Vyhláška č. 18/1979 Sb. Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu kterou se určují vyhrazená tlaková zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti
PŘEDPIS BYL ZRUŠEN 01.07.2022
| se změnami: | 97/1982 Sb., 551/1990 Sb., 352/2000 Sb., 118/2003 Sb., 393/2003 Sb. |
| uveřejněno v: | č. 3/1979 Sbírky zákonů na straně 0047 |
| schváleno: | 22.01.1979 |
| účinnost od: | 01.07.1979 |
| zrušeno: | 01.07.2022 |
| [Textová verze] |
18/1979 Sb.
VYHLÁŠKA
Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu
ze dne 22. ledna 1979,
kterou se určují vyhrazená tlaková zařízení a stanoví některé
podmínky k zajištění jejich bezpečnosti
Změna: 97/1982 Sb.
Změna: 551/1990 Sb.
Změna: 352/2000 Sb.
Změna: 118/2003 Sb.
Změna: 393/2003 Sb.
Český úřad bezpečnosti práce podle § 5 odst. 1 písm. d) a f)
zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností
práce (dále jen "zákon") a Český báňský úřad podle § 57 odst. 1
písm. d) zákona č. 41/1957 Sb., o využití nerostného bohatství
(horní zákon), a podle § 10 písm. a) a c) zákona České národní
rady č. 24/1972 Sb., o organizaci a o rozšíření dozoru státní
báňské správy, v dohodě s příslušnými ústředními orgány stanoví:
§ 1
Rozsah platnosti
(1) Vyhláška je závazná pro organizace, na které se vztahuje
působnost orgánů státního odborného dozoru nad bezpečností
práce,1) a pro právnické a fyzické osoby, které vykonávají
podnikatelskou činnost podle zvláštních předpisů 6) (dále jen
"organizace").
(2) Vyhláška se nevztahuje na výrobky stanovené k posuzování
shody podle zvláštního zákona2a) a nařízení vlády2b) před jejich
uvedením na trh a na technická zařízení podléhající dozoru orgánů
uvedených v § 3 odst. 2 písm. a) a b) zákona.
------------------------------------------------------------------
1) § 3 odst. 1 zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru
nad bezpečností práce.
2a) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky
a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona
č. 71/2000 Sb.
2b) Nařízení vlády č. 175/1997 Sb., kterým se stanoví technické
požadavky na jednoduché tlakové nádoby, ve znění nařízení
vlády č. 80/1999 Sb.
Nařízení vlády č. 177/1997 Sb., kterým se stanoví technické
požadavky na spotřebiče plynných paliv.
Nařízení vlády č. 182/1999 Sb., kterým se stanoví technické
požadavky na tlaková zařízení.
6) Např. zákon č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů,
zákon č. 104/1990 Sb., o akciových společnostech, zákon č.
173/1988 Sb., o podniku se zahraniční majetkovou účastí, ve
znění zákona č. 112/1990 Sb.
§ 2
Vyhrazená tlaková zařízení
(1) Vyhrazená tlaková zařízení ve smyslu § 4 písm. d) až g)
zákona (dále jen "zařízení") jsou:
a) parní a kapalinové kotle (dále jen "kotle"), jejichž
konstrukční přesahuje 0,07 MPa a teplota pracovní látky
převyšuje bod varu při tomto přetlaku,
b) tlakové nádoby stabilní (dále jen "tlakové nádoby"), jejichž
nejvyšší pracovní přetlak přesahuje 0,07 MPa a které obsahují
plyny, páry nebo žíravé, jedovaté a výbušné kapaliny o
jakékoliv teplotě nebo jakékoliv kapaliny o teplotě převyšující
jejich bod varu při přetlaku 0,07 MPa,
c) kovové tlakové nádoby k dopravě plynů (dále jen "nádoby na
plyny"), jejichž kritická teplota je nižší než +50 stupňů C,
nebo plynů, u nichž při teplotě +50 stupňů C je absolutní tlak
(tenze par) vyšší než 0,3 MPa.
