Vyhláška č. 324/1990 Sb. Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu o bezpečnosti práce a technických zařízení při stavebních pracích

PŘEDPIS BYL ZRUŠEN 01.01.2007

   324/1990 Sb.

   VYHLÁŠKA

   Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu

   ze dne 31. července 1990

   o bezpečnosti práce a technických zařízení při stavebních pracích

   Změna: 363/2005 Sb.

   Český  úřad  bezpečnosti  práce  podle  §  5 odst. 1 písm. d) zákona č.
   174/1968  Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, a Český
   báňský  úřad  podle  §  6 písm. a) zákona České národní rady č. 61/1988
   Sb.,  o  hornické  činnosti,  výbušninách  a  o státní báňské správě, v
   dohodě s odborovými orgány stanoví:

   ČÁST PRVNÍ

   Všeobecná ustanovení

   § 1

   Rozsah platnosti

   (1)   Vyhláška  stanoví  požadavky  k  zajištění  bezpečnosti  práce  a
   technických  zařízení  (dále  jen  "bezpečnost  práce")  při přípravě a
   provádění  stavebních,  montážních  a udržovacích prací a při pracích s
   nimi souvisejících (dále jen "stavební práce").

   (2)  Vyhláška  se  vztahuje  na  právnické  a  fyzické  osoby,^1) které
   provádějí  stavební  práce  (dále  jen  "dodavatel stavebních prací") a
   jejich pracovníky.

   (3)  Vyhláška  se  nevztahuje  na stavební práce prováděné při hornické
   činnosti   v   podzemí   a  činnosti  prováděné  hornickým  způsobem  v
   podzemí.^2)

   (4) Vyhláška se nevztahuje na zemní práce prováděné za použití strojů a
   výbušnin,  pokud  se  na  jedné lokalitě přemisťuje více než 100 000 m3
   horniny.^3)

   § 2

   Výklad pojmů

   Pro účely této vyhlášky se rozumí

   a)   bezpečnostním   opatřením   takové   opatření,   které   zajišťuje
   organizačním   nebo  technickým  způsobem  bezpečný  výkon  práce  nebo
   bezpečný provoz zařízení,

   b)  nebezpečnou  prací  činnost,  která  při  použití všech stanovených
   bezpečnostních opatření představuje zvýšené úrazové riziko pracovníka,

   c)  nebezpečnou překážkou taková překážka, která ohrožuje svou polohou,
   pohybem nebo působením bezpečný průběh pracovní činnosti nebo pohybu,

   d)  nebezpečným  prostředím a nebezpečným prostorem prostor se zvýšeným
   nebezpečím  vzniku  úrazu při práci nebo poškození technického zařízení
   (ochranná  pásma rozvodných a dopravních sítí, staré uzavřené prostory,
   provozy s výskytem škodlivin v prostředí apod.),

   e)  nebezpečným  dosahem  stroje  maximální  dosah  pracovního zařízení
   stroje zvětšený o bezpečnostní pásmo v šíři 2 m,

   f)  odpovědným pracovníkem pracovník pověřený řízením práce na svěřeném
   úseku s pravomocí samostatně rozhodovat,

   g)  ohroženým  prostorem  pracovní prostor se zvýšeným úrazovým rizikem
   vyvolaným  umístěním  a  činností  pracovníka,  stroje  nebo  zařízení,
   nebezpečím pádu předmětů z výšky, zřícením konstrukce apod.,

   h)  prací  nad sebou taková práce, kdy pracovník může být ohrožen pádem
   předmětů nebo materiálu z pracoviště nad ním,

   i)  seznámením  pracovníkem  podepsaný  záznam o seznámení s předpisy o
   bezpečnosti práce v rozsahu potřebném k výkonu jeho práce,

   j)  stálým dozorem nepřetržité sledování pracovní činnosti pracovníků a
   stavu  pracoviště,  při  němž  pracovník  určený dodavatelem stavebních
   prací se nesmí od pracovníků vzdálit a nesmí se zaměstnávat ničím jiným
   než dozorem,

   k)  udržovací  prací taková práce na provozovaných objektech, budovách,
   konstrukcích  a  jejich  částech,  kterou  se udržují ve stavu schopném
   užívání,

   l)   dodavatelskou   dokumentací   dokumentace  zpracovaná  dodavatelem
   stavebních prací v rámci přípravy výroby,

   m) zábranou přírodní nebo umělá překážka vymezující nebo dělící prostor
   určený  pro  pohyb  osob  (vozidel apod.) nebo tomuto pohybu nežádoucím
   směrem  zabraňující  a  to  z  bezpečnostních  nebo  provozních důvodů,
   přičemž nemusí splňovat požadavky na zatížení jako zábradlí,

   n)  inženýrskými  sítěmi  dopravní sítě (silniční, železniční a vodní),
   rozvodné  sítě (vodovodní, energetické a telekomunikační), kanalizace a
   jejich zařízení,

   o)  prací  za  ztížených podmínek stavební práce ve stísněném prostoru,
   extrémních klimatických nebo mikroklimatických podmínkách,

   p)   instruktorem  lešenářské  techniky  pracovník  oprávněný  provádět
   školení  a  ověřování  vědomostí  a  dovedností potřebných pro montáž a
   demontáž pomocných stavebních konstrukcí,

   r)   instruktorem   horolezecké   (speleologické)   techniky  pracovník
   oprávněný   provádět   školení   a  ověřování  vědomostí  a  dovedností
   potřebných   pro   provádění   výškových   prací   pomocí   horolezecké
   (speleologické) techniky,

   s)   horolezeckou   (speleologickou)   technikou   praktické  používání
   vědomostí,  dovedností,  technických  prostředků a zařízení sportovního
   lezectví  pro  provádění  stavebních  prací  ve  výškách  a  nad volnou
   hloubkou,

   t)   horolezeckou   (speleologickou)  kvalifikací  soubor  vědomostí  a
   dovedností,    které    umožňují    bezpečné    používání   horolezecké
   (speleologické) techniky.

   § 3

   Základní povinnosti dodavatele stavebních prací

   (1)  Dodavatel  stavebních prací je povinen vést evidenci pracovníků od
   jejich nástupu do práce až po opuštění pracoviště.

   (2)  Dodavatel stavebních prací je povinen vybavit všechny osoby, které
   vstupují  na  staveniště  (pracoviště)  osobními  ochrannými pracovními
   prostředky,  odpovídajícími  ohrožení, které pro tyto osoby z provádění
   stavebních prací vyplývá.

   § 4

   Příprava staveb

   (1)  Dodavatel  stavebních  prací musí v rámci dodavatelské dokumentace
   vytvořit podmínky k zajištění bezpečnosti práce.

   (2)  Součástí  dodavatelské  dokumentace je technologický nebo pracovní
   postup, který musí být po dobu stavebních prací k dispozici na stavbě.

   (3) Technologický postup musí stanovit

   a) návaznost a souběh jednotlivých pracovních operací,

   b) pracovní postup pro danou pracovní činnost,

   c)  použití  strojů  a  zařízení  a  speciálních pracovních prostředků,
   pomůcek apod.,

   d)  druhy  a  typy  pomocných stavebních konstrukcí (lešení, podpěrných
   konstrukcí, plošin apod.),

   e)  způsoby  dopravy (svislé i vodorovné) materiálu včetně komunikací a
   skladovacích ploch,

   f) technické a organizační opatření k zajištění bezpečnosti pracovníků,
   pracoviště a okolí,

   g)  opatření k zajištění staveniště (pracoviště) po dobu, kdy se na něm
   nepracuje,

   h) opatření při pracích za mimořádných podmínek.

   (4) Pracovní postup musí stanovit požadavky na provedení stavební práce
   při dodržení zásad bezpečnosti práce.

   (5)  Pokud  v  typových  podkladech nejsou pro stavební práce stanoveny
   způsoby  zajištění bezpečnosti práce, musí být stanoveny v dodavatelské
   dokumentaci.

   (6)  V  dodavatelské dokumentaci musí být rovněž stanovena opatření pro
   případ  ohrožení  přírodními  živly  (záplavy, sesuvy půdy apod.), dále
   opatření při stavebních pracích za provozu a při souběhu prací několika
   dodavatelů a rovněž opatření při postupném odevzdávání staveb a objektů
   do provozu a užívání.

   (7)  Dodavatelská  dokumentace  nemusí  obsahovat opatření na zajištění
   bezpečnosti  práce  v  rozsahu  podle odstavců 1 až 4, pokud se jedná o
   stavební  práce  malého rozsahu (drobné a jednoduché stavby, jednoduché
   stavební  úpravy  a  udržovací  práce)  nebo  jde-li  o stavební práce,
   jejichž   bezpečné  provádění  je  upraveno  technickými  normami.  ^4)
   Odpovědný  pracovník  určí  v  těchto  případech  nezbytná  opatření  k
   zajištění bezpečnosti práce před započetím jednotlivých prací (skládky,
   rozmístění  a použití strojů, zařízení, pracovní postupy apod.) a učiní
   o tom záznam ve stavebním deníku.

   (8)  Pracovníci  musí  být  seznámeni  s  dodavatelskou  dokumentací  v
   rozsahu, který se jich týká.

   § 5

   Povinnosti při odevzdání staveniště (pracoviště)

   (1)  Vzájemné  vztahy, závazky a povinnosti v oblasti bezpečnosti práce
   musí být mezi účastníky výstavby dohodnuty předem a musí být obsaženy v
   zápise  o  odevzdání  staveniště (pracoviště), pokud nejsou zakotveny v
   hospodářské smlouvě. Shodně se postupuje při souběhu stavebních prací s
   pracemi za provozu.

   (2) Dodavatel stavebních prací je povinen seznámit ostatní dodavatele s
   požadavky   bezpečnosti   práce   obsaženými  v  projektu  stavby  a  v
   dodavatelské dokumentaci.

   (3)  Při stavebních pracích za provozu je provozovatel povinen seznámit
   pracovníky   dodavatele   se   zásadami  bezpečného  chování  na  daném
   pracovišti  a  s  možnými  místy  a zdroji ohrožení. Obdobně je povinen
   dodavatel  stavebních  prací seznámit určené pracovníky provozovatele s
   riziky stavební činnosti.

   § 6

   Přerušení stavebních prací

   (1) Pracovník, který zpozoruje nebezpečí, které by mohlo ohrozit zdraví
   nebo  životy  osob nebo způsobit provozní nehodu (havárii) nebo poruchu
   technického zařízení, případně příznaky takového nebezpečí, je povinen,
   pokud nemůže nebezpečí odstranit sám, přerušit práci a oznámit to ihned
   odpovědnému  pracovníkovi  a  podle  možnosti  upozornit všechny osoby,
   které  by  mohly  být  tímto  nebezpečím  ohroženy.  Obdobně  pracovník
   postupuje  při podezření, že je na pracovišti osoba pod vlivem alkoholu
   nebo jiných omamných látek.

   (2)  Práce  musí  být  přerušeny  při ohrožení pracovníků, stavby (její
   části)   nebo   okolí   vlivem   zhoršených   povětrnostních  podmínek,
   nevyhovujícího  technického  stavu  konstrukce,  stroje  nebo zařízení,
   vlivem  přírodních  živlů,  případně  jiných  nepředvídaných okolností.
   Důvody k přerušení práce posoudí a o přerušení práce rozhodne odpovědný
   pracovník  dodavatele  stavebních prací. Práce mohou být také přerušeny
   za podmínek stanovených zvláštními předpisy.^5)

   (3)  Při  přerušení  práce je nutno provést nezbytná opatření k ochraně
   zdraví a majetku a musí být o tom vyhotoven zápis.

   ČÁST DRUHÁ

   Stavební práce v mimořádných podmínkách

   § 7

   Základní ustanovení

   (1)  Za  stavební  práce  v mimořádných podmínkách se považují práce za
   provozu,  práce za ztížených podmínek a práce v nebezpečném prostředí a
   v nebezpečném prostoru.

   (2)  Pro  provádění stavebních prací za mimořádných podmínek musí být v
   projektu  stavby stanoveny zásady technických, organizačních a případně
   dalších opatření k zajištění bezpečnosti práce.

   (3) Vyskytnou-li se mimořádné podmínky v průběhu stavebních prací, určí
   dodavatel  stavebních  prací,  případně  ve  spolupráci s projektantem,
   potřebná  opatření k zajištění bezpečnosti práce. S určenými opatřeními
   musí  dodavatel  stavebních  prací seznámit pracovníky, kterých se tato
   opatření týkají.

   § 8

   Stavební práce v nebezpečném prostředí a v nebezpečném prostoru

   (1)  Při  provádění  stavebních  prací  v  nebezpečném  prostředí  a  v
   nebezpečném  prostoru  je  investor  povinen  zajistit  pro  pracovníky
   dodavatele stavebních prací další osobní ochranné pracovní prostředky a
   zařízení u dodavatele stavebních prací neobvyklé.

   (2)  Zajištění  bezpečnosti práce v ochranných pásmech ^6) inženýrských
   sítí  musí  být provedeno předem na základě písemné dohody s vlastníky,
   správci   nebo  provozovateli  těchto  sítí,  pokud  zvláštní  předpisy
   nestanoví jinak.^6)

   (3)  Jakékoliv  poškození  inženýrských  sítí  musí  být ihned ohlášeno
   jejich provozovateli a dodavatel stavebních prací musí vykonat opatření
   k  zamezení  vstupu  nepovolaných  osob  do ohroženého prostoru do doby
   odstranění   zdroje   nebezpečí,   pokud  zvláštní  předpisy  nestanoví
   jinak.^6)

   (4)  Při stavební práci v blízkosti zařízení pod napětím se musí učinit
   opatření   proti   dotyku   nebo  přiblížení  k  částem  s  nebezpečným
   napětím.^7)

   (5)  Pracovník  nesmí  pracovat  osamoceně  na pracovištích, kde není v
   dohledu  nebo doslechu další pracovník, který v případě nehody poskytne
   nebo  přivolá  pomoc,  nebo  pokud  není  zajištěna  jiná  účinná forma
   kontroly  nebo  spojení  (dále  jen "odlehlé pracoviště") a v místech s
   nebezpečím výbuchu, zasypání, otravy, utonutí, pádu z výšky a v dalších
   případech, které stanoví odpovědný pracovník.

   (6)  Vstup  do  šachet,  studní, vrtů, žump, kanálů, nádrží nebo jiných
   uzavřených  prostorů  je  zakázán,  pokud  výskyt  zdraví  škodlivých a
   výbušných  látek  přesahuje  přípustnou koncentraci.^8) Jejich případný
   výskyt   musí  být  pomocí  technických  opatření  snížen  a  musí  být
   zabezpečeno signalizační zařízení a záchranné prostředky. Do uzavřených
   prostorů musí být zajištěn dostatečný přívod vzduchu.

   ČÁST TŘETÍ

   Způsobilost pracovníků a jejich vybavení

   § 9

   Povinnosti dodavatelů stavebních prací

   (1)  Dodavatel  stavebních  prací je povinen pracovníky, kteří stavební
   práce  projektují,  řídí, provádějí a kontrolují, vyškolit z předpisů k
   zajištění  bezpečnosti  práce  a  technických  zařízení,  ^9) popřípadě
   prakticky  zaučit  a  to  v  rozsahu potřebném pro výkon jejich práce a
   ověřovat  jejich  znalosti  nejméně  jednou za tři roky, pokud zvláštní
   předpisy^10) nebo tato vyhláška nestanoví jinak.

   (2)  Dodavatelé  stavebních  prací  jsou  povinni  zajišťovat  školení,
   popřípadě  zaučení  pracovníků  a  ověřování jejich znalostí z předpisů
   uvedených  v odstavci 1 nejméně jedenkrát za 12 měsíců, pokud provádějí
   nebo řídí stavební práce

   a)  ve  výškách  nad 1,5 m, kdy pracovníci nemohou pracovat z pevných a
   bezpečných pracovních podlah,

   b) na pohyblivých pracovních plošinách,

   c) na žebřících ve výšce větší než 5 m,

   d) pomocí horolezecké (speleologické) techniky,

   e) ve výškách při montáži a demontáži pomocných konstrukcí.

   (3)  Školení,  zaučení a ověřování znalostí pracovníků, kteří provádějí
   nebo  řídí  práce  uvedené  v  odstavci  2 písm. d) mohou vykonávat jen
   instruktoři  horolezecké  (speleologické)  techniky  a  práce uvedené v
   odstavci 2 písm. e) jen instruktoři lešenářské techniky.

   (4)   Stavební   práce,  k  jejichž  provádění  je  požadována  odborná
   způsobilost, ^11) mohou dodavatelé stavebních prací a jejich pracovníci
   vykonávat jen po jejím získání.

   (5)  Dodavatelé  stavebních  prací  nesmí pověřit pracovníky prováděním
   stavebních   prací,   pokud  nesplňují  podmínky  odborné  a  zdravotní
   způsobilosti.^12)

   (6)  Dodavatelé  stavebních prací jsou povinni vést evidenci o školení,
   zaučení, zkouškách, odborné a zdravotní způsobilosti pracovníků.

   (7) Dodavatelé stavebních prací jsou povinni vybavit pracovníky vhodným
   nářadím  a  ostatními  pomůckami  potřebnými k bezpečnému výkonu práce,
   potřebnými   osobními   ochrannými   pracovními   prostředky   jakož  i
   dokumentací,  návody  a  pravidly  v rozsahu potřebném pro výkon jejich
   práce.

   (8)   Dodavatelé  stavebních  prací  jsou  povinni  vybavit  pracovníky
   pověřené  řízením  a  kontrolou  nad  prováděním  stavebních  prací též
   právními  a  ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti práce v rozsahu
   potřebném pro výkon jejich práce.

   § 10

   Povinnosti pracovníků

   (1) Pracovníci při provádění stavebních prací jsou povinni^13)

   a)  dodržovat  technologické  nebo pracovní postupy, návody, pravidla a
   pokyny,

   b)  obsluhovat stroje a zařízení a používat nářadí a pomůcky, které jim
   byly   pro  jejich  práci  určeny;  neměnit  bez  souhlasu  odpovědného
   pracovníka nic na provozních, bezpečnostních a požárních zařízeních,

   c)  dodržovat  bezpečnostní  označení, výstražné signály a upozornění a
   pokyny pracovníků pověřených střežením ohroženého prostoru,

   d)  provádět  práci  na určeném pracovišti, ze kterého se nesmí vzdálit
   bez   souhlasu   odpovědného   pracovníka,   kromě   naléhavých  důvodů
   (nevolnost, náhlé onemocnění, úraz apod.) a odchod jsou povinni ohlásit
   odpovědnému pracovníkovi.

   (2) Při změně podmínek v průběhu prací, které mohou nepříznivě ovlivnit
   bezpečnost   práce   (geologické,  hydrogeologické,  povětrnostní  nebo
   provozní)  jsou odpovědní pracovníci povinni zajistit bezpečnost práce.
   Se   změnou  technologických  nebo  pracovních  postupů  musí  seznámit
   příslušné pracovníky.

   ČÁST ČTVRTÁ

   Staveniště (pracoviště)

   § 11

   Vymezení a příprava staveniště (pracoviště)

   (1)  Staveniště  v  zastavěném  území  obce  nebo  organizace  musí být
   souvisle  oploceno  do  výšky nejméně 1,8 m, aby byla zajištěna ochrana
   stavby,  zařízení  a  osob. Při vymezení staveniště se musí přihlížet k
   dosavadním  přilehlým  prostorám a komunikacím s cílem tyto komunikace,
   prostory  a  celkový  provoz  co  nejméně  narušit. Náhradní chodníky a
   komunikace nutno řádně vyznačit a osvětlit.

   (2)  U  liniových  staveb  nebo  u  stavenišť (pracovišť) na kterých se
   provádějí  krátkodobé  práce  postačí ohrazení dvoutyčovým zábradlím ve
   výši 1,1 m. Toto ohrazení může být nahrazeno podle § 19 odst. 1.

   (3) U prací podle odstavce 2 prováděných na veřejných komunikacích, kde
   z  provozních  nebo technologických důvodů nelze ohrazení provést, musí
   být  zajištěna  bezpečnost provozu a osob jiným způsobem, např. řízením
   provozu nebo střežením.

   (4)  Staveniště  (pracoviště)  kde  se pracuje pouze z lešení, bednění,
   pracovních plošin nebo s osobním zajištěním proti pádu z výšky musí být
   vymezeno nebo zajištěno podle § 52.

   (5)  Ohrazení nebo oplocení zasahující do veřejných komunikací musí být
   v  noci a za snížené viditelnosti osvětleno výstražným červeným světlem
   v  čele  překážky  a  dále  podél  komunikace  ve vzdálenosti minimálně
   každých 50 m.

