----------------------------
|7.21 až 7.24 |Při hmotnostním toku emisí všech těchto |
| |znečišťujících látek vyšším než 0,1 kg/h |
| |nesmí být překročena úhrnná hmotnostní |
| |koncentrace 20 mg/m
3
těchto znečišťujících|
| |látek v odpadním plynu. |
+----------------------+-----
|7.2 až 7.4, 7.16 |Vyjádřené jako celkový organický uhlík |
+ +----------------------------
| |Při hmotnostním toku emisí |
| |znečišťující látky vyšším než 2 kg/h |
| |nesmí být překročena úhrnná hmotnostní |
| |koncentrace 100 mg/m
3
těchto |
| |znečišťujících látek v odpadním plynu. |
+----------------------+-----
|7.5, 7.7 až 7.9, |Vyjádřené jako celkový organický uhlík |
+7.15, 7.18, 7.20, +----------------------------
|7.25 |Při hmotnostním toku emisí všech těchto |
| |znečišťujících látek vyšším než 3 kg/h |
| |nesmí být překročena úhrnná hmotnostní |
| |koncentrace 150 mg/m
3
těchto |
| |znečišťujících látek v odpadním plynu. |
+----------------------+-----
|7.26 až 7.28 |Vyjádřené jako celkový halogen |
+ +----------------------------
| |Při hmotnostním toku emisí všech těchto |
| |znečišťujících látek vyšším než 0,1 kg/h |
| |nesmí být překročena úhrnná hmotnostní |
| |koncentrace 10 mg/m
3
těchto znečišťujících|
| |látek v odpadním plynu. |
+----------------------+-----
8. Anorganické látky a jejich stanovené skupiny neuvedené v bodech 1,
2, 3, 4, 5, 6 nebo 7 této přílohy
8.1 antimonovodík (stibin)
8.2 arsenovodík (arsan)
8.3 fosforovodík (fosfan)
8.4 fosgen
8.5 chlorkyan
8.6 fluoridy vyjádřené jako F
8.7 kyanidy vyjádřené jako CN
8.8 kyanovodík
8.9 sirovodík (sulfan)
8.10 silné anorganické kyseliny vyjádřené jako H kromě HCl
8.11 fluor a jeho anorganické sloučeniny, včetně fluoridů podle bodu
8.6, vyjádřené jako F
8.12 brom a jeho anorganické sloučeniny vyjádřené jako Br
8.13 chlor
8.14 chlor a jeho anorganické sloučeniny, včetně Cl
2
podle bodu 8.13, vyjádřené jako Cl
Obecné emisní limity pro znečišťující látky nebo jejich stanovené
skupiny uvedené v bodu 8
+----------------------+-----
|Číslo znečišťující |Poznámka |
+látky nebo stanovené +----------------------------
|skupiny |Obecný emisní limit a další podmínky jeho |
| |uplatnění: |
+----------------------+-----
|8.1 až 8.5 | |
+ +----------------------------
| |Při hmotnostním toku emisí všech těchto |
| |znečišťujících látek vyšším než 10 g/h |
| |nesmí být překročena úhrnná hmotnostní |
| |koncentrace 2 mg/m
3
těchto znečišťujících|
| |látek v odpadním plynu. |
+----------------------+-----
|8.6 až 8.7 | |
+ +----------------------------
| |Při hmotnostním toku emisí všech těchto |
| |znečišťujících látek vyšším než 50 g/h |
| |nesmí být překročena úhrnná hmotnostní |
| |koncentrace 5 mg/m
3
těchto |
| |znečišťujících látek v odpadním plynu. |
+----------------------+-----
|8.8 až 8.12 | |
+ +----------------------------
| |Při hmotnostním toku emisí všech těchto |
| |znečišťujících látek vyšším než 100 g/h |
| |nesmí být překročena úhrnná hmotnostní |
| |koncentrace 10 mg/m
3
těchto |
| |znečišťujících látek v odpadním plynu. |
+----------------------+-----
|8.13 až 8.14 | |
+ +----------------------------
| |Při hmotnostním toku emisí všech těchto |
| |znečišťujících látek vyšším než 500 g/h |
| |nesmí být překročena úhrnná hmotnostní |
| |koncentrace 50 mg/m
3
těchto znečišťujících|
| |látek v odpadním plynu. |
+----------------------+-----
9. zrušen
10. Ekvivalenty toxicity polychlorovaných dibenzodioxinů a
polychlorovaných dibenzofuranů
Ke stanovení součtové hodnoty se hmotnostní koncentrace dále uvedených
polychlorovaných dioxinů a dibenzofuranů před sečtením násobí uvedenými
koeficienty ekvivalentů toxicity 2,3,7,8 TCDD:
koeficient ekvivalentu
toxicity
2, 3, 7, 8 - tetrachlordibenzodioxin, (TCDD) 1
1, 2, 3, 7, 8 - pentachlordibenzodioxin (PeCDD) 0,5
1, 2, 3, 4, 7, 8 - hexachlordibenzodioxin (HxCDD) 0,1
1, 2, 3, 7, 8, 9 - hexachlordibenzodioxin (HxCDD) 0,1
1, 2, 3, 6, 7, 8 - hexachlordibenzodioxin (HxCDD) 0,1
1, 2, 3, 4, 6, 7, 8 - heptachlordibenzodioxin (HpCDD) 0,01
- oktachlordibenzodioxin (OCDD) 0,001
2, 3, 7, 8 - tetrachlordibenzofuran (TCDF) 0,1
2, 3, 4, 7, 8 - pentachlordibenzofuran (PeCDF) 0,5
1, 2, 3, 7, 8 - pentachlordibenzofuran (PeCDF) 0,05
1, 2, 3, 4, 7, 8 - hexachlordibenzofuran (HxCDF) 0,1
1, 2, 3, 7, 8, 9 - hexachlordibenzofuran (HxCDF) 0,1
1, 2, 3, 6, 7, 8 - hexachlordibenzofuran (HxCDF) 0,1
2, 3, 4, 6, 7, 8 - hexachlordibenzofuran (HxCDF) 0,1
1, 2, 3, 4, 6, 7, 8 - heptachlordibenzofuran (HpCDF) 0,01
1, 2, 3, 4, 7, 8, 9 - heptachlordibenzofuran (HpCDF) 0,01
- oktachlordibenzofuran (OCDF) 0,001
11. Ekvivalenty toxicity polychlorovaných bifenylů
Ke stanovení součtové hodnoty se hmotnostní koncentrace dále uvedených
polychlorovaných bifenylů před sečtením násobí uvedenými koeficienty
ekvivalentů toxicity 2,3,7,8 TCDD:
koeficient ekvivalentu
kód UIPAC toxicity
77 - non-ortho PCB 0,0005
126 - non-ortho PCB 0,1
169 - non-ortho PCB 0,01
105 - mono-ortho PCB 0,0001
114 - mono-ortho PCB 0,0005
118 - mono-ortho PCB 0,0001
123 - mono-ortho PCB 0,0001
156 - mono-ortho PCB 0,0005
157 - mono-ortho PCB 0,0005
167 - mono-ortho PCB 0,00001
189 - mono-ortho PCB 0,0001
170 - di-ortho PCB 0,0001
180 - di-ortho PCB 0,00001
12. Výčet polychlorovaných bifenylů
Kongenery IUPAC
(částečně toxické):
3,3',4,4',5-pentaCB (IUPAC 126)
3,3',4,4',5,5'-hexaCB (IUPAC 169)
3,3',4,4'-tetraCB (IUPAC 77)
monoortho:
2,3',4,4',5-pentaCB (IUPAC 118)
2,3,3',4,4'-pentaCB (IUPAC 105)
2,3,4,4',5-pentaCB (IUPAC 123)
2,3,4,4',5-pentaCB (IUPAC 114)
2,3,3',4,4',5-hexaCB (IUPAC 156)
2,3,3',4,4',5-hexaCB (IUPAC 157)
2,3',4,4',5,5'-hexaCB (IUPAC 167)
2,3,3',4,4',5,5'-heptaCB (IUPAC 189)
Příl.2
Limity přípustné tmavosti kouře a emisní limity pro pachové látky
1. Emisní limity přípustné tmavosti kouře
Nejvyšší přípustná tmavost kouře je optická vlastnost kouře vyvolaná
pohlcováním světla v kouřové vlečce vystupující z komína. Vyjadřuje se
ve stupních podle Ringelmanna v kouřové vlečce (stupeň 0 - 5). Tmavost
kouře lze rovněž vyjádřit ve stupních Bacharacha (stupeň 0 - 9) nebo
měřením opacity (udávané v %), která se měří v kouřovodu.
Nejvýše přípustná tmavost kouře vypouštěného ze spalovacího procesu je
obecně dána těmito emisními limity:
a) Při spalování paliv nesmí být odcházející kouř tmavší než 2. stupeň
při měření a hodnocení Ringelmannovou stupnicí a změřená hodnota
opacity nesmí být větší než 40 %. Po dobu roztápění zařízení ze
studeného stavu v trvání nejdéle 30 minut, pokud pasport kotle
nestanoví jinak, může tmavost kouře dostoupit až do úrovně stupně 3
Ringelmannovy stupnice nebo hodnoty 60 % opacity.
b) Při spalování kapalných paliv musí být proces veden tak, aby kromě
podmínek stanovených v předchozím písmenu a) nebyla při kontrole obsahu
sazí měřením tmavosti skvrn na filtru z odsátého vzorku podle
Bacharacha zjištěna vyšší hodnota, než odpovídá stupni 4 Bacharachovy
stupnice při žádném ze tří po sobě provedených testů a stupni 3 alespoň
u dvou ze tří provedených testů. Při roztápění zařízení ze studeného
stavu se kontrola tmavosti kouře Bacharachovým testem neprovádí.
2. zrušen
3. zrušen
Příl.3
Katalog kategorií, skupin a podskupin zdrojů
1. Katalog podle této přílohy je veden v Registru emisí a zdrojů
znečišťování ovzduší podle § 13 odst. 1 zákona.
2. Výčet kategorií zdrojů je uveden v § 4 odst. 4 písm. a) zákona.
3. Výčet základních skupin zdrojů podle technického a technologického
uspořádání je uveden v § 4 odst. 4 písm. b) zákona. (Poznámka: Součástí
inventur emisí jsou také emise z dopravy a emise z provozu dalších
mobilních zdrojů).
4. Každý zdroj znečišťování ovzduší je zařazen do Katalogu podle
číselného kódu, který stanovuje skupinu a podskupinu zdroje. Pokud se
jedná o vyjmenovaný zdroj znečišťování, který má zvláštním právním
předpisem^1) stanoveny specifické emisní limity, je v katalogu
číselnému kódu přiřazen název zdroje uvedený tímto předpisem.
5. Výčet základních skupin zdrojů je uveden v § 4 odst. 4 písm. b)
zákona.
6. Dále se zdroje dělí do skupin:
Spalovací zdroje
Spalovací zdroje vyjmenované
Spalovací zdroje nevyjmenované
Ostatní zdroje
Zdroje emitující VOC z procesů aplikujících organická rozpouštědla
Zdroje emitující VOC ze skladování a distribuce benzinu
Zdroje v energetickém průmyslu - odvětví transformace paliv
Zdroje ve výrobě a zpracování kovů
Zdroje ve výrobě nekovových minerálních produktů a zpracování nerostů
Zdroje v chemickém průmyslu a výrobách
Zdroje v odvětví nakládání s odpady vyjma spaloven odpadů
Zdroje z provozů zemědělských technologií
Zdroje v lehkém a potravinářském průmyslu, službách a některých dalších
oborech
Zdroje ostatní nevyjmenované se spalováním paliv
Zdroje ostatní nevyjmenované bez spalování paliv
Spalovny odpadu
7. Osnova Katalogu je zveřejněna ve Věstníku ministerstva.
Příl.4
Emisní faktory vybraných ostatních zdrojů
1. Emisní faktory slouží pro výpočet poplatků za znečišťování ovzduší
podle § 19 zákona. Pokud u zdroje nemůže být stanovena koncentrace
znečišťující látky v odpadním plynu, popřípadě měrná výrobní emise,
použije se postup zjištění množství vypouštěné znečišťující látky
pomocí emisního faktoru uvedeného touto přílohou nebo zvláštním právním
předpisem^1).
2. Stanovení množství vypouštěné znečišťující látky se provede výpočtem
podle vztahu:
E
z
= E
f
. M
kde E
f
je emisní faktor a M je množství jednotek, na které je emisní faktor
vztažen (vztažná veličina emisního faktoru - například hmotnost
spáleného paliva, hmotnost vstupní suroviny, hmotnost produkce, počet
jednotek produkce apod.).
3. V případě trvalého zavedení opatření omezujícího emise určité
znečišťující látky u zdroje je nutno prokázat jeho průměrnou účinnost
výsledkem autorizovaného měření. Stanovení množství vypouštěné
znečišťující látky se v tomto případě provede výpočtem podle vztahu:
E
o
= E
z
. (1 - 0,01 . éta)
kde éta je účinnost opatření omezující emise znečišťující látky v %.