(2) Kotle se dělí do 4 tříd:
a) 1. třída - parní kotle s jmenovitým množstvím vyráběné páry nad
115 t/h,
b) 2. třída - parní kotle s jmenovitým množstvím vyráběné páry nad
50 t/h do 115 t/h (včetně) nebo horkovodní kotle s tepelným
výkonem nad 35 MW,
c) 3. třída - parní kotle s jmenovitým množstvím vyráběné páry nad
8 t/h do 50 t/h (včetně) nebo horkovodní kotle s tepelným
výkonem nad 5,8 MW do 35 MW (včetně),
d) 4. třída - parní kotle s jmenovitým množstvím vyráběné páry do
8 t/h (včetně) nebo horkovodní kotle s tepelným výkonem do 5,8
MW (včetně) a všechny ostatní kotle kapalinové.
(3) Tlakové nádoby se člení do skupin podle nejvyššího
pracovního přetlaku (p) v MPa a součinu nejvyššího pracovního
přetlaku a objemu (v) v litrech (dále jen "bezpečnostní součin")
takto:
a) skupinu A tvoří tlakové nádoby s nejvyšším pracovním přetlakem
přesahujícím 0,2 MPa, jejichž bezpečnostní součin má hodnotu
vyšší než 10na třetí,
b) skupinu B tvoří ostatní tlakové nádoby.
(4) Má-li zařízení několik tlakových prostorů, posuzuje se
bezpečnostní součin každého prostoru zvlášť a zařízení se zařazuje
do skupiny, která odpovídá nejvyššímu bezpečnostnímu součinu.
(5) Objem v litrech je celkový prostor určený pro pracovní
látku (popřípadě látky), která je v zařízení pod přetlakem. Část
tlakového prostoru, kterou zaujímají vestavby, vyzdívky, výplně
a podobně, se při výpočtu objemu neodpočítává.
§ 3
Zařízeními podle této vyhlášky nejsou:
a) kotle pracující s radioaktivními látkami nebo kotle umístěné v
prostředí s neutronovým tokem,
b) kotle o objemu do 10 litrů (včetně), u nichž bezpečnostní
součin z konstrukčního přetlaku v MPa a objemu v litrech
nepřesahuje 10,
c) tlakové nádoby pracující s radioaktivními látkami nebo tlakové
nádoby umístěné v prostředí s neutronovým tokem,
d) tlakové nádoby do 10 litrů (včetně), u nichž bezpečnostní
součin nepřevyšuje 10,
e) tlakové nádoby z trubek i nekruhových průřezů o nejvyšším
vnitřním rozměru do 100 mm (včetně) bez sběračů, popřípadě se
sběrači, pokud sběrač z trubky i nekruhového průřezu nemá
vnitřní rozměr větší než 150 mm (včetně),
f) topná tělesa pro parní a vodní (kapalinové) vytápění,
g) potrubí, jeho rozšířené části a tlakové nádoby do něho
vestavěné (určené například k uvolňování tlaku nebo jako
zásobníky), jejichž vnitřní průměr (D) nepřesahuje trojnásobek
vnitřního průměru (d) největší připojené trubky (D je menší
3d), jakož i všechny rozšířené části potrubí a tlakové nádoby
do něho vestavěné, pokud slouží jen k dopravě pracovní látky
(například rozdělovače, odlučovače, sběrače),
h) tlakové části strojů a technických zařízení, které nejsou
samostatnými tlakovými nádobami (například válce pístových
strojů, skříně parních turbín, větrníky pístových kapalinových
čerpadel, chladiče kompresorů, tlaková pouzdra zapouzdřených
rozvoden),
i) ohřívače vzduchu, prašníky, čističe plynu vysokých pecí,
j) nafukovací nekovová zařízení, u nichž vnitřní přetlak
stlačeného plynu zajišťuje jejich tvar a tuhost (například
pneumatiky, pneumatické nosníky, plováky),
k) nádoby na plyny o tlakovém objemu do 0,22 litru (včetně),
l) nevratné tlakové nádoby pro aerosoly a podobné použití,
m) přepravitelná tlaková zařízení, pokud se na ně vztahuje
zvláštní právní předpis.2c)
------------------------------------------------------------------
2c) Nařízení vlády č. 42/2003 Sb., kterým se stanoví technické
požadavky na přepravitelná tlaková zařízení.
