Vyhláška č. 21/2017 Sb. o zajišťování jaderné bezpečnosti jaderného zařízení
| uveřejněno v: | č. 7/2017 Sbírky zákonů na straně 218 |
| schváleno: | 23.01.2017 |
| účinnost od: | 15.02.2017 |
| [Textová verze] [PDF verze (383 kB)] |
21/2017 Sb.
VYHLÁŠKA
ze dne 23. ledna 2017
o zajišťování jaderné bezpečnosti jaderného zařízení
Státní úřad pro jadernou bezpečnost stanoví podle § 236 zákona č.
263/2016 Sb., atomový zákon, k provedení § 24 odst. 7, § 25 odst. 2
písm. a) až c), § 44 odst. 4 písm. c), § 49 odst. 2, § 50 odst. 4, § 51
odst. 6 písm. a) a b), § 52 odst. 2, § 53 odst. 2 a § 54 odst. 4 písm.
a), c) a d):
§ 1
Předmět úpravy
Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Euratomu^1) a stanoví
a) lhůty pro oznamování provozní události Úřadu,
b) okruh informací využívaných systémem zpětné vazby,
c) postup šetření provozní události,
d) kritéria pro zařazení provozní události do kategorie,
e) požadavky na obsah limitů a podmínek,
f) výčet veličin a skutečností důležitých z hlediska jaderné
bezpečnosti jaderného zařízení,
g) rozsah, způsob a dobu sledování, měření, hodnocení, ověřování a
zaznamenávání veličin a skutečností důležitých z hlediska jaderné
bezpečnosti jaderného zařízení a dobu uchovávání informací o nich,
h) rozsah, způsob a lhůty pro předávání informací o veličinách a
skutečnostech důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti jaderného
zařízení Úřadu,
i) výčet jiných změn při využívání jaderné energie,
j) rozsah a způsob dokumentování jiných změn při využívání jaderné
energie a jejich oznamování Úřadu,
k) postupy provádění procesu řízeného stárnutí,
l) požadavky na program řízeného stárnutí,
m) pravidla pro zabránění štěpné řetězové reakci a úniku do životního
prostředí při manipulaci s jaderným materiálem a radioaktivním odpadem
a způsob dokumentace této manipulace,
n) způsob provádění neaktivního vyzkoušení jaderného zařízení,
o) způsob provedení prvního fyzikálního spouštění jaderného zařízení s
jaderným reaktorem,
p) rozsah a způsob dokumentování skutečností podle § 51 odst. 1 písm.
b) bodů 1 až 3 atomového zákona,
q) způsob provedení prvního energetického spouštění jaderného zařízení
s jaderným reaktorem,
r) rozsah a způsob dokumentování skutečností podle § 52 odst. 1 písm.
a) a b) a písm. c) bodů 1 až 3 atomového zákona,
s) pravidla zajištění jaderné bezpečnosti při uvádění do provozu
jaderného zařízení bez jaderného reaktoru,
t) rozsah a způsob dokumentování kontroly připravenosti jaderného
zařízení k zahájení aktivního vyzkoušení,
u) pravidla pro průběžné zajišťování, ověřování a dokumentování
schopnosti stabilního a bezpečného provozu jaderného zařízení,
v) lhůty pro předložení dokumentace k opětovnému uvedení jaderného
reaktoru do kritického stavu po výměně jaderného paliva Úřadu a
požadavky na její obsah,
w) způsob provedení dlouhodobého odstavení jaderného reaktoru v případě
výzkumného jaderného zařízení a
x) postupy zavedení procesů a činností podle § 49 odst. 1 písm. u)
atomového zákona a jejich dokumentování a průběžné aktualizace.
§ 2
Pojmy
Pro účely této vyhlášky se rozumí
a) limitní podmínkou požadavek stanovený limity a podmínkami, jehož
plnění je předpokladem zajištění jaderné bezpečnosti,
b) čerpáním limitů a podmínek stav neplnění limitní podmínky, při němž
je prováděno opatření k nápravě stanovené v limitech a podmínkách, a to
po dobu stanovenou limity a podmínkami,
c) kořenovou příčinou příčina konkrétní provozní události, která je
nutným předpokladem vzniku této provozní události,
d) porušením limitů a podmínek stav nedodržení požadavku stanoveného v
limitech a podmínkách, a to včetně stavu neplnění limitní podmínky, při
němž není prováděno opatření k nápravě stanovené v limitech a
podmínkách nebo je překročena doba stanovená pro jeho provedení limity
a podmínkami, a
e) přímou příčinou okolnost, která bezprostředně vyvolala provozní
událost nebo k ní bezprostředně vedla.
§ 3
Lhůty pro oznamování provozní události
[K § 49 odst. 2 písm. a) atomového zákona]
Provozní událost musí být oznámena Úřadu
a) neprodleně, jde-li o radiační havárii,
b) do 4 hodin od vzniku, jde-li o radiační nehodu,
c) do 8 hodin od vzniku, jde-li o
1. porušení limitů a podmínek,
2. neplánované rychlé odstavení jaderného reaktoru,
3. neplánovanou aktivaci bezpečnostních systémů,
4. událost předběžně hodnocenou nejméně stupněm 2 na mezinárodní
stupnici hodnocení závažnosti jaderných událostí,
5. ztrátu odvodu tepla z aktivní zóny jaderného reaktoru (dále jen
"aktivní zóna“) při odstaveném jaderném reaktoru a jeho neobnovení do
30 minut,
6. neplánované překročení zásahové úrovně veličin stanovených v
programu monitorování výpustí,
7. neřízený výskyt radioaktivní látky, s výjimkou přírodních
radionuklidů, mimo kontrolované pásmo v míře způsobující příkon
dávkového ekvivalentu větší než 0,25 µSv/h ve vzdálenosti 0,1 m od
povrchu věci,
8. požár ve střeženém prostoru jaderného zařízení podle právních
předpisů upravujících požární prevenci,
9. smrtelné zranění fyzické osoby,
10. porušení podmínek pro zajištění funkce zařízení instalovaného na
jaderném zařízení Mezinárodní agenturou pro atomovou energii,
11. událost snižující účinnost systému fyzické ochrany jaderného
zařízení,
12. překročení efektivní dávky 20 mSv v důsledku neplánovaného
jednorázového vnějšího ozáření,
13. překročení úvazku efektivní dávky 6 mSv v důsledku vnitřní
kontaminace, nebo
14. nekontrolovaný únik chladiva z primárního okruhu jaderného reaktoru
nebo jiných technologických médií kontaminovaných radionuklidy mimo
kontrolované pásmo o objemu větším než 1 m3,
d) do 24 hodin od vzniku, jde-li o
1. radiační mimořádnou událost prvního stupně,
2. událost předběžně hodnocenou stupněm 1 na mezinárodní stupnici
hodnocení závažnosti jaderných událostí,
3. ztrátu nebo krádež radionuklidového zdroje,
4. nekontrolovaný únik chladiva z primárního okruhu jaderného reaktoru
nebo jiných technologických médií kontaminovaných radionuklidy uvnitř
kontrolovaného pásma o objemu větším než 1 m3,
5. neplánovaný pokles výkonu jaderného zařízení o více než 50 %
nominálního výkonu jaderného reaktoru s předpokládaným trváním déle než
72 hodin, nebo
6. ztrátu schopnosti ovládat zdroj ionizujícího záření, a
e) následující pracovní den, jde-li o
1. čerpání limitů a podmínek,
2. působení systému omezení výkonu jaderného reaktoru,
3. pád cizího předmětu do primárního okruhu jaderného reaktoru, nebo
4. neplánovaný výpadek monitoru dávkového příkonu teledozimetrického
systému.
§ 4
Okruh informací využívaných systémem zpětné vazby
[K § 49 odst. 2 písm. c) atomového zákona]
Systém zpětné vazby musí využívat informace o
a) provozní události,
b) zkušenostech z jiných jaderných zařízení, včetně zahraničních, a
c) zkušenostech z jiných technických a technologických oborů.
§ 5
Postup šetření provozní události
[K § 49 odst. 2 písm. b) atomového zákona]
(1) Při šetření provozní události musí být postupováno tak, aby byly
odhaleny
a) příčiny a okolnosti provozní události,
b) vývoj zhoršování jaderné bezpečnosti při provozu jaderného zařízení
a
c) míra snížení bezpečnostních rezerv a ovlivnění úrovní ochrany do
hloubky.