4. Emisní faktory pro použití plynných paliv ve stacionárních
plynových turbínách a pístových spalovacích motorech
(kg/10
3
.m
3
)
+----------------------------
|Specifikace |NO
x
| SO
x
|VOC |TZL |CO |
+----------------------------
|Plynové turbíny |11 |0,002 . S |0,2 | - |3,7 |
| | | | | | |
|Plynové turbíny odvozené | | | | | |
|z leteckých motorů |25 |0,002 . S |7 | - |7 |
+----------------------------
|Pístové motory zážehové |60 |0,002 . S |30 |0,05 |15 |
| | | | | | |
|Pístové motory dvojpalivové |40 |0,002 . S |30 |0,1 |15 |
+----------------------------
Poznámka: S = obsah síry v palivu v mg/m
3
5. Emisní faktory pro použití kapalných paliv ve stacionárních
plynových turbínách a pístových spalovacích motorech
(kg/t)
+----------------------------
|Specifikace |NO
x
| SO
x
|VOC |TZL |CO |
+----------------------------
|Plynové turbíny | 15 | 20 . S | 0,6 | - | 5 |
| | | | | | |
|Plynové turbíny odvozené | | | | | |
|z leteckých motorů | 32 | 20 . S | 6 | - | 9 |
+----------------------------
|Pístové motory zážehové | 75 | 20 . S | 30 | 0,1 | 250 |
| | | | | | |
|Pístové motory vznětové | 50 | 20 . S | 6 | 1,0 | 15 |
+----------------------------
Poznámka: S = obsah síry v palivu v % hmotnosti
6. Emisní faktory pro koksování uhlí
+----------------------------
|Znečišťující látka | Ef (g/t koksu) |
+----------------------------
|NO
x
| 260 |
+----------------------------
|SO
2
| |
|Z otopu koksárenským plynem | 1 400 |
| | |
|Z otopu směsným plynem | 320 |
+----------------------------
|VOC | 1 000 |
+----------------------------
|TZL | 1 000 |
+----------------------------
|CO | 1 200 |
+----------------------------
Poznámka: Uvedené hodnoty jsou orientační, pro výpočet poplatků
jsou stanovovány E
f
pro jednotlivé baterie a provozní
služby hutních a báňských koksoven
7. Emisní faktory pro úpravu rud v černé metalurgii (spékací pásy)
+----------------------------
|Znečišťující látka | E
f
(kg/t spečence) |
+----------------------------
|NO
x
| 0,5 |
+----------------------------
|SO
2
| 2,0 |
+----------------------------
|VOC | 0,1 |
+----------------------------
|TZL | 2,0 |
+----------------------------
|CO | 50 |
+----------------------------
8. Emisní faktory vysokopecní provozy
+----------------------------
|Znečišťující látka |E
f
(kg/t surového železa)|
+----------------------------
|NO
x
| 0,7 |
+----------------------------
|SO
x
| 0,3 |
+----------------------------
|VOC | 0,2 |
+----------------------------
|TZL | 0,2* ; 1,0** |
+----------------------------
|CO | 8,0 |
+----------------------------
Poznámka: * provozy bez licího pole
** provozy bez odprášení licího pole
9. Emisní faktory základních znečišťujících látek pro ocelárny v
g/t oceli
+----------------------+-----
|Znečišťující látka |Kyslíkové |Nístějové pece |Elektrické |
| |konvertory | |obloukové |
| | | |pece |
+----------------------+-----
|NO
x
| 50 | 3 500 | 300 |
+----------------------+-----
|SO
x
| 1,5 | 2 000 | 1,5 |
+----------------------+-----
|VOC | 30 | 80 | 170 |
+----------------------+-----
|CO | 5 000 | 10 000 | 2 000 |
+----------------------+-----
|TZL* ** | 120 | 450 | 150 |
+----------------------+-----
Poznámka: * Po odprášení
** Uvedené hodnoty jsou orientační - k dispozici jsou E
f
konkrétních agregátů
10. Emisní faktory základních znečišťujících látek pro válcovny a
slévárny
Vysvětlivka: * g/t vývalků
** g/t tekutého kovu
+------------------+---------
|Znečišťující látka|Válcovny * | Slévárny ** |
+ | +-------------+------------+
| | |Studenovětrné|Horkovětrné |
| | |kuplovny |kuplovny |
+------------------+---------
|NO
x
|Směsný plyn 250| | |
| | | 70 | 350 |
| |Koksárenský plyn 400| | |
+------------------+---------
|SO
2
|Směsný plyn 2100| |
| | | 1400 |
| |Koksárenský | |
| |plyn 2800| |
+------------------+---------
|TZL | | 10 000 |
+------------------+---------
|CO | | 70 000 |
+------------------+---------
11. Emisní faktory pro vápenky
+----------------------------
|Znečišťující látka | E
f
(g/t výrobku) |
+----------------------------
|NO
x
| 200 |
+----------------------------
|SO
2
| 0 |
+----------------------------
|TZL | 1 500 |
+----------------------------
12. Emisní faktory pro cihelny (veškerý cihlářský sortiment)
+------------------+---------
|Znečišťující látka| Otop | E
f
* |
+------------------+---------
|TZL | LTO, TTO | 1,5 |
| | ZP, SV | 20 |
+------------------+---------
|SO
2
** | LTO, TTO | 20,0 . S |
| | ZP, SV | 2,0 . S |
+------------------+---------
|NO
x
| LTO, TTO | 10 |
| | ZP | 3300 |
| | SV | 1600 |
+------------------+---------
|CO | LTO, TTO | 0,5 |
| | ZP, SV | 270 |
+------------------+---------
|VOC | LTO, TTO | 0,4 |
| | ZP, SV | 48 |
+------------------+---------
Vysvětlivky: LTO - lehký topný olej,
TTO - těžký topný olej,
ZP - zemní plyn,
SV - svítiplyn
S - obsah síry udaný pro LTO TTO v % hmotnosti, pro
ZP a SV v mg/m
3
* Ef pro LTO a TTO jsou udány v kg/t spáleného oleje, E
f
pro ZP a
SV jsou udány v kg/10
6
.m
3
spáleného plynu
** V případě použití uhelného prachu jako ostřiva je třeba přičíst
emisi SO
2
podle obsahu síry v použitém uhlí s použitím Ef =
19,0 . S
p
(S
p
= obsah síry v původním vzorku paliva v %
hmotnosti)
Výpočet množství emisí fluoru z cihlářských a keramických výrob
Množství emisí fluoru z cihlářských a keramických výrob závisí na jeho
obsahu ve výchozí surovině a na vypalovací teplotě. Pro stanovení
množství uvolněného fluoru ze suroviny v závislosti na vypalovací
teplotě se použije vztah:
A = (0,174 . t - 145) . 0,97
Kde A = podíl uvolněného fluoru v %
t = nejvyšší teplota v st. C (od 834 st. C výše)
13. Emisní faktory pro výrobu keramiky a porcelánu
Uplatní se pro
a) tepelné procesy E
f
stejné jako u cihelen, včetně použití výpočtu emisí fluoru,
b) ostatní procesy E
f
pro TZL se stanoví individuálně podle vybavení odlučovací technikou,
c) emisní faktor TZL pro úpravy materiálů je 500 g/t upravené suroviny
pro zařízení bez odlučovačů, v případě, že jsou instalovány se
postupuje ve smyslu písmena b).
14. Emisní faktory pro výroby anorganické chemie
+---------------------------+
|Výrobek |Znečišťující látka| E
f
(g/t výrobku) |
| | | |
|H
2
SO
4
- jednoduchá absorpce| SOx | 10000 |
| | | |
| dvojitá absorpce | | 2200 |
+---------------------------+
|Elementární síra - Clausův | SOx | 50000 |
|proces bez odsíření | | |
| | | |
| s odsířením| | 10000 |
+---------------------------+
15. Emisní faktory pro čerpadla pohonných hmot (PHM)
+---------------------------+
|PHM | E
f
(g VOC/m
3
) |
+---------------------------+
|Benzin | 1400 |
+---------------------------+
|Motorová nafta | 20 |
+---------------------------+
16. Emisní faktory pro skladování pohonných hmot (PHM)
+---------------------------+
|PHM |Typ zásobníku| E
f
(g VOC/t prosazení)|
+---------------------------+
|Benzin* |s plovoucí | 2000 *** |
| |střechou | |
|Nafta | | 39,3 |
|Petrolej ** | | 45,1 |
|Ropa | | 380 |
+---------------------------+
|Benzin automobilový |s pevnou | 730 |
| |střechou | |
|Nafta | | 200 |
+---------------------------+
Poznámka: * benzin automobilový, letecký i technický
** petrolej letecký i technický
*** závisí na technickém stavu zásobníku
17. Emisní faktory pro kamenolomy a zpracování kamene
Základní E
f
= 1 kg TZL (prachu)/t vyrobeného kameniva pro
kamenolomy vyrábějící drcené kamenivo nebo kámen těžený v
blocích s povrchovým opracováním.
Základní E
f
= 0,4 kg TZL (prachu)/t vyrobeného kameniva pro
kamenolomy vyrábějící výhradně kámen těžený v blocích.
Výpočet podle způsobu odlučování prachu:
+----------------------------
|Způsob odlučování | Záchyt (%)|Únik emise (%)|
+----------------------------
|Lom bez jakéhokoliv odlučování, bez | | |
|zakrytí technologických celků a | 0 | 100 |
|dopravních cest | | |
+----------------------------
|Lom bez jakéhokoliv odlučování, ale | | |
|se zakrytými technologickými celky | | |
|(drtič, granulátor, třídírna) včetně | 10 | 90 |
|dopravních cest | | |
+----------------------------
|Lom bez jakéhokoliv odlučování, ale | | |
|se zakrytými technologickými celky | 30 | 70 |
|včetně dopravních cest a se zkrápěním | | |
+----------------------------
|Lom s cyklony na zakrytých | | |
|technologických celcích | 50 | 50 |
+----------------------------
|Lom s cyklony na zakrytých | | |
|technologických celcích a se zkrápěním| 60 | 40 |
+----------------------------
|Lom se zakrytými technologickými celky| | |
|a tkaninovými filtry | 80 | 20 |
+----------------------------
|Lom se zakrytými technologickými | | |
|celky, tkaninovými filtry a se | 90 | 10 |
|zkrápěním | | |
+----------------------------
Příklad výpočtu emise prachu pro kamenolom:
Roční výroba lomu = 60 660 t kameniva - roční emise prachu před
odloučením je 60,66 t
Způsob odlučování je prováděn podle 3. řádku tabulky - únik emise
je 70 %
Emise TZL se stanoví výpočtem takto: 60,66 . 0,7 = 42,5 t/rok
18. Emisní faktory pro krematoria
+----------------------------
|Znečišťující látka | E
f
(g/žeh) |
+----------------------------
|CO | 300 |
+----------------------------
|VOC | 30 |
+----------------------------
|NO
x
| 800 |
+----------------------------
|SO
2
| 50 |
+----------------------------
|TZL | 350 |
+----------------------------
|Cl- | 15 |
+----------------------------
|F- | 5 |
+----------------------------
Příl.5
Metody měření a technické požadavky pro jednorázové měření emisí
Metody analýzy pro jednorázové měření emisí^*)
+------------+---------------
|Číslo normy | Název normy |Účinnost od|
+------------+---------------
|ČSN ISO 9096| Stacionární zdroje emisí - Stanovení |1.7.1998 |
|(83 4615) | hmotnostní koncentrace a hmotnostního | |
| | toku tuhých částic v potrubí - | |
| | Manuální gravimetrická metoda | |
+------------+---------------
|ČSN ISO 7934| Stacionární zdroje emisí - Stanovení |1.7.1998 |
|(83 4702) | hmotnostní koncentrace emisí oxidu | |
| | siřičitého - Odměrné stanovení | |
| | chloristanem barnatým | |
+------------+---------------
|ČSN EN 1948-|Stacionární zdroje emisí - Stanovení |1.8.1998 |
|1 (83 4745) |hmotnostní koncentrace PCDD/PCDF - | |
| |Část 1: Vzorkování | |
+------------+---------------
|ČSN EN 1948-|Stacionární zdroje emisí - Stanovení |1.8.1998 |
|2 (83 4745) |hmotnostní koncentrace PCDD/PCDF - | |
| |Část 2: Extrakce a čištění | |
+------------+---------------