§ 4
Oprávnění organizací
(1) Vyrábět, montovat, opravovat, rekonstruovat zařízení
a provádět revize a zkoušky kotlů a tlakových nádob dodavatelským
způsobem a periodické zkoušky nádob na plyny smějí organizace
pouze na základě oprávnění (dále jen "oprávněná organizace").
(2) Oprávnění vydává inspektorát bezpečnosti práce (dále jen
"orgán dozoru"), v jehož obvodu má organizace sídlo popřípadě
trvalý pobyt, a to na základě písemné žádosti organizace.
(3) Organizace v žádosti uvede:
a) svůj přesný název a adresu,
b) název a adresu závodu (provozovny), pro nějž oprávnění žádá,
pokud není v sídle organizace,
c) druh a rozsah žádaného oprávnění,
d) zajištění výkonu činnosti, k níž oprávnění požaduje, po stránce
technického vybavení a odborné kvalifikace pracovníků.
(4) Zjistí-li orgán dozoru nedodržování podmínek nebo
porušování předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických
zařízení při činnosti podle oprávnění, omezí rozsah oprávnění nebo
je organizaci odejme.
§ 5
Individuální vyzkoušení
(1) Každý dohotovený kotel a tlakovou nádobu s výjimkou
výrobků stanovených k posuzování shody podle zvláštního zákona2a)
a nařízení vlády2b) musí výrobce podrobit stavební a první tlakové
zkoušce. Tyto zkoušky zajišťuje a provádí výrobce, pokud písemně
nezmocnil jejich provedením organizaci, která je oprávněna
k montáži kotle nebo tlakové nádoby. Ke každému kotli nebo tlakové
nádobě musí výrobce vyhotovit průvodní dokumentaci včetně pasportu
(revizní knihy) v rozsahu stanoveném technickými normami.
(2) Po úspěšné stavební a první tlakové zkoušce revizní
technik výrobce, popřípadě organizace, která provádí montáž,
označí nýty továrního štítku kulatým razidlem o průměru 10 mm se
značkou nebo zkráceným názvem své organizace. Otiskem téhož
razidla označí i příslušné místo pasportu (revizní knihy).
(3) Výrobci, popřípadě organizace, které provádějí montáž,
jsou povinni písemně oznámit orgánu dozoru alespoň 15 dnů předem
dobu a místo prováděných zkoušek kotlů s konstrukčním přetlakem
přesahujícím 1,6 MPa a tlakových nádob skupiny A s nejvyšším
pracovním přetlakem přesahujícím 2,5 MPa.
(4) Každou vyrobenou nádobu na plyny musí výrobce podrobit
první zkoušce.
(5) Po úspěšné první zkoušce označí zkušební orgán nádobu na
plyny razidlem 3) a datem zkoušky.
(6) Výrobní a montážní organizace může odevzdat odběrateli
a) kotle s konstrukčním přetlakem přesahujícím 1,6 MPa,
b) tlakové nádoby skupiny A s nejvyšším pracovním přetlakem
přesahujícím 2,5 MPa,
jen po úspěšné první tlakové zkoušce zařízení potvrzené orgánem
dozoru.
(7) U dovážených zařízení zabezpečuje plnění povinností podle
odstavců 3 a 6 odběratelská organizace.
------------------------------------------------------------------
2a) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky
a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona
č. 71/2000 Sb.
2b) Nařízení vlády č. 175/1997 Sb., kterým se stanoví technické
požadavky na jednoduché tlakové nádoby, ve znění nařízení
vlády č. 80/1999 Sb.
Nařízení vlády č. 177/1997 Sb., kterým se stanoví technické
požadavky na spotřebiče plynných paliv.
Nařízení vlády č. 182/1999 Sb., kterým se stanoví technické
požadavky na tlaková zařízení.
3) ČSN 07 8305 Kovové tlakové nádoby k dopravě plynu. Technická
pravidla.