(2) Držitel povolení musí v rámci šetření provozní události
a) zhodnotit význam provozní události z hlediska jaderné bezpečnosti,
radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace,
zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení jaderného zařízení a
jejích následků,
b) určit průběh provozní události, včetně stanovení vzniklé odchylky
nebo selhání,
c) zhodnotit činnosti pracovníků, a to metodami pro hodnocení vlivu
lidských a organizačních faktorů,
d) zhodnotit vliv kultury bezpečnosti na provozní událost,
e) provést rozbor přímých příčin a kořenových příčin provozní události,
f) odhalit případný negativní trend významný z hlediska jaderné
bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování
radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení a
g) odhalit případné snížení úrovně bezpečnostních rezerv a zvýšení
rizika výskytu související provozní události.
(3) Šetření provozní události musí být prováděno neprodleně. Přednostně
musí být šetřena významná provozní událost.
§ 6
Kritéria pro zařazení provozní události do kategorie
[K § 44 odst. 4 písm. c) atomového zákona]
(1) Významnou provozní událostí je provozní událost, která
a) vede k aktivaci nebo selhání
1. bezpečnostního systému,
2. systému zajištěného napájení,
3. systému omezení výkonu jaderného reaktoru, nebo
4. systému odlehčení tlaku, který je vybraným zařízením,
b) vede k porušení limitů a podmínek,
c) vede k neplánované změně výkonu jaderného reaktoru o více než 10 %,
d) spočívá v závadě na vybraném zařízení
1. vedoucí k čerpání limitů a podmínek, nebo
2. související se zajištěním plnění bezpečnostní funkce,
e) zahrnuje neúspěšné provedení zkoušky nebo kontroly vybraného
zařízení podle limitů a podmínek,
f) zahrnuje závadu zařízení nutného pro bezpečné provádění výměny
jaderného paliva v době výměny jaderného paliva,
g) vede k neplánované ztrátě nebo narušení odvodu zbytkového tepla z
aktivní zóny,
h) vede k poruše na systému určeném pro skladování ozářeného jaderného
paliva,
i) ovlivňuje řízení reaktivity aktivní zóny,
j) spočívá v porušení fyzické bezpečnostní bariéry proti úniku štěpných
produktů nebo radioaktivních látek,
k) zahrnuje pád regulačního orgánu nebo jeho neplánovaný pokles o více
než 50 cm,
l) zahrnuje vynucené přerušení testů fyzikálního spouštění nebo
energetického spouštění jaderného zařízení, nebo
m) je způsobena nedostatky v hodnocení bezpečnosti nebo v dokumentaci
systému řízení a vede k překročení parametru důležitého z hlediska
jaderné bezpečnosti.
(2) Významnou provozní událostí je dále provozní událost, která
a) je způsobena chybou pracovníka, která vede k nesouladu s projektovou
dokumentací nebo k překročení parametru důležitého z hlediska jaderné
bezpečnosti vybraného zařízení,
b) vede k neplánovanému překročení zásahové úrovně veličiny stanovené v
programu monitorování,
c) způsobuje neplánovanou nefunkčnost zařízení teledozimetrického
systému,
d) vede k chybě při manipulaci s
1. ozářeným jaderným palivem, čerstvým jaderným palivem nebo jaderným
materiálem, nebo
2. kontejnerem s čerstvým jaderným palivem nebo ozářeným jaderným
palivem,
e) zahrnuje ztrátu, krádež nebo neoprávněné přemístění radionuklidového
zdroje, jaderného materiálu nebo radioaktivního odpadu,
f) zahrnuje poškození jaderného materiálu nebo obalového souboru s
jaderným materiálem,
g) porušuje podmínky zajištění funkce zařízení Mezinárodní agentury pro
atomovou energii instalovaného na jaderném zařízení,
h) snižuje účinnost systému fyzické ochrany jaderného zařízení,
i) zahrnuje neoprávněný přechod bariéry systému fyzické ochrany nebo
pokus o její narušení,
j) zahrnuje vyhlášení radiační mimořádné události a svolání havarijního
štábu,
k) zahrnuje vícenásobné selhání lidského faktoru,
l) zahrnuje vědomé uvádění nepravdivých údajů v dokumentaci,
m) zahrnuje výskyt cizího předmětu v technologii primárního okruhu
jaderného reaktoru, nebo
n) splňuje podmínku podle odstavce 1 nebo písmen a) až k), vznikla na
jiném jaderném zařízení a je systémem zpětné vazby klasifikována jako
použitelná pro jaderné zařízení.
(3) Méně významnou provozní událostí je provozní událost, která není
významnou provozní událostí.
§ 7
Limity a podmínky
(K § 24 odst. 7 atomového zákona)
(1) Limity a podmínky musí obsahovat
a) bezpečnostní limity,
b) nastavení ochranných systémů,
c) limitní podmínky,
d) kontrolní požadavky,
e) organizační opatření a
f) zdůvodnění limitů a podmínek.
(2) Bezpečnostní limity musí stanovit mezní hodnoty fyzikálních a
technologických parametrů přímo ovlivňujících stav fyzických
bezpečnostních bariér, které nesmí být překročeny. Bezpečnostní limity
musí být stanoveny konzervativním přístupem.
(3) Nastavení ochranných systémů musí stanovit hodnoty fyzikálních a
technologických parametrů důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti a
radiační ochrany, při jejichž dosažení se automaticky uvádějí v činnost
ochranné a bezpečnostní systémy. Tyto hodnoty musí být stanoveny tak,
aby fyzikální a technologické parametry při následujícím přechodovém
procesu nepřekročily bezpečnostní limity.
(4) Limitní podmínky musí stanovit
a) požadavky na udržení bezpečnostně významných fyzikálních a
technologických parametrů v souladu s projektem jaderného zařízení a
b) funkční požadavky na provozuschopnost bezpečnostních systémů.
(5) Kontrolní požadavky musí stanovit
a) rozsah pravidelných kontrol nastavení a dodržování parametrů a
podmínek provozuschopnosti systémů, konstrukcí a komponent a
b) četnost provádění kontrol podle písmene a) zohledňující
1. spolehlivost systémů, konstrukcí a komponent,
2. požadavky právních předpisů a technických standardů a
3. provozní zkušenosti.
(6) Organizační opatření musí stanovit
a) opatření pro případy, kdy
1. dochází k čerpání limitů a podmínek nebo porušení limitů a podmínek,
2. nejsou splněny požadavky na provozuschopnost systémů, konstrukcí a
komponent,
3. není plněna některá z podmínek nastavení systémů, konstrukcí a
komponent, nebo
4. není splněna podmínka aktivace ochranných systémů,
b) lhůty pro provedení opatření podle písmene a),
c) povinnosti řídicích pracovníků,
d) požadavky na zvláštní odbornou způsobilost vybraných pracovníků,
e) požadavky na minimální obsazení směn,
f) požadavky na provádění vnitřní a vnější kontroly dodržování limitů a
podmínek a
g) rozsah a způsob předávání informací Úřadu.
(7) Obsah limitů a podmínek musí být v souladu s výsledky
bezpečnostních analýz.