   (6) Staveniště mimo zastavěné území musí být oploceno nebo ohrazeno jen
   v případě, že sousedí s veřejnou komunikací ve vzdálenosti do 30 m.

   (7)  Staveniště  mimo  zastavěné  území,  kde  se nepředpokládá veřejný
   přístup  (pole apod.) se nemusí ohradit nebo oplotit, je-li s uživateli
   pozemku  dohodnuto,  jakým způsobem bude provedeno po obvodu staveniště
   upozornění  na  nebezpečí.  Možné  zdroje ohrožení života a zdraví osob
   (otvory,  jámy,  nestabilní  konstrukce  a  stavební  díly,  stroje) je
   povinen  dodavatel  stavebních  prací zajistit tak, aby takové ohrožení
   bylo vyloučeno.

   (8) Veškeré vstupy na staveniště, montážní prostory a přístupové cesty,
   které  k  nim  vedou,  musí  být  označeny  bezpečnostními  značkami  a
   tabulkami  ^14)  se  zákazem  vstupu  na staveniště nepovolaným osobám.
   Oplocení  staveniště  musí  mít  uzamykatelné  vstupy  a  výstupy  mimo
   stavenišť (pracovišť) podle odstavců 2, 4, 6 a 7.

   (9)  Na staveništích (pracovištích) kde pracují i zahraniční pracovníci
   musí  být  pro  výstražná  nebo nařizující bezpečnostní sdělení použito
   vhodného symbolu.

   (10) Po celou dobu výstavby musí být účinným způsobem udržován bezpečný
   stav   pracovních   ploch   i  přístupových  komunikací  na  staveništi
   (pracovišti).

   (11)  Při  stavebních  pracích za snížené viditelnosti se musí zajistit
   dostatečné osvětlení.^15)

   § 12

   Vnitrostaveništní komunikace

   (1) Před zahájením staveništní dopravy a při každé její podstatné změně
   musí být provedena kontrola komunikací, průjezdných profilů, provozních
   podmínek a provedena úprava nevyhovujících komunikací.^16)

   (2)   Je  zakázána  jízda  vozidla  pod  podjezdem  nebo  jinou  pevnou
   překážkou,  pokud výška vozidla včetně nákladu není nižší podjezdu nebo
   překážky  nejméně o 0,3 m. Podjezdy, které mají světlou výšku nižší než
   4,3 m, musí být označeny jako na veřejných komunikacích.

   (3)  Minimální šířka komunikace pro pěší na staveništi musí být 0,75 m,
   při obousměrném provozu 1,5 m. Komunikace s větším sklonem než 1:3 musí
   mít alespoň na jedné straně jednotyčové zábradlí o výšce 1,1 m.

   (4) Podchodné výšky musí být minimálně 2,1 m, ve výjimečném případě lze
   tuto  výšku  snížit  na  1,8  m,  přičemž  je  nutno  provést  potřebná
   bezpečnostní opatření např. vyznačením nebo nátěrem.

   (5)  Překážky  na  komunikacích  ovlivňující  bezpečný průjezd, jakož i
   zákaz   vjezdu   a   konec   cesty,   musí   být  označeny  příslušnými
   bezpečnostními značkami a tabulkami.^17)

   (6)  Všechny  překážky na komunikacích vyšší než 0,1 m, kudy přecházejí
   osoby  nebo  slouží  dopravě,  musí  být opatřeny přechody a přejezdy o
   odpovídající únosnosti.

   (7) Na komunikacích, kde hrozí zvýšené nebezpečí pádu osob, vyjetí nebo
   sjetí  vozidel  nebo  mechanizačních  prostředků,  musí  být  provedeno
   bezpečnostní  opatření  (ohrazení,  svodidla  apod.).  Obdobně  se musí
   postupovat u konců cest a zakázaných vjezdů.

   § 13

   Zajištění otvorů a jam

   (1)   Všechny   otvory  a  jámy  na  staveništích  (pracovištích)  nebo
   komunikacích,  kde  hrozí  nebezpečí  pádu  osob, musí být zakryty nebo
   ohrazeny.

   (2)  Zakrytí  souvislým  poklopem musí být provedeno tak, aby ho nebylo
   možno  při  běžném  provozu  odstranit  nebo  poškodit. Poklop musí mít
   únosnost odpovídající předpokládanému provozu.

   (3)  Nezakrývají  se  pouze  ty  otvory  a  jámy,  v  nichž se pracuje.
   Zdržují-li  se  v  bezprostřední  blízkosti  další pracovníci, musí být
   otvory a jámy ohrazeny nebo střeženy.

   (4)  Jámy  na  vápno  a  podobné  látky, které by mohly poškodit zdraví
   pracovníků  při pádu do nich, musí být vždy ohrazeny pevným dvoutyčovým
   zábradlím vysokým 1,1 m i v případě, když jsou mimo pracovní prostor.

   § 14

   zrušen

   Skladování

   § 15

   Základní ustanovení

   (1)  Při  skladování materiálu musí být zajištěn jeho bezpečný přísun a
   odběr v souladu s postupem stavebních prací.

   (2)  Zařízení  skládek  a  opěrné  konstrukce  musí být řešeny tak, aby
   umožňovaly  skladování,  odebírání  nebo  doplňování  dílců  a  prvků v
   souladu s požadavky výrobce, bez nebezpečí poškození.

   (3)  Skládky,  skladiště  a  jednotlivá  místa  k  uskladnění materiálu
   nesmějí  být  umísťovány  v  prostorách  trvale  ohrožovaných  dopravou
   břemen,  prací  ve  výšce,  na  komunikacích,  kde  by  bránily provozu
   motorových  a  jiných  vozidel,  popřípadě používání komunikací chodci,
   pokud  není  v  projektu  stavby  stanoveno  jinak.  Umístění skládek a
   skladišť   v  ochranných  pásmech  musí  být  řešeno  podle  zvláštních
   předpisů.^20)

   (4) Skladovací prostor musí mít výšku odpovídající způsobu skladování a
   použité  mechanizaci.  Prostor,  kde  se pracovníci pohybují a pracují,
   musí mít výšku nejméně 2,1 m.

   (5) Skladovací plochy musí být urovnány, odvodněny, zpevněny a označeny
   bezpečnostními tabulkami zakazujícími vstup nepovolaným osobám.

   (6)  Rozmístění  skladovaných  materiálů  a šířka a únosnost komunikací
   musí odpovídat používané mechanizaci.

   (7) Pracovníci, kteří pracují v prostorách skladů, musí být seznámeni s
   rozdělením  skladovacích  prostorů  pro  jednotlivé druhy materiálu a s
   podmínkami bezpečného provozu.

   (8)  Skladovaný  materiál  musí  být uložen tak, aby byla po celou dobu
   skladování  zajištěna  jeho  stabilita  a  nedošlo k jeho znehodnocení.
   Podložkami,  zarážkami,  opěrami,  stojany, klíny a provázáním musí být
   zajišťovány  všechny  prvky,  které  by  se  mohly  převrátit, sklopit,
   posunout, kutálet apod.

   (9)  Konstrukční  prvky,  které na sebe při skladování těsně doléhají a
   nemají  části, které by umožnily bezpečné uchopení (oka, držadla apod.)
   musí být vždy uloženy na podkladech. Jako podkladů je zakázáno používat
   kulatiny nebo vrstvené podklady.

   (10)  Dílce  lze  skladovat  jen  podle  podmínek  stanovených  výrobní
   dokumentací nebo v takové poloze, ve které budou zabudovány.

   (11)  Dílce manipulací snadno poškoditelné a dílce pro letmou montáž se
   odebírají  přímo  z  dopravních  prostředků.  Zřizování  meziskládek je
   dovoleno  v  technologicky  zdůvodněných  případech, přičemž uskladněné
   dílce,  jejichž  statické  vlastnosti  mohou být sníženy povětrnostními
   vlivy, musí být před jejich účinky vhodně chráněny.

   (12)  Místa  určená  pro  odběr  dílců z dopravních prostředků musí mít
   rovný  a  dostatečně  únosný  povrch  a  jejich  spojení s příjezdovými
   komunikacemi musí zajišťovat bezpečné nájezdy a sjezdy.

   § 16

   Způsoby skladování

   (1)  Sypký  materiál  může  být ukládán plně mechanizovaným způsobem do
   jakékoliv   výšky,   za   předpokladu,   že   i   odběr  bude  proveden
   mechanizovaným  způsobem.  Při  odebírání  materiálu  musí být zamezeno
   vytváření převisů. Vytvoří-li se stěna, musí být odběr upraven tak, aby
   výška stěny nepřesáhla 9/10 dovoleného dosahu nakládacího stroje.

   (2)  Při  ručním  ukládání  a odebírání může být sypký materiál navršen
   pouze  do  výšky  2  m.  Musí-li být sypký materiál odebírán ručně nebo
   mechanickou  lopatou  z  hromad  vyšších než 2 m, musí být místo odběru
   upraveno tak, aby nevznikaly převisy a výška stěny nepřesáhla 1,5 m.

   (3)  Na  skládce  sypkých materiálů se spodním odebíráním se pracovníci
   nesmí zdržovat v nebezpečné blízkosti místa odběru.

   (4)  Sypké materiály v pytlích se mohou ručně skladovat do výšky 1,5 m,
   při  mechanizovaném  skladování  do  výšky  3 m. Okraje hromad musí být
   zajištěny  pomocným  zařízením (opěry, stěny apod.) nebo musí být pytle
   uloženy  v  bezpečném  sklonu  a vazbě, při které nemůže dojít k jejich
   sesunu.

   (5)  Tekutý  materiál  uskladněný v uzavřených nádobách musí být uložen
   tak,  aby plnící (vyprazdňovací) otvor byl vždy nahoře. Otevřené nádrže
   musí  být  zajištěny  proti  pádu  osob do nich. Sudy, barely a podobné
   nádoby  se  skladují  nastojato  jen  v jedné vrstvě. Naležato se mohou
   skladovat  ve  více vrstvách za předpokladu, že jednotlivé vrstvy budou
   vzájemně  stabilizovány  proklady, popřípadě budou uloženy v konstrukci
   zajišťující jejich stabilitu.

   (6)  Kusový  materiál pravidelných tvarů smí být skladován ručně jen do
   výšky  2  m  při  zajištění  jeho  stability (provázáním apod.). Kusový
   materiál  nepravidelných  tvarů  (lomový  kámen,  nepravidelné tvarovky
   apod.) smí být v pevné hranici rovnán ručně jen do výšky 1,5 m.

   (7)  Tabulové  sklo  musí  být  skladováno nastojato v rámech s měkkými
   podložkami.

   (8)   Křehký  materiál  (umyvadla,  záchodové  mísy  apod.)  lze  ručně
   skladovat pouze v jedné vrstvě nebo do výšky 1,5 m v nosných rámech.

   (9)  Kyseliny  a  jiné nebezpečné látky musí být skladovány v obalech s
   označením  druhu  látky.  Bezpečný  způsob  skladování  určí  dodavatel
   stavebních prací podle druhu obalu.

   (10)  Oblé  předměty (plechovky apod.) při zajištění stability se mohou
   ručně  na  sebe ukládat do výšky 2 m. Roury, trubky a kulatina musí být
   zajištěny proti rozvalení.

   (11)  Prvky  a  dílce  pravidelných  tvarů  při ukládání nebo odebírání
   mechanizačními  prostředky  možno  skladovat  až  do  výšky  4 m, pokud
   výrobce  nebo  zvláštní  předpis  nestanoví  jinak  a  jsou-li  v místě
   skladovací  plochy  dodrženy požadavky na dostatečnou únosnost podloží,
   bezpečnou manipulaci a dostatečnou světlou výšku.

   (12)  Sklady hořlavých materiálů nesmí být umísťovány blíže než 60 m od
   místa nasávání vzduchu do podzemní stavby nebo důlního díla.

   (13)  Upínání  a  odepínání  dílců  se  musí  provádět  ze  země nebo z
   bezpečných plošin nebo podlah tak, aby nebyly upínány nebo odepínány ve
   větší  pracovní  výšce  než 1,5 m. Upínání a odepínání dílců za použití
   žebříků  musí  být  podrobně  stanoveno  dodavatelem stavebních prací v
   technologických nebo pracovních postupech.

   (14)  Poškozené,  popřípadě  kazové  dílce  a materiál musí být výrazně
   označeny  a  uloženy  zvlášť.  Dodavatel  stavebních  prací určí způsob
   jejich skladování a manipulace.

   (15)  Vyložený  materiál  nebo  materiál  připravovaný k naložení podél
   kolejí  musí  být  uložen  a  zajištěn  tak, aby byl zachován průjezdný
   profil a volný schůdný prostor podél kolejí.

   ČÁST PÁTÁ

   Zemní práce

   § 17

   Průzkum staveniště

   (1) Průzkum staveniště musí být řešen v rámci projektu stavby.^21)

   (2)  Na  podkladě výsledků geologického průzkumu a průzkumu překážek na
   stavbě  je  projektant zemních prací povinen stanovit třídu hornin a ve
   spolupráci s dodavatelem opatření k zajištění bezpečnosti práce.

   (3) Průzkum přírodních podmínek se nevyžaduje pro zemní práce do objemu
   100 m

   3
   výkopu  a hloubky maximálně 2 m a při opravách podzemních vedení, pokud
   jsou  známé  geologické a hydrogeologické poměry a fyzikálně mechanické
   vlastnosti zemin z předcházejícího provádění zemních prací.

   (4) Před zahájením zemních prací musí dodavatel stavebních prací ověřit
   na   staveništi   (pracovišti)   inženýrské  sítě,  podzemní  prostory,
   prosakování  nebo výron škodlivých látek a ve spolupráci s projektantem
   stanovit opatření k zajištění bezpečnosti práce.

   § 18

   Vyznačení inženýrských sítí

   (1) Při projektování zemních prací je povinností investora, aby zjistil
   všechny  inženýrské  sítě  a  jiné  překážky (stará nebo opuštěná důlní
   díla,  podzemní  prostory  apod.)  z  hlediska  směrového a hloubkového
   uložení.  Projekt  stavby  musí  obsahovat vyznačení všech inženýrských
   sítí a jiných překážek pod zemí, na povrchu a nad zemí. Vyznačení všech
   inženýrských sítí v projektu stavby musí být ověřeno a potvrzeno jejich
   provozovateli z hlediska směrového i hloubkového uložení.

   (2)  Před  odevzdáním  staveniště  investor písemně odevzdá a dodavatel
   stavebních   prací   převezme  vyznačení  inženýrských  sítí  a  jiných
   překážek. V případě, že nebyly zjištěny žádné inženýrské sítě nebo jiné
   překážky, potvrdí toto investor dodavateli stavebních prací.

   (3)  Před  započetím  zemních  prací  musí  být  odpovědným pracovníkem
   zajištěno  na terénu vyznačení tras podzemních vedení inženýrských sítí
   a  jiných  překážek.  S  druhem  inženýrských  sítí,  jejich  trasami a
   hloubkou  uložení  a  s  jejich  ochrannými  pásmy  musí  být seznámeni
   pracovníci,  kteří  budou  zemní práce provádět. Toto platí i pro trasy
   inženýrských  sítí  v blízkosti staveniště, které by mohly být stavební
   činností narušeny.

   (4)  Při  odstraňování  poruch, při haváriích, při jednoduchých ručních
   pracích,   u   kterých   se   nezpracovává  výkresová  část  projektové
   dokumentace, určí způsob zajištění inženýrských sítí a bezpečnost práce
   odpovědný pracovník dodavatele stavebních prací.

   § 19

   Zajištění výkopových prací

   (1)  Výkopy^22)  v  obydleném  území,  na  veřejných prostranstvích a v
   uzavřených  objektech, kde se současně provádějí i jiné práce, musí být
   zakryty  nebo  u  okraje,  kde hrozí nebezpečí pádu do výkopu, musí být
   zajištěny.  Je-li  zajištění  ve  větší  vzdálenosti než 1,5 m od hrany
   výkopu,  považuje  se za vyhovující zábranu jednotyčové zábradlí vysoké
   1,1  m,  nápadná  překážka  nejméně 0,6 m vysoká nebo materiál z výkopu
   uložený v kyprém stavu do výše nejméně 0,9 m.

   (2)  Výkopy přiléhající k veřejným komunikacím nebo zasahující do nich,
   musí  být  opatřeny  výstražnou  dopravní  značkou. V noci a za snížené
   viditelnosti musí být označeny červeným výstražným světlem na začátku a
   na  konci výkopu, případně v jiných nebezpečných místech podle místních
   podmínek.  V  mezilehlém  prostoru  mohou  být výstražná světla od sebe
   vzdálena nejvýše 50 m.

   (3)  Přes  výkopy  hlubší  než 0,5 m se musí zřídit bezpečné přechody o
   šířce nejméně 0,75 m, na veřejných prostranstvích bez ohledu na hloubku
   výkopu,  musí  být  přechody široké nejméně 1,5 m. Přechody nad výkopem
   hlubokým do 1,5 m musí být vybaveny oboustranným jednotyčovým zábradlím
   o  výšce  1,1  m,  na veřejných prostranstvích oboustranným dvoutyčovým
   zábradlím se zarážkou. Přechody nad výkopy o hloubce nad 1,5 m musí být
   vybaveny oboustranným dvoutyčovým zábradlím se zarážkou.

   (4)  Pro  pracovníky  pracující  ve  výkopech  musí být zřízen bezpečný
   sestup  (výstup).  Ve  výkopech  hlubších  než  1,5  m musí být zřízeny
   sestupy (výstupy) od sebe vzdálené nejvýše 30 m.

   (5)  Okraje  výkopu  nesmí být zatěžovány do vzdálenosti 0,5 m od hrany
   výkopu.  Hranice  smykového  klínu  stanoví  projekt. Prostor smykového
   klínu  výkopu  se nesmí na povrchu terénu zatěžovat stavebním provozem,
   objekty  zařízení  staveniště,  stroji, materiálem apod. kromě případů,
   kdy  způsob  zabezpečení  stability  stěny výkopu je řešen projektem na
   základě výpočtu.

   (6)  Při  přerušení  zemních prací nesmí být ohrožena bezpečnost práce.
   Odpovědný  pracovník musí zajistit pravidelnou odbornou kontrolu údržby
   zábran,  pažení, lávek, přechodů, přejezdů, výstražných a osvětlovacích
   těles apod.

   (7)  Před  započetím  zemních  prací  se  musí  okolní objekty ohrožené
   výkopem  zabezpečit.  Způsob  zabezpečení  objektů  musí být stanoven v
   projektu stavby.

   § 20

   Výkopové práce

   (1)  Před  prvním  vstupem pracovníků do výkopu nebo po přerušení práce
   delším  než  24 hodin, musí odpovědný pracovník provést prohlídku stavu
   stěn výkopu, pažení a přístupů.

   (2)  Výkopové  práce  na  odlehlých pracovištích (§ 8 odst. 5) nesmí od
   hloubky 1,3 m provádět pracovník osamoceně.

   (3) O použití strojů nebo pneumatických nástrojů v blízkosti podzemních
   tras  inženýrských  sítí rozhodne dodavatel stavebních prací v dohodě s
   provozovatelem  těchto  sítí  a  současně  provede  nezbytná opatření k
   zajištění bezpečnosti práce.

   (4)  Provádět  zemní  práce v ochranném pásmu elektrických, plynových a
   jiných  nebezpečných  vedení,  je  možné pouze za předpokladu, že budou
   učiněna  opatření  zabraňující  nebezpečnému přiblížení pracovníků nebo
   strojů k těmto vedením. Opatření se projedná s jejich provozovatelem.

   (5) Při souběžném strojním a ručním provádění zemních prací je zakázáno
   se zdržovat v nebezpečném dosahu stroje.

   (6)   Nemá-li   obsluha  stroje  dostatečný  výhled  na  všechna  místa
   ohroženého  prostoru,  nesmí  pokračovat  v souběžném strojním a ručním
   těžení na jednom pracovním záběru.

   (7) Při ručním provádění výkopových prací musí být pracovníci při práci
   rozmístěni tak, aby se vzájemně neohrožovali.

   (8)  Při  dopravě materiálu do výkopu nebo z výkopu se nesmí pracovníci
   zdržovat v ohroženém prostoru.

   (9) Při zjištění nebezpečných předmětů, munice nebo výbušniny, musí být
   práce zastaveny až do doby odstranění těchto předmětů.

   § 21

   Zajištění stability stěn výkopů

   (1)  Stěny  výkopů  musí  být zajištěny proti sesutí. Zajištění stěn se
   navrhuje  a  provádí  podle  zvláštních předpisů^22) a způsob zajištění
   musí být uveden v projektu stavby.