§ 6
Zkoušky po opravách a rekonstrukcích
(1) Po opravě nebo rekonstrukci kotle nebo tlakové nádoby je
oprávněná organizace povinna provést stavební a tlakovou zkoušku
předepsaným přetlakem. Hodnota přetlaku je uvedena v průvodní
dokumentaci zařízení.
(2) O zkoušce vyhotoví oprávněná organizace protokol, který
se stává nedílnou součástí průvodní dokumentace zařízení spolu s
technickou dokumentací opravy nebo rekonstrukce.
(3) Oprávněná organizace je povinna oznámit písemně 15 dnů
předem orgánu dozoru, v jehož obvodu působnosti se zařízení
nachází, datum provádění zkoušek kotlů s konstrukčním přetlakem
přesahujícím 1,6 MPa a tlakových nádob skupiny A s nejvyšším
pracovním přetlakem přesahujícím 2,5 MPa.
§ 7
Revize a zkoušky provozovaných
kotlů a tlakových nádob
(1) Revize a zkoušky provozovaných kotlů a tlakových nádob
smí provádět pouze revizní technik (§ 8). Způsob, termíny a
případy provedení revizí a zkoušek těsnosti stanoví technické
normy.
(2) Tlakovou zkoušku provádí revizní technik zpravidla vodou,
popřípadě olejem nebo jinou nežíravou, nejedovatou a nevýbušnou
kapalinou. Výsledek zkoušky zapíše do revizního záznamu. Hodnota
zkušebního přetlaku je uvedena v průvodní dokumentaci zařízení.
(3) Došlo-li v důsledku nového seřízení pojistného ventilu ke
změně nastavených hodnot, opraví revizní technik příslušné údaje v
pasportu (revizní knize) zařízení.
(4) Tlaková zkouška musí být provedena
a) určí-li to orgán dozoru,
b) nejpozději do 9 let od provedení předchozí tlakové zkoušky
zkušebním přetlakem, pokud v průvodní dokumentaci není
stanovená lhůta kratší.
(5) Kromě případů uvedených v odstavci 4 musí být tlaková
zkouška u kotlů stabilních provedena vždy po jejich přemístění
před opětovným zahájením provozu a u všech kotlů vždy po provozní
přestávce delší dvou let.
(6) V jednotlivých technicky odůvodněných případech může
orgán dozoru lhůty tlakových zkoušek prodloužit, popřípadě
navrhnout místo tlakové zkoušky jiný způsob zkoušení.
(7) Organizace provozující kotel (dále jen "provozovatel") je
povinna písemně oznámit orgánu dozoru alespoň 30 dnů předem datum
jeho tlakové zkoušky.
§ 8
Revizní technik a zkušební orgán
(1) Revizní technik musí mít pro provádění revizí a zkoušek
kotlů a tlakových nádob osvědčení o odborné způsobilosti vydané
orgánem dozoru na základě vykonané zkoušky.
(2) Uchazeč o osvědčení revizního technika musí mít ukončené
úplné střední odborné vzdělání strojní a nejméně pětiletou praxi v
oboru tlakových zařízení. Pro uchazeče o osvědčení revizního
technika kotlů 4. třídy postačí výuční list ve strojním oboru a
nejméně sedmiletá odborná praxe v oboru tlakových zařízení.
(3) Zkušební orgán provádějící první zkoušky musí mít
ukončené úplné střední odborné vzdělání strojní a nejméně
pětiletou odbornou praxi v oboru tlakových zařízení a osvědčení
vydané orgánem dozoru na základě vykonané zkoušky.
(4) Zkušební orgán provádějící periodické zkoušky musí mít
alespoň výuční list v oboru strojním a nejméně pětiletou odbornou
praxi v oboru tlakových zařízení.
(5) Má-li uchazeč odborné strojní vzdělání vyšší, než je
předepsáno v odstavcích 2 a 4, postačí odborná praxe dvouletá.
Má-li uchazeč jiné odborné vzdělání, rozhodne o potřebné délce
praxe orgán dozoru.
(6) Revizní technik a zkušební orgán provádějící tyto zkoušky
jsou povinni uvádět v záznamech o úkonech, které provedli,
evidenční číslo svého osvědčení.
