Vyhláška č. 329/2017 Sb. o požadavcích na projekt jaderného zařízení
| uveřejněno v: | č. 112/2017 Sbírky zákonů na straně 3490 |
| schváleno: | 26.09.2017 |
| účinnost od: | 01.11.2017 |
| [Textová verze] [PDF verze (1306 kB)] |
329/2017 Sb.
VYHLÁŠKA
ze dne 26. září 2017
o požadavcích na projekt jaderného zařízení
Státní úřad pro jadernou bezpečnost stanoví podle § 236 zákona č.
263/2016 Sb., atomový zákon, k provedení § 24 odst. 7, § 44 odst. 4
písm. a) a b), § 45 odst. 4 a § 46 odst. 8:
ČÁST PRVNÍ
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Euratomu^1) a upravuje
a) požadavky na obsah dokumentace pro povolovanou činnost,
b) výčet bezpečnostních funkcí, které musí jaderné zařízení plnit, a
jejich rozdělení do kategorií podle významu pro jadernou bezpečnost,
c) bezpečnostní třídy a kritéria pro zařazení vybraných zařízení do
těchto tříd,
d) způsob zajištění ochrany do hloubky a
e) obsah požadavků na projekt jaderného zařízení podle § 46 odst. 1,
odst. 2 písm. a), b), e), g), i), k) až m) a odstavce 3 atomového
zákona.
Pojmy
§ 2
Pro účely této vyhlášky se rozumí
a) prakticky vyloučenou skutečností podmínka, stav nebo událost,
jejichž výskyt je považován za fyzikálně nemožný nebo které jsou s
vysokým stupněm věrohodnosti velmi nepravděpodobné,
b) základní bezpečnostní funkcí bezpečnostní funkce zajišťující plnění
principů bezpečného využívání jaderné energie podle § 45 odst. 2 a 3
atomového zákona,
c) bezpečným stavem jaderného zařízení stav jaderného zařízení, ve
kterém je dlouhodobě zajištěno plnění základních bezpečnostních funkcí,
d) normálním provozem stav jaderného zařízení, při kterém jsou dodrženy
limity a podmínky,
e) abnormálním provozem stav jaderného zařízení odchylující se od
normálního provozu, který nevede k závažnému poškození systémů,
konstrukcí nebo komponent s vlivem na jadernou bezpečnost a po kterém
je jaderné zařízení bez opravy schopno normálního provozu,
f) provozním stavem stav jaderného zařízení, který je normálním
provozem nebo abnormálním provozem,
g) havarijními podmínkami stav jaderného zařízení, který není provozním
stavem,
h) základní projektovou nehodou havarijní podmínky, při kterých správná
funkce bezpečnostních systémů zajistí, že nedojde k překročení
odpovídajících referenčních úrovní nebo limitů ozáření,
i) postulovanou iniciační událostí odchylka od normálního provozu,
která je náhodná, předpokládaná a je zahrnuta do projektových
východisek a jejíž rozvoj může vést k abnormálnímu provozu nebo k
havarijním podmínkám,
j) rozšířenými projektovými podmínkami havarijní podmínky vyvolané
scénáři závažnějšími než základní projektová nehoda, které jsou
zohledněny při projektování jaderného zařízení,
k) těžkou havárií havarijní podmínky, při kterých dochází k vážnému
poškození jaderného paliva, a to vážným poškozením a nezvratnou ztrátou
struktury aktivní zóny jaderného reaktoru (dále jen "aktivní zóna")
nebo systému pro skladování jaderného paliva poškozením palivových
souborů v důsledku tavení jaderného paliva,
l) základními projektovými východisky projektová východiska, jejichž
dodržení nebo nepřekročení zajistí, že nedojde k události závažnější,
než je základní projektová nehoda,
m) bezpečnostním systémem systém určený ke spolehlivému plnění základní
bezpečnostní funkce při abnormálním provozu a základní projektové
nehodě,
n) pasivní funkcí systému, konstrukce nebo komponenty funkce nebo
vlastnost systému, konstrukce nebo komponenty, jejíž zajištění
nevyžaduje aktivaci, mechanický pohon nebo dodávku média nebo energie z
jiného systému, a
o) bezpečnostním limitem mezní hodnota parametru charakterizujícího
stav jaderného zařízení nebo jiného vyjádření bezpečnostní, technické
nebo administrativní podmínky, jejíž překročení znamená ohrožení
jaderné bezpečnosti, radiační ochrany nebo technické bezpečnosti v
důsledku poruchy systému, konstrukce nebo komponenty.
§ 3
Pro účely této vyhlášky se dále rozumí
a) konzervativním přístupem způsob posuzování vlivu neurčitostí
znalostí, vstupních dat, použitých metod a modelů odborným odhadem nebo
statistickým vyhodnocením výsledku tak, že výsledek hodnocení
posuzované položky zahrnuje též jeho nejméně příznivé věrohodné
varianty,
b) realistickým přístupem způsob posuzování vlivu neurčitostí znalostí,
vstupních dat, použitých metod a modelů odborným odhadem nebo
statistickým vyhodnocením výsledku hodnocení posuzované položky, při
němž výsledek představuje jeho nejpravděpodobnější variantu,
c) bezpečnostní rezervou hodnota vyjadřující rozdíl mezi kritériem
přijatelnosti, které bylo stanoveno konzervativním přístupem, a
bezpečnostním limitem,
d) kvalifikací na prostředí schopnost systému, konstrukce nebo
komponenty plnit požadavky stanovené jeho technickou specifikací na
jeho funkci v pracovním prostředí a v podmínkách vyvolaných vlastnostmi
území k umístění jaderného zařízení (dále jen "vlastnost území"),
e) palivovým elementem jaderný materiál hermeticky uzavřený pokrytím,
f) palivovým souborem seskupení palivových elementů, které je do
jaderného reaktoru zaváženo jako jeden celek a umožňuje manipulace s
jaderným palivem stanovené projektem jaderného zařízení,
g) palivovým systémem projektem jaderného zařízení určená sestava
palivových souborů a dalších komponent aktivní zóny nezbytných k řízení
reaktivity a k udržení projektové struktury palivových souborů v
aktivní zóně,
h) jednoduchou poruchou událost, která vede ke ztrátě schopnosti
některého systému, konstrukce nebo komponenty vykonávat stanovenou
funkci, při níž jsou funkce ostatních systémů, konstrukcí a komponent
zachovány; následné poruchy v témže systému, které vedou ke ztrátě
schopnosti některé jeho další konstrukce nebo komponenty vykonávat
stanovenou funkci vyvolané jednoduchou poruchou, jsou považovány za
součást této jednoduché poruchy,
i) poruchou ze společné příčiny porucha nebo selhání několika systémů,
konstrukcí nebo komponent působením společné příčiny, které vedou ke
ztrátě jejich bezpečnostní funkce,
j) porušením palivového elementu narušení hermetičnosti pokrytí
palivového elementu, které umožňuje únik radioaktivní látky z
palivového elementu,
k) projektovým limitem kritérium přijatelnosti, které je používáno pro
hodnocení schopnosti jaderného zařízení nebo jeho systému, konstrukce
nebo komponenty plnit jeho funkci předpokládanou projektem jaderného
zařízení; projektovým limitem je zejména limit stanovený právním
předpisem nebo na jeho základě odvozené kritérium přijatelnosti, které
odpovídá způsobu hodnocení schopnosti jaderného zařízení plnit jeho
funkci předpokládanou projektem jaderného zařízení,
l) stabilizovaným podkritickým stavem ustálený stav jaderného zařízení
dosažený v abnormálním provozu a v havarijních podmínkách působením
systémů určených projektem jaderného zařízení, ve kterém je jaderný
reaktor podkritický a jsou, po dobu potřebnou pro uplatnění opatření k
dosažení bezpečného stavu jaderného zařízení, zajištěny základní
bezpečnostní funkce,
m) systémem kontroly a řízení systémy, konstrukce a komponenty, které
slouží k měření parametrů jaderného zařízení, k jejich vyhodnocení a
zobrazení pro potřeby pracovníků obsluhy jaderného zařízení a k
ovládání jaderného zařízení, včetně spouštění a řízení zásahů
potřebných pro zajištění jaderné bezpečnosti, radiační ochrany,
zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení,
n) systémem ochranné obálky systémy, konstrukce a komponenty určené
projektem jaderného zařízení k zabránění šíření ionizujícího záření a
úniku radioaktivní látky z jaderného reaktoru a k ochraně jaderného
reaktoru proti působení vlastností území a vnější hrozbě,
o) diverzním prostředkem systém, konstrukce, komponenta nebo
organizační opatření pro zajištění nebo nahrazení bezpečnostní funkce v
případě její ztráty v důsledku poruchy ze společné příčiny,
p) alternativním prostředkem systém, konstrukce, komponenta nebo
organizační opatření pro zvládání rozšířených projektových podmínek v
situacích, kdy z důvodu poruchy ze společné příčiny může dojít při
zajišťování základní bezpečnostní funkce ke ztrátě funkce
bezpečnostního systému a funkce diverzního prostředku, určených
projektem jaderného zařízení a
q) blokovou dozornou řídicí pracoviště, odkud mohou pracovníci obsluhy
jaderného zařízení dohlížet na provoz jaderného zařízení s jaderným
reaktorem a ovládat jej při provozních stavech a v havarijních
podmínkách.
ČÁST DRUHÁ
PLNĚNÍ PRINCIPŮ BEZPEČNÉHO VYUŽÍVÁNÍ JADERNÉ ENERGIE
HLAVA I
OBECNÁ PRAVIDLA PLNĚNÍ PRINCIPŮ BEZPEČNÉHO VYUŽÍVÁNÍ JADERNÉ ENERGIE
§ 4
Bezpečnostní cíle projektu jaderného zařízení
(1) Projekt jaderného zařízení, včetně projektu změny jaderného
zařízení, musí plnit tyto bezpečnostní cíle:
a) předcházení havarijním podmínkám,
b) zmírnění důsledků havarijních podmínek, pokud k nim dojde,
c) zajištění, že prakticky vyloučenou skutečností jsou
1. radiační havárie, při které není dostatečný čas pro zavedení
neodkladných ochranných opatření pro obyvatelstvo (dále jen "časná
radiační havárie"), a
2. radiační havárie, která vyžaduje neodkladná ochranná opatření pro
obyvatelstvo, která nelze omezit místně nebo časově (dále jen "velká
radiační havárie"),
d) zajištění jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické
bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné
události a zabezpečení při nakládání s radioaktivním odpadem a při
vyřazování z provozu jaderného zařízení,
e) zohlednění vlivu lidského faktoru na funkci jaderného zařízení a
jeho jednotlivých systémů, konstrukcí a komponent s vlivem na jadernou
bezpečnost, radiační ochranu, monitorování radiační situace, zvládání
radiační mimořádné události a zabezpečení a ovlivňování lidského výkonu
vlastnostmi jaderného zařízení a
f) zavedení procesů, které zajišťují, že projekt jaderného zařízení
bude po celou dobu životního cyklu jaderného zařízení v souladu s
aktuálním stavem
1. zkušeností z provozu jaderného zařízení,
2. mezinárodních zkušeností,
3. jaderného zařízení z hlediska stárnutí systémů, konstrukcí a
komponent a
4. vědy a techniky.
(2) Projekt zárukového zařízení musí splňovat technické požadavky v
oblasti záruk Mezinárodní agentury pro atomovou energii plynoucí z
mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána^2).
(3) Technickými požadavky podle odstavce 2 se rozumí technické
požadavky na zajištění nezávislého napájení a osvětlení nebo na stavbu
a její úpravy, které umožní účinné vykonávání kontroly Mezinárodní
agentury pro atomovou energii v zárukovém zařízení.
§ 5
Skutečnosti podmiňující projektování a provoz jaderného zařízení
Projekt jaderného zařízení musí v rámci zajišťování odolnosti a ochrany
jaderného zařízení proti nebezpečí plynoucímu z vlastností území a z
výskytu vnitřních událostí a podmínek zohlednit
a) náhodnou poruchu systémů, konstrukcí a komponent,
b) vnitřní událost vyvolanou
1. vlivem vlastností území,
2. vnitřními podmínkami,
3. důsledkem poruchy jaderného zařízení a
4. chybou pracovníků obsluhy jaderného zařízení a
c) scénář způsobený kombinací účinků vlastností území, vnitřních
událostí a abnormálního provozu nebo havarijních podmínek, které byly
těmito účinky způsobeny, včetně interakce všech jaderných zařízení v
témže území k umístění jaderného zařízení.
Uplatnění ochrany do hloubky
§ 6
(1) Projekt jaderného zařízení musí v rámci zajišťování plnění
požadavků na uplatnění ochrany do hloubky stanovit požadavky na jaderné
zařízení zajišťující
a) užití ochrany do hloubky u všech činností souvisejících s využíváním
jaderné energie,
b) vytvoření řady zálohujících se fyzických bezpečnostních bariér,
které jsou vloženy mezi radioaktivní látky a okolí jaderného zařízení,
c) systémy, konstrukce a komponenty a postupy k uplatnění
bezpečnostních funkcí pro ochranu integrity a funkčnosti fyzických
bezpečnostních bariér v jednotlivých úrovních ochrany do hloubky a
d) zabránění vzniku radiační mimořádné události pomocí fyzických
bezpečnostních bariér.
(2) Úlohu fyzických bezpečnostních bariér musí v případě jaderných
zařízení s jaderným reaktorem zajišťovat nezávislé systémy, konstrukce
nebo komponenty, jimiž jsou
a) pokrytí palivových elementů,
b) tlaková hranice primárního okruhu chlazení jaderného reaktoru (dále
jen "primární okruh") a
c) systém ochranné obálky.
(3) Funkci fyzických bezpečnostních bariér musí v případě jaderných
zařízení bez jaderného reaktoru zajišťovat
a) obalové soubory, nebo
b) jiné systémy, konstrukce a komponenty pro
1. výrobu, zpracování a skladování jaderného materiálu nebo jiné
radioaktivní látky a manipulaci s nimi, nebo
2. zpracování a ukládání radioaktivního odpadu.
(4) Projekt jaderného zařízení musí v rámci zajišťování plnění
požadavků na uplatnění ochrany do hloubky zajistit v rozumně
proveditelné míře účinné předcházení
a) ohrožení celistvosti a funkce fyzických bezpečnostních bariér,
b) ztrátě funkce jedné nebo více fyzických bezpečnostních bariér v
důsledku iniciační události,
c) ztrátě funkce jedné fyzické bezpečnostní bariéry v důsledku ztráty
funkce jiné fyzické bezpečnostní bariéry,
d) ztrátě funkce fyzické bezpečnostní bariéry v důsledku chyb v obsluze
nebo údržbě jaderného zařízení a
e) ztrátě funkce poslední fyzické bezpečnostní bariéry při těžké
havárii dříve, než budou splněny bezpečnostní cíle podle § 4 odst. 1
písm. c) bodu 1.
(5) Projekt jaderného zařízení musí v rámci zajišťování plnění
požadavků na uplatnění ochrany do hloubky stanovit technická a
organizační opatření pro prevenci a zvládání abnormálního provozu,
základních projektových nehod a rozšířených projektových podmínek,
včetně těžké havárie.
(6) Za rozumně proveditelné se má plnění požadavku stanoveného touto
vyhláškou, je-li tímto plněním riziko radiační havárie, které vyplývá z
nedostatečné schopnosti jaderného zařízení naplňovat stanovené
bezpečnostní cíle, sníženo a současně nedochází k závažné změně důvodů
a podmínek pro využívání jaderného zařízení.
§ 7
(1) Projekt jaderného zařízení může připouštět provoz jaderného
zařízení při ztrátě bezpečnostní funkce fyzické bezpečnostní bariéry,
je-li analýzou rizika pro vybrané provozní stavy jaderného zařízení s
ohledem na existenci jiných fyzických bezpečnostních bariér prokázáno
zajištění jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, monitorování radiační
situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení.
(2) Projekt jaderného zařízení musí v rámci zajišťování plnění
požadavků na uplatnění ochrany do hloubky zajistit, aby porucha
systému, konstrukce nebo komponenty a ztráta bezpečnostní funkce v
jedné úrovni ochrany do hloubky nesnížila účinnost bezpečnostních
funkcí v následných úrovních ochrany do hloubky potřebných k nápravě
nebo ke zmírnění důsledků iniciační události.
(3) Projekt jaderného zařízení může pro vytváření systémů následné
úrovně ochrany do hloubky používat ze systémů předcházející překonané
úrovně ochrany do hloubky jen systémy, konstrukce a komponenty, které
a) nebyly v průběhu rozvoje odezvy jaderného zařízení na vnější nebo
vnitřní iniciační událost nebo scénář porušeny a
b) jsou od porušených nebo nepoužitelných částí systémů předcházející
překonané úrovně ochrany do hloubky oddělitelné.
(4) Pokud postupy pro zvládání rozšířených projektových podmínek v
projektu jaderného zařízení předpokládají použití alternativních
systémů a postupů, zahrnujících uplatnění mobilních prostředků, projekt
jaderného zařízení musí zajistit na jaderném zařízení vytvoření
připojovacích míst, která
a) jsou fyzicky přístupná za rozšířených projektových podmínek,
b) umožňují dodržení pravidel radiační ochrany u zasahujících
pracovníků a
c) zajišťují plánované použití mobilních prostředků.
(5) Projekt jaderného zařízení s jaderným reaktorem musí zajistit pro
zvládání rozšířených projektových podmínek rozumně proveditelná
technická a organizační opatření pro dosažení takové odolnosti
jaderného zařízení, že
a) těžká havárie, která by mohla vést k časné radiační havárii nebo
velké radiační havárii, je prakticky vyloučenou skutečností a
b) těžká havárie, která nepatří mezi prakticky vyloučené skutečnosti a
která by mohla vést k radiační havárii, bude zvládána tak, že budou
nutná nejvýše ochranná opatření podle § 104 odst. 1 písm. a) a písm. b)
bodů 2 a 3 atomového zákona.
(6) Projektem jaderného zařízení musí být stanovena a vyhodnocena
rozumně proveditelná opatření pro zvládání postulované těžké havárie,
která odpovídá typu jaderného zařízení, tak, aby
a) byla chlazena poškozená a tavící se aktivní zóna a skladované
jaderné palivo nebo jaderný materiál, s nímž je manipulováno, a
zadržena tavenina poškozené a tavící se aktivní zóny,
b) bylo zabráněno rozvoji následné štěpné řetězové reakce a
c) byly splněny bezpečnostní cíle projektu podle § 4 odst. 1 písm. c).
(7) Požadavek podle odstavce 6 musí být naplněn též v případě, je-li
dokumentací projektu jaderného zařízení konzervativním přístupem
prokázáno, že je výskyt těžké havárie prakticky vyloučenou skutečností.
Požadavky na vybraná zařízení a bezpečnostní funkce
§ 8
(1) Projekt jaderného zařízení musí v rámci zajišťování plnění
požadavků na vybraná zařízení stanovit technické specifikace, které
obsahují technické požadavky na návrh, výrobu, montáž, kontroly a
údržbu vybraného zařízení a dále požadavky na
a) spolehlivé zásobování vybraného zařízení energií ve všech stavech
jaderného zařízení, pro jejichž zvládání je vybrané zařízení projektem
jaderného zařízení určeno,
b) odolnost vybraného zařízení proti podmínkám pracovního prostředí,
c) odolnost vybraného zařízení proti zátěži plynoucí z vlastností
území,
d) spolehlivost vybraného zařízení v pohotovostním režimu a
e) úroveň zajištění kvality vybraného zařízení.
(2) Projekt jaderného zařízení musí v rámci zajišťování plnění
bezpečnostních funkcí v souladu s jejich kategorizací členit systémy,
konstrukce a komponenty na
a) systémy, konstrukce a komponenty bez vlivu na jadernou bezpečnost,
b) systémy, konstrukce a komponenty s vlivem na jadernou bezpečnost,
které nejsou vybraným zařízením, a
c) vybraná zařízení, a to
1. vybraná zařízení, která nejsou bezpečnostními systémy, a
2. bezpečnostní systémy.
(3) Projekt jaderného zařízení musí v rámci zajišťování plnění
bezpečnostních funkcí v souladu s jejich kategorizací členit
bezpečnostní systémy podle zajišťovaných funkcí na
a) ochranné systémy kontroly a řízení (dále jen "ochranné systémy"),
b) výkonné systémy a
c) podpůrné systémy.
(4) Projekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na systémy podle
odstavce 3 tak, aby
a) ochranné systémy monitorovaly veličiny nebo stavy jaderného zařízení
důležité z hlediska jaderné bezpečnosti a automaticky vyvolávaly zásahy
výkonných systémů určených k předcházení nebezpečným nebo potenciálně
nebezpečným podmínkám,
b) výkonné systémy zajišťovaly od iniciace ochrannými systémy příslušné
bezpečnostní funkce a
c) podpůrné systémy zajišťovaly podpůrné funkce pro bezpečnostní funkci
ochranných systémů a výkonných systémů.