§ 8
Veličiny a skutečnosti důležité z hlediska jaderné bezpečnosti
jaderného zařízení
[K § 25 odst. 2 písm. a) až c) atomového zákona]
(1) Veličinami a skutečnostmi důležitými z hlediska jaderné bezpečnosti
jsou v případě jaderného zařízení s jaderným reaktorem
a) hodnoty fyzikálních veličin a parametrů, které podávají ucelenou
informaci o stavu aktivní zóny a dalších navazujících systémů,
konstrukcí a komponent důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti nebo o
jaderném materiálu nebo radioaktivním odpadu nacházejících se v
jaderném zařízení,
b) vzniklá neshoda s vlivem na jadernou bezpečnost, technickou
bezpečnost, radiační ochranu, monitorování radiační situace, zvládání
radiační mimořádné události a zabezpečení a její následek, rozbor této
neshody a opatření přijaté v návaznosti na tuto neshodu,
c) provozuschopnost systémů, konstrukcí a komponent důležitých z
hlediska jaderné bezpečnosti a manipulace s nimi a pracovní příkazy,
které se jich týkají,
d) informace o čerpání limitů a podmínek a porušení limitů a podmínek,
e) výsledky zkoušek, kontrol, údržby a opravy vybraných zařízení a
systémů, konstrukcí a komponent s vlivem na jadernou bezpečnost, které
nejsou vybraným zařízením, a záznamy o nich,
f) údaje důležité pro sledování a vyhodnocování stárnutí systémů,
konstrukcí a komponent důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti,
g) parametry systémů, konstrukcí a komponent s vlivem na jadernou
bezpečnost, které nejsou vybraným zařízením, a vybraných zařízení,
které poskytují přehled o stavu jaderného zařízení, informace o jejich
vývoji a záznamy o nich,
h) hodnoty povrchové kontaminace systémů, konstrukcí a komponent,
i) oznámení provozní události, její popis a jiné dokumenty, které se jí
týkají,
j) výsledek ověření zdravotní způsobilosti pracovníka jaderného
zařízení,
k) výsledek ověření osobnostní způsobilosti vybraného pracovníka,
l) informace obsažená v záznamu o plnění kvalifikačních požadavků
stanovených pro pracovníka jaderného zařízení,
m) údaj o formě a množství radioaktivní výpusti,
n) údaj o dávkovém příkonu v monitorovaném prostoru jaderného zařízení,
o) údaj o provedené změně na vybraných zařízeních a systémech,
konstrukcích a komponentách s vlivem na jadernou bezpečnost, které
nejsou vybraným zařízením,
p) údaj o množství jaderného materiálu a vybrané položky a manipulaci s
nimi,
q) údaj o vzniku radioaktivního odpadu a nakládaní s ním,
r) údaj o kontrole vykonané podle limitů a podmínek a programu
provozních kontrol,
s) údaj o změně v oblasti zajišťování fyzické ochrany, která není jinou
změnou při využívání jaderné energie,
t) protokol zkoušky systémů, konstrukcí a komponent při výstavbě,
fyzikálním spouštění a energetickém spouštění jaderného zařízení,
u) informace obsažená v hlasovém záznamu telefonního hovoru z
pracoviště, na kterém se vykonává činnost zvláště důležitá z hlediska
jaderné bezpečnosti, a pracoviště technického podpůrného střediska a
havarijního řídicího střediska,
v) informace ze systému hlasové komunikace instalovaného na jaderném
zařízení,
w) informace obsažená ve vnitřním předpisu a
x) informace obsažená v provozním deníku.
(2) Veličinami a skutečnostmi důležitými z hlediska jaderné bezpečnosti
jsou v případě jaderného zařízení bez jaderného reaktoru
a) informace obsažená ve vnitřním předpisu,
b) informace obsažená v operativním schématu,
c) informace obsažená v manipulační kartě,
d) informace obsažená v operativním programu,
e) informace obsažená v havarijním předpisu,
f) výsledek vyhodnocení
1. kontroly a zkoušky podle etapového programu zabezpečování kvality,
2. požadavků na kvalitu jaderného zařízení a
3. požadavků na kvalitu vybraného zařízení, včetně údaje v seznamu vad
a nedodělků,
g) údaj o technické změně vybraných zařízení a systémů, konstrukcí a
komponent s vlivem na jadernou bezpečnost, které nejsou vybraným
zařízením, která není jinou změnou při využívání jaderné energie,
h) údaj o změně v oblasti zajišťování fyzické ochrany, která není jinou
změnou při využívání jaderné energie,
i) informace obsažená v záznamu z odborné přípravy pracovníků jaderného
zařízení,
j) informace obsažená v hlasovém záznamu telefonního hovoru z
pracoviště, na kterém se vykonává činnost důležitá z hlediska jaderné
bezpečnosti a činnost zvláště důležitá z hlediska jaderné bezpečnosti,
a
k) informace ze systému hlasové komunikace instalovaného na jaderném
zařízení.
(3) Veličiny a skutečnosti důležité z hlediska jaderné bezpečnosti
jaderného zařízení musí být držitelem povolení zaznamenávány po celou
dobu životního cyklu jaderného zařízení a informace o nich musí být
uchovávány po dobu 10 let po ukončení provozu jaderného zařízení.
Hlasový záznam musí být držitelem povolení uchováván po dobu 12 měsíců
po jeho pořízení.
(4) Veličiny a skutečnosti důležité z hlediska jaderné bezpečnosti
jaderného zařízení podle odstavce 1 písm. o) a s) a odstavce 2 písm. g)
a h) musí být oznamovány Úřadu za uplynulý kalendářní rok k 31. lednu
následujícího kalendářního roku v souhrnné zprávě. Souhrnná zpráva musí
obsahovat
a) název změny,
b) termín provedení změny a
c) popis provedení změny.
Jiné změny při využívání jaderné energie
§ 9
[K § 49 odst. 2 písm. d) a e) atomového zákona]
(1) Jinou změnou při využívání jaderné energie, která je změnou
vybraného zařízení neovlivňující jadernou bezpečnost, technickou
bezpečnost a fyzickou ochranu jaderného zařízení, je
a) technická změna vybraného zařízení zařazeného do bezpečnostní třídy
1 nebo 2, která spočívá ve výměně nebo změně typu vybraného zařízení
nebo jeho části, neměnících jeho projektovou funkci, konfiguraci nebo
výsledek bezpečnostní analýzy,
b) změna, která vede k odstranění zjištěné neshody na vybraném
zařízení, které má zajistit plnění projektové funkce tohoto zařízení,
c) změna výrobce nebo typu vybraného zařízení,
d) změna algoritmu a nastavení ochranného systému, která mění
bezpečnostní funkci tak, že pracuje v souladu s původní projektovou
funkcí,
e) změna parametru vybraného zařízení, při níž je zachována původní
projektová funkce a nemění se konfigurace tohoto zařízení,
f) změna nastavení ochranného systému, při níž zůstávají platné
bezpečnostní analýzy a nedochází ke změně limitů a podmínek,
g) zásah do části vybraného zařízení, která je nositelem bezpečnostní
funkce, který tuto bezpečnostní funkci nemění, nebo
h) změna dokumentace pro povolovanou činnost, která není schvalována
Úřadem.
(2) Jinou změnou při využívání jaderné energie, která je organizační
změnou držitele povolení k činnostem souvisejícím s využíváním jaderné
energie, je změna organizačního charakteru vedoucí ke zlepšení
funkčnosti systému řízení.
(3) Jinou změnou při využívání jaderné energie, která je změnou
držitele povolení k činnostem souvisejícím s využíváním jaderné energie
v oblasti zajišťování fyzické ochrany, je
a) nahrazení komponenty systému detekce, kontroly vstupu a průmyslové
televize komponentou pracující se stejným fyzikálním principem, je-li
nová komponenta umístěna do stejné pozice, její instalace nevyvolává
změnu v napájení technického systému fyzické ochrany nebo v jeho
komunikačním protokolu a její nasazení nevede ke snížení účinnosti
zajištění fyzické ochrany,
b) dílčí aktualizace nebo zlepšení počítačového nebo programového
vybavení technického systému fyzické ochrany, při kterých nedochází ke
změně funkční vlastnosti řídicího systému a procesu vyhodnocení
činnosti systému detekce, kontroly vstupu a průmyslové televize,
c) výměna napájecího rozvaděče technického systému fyzické ochrany z
důvodu jeho nadměrného opotřebení nebo prevence vzniku poruchového
stavu v rámci prováděné pravidelné údržby,
d) změna konfigurace nebo osazení komponenty subsystémů detekce,
kontroly vstupu a průmyslové televize, pokud nedojde ke snížení
účinnosti zajištění fyzické ochrany,
e) dočasná změna v konfiguraci nebo osazení komponenty systému detekce,
kontroly vstupu a průmyslové televize prováděná v návaznosti na poruchu
zařízení fyzické ochrany nebo poruchu provozní technologie jaderného
zařízení, nebo
f) jiná změna technického systému fyzické ochrany, která nemá zásadní
vliv na jeho dosavadní funkčnost.
§ 10
[K § 49 odst. 2 písm. d) a e) atomového zákona]
(1) Jiná změna při využívání jaderné energie musí být Úřadu oznamována
písemně
a) nejméně 30 dnů před zahájením provádění změny,
b) v případě změny podle § 9 odst. 1 písm. b), hrozí-li nebo nastane-li
porušení limitů a podmínek nebo je neshoda zjištěna v průběhu plánované
údržby, před zahájením provádění změny a
c) následně po provedení změny do 31. ledna následujícího kalendářního
roku.
(2) Oznámení jiné změny při využívání jaderné energie podle odstavce 1
písm. a) a b) musí obsahovat
a) popis a zdůvodnění změny,
b) posouzení vlivu změny na jadernou bezpečnost, radiační ochranu,
technickou bezpečnost, monitorování radiační situace, zvládání radiační
mimořádné události a zabezpečení, včetně zdůvodnění posouzení tohoto
vlivu,
c) informaci o aktualizaci související dokumentace,
d) předpokládaný časový harmonogram provedení změny a
e) posouzení vlivu změny na lidský faktor.