Kontrolní prohlídky a zkoušky
§ 9
(1) Pro účely státního odborného dozoru je provozovatel
povinen připravit kotle a tlakové nádoby ke kontrolní prohlídce
nebo zkoušce ve sjednaný den a za podmínek stanovených orgánem
dozoru.
(2) Technické úkony nutné k řádnému provedení prohlídky nebo
zkoušky řídí a provádí revizní technik nebo jiný odborně způsobilý
pracovník určený provozovatelem.
§ 10
(1) Stavební a první tlakové zkoušky vyrobených,
smontovaných, opravených nebo rekonstruovaných kotlů a tlakových
nádob smí vykonávat pouze revizní technik oprávněné organizace
(§ 8).
(2) První zkoušky a periodické zkoušky nádob na plyny smí
vykonávat pouze zkušební orgán oprávněné organizace (§ 8).
§ 11
Topiči kotlů
(1) Kotel je dovoleno provozovat jen tehdy, je-li jeho
obsluhou pověřen odborně způsobilý pracovník (dále jen "topič"),
jemuž byl po úspěšně vykonané základní zkoušce vydán topičský
průkaz příslušným inspektorátem bezpečnosti práce (dále jen
"inspektorát"). Základní zkouška opravňuje k samostatné obsluze
kotlů 4. třídy.
(2) K samostatné obsluze kotlů 1. a 3. třídy nebo kotlů na
jiné než v topičském průkaze uvedené palivo je nutno složit
příslušnou doplňkovou zkoušku.
(3) Poruší-li topič závažným způsobem své povinnosti, může mu
inspektorát topičský průkaz odejmout.
(4) Neobsluhuje-li topič po dobu 5 let kotel, pozbývá jeho
topičský průkaz platnosti.
(5) Opětovné získání průkazu je podmíněno vykonáním nové
základní zkoušky.
(6) Topičského průkazu není třeba k obsluze kotlů 4. třídy
a) plně automatizovaných s jmenovitým množství vyráběné páry do
0,5 t/h,
b) plně automatizovaných kapalinových s tepelným výkonem do
0,35 MW,
c) s konstrukčním přetlakem do 0,3 MPa a o objemu do 100 litrů,
d) průtočných o objemu do 100 litrů.
Topiči těchto kotlů musí být o jejich obsluze poučeni a v ní
zacvičeni, o čemž musí provozovatel pořídit zápis.
§ 12
Základní zkoušky
(1) Základní topičské zkoušky (zkoušky odborné způsobilosti
topiče) se vykonávají u inspektorátů.
(2) Přihlášky k základním zkouškám podávají uchazeči na
předepsaném formuláři prostřednictvím provozovatele u
inspektorátu, v jehož obvodě se kotel nachází.
(3) K základní zkoušce smějí být připuštěni uchazeči
a) starší 18 let,
b) tělesně i duševně způsobilí vykonávat práci topiče,4)
c) kteří podle potvrzení provozovatele kotle mají šestiměsíční
odborný zácvik v obsluze kotle alespoň 4. třídy pod dohledem
topiče s platným topičským průkazem,
d) kteří se prokáží potvrzením o absolvování odborného kursu
provozu a obsluhy kotlů v délce alespoň 20 vyučovacích hodin,
včetně vykonané zkoušky,
e) kteří prokáží kvalifikaci požadovanou zvláštním předpisem v
případě, že mají obsluhovat s plynovým otopem.5)
(4) Úlevu z předepsaného zácviku podle odstavce 3 písm. c)
může v mimořádných případech povolit na žádost provozovatele
inspektorát.
(5) Inspektorát uvědomí provozovatele o dni a místě konání
zkoušky nejméně 15 dnů předem. Provozovatel o tom vyrozumí
příslušného uchazeče a zajistí jeho účast.
(6) Po úspěšně vykonané základní zkoušce vydá inspektorát
uchazeči topičský průkaz.