(5) Projekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na systémy podle
odstavce 2 písm. a), které plní pasivní funkci systému, konstrukce nebo
komponenty, která je bezpečnostní funkcí kategorie I podle přílohy č. 1
k této vyhlášce, tak, aby jejich konstrukce a komponenty byly
navrhovány s odolností a v kvalitě zajišťující, že jejich porucha je
prakticky vyloučenou skutečností, včetně případů, kdy existuje
projektové opatření pro zvládání základní projektové nehody způsobené
jejich poruchou.
(6) Projekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na systémy,
konstrukce a komponenty podle odstavce 2 písm. b),
a) které jsou určeny k omezení dopadů selhání nebo poruch vybraných
zařízení, nebo
b) jejichž porucha může negativně působit na systémy, konstrukce a
komponenty podle odstavce 2 písm. c).
(7) Projekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na vybraná
zařízení a na systémy, konstrukce a komponenty podle odstavce 2 písm.
b) určené projektem jaderného zařízení pro prevenci a zvládání
rozšířených projektových podmínek tak, aby
a) měly kapacitu a vlastnosti k plnění svého účelu a
b) byla zajištěna jejich kvalifikace na prostředí nutná k zajišťování
jejich bezpečnostní funkce po potřebnou dobu.
(8) Požadavky podle odstavců 5 až 7 musí být stanoveny v technické
specifikaci podle odstavce 1 v souladu s
a) významem bezpečnostní funkce, k jejímuž plnění systémy, konstrukce a
komponenty přispívají, a
b) vlivem, který má ztráta funkce a integrity systémů, konstrukcí a
komponent na plnění některé bezpečnostní funkce.
§ 9
(1) Projekt jaderného zařízení musí zařadit vybrané zařízení nebo jeho
část, které plní více bezpečnostních funkcí, do bezpečnostní třídy,
která odpovídá jejich bezpečnostní funkci s největším vlivem na
jadernou bezpečnost.
(2) Projekt jaderného zařízení musí zajistit, aby porucha vybraného
zařízení nezpůsobila ztrátu bezpečnostní funkce vybraného zařízení,
které je zařazeno do vyšší bezpečnostní třídy.
(3) Projekt jaderného zařízení musí zařadit mezi vybraná zařízení
konstrukce a komponenty podpůrného systému, který zajišťuje
provozuschopnost vybraného zařízení.
(4) Konstrukce a komponenty podpůrného systému musí být zařazeny do
stejné bezpečnostní třídy jako vybrané zařízení, jehož provozuschopnost
podpůrný systém zajišťuje, pokud jednoduchá porucha konstrukce nebo
komponenty tohoto podpůrného systému způsobí okamžitou ztrátu
provozuschopnosti podporovaného vybraného zařízení.
(5) Projekt jaderného zařízení musí zajistit, aby porucha podpůrného
systému neomezila
a) plnění bezpečnostních funkcí více než jedné ze zálohujících se částí
bezpečnostního systému, nebo
b) plnění funkce diverzního prostředku zajišťujícího nebo nahrazujícího
bezpečnostní funkci bezpečnostního systému ohroženou touto poruchou.
(6) Projekt jaderného zařízení musí stanovit rozsah zkoušek nebo
výpočtové postupy pro ověření vlastností vybraného zařízení po celou
dobu jeho projektové životnosti v prostředí odpovídajícím jeho
provozním podmínkám a jeho projektové funkci v havarijních podmínkách,
a to pro
a) pevnostní odolnost,
b) funkčnost,
c) spolehlivost a
d) kvalifikaci na prostředí.
(7) Projekt jaderného zařízení musí stanovit, které komponenty, části
nebo díly vybraného zařízení jsou důležité pro plnění bezpečnostní
funkce, a provést jejich zařazení do bezpečnostních tříd.
(8) Výčet bezpečnostních funkcí, které musí jaderné zařízení plnit, a
jejich rozdělení do kategorií podle významu pro jadernou bezpečnost a
bezpečnostní třídy a kritéria pro zařazení vybraných zařízení do těchto
tříd stanoví příloha č. 1 k této vyhlášce.
Projektová východiska
§ 10
(1) Projektová východiska musí stanovit hodnoty parametrů důležitých
pro projektování jaderného zařízení a z nich plynoucí požadavky na
odolnost projektu jaderného zařízení, zejména
a) parametrů předpokládaných stavů jaderného zařízení, včetně stavu po
postulované vnitřní iniciační události na jaderném zařízení
předpokládané projektem jaderného zařízení,
b) kritérií přijatelnosti pro následky stavů jaderného zařízení
předpokládaných projektem jaderného zařízení,
c) parametrů vlivu vlastností území, jejichž závažnost vyplývá z
posuzování území k umístění jaderného zařízení,
d) údajů plánu zajištění fyzické ochrany vycházejících z analýzy
následků v případě úmyslného útoku dopravním letadlem proti jadernému
zařízení a
e) údajů charakterizujících bezpečnostní funkce zajišťované systémy,
konstrukcemi a komponentami jaderného zařízení.
(2) Projektová východiska musí stanovit
a) kategorie intenzity zatížení jaderného zařízení vlastnostmi území a
četnost výskytu těchto zatížení,
b) kategorie četnosti výskytu předpokládaných stavů jaderného zařízení,
c) požadavky na kvalifikaci na prostředí systémů, konstrukcí a
komponent,
d) kategorie následků předpokládaných stavů jaderného zařízení a
e) kritéria přijatelnosti příslušná kategoriím předpokládaných stavů
jaderného zařízení a následků těchto stavů.
(3) Při projektování jaderného zařízení musí být v rámci projektových
východisek stanovena základní projektová východiska.
(4) Základní projektová východiska musí stanovit požadavky na rozumně
proveditelnou odolnost systémů, konstrukcí a komponent jaderného
zařízení s vlivem na jadernou bezpečnost vůči vlastnosti území.
Intenzita této vlastnosti území musí být určena hodnocením vlastnosti
území pro četnost jejího výskytu, při které bude zajištěno plnění
bezpečnostních cílů.
(5) Odolnost systémů, konstrukcí a komponent jaderného zařízení s
vlivem na jadernou bezpečnost podle odstavce 4 musí zajistit, že pro
určenou intenzitu vlastnosti území bude docházet s vysokou
pravděpodobností pouze k náhodným poruchám systémů, konstrukcí a
komponent jaderného zařízení s vlivem na jadernou bezpečnost.
§ 11
(1) Základní projektová východiska musí stanovit základní vnější
projektové události pro území k umístění jaderného zařízení. Tyto
základní vnější projektové události jsou mezní hodnotou zatížení
systémů, konstrukcí a komponent jaderného zařízení vlastnostmi území a
jejich kombinací, při které jsou s vysokou věrohodností plněny
bezpečnostní cíle projektu jaderného zařízení.
(2) Pro stanovení základní vnější projektové události musí být
zohledněny všechny události vyvolané vlastností území zahrnuté do
posouzení území k umístění jaderného zařízení.
(3) Intenzita základní vnější projektové události musí být rovna
intenzitě hodnocené vlastnosti území s četností výskytu jednou za 10
000 let nebo nižší, s výjimkou případů vlastností území, pro které musí
být na základě použité metody posouzení území k umístění jaderného
zařízení použity jiné četnosti výskytu vlastnosti území a odpovídající
kritéria přijatelnosti pro zatížení intenzitou základní vnější
projektové události.
(4) Základní vnější projektové události pro návrh a pro hodnocení
odolnosti vybraných zařízení a systémů, konstrukcí a komponent s vlivem
na jadernou bezpečnost nezbytných pro zvládání havarijních podmínek a
radiační havárie jaderných zařízení s jaderným reaktorem o tepelném
výkonu vyšším než 50 MW musí
a) pro stanovení seismické odolnosti vycházet z postulovaného
špičkového horizontálního zrychlení podloží stavební konstrukce, která
nese tento systém, konstrukci nebo komponentu, o minimální hodnotě 1/10
hodnoty gravitačního zrychlení a
b) pro stanovení odolnosti proti náhodnému pádu letadla nebo jiného
objektu vycházet z intenzity účinků pádu takového objektu, jehož
četnost pádu na plochu, na níž může způsobit základní vnější iniciační
událost, je vyšší než jednou za 10 000 000 let.
§ 12
(1) Projektová východiska musí zajistit naplnění principů bezpečného
využívání jaderné energie pro
a) základní vnější projektové události a jejich vysoce pravděpodobné
kombinace s konzervativním přístupem stanovenými předpoklady o výchozím
stavu jaderného zařízení a možných doprovodných poruchách, které
nebrání účinnému zásahu bezpečnostních systémů, a
b) pro vnější projektové události a scénáře spadající pro svou četnost
výskytu a závažnost do rozšířených projektových podmínek.
(2) Naplnění požadavku podle odstavce 1 písm. a) v projektu jaderného
zařízení musí být zajištěno
a) odolností vybraných zařízení a systémů, konstrukcí a komponent s
vlivem na jadernou bezpečnost, které nejsou vybraným zařízením, tak,
aby s rezervou odolaly důsledkům základních vnějších projektových
událostí a pracovního prostředí,
b) použitím pasivních funkcí systémů, konstrukcí a komponent k
zajištění bezpečnostních funkcí, je-li to rozumně proveditelné,
c) automatickým zásahem bezpečnostních systémů a zásahem dalších
systémů s vlivem na jadernou bezpečnost na základě zásahů pracovníků
obsluhy podle vnitřních předpisů v případě následné poruchy vyvolané
událostí podle odstavce 1 písm. a) a
d) bez negativního ovlivnění ochrany proti jiným vnitřním událostem
vyvolaným vnějšími projektovými událostmi.
(3) Při naplňování požadavku podle odstavce 1 písm. b) musí být v
projektu jaderného zařízení
a) zohledněny předvídatelné možnosti dalšího rozvoje a následků vnější
projektové události,
b) zohledněn vliv vnější projektové události na
1. poruchy ze společné příčiny u zálohujících se systémů, konstrukcí a
komponent,
2. poruchy více jaderných zařízení nacházejících se na témže území k
umístění jaderného zařízení,
3. ohrožení regionální infrastruktury a vnějších dodávek zdrojů a
4. omezení proveditelnosti ochranných opatření,
c) zajištěny dostatečné kapacity a prostředky pro zvládání vnější
projektovou událostí vyvolaných havarijních podmínek a radiačních
havárií na územích k umístění jaderného zařízení s více jadernými
zařízeními, u kterých se předpokládá sdílení podpůrných zařízení a
služeb,
d) zahrnuty prostředky a postupy pro monitorování výskytu vlastností
území a podávání výstrahy o nich,
e) stanoveny intervenční úrovně sledovaných parametrů z monitorování
vlastností území pro aktivaci preventivních opatření na jaderném
zařízení a ochranných opatření uvnitř a vně areálu jaderného zařízení a
pro zahájení prověrek jaderného zařízení po vnější projektové události
a
f) stanovena opatření pro výměnu pracovníků a zajištění dodávek
potřebných zdrojů při dlouhotrvajících rozvojích událostí.
(4) Při naplňování požadavku podle odstavce 1 písm. b) projektem
jaderného zařízení musí být provedeno hodnocení vnějších projektových
událostí a odpovídajících scénářů spadajících do rozšířených
projektových podmínek a musí být v projektu jaderného zařízení navržena
rozumně proveditelná opatření zaměřená na extrémní události.
(5) Při hodnocení vnějších projektových událostí a scénářů událostí
podle odstavce 4 musí být provedena analýza
a) stanovující úrovně závažnosti vnější události, při které nelze
zajistit plnění základních bezpečnostních funkcí,
b) prokazující existenci rezervy systémů, konstrukcí a komponent s
vlivem na jadernou bezpečnost využitelných pro zvládání havarijních
podmínek až do ztráty jejich odolnosti a funkčnosti,
c) určující prostředky pro zajištění plnění principů bezpečného
využívání jaderné energie a
d) dokládající splnění požadavků podle odstavce 3 písm. d) až f).
(6) Na základě výsledků analýzy podle odstavce 5 musí být stanoveny
postupy pro uplatnění prostředků podle odstavce 5 písm. c).
HLAVA II
PRAVIDLA PLNĚNÍ PRINCIPŮ BEZPEČNÉHO VYUŽÍVÁNÍ JADERNÉ ENERGIE U
ZVLÁŠTNÍCH ČINNOSTÍ A JADERNÝCH ZAŘÍZENÍ
Plnění principů bezpečného využívání jaderné energie při manipulaci s
jaderným palivem a jeho skladování
§ 13
(1) Projekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na plnění
principů bezpečného využívání jaderné energie při manipulaci s čerstvým
a ozářeným jaderným palivem a jeho skladování v případě
a) čerstvého jaderného paliva v
1. samostatných jaderných zařízeních pro skladování čerstvého jaderného
paliva, nebo
2. prostorách jaderného zařízení s jaderným reaktorem určených ke
skladování čerstvého jaderného paliva a
b) ozářeného jaderného paliva v zařízeních pro skladování ozářeného
jaderného paliva, kterými jsou prostory jaderného zařízení nebo sklad
vyhořelého jaderného paliva, (dále jen "zařízení pro skladování
ozářeného jaderného paliva"), a z nich zejména zařízení pro skladování
ozářeného jaderného paliva s kapalným chladicím médiem (dále jen "bazén
skladování").
(2) Projekt jaderného zařízení musí v oblasti požadavků na plnění
principů bezpečného využívání jaderné energie při manipulaci s čerstvým
a ozářeným jaderným palivem a jeho skladování zajistit
a) ochranu fyzických bezpečnostních bariér ochranou do hloubky,
založenou zejména na inherentních vlastnostech nebo pasivních funkcích
systémů, konstrukcí a komponent,
b) provádění periodických kontrol a zkoušek vybraných zařízení,
c) minimalizaci pravděpodobnosti poškození nebo ztráty jaderného
paliva,
d) zabránění pádu jaderného paliva během přepravy,
e) zabránění pádu předmětů na palivový soubor a
f) podkritičnost uskladněného jaderného paliva prostorovým rozmístěním
jaderného paliva nebo jinými fyzikálními prostředky a postupy
stanovenými při použití konzervativního přístupu tak, aby nedošlo k
překročení hodnoty
1. 0,95 efektivního koeficientu násobení neutronů při provozních
stavech a předpokládaných podmínkách základní projektové nehody, nebo
2. 0,98 efektivního koeficientu násobení neutronů v podmínkách
optimální moderace.
§ 14
(1) Projekt jaderného zařízení s jaderným reaktorem musí stanovit
požadavky na plnění principů bezpečného využívání jaderné energie při
manipulaci s ozářeným jaderným palivem a jeho skladování v zařízení pro
skladování ozářeného jaderného paliva.
(2) Projekt zařízení pro skladování ozářeného jaderného paliva musí v
oblasti požadavků na plnění principů bezpečného využívání jaderné
energie při manipulaci s ozářeným jaderným palivem a jeho skladování
zajistit
a) odvod zbytkového tepla ozářeného jaderného paliva při provozních
stavech a základních projektových nehodách,
b) kapacitu zařízení pro skladování ozářeného jaderného paliva v
rozsahu umožňujícím manipulaci s palivovými soubory pro potřeby
kontroly, vyhledání poškození, provedení oprav a vyvezení jaderného
paliva z aktivní zóny,
c) kapacitu zařízení pro skladování ozářeného jaderného paliva v
rozsahu umožňujícím při vyřazování z provozu nebo v případě
nepředpokládaných provozních problémů jaderného zařízení s jaderným
reaktorem manipulaci s obalovými soubory s ozářeným jaderným palivem
nebo s jednotlivými palivovými soubory tak, aby byla zajištěna jaderná
bezpečnost a radiační ochrana,
d) technické prostředky bazénu skladování umožňující
1. provádění pravidelných kontrol a zkoušek pro sledování integrity
palivových elementů a palivových souborů,
2. skladování porušených palivových elementů nebo poškozených
palivových souborů a manipulaci s nimi,
3. oddělené skladování ozářeného jaderného paliva, které nesplňuje
projektová kritéria týkající se integrity ozářeného jaderného paliva,
obsahu jiné radioaktivní látky v něm, testů palivových elementů a
palivových souborů nebo možnosti oprav palivových souborů,
4. kontrolu chemického složení a obsahu radionuklidů v kapalném médiu,
ve kterém je ozářené jaderné palivo skladováno nebo ve kterém je s ním
manipulováno,
5. sledování a řízení teploty a výšky hladiny v bazénu skladování a
odhalení úniků kapaliny z tohoto bazénu,
6. udržování kapacity chlazení bazénu skladování ve všech provozních
stavech a v havarijních podmínkách jaderného zařízení provozními
prostředky, bezpečnostními systémy a diverzními prostředky tak, aby se
zabránilo odhalení palivových souborů, a
7. připojení alternativních prostředků schopných zajistit dlouhodobé
chlazení bazénu skladování v rozšířených projektových podmínkách.
(3) Projekt jaderného zařízení musí stanovit alternativní prostředky
pro manipulaci s jaderným palivem v situaci, kdy není jaderné palivo
manipulovatelné pomocí prostředků určených projektem jaderného zařízení
k provozní manipulaci s palivovými soubory nebo palivovými elementy.
§ 15
Projektem jaderného zařízení užité výpočetní analýzy prokazující
podkritičnost skladování jaderného paliva musí konzervativním přístupem
zohlednit vliv
a) geometrických a materiálových vlastností zařízení pro skladování
jaderného paliva, zejména
1. geometrie tohoto zařízení, včetně vlastností použitých konstrukčních
materiálů,
2. roztečí palivových elementů v palivovém souboru a
3. počtu a míry obohacení palivových elementů,
b) přítomnosti rozpuštěného bóru v bazénu skladování,
c) vyhořívajících absorbátorů neutronů integrovaných do jaderného
paliva, a to se zohledněním
1. typu integrálního vyhořívajícího absorbátoru, jeho rozmístění a
množství a
2. nejvyšší dosahované schopnosti násobení neutronů jaderného paliva, a
d) vyhoření jaderného paliva, pokud
1. jeho schopnost násobení neutronů je vyhodnotitelná a
2. jde o vyhořelé jaderné palivo, které strávilo nejméně jednu
palivovou kampaň v aktivní zóně.
§ 16
Plnění principů bezpečného využívání jaderné energie při vyřazování z
provozu jaderného zařízení
(1) Projekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na plnění
principů bezpečného využívání jaderné energie při vyřazování z provozu
jaderného zařízení v souladu s požadavky vyhlášky o požadavcích na
bezpečné nakládání s radioaktivním odpadem a o vyřazování z provozu
jaderného zařízení nebo pracoviště III. nebo IV. kategorie.
(2) Projekt jaderného zařízení musí stanovit tyto požadavky na plnění
principů bezpečného využívání jaderné energie při vyřazování z provozu
jaderného zařízení:
a) musí být určena technická a organizační opatření umožňující provádět
vyřazování z provozu,
b) musí být určen časový harmonogram pro jednotlivé způsoby vyřazování
z provozu,
c) musí být určeny požadavky na konečný stav území k umístění jaderného
zařízení po ukončení všech činností v rámci vyřazování z provozu,
d) množství materiálu, se kterým bude nakládáno v průběhu vyřazování z
provozu, musí být jednoznačné,
e) musí být určeny způsoby omezení kontaminace v důsledku průsaků a
netěsností, zejména
1. omezením počtu vestavěných potrubních kanálů v podlahách a stěnách,
2. omezením používání podzemních nádrží, jímek a odtokových kanálů pro
radioaktivní látky a
3. možnostmi vzájemného oddělení technologických systémů pracujících s
radioaktivními a jinými toxickými látkami,
f) materiálové složení systémů, konstrukcí a komponent, které jsou
vystaveny přímo neutronovému toku, musí být takové, aby byl
minimalizován vznik materiálu s indukovanou aktivitou,
g) chemické režimy v primárním okruhu musí být takové, aby byly
stabilizovány korozní vrstvy materiálů tohoto okruhu,
h) musí být použity přímé nebo jinak vhodně vedené a uspořádané
potrubní trasy s takovou povrchovou úpravou a možností jejího
udržování, aby v nich nedocházelo k usazování radioaktivní látky nebo
kontaminovaného materiálu,
i) musí být určeny požadavky na technická a organizační opatření k
provádění dekontaminace systémů, konstrukcí a komponent,
j) musí být určeny požadavky na technická a organizační opatření k
omezení kontaminace betonu v případě netěsností a degradačních procesů
na styčných plochách mezi kovem a betonem,
k) používání nebezpečných látek musí být omezeno na nejnižší rozumně
proveditelnou míru,
l) musí být zajištěn snadný přístup ke kontaminovaným systémům,
konstrukcím a komponentám a zajištěna jejich snadná demontáž,
m) musí být zajištěna možnost dekontaminace pomocí dálkově ovládaných
prostředků, nelze-li užít jiný postup,
n) musí být zohledněny vazby na jiné jaderné zařízení, které se nachází
na stejném území k umístění jaderného zařízení,
o) musí být určena opatření pro uchovávání dokumentace a sběr dat z
provozu pro potřeby vyřazování z provozu a
p) musí být použita digitální 3D technologie modelování jaderného
zařízení tak, aby byla zajištěna dokumentace a evidence systémů,
konstrukcí a komponent s vlivem na jadernou bezpečnost při vyřazování z
provozu tohoto jaderného zařízení.