|ČSN EN 1948-|Stacionární zdroje emisí - Stanovení |1.8.1998 |
|3 (83 4745) |hmotnostní koncentrace PCDD/PCDF - | |
| |Část 3: Identifikace a kvantitativní | |
| |stanovení | |
+------------+---------------
|ČSN EN 1911-|Stacionární zdroje emisí - Manuální |1.6.1999 |
|1 (83 4750) |metoda stanovení HCl - | |
| |Část 1: Vzorkování | |
| |Nahrazuje normy ČSN 83 4751-1 a ČSN | |
| |84 4751-2 od 1.6.1999 | |
+------------+---------------
|ČSN EN 1911-|Stacionární zdroje emisí - Manuální |1.6.1999 |
|2 (83 4750)|metoda stanovení HCl - | |
| |Část 2: Absorpce plynných sloučenin | |
| |Nahrazuje normy ČSN 83 4751-1 a ČSN | |
| |84 4751-2 od 1.6.1999 | |
+------------+---------------
|ČSN EN 1911-|Stacionární zdroje emisí - Manuální |1.6.1999 |
|3 (83 4750) |metoda stanovení HCl - | |
| |Část 3: Analýza absorpčního roztoku | |
| |a výpočty | |
| |Nahrazuje normu ČSN 83 4751-5 | |
| |od 1.6.1999 | |
+------------+---------------
|ČSN ISO |Stacionární zdroje emisí - Měření |1.7.1998 |
|10780 (83 |rychlosti a objemového průtoku plynů | |
|4772) |v potrubí | |
+------------+---------------
|ČSN 83 4011 |Ochrana ovzduší. Zdroje znečišťování. |1.7.1985 |
| |Názvosloví | |
+------------+---------------
|ČSN 83 4501 |Ochrana ovzduší. Měření emisí ze zdrojů |1.10.1988 |
| |znečišťování ovzduší. | |
| |Základní pojmy, názvosloví a rozdělení | |
+------------+---------------
|ČSN 83 4511 |Ochrana ovzduší. Klasifikace emisí ze |1.12.1982 |
| |zdrojů znečišťování ovzduší | |
+------------+---------------
|ČSN 83 4611 |Ochrana ovzduší. Měření tuhých emisí ze |1.1.1983 |
| |zdrojů znečišťování ovzduší | |
+------------+---------------
|ČSN 83 4711-|Měření emisí oxidu siřičitého, oxidu |1.3.1983 |
|1 |sírového, kyseliny sírové a celkového | |
| |obsahu oxidů síry ze zdrojů znečišťování| |
| |ovzduší. | |
| |Všeobecná část | |
+------------+---------------
|ČSN 83 4711-|Měření emisí oxidu siřičitého, oxidu |1.3.1983 |
|2 |sírového, kyseliny sírové a celkového | |
| |obsahu oxidů síry ze zdrojů znečišťování| |
| |ovzduší. | |
| |Odběr vzorku pro manuální metody měření | |
+------------+---------------
|ČSN 83 4711-|Měření emisí oxidu siřičitého, oxidu |1.3.1983 |
|3 |sírového, kyseliny sírové a celkového | |
| |obsahu oxidů síry ze zdrojů znečišťování| |
| |ovzduší. | |
| |Stanovení celkového obsahu oxidů síry | |
+------------+---------------
|ČSN 83 4711-|Měření emisí oxidu siřičitého, oxidu |1.3.1983 |
|4 |sírového, kyseliny sírové a celkového | |
| |obsahu oxidů síry ze zdrojů znečišťování| |
| |ovzduší. | |
| |Stanovení obsahu kyseliny sírové a | |
| |celkového obsahu oxidu siřičitého a | |
| |sírového | |
+------------+---------------
|ČSN 83 4711-|Měření emisí oxidu siřičitého, oxidu |1.3.1983 |
|5 |sírového, kyseliny sírové a celkového | |
| |obsahu oxidů síry ze zdrojů znečišťování| |
| |ovzduší. | |
| |Stanovení celkového obsahu oxidu | |
| |sírového a kyseliny sírové a obsahu | |
| |oxidu siřičitého | |
+------------+---------------
|ČSN 83 4711-|Měření emisí oxidu siřičitého, oxidu |1.3.1983 |
|6 |sírového, kyseliny sírové a celkového | |
| |obsahu oxidů síry ze zdrojů znečišťování| |
| |ovzduší. | |
| |Stanovení obsahu oxidu sírového | |
+------------+---------------
|ČSN 83 4712-|Ochrana ovzduší. Stanovení emisí |1.6.1988 |
|1 |sirovodíku ze stacionárních zdrojů. | |
| |Všeobecná část | |
+------------+---------------
|ČSN 83 4712-|Ochrana ovzduší. Stanovení emisí |1.6.1988 |
|2 |sirovodíku ze stacionárních zdrojů. | |
| |Odběr vzorku pro manuální metody měření | |
+------------+---------------
|ČSN 83 4712-|Ochrana ovzduší. Stanovení emisí |1.6.1988 |
|3 |sirovodíku ze stacionárních zdrojů. | |
| |Metoda odměrného stanovení | |
+------------+---------------
|ČSN 83 4712-|Ochrana ovzduší. Stanovení emisí |1.6.1988 |
|4 |sirovodíku ze stacionárních zdrojů. | |
| |Metoda fotometrického stanovení | |
+------------+---------------
|ČSN 83 4713-|Ochrana ovzduší. Stanovení emisí |1.6.1988 |
|1 |sirouhlíku ze stacionárních zdrojů. | |
| |Všeobecná část | |
+------------+---------------
|ČSN 83 4713-|Ochrana ovzduší. Stanovení emisí |1.6.1988 |
|2 |sirouhlíku ze stacionárních zdrojů. | |
| |Odběr vzorku pro manuální metody měření | |
+------------+---------------
|ČSN 83 4713-|Ochrana ovzduší. Stanovení emisí |1.6.1988 |
|3 |sirouhlíku ze stacionárních zdrojů. | |
| |Metoda argentometrická | |
+------------+---------------
|ČSN 83 4713-|Ochrana ovzduší. Stanovení emisí |1.6.1988 |
|4 |sirouhlíku ze stacionárních zdrojů. | |
| |Metoda jodometrická | |
+------------+---------------
|ČSN 83 4721-|Ochrana ovzduší. Stanovení emisí |1.1.1988 |
|1 |oxidů dusíku ze stacionárních zdrojů. | |
| |Všeobecná část | |
+------------+---------------
|ČSN 83 4721-|Ochrana ovzduší. Stanovení emisí |1.1.1988 |
|2 |oxidů dusíku ze stacionárních zdrojů. | |
| |Odběr vzorku pro manuální metody měření | |
+------------+---------------
|ČSN 83 4721-|Ochrana ovzduší. Stanovení emisí |1.1.1988 |
|3 |oxidů dusíku ze stacionárních zdrojů. | |
| |Metoda alkalimetrické titrace | |
+------------+---------------
|ČSN 83 4728-|Ochrana ovzduší. Měření emisí |1.4.1986 |
|1 |amoniaku ze zdrojů znečišťování ovzduší.| |
| |Všeobecná část | |
+------------+---------------
|ČSN 83 4728-|Ochrana ovzduší. Měření emisí |1.4.1986 |
|2 |amoniaku ze zdrojů znečišťování ovzduší.| |
| |Odběr vzorku pro manuální metody měření | |
+------------+---------------
|ČSN 83 4728-|Ochrana ovzduší. Měření emisí |1.4.1986 |
|3 |amoniaku ze zdrojů znečišťování ovzduší.| |
| |Metoda odměrného stanovení | |
+------------+---------------
|ČSN 83 4728-|Ochrana ovzduší. Měření emisí |1.4.1986 |
|4 |amoniaku ze zdrojů znečišťování ovzduší.| |
| |Metoda fotometrického stanovení | |
+------------+---------------
|ČSN 83 4728-|Ochrana ovzduší. Měření emisí |1.4.1986 |
|5 |amoniaku ze zdrojů znečišťování ovzduší.| |
| |Metoda potenciometrická | |
+------------+---------------
|ČSN 83 4751-|Ochrana ovzduší. Stanovení emisí chloru |1.8.1988 |
|3 |a chlorovodíku ze stacionárních zdrojů. | |
| |Stanovení chloru. Fotometrická metoda | |
+------------+---------------
|ČSN 83 4751-|Ochrana ovzduší. Stanovení emisí chloru |1.8.1988 |
|4 |a chlorovodíku ze stacionárních zdrojů. | |
| |Stanovení chloru. Odměrná metoda | |
+------------+---------------
|ČSN 83 4751-|Ochrana ovzduší. Stanovení emisí chloru |1.8.1988 |
|6 |a chlorovodíku ze stacionárních zdrojů. | |
| |Stanovení chloru a chlorovodíku vedle | |
| |sebe | |
+------------+---------------
|ČSN 83 4752-|Ochrana ovzduší. Stanovení emisí fluoru |1.8.1990 |
|1 |ze stacionárních zdrojů. | |
| |Všeobecná část | |
+------------+---------------
|ČSN 83 4752-|Ochrana ovzduší. Stanovení emisí fluoru |1.8.1990 |
|2 |ze stacionárních zdrojů. | |
| |Odběr vzorků pro manuální metody měření | |
+------------+---------------
|ČSN 83 4752-|Ochrana ovzduší. Stanovení emisí fluoru |1.8.1990 |
|3 |ze stacionárních zdrojů. | |
| |Potenciometrická metoda stanovení | |
+------------+---------------
|ČSN 83 4752-|Ochrana ovzduší. Stanovení emisí fluoru |1.8.1990 |
|4 |ze stacionárních zdrojů. | |
| |Fotometrická metoda stanovení | |
+------------+---------------
|ČSN 83 4752-|Ochrana ovzduší. Stanovení emisí fluoru |1.8.1990 |
|5 |ze stacionárních zdrojů. | |
| |Metoda odměrného stanovení | |
+------------+---------------
*) Vysvětlivka: Za součást této přílohy je dále nutno považovat veškeré
platné normy ČSN, ČSN ISO a ČSN EN, které jsou nebo budou vydány Českým
normalizačním institutem a které souvisí s prováděním jednorázového
měření emisí látek znečišťujících ovzduší.
Příl.6
Metody měření a technické požadavky pro kontinuální měření emisí
I. Princip metody pro kontinuální měření emisí - měřená látka
- absorpce beta záření tuhé znečišťující látky
- fotometrie tuhé znečišťující látky
absorpce viditelného záření tuhé znečišťující látky
- infračervená spektrometrie SO
2
, CO, NO
x
(NO), HCl,
HF
- nedisperzní infračervená
absorpční spektrometrie (NDIR) CO, CO
2
, SO
2
, NO, NO
2
,
NH
3
, H
2
S, CS
2
jednotlivé
organické sloučeniny
- ultrafialová spektrometrie SO
2
, NO
x
(NO), CO
- nedisperzní ultrafialová
absorpční spektrometrie (NDUV) CO, CO
2
, SO
2
, NO, NO
2
,
NH
3
, jednotlivé organické
sloučeniny
- potenciometrie F- a Cl-
- kolorimetrie H
2
S
- plamenoionizační detekce TOC
- katalytické spalování TOC
- chemoluminiscence NO
x
(NO)
- paramagnetismus O
2
- elektrochemická s keramickým
elektrolytem O
2
, H
2
0
- psychrometrická vysokoteplotní
metoda H
2
O
- hmotnostní spektrometrie (MS) současně všechny
jednotlivé organické
látky, TOC, většina
plynných anorganických
látek
- infračervená absorpční
spektrometrie s Fourierovou
transformací (FTIR) TOC, současně všechny
plynné anorganické i
organické látky s
výjimkou slouč. s
homoatomárními molekulami
- měření diferenčního tlaku
Prandtlovy trubice rychlost proudění plynu
- tepelná anemometrie rychlost proudění plynu
- měření rychlosti šíření ultrazvuku rychlost proudění plynu
II. Požadavky na přístroje pro kontinuální měření emisí
a) minimální stanovitelné množství do 2 % rozsahu,
b) okolní teplota od +5 st. C do 35 st. C
nebo od -10 st. C do
+55 st. C,
c) teplotní závislost nulového menší než +/- 2 %
bodu (zero) při změně o 10 st. C z nejcitlivějšího rozsahu
(větší vliv musí být
kompenzován),
d) teplotní závislost kontrolního menší než +/- 3 %
bodu (span) při změně o 10 st. C z rozsahu (větší vliv
musí být kompenzován),
e) rušivý vliv všech ostatních složek +/- 4 % z nejcitlivějšího
na měření rozsahu
f) 90 % časová hodnota nesmí být větší než 200
sekund včetně odběrového
zařízení,
g) posun nulového bodu (zero) během nesmí být při
kontrolního intervalu nejcitlivějším rozsahu
větší než +/- 2 %,
h) posun kontrolního bodu (span) nesmí být při
během kontrolního intervalu nejcitlivějším rozsahu
větší než +/- 2 %,
i) odběr vzorku a odběrová zařízení jsou konstruována tak, že
nedochází k zanášení
pevnými látkami a k
sorpcím měřené látky,
j) nulový bod (zero) a kontrolní bod musí být během intervalu
(span) kontroly minimálně 1x
zaznamenán na
registračním zařízení,
k) výrobcem musí být stanoveny intervaly justování, tj. nastavení
nulového bodu (zero) a kontrolního bodu (span) a údržby,
l) odběrná trasa musí být provedena a provozována tak, aby
nedocházelo ke ztrátám analytu a poruchám funkce trasy.