(3) Oznámení jiné změny při využívání jaderné energie podle odstavce 1
písm. c) musí obsahovat
a) název změny,
b) skutečný termín provedení změny a
c) skutečný rozsah provedené změny.
§ 11
Postupy provádění procesu řízeného stárnutí
[K § 49 odst. 2 písm. f) atomového zákona]
V procesu řízeného stárnutí musí být
a) stanovena pravidla a kritéria pro výběr systémů, konstrukcí a
komponent podléhajících procesu řízeného stárnutí,
b) do výběru systémů, konstrukcí a komponent podle písmene a) zahrnuta
1. vybraná zařízení a
2. systémy, konstrukce a komponenty s vlivem na jadernou bezpečnost,
které nejsou vybraným zařízením,
c) zjištěny degradační mechanismy systémů, konstrukcí a komponent podle
písmene a) a dopady jejich stárnutí,
d) zavedena opatření pro sledování a minimalizaci degradačních
mechanismů a dopadů stárnutí podle písmene c),
e) zajištěna včasná detekce a monitorování degradačních mechanismů a
dopadů stárnutí podle písmene c),
f) zavedeny metody sledování a zkoušek ke včasné detekci degradačních
mechanismů a dopadů stárnutí podle písmene c),
g) stanoveny parametry systémů, konstrukcí a komponent podle písmene a)
sledované v procesu řízeného stárnutí (dále jen "sledovaný parametr") a
indikátory stavu těchto systémů, konstrukcí a komponent,
h) určena kritéria přijatelnosti sledovaných parametrů,
i) prováděno monitorování a určování vývoje dopadů stárnutí a působení
degradačních mechanismů na systémy, konstrukce a komponenty podle
písmene a) na základě sledovaných parametrů, indikátorů stavu těchto
systémů, konstrukcí a komponent a kritérií přijatelnosti sledovaných
parametrů,
j) periodicky hodnoceny sledované parametry a aktuální stav systémů,
konstrukcí a komponent podle písmene a),
k) zavedena opatření v provozu a údržbě systémů, konstrukcí a komponent
podle písmene a) ke zmírnění nebo odstranění dopadů stárnutí a působení
degradačních mechanismů a
l) zavedena nápravná opatření, nejsou-li plněna kritéria přijatelnosti
sledovaných parametrů, tak, aby byla zajištěna provozuschopnost a
spolehlivost systémů, konstrukcí a komponent podle písmene a).
§ 12
Požadavky na program řízeného stárnutí
(K § 24 odst. 7 atomového zákona)
Program řízeného stárnutí musí být jednoznačně identifikován, určovat
vstupní data procesu řízeného stárnutí, stanovit práva a povinnosti
pracovníků vykonávajících činnosti v rámci procesu řízeného stárnutí a
obsahovat
a) výčet systémů, konstrukcí a komponent podle § 11 písm. a),
b) výčet degradačních mechanismů a dopadů stárnutí,
c) výčet sledovaných parametrů a indikátorů jejich stavu, které jsou
užívány k monitorování a určování vývoje dopadů stárnutí,
d) pravidla monitorování a určování vývoje dopadů stárnutí,
e) výčet kritérií přijatelnosti sledovaných parametrů,
f) pravidla hodnocení sledovaných parametrů, hodnocení aktuálního stavu
systémů, konstrukcí a komponent podle § 11 písm. a) a určování predikce
budoucího stavu těchto systémů, konstrukcí a komponent, pokud sledovaný
parametr má hodnoty kumulativního charakteru,
g) výčet nápravných opatření v případě neplnění kritérií přijatelnosti
sledovaných parametrů,
h) pravidla sledování účinnosti opatření v provozu a údržbě systémů,
konstrukcí a komponent podle § 11 písm. a) ke zmírnění nebo odstranění
dopadů stárnutí a působení degradačních mechanismů na tyto systémy,
konstrukce a komponenty,
i) popis zajištění zpětné vazby sloužící k měření účinnosti procesu
řízeného stárnutí,
j) pravidla hodnocení účinnosti procesu řízeného stárnutí a
k) pravidla dokumentování činností v rámci procesu řízeného stárnutí.
Manipulace s jaderným materiálem a radioaktivním odpadem a způsob její
dokumentace
§ 13
[K § 49 odst. 2 písm. g) atomového zákona]
(1) Během skladování čerstvého jaderného paliva nebo ozářeného
jaderného paliva a manipulace s ním musí být zajištěno plnění požadavků
na udržení podkritičnosti stanovených vyhláškou o požadavcích na
projekt jaderného zařízení. Toto udržení podkritičnosti musí být
kontrolováno. Udržení podkritičnosti a jeho kontrola musí být
dokumentovány.
(2) Při výměně jaderného paliva v jaderném reaktoru musí mít
koncentrace rozpustného absorbátoru neutronů v chladivu takovou
hodnotu, aby při uvážení možných chyb byla nepřetržitě zajištěna
podkritičnost jaderného paliva nejméně 0,02.
(3) Při manipulaci
a) s jaderným materiálem musí být vyloučena možnost
1. rozvoje štěpné řetězové reakce a
2. úniku jaderného materiálu do životního prostředí a
b) s radioaktivním odpadem musí být vyloučena možnost jeho úniku do
životního prostředí.
§ 14
[K § 49 odst. 2 písm. g) atomového zákona]
(1) Při manipulaci s vyhořelým jaderným palivem musí být prakticky
vyloučeno
a) porušení hermetičnosti palivového elementu a
b) poškození tohoto paliva vlivem zbytkového tepla.
(2) Jaderná bezpečnost a radiační ochrana při manipulaci s jaderným
materiálem nebo radioaktivním odpadem musí být zajištěna
a) používáním zařízení stanoveného projektem jaderného zařízení, které
bylo úspěšně vyzkoušeno,
b) prováděním manipulace v souladu s vnitřními předpisy,
c) nepřetržitým dohledem nad manipulací a stavem jaderného zařízení a
d) v případě manipulace s jaderným palivem v jaderném reaktoru
nepřetržitou kontrolou
1. aktivní zóny,
2. hustoty toku tepelných neutronů,
3. hladiny a teploty chladiva a
4. koncentrace kyseliny borité s četností zajišťující zachování
podkritičnosti.
(3) Manipulace s jaderným materiálem nebo radioaktivním odpadem v
jaderném zařízení, včetně souvisejících činností, musí být prováděna
podle dokumentace, která musí obsahovat
a) popis postupu jednotlivých operací,
b) požadavky na připravenost systémů, konstrukcí a komponent na
manipulaci,
c) informace o stavu skladování jaderného materiálu nebo radioaktivního
odpadu,
d) v případě jaderného materiálu jeho identifikační údaje a kartogramy
jeho uložení,
e) v případě manipulace s jaderným palivem v jaderném reaktoru nebo
bazénu skladování ozářeného jaderného paliva údaje o koncentraci
kyseliny borité v chladivu primárního okruhu jaderného reaktoru a
bazénu skladování ozářeného jaderného paliva,
f) údaje o organizačních opatřeních k zajištění jaderné bezpečnosti a
radiační ochrany a
g) údaje o nezbytných doplňujících opatřeních, která nejsou uvedena ve
vnitřních předpisech.
(4) Technologická operace spojená s přemisťováním jaderného materiálu
musí být zaznamenána v dokumentu s uvedením jejího výchozího a
konečného místa a přijatých opatření k zajištění jaderné bezpečnosti,
radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace,
zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení, která nejsou
uvedena v provozní dokumentaci.
Obecné podmínky uvádění do provozu jaderného zařízení a provozu
jaderného zařízení
§ 15
[K § 50 odst. 4, § 51 odst. 6 písm. a) a b), § 52 odst. 2, § 53 odst. 2
a § 54 odst. 4 písm. a) atomového zákona]
(1) Jaderné zařízení musí být uváděno do provozu a provozováno pouze v
režimech stanovených projektem jaderného zařízení.
(2) Při vzniku odchylky od předepsaného průběhu s negativním vlivem na
jadernou bezpečnost nebo události s negativním vlivem na jadernou
bezpečnost v průběhu provádění zkoušek během uvádění do provozu
jaderného zařízení nebo během jeho provozu musí být jaderné zařízení
neprodleně uvedeno do bezpečného, stabilizovaného a kontrolovaného
stavu.