(3) Projekt jaderného zařízení musí identifikovat systémy, konstrukce a
komponenty určené pro provoz a vyřazování z provozu jaderného zařízení
a výhradně pro vyřazování z provozu jaderného zařízení a stanovit
požadavky na způsob jejich použití při vyřazování z provozu jaderného
zařízení.
§ 17
Plnění principů bezpečného využívání jaderné energie při nakládání s
radioaktivním odpadem
(1) Projekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na jaderné
zařízení tak, aby mohlo být zajištěno nakládání s radioaktivním odpadem
v souladu s požadavky stanovenými atomovým zákonem, vyhláškou o
radiační ochraně a zabezpečení radionuklidového zdroje a vyhláškou o
požadavcích na bezpečné nakládání s radioaktivním odpadem a o
vyřazování z provozu jaderného zařízení nebo pracoviště III. nebo IV.
kategorie.
(2) Projekt jaderného zařízení musí zajistit plnění základních
bezpečnostních funkcí způsoby odpovídajícími vlastnostem radioaktivního
odpadu a manipulovatelnost s ním.
(3) Projekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na zařízení,
které je používáno při nakládání s radioaktivním odpadem před jeho
uložením, tak, aby
a) bylo přístupné pro potřeby údržby a oprav,
b) bylo snadno dekontaminovatelné,
c) umožňovalo dohled nad nakládáním s radioaktivním odpadem v souladu s
požadavky vyhlášky o požadavcích na bezpečné nakládání s radioaktivním
odpadem a o vyřazování z provozu jaderného zařízení nebo pracoviště
III. nebo IV. kategorie,
d) umožňovalo odstranění nánosu nebo usazeniny radioaktivní látky,
e) umožňovalo sběr a vracení úniku radioaktivní látky z tohoto zařízení
a
f) umožňovalo pravidelné monitorování veličin, které prokazují správnou
funkci tohoto zařízení.
(4) Projekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na zařízení,
které je používáno při zpracování a úpravě radioaktivního odpadu, který
obsahuje výbušné nebo hořlavé látky, tak, aby
a) bylo odolné proti účinkům výbuchu nebo požáru a
b) zahrnovalo systém monitorování veličin, které mají vliv na výbušnost
nebo vznik požáru, zajišťující též výstrahu pro pracovníky obsluhy
jaderného zařízení v případě zvýšeného rizika výbuchu nebo požáru.
§ 18
Plnění principů bezpečného využívání jaderné energie skladem
radioaktivního odpadu
(1) Projekt jaderného zařízení, které je skladem radioaktivního odpadu,
musí zajistit
a) přednostní využívání systémů, konstrukcí a komponent s pasivní
funkcí systému, konstrukce nebo komponenty pro zajišťování základních
bezpečnostních funkcí skladu radioaktivního odpadu,
b) bezpečnou manipulaci s radioaktivním odpadem, jeho skladování a
vyjmutí za všech předvídatelných situací,
c) zabránění poškození obalových souborů pro skladování radioaktivního
odpadu při manipulaci s radioaktivním odpadem nebo s obalovým souborem,
d) možnost pravidelné kontroly neporušenosti obalových souborů pro
skladování radioaktivního odpadu,
e) rezervní skladovací kapacitu pro přemisťování, přebalování,
kontrolu, údržbu a vyzvedávání radioaktivního odpadu,
f) vybavení skladu radioaktivního odpadu systémy, konstrukcemi a
komponentami pro zajištění jeho funkcí, odpovídajícími druhu, formě,
aktivitě a množství skladovaného radioaktivního odpadu, a
g) technická a organizační opatření, která umožňují pravidelné kontroly
stavu a vybavení skladu radioaktivního odpadu.
(2) Projekt jaderného zařízení, které je skladem radioaktivního odpadu,
musí zajistit pro skladování kapalného radioaktivního odpadu
a) těsnost skladovacích nádrží,
b) ochranu skladovacích nádrží proti korozi,
c) ochranu skladovacích nádrží proti přeplnění,
d) systémy pro sledování míry zaplnění skladovacích nádrží,
e) umístění skladovacích nádrží v ochranných jímkách, které pojmou
objem kapalného radioaktivního odpadu ze skladovacích nádrží,
f) u ochranných jímek
1. vodotěsnost,
2. signalizaci úniku radioaktivního odpadu ze skladovacích nádrží a
3. vybavení zařízením pro odčerpání obsahu,
g) odvádění výparů ze skladovacích nádrží a ochranných jímek a jejich
zpracovávání jako radioaktivního odpadu,
h) umožnění homogenizace a vyčerpání obsahu skladovacích nádrží a
ochranných jímek,
i) prázdnou nádrž o objemu odpovídajícím největší nádrži v systému pro
každý systém skladovacích nádrží a
j) v případě skladování v nádobách
1. nepropustnost podlahy a stěn skladu radioaktivního odpadu do takové
výše, aby bylo zabráněno při úniku nejvyššího množství skladovaného
kapalného radioaktivního odpadu z nádoby jeho úniku do životního
prostředí, a
2. spádování podlahy skladu do bezodtokové ochranné jímky.
§ 19
Plnění principů bezpečného využívání jaderné energie úložištěm
radioaktivního odpadu
(1) Projekt jaderného zařízení, které je úložištěm radioaktivního
odpadu, musí zajistit
a) zohlednění nejméně příznivých vlastností ukládaného radioaktivního
odpadu,
b) použití systémů, konstrukcí a komponent s pasivní funkcí systému,
konstrukce nebo komponenty v nejvyšším rozumně proveditelném rozsahu,
c) soulad úložiště radioaktivního odpadu s
1. požadavky na vlastnosti území, v němž je umístěno, podle vyhlášky o
umístění jaderného zařízení,
2. plánovaným množstvím a vlastnostmi radioaktivního odpadu podle
vyhlášky o požadavcích na bezpečné nakládání s radioaktivním odpadem a
o vyřazování z provozu jaderného zařízení nebo pracoviště III. nebo IV.
kategorie,
3. podmínkami normálního provozu a vývojem stavu území k umístění a
stavu jaderného zařízení předpokládaným projektem jaderného zařízení
během jeho životního cyklu a po uzavření úložiště radioaktivního
odpadu,
4. variantami budoucího vývoje stavu území k umístění a stavu jaderného
zařízení, které by mohly vést k provozním událostem a radiačním
mimořádným událostem, a
5. vlivem stárnutí používaných systémů, konstrukcí a komponent s
pasivními funkcemi systému, konstrukce nebo komponenty,
d) vzájemnou chemickou a fyzikální slučitelnost komponent úložiště
radioaktivního odpadu s uloženým radioaktivním odpadem a s prostředím
uvnitř tohoto úložiště,
e) ochranu úložných prostor úložiště radioaktivního odpadu v provozu
proti obousměrnému průsaku vod,
f) minimalizaci možnosti kontaktu uloženého radioaktivního odpadu s
vodou při provozu a
g) ochranu proti záplavě a zatopení vodami, zejména srážkovými nebo
podzemními, po uzavření úložiště radioaktivního odpadu.
(2) Projekt jaderného zařízení, které je úložištěm radioaktivního
odpadu, musí dále zajistit
a) zachování původních vlastností geologického prostředí v nejvyšší
míře při výstavbě úložiště radioaktivního odpadu,
b) systémem sledování úložiště radioaktivního odpadu a jeho okolí
1. sledování oběhu podzemních vod v území, ve kterém je úložiště
radioaktivního odpadu umístěno,
2. sledování vniknutí vody do úložiště radioaktivního odpadu a jeho
zaplňování a
3. monitorování úniku radionuklidů z úložiště radioaktivního odpadu do
okolního prostředí,
c) zabránění ucpání nebo zanesení odvodňovacího systému, je-li součástí
úložiště radioaktivního odpadu,
d) možnost odčerpání vody, která pronikla do úložných prostor úložiště
radioaktivního odpadu při jeho zaplňování, a bezpečné nakládání s ní,
e) kontrolovatelnost správné funkce odvodňovacího systému nejméně
jednou za rok po celou dobu provozu a
f) zachování vlastností horninového prostředí, které mají vliv na
jadernou bezpečnost, radiační ochranu, technickou bezpečnost,
monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a
zabezpečení a fungování systému podle písmene b) v období po uzavření
úložiště radioaktivního odpadu.
ČÁST TŘETÍ
PREVENCE, ODOLNOST A OCHRANA JADERNÉHO ZAŘÍZENÍ PŘED VNITŘNÍMI
UDÁLOSTMI
§ 20
Základní projektové vnitřní postulované iniciační události
(1) Projekt jaderného zařízení musí stanovit konzervativním přístupem
seznam základních projektových vnitřních postulovaných iniciačních
událostí, pro které bude zajištěna odolnost jaderného zařízení.
(2) Seznam základních projektových vnitřních postulovaných iniciačních
událostí musí být stanoven na základě technického úsudku s využitím
deterministických a pravděpodobnostních metod analýzy nebo jejich
kombinací.
(3) Seznam základních projektových vnitřních postulovaných iniciačních
událostí musí zahrnovat události, které mohou
a) nahodile vzniknout při provozu jaderného zařízení v souladu s
projektem jaderného zařízení a mohou mít významný vliv na jadernou
bezpečnost jaderného zařízení a
b) být způsobeny událostmi vyvolanými
1. vlastnostmi území, nebo
2. činností člověka.
(4) Základními projektovými vnitřními postulovanými iniciačními
událostmi jsou zejména
a) nahodilá samostatná porucha systému, konstrukce nebo komponenty,
b) chybný zásah pracovníka obsluhy, nebo
c) kombinace vnitřní postulované iniciační události podle písmene a)
nebo b) s poruchami nebo situacemi na jaderném zařízení, vznikajícími v
důsledku vlivu vlastností území, které jsou zohledněny v základních
projektových východiscích.
§ 21
Postulované iniciační události a scénáře pro rozšířené projektové
podmínky
(1) Projekt jaderného zařízení musí stanovit seznam postulovaných
iniciačních událostí a scénářů pro rozšířené projektové podmínky.
(2) Seznam postulovaných iniciačních událostí a scénářů pro rozšířené
projektové podmínky musí být stanoven na základě technického úsudku s
využitím deterministických a pravděpodobnostních metod analýzy.
(3) Seznam samostatných postulovaných iniciačních událostí a scénářů
pro rozšířené projektové podmínky musí zahrnovat události, které mohou
být vyvolány v důsledku skrytých vad projektu jaderného zařízení nebo
vlastností území, jejichž intenzita přesahuje úroveň základních
vnějších projektových událostí.
(4) V rámci zajišťování schopnosti projektu jaderného zařízení zvládat
bez závažného poškození jaderného paliva rozšířené projektové podmínky
musí být technicky řešeno zvládání postulovaných iniciačních událostí a
scénářů pro rozšířené projektové podmínky, které zahrnují
a) neobvyklý souběh více iniciačních událostí, které se vyskytují
nahodile ve stavech jaderného zařízení,
b) souběh vnitřních iniciačních událostí vyvolaných zvláště závažnými
vnitřními událostmi nebo vlastnostmi území,
c) poruchy ze společné příčiny na vybraných zařízeních,
d) souběh poruch ze společné příčiny u všech jaderných reaktorů nebo
skladů vyhořelého jaderného paliva, které se nalézají na témže území k
umístění jaderného zařízení, a
e) události, které jsou způsobilé ovlivnit všechna jaderná zařízení a
jiná zařízení, která se nalézají na témže území k umístění jaderného
zařízení, způsobit interakci mezi nimi a ovlivnit okolní
infrastrukturu.
(5) Nastanou-li rozšířené projektové podmínky, které jsou těžkou
havárií, projekt jaderného zařízení musí zajistit jejich zvládnutí tak,
aby byly plněny bezpečnostní cíle projektu jaderného zařízení stanovené
pro zvládání tohoto typu událostí.
(6) Projektem jaderného zařízení musí být zajištěny v rozšířených
projektových podmínkách prostředky k dlouhodobému zajišťování
podkritičnosti aktivní zóny a bazénu skladování ozářeného jaderného
paliva.
(7) Projekt jaderného zařízení musí zajistit, aby jaderné zařízení bylo
v rozšířených projektových podmínkách nezávislé na vnějších dodávkách
energií a vstupů pro podporu bezpečnostních funkcí pro období, kdy není
možné s dostatečnou spolehlivostí tyto dodávky obnovit.
§ 22
Kategorizace vnitřních postulovaných iniciačních událostí a scénářů
(1) Koncepce ochrany do hloubky projektu jaderného zařízení musí
vycházet z kategorizace vnitřních postulovaných iniciačních událostí a
scénářů pro rozšířené projektové podmínky, která je prováděna s ohledem
na předpokládanou četnost jejich výskytu a na závažnost možné radiační
mimořádné události tak, aby bylo dosaženo optimalizace radiační
ochrany.
(2) Pro každou kategorii vnitřních postulovaných iniciačních událostí
nebo scénářů musí být stanovena radiační a technická projektová
kritéria přijatelnosti tak, aby
a) iniciační události s vysokou četností výskytu vedly k radiační
mimořádné události prvního stupně nebo radiační nehodě a
b) radiační havárie měly velmi nízkou četnost výskytu.
(3) Radiační projektová kritéria přijatelnosti pro jednotlivé kategorie
vnitřních postulovaných iniciačních událostí a scénářů musí být
stanovena v souladu s požadavky atomového zákona na optimalizaci
radiační ochrany obyvatel.
(4) Kategorizace vnitřních postulovaných iniciačních událostí nebo
scénářů musí rozlišovat kategorie
a) s vysokou četností výskytu, kterou je výskyt jedné nebo několika
vnitřních postulovaných událostí stejného typu za dobu delší, než je
rok provozu jaderného zařízení; do této kategorie mohou být zařazeny
pouze události, které splní radiační projektová kritéria přijatelnosti
pro abnormální provoz,
b) se střední četností výskytu, kterou je výskyt vnitřní postulované
iniciační události stejného typu za dobu delší, než je 10 let provozu
jaderného zařízení; do této kategorie musí být zařazeny vnitřní
postulované iniciační události, které splní radiační projektová
kritéria přijatelnosti pro méně závažné základní projektové nehody,
c) s nízkou četností výskytu, kterou je výskyt vnitřní postulované
iniciační události stejného typu za dobu delší, než je doba životnosti
jaderného zařízení; do této kategorie musí být zařazeny vnitřní
postulované iniciační události a scénáře, které splní radiační
projektová kritéria přijatelnosti pro závažné základní projektové
nehody, a
d) s velmi nízkou četností výskytu, kterou je výskyt vnitřní
postulované iniciační události nebo scénáře za dobu delší, než je
stonásobek doby životnosti jaderného zařízení; do této kategorie musí
být zařazeny vnitřní postulované iniciační události a scénáře
rozšířených projektových podmínek.
§ 23
Zajištění prevence, odolnosti a ochrany jaderného zařízení před vlivem
požáru, exploze nebo zplodin hoření na jaderném zařízení
(1) Projekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na zajištění
prevence, odolnosti a ochrany jaderného zařízení před vlivem požáru,
exploze nebo zplodin hoření na jaderném zařízení tak, aby systémy,
konstrukce a komponenty s vlivem na jadernou bezpečnost a zásahy
pracovníků obsluhy jaderného zařízení potřebné z hlediska jaderné
bezpečnosti, radiační ochrany, monitorování radiační situace, zvládání
radiační mimořádné události a zabezpečení nebyly ohroženy nepřiměřeným
rizikem požáru, exploze nebo vlivu zplodin hoření.
(2) Projekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na zajištění
prevence, odolnosti a ochrany jaderného zařízení před vlivem požáru,
exploze nebo zplodin hoření na jaderném zařízení v souladu s požadavky
zákona o požární ochraně.
(3) Projekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na systémy,
konstrukce a komponenty jaderného zařízení s vlivem na jadernou
bezpečnost tak, aby pravděpodobnost vzniku požáru v místě, kde se
nacházejí, byla tak nízká, jak je to rozumně proveditelné.
(4) Pro stavební objekty a jiné konstrukce s vlivem na jadernou
bezpečnost jaderného zařízení musí být zpracováno posouzení požárního
nebezpečí.
(5) Požár ani jeho následky nesmí ohrozit schopnost jaderného zařízení
zajistit plnění základních bezpečnostních funkcí.
(6) Projekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na systém
zjištění a ohlášení vzniku požáru, který
a) bez prodlení odhalí vznik požáru v areálu jaderného zařízení,
b) bez prodlení informuje o vzniku požáru a jeho místě pracovníky v
1. blokové dozorně,
2. ohlašovně požáru nebo obdobném řídicím centru systému požární
ochrany na jaderném zařízení a
3. havarijním řídicím středisku,
c) umožní včasné oznámení požáru osobám v areálu jaderného zařízení,
d) je vybaven záložním zdrojem elektrického napájení a
e) zůstává funkční při požáru.
(7) Projekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na zařízení
vyhrazená z hlediska požární ochrany a jejich zálohování tak, aby v
případě jejich poruchy nebo náhodného uvedení do provozu nebylo
negativně ovlivněno plnění bezpečnostní funkce vybraného zařízení.
(8) Projekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na kabely
funkční při požáru nebo na oheň nešířící provedení kabeláže pro
systémy, konstrukce a komponenty s vlivem na jadernou bezpečnost včetně
kabeláže v blokové dozorně a záložním pracovišti blokové dozorny (dále
jen "záložní pracoviště").
ČÁST ČTVRTÁ
POŽADAVKY NA PROJEKT JADERNÉHO ZAŘÍZENÍ Z HLEDISKA VYHODNOCOVÁNÍ
PREVENCE, ODOLNOSTI A OCHRANY JADERNÉHO ZAŘÍZENÍ
Obecná pravidla
§ 24
(1) Vyhodnocování míry prevence, odolnosti a ochrany jaderného zařízení
proti nebezpečí plynoucímu z vlastností území a z vnějších a vnitřních
vlivů zajištěné projektem jaderného zařízení musí být prováděno
hodnocením souladu projektu jaderného zařízení s požadavky na projekt
jaderného zařízení.
(2) Hodnocení souladu projektu jaderného zařízení s požadavky na
projekt jaderného zařízení (dále jen "hodnocení bezpečnosti projektu")
musí být prováděno na základě zkoušek jaderného zařízení nebo, není-li
to možné, deterministickými výpočtovými metodami.
(3) Hodnocení bezpečnosti projektu musí analyzovat a vyhodnotit
odolnost systémů, konstrukcí a komponent jaderného zařízení proti
vlastnostem území a odezvu jaderného zařízení na základní projektové
vnitřní postulované iniciační události a postulované iniciační události
a scénáře, patřící do rozšířených projektových podmínek.
(4) Při hodnocení bezpečnosti projektu musí být přednostně uplatněn
konzervativní přístup v metodách tohoto hodnocení a při stanovení
bezpečnostních rezerv.
(5) Při hodnocení odolnosti jaderného zařízení po vzniku postulované
iniciační události a scénáře patřícího do rozšířených projektových
podmínek musí být prokázáno, že bezpečnostní cíle jsou naplněny při
použití realistického přístupu k analýze a ke stanovení kritérií
přijatelnosti.
(6) V případě abnormálního provozu a základních projektových nehod musí
být vyhodnoceny neurčitosti stanovení vstupních parametrů a výsledků
hodnocení bezpečnosti projektu.
§ 25
(1) Hodnocením bezpečnosti projektu musí být
a) prokázána správnost definování projektových východisek jaderného
zařízení a jeho částí,
b) prokázáno plnění bezpečnostních funkcí jaderného zařízení a kritérií
přijatelnosti tohoto hodnocení,
c) prokázáno zajištění zvládání projektem jaderného zařízení
předpokládaných událostí abnormálního provozu, základních projektových
nehod a rozšířených projektových podmínek zásahem automatické funkce
bezpečnostních systémů a diverzních prostředků a zásahy pracovníků
obsluhy stanovenými vnitřními předpisy a
d) prokázána správnost nastavení řídicích a ochranných systémů, a to
1. přijatelností odezvy na jejich zásah, včetně odezev plánovaných
zásahů pracovníků obsluhy, a
2. správným zohledněním rušivých vlivů systémů, konstrukcí a komponent
s vlivem na jadernou bezpečnost, včetně falešného spuštění
bezpečnostních systémů nebo možných chyb pracovníků obsluhy.
(2) Hodnocení bezpečnosti projektu musí používat ověřené metody
odpovídající aktuálně dosažené úrovni vědy a techniky.
(3) Pro projekt jaderného zařízení s jaderným reaktorem musí být
používáno jedinečné pravděpodobnostní hodnocení bezpečnosti 1. a 2.
úrovně podle vyhlášky o požadavcích na hodnocení bezpečnosti podle
atomového zákona. Tímto pravděpodobnostním hodnocením bezpečnosti musí
být prokázáno, že
a) projekt jaderného zařízení je vyvážený tak, že
1. žádný systém, konstrukce, komponenta, vlastnost území nebo iniciační
událost nezvyšuje nepřiměřeně celkové riziko radiační havárie a
2. riziko porušení fyzických bezpečnostních bariér je nízké a není
zásadně ovlivněno neurčitostmi veličin použitých v analýze a
b) bezpečnostní rezervy zajišťují prevenci před vlivy malých odchylek
parametrů jaderného zařízení schopných způsobit významné změny jeho
provozních podmínek.