III. Metody analýzy pro kontinuální měření emisí^*)
+------------+---------------
|Číslo normy | Název normy |Účinnost od|
+------------+---------------
|ČSN ISO | Stacionární zdroje emisí - |1.7.1998 |
|10155 (83 | Automatizovaný monitoring hmotnostní | |
|4616) | koncentrace částic - Charakteristiky, | |
| | zkušební metody a specifikace | |
+------------+---------------
|ČSN ISO | Stacionární zdroje emisí - |1.7.1998 |
|10396 (83 | Odběr vzorků pro automatizované | |
|4770) | stanovení hmotnostních koncentrací | |
| | plynných složek | |
+------------+---------------
|ČSN ISO 7935| Stacionární zdroje emisí - |1.7.1998 |
|(83 4701) | Stanovení hmotnostní koncentrace | |
| | oxidu siřičitého - Charakteristiky | |
| | automatizovaných měřicích metod | |
+------------+---------------
|ČSN ISO | Stacionární zdroje emisí - |1.7.1998 |
|10849 (83 | Stanovení hmotnostní koncentrace | |
|4704) | emisí oxidů dusíku - Charakteristiky | |
| | automatizovaných měřicích metod | |
+------------+---------------
|ČSN EN | Stacionární zdroje emisí. Stanovení |1.5.2000 |
|12619 (83 | nízkých hodnot hmotnostní koncentrace | |
|4742) | celkového plynného organického uhlíku | |
| | ve spalinách. Kontinuální metoda | |
| | s použitím plamenového ionizačního | |
| | detektoru | |
+------------+---------------
|ČSN 83 4611 | Ochrana ovzduší. Měření tuhých emisí | |
| | ze zdrojů znečišťování ovzduší. | |
+------------+---------------
|ČSN 83 4711-| Měření emisí oxidu siřičitého, oxidu |1.3.1983 |
|7 | sírového, kyseliny sírové a celkového | |
| | obsahu oxidů síry ze zdrojů | |
| | znečišťování ovyduší. Kontinuální | |
| | stanovení celkového obsahu oxidu | |
| | siřičitého detektoru | |
+------------+---------------
|ČSN 83 4740 | Ochrana ovzduší. Stanovení emisí oxidu |1.6.1991 |
| | uhelnatého ze stacionárních zdrojů. | |
| | Metoda infračervené absorpční | |
| | spektroskopie | |
+------------+---------------
*) Vysvětlivka: Za součást této přílohy je dále nutno považovat veškeré
platné normy ČSN, ČSN ISO a ČSN EN, které jsou nebo budou vydány Českým
normalizačním institutem a které souvisí s prováděním jednorázového
měření emisí látek znečišťujících ovzduší.
Příl.7
zrušena
Příl.8
zrušena
Příl.9
Seznam stálých a proměnných údajů tvořících provozní evidenci
1. Identifikace zdroje znečišťování
Stálé údaje
Údaje o provozovateli
Identifikační číslo provozovatele (IČO, DIČ), obchodní jméno a sídlo
nebo jméno, příjmení, bydliště, adresa (obec, část obce, ulice, číslo
orientační, číslo popisné, evidenční nebo náhradní a PSČ; telefon, fax,
elektronická adresa), statutární zástupce, bankovní spojení.
Údaje o zdroji (provozovně)
Identifikační číslo provozovny (IČP), kategorie, název a skladba
provozovny, počet zdrojů v provozovně, adresa a kontakty (okres, NUTS,
kód ZÚJ, kód ÚTJ, obec, část obce, ulice, číslo orientační, číslo
popisné, evidenční nebo náhradní a PSČ; telefon, fax, elektronická
adresa - pokud se liší od identifikace provozovatele, odpovědná osoba),
číslo katastrálního území, parcelní číslo, souřadnice, celkový
jmenovitý tepelný výkon nebo příkon (MW) nebo projektovaná výrobní,
skladovací, případně jiná kapacita.
2. Údaje o technologickém provozu
Stacionární zdroje znečišťování se podle technického a technologického
uspořádání dělí na zařízení spalovacích technologických procesů
(spalovací zdroje), spalovny odpadů a ostatní technologické zdroje (§ 4
odst. 4 zákona). Provozovna sestává ze zařízení, která samostatně nebo
společně s jinými zařízeními tvoří zdroj nebo více zdrojů znečišťování
ovzduší.
Stálé údaje:
Evidenční číslo zdroje, evidenční číslo zařízení technologie, kategorie
zdroje, druh výroby, název podle katalogu zdrojů, výrobce, rok výroby a
uvedení do provozu, životnost, denní, týdenní a roční provozní rytmus,
počet odlučovacích zařízení a jejich evidenční čísla, evidenční čísla
komínů nebo výduchů, evidenční čísla měření a uplatněné emisní limity.
a) Údaje o zařízeních na spalování paliv, kotlích, spalovnách odpadu a
procesních ohřevech bez kontaktu s technologickou látkou
Stálé údaje:
Typ kotle nebo zařízení, výrobce, rok uvedení do provozu, jmenovitý
tepelný výkon a příkon, účinnost kotle nebo zařízení udaná výrobcem,
druh topeniště.
U kotlů ve výrobě elektřiny nebo kombinované výrobě elektřiny a tepla
také instalovaný elektrický výkon.
U kotlů a zařízení spalujících plynná nebo kapalná paliva také druh,
výkon a pracovní přetlak hořáku. U kotlů a zařízení spalujících
současně více druhů paliv také druhy přídavných paliv nebo
spoluspalovaného odpadu a jejich průměrný podíl na tepelném příkonu
zařízení.
Při spoluspalování odpadu evidenční údaje povolení ke spoluspalování
odpadu, druh odpadu povoleného ke spoluspalování, jeho nejvyšší
přípustné množství za jednotku času nebo podíl při spoluspalování.
Proměnné údaje:
Rok, měsíc, den, čas, provozní hodiny, vyrobené teplo, průměrné využití
jmenovitého tepelného výkonu, evidenční čísla měření.
U kotlů ve výrobě elektřiny nebo kombinované výrobě elektřiny a tepla
také vyrobená elektrická energie, průměrné využití instalovaného
elektrického výkonu.
b) Údaje o procesních ohřevech s kontaktem spalin s technologickou
látkou
Stálé údaje:
Druh a charakteristika spalovacího zařízení, jmenovitý tepelný výkon,
počet hořáků, druh, výkon a pracovní přetlak hořáku, název produktu,
měrná jednotka produktu, kapacita výroby, měrná energetická náročnost.
Proměnné údaje:
Rok, měsíc, den, čas, provozní hodiny, množství vyrobeného produktu
(počet měrných jednotek produktu za daný den, měsíc a rok), evidenční
čísla měření.
c) Ostatní technologické procesy
Stálé údaje:
Označení výrobku (produktu), měrná jednotka výrobku, kapacita výroby,
měrná energetická náročnost.
Proměnné údaje:
Rok, měsíc, den, čas, provozní hodiny, množství vyrobeného produktu
(počet měrných jednotek výrobku za daný den, měsíc a rok), evidenční
čísla měření.
3. Údaje o palivech, surovinách nebo odpadech
a) Údaje o spalovaných palivech nebo odpadu, případně o spoluspalovaném
odpadu
Stálé údaje:
Evidenční číslo zařízení, evidenční číslo provozu.
Proměnné údaje:
Rok, měsíc, den, čas, druh paliva, spotřeba paliva, odpadu nebo
spoluspalovaného odpadu, jakostní znaky (výhřevnost, obsah vody, obsah
popela a síry v sušině nebo obsah popela a síry v původním vzorku,
nebezpečné vlastnosti odpadu), počet provozních hodin, emise
znečišťujících látek.
U kotlů a jiných zařízení spalujících současně více druhů paliv také:
druhy paliv, spotřeba jednotlivých druhů paliv nebo odpadu, počet
provozních hodin, jakostní znaky jednotlivých druhů paliv a podíl
jednotlivých druhů paliv nebo odpadu na celkovém jmenovitém tepelném
příkonu nebo výkonu.
b) Údaje o surovinách nebo odpadu
Stálé údaje:
Evidenční číslo zdroje, evidenční číslo zařízení technologie a provozu.
Proměnné údaje:
Rok, měsíc, den, čas, název suroviny nebo odpadu, druh a složení
suroviny nebo odpadu, měrná jednotka suroviny nebo odpadu, obsah
znečišťujících látek v surovině nebo odpadu na jednotku (měrná výrobní
emise vztažená na měrnou jednotku suroviny nebo odpadu), spotřeba
suroviny nebo odpadu v měrných jednotkách.
4. Údaje o zařízení k omezování emisí
Stálé údaje:
Evidenční číslo zdroje, evidenční číslo zařízení technologie a provozu.
Evidenční číslo a typ odlučovacího zařízení, odlučovací stupeň, počet
jednotek, výrobce, rok, uvedení do provozu, druh znečišťující látky,
garantovaná účinnost odlučovače za nejméně příznivých provozních
podmínek.
Proměnné údaje:
Čas, druh znečišťující látky, provozní účinnost, časové využití v daném
intervalu, objemový průtok odpadního plynu odlučovačem.
5. Údaje o komínech a emisích
Stálé údaje:
Evidenční číslo zdroje, evidenční číslo zařízení technologie a provozu.
Evidenční číslo komína (nebo jiného výduchu či výpusti), výška komína
(nebo jiného výduchu či výpusti), světlost v koruně komína, nadmořská
výška paty komína, materiál a tepelněizolační vlastnosti komína,
evidenční čísla vypouštěných znečišťujících látek.
Proměnné údaje:
Evidenční číslo komína, průměrná teplota a rychlost plynů protékajících
komínem, výduchem nebo výpustí ze zařízení na odlučování emisí v místě
měření emisí, termín, ve kterém bylo u zdroje provedeno autorizované
měření emisí, druh a množství emisí znečišťující látky.
6. Údaje o měření nebo jiném způsobu zjišťování množství emisí
znečišťujících látek
Stálé údaje:
Evidenční číslo zdroje a provozovny, evidenční číslo zařízení
technologie a provozu, seznam znečišťujících látek, pro které má zdroj
stanoveny emisní limity, a údaje, na které látky se vztahuje
jednorázové měření a na které kontinuální měření emisí, četnost
jednorázových měření emisí.
Proměnné údaje:
Čísla protokolů jednorázových měření emisí a data jejich vystavení,
název znečišťující látky, způsob zjištění množství emise, datum, název
subjektu provádějícího jednorázové měření nebo ověřujícího kontinuální
měření, druh, četnost, podmínky a místo měření, použitá přístrojová
technika a měřicí metoda, naměřená koncentrace znečišťující látky při
referenčních podmínkách, objemový průtok, teplota a tlak, obsah kyslíku
v odpadním plynu, koncentrace a hmotnostní tok zjišťované znečišťující
látky, vypočtená nebo odvozená měrná výrobní emise, emisní faktor
použitý pro výpočet množství emisí, příp. jiný způsob výpočtu množství
emisí.
7. Údaje o poruchách a haváriích
Stálé údaje:
Evidenční číslo zdroje, evidenční číslo zařízení technologie a provozu.
Proměnné údaje:
Datum, název zařízení, doba trvání, druh a množství emisí, příčina
havárie, přijatá opatření, hlášení orgánu ochrany ovzduší.
8. Údaje o uplatňování plánu snížení emisí
Stálé údaje:
Evidenční číslo zdroje, evidenční číslo zařízení technologie a provozu,
evidenční číslo znečišťující látky, termíny a plánované snížení
množství emisí.
Proměnné údaje:
Údaje o plnění (realizaci) plánu.
9. Údaje o uplatňování plánu na zavedení zásad správné zemědělské praxe
Stálé údaje:
Evidenční číslo zdroje, evidenční číslo zařízení technologie a provozu,
termíny a plánované úkoly na zavedení zásad správné zemědělské praxe.
Proměnné údaje:
Údaje o plnění plánu.
10. Údaje o plnění emisního stropu
Stálé údaje:
Evidenční číslo zdroje, evidenční číslo zařízení technologie a provozu,
evidenční číslo znečišťující látky, stanovený emisní strop.
Proměnné údaje:
Údaje o plnění stanoveného emisního stropu.
Příl.10
Obsah provozního řádu
1) Identifikace zdroje a provozovny, ve které je zdroj umístěn,
majitele a provozovatele (zejména aktuální výpis z obchodního rejstříku
apod.).
2) Podrobný popis technologie zdroje znečišťování s důrazem na
technický popis instalovaných zařízení nebo částí zařízení, která při
provozu znečišťují nebo v případě havárie nebo poruchy mohou
znečišťovat ovzduší, a dále popis zařízení sloužících k omezování emisí
znečišťujících látek a jejich funkce. Číslování zdroje a jeho částí
musí být shodné s provozní evidencí zdroje a v jednoznačné návaznosti
na platné provozní a technologické předpisy provozovatele.
3) Zpracovávané suroviny a spalovaná paliva nebo odpady používané na
zdroji, u všech paliv a surovin musí být k dispozici bezpečnostní
datové listy (výrobce, dodavatel, vlastnosti, složení, požadavky na
jakost), údaje o vztahu k dodržování emisních limitů nebo podmínek
provozu zdroje.
4) Popis technologických operací prováděných v zařízeních uvedených v
bodu 2 se vstupními surovinami a s palivy uvedenými v bodu 3, chemismus
reakcí včetně známých vedlejších reakcí, způsoby řízení a kontroly
prováděných operací (detailní podmínky zpracování surovin a podmínky
spalování paliv, podmínky provozu zařízení sloužících k omezování emisí
znečišťujících látek nebo dalších operací sloužících k omezování emisí
znečišťujících látek).
5) Výstupy z technologie - produkty, energie, odpady (zbytky),
znečišťující látky, a jejich vlastnosti, kvalitu, kvantitu, místa
výstupu z technologie do ovzduší a způsob zacházení s nimi.
6) Detailní popis zařízení pro kontinuální měření emisí (pokud je
instalováno) a popis měřicího místa, včetně postupu sledování provozu
zdroje a stanovení emisí pro případ výpadku kontinuálního měření emisí
(zejména sledováním teploty, tlaku, obsahu kyslíku, viskozity, pH,
tmavosti kouře, ale i dalších parametrů).