(3) V případě vzniku stavu podle odstavce 2 lze pokračovat v uvádění do
provozu jaderného zařízení nebo provozu jaderného zařízení po
a) provedení analýzy příčin tohoto stavu,
b) objasnění a odstranění příčin tohoto stavu,
c) ověření plnění bezpečnostních funkcí a funkční celistvosti všech
systémů, konstrukcí a komponent, které mohly být dotčeny, a
d) provedení nápravných opatření k zamezení opakování tohoto stavu.
(4) Část jaderného zařízení, která je uváděna do provozu nebo
provozována, musí být od částí, u nichž pokračuje výstavba nebo
neaktivní zkoušky, oddělena tak, aby montážní práce nebo poruchy a
havárie na budované části neovlivnily jadernou bezpečnost části uváděné
do provozu nebo části již provozované. Tato podmínka musí být splněna
rovněž, jde-li o samostatná jaderná zařízení.
(5) Po celou dobu uvádění do provozu jaderného zařízení a při jeho
provozu musí být držitel povolení znalý aktuálního stavu jaderného
zařízení.
(6) Procesy a činnosti související s uváděním do provozu jaderného
zařízení nebo jeho provozem musí být prováděny podle pracovních
příkazů, vnitřních předpisů a programů uvádění jaderného zařízení do
provozu.
(7) Před zahájením činnosti důležité z hlediska jaderné bezpečnosti
nebo činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti musí být
prověřeno a doloženo Úřadu, že tyto činnosti neohrozí jadernou
bezpečnost.
§ 16
[K § 50 odst. 4, § 51 odst. 6 písm. a) a b), § 52 odst. 2, § 53 odst. 2
a § 54 odst. 4 písm. a) atomového zákona]
(1) Před provedením změny ovlivňující jadernou bezpečnost nebo radiační
ochranu musí být
a) prokázáno, že nesnižuje úroveň jaderné bezpečnosti a radiační
ochrany, a
b) zhodnocena míra shody s průkazy bezpečnosti předloženými v rámci
1. zadávací bezpečnostní zprávy,
2. předběžné bezpečnostní zprávy,
3. provozní bezpečnostní zprávy pro první fyzikální spouštění jaderného
zařízení s jaderným reaktorem, jde-li o jaderné zařízení s jaderným
reaktorem, a
4. provozní bezpečnostní zprávy.
(2) Po provedení změny ovlivňující jadernou bezpečnost nebo radiační
ochranu musí být v okamžiku uvedení do provozu změnou dotčeného
jaderného zařízení
a) vnitřní předpisy uvedeny do souladu se skutečným stavem jaderného
zařízení a
b) s touto změnou seznámeni pracovníci, jejichž činnosti se tato změna
dotýká.
(3) Po provozní události, kterou by mohla být negativně ovlivněna
bezpečnostní funkce nebo funkční celistvost systémů, konstrukcí a
komponent, musí být
a) zjištěno, zda je potenciálně ovlivněná bezpečnostní funkce systémů,
konstrukcí a komponent plněna, a
b) ověřena funkčnost jiných systémů, konstrukcí a komponent
zajišťujících plnění téže bezpečnostní funkce.
(4) V případě jaderného zařízení s jaderným reaktorem musí být při
překročení bezpečnostního limitu jaderný reaktor neprodleně odstaven.
(5) Uvedení jaderného reaktoru do kritického stavu po odstavení podle
odstavce 4 je možné až po
a) odhalení a odstranění příčin, které vedly k překročení
bezpečnostního limitu,
b) odstranění následků překročení bezpečnostního limitu a
c) provedení rozborů k odhalení stavu jaderného zařízení po překročení
bezpečnostního limitu.
§ 17
[K § 50 odst. 4, § 51 odst. 6 písm. a) a b), § 52 odst. 2, § 53 odst. 2
a § 54 odst. 4 písm. a) atomového zákona]
(1) Pracovník, který na jaderném zařízení provádí činnost důležitou z
hlediska jaderné bezpečnosti nebo činnost zvláště důležitou z hlediska
jaderné bezpečnosti při uvádění do provozu jaderného zařízení nebo jeho
provozu, musí být před výkonem této činnosti
a) seznámen s obsahem dokumentace, která se vztahuje k vykonávané
činnosti, a
b) proškolen a návazně zacvičen.
(2) V případě provedení změny ovlivňující jadernou bezpečnost nebo
radiační ochranu při uvádění do provozu jaderného zařízení nebo při
jeho provozu musí být pracovník vykonávající činnost související s
touto změnou nebo jí ovlivněnou před zahájením využívání výsledků této
změny
a) seznámen s ní a s dokumentací, která je jí ovlivněna, a
b) proškolen a návazně zacvičen.
§ 18
[K § 50 odst. 4, § 51 odst. 6 písm. a) a b), § 52 odst. 2, § 53 odst. 2
a § 54 odst. 4 písm. a) atomového zákona]
(1) Pro údržbu, zkoušky a kontroly vybraných zařízení a systémů,
konstrukcí a komponent s vlivem na jadernou bezpečnost, které nejsou
vybraným zařízením, při uvádění do provozu jaderného zařízení nebo jeho
provozu musí být zavedeny dokumentované postupy tak, aby byla zajištěna
jejich spolehlivost a funkčnost v souladu s projektem jaderného
zařízení.
(2) Údržba, zkoušky a kontroly podle odstavce 1 musí být prováděny v
časových intervalech zajišťujících zjištění poškození vybraných
zařízení a systémů, konstrukcí a komponent s vlivem na jadernou
bezpečnost, které nejsou vybraným zařízením, dříve, než může dojít k
jejich selhání.
(3) Údaje o údržbě, zkouškách a kontrolách podle odstavce 1 musí být
zaznamenávány, uchovávány a hodnoceny k získání informace o selháních
vybraných zařízení a systémů, konstrukcí a komponent s vlivem na
jadernou bezpečnost, které nejsou vybraným zařízením. Je-li takové
selhání odhaleno, musí být
a) provedena nápravná údržba a
b) program preventivní údržby upraven tak, aby napříště předcházel
obdobnému selhání.
(4) Rozsah a četnost preventivní údržby, zkoušek a kontrol vybraných
zařízení a systémů, konstrukcí a komponent s vlivem na jadernou
bezpečnost, které nejsou vybraným zařízením, musí být stanoveny na
základě jejich
a) významu z hlediska jaderné bezpečnosti,
b) spolehlivosti a doporučení dodavatele těchto systémů, konstrukcí a
komponent a
c) zkušeností a výsledků sledování podmínek provozu těchto systémů,
konstrukcí a komponent.
(5) Rozsah a četnost preventivní údržby, zkoušek a kontrol vybraných
zařízení a systémů, konstrukcí a komponent s vlivem na jadernou
bezpečnost, které nejsou vybraným zařízením, musí zajistit jejich
spolehlivost a funkčnost.
(6) Po provedené údržbě, kontrole nebo změně musí být stav vybraných
zařízení a systémů, konstrukcí a komponent s vlivem na jadernou
bezpečnost, které nejsou vybraným zařízením, před opětovným uvedením do
provozu posouzen, zdokumentován a ověřen funkční zkouškou podle předem
stanoveného programu.
(7) Oprava vybraných zařízení a systémů, konstrukcí a komponent s
vlivem na jadernou bezpečnost, které nejsou vybraným zařízením, musí
být prováděna tak, aby byla v průběhu opravy zajištěna rozumně
dosažitelná úroveň jaderné bezpečnosti jaderného zařízení.
§ 19
[K § 50 odst. 4, § 51 odst. 6 písm. a) a b), § 52 odst. 2, § 53 odst. 2
a § 54 odst. 4 písm. a) atomového zákona]
(1) Fyzikální spouštění musí být prováděno podle předem vypracovaného
programu fyzikálního spouštění. Energetické spouštění jaderného
zařízení musí být prováděno podle předem vypracovaného programu
energetického spouštění.
(2) Před zahájením fyzikálního spouštění musí být prověřena shoda stavu
jaderného zařízení s požadavky právních předpisů a těchto dokumentů:
a) program fyzikálního spouštění, včetně harmonogramu, a dílčí programy
jednotlivých testů, včetně programu zavážení paliva,
b) limity a podmínky,
c) vnitřní předpisy upravující fyzikální spouštění, včetně předpisu pro
zajištění jaderné bezpečnosti a radiační ochrany při manipulaci s
jaderným palivem, jaderným materiálem a radioaktivním odpadem,
d) doklady o naplnění stanovené kvalifikace pracovníků a doklady o
školení a pověření pracovníků k činnostem spojeným s výkonem funkce,
včetně přehledu obsazení směn,
e) doklady o vyzkoušení a připravenosti systémů, konstrukcí a komponent
s vlivem na jadernou bezpečnost, které nejsou vybraným zařízením, a
vybraných zařízení, které se podílejí na fyzikálním spouštění,
f) doklad o plnění podmínek povolení vydaných Úřadem a
g) program systému řízení.