§ 26
Hodnocení bezpečnosti projektu pro základní projektové vnitřní
postulované iniciační události
Hodnocení bezpečnosti projektu při analýze odolnosti jaderného zařízení
proti základní projektové vnitřní postulované iniciační události musí
a) prokázat plnění základních bezpečnostních funkcí zásahy
bezpečnostních systémů a pracovníků obsluhy jaderného zařízení, které
zaručují vysokou spolehlivost plnění bezpečnostních funkcí; funkce
ostatních systémů musí být v této analýze zohledněny, pokud mohou
zhoršovat průběh odezvy jaderného zařízení po postulované iniciační
události,
b) zohlednit výskyt nejzávažnější jednoduché poruchy bezpečnostních
systémů s aktivní bezpečnostní funkcí; je-li selhání pasivní funkce
systému, konstrukce nebo komponenty prakticky vyloučenou skutečností,
nemusí být touto analýzou zohledněno,
c) ověřit účinnost zásahu bezpečnostních systémů v případě, kdy
schopnost těchto systémů zajistit bezpečnostní funkci je v nejméně
příznivém stavu předpokládaném projektem jaderného zařízení pro průběh
odezvy po základní projektové vnitřní postulované iniciační události;
selhání jiných systémů, konstrukcí a komponent, které vznikne jako
důsledek základní vnitřní postulované iniciační události, se považuje
za součást této postulované iniciační události, a
d) prokázat, že vliv neurčitostí vstupních parametrů a výpočetních
postupů a výrobních tolerancí na výsledek analýz byl v hodnocení
projektu jaderného zařízení zohledněn konzervativním přístupem.
Hodnocení bezpečnosti projektu pro případ rozšířených projektových
podmínek
§ 27
(1) Hodnocení bezpečnosti projektu musí zahrnovat analýzy odolnosti
jaderného zařízení pro případ rozšířených projektových podmínek.
(2) V rámci hodnocení bezpečnosti projektu při analýze odolnosti
jaderného zařízení pro případ rozšířených projektových podmínek musí
být provedeny bezpečnostní analýzy rozvoje událostí a scénářů vybraných
podle § 21 odst. 3 a 4.
(3) Pro kombinace událostí a scénářů vybraných podle § 21 odst. 3 a 4
musí být ověřeno, že jsou v projektu jaderného zařízení uplatněna
účinná preventivní nebo zmírňující technická a organizační opatření
tak, aby bylo zajištěno plnění principů bezpečného využívání jaderné
energie a bezpečnostních cílů.
(4) V rámci hodnocení bezpečnosti projektu při analýze odolnosti
jaderného zařízení pro případ rozšířených projektových podmínek
a) mohou být použity předpoklady analýz stanovené realistickým
přístupem,
b) nemusí být uplatněna jednoduchá porucha systémů, konstrukcí a
komponent a
c) lze uvažovat zásahy systémů, které nejsou bezpečnostními systémy.
§ 28
(1) Hodnocením bezpečnosti projektu pro případ rozšířených projektových
podmínek musí být prokázáno, že systémy, konstrukce a komponenty určené
projektem jaderného zařízení pro prevenci a zvládání rozšířených
projektových podmínek mají kapacitu a vlastnosti k plnění svého účelu a
jsou přizpůsobeny podmínkám při zajišťování své funkce po potřebnou
dobu.
(2) V rámci hodnocení bezpečnosti projektu pro případ rozšířených
projektových podmínek musí být provedeny analýzy zvládání rozšířených
projektových podmínek, které musí
a) prokázat účinnost projektem jaderného zařízení stanovených
prostředků pro prevenci vážného poškození jaderného paliva a zmírnění
průběhu těžké havárie,
b) stanovit důsledky radiační havárie, nastane-li,
c) prokázat rezervy odolnosti systémů, konstrukcí a komponent jaderného
zařízení, určených pro zvládání rozšířených projektových podmínek, do
úrovní zatížení vlastnostmi území a pracovním prostředím, které vede ke
změně nebo ztrátě jejich projektových charakteristik,
d) zohlednit uspořádání jaderného zařízení, vlastnosti jeho systémů,
konstrukcí a komponent, jejich pracovní podmínky spojené s rozvoji
vybraných scénářů rozšířených projektových podmínek a proveditelnost
odezvy na radiační mimořádnou událost,
e) zohlednit výsledky v 1. a 2. úrovni pravděpodobnostního hodnocení
bezpečnosti a
f) určit koncový stav události a požadavky na dobu trvání funkce
systémů, konstrukcí a komponent potřebných k jejímu zvládnutí.
ČÁST PÁTÁ
POŽADAVKY NA SYSTÉMY, KONSTRUKCE A KOMPONENTY
HLAVA I
OBECNÉ POŽADAVKY NA SYSTÉMY, KONSTRUKCE A KOMPONENTY
Spolehlivost systémů, konstrukcí a komponent a odolnost proti poruchám
§ 29
(1) Spolehlivost systémů, konstrukcí a komponent s vlivem na jadernou
bezpečnost musí být zajištěna
a) systémem zajišťujícím jejich kvalifikaci na prostředí,
b) způsobem zajištění odolnosti systémů proti poruchám a
c) způsobem jejich údržby a zkoušení.
(2) Kvalifikace na prostředí systémů, konstrukcí a komponent s vlivem
na jadernou bezpečnost musí být ve shodě s technickou specifikací
stanovenou projektem jaderného zařízení.
(3) Shoda vlastností systému, konstrukce nebo komponenty s vlivem na
jadernou bezpečnost s požadavky technické specifikace musí být průběžně
ověřována a dokumentována po celou dobu jeho životnosti.
(4) Vybrané zařízení musí spolehlivě plnit své bezpečnostní funkce
a) ve všech stavech jaderného zařízení, včetně stavů předpokládaných
během jeho zkoušek, a
b) při očekávatelném selhání nebo nesprávné činnosti jednotlivých
systémů, konstrukcí a komponent s vlivem na jadernou bezpečnost, a to
včetně selhání způsobených chybným zásahem pracovníků obsluhy.
(5) Projekt jaderného zařízení musí fyzickým oddělením, funkční
izolací, nezávislostí a zálohováním systémů a využitím diverzních
prostředků zajistit spolehlivé plnění bezpečnostní funkce vybraných
zařízení při selhání vybraného zařízení v důsledku jednoduché poruchy a
poruch ze společné příčiny.
(6) Vybrané zařízení musí být v případě poruchy nebo selhání některé z
jeho komponent samovolně uvedeno do stavu, ve kterém přispívá rozumně
proveditelným způsobem ke zvládání abnormálního provozu nebo
havarijních podmínek na jaderném zařízení.
§ 30
(1) Projekt jaderného zařízení musí vyloučit ovlivňování bezpečnostní
funkce vybraných zařízení jinými systémy, konstrukcemi a komponentami s
vlivem na jadernou bezpečnost.
(2) Projekt jaderného zařízení musí zajistit automatickou aktivaci a
řízení bezpečnostních systémů nebo provedení bezpečnostní funkce
systémy s pasivní funkcí systému, konstrukce nebo komponenty tak, aby
zásah pracovníků obsluhy byl nutný nejdříve po 30 minutách od vzniku
iniciační události.
(3) Požadavek podle odstavce 2 nemusí být zajištěn, jde-li o případ,
kdy lze zásah pracovníků obsluhy provést dříve. Takový případ musí být
odůvodněn analýzou prokazující možnost dřívějšího zásahu pracovníků
obsluhy.
(4) Projekt jaderného zařízení musí stanovit opatření k předcházení
selhání bezpečnostních systémů a systémů s vlivem na jadernou
bezpečnost bazénů skladování v důsledku poruchy ze společné příčiny,
která může vést k závažnému poškození jaderného paliva.
(5) Projekt jaderného zařízení musí stanovit
a) bezpečnostní limity a kritéria přijatelnosti pro parametry
charakterizující stav jaderného zařízení,
b) omezení pro provozní konfigurace jaderného zařízení,
c) požadavky na provozuschopnost a nastavení funkčních parametrů
vybraného zařízení,
d) doby potřebné pro obnovení provozuschopnosti vybraného zařízení a
e) požadavky na kontroly a zkoušky vybraného zařízení.
(6) Způsob provedení a četnost kontrol a zkoušek vybraného zařízení
stanovené projektem jaderného zařízení musí dostatečně ověřovat jeho
spolehlivost a nesmí vést k nadměrnému snižování jeho životnosti.
(7) Projekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na kalibraci a
ověření funkce přístrojů a zařízení pro údržbu a provádění kontrol a
zkoušek vybraného zařízení.
§ 31
Požadavky na vybraná zařízení v průběhu životního cyklu jaderného
zařízení
(1) Projekt jaderného zařízení musí stanovit způsob ověřování platnosti
kvalifikace na prostředí vybraných zařízení po celou dobu životního
cyklu jaderného zařízení.
(2) Způsob ověřování platnosti kvalifikace na prostředí vybraných
zařízení musí stanovit požadavky na zkoušky
a) před uvedením vybraného zařízení do provozu,
b) během provozu vybraného zařízení a
c) při údržbě, změnách a zkušebním provozu vybraného zařízení.
(3) Projekt jaderného zařízení musí stanovit konzervativním přístupem
technickou specifikaci vybraného zařízení tak, aby jeho bezpečnostní
rezervy zohlednily zhoršení vlastností materiálu vlivem stárnutí,
zahrnujícího zejména únavu, opotřebení, neutronové křehnutí, erozi,
korozi a jiné degradační mechanizmy, které vznikají v důsledku provozu
vybraného zařízení.
HLAVA II
POŽADAVKY NA TECHNICKÉ SPECIFIKACE SYSTÉMŮ, KONSTRUKCÍ A KOMPONENT
JADERNÉHO REAKTORU
Aktivní zóna
§ 32
(1) Projekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na aktivní zónu
a související chladicí, řídicí a bezpečnostní systémy jaderného
zařízení s jaderným reaktorem tak, aby
a) byly tyto systémy schopny při uplatnění konzervativního přístupu k
hodnocení bezpečnosti zajistit dodržení projektových limitů pro aktivní
zónu v každém provozním stavu a
b) výsledný účinek okamžitých zpětných vazeb v aktivní zóně působil
proti rychlému zvýšení reaktivity ve všech provozních stavech s
jaderným reaktorem v kritickém a nadkritickém stavu.
(2) Mechanické části palivového systému tvořící aktivní zónu nebo
mechanické části umístěné v její blízkosti, včetně jejich upevnění,
musí být projektem jaderného zařízení řešeny tak, aby
a) byly schopny odolat statickým a dynamickým účinkům procesů v
jaderném reaktoru při provozních stavech a
b) při základních projektových nehodách a, jak je to rozumně
proveditelné, též v rozšířených projektových podmínkách jejich porušení
nebránilo dosažení stabilizovaného podkritického stavu jaderného
reaktoru a účinnému chlazení aktivní zóny stanovenému projektem
jaderného zařízení.
(3) Požadavky na palivový systém aktivní zóny musí být projektem
jaderného zařízení stanoveny tak, aby nedošlo po dobu plánované
životnosti k jeho nepřijatelnému poškození v důsledku ozáření v
podmínkách provozních stavů.
(4) Projekt jaderného zařízení musí v návrhu palivového systému
konzervativním přístupem zohlednit mechanizmy zhoršení materiálových
vlastností palivového systému v aktivní zóně
a) působením vnějšího tlaku chladiva,
b) zvýšením vnitřního tlaku v palivovém elementu,
c) změnami v tlacích a teplotách vznikajících v důsledku výkonových
změn,
d) chemickými vlivy,
e) statickým a dynamickým namáháním, včetně namáhání způsobeného
průtokem chladiva,
f) mechanickými vibracemi a
g) změnami v přenosu tepla, které mohou nastat v důsledku deformací
nebo chemických vlivů.
(5) Projekt jaderného zařízení musí stanovit kritéria přijatelnosti pro
jaderné palivo (dále jen "projektová kritéria paliva") pro provozní
stavy včetně přípustného úniku radioaktivních látek z palivových
elementů, která nesmí být při provozních stavech a havarijních
podmínkách základní projektové nehody překročena.
(6) Projekt jaderného zařízení musí stanovit charakteristiky palivového
systému a aktivní zóny a podmínky provozu jaderného reaktoru tak, aby
a) podmínky, které mohou v aktivní zóně nastat během abnormálního
provozu, nezpůsobily jejich významné zhoršení,
b) úniky štěpných produktů z palivových elementů byly udržovány na tak
nízkých hodnotách, jak je to rozumně proveditelné, a
c) palivové elementy a soubory zůstaly při základní projektové nehodě
na svém místě a nedošlo k jejich poškození, které by bránilo
1. zavedení komponent systému řízení reaktivity do aktivní zóny,
2. funkci jiných systémů pro řízení reaktivity a odstavení reaktoru,
3. efektivnímu dochlazování aktivní zóny, nebo
4. následné manipulaci s palivovými soubory.
§ 33
(1) Konstrukční řešení palivových souborů uplatněné v projektu
jaderného zařízení musí umožňovat kontrolu jejich částí.
(2) Charakteristiky palivových souborů v projektu jaderného zařízení
musí být experimentálně nebo v provozu jiného jaderného zařízení
prověřeny z hlediska schopnosti palivových souborů plnit bezpečně svoji
projektovou funkci.
(3) Projekt jaderného zařízení musí stanovit v případě jaderného
reaktoru s tepelným výkonem vyšším než 50 MW požadavky na systém
sledování úrovně a rozložení tepelného výkonu a neutronového toku v
aktivní zóně.
(4) Systém sledování rozložení neutronového toku v aktivní zóně musí
být schopen odhalit oblasti aktivní zóny, ve kterých by úroveň a
rozložení neutronového toku mohly způsobit překročení projektových
kritérií paliva v aktivní zóně pro provozní stavy.
(5) Konstrukční řešení aktivní zóny v projektu jaderného zařízení musí
umožnit řídicímu systému výkonu reaktoru udržet úroveň a rozložení
neutronového toku ve všech stavech aktivní zóny při normálním provozu v
mezích stanovených projektem jaderného zařízení.
(6) Aktivní zóna a související chladicí, řídicí, bezpečnostní a
informační systémy musí být projektem jaderného zařízení řešeny tak,
aby výkonové oscilace v aktivní zóně, které by mohly způsobit
překročení projektových kritérií paliva v provozních stavech, byly
podle návrhu aktivní zóny prakticky vyloučenou skutečností nebo byly
bez prodlení zjistitelné a potlačitelné.
Systémy řízení reaktivity a odstavení jaderného reaktoru
§ 34
(1) Projekt jaderného zařízení musí stanovit požadavek na vybavení
jaderného reaktoru výkonnými systémy pro řízení reaktivity a odstavení
reaktoru, které jsou schopny jej odstavit za provozních stavů a v
průběhu základních projektových nehod. Tyto systémy musí udržet jaderný
reaktor odstavený též za situace způsobující nejvyšší reaktivitu
aktivní zóny a zajišťovat dodržení stanovených projektových kritérií
jaderného paliva.
(2) Systémy řízení reaktivity a odstavení jaderného reaktoru musí být v
projektu jaderného zařízení tvořeny nejméně dvěma nezávislými systémy
založenými na různých technických principech a schopnými vykonávat svou
funkci též v případě jednoduché poruchy.
(3) Nejméně jeden ze systémů podle odstavce 2 musí být systémem
rychlého odstavení jaderného reaktoru, který je sám schopen rychle
uvést jaderný reaktor z provozního stavu nebo základní projektové
nehody do podkritického stavu s přiměřenou bezpečnostní rezervou, a to
i v případě jednoduché poruchy tohoto systému.
(4) Nejméně jeden ze systémů podle odstavce 2 musí být sám schopen
uvést jaderný reaktor z normálního provozu do podkritického stavu a
udržet reaktor v podkritickém stavu s přiměřenou bezpečnostní rezervou,
nastane-li nejvyšší reaktivita aktivní zóny.
(5) Systém podle odstavce 2 musí být v projektu jaderného zařízení
řešen tak, aby jiný systém jaderného zařízení nemohl způsobit ztrátu
funkce tohoto systému nebo jeho části.
(6) Systémy podle odstavce 2 musí být schopny v abnormálním provozu a
při základní projektové nehodě po dosažení stabilizovaného
podkritického stavu každý samostatně zabránit opětovnému samovolnému
vzniku kritického stavu jaderného reaktoru, a to též v případě
jednoduché poruchy těchto systémů.
§ 35
(1) Projekt jaderného zařízení musí stanovit systémy měření a testy k
prověření, zda
a) systémy pro řízení reaktivity a odstavení jaderného reaktoru jsou
schopny plnit požadavky § 34 a
b) bezpečnostní funkce systémů pro řízení reaktivity a odstavení
jaderného reaktoru jsou prováděny ve všech provozních stavech a při
základní projektové nehodě.
(2) Projekt jaderného zařízení musí stanovit opatření schopná zajistit
podkritičnost aktivní zóny při zvládání rozšířených projektových
podmínek.
(3) Projekt jaderného zařízení musí stanovit rozumně proveditelná
opatření k dlouhodobému zajištění podkritičnosti roztavené aktivní zóny
při těžké havárii.
Primární okruh
§ 36
(1) Požadavky na primární okruh v projektu jaderného zařízení musí být
stanoveny tak, aby s podporou ostatních systémů jaderného zařízení
plnil základní bezpečnostní funkce po dobu své projektové životnosti ve
všech provozních stavech a v podmínkách základních projektových nehod.
(2) Projekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na materiály a
výrobní a zkušební postupy komponent primárního okruhu způsobem
odpovídajícím povaze jaderného zařízení a ve shodě s požadavky jiných
právních předpisů.
(3) Projekt jaderného zařízení musí u tlakové nádoby jaderného reaktoru
a ostatních komponent primárního okruhu v průběhu životního cyklu
jaderného zařízení stanovit
a) požadavky tak, aby
1. byla zajištěna odolnost proti vzniku poruch materiálu, včetně
roztržení,
2. byla zajištěna nízká rychlost šíření poruch v materiálu,
3. byla zajištěna odolnost proti křehkému lomu materiálu a
4. bylo prasknutí tlakové nádoby reaktoru prakticky vyloučenou
skutečností,
b) způsob detekce a sledování poruch podle písmene a) a
c) způsob ovlivňování křehnutí materiálu.
(4) Projekt jaderného zařízení musí stanovit podmínky pro provoz a
ochranu primárního okruhu v provozních stavech a pro zkoušky tohoto
systému tak, aby mohlo být provedeno hodnocení vlivů, které jej mohou
poškodit, a stanoveny bezpečnostní limity a kritéria přijatelnosti
těchto zkoušek, včetně projektových limitů.
(5) Projekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na primární
okruh a jeho podpůrné, řídicí a ochranné systémy tak, aby kritéria
přijatelnosti podle odstavce 4 byla
a) stanovena konzervativním přístupem a
b) plněna ve všech stavech jaderného zařízení předpokládaných projektem
jaderného zařízení.
§ 37
(1) Projekt jaderného zařízení musí zajistit prostředky pro včasnou
detekci úniku chladiva z primárního okruhu a postupy pro periodické
kontroly a zkoušky stavu primárního okruhu, včetně hodnocení vlastností
materiálu nádoby jaderného reaktoru.
(2) V projektu jaderného zařízení musí být navrženy prostředky chránící
primární okruh proti přetlakování tak, aby bylo zajištěno, že nedojde k
úniku radioaktivní látky mimo jaderné zařízení a do provozních prostor,
s výjimkou odůvodněného a časově omezeného odpuštění radioaktivní látky
do systémů nebo prostor uvnitř ochranné obálky jaderného reaktoru k
tomu určených, je-li to nutné ke zvládnutí havarijních podmínek.
Abnormální provoz musí být zvládán bez zásahu těchto prostředků.
(3) Primární okruh musí být podle projektu jaderného zařízení vybaven
oddělovacími prvky na připojovacích potrubích k zabránění úniku
chladiva obsahujícího radioaktivní látku mimo primární okruh.
(4) Pro udržení dostatečného množství chladiva v primárním okruhu a pro
regulaci objemových změn chladiva ve všech provozních stavech musí být
v projektu jaderného zařízení stanoven doplňovací systém.
(5) Komponenty umístěné uvnitř primárního okruhu musí být navrženy tak,
aby byly vysoce spolehlivé a při jejich poruše nedošlo v provozních
stavech a při základních projektových nehodách k následnému poškození
ostatních částí primárního okruhu.
§ 38
(1) Projekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na bezpečnostní
systémy havarijního chlazení aktivní zóny, které v případě základní
projektové nehody spojené s porušením integrity tlakového okruhu
chlazení jaderného reaktoru a únikem chladiva z primárního okruhu
zajistí odvod tepla z aktivní zóny do okolního prostředí po dostatečně
dlouhou dobu tak, aby
a) nebyly překročeny projektové limity pro porušení palivových
elementů,
b) energetické důsledky chemické reakce jaderného paliva s chladivem
primárního okruhu byly v mezích kritérií přijatelnosti stanovených
projektem jaderného zařízení a
c) nedošlo ke změnám geometrie palivových elementů, palivových souborů
nebo vnitřních částí jaderného reaktoru, které by mohly ovlivnit
účinnost chlazení aktivní zóny.