   (2)  Svislé  stěny  (boky) ručních výkopů musí být zajištěny pažením od
   hloubky větší než

   a) 1,3 m v zastavěném území,

   b) 1,5 m v nezastavěném území.
   Vstupují-li  do těchto výkopů pracovníci, musí mít výkopy světlou šířku
   nejméně  0,8 m, pokud nestanoví zvláštní předpisy jinak.^22) V zeminách
   nesoudržných,  podmáčených  nebo jinak náchylných k sesutí a v místech,
   kde je nutno počítat s opakovanými otřesy, musí být stěny zabezpečeny i
   při menších výškách stěn.

   (3)  Je  zakázáno  sestupovat  nebo  vystupovat  z výkopů po konstrukci
   pažení,   vstupovat   do  strojem  vyhloubených  výkopů,  které  nejsou
   zajištěny  podle  odstavce  2,  bez vhodné ochrany pracovníků (ochranný
   rám, bezpečnostní klec, rozpěrné konstrukce apod.).

   (4)  Zjistí-li  se  ve  stěnách výkopů větší balvany, zbytky stavebních
   konstrukcí  a jiných nesoudržných materiálů, které by mohly svým tlakem
   uvolnit  zeminu,  musí  se tyto zajistit proti uvolnění nebo odstranit.
   Obnažené potrubní vedení ve stěně výkopu musí být ihned zajištěno proti
   průhybu, vybočení a rozpojení.

   (5)  Při  ručním  odstraňování  pažení  se  musí  postupovat zespodu za
   současného   zasypávání  odpaženého  výkopu  tak,  aby  byla  zajištěna
   bezpečnost práce.

   (6)  Hrozí-li  nebezpečí  sesutí  stěn  výkopu  nebo  poškození  blízko
   stojících  konstrukcí při přepažování a odstraňování pažení, ponechá se
   pažení v potřebné výšce ve výkopu.

   § 22

   Svahování výkopů

   (1) Sklony svahů výkopů^22) určuje projektant.

   (2) Při změně geologických a hydrogeologických podmínek oproti projektu
   je povinen pracovník odpovědný za provádění zemních prací po konzultaci
   s projektantem upřesnit určený sklon svahu.

   (3)  Podkopávání svahů je zakázáno. Vzniknou-li pochybnosti o stabilitě
   svahu,  musí  pracovník  odpovědný  za  provádění zemních prací určit a
   zajistit opatření k zamezení sesutí svahu a vzniku úrazu.

   (4)  Při nepříznivých povětrnostních podmínkách, při kterých může dojít
   k  ohrožení  stability svahu, se nesmí pracovníci zdržovat na svahu ani
   pod svahem.

   (5)  Při práci na svazích se sklonem nad 1:1 a výšce větší než 3 m musí
   být  provedena  opatření  proti  sklouznutí  pracovníků  nebo  sesunutí
   materiálu.

   (6)  Pracovat současně na více stupních ve svahu nad sebou je dovoleno,
   pokud  jsou  vytvořeny  bezpečné  podmínky  pro zajištění pracovníků na
   nižších stupních.

   § 23

   Podzemní práce

   (1)  Podzemní  práce musí být prováděny v souladu s projektem stavby, s
   podmínkami   stanovenými   při  povolování  prací  a  s  technologickým
   postupem.  Projekt  nebo  technologický  postup  musí řešit technologii
   ražení,   výztuž,  dopravu  hmot  a  materiálu,  větrání,  odvodňování,
   popřípadě osvětlení a ochranu před povrchovými vodami.

   (2) Podzemní práce musí být prováděny tak, aby se zabránilo nežádoucímu
   uvolnění  horninového  masivu a vypadávání horniny a aby byla zajištěna
   potřebná ochrana povrchových objektů a veřejných zájmů.

   (3)  Profil  a vyztužení podzemních prostor musí odpovídat životnosti a
   účelu, kterému bude objekt sloužit.

   (4)  Velikost  záběru  a  technologie  ražení  musí  odpovídat  místním
   podmínkám, zejména vlastnostem horniny a použitému zařízení.

   (5) Vstup z povrchu do vodorovných a úklonných podzemních prostorů musí
   být  zabezpečen  proti  pádu uvolněných částí horniny, předmětů a proti
   pádu osob do nich.

   (6)  Vyústění  podzemních  prostorů  na povrch musí být zajištěno proti
   pádu osob a předmětů.

   (7)   Každé  pracoviště  musí  mít  bezpečně  schůdný  a  volný  východ
   dosažitelný z kteréhokoli místa práce.

   (8)  Pro  práce v blízkosti jiných podzemních prostor stanoví dodavatel
   stavebních prací potřebná bezpečnostní opatření.

   (9)  Pro  bezpečné  zajištění  pracovišť  v  případě mimořádné události
   (průvaly  zvodnělých  hornin,  ujetí  okolních hornin apod.) musí být k
   dispozici  potřebné  množství  materiálu.  Druh,  množství a místo jeho
   uskladnění musí být určeno v technologickém postupu.

   (10)  Narušená  část  horniny  se  musí  včas strhnout nebo jinak řádně
   zabezpečit.  Stržení  a  odtěžení musí být provedeno z bezpečného místa
   vhodnými   pracovními   pomůckami,   které  musí  být  k  dispozici  na
   pracovišti.

   (11)  Při  podzemních  pracích musí být stále přítomen na povrchu další
   pracovník.

   § 24

   Vrtné práce

   (1)   Pro   vrt   nebo   skupinu  obdobných  vrtů  musí  být  zpracován
   technologický  postup, který musí obsahovat zejména vlastní technologii
   práce,   bezpečnostní,   protipožární,   hygienická  a  další  potřebná
   opatření.

   (2)  Při výběru místa vrtu je nutno dbát, aby nebyla narušena povrchová
   a  podpovrchová  zařízení, jakož i podzemní prostory a rozvody. Ochrana
   veřejných zájmů musí být řešena už v projektu stavby.

   (3)  Před  zahájením  vrtných  prací  musí  být  pracovníci seznámeni s
   technologickým postupem, který musí být na pracovišti.

   (4)  Ustavení  vrtné soupravy a jejího příslušenství musí být provedeno
   tak, aby zajišťovalo bezpečný provoz.

   (5) Při vrtání musí dodavatel stavebních prací určit bezpečnostní okruh
   z  hlediska  pádu  věže  nebo  materiálu.  Musí  být  vyloučen  kontakt
   pracovníků s pohybujícími se nebezpečnými částmi zařízení.

   (6)  Po  dokončení vrtu o průměru 0,2 m a více musí být jeho ústí až do
   zahájení  betonáže  případně  jiné navazující činnosti zakryto poklopem
   nebo jiným vhodným způsobem.

   (7)  Při  nutném  vstupu pracovníka do vrtu musí být vrt zapažen v celé
   délce a provedeno opatření podle § 8 odst. 6. V okolí ústí vrtu se musí
   provést opatření proti pádu materiálu a předmětů. Pracovník sestupující
   do  vrtu  musí být vybaven osobním zajištěním proti pádu. Po celou dobu
   činnosti ho musí zajišťovat nejméně dva pracovníci.

   § 25

   Protlačování

   (1)  Při  uvedení  protlačovacího  zařízení do chodu se smí v blízkosti
   hydraulických částí stroje zdržovat jen pracovník, který stroj řídí.

   (2)  Při posunu protlačované roury se nesmějí ve vstupní jámě vykonávat
   žádné jiné práce.

   (3)  Pokud  při  protlačování vstupují za účelem odtěžení nebo z jiného
   důvodu do protlačované roury pracovníci, platí zvláštní předpisy.^23)

   § 26

   Zemní práce v zimě

   (1)  Způsob těžby, dopravy zmrzlé zeminy a případného rozmrazování musí
   být  stanoven  již  ve  výrobní  přípravě  a  musí  zajistit  požadavek
   bezpečnosti   práce   pracovníků   a   ochranu   dotčených   podzemních
   inženýrských sítí.

   (2)  Prostor, v němž je prováděno rozmrazování a kde by mohlo vzniknout
   nebezpečí  (propadnutí,  popálení  apod.),  musí být zřetelným způsobem
   vymezen.

   (3)  Při  rozmrazování  chemickými  látkami  nesmí  být  použity látky,
   jejichž  působením  by  se zemina stala nebezpečnou zdraví nebo nastala
   kontaminace  povrchových  a  podzemních  vod i dalších složek životního
   prostředí   těmito   látkami   v   nepřípustných  a  zdraví  škodlivých
   koncentracích.^24)

   § 27

   Ruční doprava zemin

   (1)  Házečky pro dočasné uskladnění vykopané zeminy musí být připevněny
   tak,  aby  neohrožovaly  bezpečnost  pracovníků a stabilitu pažení nebo
   výkopu.  V  případě, že se házečky připevňují na části pažení, musí být
   pažení k tomuto účelu přizpůsobeno.

   (2)  Pro  dopravu  zeminy  kolečkem  nebo  japonkou  musí  být  zřízena
   dostatečně  široká  a  pevná dopravní cesta se sklonem nejvýše 1:5, bez
   prudkých přechodů a s neklouzavým povrchem.

   (3)  Pro  zásyp  dopravovaný do výkopu hlubšího než 1,5 m kolečkem musí
   být zřízena při okraji výkopu pevná zarážka.

   § 28

   Doprava kolejovou (polní) drahou

   (1)  Kolejová trať se považuje za vodorovnou do úklonu 35 mm.m-1. Ruční
   doprava je dovolena jen na vodorovných tratích; na tratích do úklonu 50
   mm.m-1  je  dovolena  jen  do vzdálenosti 50 m, na tratích do úklonu 85
   mm.m-1 jen, nepřesáhne-li délka tohoto úseku 20 m. Doprava lokomotivami
   je přípustná do úklonu, který je určen technickými podmínkami výrobce.

   (2)  Pro stavbu trati musí dodavatel stavebních prací stanovit podmínky
   v  technologickém postupu, ve kterém musí být uvedeny základní stavební
   prvky,   způsob  spojení,  vzdálenost  pražců,  rozchod  kolejí  včetně
   tolerance, únosnost terénu, provedení kolejového lože a odvodnění.

   (3) Před zavedením strojní dopravy musí být kolejová trať znivelována a
   trať  označena tabulkami a návěštími a schválena pro daný druh dopravy.
   Dodavatel stavebních prací je povinen

   a) pověřit pracovníka, který schvaluje zavedení strojní dopravy,

   b)  určit  pracovníky  odpovědné  za montáž, provoz a údržbu kolejových
   tratí,

   c)  vydat  pro  strojní  dopravu  dopravní  řád,  kterým  určí podmínky
   bezpečnosti provozu dopravního zařízení.

   (4)  Kolejová  trať  a  její  vybavení musí být prohlédnuty pracovníkem
   určeným  dodavatelem stavebních prací před zahájením provozu na trati a
   dále ve lhůtách, které dodavatel stavebních prací stanoví.

   (5)  Kolejová  trať  musí  být  udržována tak, aby odpovídala provozním
   podmínkám  a  přeprava  po  ní  byla  bezpečná.  Mezery  mezi  objekty,
   zařízením nebo uloženými předměty a obrysem největšího vozidla musí být
   nejméně 0,25 m a mezi vozidly navzájem nejméně 0,20 m. Konec trati musí
   být zabezpečen proti ujetí vozidel.

   (6)  Je  zakázáno  vstupovat  nebo se naklánět mezi vozíky při spínání,
   rozepínání  a  za  jízdy,  vyklápět  vozíky  rozhoupáváním,  stoupat na
   vozidla nebo jejich části při vyklápění.

   (7) Při nakládání a vykládání nebo vyklápění musí být vozidlo zajištěno
   proti nežádoucímu pohybu nebo převrácení.

   (8)  Při  ruční  dopravě je povoleno vozíky přepravovat jen jednotlivě.
   Vzdálenost  mezi vozíky při dopravě mimo výhybnu musí být nejméně 20 m.
   Vozík  se  smí  pouze  tlačit,  při  dopravě do svahu pouze táhnout. Je
   zakázáno  vozit  se  na vozících, chodit před nimi nebo je nechat volně
   jet.   Správná   poloha   točnic,   výhybek   a  přestavníků  musí  být
   zajistitelná.

   ČÁST ŠESTÁ

   Betonářské práce a práce související

   § 29

   Bednění, podpěrné konstrukce a podpěrná lešení

   (1) Bednění musí být těsné, únosné a prostorově tuhé.

   (2)  Podpěrné  konstrukce (stojky, rámové podpěry apod.) musí vykazovat
   pro konkrétní případ použití dostatečnou únosnost a musí být úhlopříčně
   ztuženy ve všech rovinách.^25)

   (3)  Na  podpěrná  lešení pro bednění, jejich montáž, užívání, údržbu a
   demontáž se vztahují zvláštní předpisy.^25) Lešení pod bedněním se musí
   zatěžovat  tak,  aby  nedocházelo  k  excentrickému či jinému zatížení,
   které nebylo při statickém řešení uvažováno.

   (4)  Podpěrné  konstrukce musí být postaveny a konstruovány tak, aby je
   bylo  možno  při  odbedňování postupně bezpečně odstraňovat a uvolňovat
   bez nežádoucích otřesů budované konstrukce.

   (5) Nejmenší průměr, popřípadě nejmenší velikost strany dřevěné podpěry
   je 70 mm.

   (6)  Podpěry několika pater nad sebou musí být půdorysně rozděleny tak,
   aby stály v ose nad sebou.

   (7)  Materiál,  užitý ke stavbě bednění, podpěrných konstrukcí a lešení
   pro bednění musí odpovídat zvláštním předpisům.^25)

   (8) Bednění z dílců a bednění sestav do velkoplošných panelů musí být v
   každém  stadiu  montáže  i  demontáže zajištěno proti pádu jeho prvků a
   částí.

   (9)  Při použití dílcových bednění, kde zařízení pro provádění betonáže
   jsou  součástí  těchto  bednění,  musí tato zařízení být montována před
   betonáží souběžně se stavbou dílcových bednění.

   (10)  Únosnost  podpěrných  konstrukcí  a  bednění  musí  být  doložena
   statickým  výpočtem  v  dodavatelské  dokumentaci  s výjimkou prvků bez
   konstrukčního rizika.

   (11)  Podpěry  musí  být opatřeny patkami, hlavicemi nebo jinou úpravou
   pro  rozložení  zatížení, aby spolehlivě přenesly zatížení na podloží a
   zamezily posunutí podpěr.

   (12)  Podpěrná  lešení  pro  bednění se kontrolují pravidelně jednou za
   měsíc a dále před betonáží a v jejím průběhu.

   (13)  Před  započetím  betonářských  prací musí být celé bednění a jeho
   části, zejména podpěry, řádně prohlédnuty a závady odstraněny. Převzetí
   a  kontrola  bednění  musí  být zapsány do stavebního deníku odpovědným
   pracovníkem.

   (14)  Při  užití  nafukovacího  bednění  musí  být  v  průběhu betonáže
   kontrolován stanovený vnitřní tlak.

   § 30

   Posuvné a speciální bednění

   (1) Posuvné bednění pro betonáž staveb musí být montováno, provozováno,
   kontrolováno  a demontováno podle technické dokumentace, pokynů výrobce
   a technologického postupu.

   (2)  Manipulovat  s  hydraulickými  prvky  smí  pouze pracovníci určení
   dodavatelem stavebních prací a zaškolení pro tuto práci.

   (3)  Nastavování  vodicích a vzpěrných tyčí musí provádět minimálně dva
   pracovníci. Při nastavování musí být tyče zabezpečeny proti pádu.

   (4)  Zařízení posuvného bednění se smí čistit jen po odpojení od zdroje
   energie.

   (5)  Bednění nebo jeho části se smí rozebírat a posouvat až po dosažení
   požadované pevnosti betonu.

   (6)  Pracovníci na pracovních podlahách posuvných a speciálních bednění
   musí mít možnost dorozumívat se s obsluhou dopravního zařízení.

   (7)  Prohlídky  celého  zařízení  posuvného bednění musí provádět denně
   odpovědný pracovník a o výsledku prohlídek musí vést záznamy.

   (8)  Zatížení konstrukcí posuvného bednění v průběhu betonáže nahodilým
   zatížením nesmí překročit hodnoty stanovené v technické dokumentaci.

   § 31

   Zvedané stropy

   (1)  Montáž  zvedaných  stropů  je  možno  zahájit a provádět jen podle
   zpracovaného technologického postupu a pod stálým dozorem.

   (2)  Zvedací  zařízení  při používání technologie zvedaných stropů musí
   obsluhovat pracovníci určení dodavatelem stavebních prací.

   (3)  Do prostoru pod zvedanými stropy je po dobu jejich montáže zakázán
   vstup pracovníků.

   (4)  Před  montáží  zvedacího  zařízení  a  v  průběhu zvedání musí být
   stropní  deska  vyklizena  a zbavena všech předmětů, které nesouvisí se
   zvedáním.

   (5)  Po  zvednutí  stropní  desky  do  požadované  výšky musí být ihned
   provedeno  zajištění  všech  stropních  otvorů  a  prostupů. Na volných
   okrajích  po  celém  obvodu musí být deska opatřena ochranným zábradlím
   dvoutyčovým,   vysokým  1,1  m,  pokud  tuto  funkci  nenahrazuje  jiná
   konstrukce.

   (6)  Při  zvedání  stropní  desky  je  nutno průběžně sledovat svislost
   konstrukce  zdvihacího  zařízení  ve  dvou  vzájemně  kolmých směrech a
   případné   výchylky  přesahující  předepsané  hodnoty  musí  být  ihned
   upraveny.

   (7)  Při  přerušení  práce  podle § 6 musí být zvedaná deska osazena do
   nejbližší  mezipolohy  a  zajištěna  zaklínováním  nebo jiným bezpečným
   způsobem.

   § 32

   Předpínání výztuže

   (1) Pracovní prostor předpínacího zařízení musí být vyznačen. Vstupovat
   do  tohoto  prostoru  mohou  pouze  pracovníci, vykonávající předpínací
   práce nebo dozor.

   (2)  Předpínací  zařízení musí dodavatel stavebních prací přezkoušet ve
   lhůtách  stanovených výrobcem, nejméně však jedenkrát za rok. O zkoušce
   musí  být  vystaveno  osvědčení.  Dodavatel  stavebních prací musí dále
   přezkoušet  předpínací  zařízení  před jeho prvním použitím, při dalším
   používání pak jednou za dva měsíce a dále vždy po opravě a přemístění.

   (3)  Stanoviště obsluhy musí být vedle předpínacího zařízení, mimo směr
   tahu  napínacího  drátu,  s  možností  bezpečně ustoupit v případě jeho
   vychýlení.

   (4)  Obsluha  vrátku  pro vytahování trubek nebo zatahování kabelů musí
   být  chráněna  zástěnou  pro případ porušení tažného lana závěsu kabelu
   nebo trubky.

   (5)  Vysokotlaké  hadice napínacího zařízení nesmí být ohnuty poloměrem
   zakřivení menším než 150 mm.

   (6)  Čerpadla,  hadice,  trysky,  spoje  a  manometry  musí  být  denně
   prohlédnuty pracovníkem určeným dodavatelem stavebních prací.

   (7) Je zakázáno napínat prasklé nebo vytržené dráty nebo pruty. Pruty s
   důlkovou  korozí  a  prvky  mechanicky  poškozené se nesmí napínat. Při
   odvíjení  předpínací  oceli  dopravované  ve svazcích nebo kotoučích se
   musí   používat   vhodného  odvíjecího  nebo  stahovacího  přípravku  s
   ochranným krytem, aby bylo vyloučeno vylétnutí konce odvíjeného drátu.

   (8)  Po  ukončení  napínání  a  po  odstranění napínací pistole se musí
   odstranit přečnívající konce předpínané výztuže.

   (9)  Při  ovíjení výztuže se zakazuje současně provádět ochranu ovíjení
   (torkretováním apod.).

   § 33

   Doprava a ukládání betonové směsi

   (1)  Při přečerpávání betonové směsi do přepravníků, zásobníků nebo při
   přímém  ukládání  do konstrukce se musí pracovat z bezpečných míst, kde
   jsou pracovníci chráněni proti pádu z výšky, do hloubky, proti zavalení
   či zalití betonovou směsí apod. Pokud taková místa nelze zajistit, musí
   být  pracovník  chráněn  jiným způsobem (osobním zajištěním proti pádu,
   ochranným košem apod.).