(3) Před zahájením energetického spouštění jaderného zařízení musí být
prověřena shoda stavu jaderného zařízení s požadavky právních předpisů
a těchto dokumentů:
a) jde-li o první energetické spouštění jaderného zařízení, program
prvního energetického spouštění jaderného zařízení s jaderným reaktorem
a zkušebního provozu, včetně harmonogramu, a dílčí programy
energetického spouštění,
b) limity a podmínky,
c) soubor vnitřních předpisů nezbytných k provedení energetického
spouštění jaderného zařízení odpovídající skutečnému provedení
jaderného zařízení,
d) doklady o naplnění stanovené kvalifikace pracovníků a doklady o
školení a pověření pracovníků k činnostem spojeným s výkonem funkce,
včetně přehledu obsazení směn,
e) doklady o vyzkoušení a připravenosti systémů, konstrukcí a komponent
s vlivem na jadernou bezpečnost, které nejsou vybraným zařízením, a
vybraných zařízení, které se podílejí na energetickém spouštění,
f) doklad o plnění podmínek povolení vydaných Úřadem,
g) program systému řízení,
h) protokoly o provedení fyzikálního spouštění a splnění kritérií
úspěšnosti programu fyzikálního spouštění jaderného zařízení a
i) souhrnný doklad o výsledcích kontroly připravenosti jaderného
zařízení a jeho pracovníků k energetickému spouštění jaderného
zařízení.
Požadavky na uvádění do provozu jaderného zařízení bez jaderného
reaktoru a neaktivní vyzkoušení, první fyzikální spouštění a první
energetické spouštění jaderného zařízení s jaderným reaktorem
§ 20
[K § 50 odst. 4, § 51 odst. 6 písm. a) a b), § 52 odst. 2 a § 53 odst.
2 atomového zákona]
(1) Uvádění do provozu jaderného zařízení bez jaderného reaktoru a
neaktivní vyzkoušení, první fyzikální spouštění a první energetické
spouštění jaderného zařízení s jaderným reaktorem (dále jen "uvádění
jaderného zařízení do provozu") musí být prováděno tak, že
a) je stanoven program uvádění jaderného zařízení do provozu a uvádění
jaderného zařízení do provozu je prováděno v souladu s ním,
b) každá etapa tvoří ucelený soubor zkoušek,
c) zkoušky prokáží splnění bezpečnostních kritérií podle programu
uvádění jaderného zařízení do provozu,
d) výsledky zkoušek jsou dokumentovány a
e) následující etapa je zahájena po úspěšném provedení zkoušek
předcházející etapy.
(2) Přechod do další etapy uvádění jaderného zařízení do provozu je
možný po
a) ukončení veškerých prací a zkoušek předchozí etapy,
b) splnění všech kritérií úspěšnosti předchozí etapy v souladu s
dokumentací pro povolovanou činnost,
c) zajištění připravenosti vybraných zařízení k zahájení etapy,
d) zajištění připravenosti pracovníků k zahájení etapy,
e) zajištění existence a správnosti dokumentace pro povolovanou
činnost,
f) úspěšném komplexním funkčním ověření jaderného zařízení a
g) prověření splnění požadavků podle písmen a) až e) a jeho
zdokumentování.
(3) V průběhu zkoušek při uvádění jaderného zařízení do provozu je
zakázáno odpojení prvků ochranného systému jaderného reaktoru, pokud
zbývající část prvků tohoto systému nezajišťuje spolehlivé plnění
požadavků právních předpisů a limitů a podmínek.
(4) Výsledky kontroly připravenosti jaderného zařízení na jednotlivé
etapy uvádění jaderného zařízení do provozu a na provoz musí být
shrnuty v souhrnném dokladu o ověření.
§ 21
[K § 50 odst. 4, § 51 odst. 6 písm. a) a b), § 52 odst. 2 a § 53 odst.
2 atomového zákona]
(1) Etapa uvádění jaderného zařízení do provozu musí být prováděna
podle předem vypracovaného etapového programu.
(2) V rámci etapy uvádění jaderného zařízení do provozu musí být
a) zkouškami postupně ověřeny
1. shoda systémů, konstrukcí a komponent s požadavky právních předpisů
a projektem jaderného zařízení a
2. projektem jaderného zařízení stanovené režimy a charakteristiky
jaderného zařízení a
b) zkoušky podle písmene a) prováděny tak, aby byly vytvářeny podmínky
pro zkoušky dalších celků a úspěšné komplexní funkční ověření jaderného
zařízení před zahájením zkušebního provozu.
(3) Etapový program musí obsahovat
a) cíl, popis a metodiku provedení prací etapy,
b) vzájemné časové a logické vazby mezi činnostmi etapy,
c) požadavky na připravenost technologie a zdrojů na činnosti etapy,
d) bezpečnostní kritéria a metodiku hodnocení jejich splnění,
e) popis počátečního a konečného stavu etapy,
f) popis organizačního a personálního zajištění etapy,
g) popis způsobu přechodu do další etapy a
h) seznam dílčích programů pro jednotlivé činnosti.
(4) Dílčí program pro jednotlivé činnosti musí obsahovat
a) cíl, popis a metodiku provádění činnosti,
b) požadavky na připravenost technologie a zdrojů na činnost,
c) bezpečnostní kritéria a metodiku hodnocení jejich splnění,
d) počáteční a konečný stav činnosti a
e) popis organizačního a personálního zajištění činnosti.
Pravidla pro průběžné zajišťování, ověřování a dokumentování schopnosti
stabilního a bezpečného provozu jaderného zařízení
§ 22
[K § 54 odst. 4 písm. a) atomového zákona]
(1) Před zahájením provozu jaderného zařízení musí být prověřena shoda
stavu jaderného zařízení s požadavky právních předpisů a těchto
dokumentů:
a) limity a podmínky,
b) vnitřní předpisy odpovídající skutečnému provedení jaderného
zařízení,
c) doklady o naplnění stanovené kvalifikace pracovníků a doklady o
školení a prověření stanovené kvalifikace pracovníků k prováděným
činnostem,
d) přehled obsazení směn,
e) doklady o vyzkoušení a připravenosti k provozu vybraných zařízení,
f) doklad o plnění podmínek povolení vydaných Úřadem,
g) program provozních kontrol,
h) program systému řízení,
i) přehled změn jaderného zařízení, kterými se jaderné zařízení liší od
stavu projektu jaderného zařízení před prvním fyzikálním spouštěním
jaderného zařízení s jaderným reaktorem,
j) protokoly o provedení energetického spouštění jaderného zařízení a
splnění kritérií úspěšnosti programu prvního energetického spouštění
jaderného zařízení s jaderným reaktorem a zkušebního provozu, včetně
harmonogramu,
k) doklad o výsledcích kontroly připravenosti jaderného zařízení a jeho
personálu ke zkušebnímu provozu,
l) roční harmonogram provozu a
m) doklad o výsledcích kontroly připravenosti jaderného zařízení a jeho
personálu k provozu.
(2) Harmonogram provozu je součástí programu provozu a musí stanovit
plánovaná odstavení jaderného reaktoru.
(3) Harmonogram provozu musí být aktualizován jednou za 12 měsíců a
předán Úřadu k 31. březnu. Změna harmonogramu provozu musí být Úřadu
předána do 10 dnů po jejím provedení.
§ 23
[K § 54 odst. 4 písm. a) atomového zákona]
(1) Vnitřní předpisy musí stanovit postupy pro stavy jaderného zařízení
tak, aby byla v průběhu jeho provozu zajištěna jaderná bezpečnost,
radiační ochrana, technická bezpečnost, monitorování radiační situace,
zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení.
(2) Vnitřní předpisy a systémy, konstrukce a komponenty musí být při
provozu jaderného zařízení průběžně ověřovány a upravovány s uvážením
stávající úrovně vědy a techniky a uplatněním zkušeností z praxe a
předchozího provozu jaderného zařízení.
(3) Je-li při provozu jaderného zařízení odstaven jaderný reaktor s
palivovými soubory v aktivní zóně, musí být nepřetržitě kontrolován,
včetně období zavážení a výměny palivových souborů, zejména z hlediska
zachování podkritičnosti aktivní zóny a odvodu tepla z aktivní zóny.