(2) Projekt jaderného zařízení musí zajistit, že účinnost zásahu
systémů havarijního chlazení aktivní zóny při postulované iniciační
události s únikem chladiva z primárního okruhu nebude negativně
ovlivněna zejména
a) nevhodnou konfigurací systému, nebo
b) nevhodným umístěním připojení k primárnímu okruhu.
(3) Projekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na systém
havarijního chlazení aktivní zóny tak, aby byly možné periodické
zkoušky jeho funkčnosti a prohlídky za provozu jaderného zařízení,
včetně zkoušek
a) pevnosti a těsnosti tohoto systému,
b) aktivních funkcí komponent tohoto systému a
c) funkce tohoto systému jako celku nebo funkcí jeho jednotlivých
testovatelných částí.
(4) Projekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na systémy pro
čištění chladiva primárního okruhu od nečistot a radioaktivních látek,
včetně odstraňování korozních a štěpných produktů, tak, aby byla plněna
projektem jaderného zařízení stanovená kritéria přijatelnosti pro
chemický režim primárního okruhu a umožněn provoz při netěsnostech
jaderného paliva připuštěných projektem jaderného zařízení.
(5) Bezpečnostní systém zajišťující odvod zbytkového tepla z aktivní
zóny a z rozpadu štěpných produktů a akumulovaného tepla komponent musí
podle projektu jaderného zařízení
a) zajistit plnění své funkce nezávisle na zdrojích energie mimo
jaderné zařízení,
b) zajistit odvod zbytkového tepla z aktivní zóny po odstavení
jaderného reaktoru a během následující doby tak, aby nebyly porušeny
projektové limity jaderného paliva a primárního okruhu při jednoduché
poruše v tomto systému v případě, že jedna z částí tohoto systému je
současně neprovozuschopná z důvodu opravy, a
c) zajišťovat monitorování svých funkcí.
(6) Návrh systémů, konstrukcí a komponent systému primárního okruhu v
projektu jaderného zařízení musí pracovníkům obsluhy zajistit diverzní
a alternativní prostředky a umožnit provedení organizačních opatření k
a) havarijnímu chlazení aktivní zóny a odvodu zbytkového tepla z
jaderného reaktoru v situaci, kdy dojde k úplné ztrátě funkce
bezpečnostního systému chlazení aktivní zóny v důsledku poruchy ze
společné příčiny, a
b) odtlakování primárního okruhu a zabránění rozvoji tavení aktivní
zóny za vysokého tlaku chladiva v havarijních podmínkách.
(7) Projekt jaderného zařízení musí zajistit systémy odvodu zbytkového
tepla z aktivní zóny a bazénu skladování diverzními a alternativními
prostředky tak, aby alespoň jeden byl účinný též po výskytu vlastností
území a vnitřních událostí závažnějších, než jsou vlastnosti území nebo
vnitřní události zahrnuté do základních projektových východisek.
§ 39
Informační a řídicí systémy
(1) Projekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na informační a
řídicí systémy umožňující sledovat, měřit, zaznamenávat, zpracovávat a
řídit provozní parametry technologických procesů a ovládat systémy s
vlivem na jadernou bezpečnost, radiační ochranu, monitorování radiační
situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení ve všech
stavech jaderného zařízení.
(2) Jaderné zařízení musí být podle projektu jaderného zařízení
vybaveno informačními systémy, které poskytují, zaznamenávají a
zpracovávají v havarijních podmínkách informace
a) o okamžitém stavu jaderného zařízení a o průběhu události, zejména o
parametrech a stavu systémů, které mohou mít vliv na průběh štěpné
reakce nebo integritu aktivní zóny, primárního okruhu a ochranné obálky
a s ní souvisejících systémů, a
b) umožňující předpovědět šíření ionizujícího záření a únik
radioaktivní látky mimo jaderné zařízení tak, aby bylo možné řídit
odezvu na radiační havárii.
(3) Projekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na spolehlivost
informačních a řídicích systémů a na způsob, periodicitu a kvalitu
ověřování stavu těchto systémů.
(4) Projekt jaderného zařízení musí pro komponenty informačních a
řídicích systémů, u nichž je projektem jaderného zařízení vyžadována
vysoká spolehlivost, zajistit ověřování jejich stavu
a) za provozu průběžně prováděnou diagnostikou nebo periodickým
testováním, nebo
b) při odstaveném jaderném reaktoru jejich periodickým testováním,
neexistuje-li bezpečný způsob jejich testování za provozu.
(5) Projekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na sdělovače a
ovladače tak, aby pracovníci obsluhy měli neustále dostatek informací o
provozu jaderného zařízení a mohli v případě potřeby zasáhnout.
(6) Projekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na informační a
řídicí systémy tak, aby signalizovaly odchylky důležitých provozních
parametrů od mezí přípustných hodnot.
§ 40
Ochranné systémy
(1) Projekt jaderného zařízení s jaderným reaktorem musí stanovit
požadavky na ochranné systémy. Ochranné systémy musí
a) rozeznat vznik abnormálního provozu a základní projektové nehody,
b) automaticky uvést do chodu bezpečnostní systémy ke zvládání
abnormálního provozu a základní projektové nehody, včetně výkonného
systému pro rychlé odstavení jaderného reaktoru,
c) umožnit pracovníkům obsluhy jaderného zařízení záložní ruční
spuštění zásahů ochranného systému v případech předpokládaných
projektem jaderného zařízení,
d) být odděleny od řídicích systémů; propojení ochranných a řídicích
systémů je přípustné, neovlivňuje-li negativně jadernou bezpečnost,
e) být navrženy tak, že jejich zásahy jsou v případě konfliktu
nadřazeny činnosti řídicích systémů a zásahům pracovníků obsluhy v míře
dovolující plnit požadavek podle písmene f),
f) plnit automatické funkce ochranných systémů, aniž by bránily
pracovníkům obsluhy jaderného zařízení v nápravných zásazích podle
havarijních předpisů a návodů pro zvládání těžkých havárií,
g) být vysoce spolehlivé a zálohovány tak, aby jednoduchá porucha
nezpůsobila ztrátu funkce ochranného systému,
h) být navrženy tak, aby výpadek, zkoušení nebo uvedení mimo provoz
kanálu tvořeného komponentou nebo jedním ze zálohujících se funkčních
řetězců od čidla po zpracování signálu (dále jen "kanál") nezpůsobily
snížení počtu provozuschopných zálohujících se kanálů na jeden,
i) mít nezávislé kanály v počtu, který zajistí, že jednoduchá porucha
nezpůsobí ztrátu funkce ochranného systému,
j) mít společné obvody zpracování zálohujících se signálů navržené tak,
aby jejich poruchy nemohly způsobit ztrátu funkce systému rychlého
odstavení jaderného reaktoru, a
k) být navrženy tak, aby bylo minimalizováno ohrožení funkcí ochranného
systému, a to i při výskytu předem neidentifikovatelných poruch ze
společné příčiny v ochranných systémech.
(2) Požadavky na ochranný systém a nastavení jeho parametrů musí být v
projektu jaderného zařízení stanoveny tak, aby nemohlo dojít k
překročení projektových kritérií a projektových limitů jaderného
paliva.
(3) Ochranný systém musí být v projektu jaderného zařízení navržen tak,
aby umožňoval
a) periodické zkoušky funkce jednotlivých kanálů při provozu jaderného
reaktoru a
b) vyzkoušení společných obvodů zpracování zálohujících se signálů při
odstaveném jaderném reaktoru.
(4) Ochranný systém musí být v projektu jaderného zařízení navržen tak,
aby při zjištění poruch jeho komponent pomocí průběžně automaticky
prováděné diagnostiky nebo při vzniku podmínek znemožňujících řádné
provádění jeho bezpečnostních funkcí umožnil pracovníkům obsluhy
jaderného zařízení dosažení bezpečného stavu jaderného zařízení nebo
stabilizovaného podkritického stavu.
(5) Projekt jaderného zařízení musí při použití digitálních
programovatelných prostředků v ochranném systému stanovit požadavek na
jejich kvalitu a její nezávislé posouzení. Nelze-li zajistit potřebnou
spolehlivost projektovaných bezpečnostních funkcí ochranných systémů v
důsledku nízké odolnosti těchto systémů proti poruše ze společné
příčiny v programovém vybavení, musí být funkce ochranného systému
zálohována diverzními prostředky.
§ 41
Pracoviště a systémy pro ovládání jaderného zařízení
(1) Projekt jaderného zařízení s jaderným reaktorem musí obsahovat
návrh blokové dozorny.
(2) Bloková dozorna musí být navržena v projektu jaderného zařízení
tak, aby
a) umožňovala bezpečný přístup a pobyt pracovníků a zdravotní
nezávadnost prostředí pro pracovníky obsluhy blokové dozorny ve všech
stavech jaderného zařízení, ve kterých je funkce blokové dozorny
vyžadována projektem jaderného zařízení, a
b) byla zajištěna ochrana blokové dozorny před vlivem vnitřních
událostí a vlastností území, který může ohrozit její provozuschopnost a
obyvatelnost podle písmene a).
(3) Projekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na sdělovače
stavu parametrů a komponent a ovladače zařízení v blokové dozorně tak,
aby
a) zohledňovaly lidský faktor a ergonomické požadavky na uživatelské
rozhraní pro pracovníky obsluhy blokové dozorny,
b) pracovníci obsluhy blokové dozorny měli informace o
1. provozu jaderného zařízení,
2. automatických zásazích řídicích a ochranných systémů a
3. výsledcích automatických zásahů řídicích a ochranných systémů,
c) pracovníci obsluhy blokové dozorny mohli provádět činnosti stanovené
vnitřními předpisy a
d) systémy kontroly a řízení dávaly prostřednictvím sdělovačů vizuální
a zvukové výstrahy, upozorňující pracovníky obsluhy blokové dozorny na
vznik nebo změnu provozních stavů, které se odchylují od mezí pro
normální provoz a mohou ovlivnit jadernou bezpečnost a radiační ochranu
jaderného zařízení.
(4) Projekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na záložní
pracoviště a prostředky pro ovládání jaderného zařízení tak, aby v
případě nepoužitelnosti blokové dozorny byly zajištěny zásahy
pracovníků obsluhy jaderného zařízení nutné v provozních stavech, v
podmínkách základních projektových nehod a po základní vnější
projektové události pro
a) odstavení jaderného reaktoru,
b) udržení jaderného reaktoru v bezpečném stavu,
c) odvádění zbytkového tepla z jaderného reaktoru a bazénů skladování a
d) monitorování stavu jaderného zařízení.
(5) Záložní pracoviště musí
a) být tak, jak je to rozumně proveditelné, fyzicky a elektricky
odděleno od blokové dozorny,
b) být navrženo tak, aby byl zajištěn bezpečný přístup a pobyt
pracovníků na tomto pracovišti a zdravotní nezávadnost jeho prostředí
pro pracovníky obsluhy blokové dozorny v situacích, pro které je
záložní pracoviště projektem jaderného zařízení určeno, a
c) plnit požadavek podle odstavce 3 písm. b) a c) a funkce záložního
pracoviště v rozsahu stanoveném projektem jaderného zařízení.
§ 42
Elektrické napájecí systémy
(1) Projekt jaderného zařízení musí zajistit pro systémy důležité pro
provoz jaderného zařízení systém navzájem nezávislých zdrojů
elektrického napájení tak, aby byla v rozumně proveditelné míře
vyloučena možnost selhání elektrického napájení systémů, konstrukcí a
komponent s vlivem na jadernou bezpečnost.
(2) Projekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na zdroje a
systémy elektrického napájení podle odstavce 1 tak, aby
a) systémy, konstrukce a komponenty s vlivem na jadernou bezpečnost
byly schopny vykonávat určené funkce,
b) zálohující se systémy, konstrukce a komponenty byly z hlediska
elektrického napájení navzájem nezávislé a
c) zdroj elektrického napájení měl sám o sobě spolehlivost a kapacitu k
zajištění
1. plnění projektových limitů pro elektrické napájecí systémy při
provozních stavech a
2. bezpečnostních funkcí v souladu s požadavky projektu jaderného
zařízení.
(3) Projekt jaderného zařízení s jaderným reaktorem musí stanovit
požadavky na elektrické napájecí systémy tak, aby
a) bylo v rozumně proveditelné míře zajištěno, že porucha rozvodu
elektrické energie mimo jaderné zařízení neovlivní
1. systém pracovního napájení jaderného zařízení,
2. systém rezervního napájení vlastní spotřeby jaderného zařízení a
3. plnění základních bezpečnostních funkcí,
b) pro napájení projektem jaderného zařízení určených systémů,
konstrukcí a komponent s vlivem na jadernou bezpečnost byl k dispozici
nouzový zdroj elektrického napájení, který je rychle dostupný,
spolehlivý, nezávislý a za provozu testovatelný, (dále jen "nouzový
zdroj elektrického napájení") s výkonem poskytovaným po dobu potřebnou
pro zajištění spolehlivé funkce systémů nutných pro zvládnutí situací,
které jsou stanoveny v projektových východiscích,
c) nouzový zdroj elektrického napájení byl schopen plnit svou
bezpečnostní funkci při jednoduché poruše v systému nouzových zdrojů
elektrického napájení a současné ztrátě vnějšího elektrického napájení,
d) zatěžování nouzového zdroje elektrického napájení připojováním
jednotlivých spotřebičů probíhalo řízeným způsobem a nedošlo k jeho
přetížení,
e) v situaci, kdy je počet nezávislých nouzových zdrojů elektrického
napájení nižší než počet nezávislých zálohujících se bezpečnostních
systémů stejného typu, nebyla snížena spolehlivost a nezávislost zásahu
bezpečnostních systémů a
f) byly k dispozici další diverzní a alternativní zdroje elektrického
napájení zajišťující napájení systémů, konstrukcí a komponent pro
zvládání situací vyvolaných extrémními vlastnostmi území a vnitřními
událostmi patřícími do rozšířených projektových podmínek v souladu s
postupy pro jejich zvládání stanovenými projektem jaderného zařízení.
(4) Projekt jaderného zařízení musí stanovit systémy, konstrukce a
komponenty s vlivem na jadernou bezpečnost, u nichž je pro zajištění
jaderné bezpečnosti nutné nepřetržité napájení z akumulátorů. Kapacita
akumulátorů nepřetržitého napájení musí být projektem jaderného
zařízení stanovena konzervativním přístupem s ohledem na potřebnou dobu
napájení a výkon tak, aby byly zajištěny bezpečnostní funkce stanovené
projektem jaderného zařízení do doby, než bude možné zajistit dobíjení
akumulátorů.
(5) Elektrický napájecí systém systémů, konstrukcí a komponent s vlivem
na jadernou bezpečnost musí být podle projektu jaderného zařízení
vybaven monitorovacími a informačními systémy, které
a) podávají pracovníkům obsluhy informace o stavu a důležitých
elektrických parametrech elektrického napájecího systému a
b) jsou schopny zjišťovat a lokalizovat poruchu elektrického napájecího
systému a jeho komponent.
(6) Projekt jaderného zařízení s jaderným reaktorem o tepelném výkonu
vyšším než 50 MW, které slouží k výrobě elektrické energie, musí
obsahovat návrh způsobu zajištění napájení vlastní spotřeby jaderného
zařízení z vlastního turbogenerátoru v případě, že napájení z vnější
sítě je přerušeno a je znemožněno vyvedení výkonu turbogenerátoru do
vnější sítě.
Systém ochranné obálky
§ 43
(1) Projekt jaderného zařízení musí v případě jaderného zařízení s
jaderným reaktorem o tepelném výkonu vyšším než 50 MW obsahovat návrh
bezpečnostního systému ochranné obálky, který je schopen
a) zajistit ochranu jaderného reaktoru před
1. vlivem vlastností území a
2. událostmi, které mají původ v činnosti člověka, a
b) zabránit úniku radioaktivní látky mimo jaderné zařízení.
(2) Systém ochranné obálky musí být podle projektu jaderného zařízení
tvořen hermetickou obálkou uzavírající hermetický prostor a musí
chránit
a) jaderný reaktor a systémy, konstrukce a komponenty primárního okruhu
a od něj neoddělitelné části systému přeměny energie a
b) v hermetickém prostoru umístěné
1. části bezpečnostních systémů a
2. bazény skladování.
(3) Systém ochranné obálky musí být podle projektu jaderného zařízení
dále tvořen systémy zajišťujícími
a) oddělení hermetického prostoru od vnějších potrubních systémů v
místě jejich prostupů a hermetické uzavření průchodů do hermetického
prostoru,
b) řízení tlaku a teploty v hermetickém prostoru,
c) nakládání se štěpnými produkty, vodíkem, kyslíkem a jinými látkami
vznikajícími při štěpné reakci, při ozáření a při chemických reakcích v
havarijních podmínkách a jejich řízené odstraňování tak, aby se
zabránilo jejich úniku mimo jaderné zařízení,
d) aktivní ochranu hermetického prostoru proti vlastnostem území a
událostem, které mají původ v činnosti člověka, a
e) potlačení a zvládání těžkých havárií s tavením jaderného paliva
vzniklých v hermetickém prostoru.
(4) Projekt jaderného zařízení musí stanovit pro zajištění a ochranu
funkcí systému ochranné obálky
a) kritéria přijatelnosti zahrnující projektové limity
1. teplot a tlaků uvnitř ochranné obálky,
2. těsnosti ochranné obálky a
3. přípustných deformací konstrukce ochranné obálky a
b) technická a organizační opatření proti překročení kritérií
přijatelnosti podle písmene a) prováděná
1. při základních projektových nehodách a v rozšířených projektových
podmínkách bez vážného poškození jaderného paliva po dobu do uplatnění
opatření nutných pro dosažení bezpečného stavu jaderného zařízení a
2. po vzniku těžké havárie minimálně po dobu potřebnou k provedení
opatření ke zvládání těžké havárie a radiační mimořádné události.
(5) Projekt jaderného zařízení musí obsahovat návrh systémů pro
oddělení hermetického prostoru tak, aby při základních projektových
nehodách bylo oddělení systémů umístěných uvnitř hermetického prostoru
od zbytku jaderného zařízení zajištěno pomocí systému testovatelných
oddělovacích prvků.
§ 44
(1) Systém ochranné obálky musí být podle projektu jaderného zařízení
při základních projektových nehodách schopen pomocí oddělovacích prvků
omezit následky zjištěného obtoku hranic hermetického prostoru, včetně
případu vzniku jednoduché poruchy v systémech ovládání oddělovacích
prvků. Každá potrubní trasa, která prochází hranicí hermetického
prostoru a
a) je součástí primárního okruhu nebo je spojena přímo s atmosférou
hermetického prostoru, musí být oddělitelná a vybavena nejméně dvěma
oddělovacími prvky řazenými v sérii, které jsou nezávisle ovladatelné,
z nichž jeden je uvnitř ochranné obálky a druhý mimo ni, a
b) není součástí primárního okruhu nebo není spojena přímo s atmosférou
hermetického prostoru, musí mít nejméně jeden oddělovací prvek umístěný
mimo hermetický prostor.
(2) Projektem jaderného zařízení musí být stanovena možnost oddělení
hermetického prostoru od vnějšího prostředí a od systémů mimo něj v
rozšířených projektových podmínkách.
(3) Projekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky tak, aby v
průběhu provozního stavu s odstaveným jaderným reaktorem a s otevřeným
hermetickým prostorem byla těžká havárie v hermetickém prostoru
prakticky vyloučenou skutečností.
(4) Projekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na potrubní a
kabelové průchodky hranicí hermetického prostoru tak, aby
a) byl omezen únik radioaktivní látky z hermetického prostoru na co
nejnižší míru,
b) byly chráněny před vlivy
1. reaktivních sil a
2. poruch ostatních komponent a
c) oddělovací armatury u potrubních průchodek byly umístěny co nejblíže
ke stěně hranice hermetického prostoru a jejich
1. stav byl v každé situaci detekovatelný,
2. funkce byla testovatelná během normálního provozu a
3. ovládání bylo spolehlivé a společně se zásobováním elektrickou
energií bylo zajištěno zálohováním nebo diverzními prostředky.
(5) Systém ochranné obálky musí být podle projektu jaderného zařízení
vybaven prostředky umožňujícími vstup fyzických osob do hermetického
prostoru za provozu při zachování jeho těsnosti.
(6) Mezi jednotlivými částmi hermetického prostoru musí být projektem
jaderného zařízení stanoveny ventilační cesty, které zabrání
a) lokálnímu shromažďování vznikajících výbušných plynů a
b) poškození hranice hermetického prostoru nebo zařízení uvnitř
hermetického prostoru rozdíly tlaku vzniklými za havarijních podmínek.
§ 45
(1) Projekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na zkoušky
těsnosti, pevnosti a funkčnosti systému ochranné obálky a jeho
jednotlivých částí během a po ukončení výstavby jaderného zařízení,
periodicky za jeho provozu a po opravách jeho jednotlivých systémů,
konstrukcí a komponent pro
a) ověření plnění kritérií přijatelnosti,
b) odhalení vad, poruch a úrovně degradace jednotlivých systémů,
konstrukcí a komponent a
c) získání podkladů pro uplatnění nápravného opatření odpovídajícího
odhalenému nedostatku.