   (2)  Pro  pohyb  pracovníků  a pro ruční přepravu směsi na místo určení
   musí  být  vybudovány  bezpečné  komunikace  (pracovní  lešení, podlahy
   apod.).  Pracovníci ani dopravní prostředky se nesmí pohybovat přímo po
   armatuře.

   (3) Postup ukládání betonové směsi musí být v souladu s technologickými
   postupy  a  zvláštními  předpisy. ^26) Betonáž v mimořádných podmínkách
   musí po celou dobu provádění řídit odpovědný pracovník.

   (4)  V průběhu betonáže se musí stále sledovat stav konstrukce bednění.
   Závady musí být ihned odstraňovány.

   (5)  Čerpací  potrubí  na přepravu a ukládání betonových směsí musí být
   bezpečně provedeno, zakotveno a napojeno na nástavec čerpadla. Zařízení
   musí  umožňovat  odvzdušnění.  Musí  být  zajištěn  způsob dorozumění s
   obsluhou čerpadla.

   (6)  Přístupy  z pevných částí objektů a konstrukcí na pracovní podlahy
   bednění musí odpovídat požadavkům zvláštních předpisů.^25)

   (7)  Beton  nosných  konstrukcí,  který  nedosáhl  projektem požadované
   nosnosti,  nesmí  být  vystaven  nárazům,  otřesům,  zatížení  a dalším
   škodlivým účinkům.^26)

   (8) Jestliže se tuhnutí a tvrdnutí betonu urychluje zvláštními metodami
   (proteplování  elektroohřevem  apod.),  musí dodavatel stavebních prací
   pro  tuto  technologii  zpracovat  technologický  postup, který zajistí
   požadované vlastnosti betonu a bezpečnost práce.

   § 34

   Prefabrikáty

   (1)  Při  výrobě  prefabrikátů  nebo  při provádění jiných betonářských
   prací  s použitím forem, musí být formy a jejich části bezpečně uloženy
   a  používány  tak,  aby pracovníci nebyli ohroženi (pádem, překlopením,
   uvolněním  apod.).  Pro  jejich  přemísťování  musí být stanoven způsob
   přepravy a určena místa uchycení nebo zavěšení.

   (2)   Značení   prefabrikátů   musí   být  provedeno  podle  zvláštních
   předpisů.^27)

   (3)  Je  zakázáno  používat poškozených forem a poškozených spojovacích
   prvků.

   § 35

   Odbedňování a uvolňování konstrukcí

   (1)  Odbedňovací  práce  nosných prvků, konstrukcí nebo jejich částí, u
   nichž  po  předčasném  odbednění hrozí nebezpečí zřícení nebo poškození
   konstrukce, mohou být zahájeny jen na příkaz odpovědného pracovníka.

   (2)  Při  odbedňování  konstrukcí  ve výškách se musí používat bezpečná
   technická   zařízení   a   pomůcky.   Žebříku   lze  použít  pouze  při
   odbedňovacích  pracích  do výše 3 m odbedňované konstrukce nad pracovní
   podlahou,  kdy  se  neuvolňují  nebo  neodstraňují nosné části bednění.
   Stabilita  žebříků nesmí být závislá na demontovaných částech bednění a
   podpěr.

   (3)   Prostor  odbedňovacích  prací  musí  být  zajištěn  proti  vstupu
   nepovolaných osob.

   (4)   Bezprostředně   po   odbedňování   je  nutno  odbedněný  materiál
   odstraňovat   a   ukládat   na  určená  místa  tak,  aby  nepřekážel  a
   nepřetěžoval  konstrukci.  Prvky  a dílce musí být upraveny tak, aby se
   nestaly zdrojem úrazu.

   § 36

   Práce železářské

   (1)  Zařízení  pro výrobu armatury (stroje, přípravky apod.), objekty a
   zařízení  související  musí  být  řešeny  tak,  aby  pracovníci  nebyli
   ohroženi pohybem materiálu a jeho ukládáním.

   (2) Na stroji na přípravu armatury nesmějí být stříhány a ohýbány pruty
   průměru,  který  neodpovídá  jeho  konstrukci a pruty kratší než 0,3 m,
   pokud  není instalováno zařízení, které bezpečně chrání pracovníka před
   úrazem.  Ruce pracovníka se nesmí přiblížit místu střihu, ohybu a jiným
   nebezpečným  místům  blíže než 0,15 m. Při střihu a v době chodu stroje
   musí  pracovník  odstraňovat  odpad  z ustřihovaných prutů pouze pomocí
   vhodné pomůcky.

   (3)  Při  stříhání  několika  prutů současně musí být pruty zajištěny v
   pevné  poloze  (svěrkami, konstrukcí stroje, vhodnými přípravky apod.).
   Přidržovat pruty přitom volně rukama je zakázáno.

   (4)  Ohýbačky  s  motorickým  pohonem  musí  být na přední straně stolu
   vybaveny  vypínací  tyčí  nebo  stop  tlačítky  zajišťujícími v případě
   nebezpečí okamžité zastavení chodu stroje.

   (5)  Stříhání  a  ohýbání  více  prvků  současně  je  dovoleno  jen  za
   předpokladu,  že tím není přetěžován stroj. Pruty musí být tak upevněny
   nebo zajištěny, aby nebyl ohrožen pracovník obsluhy nebo okolí stroje.

   (6) Armatura po konečném uložení nesmí být deformována.

   (7)  Před započetím betonáže musí zhotovenou armaturu převzít odpovědný
   pracovník  zápisem  do  stavebního  nebo  montážního  deníku s výjimkou
   jednoduchých   prvků,   kde   nehrozí  poškození  konstrukce  z  důvodu
   nesprávného uložení výztuže.

   (8)   Způsob   zavěšování  a  dopravy  hotových  výrobků  (prostorových
   konstrukcí) stanoví výrobce.

   ČÁST SEDMÁ

   Zednické práce

   § 37

   Výroba, zpracování a doprava malt

   (1)  Zařízení  pro  výrobu, zpracování a dopravu malt musí být umístěna
   tak,  aby  při  provozu neohrožovala obsluhu ani pracovníky provádějící
   další pracovní činnosti.

   (2)  V  případě  použití  chemických  přísad do malt musí být při práci
   dodržena bezpečnostní opatření stanovená výrobcem.

   (3)  Při strojním čerpání malt musí být zabezpečeno účinné dorozumívání
   mezi pracovníkem v místě nanášení (ukládání) a obsluhou čerpadla.

   (4)  Pracovníci  musí  při  činnostech,  kdy  hrozí  nebezpečí ohrožení
   odstříknutím  vápenné malty nebo mléka, používat určené osobní ochranné
   pracovní  prostředky.  Hašení  vápna  v  sudech,  v  úzkých a hlubokých
   nádobách je zakázáno.

   § 38

   Zdění

   (1)  Materiál pro zdění musí být uložen tak, aby pro práci zůstal volný
   pracovní prostor nejméně 0,6 m široký.

   (2) Zděné konstrukce musí být provedeny podle zvláštních předpisů.^28)

   (3)  Při  zdění pod úrovní terénu musí být stěny výkopů^22) zabezpečeny
   proti  sesutí.  Zabezpečovací  konstrukce  lze  odstraňovat  souběžně s
   postupem vyzdívky, pokud není ohrožena pevnost a stabilita zdiva.

   (4)  U  izolačních  zdí,  opěrných  zdí a podobných konstrukcí se nesmí
   zasypávat  nebo přihrnovat materiál z vnější strany zdí do té doby, než
   zdivo vykazuje dostatečnou pevnost.

   (5)  Pokud  se k dopravě materiálu použijí pomocné skluzové žlaby, musí
   se  umístit  a  zabezpečit  tak,  aby  doprava  materiálu  neohrožovala
   pracovníky a okolí.

   (6) Zdění musí být prováděno tak, aby nemohlo dojít ke ztrátě stability
   zdiva nebo jeho porušení.

   (7)  Zdění  komínů, pilířů, sloupů a jiných konstrukcí se musí provádět
   podle  technologického  postupu  po  částech  tak,  aby nebyla ohrožena
   nosnost a stabilita spodní části zdiva.

   (8)  Při zakončení, stykování, křížení zdí, při vyzdívání rohů a pilířů
   musí  být  vrstvy  zdících materiálů převázány. Příčky musí být vždy do
   zdiva zakotveny.

   (9)  Kontrola svislosti zdiva a vázání rohů nesmí být prováděna přímo z
   vyzdívané stěny.

   (10)  Provádět  drážky  nebo otvory v pilířích a tenkostěnných příčkách
   lze  jen  za  předpokladu, že nebude narušena stabilita konstrukcí nebo
   zdiva.

   (11) Osazování konstrukcí, předmětů a technologických zařízení musí být
   z hlediska stability zdiva řešeno v projektu stavby s výjimkou předmětů
   o  malé  hmotnosti,  které  stabilitu  zdiva  nemohou  narušit. Osazené
   předměty  musí být tak připevněné nebo ukotvené, aby se nemohly uvolnit
   nebo posunout.

   (12)  Pohybovat se nebo dopravovat materiál po stropech z tenkostěnných
   materiálů  se  smí  až  po  provedení  opatření,  které znemožní jejich
   poškození nebo propadnutí pracovníků.

   (13)  Po osazených prefabrikovaných vodorovných nosných konstrukcích se
   lze  pohybovat  až  tehdy,  když  jsou  zabezpečeny  proti  uvolnění  a
   sesunutí.

   (14)  Kameny  uložené  ve  zdivu  je  možno  opracovávat až po dosažení
   požadované pevnosti zdiva.

   § 39

   Stavební práce na vysokých komínech

   (1)  Vnitřní  lešení musí být bezpečně uchycena nebo zakotvena k nosným
   součástím  komína.  Na  posuvné  zavěšené  vnitřní lešení se nevztahují
   požadavky zvláštních předpisů o pohyblivých plošinách.^29)

   (2)  Pod vnějším zavěšeným lešením musí být zřízena záchytná konstrukce
   (§  49)  nebo  musí  pracovníci používat osobní zajištění proti pádu (§
   50).  Místo  upevnění  nebo  ukotvení  nesmí  být závislé na konstrukci
   zavěšeného lešení.

   (3)  Používají-li pracovníci pro výstup a sestup stupadel umístěných na
   vnější straně komínu, musí být zajištěn bezpečný přechod ze stupadel na
   podlahu lešení.

   (4)  Pro  zakotvení nebo uchycení krakorců a kladek vrátků a zdvihacích
   zařízení  se  musí používat takové nosné prvky, které bezpečně přenesou
   jejich  zatížení  a  zatížení  vzniklé  jejich provozem. Způsob a místo
   zakotvení   nebo   uchycení   určí   dodavatel   stavebních   prací   v
   technologickém postupu.

   (5) Při dopravě materiálu v komíně musí být v jeho spodní části zřízena
   záchytná  konstrukce  s otvorem opatřeným bezpečným uzávěrem nebo jiným
   technickým  řešením,  které  zamezuje  přístupu  pracovníků do prostoru
   vymezeného pro vertikální dopravu.

   (6)  Pro práci na vysokých komínech platí tato vyhláška, pokud zvláštní
   předpisy nestanoví jinak.^30)

   ČÁST OSMÁ

   Montážní práce

   § 40

   Příprava montáže

   (1)  Dodavatel  stavebních  prací  musí  zpracovat technologický postup
   montáže  jím montovaných stavebních a technologických konstrukcí, který
   musí obsahovat časový sled montážních záběrů, podmínky nasazení a pohyb
   mechanizačních   prostředků,  zásadní  řešení  přístupu  pracovníků  ke
   stykovým uzlům včetně jejich ochrany a zabezpečení dotčených pracovišť.
   Pro opakované montáže lze zpracovat technologické postupy jako typové.

   (2)  Při zpracování technologického postupu montáže je nutno volit sled
   jednotlivých prací tak, aby v různých výškových úrovních (etážích) bylo
   možno  využít  trvalého  zastropení  jako výchozí úrovně pro navazující
   montážní operace.

   (3)  Při  zpracování technologického postupu montáže musí být stanoveny
   podmínky pro osobní nebo kolektivní zajištění pracovníků proti pádu.

   (4)  Při  změně montážních podmínek musí odpovědný pracovník dodavatele
   stavebních prací postupovat v souladu s ustanovením § 5, 6, 7, 8 a 10.

   § 41

   Montážní pracoviště

   (1)  Montážní pracoviště musí být odevzdáno (§ 5) ve smluvně dohodnutém
   stavu   tak,   aby  montážní  práce  probíhaly  nerušeně  bez  ohrožení
   pracovníků a konstrukcí a v souladu s předpisy o bezpečnosti práce.

   (2)  Montáž  je možno provádět z trvalých nebo prozatímních konstrukcí,
   dílců  a  prvků  dostatečně  únosných,  stabilních  a zajištěných proti
   posunutí při splnění požadavků § 48.

   § 42

   Dílce pro montáž

   (1)   Dílce   pro  montáž  musí  všemi  parametry  odpovídat  zvláštním
   předpisům.^31)

   (2)   Všechny  dílce  musí  být  při  převzetí  vizuálně  zkontrolovány
   odpovědným  pracovníkem.  O  použití  poškozených nebo opravených dílců
   rozhodne odpovědný pracovník.

   § 43

   Montážní a bezpečnostní přípravky a vázací prostředky

   (1)  Při  montáži  musí  být použity předepsané montážní a bezpečnostní
   přípravky.

   (2) Montážní a bezpečnostní přípravky a vázací prostředky musí být před
   a  v průběhu použití kontrolovány, po použití očištěny, řádně uloženy a
   konzervovány.

   (3)  Každá montážní četa musí být pro montáž vybavena příslušným počtem
   montážních a bezpečnostních přípravků a zařízení, které jsou specifické
   pro  různé  konstrukční  systémy  (ochranná  zábradlí,  poklopy apod.).
   Jejich  skladba  a  rozsah  použití musí být stanoveny v technologickém
   postupu.

   (4)  Montážní  a  bezpečnostní přípravky, sloužící k zajištění bezpečné
   montáže,  zejména bezpečnosti pracovníků při montáži ve výšce, je třeba
   upevňovat  k dílcům ještě na zemi (výchozí úrovni) před jejich zdvihem,
   pokud to nevylučuje technologický postup montáže.

   (5)  Na  nejvyšší pracovní kótě při postupu montáže, demontáže a opravě
   konstrukcí, musí být od výšky 20 m zabezpečeno měření rychlosti větru.

   (6)  Pro  zvedání  dílců  musí  být  použito vázacích prostředků, které
   odpovídají  příslušným  (např. statickým) parametrům jednotlivých druhů
   dílců.

   (7)  Vázací  prostředky  musí  být  vždy  voleny  tak,  aby zajišťovaly
   zavěšení dílců podle výrobní dokumentace.

   (8) Způsob upevnění, místa upevnění a seřízení vázacích prostředků musí
   být  voleny  tak, aby upevnění i uvolnění vázacích prostředků mohlo být
   provedeno bezpečně.

   § 44

   Komunikace při montáži

   (1)  Současně  s  postupem  montáže  musí  být  do  objektu  zabudovány
   projektovaná  trvalá schodiště, rampy a žebříky, aby se mohly v průběhu
   prací  používat.  Z  technologických  důvodů je možno použít pro výstup
   nebo   sestup   pracovníků   prozatímní  komunikační  konstrukce.  Tyto
   požadavky musí být uplatněny již v technologickém postupu montáže.

   (2) Svislá doprava osob na konstrukci vyšší než 30 m musí být zajištěna
   výtahem nebo montážním košem, pokud to charakter konstrukce nebo postup
   práce nevylučuje.

   (3)   Doprava  osob  pomocí  montážního  koše  musí  být  v  souladu  s
   technologickým  postupem  a schválena odpovědným pracovníkem dodavatele
   stavebních prací.

   § 45

   Manipulace s břemeny

   (1)  Při  odebírání  dílců ze skládky nebo z dopravního prostředku musí
   být zbývající dílce vždy řádně zajištěny proti překlopení nebo sesutí.

   (2)   Pracovníci   pověření  vázáním  a  zavěšováním  břemen  musí  mít
   kvalifikaci  vazače  nebo  musí  být  pro tuto práci zacvičeni a jejich
   způsobilost musí být pravidelně ověřována.^32)

   (3)  Před  uvázáním  musí  být dílce i závěsná oka (háky, šrouby apod.)
   znovu  vazačem  prohlédnuty. Vázací prostředky musí být v zimě očistěny
   od  sněhu  a  námrazy.  Je  zakázáno zvedat břemena zasypaná, upevněná,
   přimrzlá  nebo  přilnutá  vytahováním  a  odtrhováním, pokud není možno
   bezpečně  zjistit  sílu  k  tomu  potřebnou,  nebo  pokud zařízení není
   vybaveno přetěžovací pojistkou.

   (4)  Břemeno  musí  být  před  zdvihem  a  další  manipulací upevněno a
   zajištěno  tak,  aby  nemohlo  dojít  k  jeho pádu, popřípadě pádu jeho
   části. Břemeno se nesmí uvazovat nebo zavěšovat v místech, kde by mohlo
   dojít  k  vysmeknutí  nebo vzájemnému poškození vázacího nebo závěsného
   prostředku  a  břemene.  Ostré  hrany  břemene, které by mohly poškodit
   vázací prostředek, musí být chráněny vhodným způsobem.

   (5)  Před  vlastním  zdvihem  břemene  musí  být  prověřena  bezpečnost
   zavěšení  břemene  nadzvednutím  a kontrolou způsobu zavěšení břemene a
   závěsných  prostředků.  Teprve  po  této kontrole může být dán pokyn ke
   zdvihu.

   (6)  Pod  dopravovanými  břemeny, ani v jejich blízkosti se nesmí nikdo
   zdržovat. Pracovníci se smějí k břemenu přiblížit až po jeho ustálení v
   místě, kde bude osazeno nebo složeno.

   (7)  Pracovník,  který  upevnil  břemeno,  řídí jeho zdvih až do úrovně
   místa,  kde  bude  uloženo.  Další  pokyn  pro pohyb břemene nad úroveň
   osazení a k osazení břemene dává určený pracovník montážní čety.

   (8)  Před dopravou břemene, jehož dráhu až na místo osazení nebude moci
   z  místa  uvázání  sledovat  pracovník, který břemeno zavěsil, musí být
   mezi  tímto  pracovníkem,  jeřábníkem  a  pracovníkem určeným k osazení
   břemene dohodnut způsob dorozumívání.

   (9)  Určený  pracovník montážní čety se musí vždy přesvědčit o správném
   osazení břemene.

   (10)  Není-li možno dosáhnout při dopravě břemene k místům montáže jeho
   klidného pohybu, musí být vedeno pomocnými lany.

   (11)  Pomocnými  lany  se smějí břemena vést jen z bezpečného a pevného
   místa.  Lana  musí  být  upevněna  způsobem vylučujícím nebezpečí úrazu
   pracovníka  při  jejich  odepínání.  Vodící lano nesmí být omotáno nebo
   jinak upevněno na částech těla pracovníka.

   (12)  Při  zvedání  dílců  pomocí  čepů musí být závěsná lana rozepřena
   rozpěrkou,  aby při zdvihu prošla část dílce (např. hlava sloupu) volně
   mezi  lany  závěsu.  Čep musí být stále ve vodorovné poloze a zajištěný
   proti vypadnutí.

   (13)  Při  manipulaci není dovoleno vstupovat na zavěšené dílce, ani se
   na ně nesmí odkládat pracovní nářadí a materiál.

   (14) Vázání břemen se řídí zvláštními předpisy.^32)

   § 46

   Osazování dílců

   (1) Při osazování dílců je nutno vycházet z technologického postupu.

   (2)  Během  postupu  montážních  prací  se  musí na konstrukci průběžně
   provádět  vyztužení,  vzepření,  kotvení a jiná stabilizační zajištění.
   Současně  se  musí průběžně montovat trvalé části konstrukce, jako jsou
   zábradlí, plošiny apod.

   (3)  Při osazování a po uložení stropních nebo střešních plošných dílců
   musí   být   zajištěna  dostatečná  únosnost  místa  práce  vzhledem  k
   předpokládanému  způsobu  montáže.  Na  tyto  dílce  lze  vstupovat bez
   zvláštního  zajištění  pouze  v  případě,  kdy  jednotlivé  dílce  jsou
   bezpečné  proti  prolomení.  Na  zaklopené  ploše, jako jsou patra nebo
   střechy,  nesmí  dojít k takovému soustředění pracovníků a materiálu na
   jednom  dílci,  při  kterém  by  bylo překročeno jeho normové zatížení.
   Zásady  pro zajištění pracovníků při práci s ohledem na navrhovaný druh
   plošných  dílců  musí být na základě statických výpočtů stanoveny již v
   projektu stavby.