(4) Při provozu jaderného zařízení s jaderným reaktorem
a) musí být držiteli povolení k provozu jaderného zařízení známa
účinnost
1. ochranného systému,
2. výkonných prvků bezpečnostních systémů,
3. kompenzačních prvků a
4. absorbátorů neutronů,
b) musí účinnost výkonných prvků ochranného systému jaderného reaktoru
s dostatečnou rezervou zajišťovat odstavení jaderného reaktoru a jeho
udržení v podkritickém stavu a kompenzaci reaktivity aktivní zóny, a to
po dobu a v míře, které jsou uvažovány v bezpečnostních analýzách,
c) musí být držiteli povolení k provozu jaderného zařízení známa
maximální zásoba reaktivity aktivní zóny a
d) nesmí být odpojeny kanály ochranného systému nebo jednotlivé výkonné
prvky ochranného nebo bezpečnostního systému, pokud zbývající počet
kanálů ochranného systému nebo výkonných prvků ochranného nebo
bezpečnostního systému nezajišťuje jadernou bezpečnost.
(5) Při provozu jaderného zařízení musí být
a) zajištěna trvalá přítomnost a dostupnost úplného a aktualizovaného
souboru vnitřních předpisů, včetně limitů a podmínek, na řídicích
pracovištích,
b) tento provoz pravidelně hodnocen,
c) prováděn rozbor vzniklé provozní události a navrženo opatření k
předcházení jejímu opakování a
d) zpracována zpráva o rozboru vzniklé provozní události a předávána
Úřadu jednou měsíčně; tato zpráva musí obsahovat zejména
1. návrh opatření k předcházení vzniklé provozní události a
2. informaci o stavu plnění opatření podle bodu 1.
§ 24
Dokumentace k opětovnému uvedení jaderného reaktoru do kritického stavu
po výměně jaderného paliva
[K § 54 odst. 4 písm. d) atomového zákona]
(1) Dokumentace k opětovnému uvedení jaderného reaktoru do kritického
stavu po výměně jaderného paliva musí obsahovat v případě
a) informace o neutronově-fyzikálních vlastnostech aktivní zóny
jaderného reaktoru
1. výsledky výpočtů neutronově-fyzikálních vlastností aktivní zóny
palivové vsázky pro následující palivovou kampaň,
2. efekty a koeficienty reaktivity,
3. rozložení výkonu v aktivní zóně,
4. popis změny reaktivity způsobené nestacionární otravou,
5. integrální a diferenciální účinnost regulačních orgánů a účinnost
kapalného absorbátoru a
6. provozní limity aktivní zóny a palivových souborů,
b) kartogramu zavezení
1. popis palivové vsázky a obohacení paliva,
2. informace o typu paliva a době pobytu jednotlivých palivových
souborů v aktivní zóně, jejich vlastnostech a jejich počtu v
následující palivové kampani,
3. rozmístění palivových souborů v aktivní zóně a
4. rozmístění komponent aktivní zóny,
c) dokladů a protokolů o vyzkoušení připravenosti zařízení důležitých z
hlediska jaderné bezpečnosti doklady a protokoly o vyzkoušení
připravenosti vybraných zařízení a systémů konstrukcí a komponent s
vlivem na jadernou bezpečnost, které nejsou vybraným zařízením, v
oblastech
1. řízení provozu,
2. péče o zařízení,
3. reaktorové fyziky,
4. koordinace činností,
5. provozních režimů,
6. jaderné bezpečnosti,
7. radiační ochrany,
8. fyzické ochrany a
9. technické bezpečnosti,
d) dokladů a protokolů z provozních kontrol informace z
1. provozních defektoskopických kontrol,
2. provozních speciálních kontrol,
3. provozních technických kontrol,
4. provozních revizních kontrol,
5. kontrol provozní diagnostiky,
6. provozních kontrol v oblasti dodržování chemických režimů provozu
jaderného zařízení,
7. provozních kontrol elektrických systémů a
8. provozních kontrol systémů řízení a kontroly,
e) dokladů o splnění kritérií přijatelnosti informaci o tom, zda jsou
splněna kritéria přijatelnosti vztahující se k dokumentaci podle písmen
c) a d),
f) souhrnného dokladu o výsledcích kontroly připravenosti jaderného
zařízení a jeho pracovníků k dalšímu provozu
1. doklad připravenosti pracovníků zajišťujících a provádějících
řízení, obsluhu a kontrolu energetických zařízení, včetně nezbytné
údržby a oprav během provozu těchto zařízení, k dalšímu provozu,
2. seznam provedených změn uskutečněných v průběhu provozu a za
odstávky systémů, konstrukcí, komponent s dopadem do provozní
bezpečnostní zprávy od data její poslední aktualizace,
3. aktualizaci limitů a podmínek v návaznosti na změny podle bodu 2,
4. seznam změn bezpečnostní zprávy provedených během posledního
palivového cyklu,
5. prohlášení o aktualizaci limitů a podmínek,
6. prohlášení o aktualizaci vnitřních předpisů a
7. doklad o vyzkoušení a připravenosti vybraných zařízení a
g) harmonogramu dalšího provozu jaderného zařízení, včetně programu
uvádění jaderného zařízení do opětovného provozu a programů fyzikálního
a energetického spouštění jaderného zařízení,
1. programy fyzikálního spouštění jaderného reaktoru,
2. programy energetického spouštění jaderného reaktoru,
3. harmonogram dalšího provozu jaderného zařízení s časovým rozvržením
a druhem provozu v daném časovém období a
4. termín uvedení jaderného reaktoru do kritického stavu po výměně
jaderného paliva.
(2) Dokumentace k opětovnému uvedení jaderného reaktoru do kritického
stavu po výměně jaderného paliva podle odstavce 1 písm. f) musí být
Úřadu předložena nejméně 48 hodin před zahájením opětovného uvedení
jaderného reaktoru do kritického stavu.
(3) Dokumentace k opětovnému uvedení jaderného reaktoru do kritického
stavu po výměně jaderného paliva podle odstavce 1 písm. a) a b) musí
být Úřadu předložena nejméně 7 dnů před zahájením opětovného uvedení
jaderného reaktoru do kritického stavu.
§ 25
Dlouhodobé odstavení jaderného reaktoru v případě výzkumného jaderného
zařízení
[K § 54 odst. 4 písm. c) atomového zákona]
Dlouhodobé odstavení jaderného reaktoru v případě výzkumného jaderného
zařízení musí být provedeno tímto způsobem:
a) jaderné palivo z aktivní zóny musí být přemístěno do skladu
jaderného paliva,
b) musí být provedena změnu limitů a podmínek tak, aby odpovídaly stavu
jaderného zařízení v dlouhodobém odstavení,
c) údržba, dohled, zkoušky, kontroly a opravy jaderného zařízení musí
být prováděny podle § 18,
d) musí být provedena opatření k omezení rychlého stárnutí systémů,
konstrukcí a komponent jaderného zařízení,
e) plánované dlouhodobé odstavení musí být oznámeno Úřadu nejméně 30
dnů před zahájením činností směřujících k dlouhodobému odstavení a
f) neplánované dlouhodobé odstavení musí být oznámeno Úřadu neprodleně
po jeho zahájení.
Procesy a činnosti k zabránění rozvoji havarijních podmínek na jaderném
zařízení a ke zmírnění jejich následků
§ 26
[K § 49 odst. 2 písm. h) atomového zákona]
(1) V procesech a činnostech k zabránění rozvoji havarijních podmínek
na jaderném zařízení a ke zmírnění jejich následků (dále jen "systém
zvládání havárií") musí být
a) stanoveny cíle a zavedeny strategie pro zvládání havarijních
podmínek, které vycházejí z hodnocení bezpečnosti a z požadavků na
projekt jaderného zařízení,
b) zaveden soubor opatření pro zvládání havarijních podmínek v souladu
s cíli a strategiemi pro zvládání havarijních podmínek, který musí
zahrnovat
1. technická opatření pro zvládání havarijních podmínek, včetně
prostředků k získávání a předávání informací o stavu jaderného
zařízení, a
2. organizační opatření pro zvládání havarijních podmínek,
c) vytvořen a udržován soubor dokumentace pro zvládání havarijních
podmínek,
d) pracovníci zajišťující zvládání havarijních podmínek školeni a
prováděn jejich výcvik ve zvládání havarijních podmínek a
e) prováděny analýzy pro vývoj strategií pro zvládání havarijních
podmínek a výsledky těchto analýz používány pro tento vývoj.