7) Označení operací, u kterých v případě poruchy nebo havárie zařízení
nebo jeho části může dojít k emisím znečišťujících látek ve vyšší míře
než při obvyklém provozu (uvedení v úvahu přicházejících znečišťujících
látek, jejich koncentrace, množství vlastnosti).
8) Uvedení aktuálního spojení^*) na kompetentní orgány ochrany ovzduší.
Způsob a rozsah podávání hlášení o havárii nebo poruše orgánům ochrany
ovzduší včetně časových lhůt a odpovědných funkcí (osob). Způsob
interního předávání informací o poruchách a haváriích.
9) Způsob předcházení haváriím a poruchám^*). Termíny kontrol, revizí a
údržby zařízení odlučovačů (denní, týdenní, čtvrtletní, pololetní a
roční), popřípadě dalších zařízení a technologií sloužících k ochraně
ovzduší nebo pro ovzduší rozhodujících. Uvedení způsobu proškolení
obsluh a odpovědných osob.
10) Způsob a četnost seřizování zařízení ke spalování paliv.
11) Definice poruch s dopadem na ovzduší a jejich odstraňování, termíny
odstraňování poruch pro konkrétní technologii zdroje a podmínky
odstavení zdroje z provozu.
12) Definice havárií s dopadem na ovzduší a jejich odstraňování pro
konkrétní technologii zdroje, podmínky odstavení zdroje z provozu.
13) Uvedení opatření, která jsou nebo budou provozovatelem přijata ke
zmírnění důsledků předpokládaných havárií a poruch.
14) Uvedení postupů provozovatele při zmáhání havárií a odstraňování
poruch včetně režimů omezování nebo zastavování provozu zařízení.
15) Informování^*) veřejnosti při haváriích.
16) Výjimečná a zvláštní ustanovení a ujednání (výzkum, odvracení
nebezpečí ohrožení jiné složky životního prostředí, havarijní
odvětrání, zdolávání požárů, odstraňování příčin nebo následků
nebezpečných epidemií, živelní nebo jiné krizové situace, inertizace,
požární cvičení apod.).
17) Situace, operace a stavy - neplnění stanovených emisních limitů
(zásady - stanovené emisní limity nebudou plněny (nutno zdůvodnit a
doložit) v případech definovaných poruch, definovaných havárií, při
najíždění technologií do provozu nebo při odstavování technologií z
provozu po stanovenou dobu nebo při seřizování technologií).
18) Podpis statutárního zástupce nebo jím zmocněné osoby, platnost
provozního řádu, zrušující ustanovení, rozhodnutí inspekce.
19) Způsob vedení a kontroly údajů závazných pro sledování přijatého
plánu snížení emisí, plánu zavedení zásad správné zemědělské praxe,
plnění emisního stropu nebo plánu útlumu provozování zvláště velkého
spalovacího zdroje.
*) Poznámka: Takto označené údaje mohou být zpracovány ve zvláštní
části provozního řádu jako společné pro všechny zdroje jediné
provozovny podle § 2 písm. cc).
Příl.11
Měření tmavosti kouře
A. Měření tmavosti kouře metodou podle Ringelmanna
1. Metoda je založena na porovnání tmavosti kouřové vlečky s
odpovídajícím stupněm Ringelmannovy stupnice lidským zrakem. Tmavost
zbarvení kouřové vlečky přibližně odpovídá koncentraci sazí, popílku a
jiných částic.
2. Ringelmannova stupnice se skládá z pěti čtvercových polí. V každém
poli je na bílém podkladě pravoúhlá síť černých čar o takové tloušťce a
hustotě sítě, že pole odpovídá určitému procentu černé barvy na bílém
podkladě.
3. Rozlišuje se stupeň 0 až 5 Ringelmannových stupňů
a) stupeň 0 tvoří čistě bílé pole s definovanou odrazivostí světla 80
%,
b) stupeň 1 odpovídá 20 % černé barvy na bílém podkladě,
c) stupeň 2 odpovídá 40 % černé barvy na bílém podkladě,
d) stupeň 3 odpovídá 60 % černé barvy na bílém podkladě,
e) stupeň 4 odpovídá 80 % černé barvy na bílém podkladě,
f) stupeň 5 odpovídá 100 % černé barvy na bílém podkladě a slouží pro
ověření optických vlastností Ringelmannovy stupnice, černá barva
použitá k tisku stupnice musí mít odrazivost světla 5 %.
4. Optické vlastnosti Ringelmannovy stupnice použité k měření musí být
ověřeny.
5. Měření tmavosti kouře podle této metody provádí pozorovatel ze
vzdálenosti 150 až 400 m od pozorovaného komína. Směr kouřové vlečky
vystupující z komína má být přibližně v pravém úhlu na směr pozorování.
Pozadí kouřové vlečky má tvořit rozptýlené světlo oblohy během dne,
pozorování není možno provádět proti slunci ani proti zástavbě nebo
okolnímu terénu. Pozorovatel drží při měření Ringelmannovu stupnici ve
volně natažené paži tak, že síť jednotlivých polí se slije do
rozdílných stupňů šedé barvy. Porovnáním stupnice s kouřovou vlečkou v
místě výstupu kouře z koruny komína se určí stupeň tmavosti kouře.
6. Při každém měření se provádí 30 odečtů v pravidelných půlminutových
intervalech. Délka jednoho odečtu činí 5 sekund. Měření se vyhodnotí
jako průměrná tmavost kouře ze třiceti odečtů.
B. Měření tmavosti kouře metodou podle Bacharacha
1. Metoda je založena na porovnání kruhové barevné skvrny získané
prosátím předepsaného množství kouřových plynů přes filtrační papír se
standardními skvrnami Bacharachovy stupnice. Tmavost zbarvení kouřové
vlečky přibližně odpovídá koncentraci sazí, popílku a jiných částic.
2. Zařízení pro měření se skládá z odběrové sondy o vnitřním průměru 6
mm s odchylkou max. 0,1 mm, filtračního papíru, odsávací pumpy o
zdvihovém objemu 0,163 dm3 s odchylkou max. 0,007 dm3 a Bacharachovy
stupnice.
3. Zdvihový objem odsávací pumpy a optické vlastnosti Bacharachovy
stupnice použité k měření musí být ověřeny.
4. Měření tmavosti kouře podle této metody se provádí odběrem kouřových
plynů sondou z kouřovodu. Do zářezu v pumpě se vloží čistý filtrační
papír a dotažením se zajistí těsnost spoje. Odsávací sonda se zasune do
kouřovodu kolmo ke směru proudu spalin, co nejdále směrem ke středu
(umístění sondy musí být takové, aby byl nasáván vzorek z hlavního
proudu spalin). Deseti úplnými zdvihy pumpy se provede nasátí
předepsaného vzorku spalin 1,63 dm
3
s odchylkou max. 0,071 dm
3
. Zdvihy pumpy se provádí volně, avšak tak, aby celý vzorek byl odebrán
v čase kratším než tři minuty. Po provedení odběru se uvolní a vyjme
filtrační papír; vytvořená skvrna musí být kruhová o průměru 6,0 mm s
odchylkou max. 0,1 mm. Tmavost skvrn se porovná s tmavostí skvrn
Bacharachovy stupnice.
5. Při každém měření se provádí 3 odběry v pravidelných intervalech 5
minut. Měření se hodnotí jako tři samostatné odběry.
Příl.12
Protokol o autorizovaném měření
Protokol musí obsahovat alespoň tyto údaje
1. Úvod - obsahuje popis zadání, způsob realizace, identifikaci
dodavatele, případně spolupráci se subdodavateli.
2. Účel měření - obsahuje údaje o účelu měření, případně údaje o
způsobu použití výsledků provedeného měření.
3. Popis zařízení - obsahuje dostupná technická data o zařízení, na
kterém bylo prováděno měření, případně stručný komentář k technologii a
postupu výrobních operací ve vztahu k měření, případně schéma měřeného
zařízení.
4. Způsob měření - obsahuje podrobné údaje o použité přístrojové
technice, postupech a metodikách měření, postupech získání a zpracování
vzorků a údaje o metrologické návaznosti měření, vyhodnocení měření,
případně schéma měřicího místa.
5. Průběh měření - obsahuje údaje o průběhu měření, odběru vzorků,
sledování parametrů provozu měřeného zdroje, probíhajících
technologických operacích a o vlivech, které mohly působit na přesnost
a správnost měření.
6. Výsledky měření - obsahují přehled výsledků měření hmotnostních
koncentrací znečišťujících látek vyjádřených ve formě přímo
porovnatelné s emisními limity pro měřený zdroj, výsledky měření
průtoku odpadních plynů, hmotnostní tok znečišťujících látek a měrnou
výrobní emisi (je-li stanovení hodnoty vztažné veličiny prakticky
možné), včetně vyjádření nejistot a platnosti měření, a dalších měření
- především obsahu kyslíku a vodní páry v odpadním plynu a fyzikálních
veličin charakterizujících stav odpadního plynu, především jeho
teplotu, tlak a hustotu.
7. Použitá literatura - obsahuje seznam literatury, zákonů, vyhlášek,
technických norem a metodických postupů na které je v textu odvolávka.
8. Použité veličiny a značky - obsahuje seznam značek, popis veličiny a
příslušnou jednotku.
9. Tabulky a přílohy - obsahují přehledy naměřených a vypočtených
hodnot uspořádaných v tabelární a grafické formě, případně stručný
komentář k nim.
10. Vyhodnocení výsledků měření podle bodu 6 a jejich porovnání s
hodnotami emisních limitů platných u zdroje k datu měření. Toto
porovnání výsledků měření musí být v protokolu uvedeno jako samostatná
část, a musí být zpracována podle osnovy, kterou předá autorizovaným
osobám podle § 15 zákona inspekce.
Příl.13
Náležitosti žádosti o povolení
Vysvětlivky k příloze:
a) Pro účely této přílohy jsou používány výrazy "nový zdroj" a
"stávající zdroj".
- Nový zdroj = zdroj, který je buď ve fázi projektové přípravy nebo
kterému nebylo ještě uděleno povolení k provozu (není ještě
provozován).
- Stávající zdroj = zdroj, který je již provozován na základě
dosavadních povolení, ať již po jakoukoli dobu.
b) Orgán ochrany ovzduší nemusí po žadateli vyžadovat doklady, které
již má k dispozici nebo které jsou zřejmé z předložené souhrnné
provozní nebo provozní evidence nebo které nemají vztah k předmětu či
podstatě žádosti.
1. Náležitosti žádosti o povolení u zdrojů podle zvláštního právního
předpisu^1), s výjimkou spaloven odpadu a zařízení schvalovaných pro
spoluspalování odpadu.
Orgán ochrany ovzduší udělující povolení podle zákona vyžaduje k
žádosti tyto podklady:
1.1. Specifikace katastrálních území, na kterých bude investice
realizována (nový zdroj) nebo je již zbudována (stávající zdroj).
1.2. Úplný soupis všech zdrojů znečišťování ovzduší umístěných na území
zdroje znečišťování ovzduší, včetně specifikace všech komínů, výduchů
nebo výpustí ze zařízení pro zachycování emisí. V případě nových zdrojů
tyto údaje dle projektu. Podobný technický popis všech zdrojů
znečišťování ovzduší, které zde žadatel provozuje. Pro posouzení
technologie a zařízení je nutno dodat minimálně následující údaje:
přesné označení zařízení názvem a typem, název a adresu výrobce
zařízení, podrobný technický popis zařízení, technické parametry
zařízení.
1.3. Vlastní projekt, včetně jeho názvu a identifikačního označení,
který je předmětem žádosti, pokud jde o nový zdroj. Materiály musí
obsahovat mimo jiné údaje o přesném umístění stavby, investorovi,
zpracovateli projektu a další projektovou dokumentaci - zejména
technickou zprávu. Z materiálu musí být zřejmý podrobný technický popis
celého technologického zařízení, procesů na něm probíhajících a
technické parametry - zejména kapacita zařízení, hmotnostní toky
jednotlivých vstupních i výstupních materiálů, spotřeba energie ad.
1.4. Pokud jde o stávající zdroj, platnou výkresovou a technickou
dokumentaci staveb a technologií zdrojů, provozní předpisy,
technologické předpisy a reglementy a další materiály nezbytné k tomu,
aby byl zřejmý podrobný technický popis celého technologického
zařízení, procesů na něm probíhajících, a technické parametry - zejména
kapacitu zařízení, hmotnostní toky jednotlivých vstupních i výstupních
materiálů, spotřeba energií.
1.5. Emisní limity, které jsou u všech stávajících zdrojů stanoveny k
datu žádosti o povolení. Dále schválené plány snižování emisí nebo
schválené plány zavádění zásad správné zemědělské praxe u stávajícího
zdroje, pokud jsou uplatněny.
1.6. Provozní řády stávajícího zdroje (zdrojů) zpracované podle § 11
odst. 2 zákona, nebo jejich návrhy v případě nových zdrojů. Dále
regulační řády u stávajících zdrojů, pokud jsou ze zákona zpracovány.
1.7. Údaje souhrnné provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší za
poslední tři roky u stávajících zdrojů.