   (4)  Otvory  ve  stropech  (montážní  otvory apod.) je nutno současně s
   montáží   zajistit   tak,  aby  jimi  pracovníci  nepropadli  (poklopem
   zajištěným proti posunutí, bezpečnostní sítí, zábradlím).

   (5) Při manipulaci s dílcem musí být pracovníci v bezpečné vzdálenosti.
   Teprve  po jeho ustálení nad místem montáže se mohou k němu přiblížit a
   z  bezpečné plošiny nebo podlahy provést jeho osazení a zajištění proti
   vychýlení.  Dílec  může  být  odvěšen  ze  závěsu zdvihacího prostředku
   teprve po tomto zajištění.

   (6)  Svislé  dílce  musí  být  po  osazení  bezpečně zajištěny (šrouby,
   montážními  stolicemi,  vzpěrami, zaklínovány v základové patce apod.).
   Uvolnění  vázacích  prostředků  ze  svislých dílců musí být provedeno z
   bezpečného   místa   (pracovní   plošiny,  montážního  koše,  dálkového
   odepínání ze země apod.). Stejné zásady je nutno uplatnit při osazování
   prvních vodorovných dílců montovaného podlaží.

   (7)  Po  zajištění  a  uvolnění  dílců  z  vázacích  prostředků se musí
   pokračovat  v  jejich  konečném  upevnění  (svařováním,  zabetonováním,
   šroubovaným  spojem  apod.).  Následující dílec smí být osazován teprve
   tehdy,  až  je  předcházející  dílec  bezpečně  uložen  a upevněn podle
   technologického postupu.

   (8)   Montážní  přípravky  pro  dočasné  zajištění  dílců  nesmějí  být
   odstraňovány  před  konečným upevněním a prostorovým ztužením montované
   konstrukce.

   (9)  U  dílců  zavěšených  na závěsu zdvihacího zařízení se smí provést
   montážní   svar  elektrickým  obloukem  pouze  za  předpokladu,  že  je
   vyloučena  možnost  zasažení pracovníků a poškození zdvihacího zařízení
   elektrickým proudem.

   (10) Zmonolitňování uzlů a styčných spár se smí provádět až po zjištění
   správnosti  osazení  dílců,  po  přejímce  svařovaných  spojů a splnění
   dalších  požadavků projektu. Práce spojené se zaléváním styků a spár se
   provádí způsobem předepsaným technologickým postupem.

   (11) Dílce, které mohou být po osazení do konstrukce rozkmitány větrem,
   musí  být  okamžitě  vyztuženy  navazujícími  prvky tak, aby konstrukce
   tvořila tuhý celek.

   (12)   Při   zvedání,   vztyčování  a  ukládání  jednotlivých  vysokých
   konstrukcí  nebo  jejich částí (příhradových konstrukcí, stožárů apod.)
   se prostor ohrožený pádem břemene, zvedacími prostředky nebo konstrukcí
   musí zabezpečit (§ 52).

   (13)  Je-li  nebezpečí,  že při montáži konstrukce nebude možno dodržet
   předepsané  bezpečné  vzdálenosti  od elektrických vedení, ^33) musí se
   dohodnout   předem  s  příslušným  provozovatelem  elektrického  vedení
   podmínky pro montáž.

   (14) Ocelové konstrukce musí být v průběhu montáže uzemněny.

   (15)  Jsou-li na ocelové konstrukci připevněna kabelová vedení silového
   rozvodu  nízkého  napětí,  musí se konstrukce vodivě spojit s ochrannou
   soustavou příslušné rozvodné sítě.

   (16)  Při blokové montáži se musí bloky ocelové konstrukce sestavovat z
   jednotlivých  prvků  na  tuhých,  nepoddajných  podporách  tak, aby byl
   dodržen  tvar,  statické  působení,  případně  nadvýšení  předepsané  v
   dodavatelské  dokumentaci,  přičemž nesmí být překročeny povolené mezní
   úchylky.

   (17)  Při  montážních  pracích ve výšce se zakazuje montáž a přecházení
   pracovníků po konstrukci bez zajištění proti pádu.

   ČÁST DEVÁTÁ

   zrušena

   § 47

   zrušen

   § 48

   zrušen

   § 49

   zrušen

   § 50

   zrušen

   § 51

   zrušen

   § 52

   zrušen

   § 53

   zrušen

   § 54

   zrušen

   § 55

   zrušen

   § 56

   zrušen

   § 57

   zrušen

   § 58

   zrušen

   § 59

   zrušen

   § 60

   zrušen

   § 61

   zrušen

   ČÁST DESÁTÁ

   Bourací a rekonstrukční práce

   § 62

   Základní ustanovení

   (1)  Technologický  postup  musí  být  zpracován  na  základě  zevrubné
   prohlídky   bouraného  (rekonstruovaného)  objektu  a  jeho  statického
   posouzení  tak, aby v průběhu prací nedošlo k nekontrolovanému porušení
   stability objektu nebo jeho části.

   (2)  Bourání  objektů  vyšších  než  přízemních, strhávání nebo bourání
   svislých  konstrukcí od výšky 3 m, bourání schodišť a vysunutých částí,
   rekonstrukce  a  bourání,  při  kterém  dochází  ke  změně  konstrukční
   bezpečnosti  objektu,  strojní  bourání,  bourání  speciálními metodami
   (řezání  kyslíkem  apod.) a bourací práce nad sebou, mohou provádět jen
   kvalifikovaní pracovníci pod stálým dozorem odpovědného pracovníka.

   (3)  Při  bourání,  které  provádí dvě nebo více čet současně, musí být
   zajištěn stálý dozor odpovědného pracovníka.

   (4)  Ustanovení  desáté  části  se vztahuje i na bourání a rekonstrukci
   vyzdívek    rotačních,    kruhových    a   šachtových   pecí,   stožárů
   technologických zařízení apod.

   (5)  Ustanovení  desáté  části  se nevztahuje na rozebírání (demontáže)
   lešení  a podobných konstrukcí, na vyklizování vnitřního zařízení budov
   a  staveb  před  bouráním  a na práce malého rozsahu (bourání nenosných
   prvků,  ohrad,  přízemních  objektů  apod.).  Pro  tyto  práce  stanoví
   pracovní postup odpovědný pracovník.

   § 63

   Průzkum stavu objektů

   (1)  Před  započetím  bouracích  nebo  rekonstrukčních  prací  se  musí
   uskutečnit  průzkum stavu objektu a jeho okolí, zjistit inženýrské sítě
   a  stav  dotčených  sousedních  objektů.  K  průzkumu  musí být využity
   stávající  podklady  o  objektu  a  podklady  o objektech sousedních. O
   provedeném průzkumu musí být vyhotoven zápis.

   (2)  Na  základě  průzkumu  podle odstavce 1 dodavatel stavebních prací
   zajistí před zahájením bouracích nebo rekonstrukčních prací vypracování
   technologického postupu těchto prací.

   (3)  Při  změně podmínek v průběhu bouracích a rekonstrukčních prací se
   musí   technologický  postup  upravit  tak,  aby  byla  vždy  zajištěna
   bezpečnost při práci.

   § 64

   Přípravné práce

   (1) Před započetím bouracích nebo rekonstrukčních prací se musí vymezit
   ohrožený prostor podle technologie prováděných prací, zajistit ho proti
   vstupu nepovolaných osob, bezpečně zajistit vstupy do objektů i ochranu
   veřejného  zájmu  ohroženého těmito pracemi. Ustanovení § 52 tím nejsou
   dotčena.

   (2)  Průzkumem  zjištěné  podzemní  prostory  (dutiny,  studně  a  jiné
   podzemní  objekty)  se  musí  před  započetím  prací zasypat nebo jiným
   bezpečným způsobem zajistit.

   (3)  Rozvodné sítě a kanalizace nebo zařízení instalované v bouraných a
   rekonstruovaných  objektech  se  musí  před  započetím  prací odpojit a
   zajistit,  aby  se  nedaly  použít. Podle potřeby se musí zajistit před
   poškozením  i sítě, do kterých ústí přípojky z bouraných objektů. Pokud
   z  provozních  důvodů nelze u rekonstruovaných objektů odpojit rozvodné
   sítě  a kanalizace, musí dodavatel stavebních prací stanovit opatření k
   zajištění práce a provozu.

   (4) Pro odběr elektrického proudu pro potřebu provádění bouracích prací
   v  objektu  se  musí  zřídit  samostatné  vedení. Pro snížení prašnosti
   bouracích  prací  kropením  musí být zajištěn zdroj vody. Tyto přípojky
   musí být zabezpečeny proti poškození po dobu provádění bouracích prací.

   (5)  Zahájení  bouracích  prací  se  může  uskutečnit  jen  na  základě
   písemného  příkazu odpovědného pracovníka dodavatele stavebních prací a
   po  vybavení  pracoviště pomocnými konstrukcemi, materiálem a pomůckami
   určenými v technologickém postupu.

   § 65

   Zajištění místa bourání

   (1) Při bourání se musí zajistit ohrožený prostor, ve kterém se bourací
   práce provádí.

   (2) Ohrožený prostor v zastavěném území se musí vymezit plným oplocením
   do  výšky  1,8 m, pokud tomu technologie bourání nebrání. Není-li možno
   prostor  oplotit,  musí  se zajistit jiným vhodným způsobem (střežením,
   vyloučením provozu).

   (3)  Bourat  se  musí  tak,  aby nedošlo k ohrožení vedlejších objektů,
   zejména  těch,  které  rozebíráním přiléhajících staveb ztratily oporu.
   Způsob  statického  zajištění  okolních  objektů  ohrožených  bouracími
   pracemi musí být zahrnut v projektu stavby.

   (4)  Pomocné  konstrukce^25)  vybudované  uvnitř  objektů  nebo na jeho
   vnějších  stranách  se nesmí zatěžovat vybouraným materiálem a nesmí se
   přes  ně  strhávat  materiál  z  bouraného objektu, pokud nejsou k tomu
   účelu navrženy.

   (5)  Materiál  z  bourané  části  objektu  se musí odstraňovat tak, aby
   nedošlo k přetížení podlah nebo stropů.

   (6)  Vybouraný  materiál  musí  být skladován tak, aby neomezoval další
   průběh bouracích prací.

   (7)  Tlakové  nádoby  k  řezání  kyslíkem  musí  být uloženy mimo dosah
   nebezpečí, které při bourání vzniká.

   (8) Skleněné a jiné nebezpečné ostrohranné předměty musí být při ručním
   bourání odstraňovány, aby nebyly zdrojem úrazu.

   (9) Bourání nesmí být přerušeno, pokud není zajištěna stabilita bourané
   konstrukce  nebo  její části. Tento požadavek platí i v případě nutného
   přerušení  bourání  z  důvodu náhlého zhoršení povětrnostních podmínek.
   Tím nejsou dotčeny povinnosti vyplývající z ustanovení § 6.

   (10)  Při  částečném  bourání,  rekonstrukci a modernizaci budov, které
   zůstávají  v  provozu  nebo  jsou  obydleny, musí být v technologických
   postupech  zakotveno bezpečnostní zajištění včetně kontroly pracovišť z
   hlediska ochrany pracovníků a jiných osob.

   § 66

   Vstupy a vjezdy do bouraného objektu

   Vstupy,  výstupy,  sestupy  a vjezdy do prostoru bouraného objektu i do
   jednotlivých  pracovišť  musí  být  zajištěny  od  zahájení prací až do
   jejich ukončení a viditelně označeny.

   § 67

   Bourání střešních konstrukcí

   (1)  Bourání  střešní  konstrukce  nebo  krovů  strháváním pomocí lan a
   tažných   strojů   je   dovoleno,   pokud   jsou  učiněna  opatření  ke
   stabilizování zůstávající části konstrukce.

   (2)  Výbušninami  se nesmí strhávat plechové krytiny a krytiny položené
   na plném bednění.

   (3)  Při  ručním bourání střechy musí být postup volený tak, aby nebyla
   narušena pevnost ostatních částí konstrukce.

   (4)  Pokud není zajištěna únosnost bourané konstrukce, musí být bourání
   prováděno ze samostatné pomocné konstrukce.

   § 68

   Bourání svislých konstrukcí

   (1)  Konstrukční  prvky  mohou  být  odstraněny  při ručním bourání jen
   tehdy, nejsou-li zatíženy.

   (2) Při bourání zdí, které stabilizují vystupující konstrukce (balkóny,
   arkýře  apod.),  musí  být  tyto  konstrukce  zajištěny,  aby nedošlo k
   nežádoucí ztrátě jejich stability.

   (3)  Ruční  bourání  nosných  konstrukcí se provádí zásadně vertikálním
   směrem shora dolů.

   (4)  Při  bourání pomocí strojů se venkovní zdi strhávají vždy z vnější
   strany  objektu.  U  přízemních objektů bez podsklepení se může bourání
   provádět  z  vnitřku  objektu,  jsou-li  odstraněny vodorovné prvky nad
   místem stroje. Je zakázáno strhávat zdi rozhoupáváním.

   (5)  Před bouráním příček pod vodorovnými konstrukcemi je nutno ověřit,
   zda nemají nosnou funkci.

   (6)   Únosnost  vodorovných  konstrukcí,  na  které  se  bude  strhávat
   materiál, se v případě potřeby zvyšuje podpěrami.

   (7) Ruční strhávání stěn a pilířů pomocí pák nebo zvedáků je zakázáno.

   (8)  U  konstrukcí,  u  kterých  není  zajištěna  jejich  stabilita, je
   zakázáno  používat  jednoduchých  žebříků  k  uvazování  lan  a háků ke
   strhávané části konstrukce.

   (9)  Postupné  bourání  panelových  objektů  je  možno  provádět  až po
   rozpojení jednotlivých panelů a zajištění jejich stability.

   § 69

   Bourání podlah, stropů a jednotlivých vodorovných prvků

   (1)  Ruční  bourání  stropů  s  nosnou  dřevěnou konstrukcí je dovoleno
   pouze,  když  jsou  zdi  nad ní zbourané, jsou odkryté nosné prvky a ze
   stropů je odstraněn bouraný materiál.

   (2)  Stropní části se musí před uvázáním na zvedací zařízení uvolnit od
   ostatních konstrukcí.

   (3)  Bourat  klenbu  uvolněním části konstrukce, která ji zajišťuje, se
   smí jen při strojním bourání.

   (4)  Při  ručním  bourání v případě, že hrozí prolomení nebo se prolomí
   podlahy,  musí  se práce přerušit a podlahy se musí spolehlivě podepřít
   nebo úplně odstranit.

   (5)  Při  bourání jednotlivých poschodí pomocí stroje musí být stropy v
   nejblíže   nižším  poschodí,  případně  dalších  poschodích,  podepřeny
   konstrukcí  podle  statického  výpočtu  pro zatížení stropu materiálem,
   který na něj bude dopadat.

   § 70

   Práce nad sebou

   (1)  Bourací  práce  nad  sebou  jsou  zakázány, pokud nejsou stanoveny
   podmínky zabezpečení pracovníků v technologickém postupu.

   (2)  V  případě  ohrožení  musí  odpovědný  pracovník, který přímo řídí
   bourací  práce,  dát  dohodnutým  znamením  pokyn k okamžitému opuštění
   pracoviště.

   ČÁST JEDENÁCTÁ

   Stroje a strojní zařízení

   § 71

   Základní ustanovení

   (1)  Používat  lze  jen  stroje a strojní zařízení (dále jen "stroje"),
   které  svou  konstrukcí,  provedením  a  technickým  stavem  odpovídají
   předpisům k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení.

   (2)  Stroje  lze  používat  pouze  k  účelům,  pro které jsou technicky
   způsobilé  v  souladu  s  podmínkami stanovenými výrobcem a technickými
   normami.

   (3)  Dodavatel  stavebních  prací je povinen vydat pokyny pro obsluhu a
   údržbu stroje, které obsahují požadavky pro zajištění bezpečnosti práce
   a  provozu.  Pokyny  pro  obsluhu  a  údržbu  musí  podle  druhu stroje
   obsahovat

   a) povinnosti obsluhy před zahájením provozu stroje ve směně,

   b) povinnosti obsluhy při provozu stroje,

   c) rozsah, lhůty a způsob provádění údržby, včetně revizí,

   d)  způsob zajištění stroje při jeho provozu, přemísťování, odstavování
   z provozu a opravách a proti nežádoucímu uvedení do chodu,

   e) způsob dorozumívání a dávání návěští,

   f) umístění a zajištění stroje po ukončení provozu,

   g) zakázané úkony a činnosti,

   h) způsob a rozsah záznamu o provozu a údržbě stroje.

   (4)  Pokyny  pro  obsluhu  a  údržbu  stroje  se  nemusí vydávat, pokud
   požadavky  uvedené  v  odstavci  3 jsou stanoveny v technických normách
   nebo  v  návodu  výrobce  k obsluze a údržbě. Návod výrobce k obsluze a
   údržbě musí být v českém nebo slovenském jazyce.

   (5)  Pokyny pro obsluhu a údržbu stroje nebo návod k obsluze a provozní
   deník  musí  být umístěny na určeném místě, aby byly obsluze kdykoliv k
   dispozici.

   § 72

   Obsluha

   (1)  Stroje  může  samostatně  obsluhovat pouze pracovník, který má pro
   tuto činnost příslušnou odbornou způsobilost.^38)

   (2)  Obsluha  stroje  musí  být  nejméně  jednou za 24 měsíců školena a
   přezkoušena z předpisů k zajištění bezpečnosti práce.

   (3)  Má-li  stroj  charakter  vyhrazeného  technického  zařízení,  musí
   obsluha splňovat i požadavky stanovené k jeho obsluze.

   (4)  Stroj  obsluhuje  jeden  pracovník,  pokud  výrobce  v technických
   podmínkách nebo v návodu na obsluhu stroje nestanoví jinak. Vyžaduje-li
   to  bezpečnost  práce,  dodavatel  stavebních  prací  určí  vícečlennou
   obsluhu.

   (5)  Obsluhuje-li  stroj  více  než  jeden  pracovník,  musí  být určen
   odpovědný pracovník.

   (6) Samostatně obsluhovat stroje mohou jen pracovníci duševně a tělesně
   způsobilí, starší 18 let, pokud pro obsluhu stroje není stanovena vyšší
   věková hranice, kteří jsou

   a)  pověřeni  výrobcem  strojů,  kteří  montují,  ověřují,  zkoušejí  a
   předvádějí stroje, případně zaučují obsluhu, přičemž musí být seznámeni
   s předpisy k zajištění bezpečnosti práce platnými na pracovišti, nebo

   b) určeni dodavatelem stavebních prací k obsluze (údržbě), prokazatelně
   zaškoleni  a  zacvičeni,  případně  podle  zvláštních  předpisů  mající
   odbornou  způsobilost  k  obsluze  nebo  řízení  (topičský, jeřábnický,
   řidičský průkaz apod.).

   (7)  Obsluha  se  musí  plně věnovat ovládání stroje tak, aby nedošlo k
   ohrožení bezpečnosti osob, stroje a konstrukcí.

   (8)  Obsluha je povinna seznámit se před zahájením provozu se záznamy a
   provozními odchylkami zjištěnými v průběhu předchozí pracovní směny.

   (9)  Zjistí-li  obsluha  závadu  nebo poškození, které by mohlo ohrozit
   bezpečnost  práce  a provozu a které není schopna sama odstranit, nesmí
   stroj  uvést do provozu a musí závadu ohlásit odpovědnému pracovníkovi.
   Zjistí-li  takovou  závadu  během  provozu, musí stroj ihned zastavit a
   bezpečně  zajistit  proti  nežádoucímu  spuštění.  Během  provozu  musí
   obsluha sledovat chod stroje a zjištěné závady zaznamenat do provozního
   deníku a tam, kde je to předepsáno, zaznamenávat i další určené údaje.

   (10) Obsluha před zahájením práce musí podle návodu výrobce prohlédnout
   stroj  a příslušenství a překontrolovat, zda jsou ovládací, sdělovací a
   bezpečnostní zařízení funkčně činná.

   § 73

   Provozní podmínky strojů

   (1) Stroje musí být před uvedením do provozu vybaveny

   a)   provozními   doklady   a   označeny  evidenčním  číslem  a  názvem
   provozovatele stroje,

   b) bezpečnostními sděleními, bezpečnostními nátěry, značkami, tabulkami
   a nápisy v českém nebo slovenském jazyce,

   c)  předepsaným  zařízením  pro  zvukovou  výstrahu  (houkačka),  jehož
   hladina   hlasitosti  musí  v  místech  měření  vnějšího  hluku  zdroje
   převyšovat hladinu hluku stroje alespoň o deset dB (A); při součinnosti
   více  strojů  musí  být hladina hlasitosti houkačky v rozmezí 93-104 dB
   (A),

   d) ochranným zařízením v místech, kde může dojít k ohrožení pracovníků;
   u  obslužných  plošin  strojů,  popřípadě  výrobního zařízení, musí být
   obsluha  chráněna  proti  pádu od výšky 0,5 m; ovladače strojů musí být
   zajištěny proti náhodnému spuštění.