(2) Projekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na bezpečnostní
systém odvodu tepla ze systému ochranné obálky, který spolu s ostatními
systémy ochranné obálky v průběhu havarijních podmínek a po dosažení
stabilizovaného podkritického stavu jaderného reaktoru musí zajistit
snížení tlaku a teploty uvnitř hermetického prostoru na úroveň
stanovenou projektem jaderného zařízení.
(3) Systémy podle § 43 odst. 3 písm. c) musí být podle projektu
jaderného zařízení spolu s ostatními systémy jaderného zařízení schopny
a) snížit objemovou aktivitu radionuklidů v hermetickém prostoru a
upravit složení a formu produktů štěpné reakce pro potřeby dalšího
nakládání a
b) monitorovat objemové koncentrace výbušných plynů vznikajících při
havarijních podmínkách a snižovat jejich úroveň tak, aby nebyla
ohrožena celistvost hermetického prostoru jejich hořením nebo výbuchem.
(4) Projekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na diverzní a
alternativní prostředky a postupy k ochraně integrity systému ochranné
obálky, které umožňují v případě tavení aktivní zóny v rozumně
proveditelné míře
a) zachycení taveniny aktivní zóny uvnitř hermetického prostoru
ochranné obálky,
b) potlačení reaktivity v tavenině aktivní zóny,
c) dlouhodobé chlazení taveniny aktivní zóny s vyvedením tepla do
systémů pro odvod tepla z ochranné obálky a
d) udržení schopnosti systému ochranné obálky zachytit radioaktivní
látku uvnitř hermetického prostoru ochranné obálky.
(5) Kryty, tepelné izolace a nátěry konstrukcí a komponent uvnitř
hermetického prostoru musí být v projektu jaderného zařízení navrženy
pro základní projektové nehody a rozšířené projektové podmínky a
a) musí bránit ohrožení bezpečnostních funkcí systému ochranné obálky a
b) nesmí negativně ovlivnit systém ochranné obálky a další bezpečnostní
systémy umístěné v ochranné obálce v důsledku vlastního poškození při
stavech jaderného zařízení předpokládaných projektem jaderného
zařízení.
§ 46
Pomocné a podpůrné služby a systémy
(1) Projekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na pomocné a
podpůrné služby a systémy, kterými jsou
a) nezávislé systémy odvodu tepla do okolního prostředí pro zajištění
funkce bezpečnostních systémů pro odvod zbytkového tepla z aktivní
zóny, odvod tepla z bazénů skladování, odvod tepla z ochranné obálky a
odvod tepla z vybraných zařízení a dalších zařízení s vlivem na
jadernou bezpečnost při provozních stavech a při základních
projektových nehodách; tyto systémy musí být projektovány tak, aby byla
zajištěna
1. spolehlivost provedení bezpečnostní funkce zálohováním systémů,
konstrukcí a komponent těchto nezávislých systémů odvodu tepla s vlivem
na jadernou bezpečnost, včetně jejich elektrického napájení z nouzových
zdrojů elektrického napájení,
2. detekce průniku radioaktivní látky do těchto systémů odvodu tepla a
3. zařízení pro zamezení úniku radioaktivní látky mimo jaderné
zařízení,
b) ventilační, klimatizační a filtrační systémy, které zajišťují za
provozních stavů a při základních projektových nehodách projektem
jaderného zařízení stanovené podmínky v prostorách, kde se nacházejí
systémy, konstrukce a komponenty s vlivem na jadernou bezpečnost, a
c) jiné systémy, které poskytují služby nebo média k udržení
provozuschopnosti zařízení s vlivem na jadernou bezpečnost, zejména
1. elektrické napájení,
2. vodu,
3. stlačený vzduch,
4. pohonné hmoty,
5. mazání, nebo
6. technické plyny.
(2) Alespoň jeden ze systémů podle odstavce 1 písm. b) musí
a) zabránit šíření aerosolů radioaktivní látky nebo škodlivých látek
unikajících ze zařízení v prostorách jaderného zařízení určených k tomu
projektem jaderného zařízení a snížit úroveň jejich koncentrací na
hodnoty, které jsou v souladu s požadavky na přístupnost obslužných
prostor jaderného zařízení,
b) zabránit úniku radioaktivní látky mimo jaderné zařízení nebo tento
únik udržet tak malý, jak je rozumně proveditelné,
c) zajistit projektem jaderného zařízení stanovené podmínky prostředí v
prostorách jaderného zařízení a odvětrávat z nich inertní a toxické
plyny, aniž by byla narušena schopnost řídit výpusť radioaktivní látky,
d) být vybaven filtry s dostatečnou účinností a umožňovat zkoušky
jejich účinnosti a
e) zajistit soulad výpustí radionuklidů z jaderného zařízení s
požadavky atomového zákona.
§ 47
Systém přeměny energie
(1) Projekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na systém
přeměny energie páry produkované z jaderné energie na elektrickou
energii (dále jen "systém přeměny energie") tak, aby v provozních
stavech při výkonu jaderného reaktoru předpokládaném projektem
jaderného zařízení byl zajištěn odvod tepla z jaderného reaktoru.
(2) Projekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na systém
sekundárního okruhu chlazení jaderného reaktoru (dále jen "sekundární
okruh"), který musí zajišťovat výrobu a odvod páry a přívod napájecí
vody v systému přeměny energie tak, aby bylo zajištěno oddělení systému
přeměny energie od primárního okruhu a od částí systému mimo hermetický
prostor při abnormálním provozu a v havarijních podmínkách pomocí
vybraného zařízení.
(3) Projekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na vybraná
zařízení, která jsou součástí systému přeměny energie, tak, aby
a) bylo zajištěno plnění jejich bezpečnostních funkcí a
b) byly konstrukce a komponenty tohoto systému s vlivem na jadernou
bezpečnost chráněny proti vnitřním událostem a vlastnostem území.
(4) Návrh systému přeměny energie v projektu jaderného zařízení musí
a) zajistit sledování úrovně úniku radioaktivní látky z primárního
okruhu do systému přeměny energie a
b) umožnit omezení dalšího úniku radioaktivní látky mimo systém přeměny
energie tak, aby nedošlo k radiační nehodě nebo radiační havárii.
ČÁST ŠESTÁ
TECHNICKÉ PROSTŘEDKY K ZAJIŠTĚNÍ RADIAČNÍ OCHRANY
§ 48
(1) Projekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na technické
prostředky k zajištění radiační ochrany potřebné pro
a) analýzu procesů a činností z hlediska radiační ochrany,
b) identifikaci zdrojů ionizujícího záření a radioaktivních látek,
včetně vznikajících aktivačních a korozních produktů, a
c) kontrolu transportu zdrojů ionizujícího záření a radioaktivních
látek v systémech jaderného zařízení a v pracovním prostředí.
(2) Projekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na vybavení
jaderného zařízení prostředky umožňujícími řízení plynných a kapalných
výpustí a nakládání s radioaktivním odpadem, včetně zadržovacích a
skladovacích prostor.
(3) Konstrukční materiály a média jaderného zařízení musí být v
projektu jaderného zařízení voleny tak, aby vznik aktivačních a
korozních produktů byl tak nízký, jak je to rozumně proveditelné.
(4) Prostory jaderného zařízení musí být v projektu jaderného zařízení
navrženy tak, aby
a) byla zajištěna optimalizace radiační ochrany,
b) bylo zabráněno úniku radioaktivní látky ze systémů,
c) bylo zabráněno kontaminaci pracoviště a rozptylu radioaktivní látky
do ovzduší pracoviště,
d) bylo zabráněno úniku radioaktivní látky mimo jaderné zařízení,
e) byly vytvořeny bariéry bránící šíření radioaktivní látky a
kontaminaci osob a předmětů,
f) prostory jaderného zařízení byly klasifikovány a rozděleny podle
radiační situace v provozních stavech a za havarijních podmínek a
vhodně označeny tak, aby bylo zabráněno neplánovanému ozáření,
g) byl přístup pracovníků do prostor se zhoršenou radiační situací
omezen,
h) bylo zařízení vyžadující častou obsluhu nebo údržbu přednostně
umístěno v místech s příznivou radiační situací a
i) byl zajištěn dostatečný počet míst a prostředků a kapacita míst pro
1. měření kontaminace fyzických osob a předmětů,
2. dekontaminaci fyzických osob a předmětů a
3. dekontaminaci částí jaderného zařízení.
§ 49
(1) Jaderné zařízení musí být podle projektu jaderného zařízení
vybaveno stacionárními a mobilními prostředky pro monitorování radiační
situace, které umožňují signalizaci překročení stanovených
monitorovacích úrovní
a) za provozních stavů,
b) při základních projektových nehodách a
c) tak, jak je to rozumně proveditelné, v rozšířených projektových
podmínkách.
(2) Stacionární monitorovací systémy musí podle projektu jaderného
zařízení poskytovat informaci o jimi měřených veličinách na blokovou
dozornu, na dozornu radiační kontroly a v havarijním řídicím středisku
nebo technickém podpůrném středisku. Stacionární monitorovací systémy
musí zajišťovat ve všech stavech jaderného zařízení monitorování
a) dávkového příkonu v místech se zhoršenou radiační situací běžně
přístupných pracovníkům obsluhy,
b) objemové aktivity radioaktivní látky v ovzduší místností běžně
přístupných pracovníkům obsluhy, kde by mohlo dojít k překročení
stanovených monitorovacích úrovní,
c) povrchové kontaminace fyzických osob a předmětů na výstupech z
kontrolovaného pásma a
d) objemové aktivity radioaktivních látek v systémech jaderného
zařízení, zejména v systému čištění plynů a v systému výpustí.
(3) Jaderné zařízení musí být podle projektu jaderného zařízení
vybaveno
a) laboratoří pro měření aktivity vzorků plynů a kapalin odebraných ze
systémů jaderného zařízení,
b) systémem monitorování vnějšího ozáření a kontaminace osob a
c) systémy pro bilancování výpustí radioaktivních látek do ovzduší a
vodotečí.
(4) Projekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na monitorování
dopadů provozu jaderného zařízení na jeho okolí a na včasné zjištění
případného úniku radioaktivních látek mimo jaderné zařízení
monitorováním
a) dávkového příkonu na hranici střeženého prostoru a v zóně
havarijního plánování a
b) aktivity radionuklidů z výpustí z jaderného zařízení.
(5) Projekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na technické
prostředky a podmínky k zajištění radiační ochrany tak, aby byly
naplněny požadavky vyhlášek o radiační ochraně a zabezpečení
radionuklidového zdroje a o monitorování radiační situace.
ČÁST SEDMÁ
ZVLÁDÁNÍ RADIAČNÍ MIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTI
§ 50
(1) Projekt jaderného zařízení s jaderným reaktorem o tepelném výkonu
vyšším než 100 MW musí zajistit vybavení jaderného zařízení
a) úkryty,
b) havarijním řídicím střediskem,
c) technickým podpůrným střediskem,
d) vnějším havarijním podpůrným střediskem,
e) záložním technickým podpůrným střediskem a
f) záložním havarijním řídicím střediskem.
(2) Havarijní řídicí středisko a technické podpůrné středisko musí být
podle projektu jaderného zařízení podle odstavce 1 umístěny v úkrytech
nebo ve zvláštních prostorách tohoto jaderného zařízení.
(3) Projekt jaderného zařízení podle odstavce 1 musí zajistit, aby
úkryty
a) byly umístěny v areálu jaderného zařízení,
b) byly odolné proti základním vnějším projektovým událostem a pro
rozšířené projektové podmínky proti odpovídajícím vlastnostem území
hodnoceným realistickým přístupem v souladu s § 12 odst. 3,
c) zajistily ochranu proti účinkům ionizujícího záření, včetně
ionizujícího záření z těžké havárie,
d) měly kapacitu pro ukrytí všech pracovníků jaderného zařízení
podílejících se na řízení a provádění odezvy na radiační mimořádnou
událost po dobu nejméně 72 hodin,
e) umožňovaly evidenci vstupujících fyzických osob a jejich kontrolu z
hlediska zajištění fyzické ochrany řídicím centrem fyzické ochrany
prostřednictvím zálohovaného komunikačního systému,
f) umožňovaly provádění dozimetrické kontroly vstupujících fyzických
osob a jejich dekontaminaci,
g) umožňovaly komunikační spojení dvěma nezávislými technickými systémy
mezi sebou a s fyzickými osobami řídícími odezvu na radiační mimořádnou
událost na shromaždištích nebo v ostatních úkrytech,
h) umožňovaly poskytování první pomoci vstupujícím fyzickým osobám,
i) byly vybaveny
1. filtroventilačním zařízením zajišťujícím ochranu proti vniknutí
radioaktivní látky,
2. systémem kyslíkové regenerace,
3. analyzátory koncentrace CO2,
4. systémem záložního elektrického napájení,
5. nouzovým zásobováním pitnou a užitkovou vodou po dobu minimálně 72
hodin,
6. nouzovým osvětlením,
7. přenosnými přístroji pro monitorování radiační situace,
8. prostředky osobní ochrany a balením jódové profylaxe pro nejvyšší
počet ukrývajících se fyzických osob a
9. skladovacími prostory pro vybavení podle bodů 5, 7 a 8.
§ 51
(1) Projekt jaderného zařízení podle § 50 odst. 1 musí zajistit, aby
úkryty nebo zvláštní prostory, v nichž je umístěno havarijní řídicí
středisko a technické podpůrné středisko,
a) byly trvale provozuschopné též v případě úplného výpadku
elektrického napájení na jaderném zařízení a v rozšířených projektových
podmínkách,
b) byly obyvatelné též za rozšířených projektových podmínek,
c) umožňovaly komunikační spojení dvěma nezávislými technickými systémy
s
1. blokovou dozornou a záložním pracovištěm a
2. fyzickými osobami řešícími vzniklou mimořádnou událost nebo krizovou
situaci podle jiného právního předpisu mimo areál jaderného zařízení a
d) umožňovaly audiovizuální komunikační spojení s
1. blokovou dozornou,
2. záložním pracovištěm a
3. organizačními útvary a pracovníky zapojenými do zvládání radiační
mimořádné události.
(2) Projekt jaderného zařízení musí zajistit vybavení úkrytů místem pro
uskladnění
a) zásob potravin pro maximální počet ukrytých osob pro dobu nejméně 72
hodin od zahájení ukrytí, jde-li o úkryty k ukrytí fyzických osob,
které se budou podílet na provádění odezvy na radiační mimořádnou
událost, a o úkryty, ve kterých je umístěno
1. havarijní řídicí středisko, nebo
2. technické podpůrné středisko, a
b) prostředků potřebných k provedení zásahu na jaderném zařízení,
jde-li o úkryty určené k ukrytí fyzických osob, které se budou podílet
na provádění odezvy na radiační mimořádnou událost.
§ 52
Projekt jaderného zařízení podle § 50 odst. 1 musí zajistit, aby
vybavení úkrytu, ve kterém je umístěno havarijní řídicí středisko, po
celou dobu zvládání havarijních podmínek a zajišťování odezvy na
radiační mimořádnou událost umožňovalo
a) vyhlášení radiační havárie a vyrozumění dotčených orgánů,
b) varování fyzických osob v areálu jaderného zařízení nebo
obyvatelstva v zóně havarijního plánování,
c) řízení evakuace fyzických osob z areálu jaderného zařízení,
d) evidenci a řízení kontroly, vyhodnocení a regulace ozáření fyzických
osob podílejících se na odezvě na radiační mimořádnou událost v areálu
jaderného zařízení,
e) podání návrhu na zavedení neodkladného ochranného opatření k ochraně
obyvatelstva v zóně havarijního plánování formou evakuace hejtmanovi
kraje,
f) informování dotčených orgánů a osob stanovených vnitřním havarijním
plánem podle § 157 odst. 2 písm. h) atomového zákona,
g) informování obyvatelstva podle § 157 odst. 2 písm. i) atomového
zákona,
h) řízení monitorování radiační situace v zóně havarijního plánovaní
podle § 157 odst. 2 písm. j) atomového zákona,
i) průběžné hodnocení výsledků monitorování radiační situace a
j) předávání dat z monitorování radiační situace Úřadu dálkovým
přístupem podle § 157 odst. 2 písm. j) atomového zákona a způsobem
podle § 21 odst. 1 písm. g) vyhlášky o podrobnostech k zajištění
zvládání radiační mimořádné události.
§ 53
Projekt jaderného zařízení podle § 50 odst. 1 musí zajistit, aby úkryt
nebo zvláštní prostor, ve kterém je umístěno technické podpůrné
středisko,
a) byl oddělen od blokové dozorny a záložního pracoviště a
b) umožňoval
1. po celou dobu zvládání havarijních podmínek a zajišťování odezvy na
radiační mimořádnou událost pracovníkům obsluhy technického podpůrného
střediska přístup k informacím ze zdrojů okamžitých a archivních dat,
které jsou potřebné pro zvládání havarijních podmínek a zajišťování
odezvy na radiační mimořádnou událost,
2. poskytování technologických dat a údajů potřebných pro provedení
odhadu skladby a aktivity uniklých radionuklidů v čase,
3. poskytování dat z monitorování radiační situace uvnitř a na hranici
střeženého prostoru a v zóně havarijního plánovaní,
4. audiovizuální monitorování technologických zařízení a sledování
zásahů prováděných v rámci odezvy na vznik havarijních podmínek a
radiační mimořádné události na jaderném zařízení a
5. včasné vyhodnocení stavu jaderného zařízení a potřebných
bezpečnostních funkcí za havarijních podmínek.
§ 54
(1) Projekt jaderného zařízení podle § 50 odst. 1 musí zajistit, aby
záložní havarijní řídicí středisko, záložní technické podpůrné
středisko a vnější havarijní podpůrné středisko
a) nebyly ovlivňovány rozšířenými projektovými podmínkami, které jsou v
areálu jaderného zařízení, a
b) plnily svoji funkci při výskytu vlastností území, které by mohly
vést ke ztrátě funkčnosti středisek, která zálohují.
(2) Projekt jaderného zařízení podle § 50 odst. 1 musí dále zajistit,
aby vnější havarijní podpůrné středisko
a) mělo vlastní systém napájení elektrickou energií,
b) umožňovalo vybavení
1. komunikačními prostředky,
2. osobními ochrannými prostředky a
3. vodou a potravinami a
c) po celou dobu zvládání havarijních podmínek a zajišťování odezvy na
radiační mimořádnou událost umožňovalo
1. průběžné hodnocení vzniklé radiační situace na základě jejího
monitorování prováděného v zóně havarijního plánovaní,
2. průběžné vypracovávání prognóz dalšího vývoje radiační situace v
zóně havarijního plánovaní a
3. provádění dozimetrické kontroly vstupujících fyzických osob a jejich
dekontaminaci.
(3) Projekt jaderného zařízení podle § 50 odst. 1 musí zajistit, aby
záložní havarijní řídicí středisko umožňovalo
a) provádění činností havarijního řídicího střediska v případě
nefunkčnosti nebo nepoužitelnosti havarijního řídicího střediska,
b) nezávisle na stavu havarijního řídicího střediska a v rozsahu
obdobném jako v havarijním řídicím středisku pracovníkům obsluhy
záložního havarijního řídicího střediska průběžný přístup k údajům o
1. stavu jaderného zařízení a
2. situaci v areálu jaderného zařízení a
c) komunikaci se všemi pracovními skupinami, které se podílejí na
zvládání radiační havárie.
(4) Projekt jaderného zařízení podle § 50 odst. 1 musí zajistit, aby
záložní technické podpůrné středisko umožňovalo
a) provádění činností technického podpůrného střediska v případě
nefunkčnosti nebo nepoužitelnosti technického podpůrného střediska,
b) nezávisle na stavu technického podpůrného střediska a v rozsahu
obdobném jako v technickém podpůrném středisku pracovníkům záložního
technického podpůrného střediska průběžný přístup k údajům o situaci v
areálu jaderného zařízení a
c) komunikaci s pracovníky obsluhy blokové dozorny nebo záložního
pracoviště.
ČÁST OSMÁ
ZABEZPEČENÍ
§ 55
Projekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na jaderné zařízení
tak, aby bylo zajištěno zabezpečení v souladu s požadavky stanovenými
atomovým zákonem, vyhláškou o zabezpečení jaderného zařízení a
jaderného materiálu a vyhláškou o radiační ochraně a zabezpečení
radionuklidového zdroje.
ČÁST DEVÁTÁ
DOKUMENTACE PRO POVOLOVANOU ČINNOST
§ 56
Předběžná bezpečnostní zpráva
Obsah předběžné bezpečnostní zprávy stanoví příloha č. 2 k této
vyhlášce.
§ 57
Provozní bezpečnostní zpráva
(1) Obsah provozní bezpečnostní zprávy stanoví příloha č. 3 k této
vyhlášce. Provozní bezpečnostní zpráva pro jaderné zařízení bez
jaderného reaktoru a pro výzkumné jaderné zařízení musí obsahovat
informace podle přílohy č. 3 k této vyhlášce v rozsahu, který je pro
takové jaderné zařízení použitelný.