1.8. Doklad o tom, že investoru nebo provozovateli (stávající zdroj) je
známa imisní situace a rozptylové podmínky v místě předpokládané
realizace. Jeho hodnocení nebo předpoklad (nový zdroj) konkrétního
dopadu provozu investice na kvalitu ovzduší doložený rozptylovou studií
nebo odborným posudkem pokud tak stanoví zákon.
1.9. Informace k plánovaným modernizacím stávajícího závodu (zdroje).
Uvést kvantifikaci snížení emisí stávajícího závodu (zdroje).
1.10. Vyjádření, zda projekt investice nového zdroje nebo dokumentace
stávajícího zdroje obsahuje podrobné technické řešení ochrany ovzduší.
Jeho popis dle projektu (nový zdroj), v případě stávajícího zdroje
předložit podrobný popis stávajícího technického řešení. Doklad o tom,
že projekt investice (nový zdroj), nebo stav zařízení (stávající zdroj)
zajišťuje odvod odpadních plynů do vnějšího ovzduší kontrolovaným
způsobem, doložený informacemi o technickém řešení, počtech a výškách
výduchů a komínů, instalovaných zařízeních pro zachycování látek
znečišťujících ovzduší, která musí být použita, aby bylo zajištěno
splnění emisních limitů, a dále o zařízeních pro zamezení
nekontrolovatelnému úniku znečišťujících látek do vnějšího ovzduší
(podtlakem, hermetizací nebo jinak).
1.11. Podrobná informace o zajištění zjišťování emisí látek
znečišťujících ovzduší. Údaje o počtu a umístění měřicích míst pro
zjišťování emisních koncentrací látek znečišťujících ovzduší a
hmotnostního toku emisí.
1.12. Doklad o tom, zda investice (nový zdroj) nebo existující zařízení
(stávající zdroj) je vedena jako nejlepší dostupná technika (BAT) z
hlediska ochrany ovzduší a v jakém referenčním dokumentu, v případě
velkých a středních zdrojů porovnání s nejlepšími známými
technologiemi.
1.13. Referenční údaje na dřívější instalaci identické technologie v
zahraničí, a jestliže se na ní firma investora podílela, zda lze její
projekt považovat za obdobný s projektem investice v ČR.
1.14. Specifikace všech znečišťujících látek, které budou při provozu
investice přecházet do vnějšího ovzduší, včetně látek, které budou
emitovány za přechodných stavů (najíždění, zastavování operací) nebo
při náhodných jevech nebo haváriích. U stávajících zdrojů uvést
informace o stávajících emisích ve stejném rozsahu.
1.15. Údaje o vstupním použití látek poškozujících ozonovou vrstvu Země
specifikovaných zákonem při výstavbě nebo provozu investice (nový
zdroj) nebo o skutečném použití a nakládání s těmito látkami za provozu
stávajícího zařízení. Pakliže látky jsou používány, uvést úplný výčet
druhů a množství těchto látek.
1.16. Údaj o ochraně okolí investice (nový zdroj) nebo stávajícího
zdroje před obtěžováním emisemi pachových látek. Informace, zda v
důsledku provozu zařízení pachové látky vznikají, pokud ano, tak s
uvedením jejich specifikace a způsobu, kterým budou zachycovány.
1.17. Zprávy o autorizovaném stanovení látek znečišťujících ovzduší -
měřicí protokoly podle zákona a této vyhlášky.
1.18. Uvedení podrobných konkrétních hodnot parametrů uvedených v
následující tabulce:
+----------------------------
| Dotazy k zajištění ochrany ovzduší před emisemi jednotlivých|
| znečišťujících látek nebo jejich skupin. |
| |
|
Vysvětlivky k tabulce:
|
|1. U jednotlivých položek uvést předpokládaných (nový zdroj) nebo|
| skutečně dosahované (stávající zdroj) hmotnostní množství|
| emisí dotyčné látky za jednotku času standardního provozu|
| zařízení investice na jmenovitý výkon, jejich garantovanou|
| maximální koncentraci v odpadních plynech nebo v odpadní|
| vzdušině v místě výstupu ze zařízení do vnějšího ovzduší. |
|
(Zapsat pro každou příslušnou znečišťující látku do řádku 1)
. |
|2. Popsat způsob zachycování nebo snižování emisí příslušné|
| látky, zejména typu, názvy a technické parametry filtrů,|
| odlučovačů, skrubrů, spalovačů, katalyzátorů atp. (
Zapsat do
|
|
řádku 2
). |
|3. Doložit vhodným způsobem, že projektovaný postup zachycování|
| nebo snižování emisí příslušné látky odpovídá požadavkům na|
| nejlepší dostupné techniky. (Zapsat do řádku 3). |
| |
+---------------------------+
|Oxid siřičitý |1| t/rok mg/Nm
3
|
| +-+--------------------------
| |2| |
| +-+--------------------------
| |3| |
+---------------------------+
|Oxidy dusíku |1| t/rok mg/Nm
3
|
| +-+--------------------------
| |2| |
| +-+--------------------------
| |3| |
+---------------------------+
|Amoniak (NH
3
) |1| t/rok mg/Nm
3
|
| +-+--------------------------
| |2| |
| +-+--------------------------
| |3| |
+---------------------------+
|Oxid uhelnatý |1| t/rok mg/Nm
3
|
| +-+--------------------------
| |2| |
| +-+--------------------------
| |3| |
+---------------------------+
|Těkavé organické látky VOC |1| kg/rok mg/Nm
3
|
| +-+--------------------------
| |2| |
| +-+--------------------------
| |3| |
+---------------------------+
|Těžké kovy a jejich |1| g/rok mg/Nm
3
|
|sloučeniny +-+--------------------------
| |2| |
| +-+--------------------------
| |3| |
+---------------------------+
|Tuhé znečišťující látky |1| t/rok mg/Nm
3
|
| +-+--------------------------
| |2| |
| +-+--------------------------
| |3| |
+---------------------------+
|Azbest (suspendované |1| g/rok mg/Nm
3
|
|částice, vlákna) +-+--------------------------
| |2| |
| +-+--------------------------
| |3| |
+---------------------------+
|Chlor a jeho sloučeniny |1| kg/rok mg/Nm
3
|
| +-+--------------------------
| |2| |
| +-+--------------------------
| |3| |
+---------------------------+
|Fluor a jeho sloučeniny |1| kg/rok mg/Nm
3
|
| +-+--------------------------
| |2| |
| +-+--------------------------
| |3| |
+---------------------------+
|Arsen a jeho sloučeniny |1| g/rok mg/Nm
3
|
| +-+--------------------------
| |2| |
| +-+--------------------------
| |3| |
+---------------------------+
|Kyanovodík a kyanidy |1| g/rok mg/Nm
3
|
| +-+--------------------------
| |2| |
| +-+--------------------------
| |3| |
| | | |
+---------------------------+
|Látky, pro které bylo |1| g/rok mg/Nm
3
|
|prokázáno, že vykazují +-+--------------------------
|karcinogenní či mutagenní |2| |
|vlastnosti nebo vlastnosti,+-+---------------
|které mohou ovlivnit |3| |
|reprodukci cestou ovzduší | | |
| | | |
|Poznámka: | | |
|Podrobnější popis | | |
|výskytu těchto látek | | |
+---------------------------+
|Persistentní organické |1| g/rok ng/Nm
3
|
|populanty (zejména | | g/rok ng/Nm
3
|
|polychlorované | | g/rok ng/Nm
3
|
|dibenzodioxiny | | g/rok ng/Nm
3
|
|a polychlorované | | g/rok ng/Nm
3
|
|dibenzofurany). +-+--------------------------
| |2| |
| | | |
| | | |
| | | |
| | | |
| +-+--------------------------
| |3| |
+---------------------------+
1.19. Typ a výrobce přídavných zařízení u zdrojů, která s nimi tvoří
dílčí technologické celky, pokud mají vliv na emise látek
znečišťujících ovzduší.
1.20. Odborné posudky podle zákona tam, kde jsou předepsány.
1.21. Rozptylové studie podle zákona tam, kde jsou předepsány.
1.22. Ve výše uvedených dokladech musí být mimo jiné uvedeno:
a) Specifikace hořáků použitých na zařízení jednotlivých zdrojů
znečišťování ovzduší, jejich typy, výrobce, parametry, použité palivo,
certifikáty, případně měřicí protokoly o stanovení emisí provedeném na
těchto hořácích.
b) Technický popis a parametry spalovacích zařízení procesních ohřevů,
zejména údaje o objemu a složení spalin vypouštěných do ovzduší a
podrobný popis teplotního režimu.
c) Specifikace spalovacích zdrojů používaných k zásobování zařízení
energiemi. Jejich tepelné výkony (příkony), výrobce, názvy a typy.
d) Technické popisy dalších přídavných zařízení, která jsou součástí
technologického celku, pokud mají vliv na emise látek znečišťujících
ovzduší (zařízení pro uložení kapalných uhlovodíků, zařízení na
spalování přebytečných plynů).
e) Přesná specifikace složení vstupních přírodních i umělých surovin,
paliv, odpadů, chemických látek a přípravků, těkavých organických
látek, regulovaných látek a provozních náplní, s nimiž je v provozu
zařízení nakládáno s uvedením závazných předpisů stanovujících
požadavky na jejich vlastnosti a dokladů, které se na ně vztahují podle
zvláštních právních předpisů. Popis způsobu zajištění jejich stabilních
vlastností a jejich kontroly zejména s ohledem na možnosti vzniku
nebezpečných emisí persistentních organických polutantů nebo těžkých
kovů. Uvést jejich celkové a měrné spotřeby při provozu zařízení na
jmenovitý a obvyklý provozní výkon. Pro těkavé organické látky doložit
jejich podrobnou hmotnostní bilanci z procesů aplikujících organická
rozpouštědla podle zvláštního právního předpisu^1).
f) Vyjádření zpracovatelů rozptylové studie a odborného posudku o tom,
zda projekt (zdroj) nebo emisní vlastnosti zařízení zvláště velkého
zdroje, zahrnujíce všechny zdroje znečišťování ovzduší, které k němu
náleží, zajišťuje splnění imisních limitů stanovených pro znečišťující
látky.
g) V případě, že je v provozu zařízení nakládáno s odpady (nevztahuje
se na spalování nebo spoluspalování odpadu) a působí-li toto nakládání
emise do ovzduší, pak uvést podrobný popis všech způsobů nakládání s
nimi (od předání odpadu do zařízení až po konečné naložení s vlastními
odpady a rezidui).
2. Podrobnosti k obsahu žádosti o povolení a k podkladům povolení
vydávaném podle § 17 odst. 1 a 2 zákona pro spalovny odpadu a zařízení
schvalovaná pro spoluspalování odpadu
2.1. Žádosti podle § 32 této vyhlášky obsahují zejména:
a) základní údaje o žadateli a charakteristiku spalovny nebo
spoluspalovacího zařízení, a to
- název a jméno statutárního zástupce žadatele, adresu sídla a jeho
vztah k zařízení (projektant, výrobce, investor, budoucí provozovatel,
případně zmocněná osoba a kým),
- u žádosti o povolení provozování jméno oprávněné fyzické osoby pro
řízení provozu spalovny nebo spoluspalovacího zařízení,
- místo (lokalita) stavby zařízení,
- předpokládaný způsob využívání zařízení (např. spalovna nebezpečného
odpadu, spalovna komunálního odpadu, spoluspalovací zařízení pro
nebezpečný odpad),
- jmenovitá kapacita,
- předpokládané provozní využití spalovny nebo spoluspalovacího
zařízení;
b) technický popis zařízení po jeho jednotlivých částech s uvedením
výrobce zařízení, roku výroby, materiálového provedení a jmenovité
kapacity (rozsahu), a to
- vah, zásobníků, zařízení pro úpravu odpadu před spalováním - třídění,
směšování, sušení, drcení ad.,
- spalovacích jednotek spalovny odpadu nebo spoluspalovacího zařízení
po jednotlivých stupních,
- zařízení pro odvod tepla - výměníků tepla, zařízení pro maření tepla
ad.,
- aparátů sloužících ke snižování emisí znečišťujících látek a jejich
účinnosti,
- zařízení pro odvod spalin do atmosféry - komínů, havarijních komínů
ad.,
- zařízení pro kontinuální měření emisí znečišťujících látek a
provozních parametrů,
- zařízení sloužících ke skladování a k úpravám odpadních
technologických vod a odpadů po spálení,
- vyjádření vodoprávního úřadu k odpadním vodám z čištění odpadních
plynů;
c) technologický popis jednotlivých operací, a to
- příjmu odpadu - vážení, vzorkování, analýz odebraných vzorků,
archivace ad.,
- skladování odpadu v zásobnících, způsobů nakládání s odpadními plyny
ze zásobníků odpadu,
- úpravy odpadu před spalováním - třídění, směšování, sušení, drcení
ad.,
- dávkování odpadu do pecí nebo topenišť spalovny odpadu nebo
spoluspalovacího zařízení, včetně způsobu stanovení hmotnostního toku
odpadu, hmotnostního toku pomocných a dalších paliv, resp.
zpracovávaných surovin a produktů,
- vlastního spalování - podmínky spalovacích procesů v jednotlivých
stupních spalování, režimy spouštění a zastavování provozu, možné
mimořádné provozní podmínky,
- způsobů odstraňování popela, strusky a dalších odpadů,
- postupů čištění spalin,
- způsobů odvodu spalin do atmosféry,
- metod kontinuálního měření emisí jednotlivých znečišťujících látek,
provozních veličin a zpětných vazeb v řízení spalovacího procesu a
procesu čištění spalin,
- měření znečišťujících látek jednorázovým měřením,
- stanovení kvality odpadních technologických vod před jejich úpravou i
po ní,
- způsobu nakládání s odpadními vodami odsouhlaseného vodoprávním
úřadem a odpady po spálení,
- způsobu stanovení celkového organického uhlíku v popelu a ve strusce;
d) specifikaci vstupů a výstupů, a to
- spalovaného odpadu včetně uvedení kódů odpadu (zařazení odpadů do
skupin, uvedení nebezpečných vlastností, složek a jejich obsahu v
odpadu, které činí odpad nebezpečným, uvedení konzistence odpadu,
vlhkosti, minimální a maximální výhřevnosti a hmotnostních množství
jednotlivých druhů odpadu) a pomocných paliv,
- dalších paliv spalovaných s odpadem ve spoluspalovacím zařízení,
- pomocných chemických přípravků, např. aditiv, sorbentů, reakčních
komponent absorpčních roztoků,
- emisí znečišťujících látek, jejich koncentrací a jejich rozptylu v
atmosféře,
- odpadních vod - koncentrací a hmotnostních toků znečišťujících látek
před a po jejich úpravě, vyjádření vodoprávního úřadu,
- zbytků, včetně obsahu celkového organického uhlíku v popelu a ve
strusce;
e) způsobu využití tepla vzniklého při spalování nebo spoluspalování
odpadu, tepelného výkonu zařízení a podílu tepla vzniklého spalováním
odpadu v případě spoluspalování odpadu.