   (2) Provozními doklady jsou

   a) provozní deník, který je určen k vedení záznamu o převzetí a předání
   stroje  obsluze,  o  závadách  a  opravách  během  provozu,  k evidenci
   závažných událostí při pracovní směně apod.,

   b)  revizní  kniha  stroje, zpravidla dodávaná výrobcem, která obsahuje
   technické  údaje  o  stroji  (záznamy o zkouškách, generálních a jiných
   opravách  a  rekonstrukci  stroje  apod.) a jejíž přílohou je technická
   dokumentace.

   (3) Stanoviště obsluhy, plošiny, stupadla, příčle, nášlapné patky apod.
   musí být trvale udržovány v čistotě.

   (4)  Odpovědný  pracovník musí před nasazením stroje seznámit obsluhu s
   místními provozními a pracovními podmínkami, které ovlivňují bezpečnost
   práce.

   (5)  Při  provozu  stroje  musí  být zajištěna jeho stabilita v průběhu
   všech  pracovních  operací.  Je-li  stroj  vybaven  opěrami, táhly nebo
   závěsy,  musí být během provozu nastaveny v souladu s návodem výrobce v
   pracovní poloze a zajištěny proti zaboření, posunutí nebo uvolnění.

   (6)  Výsuvné,  sklopné a podobné části strojů a zařízení, včetně hadic,
   elektrických  přívodů  a  vedení  musí být zabezpečeny tak, aby nemohlo
   dojít k jejich styku s pohyblivými částmi stroje.

   (7)  Pokud  stroj je vybaven tlakovými zařízeními s měřením tlaku, musí
   obsluha dbát na to, aby nebyly překročeny stanovené provozní tlaky.

   (8)  Pokud je u stroje předepsáno signalizační zařízení, musí být každé
   uvedení   stroje   do   chodu  oznámeno  zvukovým,  případně  světelným
   výstražným znamením.

   (9)  Po  výstražném  znamení smí obsluha uvést stroj do chodu až tehdy,
   když  všichni  pracovníci  opustili  ohrožený  prostor. U nepřehledných
   pracovišť  je  možné  uvedení  do  provozu až po uplynutí doby nezbytně
   nutné k opuštění ohroženého prostoru.

   (10)  Při  práci  stroje  za  provozu  na  veřejných  komunikacích musí
   dodavatel  stavebních  prací  zajistit stálý dozor určeným pracovníkem.
   Tento   pracovník   je  zejména  povinen  vydávat  pokyny  k  zajištění
   bezpečnosti práce.

   (11)  Ručně  vedené  válce  se musí při práci ve svahu ovládat tak, aby
   obsluha byla stále nad válcem.

   (12)  Vibrační  válce a pěchy musí být používány jen takovým způsobem a
   na  takových  pracovištích,  kde nehrozí nebezpečné přenášení vibrací a
   způsobení škod na blízkých objektech, výkopech apod.

   (13) Stroje musí být při přerušení nebo ukončení provozu zajištěny tak,
   aby nemohly být zdrojem ohrožení nebo neoprávněného užití.

   § 74

   Opravy a údržba

   (1)  Údržba,  opravy a čištění se musí provádět v souladu s dokumentací
   strojů  a  s  technickými  normami.  Za včasné zajištění údržby a oprav
   strojů v souladu s dokumentací odpovídá dodavatel stavebních prací.

   (2)  Opravy  musí být prováděny jen nepoškozeným nářadím, odpovídajícím
   účelu použití.

   § 75

   Zakázané činnosti

   Je zakázáno

   a)  uvádět  do  chodu a používat stroj, jsou-li kromě obsluhy na stroji
   nebo v jeho nebezpečném dosahu další pracovníci,

   b)  uvádět  do chodu a používat stroj, je-li odmontováno nebo poškozeno
   některé ochranné zařízení,

   c) odstraňovat za chodu stroje odpad z nebezpečných míst, pokud to není
   technicky řešeno nebo návodem k obsluze povoleno,

   d)  dotýkat  se pohybujících částí stroje tělem nebo předměty a nářadím
   drženými v rukou, kromě případů, které připouští návod k obsluze,

   e)  pracovat  se  strojem  za  snížené  viditelnosti  a v noci, není-li
   pracovní prostor stroje a pracoviště dostatečně osvětlen,

   f)  pracovat  se  strojem,  v jehož nebezpečném dosahu jsou jiné stroje
   nebo  dopravní  prostředky  s  výjimkou těch, které pracují ve vzájemné
   součinnosti se strojem,

   g) přemisťovat a přepravovat pracovníky na stroji nebo v jeho pracovním
   zařízení, pokud to není výrobcem povoleno,

   h)  pohybovat  pracovním  zařízením  nad  pracovníky nebo nad obsazenou
   kabinou řidiče dopravních prostředků,

   i)  pracovat  se strojem a pracovním nástrojem v místě, na které není z
   místa  obsluhy  vidět  a  kde  by mohlo nastat ohrožení pracovníků nebo
   jiného zařízení,

   j)   ovládat   stroj   nebezpečným   způsobem  vyvolávajícím  nežádoucí
   rozhoupání pracovního zařízení,

   k)  pohybovat  se  se  strojem  nebo  s jeho pracovními zařízeními nebo
   jinými  vyčnívajícími  částmi  v  ochranném  pásmu elektrického vedení,
   nejsou-li dodrženy předepsané bezpečnostní požadavky,

   l)   přejíždět  elektrické  kabely,  nejsou-li  vhodně  chráněny  proti
   mechanickému poškození,

   m)  opustit  místo  obsluhy  stroje,  je-li  stroj  nebo  jeho pracovní
   zařízení v chodu,

   n)  provádět  údržbu,  čištění  a opravy, není-li stroj a jeho pracovní
   zařízení  zabezpečeno  proti  samovolnému pohybu a náhodnému spuštění a
   není-li vyloučen styk pracovníka s pohybujícími se částmi stroje,

   o)  provádět  opravy  na  pásech strojů s pásovým podvozkem, pokud není
   stroj zajištěn proti samovolnému pohybu,

   p) pohybovat se po stroji mimo určené přístupy,

   r)  vyřazovat  z  činnosti bezpečnostní, ochranné a pojistné zařízení a
   měnit jejich předepsané parametry,

   s)  kouřit  a  manipulovat  s  otevřeným  ohněm  při kontrole a čerpání
   pohonných hmot a při používání lehce vznětlivých čistících prostředků,

   t) používat k usnadnění spuštění motoru otevřeného ohně,

   u)  umísťovat  do  kabiny kromě osobních potřeb obsluhy jakékoliv další
   věci  (nářadí,  lana,  schránky  na  maziva, čistící prostředky apod.),
   pokud pro tento účel není v kabině vyhrazena uzavřená schránka,

   v) zavěšovat břemena na špičku háku zdvihacích zařízení.

   § 76

   Stroje pro zemní práce

   (1)  Stroj  může  pojíždět  nebo pracovat podle únosnosti půdy v takové
   vzdálenosti  od  okraje  svahů a výkopů, aby nedošlo ke zřícení stroje.
   Pokud  tato vzdálenost není stanovena v technologickém postupu, stanoví
   ji odpovědný pracovník.

   (2)  Je-li stroj v pohybu, nesmí se nikdo zdržovat v nebezpečném dosahu
   stroje,  před  strojem  ve  směru  jízdy,  ani  mezi tahačem a vlečeným
   strojem.

   (3)  Pod  stěnou  (svahem)  může  stroj pojíždět nebo pracovat v takové
   vzdálenosti, aby nevzniklo nebezpečí jeho zasypání.

   (4)  Při  práci  strojů  vybavených více pracovními zařízeními musí být
   nepoužívané   pracovní   zařízení   v  přepravní  poloze  a  mechanicky
   zajištěno.

   (5)  Při  práci  více  strojů  na  jednom pracovišti musí být mezi nimi
   zachována  taková  vzdálenost,  aby  nedošlo k ohrožení provozu druhého
   stroje.

   (6) Při nakládání materiálu na dopravní prostředky se smí manipulovat s
   pracovním  zařízením  stroje  pouze  nad  ložnou  plochou  tak,  aby do
   dopravního prostředku nenaráželo. Je-li nutné při nakládání manipulovat
   pracovním  zařízením  stroje  nad kabinou řidiče dopravního prostředku,
   nesmí  se  v  ní  zdržovat  pracovníci. Ložná plocha musí být nakládána
   rovnoměrně.

   (7)  Při  jízdě  s  naloženým  materiálem  musí  být  pracovní zařízení
   zajištěno v přepravní poloze, aby nedošlo k nebezpečné ztrátě stability
   stroje a omezení viditelnosti v kabině.

   (8) Stroj musí být vybaven

   a)  zařízením  pro kontrolu sklonu pojezdové roviny se signalizací nebo
   ukazovatelem až do maximálního dovoleného sklonu,

   b)  signalizací  zapojení stroje na vnější elektrickou síť v kabině a u
   vstupu na stroj, jedná-li se o stroj s elektrickým pohonem,

   c)  světlomety  k  osvětlení  pracovního  prostoru  stroje  za  snížené
   viditelnosti a v noci; stroje, které pojíždí při práci též směrem vzad,
   musí  být  vybaveny  i  světlomety  osvětlujícími  pracovní  prostor za
   strojem,

   d)  nejméně  dvěma  zakládacími  klíny,  jedná-li se o stroj na kolovém
   podvozku nebo o silniční válec.

   (9)  Obsluha  stroje  nesmí  opustit  své  místo, aniž by bylo pracovní
   zařízení spuštěno na zem, popřípadě na podložku na zemi nebo umístěno v
   předepsané přepravní poloze a mechanicky zajištěno.

   (10) Při hrnutí horniny dozerem nesmí břit jeho radlice přesáhnout přes
   okraj svahu nebo výkopu.

   § 77

   Lopatová rypadla, nakladače a univerzální dokončovací stroje

   (1)  Výložník  lanových  rypadel je možno přestavovat jen s nezatíženým
   pracovním  zařízením,  nestanoví-li  výrobce  u  výložníku,  u něhož to
   konstrukční řešení umožňuje, jinak.

   (2)  Při  spouštění  a  zdvihání  výložníku při práci na svahu musí být
   výložník  v ose stroje proti svahu vždy tak, aby nedošlo k nebezpečnému
   posunutí těžiště stroje a ztrátě jeho stability.

   (3) Pokud vzniknou při rýpání převisy, musí být neprodleně odstraněny.

   (4)  Při použití přídavného zdvihacího zařízení dodaného výrobcem, musí
   být dodrženy požadavky zvláštních předpisů.^32)

   (5)  Není-li  v  pokynech výrobce nebo v technických podmínkách výrobce
   stanoveno jinak, je při provozu strojů zakázáno

   a) roztloukat horninu dnem lopaty,

   b) urovnávat terén otáčením lopaty,

   c) vytrhávat koleje pracovním zařízením stroje.

   (6) Lopata rypadla může být čištěna jen při vypnutém motoru stroje a na
   místě,  kde  nehrozí  sesuv  hmot.  Lopata se musí přitom položit a mít
   uzavřenou  klapku. Obsluha je povinna po vyčištění lopaty se přesvědčit
   před uvedením stroje do provozu, zda pracovník, který čistil lopatu, je
   v bezpečné vzdálenosti.

   § 78

   Skrejpry

   (1)  Před zahájením zemních prací musí být provedena potřebná opatření,
   aby  stroj  nenarazil  radlicí  na  vyčnívající pevné překážky (kameny,
   pařezy,  silné  kořeny apod.), které se musí předem odstranit, narušit,
   případně  viditelně označit. Požární hydranty, vodní a plynové uzávěry,
   kanalizační  poklopy  apod.  musí  být  označeny,  aby nedošlo k jejich
   poškození.

   (2)  Je-li  skrejpr  v  pohybu,  nesmí  nikdo  v  nebezpečném pracovním
   prostoru  před  strojem  ve  směru  jízdy  odstraňovat kameny, kořeny a
   provádět jiné práce.

   (3)  Je zakázáno vstupovat do prostoru mezi skrejpr a tahač a přecházet
   přes jakoukoli část taženého skrejpru.

   (4)  Při  přesunu  naloženého  i prázdného skrejpru musí být korba vždy
   zvednuta a uzavřena.

   § 79

   Stroje a zařízení pro výrobu, dopravu a zpracování směsi

   (1)  Před  uvedením do provozu se musí míchačky zajistit v horizontální
   poloze.

   (2)  Mísící zařízení (buben, válec) musí dosedat v kterékoliv poloze na
   všechny nosné kladky, přičemž kladky musí být zajištěny proti posunu.

   (3)  Při  opravách,  údržbě a čištění je u míchaček vybavených násypným
   košem  dovoleno  vstupovat  pod  koš  jen  tehdy,  kdy  je koš zajištěn
   bezpečně v horní poloze řetězem, hákem, vzpěrou apod.

   (4)  Vstupovat  na  konstrukci  míchačky lze jen v případě, je-li stroj
   odpojen od přívodu elektrické energie.

   (5)  U betonáren musí být dráha násypného koše zajištěna ohrazením nebo
   zakrytováním.

   (6)  Přepravníky směsí lze plnit jen směsí předepsané konzistence a jen
   do  užitného  objemu  nádob nástavby (bubny, vany, korby) tak, aby byla
   zaručena  správná funkce a jízdní vlastnosti vozidla, nebylo překročeno
   jeho dovolené zatížení a nedocházelo k samovolnému unikání přepravované
   směsi.

   (7)  Po  naplnění  přepravníku  směsí musí obsluha zkontrolovat, zda je
   výsypné zařízení bezpečně zajištěno v přepravní poloze.

   (8)  Při ovládání přepravníku ze zadního panelu nesmí být motor vozidla
   v chodu, pokud není v návodu pro obsluhu uvedeno jinak.

   (9)  Dodavatel  stavebních  prací  provozující  přepravníky  betonových
   směsí,  musí  mít zajištěny podle návodu výrobce prostředky k nouzovému
   vyprázdnění směsi pro případ poruchy přepravníku.

   § 80

   Čerpadla směsi a strojní omítačky

   (1)  Čerpadly může být přepravována jen směs předepsaného složení podle
   pokynů výrobce nebo návodu k obsluze.

   (2)  Provedení potrubí, velikost a počet oblouků, zajištění (podepření,
   podložení  nebo kotvení potrubí a hadic), směrové a spádové poměry musí
   odpovídat  pokynům výrobce nebo návodu k obsluze. Neobsahuje-li návod k
   obsluze uvedené požadavky, stanoví je dodavatel stavebních prací.

   (3)  Potrubí,  hadice,  dopravníky,  vibrační žlaby a jiná zařízení pro
   dopravu  směsí  musí  být  vedeny  a  zajištěny  tak,  aby  nezpůsobily
   přetížení nebo nadměrné namáhání lešení, bednění, výkopu, konstrukčních
   částí stavby apod.

   (4)  Potrubí  a  hadice  lze  spojovat  jen  nepoškozenými a očištěnými
   spojkami. Ke spojování hadic se nesmí používat dráty.

   (5)  Pojistné  a  řídící ventily musí být seřízeny na tlak odpovídající
   jejich správné funkci. Tlak musí být průběžně kontrolován.

   (6)  Strojní  zařízení  pro  povrchové  úpravy  je  zakázáno  čistit  a
   rozebírat pod tlakem.

   (7)  Konec  potrubí  na  čerpání malty se musí spolehlivě zajistit, aby
   jeho  neočekávaný  pohyb  vlivem  dynamických účinků nezpůsobil zranění
   pracovníků.

   (8)  Pro  přísun  směsí čerpaných stabilními čerpadly nebo autočerpadly
   musí  být  zajištěn  bezpečný  příjezd  vylučující  složité a opakované
   couvání vozidel.

   (9)  Autočerpadlo  musí  být  umístěno  tak,  aby  obslužné  místo bylo
   přehledné  a  aby  se  v  prostoru  manipulace  s výložníkem a potrubím
   nenacházely překážky ztěžující tuto manipulaci.

   (10) Při provozu je zakázáno

   a) přehýbat hadice,

   b)  manipulovat  se  spojkami  a  ručně  přemísťovat  hadice a potrubí,
   nejsou-li pro to konstruovány,

   c) vstupovat na konstrukci stroje a do nebezpečného prostoru u koncovky
   hadice.

   § 81

   Přepravníky a zásobníky volně loženého cementu

   (1)  Před  připojením  dopravního potrubí (hadic) k potrubnímu řadu pro
   tlakové  zásobníky  volně  loženého cementu se musí obsluha přesvědčit,
   zda není trubní řad pod tlakem.

   (2) Dopravní hadice a potrubí se musí před přečerpáváním volně loženého
   cementu prohlédnout, funkčně poškozené zařízení nesmí být používáno.

   (3)  Hadice  musí  být  spojovány  navzájem  i  k  pevnému  potrubí jen
   nepoškozenými a k tomu určenými spojkami a koncovkami.

   (4)  V  průběhu přečerpávání musí obsluha sledovat stavoznak zásobníků,
   aby nedošlo k jeho přeplnění.

   (5)  Při  čištění,  údržbě  a  vstupu do vnitřního prostoru přepravníků
   volně  loženého  cementu se musí postupovat jako u stabilních zásobníků
   sypkých hmot.

   § 82

   Mechanické lopaty

   (1)  Prostor,  po  kterém  má být sypký materiál přihrnován mechanickou
   lopatou,  musí  být upraven tak, aby nemohlo dojít k jejímu zachycení o
   nerovnosti, pevné překážky, větší předměty apod.

   (2)  Spojení tažného lana lopaty s navíjecím zařízením musí být jištěno
   pojistkou proti přetížení.

   (3)  Přenášení  prázdné  lopaty  do záběru musí být prováděno jen jejím
   tažením, nikoliv tlačením nebo přenášením před sebou.

   (4)  Při  provozu  se  nesmí  nikdo  zdržovat mezi navijákem a lopatou.
   Obsluha  musí  dbát,  aby se na laně nevytvořila smyčka a lopatu musí v
   záběru přidržovat oběma rukama. Při odebírání sypkého materiálu se musí
   postupovat podle § 16 odst. 2.

   (5)  Spojování  tažného  lana  uzly  je  zakázáno, spojení lana v místě
   uchycení  lopaty musí být provedeno spolehlivě minimálně dvěma lanovými
   spojkami.

   § 83

   Vibrátory

   (1)  Elektrické  vibrátory  se  smí  připojit pouze na zdroj o napětí a
   frekvenci podle údajů na výrobním štítku nebo návodu k obsluze.

   (2)  Pohyblivé  přívody vibrátorů musí být kladeny a zajištěny tak, aby
   nemohly být mechanicky poškozeny.

   § 84

   Strojní beranidla

   (1) Při zatloukání prvků (štětovnice, piloty apod.) se nesmějí v okruhu
   odpovídajícím  1,5  násobku  výšky  věže nebo výložníku jeřábu provádět
   jiné práce.

   (2)  Příprava prvků se provádí ve vzdálenosti alespoň dvojnásobku délky
   věže nebo výložníku.

   (3)  Pro  beranidlo  musí dodavatel stavebních prací zajistit zpevněnou
   rovnou  manipulační  podlahu o šířce nejméně 5 m, podle typu beranidla.
   Beranidlo musí být zajištěno proti převržení.

   (4)  Přitahování  nebo  stavění  prvku šikmým tahem je dovoleno pouze k
   tomu uzpůsobeným zařízením.

   (5)  Zarážený  prvek musí být při zarážení spolehlivě stabilizován tak,
   aby byla zaručena jeho správná poloha a nemohlo dojít k jeho vychýlení.

   (6)  Při  beranění  se  nesmí  vstupovat pod zavěšené prvky. K navádění
   prvku  se musí používat bezpečné a spolehlivé přípravky. Ruční navádění
   je  dovoleno  pouze  u  zdvihacího  zařízení vybaveného mikrozdvihem. U
   zavěšeného  prvku  se  může  na  nezbytně  dlouhou  dobu zdržovat pouze
   pracovník pověřený naváděním a stabilizováním polohy prvku.