(2) Obsah provozní bezpečnostní zprávy pro první fyzikální spouštění
jaderného zařízení s jaderným reaktorem, první energetické spouštění
jaderného zařízení s jaderným reaktorem nebo provoz jaderného zařízení
s jaderným reaktorem dále stanoví příloha č. 4 k této vyhlášce.
ČÁST DESÁTÁ
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 58
Oznámení
Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu
a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování
informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby
informační společnosti.
§ 59
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. listopadu 2017.
Předsedkyně:
Ing. Drábová, Ph.D., v. r.
Příl.1
Kategorie bezpečnostních funkcí pro zařazení vybraných zařízení do
bezpečnostních tříd
1. Bezpečnostní funkce a kritéria pro zařazení vybraných zařízení do
bezpečnostních tříd podle kategorie bezpečnostní funkce u jaderných
zařízení, jejichž součástí je jaderný reaktor:
1.1. Vybraná zařízení plnící bezpečnostní funkci kategorie I, kterou je
pasivní funkce systému, konstrukce nebo komponenty tlakové hranice
primárního okruhu, jsou vybranými zařízeními zařazenými do bezpečnostní
třídy 1. Do bezpečnostní třídy 1 nemusí být zařazena vybraná zařízení
patřící do tlakové hranice primárního okruhu, jejichž poškození nevede
k potřebě zásahu bezpečnostních systémů.
1.2. Vybraná zařízení plnící bezpečnostní funkce kategorie II, kterými
jsou bezpečnostní funkce s nejvyššími požadavky na spolehlivost, jsou
vybranými zařízeními zařazenými do bezpečnostní třídy 2. V případě
jaderného zařízení s jaderným reaktorem jsou těmito zařízeními vybraná
zařízení plnící pasivní funkci systému, konstrukce nebo komponenty,
kterými jsou fyzické bariéry a vybraná zařízení se zaručenou vysokou
spolehlivostí plnění aktivní bezpečnostní funkce bezpečnostních
systémů. Těmito vybranými zařízeními jsou
1.2.1. pokrytí jaderného paliva,
1.2.2. části tlakové hranice primárního okruhu, které nenáleží do
bezpečnostní třídy 1; do bezpečnostní třídy 2 nemusí být zařazena
vybraná zařízení patřící do tlakové hranice primárního okruhu, jejichž
poškození nevede k zásahu bezpečnostních systémů,
1.2.3. hermetická obálka,
1.2.4. vybraná zařízení plnící bezpečnostní funkce bezpečnostního
systému, jehož jsou součástí, a to funkce
1.2.4.1. pro rychlé odstavení jaderného reaktoru podle potřeby tak, aby
při výskytu abnormálního provozu nedošlo k jeho rozvoji do havarijních
podmínek,
1.2.4.2. pro rychlé odstavení jaderného reaktoru nutné ke zmírnění
následků základních projektových nehod,
1.2.4.3. pro udržení dostatečného množství chladivá pro chlazení
aktivní zóny v průběhu základních projektových nehod, při kterých
nedošlo k porušení tlakové hranice primárního okruhu, a po odeznění
příčin těchto havarijních podmínek,
1.2.4.4. pro zajištění odvodu tepla z aktivní zóny a k omezení
poškození jaderného paliva při základní projektové nehodě s porušením
hranice primárního okruhu,
1.2.4.5. nezbytné pro odvod zbytkového tepla z aktivní zóny v průběhu
provozních stavů a při základní projektové nehodě, při které nedošlo k
porušení integrity hranice primárního okruhu,
1.2.4.6. nezbytné pro omezení úniků radioaktivní látky z hermetické
obálky v průběhu havarijních podmínek a po dosažení stabilizovaného
podkritického stavu jaderného zařízení při základní projektové nehodě,
1.2.4.7. nezbytné pro dodávku energií nebo pro řízení provozu vybraných
zařízení zařazených do bezpečnostní třídy 2 při plnění jejich
bezpečnostních funkcí,
1.2.4.8. ochranného nebo informačního systému kontroly a řízení, pokud
1.2.4.8.1. je bezpečnostní funkce požadována pro dosažení
stabilizovaného podkritického stavu, k zabránění vzniku závažnější než
základní projektové nehody a ke zmírnění důsledků základní projektové
nehody,
1.2.4.8.2. by porucha nebo nežádoucí spuštění funkce vybraného zařízení
mohly vést k nežádoucím důsledkům a není k dispozici funkce jiného
vybraného zařízení bezpečnostní třídy 2, která by zabránila rozvoji do
havarijních podmínek závažnějších než základní projektová nehoda, nebo
1.2.4.8.3. by bezpečnostní funkce byla nutná pro zajištění informace
nezbytné pro provedení činností pracovníků obsluhy nutných k dosažení
stabilizovaného podkritického stavu jaderného zařízení.
1.3. Vybraná zařízení nezařazená do bezpečnostní třídy 1 nebo 2, plnící
bezpečnostní funkce kategorie III, kterými jsou bezpečnostní funkce,
které jsou při dosahování stejného bezpečnostního cíle projektovými
opatřeními nahraditelné, jsou vybranými zařízeními zařazenými do
bezpečnostní třídy 3. U jaderných zařízení s jaderným reaktorem jde o
bezpečnostní funkce
1.3.1. pro zabránění nepřijatelným změnám reaktivity,
1.3.2. pro udržení jaderného reaktoru ve stabilizovaném podkritickém
stavu po všech činnostech, které vedly k jeho odstavení, a po každém z
jeho odstavení,
1.3.3. pro udržení dostatečného množství chladiva pro chlazení aktivní
zóny jaderného reaktoru při všech provozních stavech zohledněných v
projektu jaderného zařízení,
1.3.4. pro odvod tepla z bezpečnostních systémů do okolního prostředí,
neomezuje-li ztráta této funkce v důsledku jednoduché poruchy jakékoliv
konstrukce nebo komponenty funkci zajišťujícího vybraného zařízení
provedení bezpečnostních funkcí podle bodů 1.2.4.4 a 1.2.4.5,
1.3.5. pro omezení úniku radioaktivní látky z hermetické obálky v
rozšířených projektových podmínkách,
1.3.6. pro udržení ozáření pracovníků jaderného zařízení a obyvatelstva
při radiační mimořádné události v havarijních podmínkách, včetně
událostí, jejichž následkem může dojít k únikům radioaktivních látek a
šíření ionizujícího záření ze zdrojů ionizujícího záření, nacházejících
se mimo systém ochranné obálky, pod stanovenými referenčními úrovněmi,
1.3.7. pro udržení podmínek prostředí nutných pro provoz bezpečnostních
systémů a pro přístup pracovníků obsluhy jaderného zařízení k provádění
činností důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti, radiační ochrany,
technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační
mimořádné události a zabezpečení uvnitř jaderného zařízení,
1.3.8. pro zabránění únikům radioaktivních látek z ozářeného jaderného
paliva dopravovaného nebo skladovaného uvnitř jaderného zařízení v
průběhu provozních stavů mimo jaderný reaktor,
1.3.9. pro odvod rozpadového tepla z ozářeného jaderného paliva
skladovaného uvnitř jaderného zařízení mimo jaderný reaktor,
1.3.10. pro udržení podkritičnosti jaderného paliva skladovaného uvnitř
jaderného zařízení mimo jaderný reaktor,
1.3.11. pro řízení výpusti radioaktivních látek v provozních stavech,
1.3.12. pro dodávku energií nebo pro řízení provozu vybraných zařízení
zařazených do bezpečnostní třídy 3 při plnění jejich bezpečnostních
funkcí,
1.3.13. pro zajištění provozuschopnosti jiných vybraných zařízení při
plnění jejich bezpečnostních funkcí, s výjimkou dodávek energie nebo
řízení jejich provozu,
1.3.14. pro předcházení poruchám vybraných zařízení, pokud by mohly
vést k narušení plnění jejich bezpečnostních funkcí, nebo pro omezení
následků těchto poruch,
1.3.15. pro nahrazení bezpečnostní funkce vybraných zařízení zařazených
do bezpečnostní třídy 2 nebo 3 diverzními prostředky při ztrátě jejich
funkce v důsledku poruchy ze společné příčiny,
1.3.16. systémů kontroly a řízení, které řídí nebo umožňují pracovníkům
obsluhy řídit provoz jaderného zařízení tak, aby parametry jaderného
zařízení byly udržovány v mezích stanovených projektem jaderného
zařízení, jestliže
1.3.16.1. tyto systémy kontroly a řízení jsou nezbytné po dosažení
stabilizovaného podkritického stavu jaderného zařízení pro dosažení a
udržení bezpečného stavu jaderného zařízení nebo pro zabránění
nežádoucímu rozvoji havarijních podmínek,
1.3.16.2. by pro nápravu důsledků chybné funkce těchto systémů kontroly
a řízení bylo nezbytné uvést do činnosti vybraná zařízení bezpečnostní
třídy 2,
1.3.16.3. funkce těchto systémů kontroly a řízení významně omezuje
četnost zásahu vybraných zařízení zařazených do bezpečnostní třídy 2
při zvládání abnormálního provozu,
1.3.16.4. tyto systémy kontroly a řízení jsou jediným prostředkem pro
kontrolu schopnosti vybraných zařízení bezpečnostní třídy 2 plnit jim
přiřazené bezpečnostní funkce,
1.3.16.5. funkce tohoto systému kontroly a řízení je jediným
prostředkem pro řízení sledovaného provozního parametru jaderného
zařízení, nebo
1.3.16.6. tyto systémy kontroly a řízení plní další funkce, které
1.3.16.6.1. odpovídají technické specifikaci podle bodu 1.3.15,
1.3.16.6.2. slouží k zabránění vzniku nebo omezení důsledků méně
významných úniků radionuklidů mimo jaderné zařízení, nebo
1.3.16.6.3. jsou potřebné pro monitorování a signalizaci vzniku a
důsledků vnitřních událostí a parametrů vlastností území působících
negativně na úroveň zajištění jaderné bezpečnosti, radiační ochrany,
technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační
mimořádné události a zabezpečení, nebo
1.3.17. konstrukcí a komponent systému přeměny energie, zejména
sekundárního okruhu, jejichž selhání může působit negativně na úroveň
zajištění jaderné bezpečnosti, radiační ochrany a technické
bezpečnosti, pokud nejsou zařazeny do bezpečnostní třídy 2 v souladu s
bodem 1.2.4.5, přesahuje-li tlak jejich pracovního média při výpočtové
teplotě 100 °C hodnotu 4 MPa a světlost jejich potrubí je větší než
DN200.
2. Bezpečnostní funkce a kritéria pro zařazení vybraných zařízení do
bezpečnostních tříd podle kategorie bezpečnostní funkce u jaderných
zařízení pro nakládání s radioaktivním odpadem:
2.1. Obalové soubory, které plní bezpečnostní fúnkci kategorie II,
kterou je fůnkce íýzické bezpečnostní bariéry pro skladování
radioaktivního odpadu vzniklého z přepracovaného jaderného paliva nebo
ukládání vyhořelého a ozářeného jaderného paliva a radioaktivního
odpadu vzniklého z přepracovaného jaderného paliva, jsou vybranými
zařízeními zařazenými do bezpečnostní třídy 2.
2.2. Vybraná zařízení, která plní bezpečnostní funkci kategorie III,
kterou je pasivní funkce systému, konstrukce nebo komponenty fyzické
bariéry a bezpečnostní funkce nezbytná pro zamezení úniku radioaktivní
látky nebo šíření ionizujícího záření do životního a pracovního
prostředí v průběhu všech projektem jaderného zařízení uvažovaných
stavů jaderného zařízení, včetně funkcí monitorování parametrů
obalového souboru pro skladování radioaktivního odpadu vzniklého z
přepracovaného jaderného paliva nebo dalších bezpečnostní funkcí
jaderných zařízení pro nakládání s radioaktivním odpadem, jsou
vybranými zařízeními zařazenými do bezpečnostní třídy 3.
3. Bezpečnostní funkce a kritéria pro zařazení vybraných zařízení do
bezpečnostních tříd podle kategorie bezpečnostní funkce u jaderných
zařízení pro skladování vyhořelého jaderného paliva:
3.1. Obalové soubory, které plní bezpečnostní funkci kategorie II,
kterou je funkce fyzické bezpečnostní bariéry při skladování vyhořelého
jaderného paliva, jsou vybranými zařízeními zařazenými do bezpečnostní
třídy 2.
3.2. Vybraná zařízení, která plní bezpečnostní funkci kategorie II,
kterou je zajištění podkritičnosti jaderného materiálu v mokrém skladu
jaderného paliva, jsou vybranými zařízeními zařazenými do bezpečnostní
třídy 2.
3.3. Vybraná zařízení, která plní bezpečnostní funkci kategorie II,
kterou je funkce fyzické bezpečnostní bariéry a bezpečnostní funkce
bránící vzniku radiační mimořádné události v průběhu všech projektem
jaderného zařízení uvažovaných provozních stavů, včetně funkce
monitorování parametrů obalového souboru pro skladování vyhořelého a
ozářeného jaderného paliva, prokazujících dodržování limitů a podmínek,
jsou vybranými zařízeními zařazenými do bezpečnostní třídy 3.
4. Bezpečnostní funkce a kritéria pro zařazení vybraných zařízení do
bezpečnostních tříd podle kategorie bezpečnostní funkce u jaderných
zařízení pro výrobu, zpracování a skladování jaderného materiálu:
4.1. Vybraná zařízení, která plní bezpečnostní funkci kategorie II,
kterou je udržení podkritičnosti jaderného materiálu, jsou vybranými
zařízeními zařazenými do bezpečnostní třídy 2.
4.2. Vybraná zařízení, která plní bezpečnostní funkci kategorie III,
kterou je funkce fyzické bariéry pro zamezení vzniku radiační mimořádné
události při výrobě, zpracování a skladování jaderného materiálu, jsou
vybranými zařízeními zařazenými do bezpečnostní třídy 3.
5. Doplňující kritéria pro zařazení vybraných zařízení do
bezpečnostních tříd:
5.1. Pokud část vybraného zařízení plní méně významnou bezpečnostní
funkci, je zařazena do bezpečnostní třídy podle bezpečnostní funkce,
kterou plní.
5.2. Pokud je stejnou bezpečnostní funkci schopno plnit více vybraných
zařízení současně, zařazuje se do bezpečnostní třídy podle bodů 1 až 4
vybrané zařízení cíleně určené projektem jaderného zařízení k plnění
této bezpečnostní funkce.
5.3. Hranice bezpečnostních tříd v potrubním systému, který je vybraným
zařízením, jsou stanoveny na první oddělovací armatuře, zařazené do
stejné bezpečnostní třídy, která brání ztrátě bezpečnostní funkce
tohoto potrubního systému v důsledku ztráty pracovního média.
5.4. Elektrická zařízení systémů nouzového napájení, ze kterých jsou
napájena vybraná zařízení zařazená do bezpečnostní třídy 2, jsou
vybranými zařízeními zařazenými do bezpečnostní třídy 2. Z těchto
elektrických zařízení mohou být napájena rovněž vybraná zařízení
vyžadující napájení a ovládání v bezpečnostní třídě 3 nebo zařízení bez
požadavků na elektrické napájení a ovládání z vybraných zařízení, je-li
zajištěna ochrana napájených vybraných zařízení bezpečnostní třídy 2
před důsledky jejich poruchy.
5.5. Elektrická zařízení systémů nouzového napájení, ze kterých jsou
napájeny spotřebiče vyžadující napájení a ovládání z vybraných zařízení
zařazených do bezpečnostní třídy 3, jsou vybranými zařízeními
zařazenými do bezpečnostní třídy 3.
5.6. Přívodní jistič u rozvaděčů zapojených ve smyčce s dalšími
rozvaděči, které jsou vybranými zařízeními zařazenými do bezpečnostní
třídy 3, v jejichž vývodech není spotřebič vyžadující napájení z
vybraných zařízení, je vybraným zařízením zařazeným do bezpečnostní
třídy 3. Kabeláž sloužící pro zajištění funkce vybraného zařízení je
vybraným zařízením zařazeným do stejné bezpečnostní třídy jako vybrané
zařízení, pro které je určena.
5.7. Do stejné bezpečnostní třídy jsou zařazována vybraná zařízení,
patřící mezi systémy kontroly a řízení, pokud jsou určena pro plnění
stejné bezpečnostní funkce.
5.8. Měřící okruhy, které tvoří kanál s ovládacími okruhy a výkonnými
zařízeními, jsou vybranými zařízeními zařazenými do téže bezpečnostní
třídy, jako ovládací okruhy a výkonná zařízení.
5.9. Pokud jsou měřící nebo ovládací okruh stejného kanálu zařazeny na
základě technologických funkcí do různých bezpečnostních tříd, jsou
5.9.1. samostatné části měřícího nebo ovládacího kanálu vybraným
zařízením zařazeným do bezpečnostní třídy ovládaného vybraného zařízení
a
5.9.2. společné části měřícího nebo ovládacího okruhu zařazeny do
bezpečnostně nejvýznamnější bezpečnostní třídy propojených vybraných
zařízení.
Příl.2
Obsah předběžné bezpečnostní zprávy
Předběžná bezpečnostní zpráva musí obsahovat
1. základní informace o vlastnostech území, o projektu jaderného
zařízení a doplňující informace aktualizující údaje v zadávací
bezpečnostní zprávě,
2. informace o plnění požadavků na jadernou bezpečnost a na projekt
jaderného zařízení stanovených právními předpisy a dokumentací pro
povolovanou činnost, kterou je výstavba jaderného zařízení; odchylky od
dokumentace pro povolovanou činnost, kterou je umístění jaderného
zařízení, musí být odůvodněny,
3. pro systémy, stavební a strojní konstrukce, komponenty a zařízení
informace zahrnující
3.1. popis projektového řešení systému, stavební a strojní konstrukce a
komponenty nebo zařízení,
3.2. projektová východiska pro návrh systému, konstrukce nebo
komponenty,
3.3. přehled všech požadavků uplatněných v projektu jaderného zařízení
na systémy, stavební a strojní konstrukce, komponenty nebo zařízení z
hlediska jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, monitorování radiační
situace, zvládání radiační mimořádné události, zabezpečení a nešíření
jaderných zbraní a
3.4. doklady splnění požadavků podle bodu 3.3 v projektu jaderného
zařízení,
4. projektem jaderného zařízení použité parametry hodnocení jaderné
bezpečnosti a technické bezpečnosti, spolehlivosti a životnosti,
5. pro požadavky podle bodu 3.3, jejichž naplnění nelze v předběžné
bezpečnostní zprávě doložit,
5.1. popis způsobu, jak bude naplnění požadavků doloženo, a
5.2. výčet dokumentace, ve které budou doklady podle bodu 5.1 obsaženy,
6. popis jaderného zařízení,
7. popis základních systémů jaderného zařízení,
8. popis uplatňovaných procesů a průkazy jaderné bezpečnosti v rozsahu
provozní bezpečnostní zprávy podle přílohy č. 3 k této vyhlášce; pro
požadavky, jejichž naplnění nelze doložit, se uplatní bod 5 nebo musí
být poskytnuta informace o budoucím naplnění příslušných bezpečnostních
a technických požadavků a cílů, a
9. popis zajištění připravenosti k odezvě na radiační havárii v zóně
havarijního plánování, pokud se stanovuje, a posouzení, zda lze
realizovat včasné zavedení a úplné uskutečnění všech neodkladných
ochranných opatření za podmínek radiační havárie jaderného zařízení,
zejména vzhledem k rozložení obyvatelstva a přítomnosti sídelních
útvarů nacházejících se v zóně havarijního plánování.
Příl.3
Obsah provozní bezpečnostní zprávy
Provozní bezpečnostní zpráva musí obsahovat
1. aktualizované základní informace o vlastnostech území, o projektu
jaderného zařízení a doplňující informace k předběžné bezpečnostní
zprávě,
2. informace o splnění požadavků na jadernou bezpečnost, radiační
ochranu, technickou bezpečnost, monitorování radiační situace, zvládání
radiační mimořádné události a zabezpečení jaderného zařízení
stanovených v předběžné bezpečnostní zprávě; odchylky od předběžné
bezpečnostní zprávy musí být odůvodněny,
3. aktuální informace o systémech, konstrukcích a komponentách
jaderného zařízení zahrnující
3.1. popis projektového řešení systému, stavební a strojní konstrukce a
komponenty nebo zařízení,
3.2. hlavní informace z projektových východisek pro systém, konstrukci
nebo komponentu,
3.3. přehled požadavků uplatněných v projektu jaderného zařízení na
systémy, stavební a strojní konstrukce, komponenty nebo zařízení z
hlediska jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, monitorování radiační
situace, zvládání radiační mimořádné události, zabezpečení a nešíření
jaderných zbraní a
3.4. doklady o splnění požadavků podle bodu 3.3 v projektu jaderného
zařízení,
4. popis a zdůvodnění změn projektu jaderného zařízení popsaného v
předběžné bezpečnostní zprávě, včetně prokázání zachování bezpečnosti
technického řešení jaderného zařízení,
5. vyhodnocení výsledků kontrol a zkoušek z etapy výstavby jaderného
zařízení a vyhodnocení výsledků doplňujících výpočtů a měření
vyplývajících z požadavků předběžné bezpečnostní zprávy,
6. požadavky na provoz jaderného zařízení z hlediska jaderné
bezpečnosti, radiační ochrany, monitorování radiační situace, zvládání
radiační mimořádné události a zabezpečení a popis a průkazy jejich
naplnění ve všech provozních stavech, při řešení neshod a provozních
událostí a při údržbě a opravách zařízení,
7. hodnocení dosažených parametrů jaderné bezpečnosti, radiační
ochrany, monitorování radiační situace, zabezpečení, spolehlivosti a
životnosti a stanovení způsobu a intervalu jejich dalšího sledování,
8. vyhodnocení kvality jednotlivých procesů a jejich výstupů a naplnění
požadavků na projekt jaderného zařízení a
9. popis technických prostředků určených podle vyhlášky o podrobnostech
k zajištění zvládání radiační mimořádné události k zajištění
9.1. vyhlášení radiační mimořádné události a vyrozumění o jejím vzniku,
9.2. řízení a provádění odezvy na radiační mimořádnou událost,
9.3. komunikačního spojení osob řídících odezvu na radiační mimořádnou
událost se shromaždišti a
9.4. komunikačního spojení v rámci systému organizování shromažďování
nebo ukrytí a odchodu nebo evakuace fyzických osob ze shromaždišť nebo
úkrytu.