(2) Systém zvládání havárií musí
a) umožnit zvládnutí havarijních podmínek na jaderném zařízení
iniciovaných ve všech stavech jaderného zařízení,
b) umožnit zvládnutí havarijních podmínek, které nastanou na všech
jaderných zařízeních nalézajících se na stejném území k umístění
jaderného zařízení současně,
c) umožnit zvládnutí havarijních podmínek, při kterých dochází k
současnému ovlivnění jaderného reaktoru a bazénu skladování ozářeného
jaderného paliva,
d) zahrnovat pravidla vzájemné podpory mezi jadernými zařízeními s
jaderným reaktorem nalézajícími se na stejném území k umístění
jaderného zařízení pro případ vzniku havarijních podmínek na jednom z
nich tak, aby nebyla ohrožena jaderná bezpečnost jaderného zařízení
plnícího podporující funkci,
e) zahrnovat účinnou vazbu na nakládání s radioaktivním odpadem nebo
nápravu stavu po radiační havárii pro území zasažené radiační havárií
nebo pro jeho část tak, aby byly zmírněny následky havarijních
podmínek, a
f) zohledňovat
1. předpokládané podmínky prostředí zahrnující rozsáhlé poškození
vnější nebo vnitřní infrastruktury a očekávané ztížené podmínky, včetně
radiačních, které mohou nastat při havarijních podmínkách,
2. iniciační události nebo jevy, které mohou havarijní podmínky
způsobit, a
3. lidské zdroje a vliv lidského faktoru na zvládání havarijních
podmínek.
§ 27
[K § 49 odst. 2 písm. h) atomového zákona]
(1) Soubor dokumentace pro zvládání havarijních podmínek musí obsahovat
a) havarijní předpisy,
b) návody pro zvládání těžkých havárií a
c) jinou dokumentaci pro zvládání havárií, zejména
1. dokumentaci pro zvládání rozsáhlého poškození území k umístění
jaderného zařízení a
2. postupy pro použití alternativních prostředků pro zvládání
havarijních podmínek.
(2) Soubor dokumentace pro zvládání havarijních podmínek musí umožnit
pracovníkům zajišťujícím zvládání havarijních podmínek
a) stanovení priorit činností při zvládání havarijních podmínek a
b) vykonávání činností v podmínkách prostředí, které mohou nastat v
havarijních podmínkách.
(3) Soubor dokumentace pro zvládání havarijních podmínek musí
a) být vytvořen systematicky, zohledňovat konkrétní jaderné zařízení a
odpovídat současnému stavu projektu jaderného zařízení,
b) být ve vnitřním a vzájemném souladu a obsahovat vazby pro přechod
mezi jednotlivými havarijními předpisy a návody pro zvládání těžkých
havárií a
c) zohledňovat neurčitosti v poznání o časovém průběhu a závažnosti
fyzikálních jevů, které mohou v průběhu havarijních podmínek nastat,
tak, aby byly činnosti při zvládání havarijních podmínek prováděny
způsobem umožňujícím dosažení požadovaných cílů.
(4) Soubor dokumentace pro zvládání havarijních podmínek musí být
prověřen z hlediska účinnosti a schopnosti zajistit zvládání
havarijních podmínek před zahájením energetického spouštění jaderného
zařízení a před zahájením jeho provozu.
(5) Při provozu jaderného zařízení musí být zajištěna trvalá přítomnost
a dostupnost úplného a aktuálního souboru dokumentace pro zvládání
havarijních podmínek na řídicích pracovištích.
§ 28
[K § 49 odst. 2 písm. h) atomového zákona]
(1) Havarijní předpisy musí
a) stanovit pravidla pro zvládání základních projektových nehod a
instrukce pro obnovu bezpečného stavu jaderného zařízení,
b) stanovit pravidla pro zvládání rozšířených projektových podmínek
kromě těžkých havárií a instrukce pro obnovení plnění bezpečnostních
funkcí nebo nahrazení jejich ztráty,
c) zajistit předcházení vzniku těžké havárie,
d) umožnit pracovníkům reagovat na vzniklou událost bez její přesné
identifikace jen na základě příznaků, jimiž jsou hodnoty bezpečnostních
parametrů a stavů základních bezpečnostních funkcí,
e) být založeny na realistických a pro jaderné zařízení specifických
analýzách provedených pro tento účel,
f) umožnit pracovníkům bez prodlení rozpoznat havarijní podmínky, pro
které jsou určeny, a
g) obsahovat vstupní podmínky pro uplatnění postupu odpovídajícího
vzniklé události a výstupní podmínky pro opuštění tohoto postupu.
(2) Návody pro zvládání těžkých havárií musí
a) umožnit reagovat na vzniklou událost bez její přesné identifikace
jen na základě příznaků, jimiž jsou hodnoty bezpečnostních parametrů
určujících stav fyzických ochranných bariér,
b) zajistit omezení rozvoje a zmírnění následků těžké havárie a
c) stanovit strategie pro zvládnutí havarijních stavů a fyzikálně
identifikovatelných mechanismů ohrožujících fyzické bezpečnostní
bariéry, které byly určeny při analýzách těžkých havárií, bez ohledu na
jejich pravděpodobnost.
(3) Při ověřování a validaci havarijních předpisů a návodů pro zvládání
těžkých havárií musí být prověřena
a) jejich použitelnost v předpokládaných podmínkách prostředí a z
hlediska dostupných lidských zdrojů a
b) účinnost zohlednění vlivu lidského výkonu.
(4) K validaci havarijních předpisů musí být využíván plnorozsahový
simulátor.
(5) Validace havarijních předpisů musí být založena na
reprezentativních scénářích havarijních podmínek.
§ 29
[K § 49 odst. 2 písm. h) atomového zákona]
(1) Systém zvládání havárií musí být pravidelně a po zvláštním
hodnocení bezpečnosti v případě radiační mimořádné události na jaderném
zařízení nebo na jiném jaderném zařízení podobného typu přehodnocován
a, je-li to vhodné, aktualizován tak, aby bylo zajištěno, že
a) je v souladu se stávající úrovní vědy a techniky a provozní
zkušeností a
b) havarijní předpisy a návody pro zvládání těžkých havárií jsou v
souladu se skutečným stavem jaderného zařízení v rozsahu umožňujícím
použití strategií pro zvládání havarijních podmínek.
(2) Výsledky ověření a validace havarijních předpisů a návodů pro
zvládání těžkých havárií před zavedením nové strategie pro zvládání
havarijních podmínek nebo zásadní změnou existující strategie pro
zvládání havarijních podmínek musí být zapracovány do havarijních
předpisů a návodů pro zvládání těžkých havárií.
§ 30
[K § 49 odst. 2 písm. h) atomového zákona]
(1) V systému zvládání havárií musí být zajištěn výcvik a pravidelná
cvičení v používání havarijních předpisů a návodů pro zvládání těžkých
havárií pracovníků podílejících se na zvládání havarijních podmínek.
(2) Pro výcvik a pravidelná cvičení v používání havarijních předpisů
musí být využíván plnorozsahový simulátor.
(3) Pro výcvik a pravidelná cvičení v používání návodů pro zvládání
těžkých havárií musí být využíván simulační nástroj umožňující
modelování průběhů různých scénářů těžkých havárií.
(4) V systému zvládání havárií musí být zajištěno pravidelné
procvičování přechodu v používání havarijních předpisů a návodů pro
zvládání těžkých havárií s použitím plnorozsahového simulátoru.
(5) V systému zvládání havárií musí být zajištěno pravidelné
procvičování zásahů stanovených havarijními předpisy a návody pro
zvládání těžkých havárií potřebných pro obnovu bezpečnostních funkcí,
včetně těch, které spočívají v použití alternativních technických
prostředků nebo zařízení umístěného mimo areál jaderného zařízení. Při
pravidelném procvičování těchto zásahů musí být zohledněna možná
nedostupnost měřicích zařízení, osvětlení a elektrické energie a
použití osobních ochranných prostředků.
§ 31
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. února 2017.
Předsedkyně:
Ing. Drábová, Ph.D., v. r.
1) Směrnice Rady 2009/71/Euratom ze dne 25. června 2009, kterou se
stanoví rámec Společenství pro jadernou bezpečnost jaderných zařízení.
Směrnice Rady 2014/87/Euratom ze dne 8. července 2014, kterou se mění
směrnice 2009/71/Euratom, kterou se stanoví rámec Společenství pro
jadernou bezpečnost jaderných zařízení.