   (7)  Pro  volně  zavěšená  beranidla  (pneumatická a vibrační) musí být
   zpracován  podrobný technologický postup včetně stanovených všeobecných
   podmínek k zajištění bezpečnosti práce.

   (8)  Pokud  není pracovník při výstupu na vodící věž beranidla zajištěn
   ochranným  košem,  musí  používat  prostředky  osobního zajištění proti
   pádu.

   (9)  V průběhu pracovní směny se musí provádět prohlídky beranů a horní
   části zaráženého prvku (piloty apod.).

   § 85

   Stavební elektrické vrátky

   (1)  Stanoviště obsluhy musí být vždy umístěno tak, aby nebylo ohroženo
   břemenem  nebo  lanem.  Vrátek se musí umístit 3 až 5 m od svislé dráhy
   dopravovaného břemene a musí být chráněn před ostatním provozem stavby.

   (2)  Při osazování a instalaci vrátku musí být osa kladky kolmá na směr
   navíjení lana.

   (3)  Vrátek  se  musí  řádně  ukotvit  nebo  zatížit  prvky o hmotnosti
   rovnající se dvojnásobné nosnosti vrátku.

   (4)  Největší  nosnost vrátku a největší hmotnost dopravovaného břemene
   musí být vyznačena na dobře viditelném místě.

   (5)  Vrátek  musí  být  vybaven koncovým vypínačem elektrického proudu,
   který  samočinně zastaví chod vrátku, jakmile závěsný hák je vzdálen od
   spodní hrany kladky nejméně 0,30 m.

   (6) Stanoviště obsluhy vrátku musí být voleno tak, aby z něj bylo vidět
   na   všechna  nakládací  a  vykládací  místa  nebo  musí  být  vzájemné
   dorozumívání  mezi  obsluhou  a  pracovníkem na nakládacím (vykládacím)
   místě zajištěno signalizačním zařízením.

   (7)  V  místě  odebírání  nebo  nakládání  materiálu  ve výšce musí být
   pracovníci  chráněni  proti  pádu  alespoň  jednotyčovým  zábradlím bez
   zarážky u podlahy.

   (8)   Nosná   konstrukce   kladky  včetně  závěsu  musí  být  technicky
   dokumentována  včetně  statického  posouzení.  Její pevnost a stabilita
   musí být zajištěna kotvením nebo protizávažím.

   (9)  Před  uvedením  vrátku  do provozu musí být provedeno jeho písemné
   převzetí se zápisem do stavebního deníku nebo jiného dokladu.

   (10)  Na bubnu vrátku musí při přepravě břemene zůstat nejméně 3 závity
   lana.

   (11) Při provozu vrátku je zakázáno

   a) zvedat břemena o hmotnosti převyšující nosnost vrátku,

   b) dopravovat břemena, která svými rozměry ohrožují okolí, pokud nejsou
   provedena vhodná bezpečnostní opatření,

   c) zvedat břemena šikmým tahem,

   d)  opustit stanoviště obsluhy vrátku, je-li ponecháno břemeno zavěšené
   na háku,

   e) zavěšovat břemeno na špičku háku,

   f) zdržovat se pod zavěšeným břemenem a v jeho nebezpečné blízkosti,

   g) usměrňovat rukama nebo nohama navíjení lana na buben vrátku,

   h)  pokračovat v práci s vrátkem, utvoří-li se na laně smyčka nebo uzel
   a dojde-li k vysmeknutí lana z drážky kladky,

   i)  dopravovat  břemena, hrozí-li nebezpečí poškození nosného lana nebo
   zdvihacích prostředků (namáháním přes ostré hrany apod.),

   j) způsobovat rázy při spouštění nebo tahu břemene,

   k) zvedat břemena zasypaná, přimrzlá nebo přilnutá,

   l) provádět změny na brzdách, které by mohly ohrozit bezpečnost.

   (12) U vrátků upravených pro vlečení

   a) musí být přizpůsoben kryt navíjecího bubnu,

   b) musí být zařízení pro správné ukládání lana,

   c) se nesmí používat samodržná tlačítka.

   (13)  Jednou  za  čtrnáct  dní  musí být prokazatelně provedena odborná
   prohlídka  vrátku,  lana  a  úvazku  určeným  pracovníkem.  Rozsah této
   prohlídky stanoví návod k obsluze (pokyny).

   § 86

   Jednoduché kladky pro ruční zvedání břemen

   (1)  Používání  ručního  zvedání  jednoduchou  kladkou  je  dovoleno do
   nejvyšší výšky 15 m.

   (2)  Hmotnost  dopravovaného  břemene nesmí přesáhnout 60 kg. Břemeno o
   větší hmotnosti než 50 kg musí zvedat dva pracovníci současně.

   (3)  Nejmenší  průměr nosného textilního lana musí být 10 mm. Poškozené
   lano se nesmí používat.

   (4)  Provedení  nosné  konstrukce  kladky musí být schváleno odpovědným
   pracovníkem.

   § 87

   Řetězové zvedáky a kladkostroje

   (1) Místo zavěšení zvedáků musí být předem ověřeno, zda je spolehlivé a
   dostatečně únosné a musí být schváleno odpovědným pracovníkem.

   (2)  Nosnost  závěsného  prvku  (ocelového nebo textilního lana, řetězu
   apod.) musí odpovídat nosnosti zvedáku.

   § 88

   Stavební výtahy

   (1)  Požadavky  na stavební plošinové výtahy s vyloučenou dopravou osob
   stanoví zvláštní předpisy.^39)

   (2)  Stavební  plošinové  výtahy  musí být před uvedením do provozu a v
   jeho průběhu zkoušeny. Za provedení montážní zkoušky odpovídá pracovník
   určený  organizací  montující  výtah,  za provedení přejímací a revizní
   zkoušky  odpovídá  dodavatel  stavebních  prací  a  provádí je provozní
   technik stavebních plošinových výtahů.^39)

   (3)  Požadavky  na  výtahy, které jsou trvalou součástí staveb, stanoví
   zvláštní předpisy.^40)

   (4)  Pro  provoz  stavebních  výtahů,  kterými se dopravují také osoby,
   platí technické podmínky výrobce a návod k používání.

   § 89

   Zabezpečení stroje při přerušení a ukončení práce

   (1)  Obsluha je povinna zaznamenat závady stroje nebo provozní odchylky
   zjištěné  v průběhu předchozího provozu stroje do provozního deníku. Po
   skončení  směny, po přestávce, při níž se střídají obsluhy, musí být se
   závadami seznámena i střídající obsluha.

   (2)  Proti  samovolnému pohybu musí být mobilní stroj po ukončení práce
   zajištěn  zakládacími  klíny  nebo pracovním zařízením spuštěným na zem
   nebo  zařazením  nejnižšího  rychlostního stupně a zabrzděním parkovací
   brzdy,  pokud to konstrukce stroje umožňuje. Rovněž při přerušení práce
   musí  být  mobilní  stroj  zajištěn  proti  samovolnému  pohybu alespoň
   zabrzděním parkovací brzdy nebo pracovním zařízením spuštěným na zem.

   (3)  Proti  samovolnému  pohybu  musí být zajištěno i pracovní zařízení
   stroje  po  ukončení  práce a při jejím přerušení spuštěním na zem nebo
   umístěním do přepravní polohy, ve které se mechanicky zajistí.

   (4)   Mobilní  stroj  musí  být  odstaven  na  vhodné  stanoviště,  kde
   nezasahuje  do  pozemních  komunikací, není ohrožena stabilita stroje a
   není ohrožen padajícími předměty.

   § 90

   Výměna a nastavení pracovních nástrojů

   (1)  Výměna  nebo  nastavení pracovních nástrojů se musí provádět podle
   pokynů a postupu uvedených v návodu na obsluhu stroje.

   (2)  Pracovní  nástroje  nebo  jejich  části,  které mohou při montáži,
   demontáži a seřizování způsobit úraz, musí být bezpečně zajištěny proti
   samovolnému pohybu a ztrátě stability.

   § 91

   Přeprava strojů

   (1)  Přeprava,  nakládání,  skládání,  zajištění a upevnění stroje nebo
   jeho  pracovního  zařízení  se  musí  provádět  podle  pokynů a postupů
   uvedených  v  návodu  na  obsluhu  stroje.  Není-li postup při přepravě
   stroje  a  jeho  pracovních zařízení uveden v návodu na obsluhu stroje,
   musí  jej  stanovit  dodavatel  stavebních prací a do návodu na obsluhu
   stroje jej doplnit.

   (2)  Při  přepravě  strojů  se nesmí v kabině přepravovaného stroje, na
   stroji  ani  na ložné ploše dopravního prostředku zdržovat osoby, pokud
   není v návodech na obsluhu nebo v pokynech stanoveno jinak.

   (3)  Vozidla  pro  přepravu  strojů  musí  být  při nakládce a vykládce
   bezpečně zabrzděna a mechanicky zajištěna proti nežádoucímu pohybu.

   (4)  Při  přepravě strojů na pozemních komunikacích po vlastní ose musí
   být pracovní a ostatní zařízení v přepravní poloze mechanicky zajištěna
   proti samovolnému pohybu podle návodu pro obsluhu stroje.

   (5)  Při přepravě strojů na dopravních prostředcích musí být pracovní a
   ostatní zařízení podle návodu na obsluhu stroje umístěna na ložné ploše
   dopravního  prostředku  a  připevněna  k němu nebo umístěna v přepravní
   poloze  a mechanicky zajištěna proti podélnému i bočnímu posuvu a proti
   převržení.

   (6)  Přípojné  stroje  musí  být  při  připojování zabrzděny a bezpečně
   založeny zakládacími klíny.

   (7)  Řidič  smí  dokončit couvání na doraz závěsného zařízení teprve na
   dohodnuté dorozumívací znamení navádějícího pracovníka. Po dorazu tažný
   stroj nebo vozidlo zabrzdí.

   (8)  Pracovník  navádějící  stroj na dopravní prostředek musí stát mimo
   stroj  i  mimo dopravní prostředek a být v zorném poli řidiče stroje po
   celou dobu najíždění a sjíždění stroje.

   ČÁST DVANÁCTÁ

   Práce související se stavební činností

   § 92

   Manipulace

   (1)  Jeden  pracovník  smí ručně přenášet, nakládat nebo vykládat jenom
   břemena  do  50 kg hmotnosti, pokud zvláštní předpisy nestanoví hodnotu
   nižší.^41)

   (2)  Je-li  hmotnost  břemene  větší než 50 kg provede ruční manipulaci
   pracovní četa s příslušným počtem pracovníků.

   (3)  Je-li  hmotnost  břemene  větší  než by odpovídalo celkovému počtu
   pracovníků  čety a u břemen nevhodných rozměrů nebo tvarů, je nutno při
   manipulaci  s  nimi  použít  mechanizačních prostředků. Tyto práce musí
   provádět četa pro tento účel vyškolená.

   (4)  Jestliže manipulaci provádí četa, která není pro tuto práci trvale
   určena, musí řídit manipulaci odpovědný pracovník.

   (5) Odpovědný pracovník, který řídí manipulaci, je zejména povinen

   a)  poučit členy pracovní čety o pracovním postupu a o použití osobních
   ochranných  pracovních  prostředků  a  mechanizačních  prostředků podle
   druhu a způsobu manipulace,

   b)  upozornit  na  nebezpečné  úkony nebo místa při manipulaci, dbát na
   správný  a  bezpečný  provoz  mechanizačních prostředků používaných při
   manipulaci a na správné používání vázacích prostředků.^32)

   (6)  Ruční  manipulace  se  provádí vždy s použitím pracovních pomůcek.
   Pracovní pomůcky (sochory, lyžiny, můstky, vrátky, navijáky apod.) musí
   být  náležitě  dimenzovány a v dobrém stavu, zakotveny proti sklouznutí
   nebo  překlopení.  Lyžiny  nesmějí mít větší sklon než 30ř od vodorovné
   roviny.  Nosníky lyžin musí být upevněny na dopravním prostředku pomocí
   háků nebo jiného upevňovacího zařízení.

   (7)  Pracovníkům,  kteří  se  nepodílejí  na  manipulaci,  je  zakázáno
   zdržovat se na pracovišti, kde se manipulace provádí.

   § 93

   Lepení krytin na podlahy, stěny, stropy a jiné konstrukce

   (1) Lepení krytin z plastových, pryžových, korkových a jiných materiálů
   se  musí  provádět  podle  stanoveného  pracovního nebo technologického
   postupu.

   (2)  Pracovníci  provádějící  lepení  musí být prokazatelně seznámeni s
   vlastnostmi používaných lepidel a s jejich bezpečným zacházením.

   (3)  Lepení  v  uzavřených  prostorech se smí provádět, je-li zajištěno
   větrání,  které  zaručuje,  že  přípustná  koncentrace škodlivin nebude
   překročena.^8)

   (4)  Pracovní  prostor včetně přilehlého okolí v případě užití lepidel,
   jejichž  páry  mohou  tvořit  výbušnou  směs, musí být vymezen, označen
   bezpečnostními   značkami   a  příslušně  vybaven  (zábranami,  hasicím
   přístrojem apod.).

   (5) Pracovní prostor zahrnuje obvykle podlaží, kde se lepí, podlaží pod
   ním i nad ním, případně i další prostory, kde může dojít ke koncentraci
   škodlivin  vyšší  nežli  je  přípustné. Pracovní prostor určí odpovědný
   pracovník.  Vstup  nepovolaných  pracovníků  do  označeného prostoru je
   zakázán.

   (6) Po celou dobu lepení a nejméně 24 hodin po ukončení lepení musí být
   v  pracovním  prostoru  odpojen  elektrický  proud,  plyn a platí zákaz
   přerušovat  větrání  a  zákaz  manipulace  s  otevřeným ohněm (kouření,
   svařování,  topení lokálními topidly apod.). Pokud se práce provádějí v
   prostorách  bez  denního  osvětlení,  musí být zajištěno bezpečné umělé
   osvětlení.

   (7)  Zbytky  hořlavin  a  použitých  materiálů  musí  být  uskladněny a
   likvidovány   předem   stanoveným   způsobem   podle   pracovního  nebo
   technologického postupu.

   (8)  Před  započetím  prací  při lepení podlahovin musí být seznámeny s
   termínem  zahájení  práce  všechny  osoby  v objektu, kde se tyto práce
   budou  provádět  a  musí  být  poučeny o bezpečném chování během těchto
   prací.

   § 94

   Podlahy ze syntetických pryskyřic

   (1)  Míchání  směsi  pro  podlahy  ze  syntetických  pryskyřic  se musí
   provádět mimo vlastní pracovní prostor a na větraném místě.

   (2) Pro vymezení, označení a vybavení pracovního prostoru a pro větrání
   platí opatření podle § 93.

   § 95

   Práce se živicemi

   (1)  Dodavatel  stavebních  prací  musí  stanovit v technologickém nebo
   pracovním   postupu   pro   práce  se  živicemi  opatření  k  zajištění
   bezpečnosti   práce  a  požární  ochrany  při  jednotlivých  pracovních
   úkonech.

   (2)  Při pracích se živicemi v uzavřených prostorách musí být zajištěna
   nucená výměna vzduchu a práce musí provádět alespoň dva pracovníci.

   (3)  Při  práci  se  živicemi se musí dbát, aby do zásobníků a cisteren
   nebo  jiných  nádob  na  uskladnění a rozehřívání živic nevnikala voda.
   Pokud  se  tak  stalo,  musí  se voda před rozehřátím živice odstranit.
   Nádoby musí být zajištěny proti převrácení.

   (4)  Rozehřívat  živice otevřeným plamenem je dovoleno jen v nádobách k
   tomu  určených,  za  přítomnosti  alespoň  dvou  pracovníků. Rozehřívat
   živici otevřeným plamenem přímo v obalech je zakázáno.

   (5)  Tavné  nádoby  na  rozehřívání  živice otevřeným plamenem musí být
   upraveny tak, aby rozehřívaná živice nemohla přijít do styku s ohněm.

   (6)  Ve  výškách je povoleno rozehřívat živice otevřeným plamenem jen v
   zařízeních  k tomu upravených (v krytých topeništích s hořáky na plynná
   nebo tekutá paliva).

   (7)  Ohřívat  živici za jízdy je dovoleno jen v dopravních prostředcích
   nebo strojích k tomu konstruovaných.

   (8)  Kladení izolačních pásů pomocí natavovacích agregátů se nepovažuje
   za rozehřívání živic otevřeným plamenem.

   (9)  Doprava  pracovníků  na zařízeních pro přepravu živice je dovolena
   jen v prostorách k tomu určených.

   (10)  Při  prohlídkách  technického  stavu stroje pro postřik živic a u
   obalovacích  souprav  se  kontroluje  vždy  stav  tavné nádoby, těsnost
   spojů, průchodnost potrubí, těsnost a neporušenost hadic rozvodů.

   (11)   Nádoby  na  rozehřívání  a  dopravu  živičných  směsí  musí  mít
   přiléhající ochranné víko a smí se naplňovat nejvýše do 3/4 obsahu.

   (12) Hořlavý materiál musí být vzdálený od otevřeného ohně nejméně 4 m.
   Tekuté palivo se musí skladovat v prostorech k tomu určených.

   (13)  Po  dobu  rozehřívání  živic  otevřeným plamenem se obsluha nesmí
   vzdalovat od kotle.

   (14)  Ruční  svislá  doprava roztaveného asfaltu je dovolena jen pomocí
   kladky  v  asfaltérských  vědrech  do  výšky 8 m. Při přepravě musí být
   možnost sledovat nádoby po celé dopravní dráze.

   (15)  Vařič  živičné  směsi  musí být umístěn v bezpečné vzdálenosti od
   objektu a zařízení a na rovné ploše s vhodným příjezdem.

   (16)  Prostor,  kde se provádí postřik horkou živicí, musí být zajištěn
   proti vstupu nepovolaných osob.

   § 96

   Natavovací zařízení na propan-butan

   (1)   Při   používání  ručních  hořáků  a  natavovacích  vícehořákových
   přístrojů   musí   být   obsluha   zařízení   na  propan-butan  odborně
   způsobilá.^42)

   (2)  Při  manipulaci  s  lahvemi nesmí docházet k nárazům na ně, jejich
   převržení  a  přehřátí.  Pokládání  lahví  do ležaté polohy a jakékoliv
   urychlování vypařování propan-butanu je zakázáno.

   (3)  Obsluze  není  dovoleno  provádět  opravy na tlakových lahvích, je
   zakázáno vypouštění zbytků plynu z lahví do ovzduší.

   (4) Netěsné nebo poškozené lahve se nesmí používat.

   (5)  Při práci s natavovacími agregáty, kde obsluha při práci couvá, je
   ve  výšce  zakázáno  pracovat  touto  technologií  blíže  než  1,5 m od
   nezajištěného okraje pracoviště.

   § 97

   Sklenářské práce

   (1) Při ruční manipulaci se sklem musí být manipulační plocha upravena,
   zpevněna a musí být rovná.

   (2)  Přepravníky  tabulového skla musí být při odebírání skla zajištěny
   proti převržení a nežádoucímu pohybu.

   (3)  Na  venkovních  prostranstvích  je  zakázáno  ručně  manipulovat s
   tabulovým sklem o ploše větší nad 1 m

   2
   při větru o rychlosti nad 8 m.s-1 a nižší teplotě než -5ř C.

   (4)  Zasklívání oken, výkladů, světlíků a podobných konstrukcí ve výšce
   se  může  provádět  jen  z  pevných a bezpečných pracovních podlah nebo
   pohyblivých pracovních plošin.

   (5)  Při ploše skla přes 3 m2 musí zasklívání a přesun provádět nejméně
   tři pracovníci.

   (6) K nošení tabulí delších než 2 m musí být použity přípravky.

   (7)  Jednotlivé tabule se nesmí stavět přímo na podlahu nebo terén, ale
   musí  být vhodně podloženy a zajištěny proti překlopení. Pro skladování
   skla platí zvláštní předpisy.^43)

   (8)  Skleněný  odpad  musí  být ukládán do zvláštních přepravních nádob
   (beden).

   § 98

   Malířské a natěračské práce

   (1)  Malířské  práce  ve  schodišťových prostorách musí být prováděny z
   pracovních podlah nebo ze žebříků k tomu upravených.

   (2)  Je  zakázáno  používat  ruční  postřikovače, je-li vadný tlakoměr,
   pojistný   ventil,   poškozen  závit  pumpy  nebo  zjištěno  jeho  jiné
   poškození.