Příl.4
Obsah provozní bezpečnostní zprávy pro jaderné zařízení s jaderným
reaktorem
Provozní bezpečnostní zpráva pro první fyzikální spouštění jaderného
zařízení s jaderným reaktorem, první energetické spouštění jaderného
zařízení s jaderným reaktorem nebo provoz jaderného zařízení s jaderným
reaktorem musí obsahovat
1. popis jaderného zařízení s jaderným reaktorem,
2. popis základních systémů jaderného zařízení s jaderným reaktorem a
3. popis uplatňovaných procesů a průkazy jaderné bezpečnosti, radiační
ochrany, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné
události a zabezpečení jaderného zařízení s jaderným reaktorem.
Obsah provozní bezpečnostní zprávy podle bodu 1 až 3 musí zahrnout
následující informace:
1. Úvodní část, zahrnující
a) informace o účelu, přípravě a struktuře provozní bezpečnostní
zprávy,
b) informace o žadateli o povolení a o dotčených osobách,
c) obecný popis jaderného zařízení,
d) srovnání s obdobnými projekty jaderných zařízení a srovnání s
obsahem předběžné bezpečnostní zprávy,
e) technické informace o nových technologiích zavedených v projektu
jaderného zařízení,
f) informace o provozních stavech jaderného zařízení,
g) informace o systému řízení žadatele o povolení,
h) souhrnný seznam podkladů použitých pro zpracování provozní
bezpečnostní zprávy,
i) výkresy a další grafické přílohy a
j) informace o stanovení a způsobu plnění požadavků týkajících se
jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti,
monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události,
zabezpečení a nešíření jaderných zbraní.
2. Vlastnosti území, zahrnující
a) souhrnné hodnocení specifických vlastností území,
b) informace o geografii a demografii,
c) informace o vlastnostech území a událostech, které mohou být
způsobeny činností člověka,
d) informace o vnitřních událostech, které mohou vzniknout v areálu
jaderného zařízení,
e) výsledky hodnocení vlastností území z hlediska meteorologie,
hydrologie a geologických, seismických, hydrogeologických a
inženýrsko-geologických poměrů,
f) informace o radiační situaci v území v důsledku vnějších zdrojů
ozáření,
g) zajištění připravenosti k odezvě na radiační mimořádnou událost v
zóně havarijního plánování, pokud je stanovena, a posouzení, zda lze
realizovat včasné zavedení a úplné uskutečnění všech neodkladných
opatření pro ochranu obyvatelstva za podmínek radiační havárie
jaderného zařízení, zejména vzhledem k rozložení obyvatelstva a
přítomnosti sídelních útvarů nacházejících se v zóně havarijního
plánování, a
h) informace o monitorování parametrů charakterizujících vlastnosti
území.
3. Projekt systémů, stavebních a strojních konstrukcí a komponent a
zařízení, zahrnující informace o
a) projektových východiscích projektu jaderného zařízení týkajících se
zajištění jaderné bezpečnosti,
b) zařazení systémů, konstrukcí a komponent do bezpečnostních tříd,
c) klasifikaci zatížení systémů, konstrukcí a komponent pro stanovení
způsobu ochrany
1. z hlediska seismicity,
2. před klimatickými účinky,
3. před vnějšími a vnitřními záplavami,
4. před letícími předměty a explozemi,
5. proti dynamickým účinkům postulovaných porušení potrubních systémů a
6. proti zemětřesení,
d) projektu stavebních konstrukcí 1. kategorie seismické odolnosti,
e) projektu strojních systémů a komponent,
f) seismické a dynamické odolnosti zařízení strojního, elektro a
systémů kontroly a řízení,
g) kvalifikaci na prostředí,
h) projektu potrubních systémů a
i) závitových spojích.
4. Jaderný reaktor, zahrnující souhrnný popis jaderného reaktoru a
informace o
a) projektu jaderného paliva,
b) jaderných charakteristikách aktivní zóny,
c) tepelných a hydraulických charakteristikách aktivní zóny,
d) materiálech jaderného reaktoru a
e) projektu systémů řízení reaktivity.
5. Systém chlazení jaderného reaktoru a navazující systémy, zahrnující
popisy a charakteristiky
a) systému chlazení reaktoru a tlakové hranice chladícího okruhu,
b) tlakové nádoby jaderného reaktoru,
c) hlavních cirkulačních čerpadel,
d) parogenerátorů,
e) potrubí primárního okruhu,
f) systému řízení tlaku v primárním okruhu,
g) podpěr a opěr komponent systému chlazení jaderného reaktoru,
h) uzavíracích a oddělovacích armatur systému chlazení jaderného
reaktoru,
i) pomocných systémů primárního okruhu a
j) požadavků a opatření pro umožnění přístupu pracovníků obsluhy pro
kontrolu a údržbu systému chlazení jaderného reaktoru za provozu.
6. Bezpečnostní systémy, zahrnující popisy a charakteristiky
a) celkové koncepce bezpečnostních systémů,
b) systému ochranné obálky,
c) systémů havarijního chlazení aktivní zóny,
d) systémů pro zajištění podmínek pro činnost obsluhy a pro
obyvatelnost dozoren,
e) systémů havarijního napájení parogenerátorů,
f) systémů pro odstraňování a řízení koncentrací štěpných produktů,
g) systému havarijního odvodu paroplynové směsi z primárního okruhu a
h) ostatních bezpečnostních systémů.
7. Systémy kontroly a řízení, zahrnující popisy a charakteristiky
a) celkové koncepce systémů kontroly a řízení,
b) ochranného systému pro spouštění systému rychlého odstavení
jaderného reaktoru a pro spouštění a řízení zásahů výkonných
bezpečnostních systémů,
c) systémů zajišťujících bezpečné odstavení jaderného reaktoru,
d) informačních systémů důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti,
e) ostatních systémů důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti,
f) řídicích systémů podílejících se na zajišťování jaderné bezpečnosti,
g) prostředků a opatření pro diverzní iniciaci a řízení bezpečnostních
funkcí a
h) systémů pro přenos dat.
8. Elektrické systémy, zahrnující popisy a charakteristiky
a) celkové koncepce elektrických systémů,
b) koncepce vnějších elektrických systémů,
c) koncepce vnitřních elektrických systémů s oddělenými informacemi o
1. systémech zajištěného střídavého napájení a
2. systémech zajištěného stejnosměrného napájení,
d) kabeláže a kabelových tras,
e) systémů uzemnění a ochrany před bleskem a
f) ostatních elektrických systémů.
9. Pomocné systémy a stavební objekty, zahrnující popisy a
charakteristiky
a) systémů pro skladování jaderného paliva a manipulaci s ním,
b) systémů zásobování vodou a chlazení, zahrnujících
1. systémy chlazení vybraných zařízení,
2. systém cirkulační chladící vody,
3. systém doplňování demineralizované vody,
4. systém zajištěného koncového jímače tepla,
5. systémy zásobování pitnou a užitkovou vodou a
6. systémy zpracování a vypouštění odpadních vod,
c) pomocných provozních systémů, zahrnujících
1. systémy stlačeného vzduchu,
2. systémy odběru vzorků médií,
3. drenážní systémy pro zpracování aktivních vod,
4. systém stlačeného dusíku a
5. systém skladování a rozvodu vodíku,
d) systémů klimatizace, vytápění, chlazení a ventilace, zahrnujících
vzduchotechnické systémy
1. dozoren a záložních pracovišť,
2. bazénů skladování,
3. pomocných systémů a aktivních provozů,
4. strojovny,
5. místností bezpečnostních systémů a
6. záložních dieselgenerátorů,
e) diagnostických systémů pro indikaci poruch a neshod,
f) dalších pomocných systémů, zahrnujících
1. systémy protipožární ochrany,
2. komunikační systémy,
3. pomocné systémy dieselgenerátorů a
4. zvedací zařízení a jeřáby a zavážecí stroj, a
g) staveb a konstrukcí, zahrnujících
1. základové konstrukce,
2. konstrukce a budovy jaderné části jaderného zařízení a
3. ostatní stavební objekty.
10. Systémy konverze páry a energie, zahrnující popisy a
charakteristiky
a) celkové koncepce systému,
b) hlavních parovodů systému,
c) systémů napájecí vody a odluhů parogenerátorů,
d) turbogenerátoru, kondenzátoru a pomocných systémů turbíny a
e) opatření proti roztržení hlavních parovodů a potrubí napájecí vody.
11. Nakládání s radioaktivním odpadem, zahrnující popisy a
charakteristiky
a) zdrojů radioaktivního odpadu,
b) systémů nakládání s kapalným, plynným a pevným radioaktivním odpadem
a
c) systémů pro monitorování funkcí systémů nakládání s radioaktivním
odpadem.
12. Způsob zajištění radiační ochrany, zahrnující popisy a
charakteristiky
a) provozního programu radiační ochrany a uplatňování principů její
optimalizace,
b) evidence zdrojů ionizujícího záření,
c) projektového řešení radiační ochrany a
d) způsobu hodnocení ozáření fyzických osob a uplatnění principů
zajištění radiační ochrany.
13. Provozní hlediska, zahrnující popisy
a) organizační struktury provozovatele jaderného zařízení,
b) způsobu přípravy pracovníků jaderného zařízení,
c) implementace provozních programů týkajících se
1. údržby, dohledu, kontrol a zkoušek,
2. řízení návrhu aktivní zóny a manipulací s jaderným palivem,
3. řízení životnosti a stárnutí,
4. řízení změn na jaderném zařízení,
5. systému zpětné vazby,
6. dokumentace a záznamů a
7. řízení odstávek,
d) systému vnitřních předpisů týkajících se
1. administrativních opatření,
2. normálního provozu a
3. zvládání abnormálního provozu, havarijních podmínek a jiných
mimořádných událostí,
e) způsobů a výsledků hodnocení ukazatelů bezpečnosti provozu jaderného
zařízení,
f) systému nezávislého hodnocení způsobu řízení provozu a
g) opatření k zajištění fyzické ochrany jaderného zařízení.
14. Systém přípravy a provádění programů kontrol a zkoušek při
výstavbě, uvádění do provozu a během provozu jaderného zařízení,
zahrnující
a) popis koncepce a rozsahu programů zkoušek,
b) specifické informace, které mají být do provozní bezpečnostní zprávy
zahrnuty před zahájením výstavby jaderného zařízení,
c) informace o programech zkoušek prováděných při prvním fyzikálním
spouštění jaderného zařízení a prvním energetickém spouštění jaderného
zařízení, po odstávkách k výměně jaderného paliva a po realizaci změn
projektu jaderného zařízení a
d) informace o speciálních programech zkoušek vybraných zařízení.
15. Bezpečnostní analýzy základních projektových událostí, zahrnující
a) úvodní obecné informace o
1. souboru vstupních dat pro bezpečnostní analýzy,
2. údajích souvisejících s těmito analýzami a uvedených v ostatních
částech provozní bezpečnostní zprávy,
3. výběru postulovaných iniciačních událostí pro analýzy základních
projektových událostí,
4. kategorizaci základních projektových událostí a jejich zařazení do
skupin,
5. výpočetních programech, modelech a postupech použitých pro analýzy,
6. nastavení bezpečnostních systémů a ochran,
7. kritériích přijatelnosti pro jednotlivé skupiny analýz a
8. způsobu prezentace výsledků analýz v této části provozní
bezpečnostní zprávy a
b) výsledky analýz základních projektových událostí
1. vedoucích ke zvýšení odvodu tepla z jaderného reaktoru sekundárním
okruhem,
2. vedoucích ke snížení odvodu tepla z jaderného reaktoru sekundárním
okruhem,
3. vedoucích ke snížení průtoku chladiva primárním okruhem,
4. vyvolaných anomáliemi reaktivity a distribuce výkonu v aktivní zóně,
5. vyvolaných zvýšením množství chladiva v primárním okruhu,
6. vyvolaných snížením množství chladiva v primárním okruhu,
7. způsobujících úniky radioaktivních látek ze subsystémů nebo
komponent jaderného zařízení a
8. na jaderném zařízení s odstaveným jaderným reaktorem a v bazénech
skladování ozářeného jaderného paliva.
16. Limity a podmínky, zahrnující informace o
a) cílech, zdrojích a použití limitů a podmínek,
b) bezpečnostních limitech pro provoz jaderného zařízení,
c) limitním nastavení ochranných systémů,
d) limitních podmínkách pro provoz,
e) požadavcích na provádění provozních kontrol,
f) administrativních opatřeních pro zajištění bezpečného provozu
jaderného zařízení a
g) podkladech použitých pro zdůvodnění limit a podmínek.
17. Systém řízení, zahrnující popis
a) koncepce systému řízení a jeho působení v jednotlivých fázích
životního cyklu jaderného zařízení,
b) specifických aspektů systému řízení,
c) hodnocení kultury bezpečnosti,
d) hodnocení účinnosti systému řízení a
e) hodnocení systému řízení kvality systémů, konstrukcí a komponent s
vlivem na jadernou bezpečnost.
18. Inženýrská psychologie-ergonomie, zahrnující
a) popis programu sledování a řízení vlivu lidského faktoru na procesy
důležité z hlediska jaderné bezpečnosti, optimalizace vztahu mezi
člověkem a strojem,
b) analýzu vhodnosti zvoleného podílu pracovníků obsluhy jaderného
zařízení na provádění bezpečnostních funkcí,
c) informace o systému obsazování pracovních pozic a o uplatnění
systému kvalifikace pracovníků,
d) analýzu vhodnosti zohlednění podílu lidských činností při tvorbě
vnitřních předpisů,
e) doložení správnosti uplatnění principů a kritérií oboru lidského
faktoru v projektu rozhraní mezi člověkem a strojem jaderného zařízení,
zejména v projektu blokové dozorny, záložního řídícího pracoviště a
technického podpůrného střediska jaderného zařízení,
f) informace o verifikaci a validaci výsledků programu hodnocení vlivu
lidského faktoru a
g) informace o způsobu a výsledcích monitorování lidského výkonu.
19. Pravděpodobnostní hodnocení bezpečnosti, obsahující
a) popis a zdůvodnění účelu a rozsahu předkládaného pravděpodobnostního
hodnocení bezpečnosti jaderného zařízení z hlediska rizika ozáření
obyvatelstva,
b) informace o způsobu využití výsledků pravděpodobnostního hodnocení
bezpečnosti,
c) hodnocení kvality provedeného pravděpodobnostního hodnocení
bezpečnosti a jeho neurčitostí,
d) popis a vyhodnocení výsledků pravděpodobnostního hodnocení
bezpečnosti a
e) identifikaci projektových a provozních opatření významně
přispívajících k zajištění jaderné bezpečnosti.
20. Zvládání radiační mimořádné události, zahrnující
a) v případě, že je stanovena zóna havarijního plánování, popis
stavebního a souvisejícího technického vybavení potřebného k tomu, aby
na jaderném zařízení byla v plném rozsahu zajištěna připravenost k
odezvě na radiační havárii, zejména
1. úkrytů,
2. havarijního řídícího střediska,
3. záložního havarijního řídícího střediska,
4. technického podpůrného střediska,
5. záložního technického podpůrného střediska a
6. vnějšího havarijního podpůrného střediska a
b) v případě, že není stanovena zóna havarijního plánování, popis
technických prostředků určených podle vyhlášky o podrobnostech k
zajištění zvládání radiační mimořádné události k zajištění
1. vyhlášení radiační mimořádné události a vyrozumění o jejím vzniku,
2. řízení a provádění odezvy na radiační mimořádnou událost,
3. komunikačního spojení osob řídících odezvu na radiační mimořádnou
událost se shromaždišti a
4. komunikačního spojení v rámci systému organizování shromažďování
nebo ukrytí a odchodu nebo evakuace osob ze shromaždišť nebo úkrytů.
21. Vyřazování z provozu jaderného zařízení, zahrnující
a) popis přístupů k plnění požadavků právních předpisů na vyřazování z
provozu jaderného zařízení,
b) identifikaci volby z možných přístupů k vyřazování z provozu
jaderného zařízení a její zdůvodnění,
c) popis koncepce vyřazování z provozu jaderného zařízení a
d) aktuálně předpokládaný časový plán vyřazování z provozu jaderného
zařízení.
22. Zvládání událostí a scénářů rozšířených projektových podmínek
nepřecházejících do těžkých havárií, zahrnující
a) popis cílů hodnocení schopnosti jaderného zařízení zvládat rozšířené
projektové podmínky,
b) odkazy na části provozní bezpečnostní zprávy obsahující informace
potřebné pro hodnocení odolnosti jaderného zařízení v rozšířených
projektových podmínkách,
c) popis typů hodnocených událostí a scénářů a kategorizace těchto
scénářů a
d) popisy metody výběru, způsobu řešení a výsledků analýz těchto
scénářů, které musí obsahovat
1. zdůvodnění výběru iniciačních událostí a scénářů,
2. zdůvodnění výběru kritérií přijatelnosti pro výsledky analýz,
3. základní předpoklady analýz, počáteční podmínky a informace o
použitých výpočetních prostředcích a
4. shrnutí a hodnocení výsledků analýzy.
23. Opatření pro zabránění vzniku a omezení důsledků těžkých havárií a
analýzy postulovaných těžkých havárií, zahrnující
a) popis bezpečnostních cílů analýz těžkých havárií,
b) rozbor způsobů prevence vzniku a rozvoje těžkých havárií s odkazy na
analýzy podle bodů 19 a 22,
c) identifikaci prostředků použitelných pro omezení následků těžkých
havárií,
d) popis a zdůvodnění výběru analyzovaných variant těžkých havárií,
shrnutí výsledků jejich analýz a rozbor postupů aplikovatelných k
omezení jejich následků,
e) popis řízení zvládání těžkých havárií,
f) rozbor výsledků deterministické analýzy odolnosti tlakové nádoby
jaderného reaktoru a systému ochranné obálky při těžké havárii a
g) rozbor účinnosti projektových opatření a rozumně proveditelných
úprav projektu jaderného zařízení zaměřených na praktické vyloučení
vzniku těžké havárie nebo omezení jejích následků.
24. Diverzní a alternativní prostředky pro řešení zvládání rozšířených
projektových podmínek, zahrnující
a) výčet, technické specifikace a průkazy výkonnosti těchto prostředků
nebo specifikaci umístění těchto údajů v provozní bezpečnostní zprávě,
b) rozdělení těchto prostředků na mobilní a stabilní,
c) požadavky na environmentální klasifikaci systémů, konstrukcí a
komponent těchto prostředků a
d) průkaz dostupnosti, spolehlivosti a využitelnosti těchto prostředků
podle požadavků na zásahy pracovníků obsluhy jaderného zařízení.
1) Směrnice Rady 2009/71/Euratom ze dne 25. června 2009, kterou se
stanoví rámec Společenství pro jadernou bezpečnost jaderných zařízení.
Směrnice Rady 2014/87/Euratom ze dne 8. července 2014, kterou se mění
směrnice 2009/71/Euratom, kterou se stanoví rámec Společenství pro
jadernou bezpečnost jaderných zařízení.
2) Dohoda mezi Belgickým královstvím, Dánským královstvím, Spolkovou
republikou Německo, Irskem, Italskou republikou, Lucemburským
velkovévodstvím, Nizozemským královstvím, Evropským společenstvím pro
atomovou energii a Mezinárodní agenturou pro atomovou energii o
provádění čl. III odst. 1 a 4 Smlouvy o nešíření jaderných zbraní,
vyhlášená pod č. 35/2010 Sb. m. s.
Dodatkový protokol k Dohodě mezi Rakouskou republikou, Belgickým
královstvím, Dánským královstvím, Finskou republikou, Spolkovou
republikou Německo, Řeckou republikou, Irskem, Italskou republikou,
Lucemburským velkovévodstvím, Nizozemským královstvím, Portugalskou
republikou, Španělským královstvím, Švédským královstvím, Evropským
společenstvím pro atomovou energii a Mezinárodní agenturou pro atomovou
energii o provádění čl. III odst. 1 a 4 Smlouvy o nešíření jaderných
zbraní, vyhlášený pod č. 36/2010 Sb. m. s.