------------------------------------------------------------------
4) Směrnice ministerstva zdravotnictví o posuzování zdravotní
způsobilosti k práci č. 49/1967 Věstníku ministerstva
zdravotnictví, ve znění směrnice ministerstva zdravotnictví ČSR
č. 17/1970 Věstníku ministerstva zdravotnictví ČSR o změnách v
posuzování zdravotní způsobilosti k práci, a metodické opatření
č. 19/1970 Věstníku ministerstva zdravotnictví ČSR o posuzování
dočasné neschopnosti k práci.
5) Vyhláška č. 21/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená plynová
zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich
bezpečnosti.
§ 13
Doplňkové zkoušky
(1) Uchazeči o doplňkové zkoušky musí absolvovat šestiměsíční
odborný zácvik v obsluze kotle příslušné třídy pod dohledem topiče
s platným topičským průkazem a odborný kurs, a to v délce 30 hodin
pro kotle 3. třídy, 50 hodin pro kotle 2. třídy a 100 hodin pro
kotle 1. třídy. V případě doplňkové zkoušky pro obsluhu kotlů
nejbližší vyšší třídy nebo kotlů na jiná paliva v rámci téže třídy
kotle rozhoduje o délce odborného zácviku a nutnosti odborného
kursu provozovatel na základě vyjádření revizního technika, ale
odborný zácvik musí trvat nejméně dva měsíce.
(2) Doplňkové topičské zkoušky se vykonávají u inspektorátů.
(3) Přihlášky k doplňkovým zkouškám podávají uchazeči na
předepsaném formuláři prostřednictvím provozovatele u
inspektorátu, v jehož obvodě působnosti se kotel nachází. Uchazeč
předloží před zahájením zkoušky doklad o tom, že splňuje stanovené
požadavky.
(4) Inspektorát uvědomí provozovatele o dni a místě konání
zkoušky nejméně 15 dní předem. Provozovatel o tom vyrozumí
uchazeče a zajistí jeho účast.
Ustanovení přechodná a závěrečná
§ 14
(1) Provozovatel zařízení je povinen do jednoho roku ode dne
účinnosti této vyhlášky písemně oznámit orgánu dozoru do evidence
počty provozovaných zařízení v rozdělení podle § 2 odst. 2 a 3 a
způsob zajištění jejich revizí a zkoušek.
(2) Organizace provozující činnost uvedenou v § 4 dosud bez
oprávnění jsou povinny požádat o ně do šesti měsíců od účinnosti
této vyhlášky.
(3) Oprávnění vydaná organizacím a osvědčení vydaná revizním
technikům a zkušebním orgánům před 1. 7. 1979 platí do 30. 6.
1983.
(4) Topičské průkazy vydané před účinností této vyhlášky
zůstávají v platnosti, pokud odpovídají novému třídění kotlů. V
ostatních případech musí topič složit předepsanou zkoušku
nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy vyhláška nabude
účinnosti.
(5) Organizace jsou povinny žádost o vydání nového oprávnění
nebo osvědčení pro své pracovníky podat u příslušného orgánu
dozoru nejpozději do 31. 12. 1982.
§ 15
Zrušují se:
1 nařízení č. 212/1910 ř.z., jímž se živnost výroby sodové vody
váže koncesí,
2 vládní nařízení č. 435/1941 Sb., o přístrojích používaných při
živnostenském výčepu a stáčení piva,
3 nařízení č. 334/1945 Ú.l., kterým se mění nařízení č. 176/1944
Sb., kterým se vydávají předpisy pro materiál a stavbu parních
kotlů,
4 vyhláška č. 55/1960 Sb., kterou se upravují některé povinnosti
výrobců a provozovatelů parních kotlů (parních generátorů) a
jiných tlakových nádob a mění některé předpisy o bezpečnosti a
hospodárnosti těchto technických zařízení, ve znění vyhlášky č.
121/1961 Sb.,
5 ustanovení § 1 písm. a) vyhlášky č. 151/1969 Sb., kterou se
určují vyhrazená technická zařízení.
§ 16
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1979.
Předseda
Českého báňského úřadu:
Pastorek v.r.
Předseda
Českého úřadu bezpečnosti práce:
Dr. Bartík v.r.