2.2. Podklady povolení podle § 32 této vyhlášky
a) Povolení k umístění stavby spalovny odpadu nebo spoluspalovacího
zařízení nebo ke stavbě zařízení se může vydat pouze žadateli, který ve
své žádosti a v předepsaných součástech žádosti doloží, že zamýšlená
stavba zařízení bude nejlepší dostupnou technologií a bude splňovat
přinejmenším veškeré požadavky, které pro stavbu a její provoz
vyplývají z obecně závazných právních předpisů upravujících oblast
ochrany ovzduší a ve stavbou dotčené oblasti nebude narušena přípustná
úroveň znečištění ovzduší.
b) Povolení k provozování spalovny odpadu nebo spoluspalovacího
zařízení nebo povolení ke spoluspalování odpadů ve stávajícím
spalovacím zařízení se vydá žadateli, který je držitelem platného
povolení k umístění stavby zařízení, povolení ke stavbě zařízení,
respektive je držitelem povolení ke změně provozu zařízení, realizoval
stavbu zařízení nebo změnu zařízení v souladu s vydanými povoleními a
doložil, že provoz spalovny odpadu nebo spoluspalovacího zařízení bude
řízen oprávněnou fyzickou osobou.
c) Orgán příslušný k vydávání povolení uvede v povolení výstižný popis
zařízení, na které je povolení vydáváno, specifikaci spalovaného
(spoluspalovaného) odpadu, hmotnostní množství jednotlivých druhů
odpadu, závazné podmínky pro přejímání, skladování a úpravy odpadů,
vzorkování a analýzy přijatých odpadů, podmínky provozu spalovny odpadu
nebo spoluspalovacího zařízení, podmínky měření emisí znečišťujících
látek do ovzduší i vody, způsoby nakládání s odpadními vodami a odpady
a stanoví emisní limity.
Příl.14
Zvláště velké zdroje znečišťování a četnost jednorázového měření emisí
u těchto zdrojů
Vysvětlivky k příloze:
1. Tato příloha uvádí úplný seznam zvláště velkých zdrojů znečišťování
ovzduší a dále četnost jednorázového měření emisí u těchto zdrojů k
provedení § 8 odst. 2 písm. a) této vyhlášky.
2. Nestanoví-li zvláštní právní předpis^1) jinak, jedná se o
jednorázové měření u techniky nominálního zařízení technologie zvláště
velkého zdroje, která odpovídá názvu zdroje uvedenému v následující
tabulce. Pokud jsou v areálu zvláště velkého zdroje ještě jiné zdroje
znečišťování odlišných technologií (například pomocná tepelná
zařízení), které s ním tvoří společný zdroj, platí pro ně emisní limity
a další podmínky provozování jim stanovené zvláštním právním
předpisem^1) jako velkým, středním nebo malým zdrojem znečišťování
ovzduší.
3. Je-li v pravém sloupci tabulky uvedeno "podle § 8 odst. 2 písm. a)
této vyhlášky", provádí se jednorázové měření dvakrát za kalendářní
rok, ne však dříve než po uplynutí tří měsíců od data předchozího
měření, pokud provozovatel nemá povinnost příslušnou znečišťující látku
měřit kontinuálně. První jednorázové měření musí být provedeno do 31.
března 2003.
4. Je-li v pravém sloupci tabulky uvedeno "podle zvláštního právního
předpisu", provádí se měření v četnosti stanovené příslušným zvláštním
právním předpisem^1). To se týká zejména spaloven odpadu a zařízení na
spoluspalování odpadu a zvláště velkých spalovacích zdrojů.
5. Je-li v pravém sloupci tabulky uvedeno "1x za kalendářní rok",
provádí se jednorázové měření jedenkrát za kalendářní rok, ne však
dříve než po uplynutí šesti měsíců od data předchozího měření, pokud
provozovatel nemá povinnost příslušnou znečišťující látku měřit
kontinuálně. První jednorázové měření musí být provedeno do jednoho
roku od účinnosti zákona. Postupuje se obdobně ve smyslu ustanovení § 8
odst. 2 písm. b) této vyhlášky.
6. Je-li v pravém sloupci tabulky uvedeno "1x za 3 kalendářní roky",
provádí se jednorázové měření jednou za tři kalendářní roky, ne však
dříve než po uplynutí osmnácti měsíců od data předchozího měření, pokud
provozovatel nemá povinnost příslušnou znečišťující látku měřit
kontinuálně. První jednorázové měření musí být provedeno do tří let od
posledního měření provedeného přede dnem nabytí účinnosti zákona.
Provozovatelé, kteří provedli poslední měření před datem 1. června 1999
provedou toto měření do 1. června 2003.
Výčet zvláště velkých zdrojů znečišťování ovzduší a četnost
jednorázového měření emisí u těchto zdrojů:
-----------------------------
Název zvláště velkého zdroje |Četnost jednorázového měření
-----------------------------
Zvláště velký spalovací zdroj |podle zvláštního právního
|předpisu
-----------------------------
|
-----------------------------
Výroba a rafinace plynů a |1 x za kalendářní rok
minerálních olejů |
-----------------------------
|
-----------------------------
Výroba koksu (koksovací baterie) |1 x za kalendářní rok
-----------------------------
|
-----------------------------
Zařízení na zplyňování a |podle § 8 odst. 2 písm. a)
zkapalňování uhlí |této vyhlášky
-----------------------------
|
-----------------------------
Zařízení na pražení nebo slinování |1 x za kalendářní rok
slinování kovové rudy (včetně |
sirníkové rudy) |
-----------------------------
|
-----------------------------
Zařízení na výrobu surového železa |1 x za kalendářní rok
nebo oceli (z prvotních nebo |
druhotných surovin), včetně |
kontinuálního lití, o kapacitě |
větší než 2,5 t za hodinu |
-----------------------------
|
-----------------------------
Zařízení na zpracování železných |
kovů, a to: |
-----------------------------
válcovny za teplo o kapacitě |1 x za kalendářní rok
větší než 20 t surové oceli |
za hodinu, |
-----------------------------
kovárny s buchary o energii |1 x za kalendářní rok
větší než 50 kJ na jeden |
buchar, kde spotřeba tepelné |
energie je větší než 20 MW, |
-----------------------------
nanášení ochranných povlaků |podle § 8 odst. 2 písm. a)
z roztavených kovů se |této vyhlášky
zpracovávaným množstvím |
větším než 2 tuny surové |
oceli za hodinu. |
-----------------------------
|
-----------------------------
Slévárny železných kovů o výrobní |1 x za kalendářní rok
kapacitě větší než 20 tun denně |
-----------------------------
|
-----------------------------
Zařízení metalurgie neželezných kovů|podle § 8 odst. 2 písm. a)
na výrobu surových neželezných kovů |této vyhlášky
z rudy, koncentrátů nebo druhotných |
surovin metalurgickými, chemickými |
nebo elektrolytickými postupy |
-----------------------------
|
-----------------------------
Zařízení metalurgie neželezných kovů|podle § 8 odst. 2 písm. a)
na tavení, včetně slévání slitin, |této vyhlášky
neželezných kovů, včetně |
přetavovaných produktů (rafinace, |
výroba odlitků apod.), o kapacitě |
tavení větší než 4 t denně u olova |
a kadmia nebo 20 t denně u všech |
ostatních kovů |
-----------------------------
Zařízení na povrchovou úpravu kovů |1 x za kalendářní rok
a plastů s použitím elektrolytických|
nebo chemických postupů, je-li obsah|
lázní větší než 30 m
3
|
-----------------------------
|
-----------------------------
Zařízení na výrobu cementového |podle § 8 odst. 2 písm. a)
slínku v rotačních pecích o výrobní |této vyhlášky
kapacitě větší než 500 t denně nebo |
na výrobu vápna v rotačních pecích |
o výrobní kapacitě větší než 50 t |
denně nebo v jiných pecích o výrobní|
kapacitě větší než 50 t denně. |
Zařízení na zpracování magnezitu |
-----------------------------
|
-----------------------------
Zařízení na výrobu azbestu a |podle § 8 odst. 2 písm. a)
produktů na bázi azbestu, opravy a |této vyhlášky*)
demoliční práce na objektech a |
zařízeních obsahujících azbest a |
produkce výrobků s obsahem azbestu |
-----------------------------
|
-----------------------------
Zařízení na výrobu skla, včetně |podle § 8 odst. 2 písm. a)
skleněných vláken, o kapacitě tavení|této vyhlášky
větší než 20 t denně |
-----------------------------
|
-----------------------------
Zařízení na tavení nerostných |1 x za kalendářní rok
materiálů, včetně výroby |
nerostných vláken, o kapacitě |
tavení větší než 20 t denně |
-----------------------------
|
-----------------------------
Zařízení na výrobu keramických |1 x za kalendářní rok
vláken vypalováním, zejména |
krytinových tašek, cihel, |
žáruvzdorných tvárnic, obkládaček, |
kameniny nebo porcelánu o výrobní |
kapacitě větší než 75 t denně |
a/nebo o kapacitě pecí větší než |
4 m
3
a s hustotou vsázky větší |
než 300 kg/m
3
|
-----------------------------
|
-----------------------------
Chemická průmyslová zařízení na |
výrobu základních organických |
chemických látek, a to: |
-----------------------------
jednoduché uhlovodíky (lineární|1 x za kalendářní rok
nebo cyklické, nasycené nebo |
nenasycené, alifatické nebo |
aromatické). |
-----------------------------
organické sloučeniny obsahují |1 x za kalendářní rok
kyslík, jako alkoholy, |
aldehydy, ketony, karboxylové |
kyseliny, estery, acetáty, |
ethery, peroxidy, epoxidové |
pryskyřice, |
-----------------------------
organické sloučeniny síry, |podle § 8 odst. 2 písm. a)
|této vyhlášky
-----------------------------
organické sloučeniny dusíku, |podle § 8 odst. 2 písm. a)
jako aminy, amidy, |této vyhlášky
nitroderiváty, nitrily, |
kyanatany, isokyanatany, |
-----------------------------
organické sloučeniny fosforu, |1 x za kalendářní rok
-----------------------------
halogenderiváty uhlovodíků |podle § 8 odst. 2 písm. a)
|této vyhlášky
-----------------------------
organokovové sloučeniny, |podle § 8 odst. 2 písm. a)
|této vyhlášky
-----------------------------
základní plastické hmoty |1 x za kalendářní rok
(na bázi syntetických a |
přírodních polymerů), |
-----------------------------
syntetické kaučuky |1 x za kalendářní rok
-----------------------------
barviva a pigmenty, |1 x za kalendářní rok
-----------------------------
povrchově aktivní látky |1 x za kalendářní rok
a surfaktanty. |
-----------------------------
|
-----------------------------
Chemická průmyslová zařízení na |
výrobu základních anorganických |
chemických látek a to: |
-----------------------------
plyny, jako čpavek, chlor nebo |podle § 8 odst. 2 písm. a)
chlorovodík, fluor nebo |této vyhlášky
fluorovodík, oxidy uhlíku, |
sloučeniny síry, oxidy dusíku, |
vodík, oxid siřičitý, |
karbonylchlorid, |
-----------------------------
kyseliny, jako kyselina |podle § 8 odst. 2 písm. a)
chromová, kyselina |této vyhlášky
fluorovodíková, kyselina |
fosforečná, kyselina |
dusičná, kyselina |
chlorovodíková, kyselina |
sírová, oleum, kyselina |
siřičitá, |
-----------------------------
zásady, jako hydroxid amonný, |1 x za 3 kalendářní roky
hydroxid draselný, hydroxid |
sodný, |
-----------------------------
soli, jako chlorid amonný, |1 x za 3 kalendářní roky
chlorečnan draselný, uhličitan |
draselný, uhličitan sodný, |
perboritan, dusičnan stříbrný, |
-----------------------------
nekovy, oxidy kovů či jiné |1 x za kalendářní rok
anorganické sloučeniny, jako |
karbid vápníku, křemík, karbid |
křemíku. |
-----------------------------
Chemická průmyslová zařízení na |podle § 8 odst. 2 písm. a)
výrobu hnojiv na bázi fosforu, |této vyhlášky
dusíku a draslíku (jednoduchých |
nebo směsných) |
-----------------------------
|
-----------------------------
Chemická průmyslová zařízení na |podle § 8 odst. 2 písm. a)
výrobu základních prostředků na |této vyhlášky
ochranu rostlin a biocidů |
-----------------------------
|
-----------------------------
Průmyslová zařízení využívající |podle § 8 odst. 2 písm. a)
chemické nebo biologické procesy |této vyhlášky
k výrobě základních farmaceutických |
produktů |
-----------------------------
|
-----------------------------