   (3)  Při  používání  ručních  postřikovačů  je nutno řídit se návodem k
   obsluze a zvláštními předpisy.^44)

   (4)   Při  provádění  úprav  povrchů  stavebních  i  jiných  konstrukcí
   nátěrovými  systémy  musí být stanoven pracovní postup s přihlédnutím k
   návodu  výrobce  a  určen  způsob  ochrany pracovníků před škodlivinami
   vznikajícími při dané práci.^45)

   § 99

   Svařování

   (1) Postup práce při řezání velkých celků musí vyloučit převrácení nebo
   pád  oddělených  částí  takovým  způsobem  nebo směrem, který by vedl k
   ohrožení zdraví pracovníků a jiných osob.

   (2)  Při  svařování  ve  výškách  musí  mít svářeč zajištěnu stabilní a
   bezpečnou polohu. Osobní zajištění proti pádu svářeče musí být chráněno
   proti propalu.

   (3)  Před  svařováním  ve  výšce  je třeba svářečské hadice nebo vodiče
   upevnit  k  pevnému  předmětu,  aby nedošlo k jejich náhlému sesunutí s
   následným pádem svářeče.

   (4) Vedení svářečských hadic nebo vodičů musí vyloučit průhyby, možnost
   poškození v uchycení nebo poškození žhavým rozstřikem.

   (5)  Svářečské  hadice nebo vodiče nesmí mít svářeč obtočeny kolem těla
   ani položeny přes rameno.

   (6) Svářeči nesmí pracovat nad sebou, nejsou-li odděleni pevným stropem
   bez otvorů.

   (7)  Souprava  lahví  s  plyny nebo svařovací zdroj musí být umístěny a
   ochráněny tak, aby nebyly ohroženy padajícím žhavým rozstřikem.

   (8) Ochrana prostoru pod místem svařování musí být zabezpečena (§ 52).

   (9)  Při  svařování  elektrickým  obloukem  v mokrém prostředí musí být
   zdroj umístěn na suchém místě.

   (10) Při svařování elektrickým obloukem musí svářeči nedopalky elektrod
   ukládat do nehořlavých krabic.

   (11)   Při  svařování  elektrickým  obloukem  je  nepřípustné  používat
   improvizované přívody proudu.

   (12)  Svařovat  elektrickým  obloukem  na nechráněných pracovištích, za
   deště,  husté  mlhy,  sněžení  nebo  silného  větru  je zakázáno. Místo
   svařování musí být chráněno před povětrnostními vlivy.

   (13) Při svařování elektrickým obloukem na nechráněných pracovištích je
   nutné  poučit  pracovníky  pohybující  se  v blízkosti svářečů o riziku
   záření oblouku a okolí je nutno chránit.

   (14) Svařování v uzavřených prostorách bez dostatečné výměny vzduchu je
   zakázáno.  Při svařování v ochranných atmosférách plynu musí být výměna
   vzduchu na pracovišti zajištěna nuceným způsobem.

   § 100

   Práce s lasery

   (1)  Dodavatel  stavebních  prací,  který  provozuje lasery, je povinen
   vymezit  a  označit  prostor,  kde  se  laser  používá. Musí vypracovat
   provozní řád pro práci s lasery s určením odpovědnosti pracovníků, druh
   zaškolení a požadavky na zdravotní způsobilost.

   (2)  V  prostoru,  kde se lasery používají, nesmí být látky, z nichž by
   vlivem  záření  mohly  vznikat  škodliviny nebo výbušné směsi plynů. Ve
   speciálních  prostředích musí být lasery pro tato prostředí uzpůsobeny.
   Konstrukce laserů musí vždy odpovídat prostředí, v němž se použijí.

   (3) Lasery musí být zabezpečeny proti manipulaci nepovolanými osobami a
   pevně  fixovány,  aby  nemohlo  dojít  k působení paprsku na nezaměřené
   objekty vlivem otřesů země, vlivem zemních prací apod.

   (4)  Do  provozu  mohou  být  lasery  uvedeny  jen na pokyn odpovědného
   pracovníka.

   (5) Laserový paprsek nesmí zasahovat do oblasti vidění pracovníků. Tam,
   kde nelze vyloučit riziko expozice pracovníků nad limitní hodnoty, musí
   být  pracovníci chráněni (ochrannými brýlemi odpovídajícími dané vlnové
   délce laseru apod.).

   § 101

   Potápěčské práce

   (1) Před začátkem potápěčských prací musí být v bezprostřední blízkosti
   pracoviště  vytvořen  uzavřený  prostor  určený  pro odpočinek a ohřátí
   potápěčů.

   (2)  Pro  práce  v  hloubce  větší  než  13  m musí být v bezprostřední
   blízkosti  pracoviště  instalována  přetlaková komora s příslušenstvím,
   která  musí  mít  rozměry  odpovídající  počtu  potápěčů pracujících na
   pracovišti pod vodou.

   (3)  Potápěčské  přístroje  a jejich příslušenství musí být přezkoušeny
   před každým použitím.

   (4)  Před  začátkem  prací  pod  vodou  s  použitím jeřábu musí vedoucí
   potápěčských  prací stanovit pracovní postup, seznámit s ním zúčastněné
   pracovníky a určit dorozumívací znamení.

   (5)  Při  potápěčských pracích konaných s použitím jeřábu nesmí potápěč
   vstoupit  do  vody,  dokud zavěšené břemeno nebo prázdný hák zdvihacího
   zařízení   není   spuštěn  na  určené  pracoviště  pod  vodou.  Zvedání
   zavěšeného břemena nebo háku zdvihadla nesmí začít dříve, dokud potápěč
   nedojde na bezpečné místo a nedá určené znamení.

   (6)  Po  celou dobu manipulace jeřábu s břemenem nebo s jeřábovým hákem
   pod  vodou  musí  být  potápěč  spojen  telefonem s obsluhou jeřábu; je
   zakázáno  dorozumívání  s  pracovištěm  nad  hladinou pomocí signálního
   lana.

   ČÁST TŘINÁCTÁ

   Společná a závěrečná ustanovení

   § 102

   Kde  se  v  této  vyhlášce hovoří o pracovnících, rozumí se tím osoby v
   pracovněprávním nebo jiném obdobném poměru.^46)

   § 103

   Výjimky

   (1) Od ustanovení této vyhlášky je možné se odchýlit na nezbytně nutnou
   dobu v případech, kdy hrozí nebezpečí z prodlení při záchraně lidí nebo
   při  likvidaci závažné provozní nehody (havárie), pokud budou provedena
   nejnutnější bezpečnostní opatření.

   (2)  Kromě  případů  uvedených  v odstavci 1 se může dodavatel stavební
   práce  odchýlit  od ustanovení druhé až dvanácté části jen se souhlasem
   Českého  úřadu  bezpečnosti práce nebo Českého báňského úřadu. Návrh na
   odchylku,   doložený   potřebnými  náhradními  opatřeními  k  zajištění
   bezpečnosti  práce,  předkládá dodavatel stavební práce prostřednictvím
   příslušného  inspektorátu  bezpečnosti  práce  nebo  obvodního báňského
   úřadu.

   (3)  Na  dodavatele  stavební  práce,  který  tuto  práci  provádí jako
   podnikatel^47)  sám  nebo  se  skupinou  do pěti pracovníků, kterou při
   výkonu  práce osobně řídí, se nevztahují ustanovení § 3 odst. 1, § 4, §
   7 odst. 2, § 10 odst. 1 písm. d) a § 71 odst. 3.

   § 104

   Zrušovací ustanovení

   Zrušují se:

   1.  šestá  část  (Stavební  a  montážní  práce)  vyhlášky Českého úřadu
   bezpečnosti  práce č. 48/1982 Sb., kterou se stanoví základní požadavky
   k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení,

   2. vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce č. 86/1971 Sb., k zajištění
   bezpečnosti práce a technických zařízení při práci se živicemi,

   3.  výnos  B1 ministerstva stavebnictví ze dne 1. února 1964, kterým se
   vydávají  předpisy k zajištění bezpečnosti při práci ve výškách (reg. v
   částce  30/1964  Sb.), ve znění článků I, VII a IX výnosu Českého úřadu
   bezpečnosti  práce  z 10.10.1975 č. 16 Ú. v. ČSR (reg. v částce 37/1975
   Sb.),

   4.  výnos  ministerstva  stavebnictví  č.  25  ze dne 23. května 1965 o
   bezpečnosti  a  ochraně  zdraví při práci na lehkých střešních pláštích
   (reg.  v  částce  41/1967  Sb.), ve znění článků II a IX výnosu Českého
   úřadu  bezpečnosti  práce  z  10.10.1975 č. 16 Ú. v. ČSR (reg. v částce
   37/1975 Sb.),

   5.  výnos  B2 ministerstva stavebnictví ze dne 2. února 1965, kterým se
   vydávají  předpisy  k  zajištění  bezpečnosti práce při bourání (reg. v
   částce  42/1967  Sb.),  ve  znění  článků III a IX výnosu Českého úřadu
   bezpečnosti  práce  z 10.10.1975 č. 16 Ú. v. ČSR (reg. v částce 37/1975
   Sb.),

   6.  výnos B3 ministerstva stavebnictví ze dne 13. července 1965, kterým
   se  vydávají  předpisy  pro  předvýrobní  přípravu,  přípravu  práce  a
   pracoviště  při  provádění  stavebních  prací  z hlediska bezpečnosti a
   ochrany zdraví pracujících (reg. v částce 42/1967 Sb.), ve znění výnosu
   č.  8/1968  (reg.  v  částce  č.  49/1968 Sb.), ve znění článků IV a IX
   výnosu  Českého  úřadu  bezpečnosti  práce z 10.10.1975 č. 16 Ú. v. ČSR
   (reg. v částce 37/1975 Sb.),

   7.  výnos B4 ministerstva stavebnictví ze dne 31. srpna 1967, kterým se
   vydávají  předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při zemních
   pracích  (reg.  v  částce  49/1968  Sb.), ve znění článků V a IX výnosu
   Českého  úřadu  bezpečnosti  práce z 10.10.1975 č. 16 Ú. v. ČSR (reg. v
   částce 37/1975 Sb.),

   8.  výnos  B5 ministerstva stavebnictví ze dne 20. září 1966, kterým se
   vydávají  předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví pracujících
   při  pracích  betonářských a zednických, při montážích prefabrikovaných
   prvků  a při pracích, které s nimi bezprostředně souvisí (reg. v částce
   42/1967  Sb.), ve znění článků VI a IX výnosu Českého úřadu bezpečnosti
   práce z 10.10.1975 č. 16 Ú. v. ČSR (reg. v částce 37/1975 Sb.),

   9.  výnos B6 ministerstva stavebnictví ze dne 2. března 1967, kterým se
   vydávají předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na
   strojích,  se  stroji a strojním zařízením (reg. v částce 42/1967 Sb.),
   ve  znění  článků  VII  a  IX  výnosu Českého úřadu bezpečnosti práce z
   10.10.1975 č. 16 Ú. v. ČSR (reg. v částce 37/1975 Sb.),

   10.  výnos Českého úřadu bezpečnosti práce č. 18/1971 Ú. v. ČSR, kterým
   se  vydávají  předpisy  k  zajištění  bezpečnosti  práce  a technických
   zařízení při stavbě tunelů a jiných podzemních objektů,

   11.  výnos  ministerstva  stavebnictví  č.  6/1967,  kterým se vydávají
   pravidla  o bezpečnosti a ochraně zdraví při lepení podlahových povlaků
   (reg. v částce 42/1967 Sb.),

   12.  směrnice  ministerstva  stavebnictví ze dne 1. března 1965 č. 13 o
   zajištění  bezpečnosti  práce  při  používání  elektrického  prohřívání
   betonu  uveřejněná  ve  Věstníku ministerstva stavebnictví částka 14 ze
   dne 12.4.1965.

   § 105

   Účinnost

   Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. listopadu 1990.

   Předseda Českého úřadu bezpečnosti práce:

   Ing. Gerner v.r.

   Předseda Českého báňského úřadu:

   Ing. Bartoš v.r.

   1)  Např.  zákon  č. 111/1990 Sb., o státním podniku, zákon č. 105/1990
   Sb.,  o  soukromém podnikání občanů, zákon č. 104/1990 Sb., o akciových
   společnostech,  nařízení  vlády České a Slovenské Federativní Republiky
   č.  121/1990  Sb.,  o pracovněprávních vztazích při soukromém podnikání
   občanů,

   §  3  odst.  1  zákona  č.  174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad
   bezpečností práce.

   2)  §  2  a  3  zákona  České  národní  rady č. 61/1988 Sb., o hornické
   činnosti, výbušninách a o státní báňské správě.

   Vyhláška Českého báňského úřadu č. 22/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně
   zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a činnosti
   prováděné hornickým způsobem v podzemí.

   3)  §  3 písm. g) zákona č. 61/1988 Sb. Vyhláška Českého báňského úřadu
   č.  26/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti
   provozu  při  hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem
   na povrchu.

   4)  Např.  ČSN  73  8101 Lešení. Společná ustanovení, ČSN 73 3050 Zemné
   práce. Všeobecné ustanovenia.

   5)  § 285 odst. 1 zákona č. 109/1964 Sb., hospodářský zákoník, ve znění
   pozdějších předpisů.

   6)  Např.  §  24  zákona  č.  67/1960  Sb., o výrobě, rozvodu a využití
   topných  plynů  (plynárenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, § 31
   až  35 vyhlášky federálního ministerstva paliv a energetiky č. 175/1975
   Sb.,  kterou  se  provádějí některá ustanovení plynárenského zákona, ve
   znění  vyhlášky  č.  18/1986 Sb., § 30 zákona č. 79/1957 Sb., o výrobě,
   rozvodu  a  spotřebě elektřiny (elektrizační zákon), oddíl II. vládního
   nařízení  č.  80/1957  Sb.,  kterým  se provádí zákon č. 79/1957 Sb., o
   výrobě,  rozvodu  a spotřebě elektřiny, ve znění pozdějších předpisů, §
   12  a  13 zákona č. 51/1964 Sb., o dráhách, ve znění zákona č. 104/1974
   Sb.,  §  9 a 10 vyhlášky ministerstva dopravy č. 52/1964 Sb., kterou se
   provádí  zákon  o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, § 22 zákona č.
   89/1987  Sb.,  o  výrobě, rozvodu a spotřebě tepla, § 9 až 11 zákona č.
   110/1964  Sb.,  o  telekomunikacích, § 10 a 11 vyhlášky ústřední správy
   spojů  č.  111/1964 Sb., kterou se provádí zákon o telekomunikacích, ve
   znění pozdějších předpisů.

   7)   ČSN   34  3100  Bezpečnostní  předpisy  pro  obsluhu  a  práci  na
   elektrických zařízeních.

   ČSN  34  3108 Bezpečnostní předpisy o zacházení s elektrickým zařízením
   pracovníky seznámenými.

   8) Směrnice ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky č.
   46/1978 o hygienických požadavcích na pracovní prostředí (reg. v částce
   21/1978  Sb.),  ve  znění  směrnice  ministerstva  zdravotnictví  České
   socialistické  republiky  č.  66/1985  (reg.  v částce 16/1985 Sb.), ve
   znění   výnosu  ministerstva  zdravotnictví  a  sociálních  věcí  České
   socialistické republiky č. 74/1989 (reg. v částce 9/1989 Sb.).

   9)  §  273  zákona  č.  65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších
   předpisů.

   10)  Např. vyhláška Českého báňského úřadu č. 103/1989 Sb., o ověřování
   odborné   způsobilosti   pracovníků  k  hornické  činnosti  a  činnosti
   prováděné hornickým způsobem, ČSN 27 7012 Lopatová rypadla a nakladače.
   Provoz, údržba a opravy.

   11) Např. ČSN 27 0143 Zdvihací zařízení. Provoz, údržba a opravy.

   12)  Směrnice  ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky
   č.  49/1967  o  posuzování  zdravotní  způsobilosti  k  práci, ve znění
   směrnice  ministerstva  zdravotnictví  České socialistické republiky č.
   17/1970 o změnách v posuzování zdravotní způsobilosti k práci.

   Směrnice  ministerstva  zdravotnictví  České socialistické republiky č.
   8/1986 Ústředního věstníku České socialistické republiky pro posuzování
   zdravotní  způsobilosti  k  řízení  motorových  vozidel,  trolejbusů  a
   tramvají.

   Výnos   federálního  ministerstva  dopravy  č.j.  5095/85-ÚÚŽZ  ze  dne
   20.6.1985,   kterým   se   vydává  směrnice  o  zdravotní  způsobilosti
   pracovníků na železnicích (reg. v částce 16/1985 Sb.).

   13) § 135 zákoníku práce.

   14)   Např.   ČSN  01  8010  Bezpečnostní  barvy  a  značky.  Všeobecná
   ustanovení,  ČSN  01  8012  Bezpečnostní  značky a tabulky, ČSN 01 8020
   Dopravní značky na pozemních komunikacích.

   15)  Např.  ČSN 36 0450 Umělé osvětlení vnitřních prostorů, ČSN 36 0451
   Umělé osvětlení průmyslových prostorů.

   16)  Vyhláška  Českého  úřadu  bezpečnosti  práce  č.  88/1980  Sb.,  o
   bezpečnosti   práce  a  technických  zařízení  při  provozu  silničních
   vozidel, ve znění vyhlášky č. 62/1981 Sb.

   17)   Vyhláška  federálního  ministerstva  vnitra  č.  99/1989  Sb.,  o
   pravidlech  provozu  na  pozemních  komunikacích  (pravidla  silničního
   provozu), ve znění vyhlášky č. 24/1990 Sb.

   ČSN 01 8012.

   ČSN 01 8020.

   20) Např. zákon č. 79/1957 Sb.

   21)  Vyhláška Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj č.
   43/1990 Sb., o projektové přípravě staveb.

   22) ČSN 73 3050.

   23) Vyhláška č. 22/1989 Sb.

   24) Zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon).

   Nařízení  vlády  České  socialistické republiky č. 25/1975 Sb., jímž se
   stanoví ukazatelé přípustného stupně znečištění vod.

   Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu.

   25) ČSN 73 8101

   ČSN 73 8108 Podpěrná lešení.

   26) ČSN 73 2400 Provádění a kontrola betonových konstrukcí.

   27) ČSN 72 3000 Výroba a kontrola betonových stavebních dílců.

   28) ČSN 73 2310 Provádění zděných konstrukcí.

   29)  ČSN  27  5003  Pohyblivé  pracovní  plošiny. Výpočet, konstrukce a
   výroba.

   ČSN  27  5004  Pohyblivé  pracovní  plošiny. Montáž, provoz, zkoušení a
   údržba.

   30) Teplotechna PNT 73 0710 Bezpečnostní předpisy pro stavební práce na
   vysokých komínech.

   31)  Např.  ČSN  72 3000 Výroba a kontrola betonových stavebních dílců,
   ČSN  72 3565 Betonové stenové dielce. Spoločná ustanovenia, ČSN 72 3800
   Betonové stropní a střešní dílce. Společná ustanovení.

   32) ČSN 27 0143.

   ČSN  27  0144  Zdvihací  zařízení.  Prostředky  pro  vázání, zavěšení a
   uchopení břemen.

   33) Vládní nařízení č. 80/1957 Sb.

   ČSN 34 3108.

   .

   38) Např. § 133 odst. 1 písm. b) zákoníku práce, § 141 odst. 1 zákoníku
   práce,  vyhláška  ministerstva stavebnictví č. 77/1965 Sb. , o výcviku,
   způsobilosti a registraci obsluh stavebních strojů.

   39) ČSN 73 8120 Stavební plošinové výtahy.

   40) ČSN 27 4002 Výtahy. Montáž, zkoušení a provoz elektrických výtahů.

   41) § 150 zákoníku práce.

   § 167 zákoníku práce.

   42)  Vyhláška  Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu
   č.  21/1979  Sb., kterou se určují vyhrazená plynová zařízení a stanoví
   některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti.

   43) ČSN 26 9030 Skladování. Zásady bezpečné manipulace.

   44) ČSN 07 8122 Tlakové nádoby ručních postřikovačů.

   ČSN 69 0012 Tlakové nádoby stabilní. Provozní požadavky.

   45) ČSN 65 0201 Hořlavé kapaliny. Provozovny a sklady.

   ČSN 67 0810 Úprava nátěrových hmot pro nanášení.

   ČSN 67 0811 Skladování nátěrových hmot.

   ČSN 67 5801 Ředidla pro nátěrové hmoty. Základní a společná ustanovení.

   46)   Např.  zákoník  práce,  zákon  č.  162/1990  Sb.,  o  zemědělském
   družstevnictví,  zákon č. 176/1990 Sb., o bytovém, spotřebním, výrobním
   a jiném družstevnictví.

   47) Zákon č. 105/1990 Sb.