Chemická průmyslová zařízení na |1 x za 3 kalendářní roky
výrobu výbušnin |
-----------------------------
|
-----------------------------
Spalovny a spoluspalovací zařízení |podle zvláštního právního
nebezpečného odpadu podle zvláštního|předpisu
právního předpisu^6) o jmenovité |
provozní kapacitě větší než 10 tun |
nebezpečného odpadu za den |
-----------------------------
|
-----------------------------
Spalovny a spoluspalovací zařízení |podle zvláštního právního
komunálního odpadu podle zvláštního |předpisu
právního předpisu^6) o jmenovité |
provozní kapacitě větší než 3 tuny |
komunálního odpadu za hodinu |
-----------------------------
|
-----------------------------
Spalovny a spoluspalovací zařízení |podle zvláštního právního
jiného než nebezpečného a |předpisu
komunálního odpadu podle zvláštního |
právního předpisu^6) o jmenovité |
provozní kapacitě větší než 10 tun |
nebezpečného odpadu za den |
-----------------------------
|
-----------------------------
Skládky, které přijímají více než |1 x za 3 kalendářní roky
10 t odpadu denně nebo mají celkovou|
kapacitu větší než 25 000 t, |
s výjimkou skládek inertního odpadu |
-----------------------------
|
-----------------------------
Zařízení na využívání nebo recyklaci|1 x za kalendářní rok
nebo regeneraci nebezpečného odpadu |
včetně odpadních olejů, případně na |
odstraňování těchto odpadů jiným |
způsobem, než jsou spalování, |
spoluspalování nebo ukládání do |
skládek |
-----------------------------
Průmyslové závody na výrobu buničiny|podle § 8 odst. 2 písm. a)
ze dřeva nebo jiných vláknitých |této vyhlášky
materiálů |
-----------------------------
|
-----------------------------
Průmyslové závody na výrobu papíru |podle § 8 odst. 2 písm. a)
a lepenky o výrobní kapacitě větší |této vyhlášky
než 20 t denně |
-----------------------------
|
-----------------------------
Závody na vydělávání kůží a kožešin,|1 x za kalendářní rok
jejichž zpracovatelská kapacita je |
větší než 12 t hotových výrobků |
denně |
-----------------------------
|
-----------------------------
Potravinářský průmysl, a to tyto |
závody: |
-----------------------------
jatka o kapacitě porážky větší |1 x za 3 kalendářní roky
než 50 t denně, |
-----------------------------
zařízení na úpravu a zpracování|1 x za 3 kalendářní roky
za účelem výroby potravin |
z živočišných surovin (jiných |
než mléka) o výrobní kapacitě |
větší než 75 t hotových výrobků|
denně, |
-----------------------------
zařízení na úpravu a zpracování| 1 x za 3 kalendářní roky
za účelem výroby potravin |
z rostlinných surovin o výrobní|
kapacitě větší než 300 t |
hotových výrobků denně |
(v průměru za čtvrtletí), |
-----------------------------
zařízení na úpravu a zpracování|1 x za 3 kalendářní roky
mléka, kde množství odebíraného|
mléka je větší než 200 t denně |
(v průměru za rok). |
-----------------------------
|
-----------------------------
Zařízení na zneškodňování nebo |1 x za kalendářní rok
zhodnocování zvířecích těl |
a živočišného odpadu o kapacitě |
zpracování větší než 10 t denně |
-----------------------------
|
-----------------------------
Zařízení na intenzivní chov drůbeže |
nebo prasat nebo skotu, a to: |
-----------------------------
40 000 kusů drůbeže |1 x za kalendářní rok**)
-----------------------------
2 000 kusů prasat na porážku |1 x za kalendářní rok**)
(nad 30 kg) |
-----------------------------
750 kusů prasnic |1 x za kalendářní rok**)
-----------------------------
1 000 kusů skotu. |1 x za kalendářní rok**)
-----------------------------
Zařízení pro povrchovou úpravu |podle § 8 odst. 2 písm. a)
látek, předmětů nebo výrobků |této vyhlášky
používajících organická |
rozpouštědla, zejména provádějící |
apreturu, potiskování, pokovování, |
odmašťování, nepromokavou úpravu, |
úpravu rozměrů, barvení, čištění |
nebo impregnaci, o spotřebě |
organického rozpouštědla větší než |
150 kg za hodinu nebo větší než |
200 t za rok |
-----------------------------
|
-----------------------------
Zařízení na výrobu uhlíku |podle § 8 odst. 2 písm. a)
(vysokoteplotní karbonizací uhlí) |této vyhlášky
nebo elektrografitu vypalováním či |
grafitizací |
-----------------------------
|
-----------------------------
Vysvětlivky k tabulce:
*) Demolice budov, konstrukcí a instalací obsahujících azbest a
odstraňování azbestu nebo materiálů obsahujících azbest z
nich, které by mohly vést k uvolnění azbestových vláken nebo
prachu, musí být prováděny v izolovaném prostředí, jehož
prostor je oddělen od vnějšího ovzduší. Doprava a ukládání
odpadu obsahujícího azbestová vlákna nebo prach musí být
zabezpečeny tak, aby nedošlo k jejich uvolnění do ovzduší.
Odpad obsahující azbestová vlákna nebo prach musí být ukládán
pouze na skládky k tomu určené, u kterých je zajištěno trvalé
zamezení úniku azbest do vnějšího ovzduší.
**) Není-li u zdroje plněn plán zavedení zásad správné zemědělské
praxe u stacionárního zdroje znečišťování ovzduší.
Příl.15
Protokol o autorizovaném měření u malých spalovacích zdrojů
Protokol musí obsahovat minimálně tyto údaje:
1. Úvod - obsahuje základní identifikační údaje autorizované osoby a
provozovatele měřeného zdroje.
2. Účel měření - obsahuje údaje o účelu měření účinnosti spalování.
3. Popis zařízení - obsahuje dostupná technická data o zařízení, na
kterém bylo prováděno měření.
4. Způsob měření - obsahuje podrobné údaje o použité přístrojové
technice, postupech a metodikách měření, vyhodnocení měření, případně
schéma měřicího místa.
5. Průběh měření - obsahuje údaje o průběhu měření, odběru vzorků,
případně vlivech, které mohly působit na přesnost a správnost měření.
6. Výsledky měření účinnosti spalování - obsahuje přehledy naměřených a
vypočtených hodnot, včetně tabulek a příloh, případně stručný komentář
k nim.
7. Vyhodnocení výsledků měření - obsahuje porovnání naměřených a
vypočtených hodnot s limitními údaji podle zvláštního právního
předpisu^1).
8. Odkaz na technický předpis (ČSN 73 4201 - Komíny a kouřovody -
Navrhování, provádění a připojování spotřebičů paliv), podle kterého se
postupuje při kontrole spalinových cest.
9. Popis spalinových cest u zdroje, případně schémat spalinové cesty.
10. Zjištěné závady - seznam zjištěných závad včetně jejich zařazení do
kategorie přímo ohrožujících bezpečnost spalinové cesty.
11. Navrhovaná opatření - obsahuje návrh, případně popis, jak je možno
zjištěné závady spalinové cesty odstranit, a termíny jejich odstranění.
12. Závěr - obsahuje závěr kontroly spalinových cest.
13. Náležitosti předepsané autorizované osobě zákonem a touto
vyhláškou.
Další nakládání s protokolem o měření:
S protokolem nakládá autorizovaná osoba podle § 18 odst. 2 této
vyhlášky. Pověřenou právnickou osobou ve smyslu tohoto ustanovení je
Společenstvo kominíků ČR, které protokoly a výsledky měření statisticky
zpracovává a vyhodnocuje a roční přehledy výsledků předává
ministerstvu.
Technické požadavky na měřicí přístroje používané pro měření účinnosti
spalování a měření množství vypouštěných látek u malých spalovacích
zdrojů
Přenosný měřicí přístroj používaný k autorizovanému měření účinnosti a
množství vypouštěných látek malých stacionárních zdrojů znečišťování
musí splňovat technické požadavky a další podmínky uvedené v bodech 1
až 5 této přílohy:
1. Požadavky na přesnost, rozsah a citlivost měření a výpočtu údajů -
uvádí následující tabulka:
-----------------------------
Měřené veličiny
|
-------------+--------+------
Název |Jednotka|Přesnost |Rozsah |Rozlišení|Příklad
|
| |měření (+, -) | |
|metody |
| |(přípustná odchylka) | |
|měření |
-------------+--------+------
Obsah O
2
|[obj. %]|0,2 obj. % absolutně |od 0 do 21 obj. % |0,1 %
|Elektrochemický|
| | | |
|článek |
-------------+--------+------
Obsah CO |[ppm] |do 400 ppm ... 20 ppm |od 0 do 10.000 ppm |1 ppm
|Elektrochemický|
| |do 2.000 ppm ... 5 % | |
|článek |
| |do 10.000 ppm ... 10 % | |
| |
-------------+--------+------
Teplota |[st. C] |do 99,9 st. C ... 0,5 st. C|od -10 do +1.000 st. C |0,1st.
C|Termočlánek |
spalin | |100 st. C a více ... 0,5 % | |
| |
| | | |
| |
-------------+--------+------
Teplota |[st. C] |není stanovena |od +5 st. C do +40 st. C|není
|Termočlánek |
spalovacího | | | |stanoveno|
|
vzduchu | | | |
| |
-------------+--------+------
Statický tlak|[Pa] |3 Pa |od -80 do +80 HPa |1 Pa
|Membránové |
ve spalinové | | | |
|čidlo |
cestě | | | |
| |
-------------+--------+------
Vypočtené údaje
----------------------+------
Název | Jednotka |Správnost výpočtu (+, -)| Rozsah
| Rozlišení |
----------------------+------
Obsah CO
2
| % | 0,2 % | není
| |
| | |stanoven
| 0,1 % |
----------------------+------
Komínová ztráta | % | není stanovena | 0až
| 0,1 % |
| | | 120
% | |
----------------------+------
2. Konstrukce přístroje musí umožňovat přenos naměřených a vypočtených
veličin a údajů do počítače. Způsob přenosu (softwarové vybavení
počítače a přístroje) musí zajistit, aby naměřené a vypočtené veličiny
a údaje nebylo možno změnit. Obsluha přístroje a počítače může zadat
pouze údaje o místě měření. K přístroji musí být připojena tiskárna.
Výpis z tiskárny připojí autorizovaná osoba k protokolu o měření.
3. Údržba přenosných měřicích přístrojů pro měření malých spalovacích
zdrojů a zajištění jejich správné funkce se provádí postupy a ve
lhůtách stanovených jejich výrobcem. Veškeré úkony provedené v souladu
s těmito postupy se zaznamenávají do provozní knihy měřicího přístroje.
4. Přenosné měřicí přístroje pro měření malých zdrojů znečišťování musí
být pravidelně kalibrovány, a to v intervalech minimálně dvakrát za
kalendářní rok. O kalibraci je vystaven protokol a přístroj je na
viditelném místě označen, kdy byla kalibrace provedena.
5. Metody a způsob měření účinnosti spalování a měření množství
vypouštěných látek malých spalovacích zdrojů podle § 12 odst. 1) písm.
f) zákona jsou uvedeny ve zvláštním právním předpisu.^1)
1) Nařízení vlády č. 352/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a
další podmínky provozování spalovacích stacionárních zdrojů
znečišťování ovzduší.
Nařízení vlády č. 353/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další
podmínky provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování
ovzduší.
Vyhláška č. 355/2002 Sb., kterou se stanoví emisní limity a další
podmínky provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování
ovzduší emitujících těkavé organické látky z procesů aplikujících
organická rozpouštědla a ze skladování a distribuce benzinu.
Nařízení vlády č. 354/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další
podmínky pro spalování odpadu.
2) Nařízení vlády č. 350/2002 Sb., kterým se stanoví imisní limity a
podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality
ovzduší.
3) Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
4) Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů.
5) Vyhláška č. 150/1958 Ú. l., o vyřizování stížností, oznámení a
podnětů pracujících.
6) Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších
zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
7) § 3 a 4 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a
o změně některých zákonů.
8) § 10 odst. 1, § 11, 12 a § 16 odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb.
9) § 18 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých
zákonů (vodní zákon).
10) Příloha č. 1 k vyhlášce č. 381/2001 Sb.
