Směrnice č. HE 42/77 (čj. HEM-344.3-5.1.77) jimiž se stanoví způsob měření a hodnocení hluku a ultrazvuku v pracovním prostředí
PŘEDPIS BYL ZRUŠEN 10.01.2001
| se změnami: | zrušeno 20/2001 Sb. |
| uveřejněno v: | Registrováno v částce 4/1977 na straně 56 |
| schváleno: | 01.02.1977 |
| účinnost od: | 01.04.1977 |
| zrušeno: | 10.01.2001 |
| [Textová verze] |
HE42/77
SMĚRNICE,
JIMIŽ SE STANOVÍ ZPŮSOB MĚŘENÍ A HODNOCENÍ HLUKU
A ULTRAZVUKU V PRACOVNÍM PROSTŘEDÍ
Č.j. HEM - 344.3 - 5.1.77 ze dne 1. února 1977
Ministerstvo zdravotnictví ČSR - hlavní hygienik ČSR stanoví
podle § 71 odst. 2 písm. a) zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví
lidu, se zřetelem k § 18 vyhlášky č. 13/1977 Sb., o ochraně zdraví
před nepříznivými účinky hluku a vibrací:
Část první
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Úvodní ustanovení
( 1) Těmito směrnice se stanoví způsob zjišťování hodnotu
hluku a ultrazvuku v pracovním prostředí a způsob stanovení
a posouzení hlukové nebo ultrazvukové zátěže pracujících
z hlediska působení na lidské zdraví.
( 2) Podle směrnic se rovněž postupuje při popisu hluku nebo
ultrazvuku v pracovním prostředí, který má sloužit k všeobecné
informaci při sledování hlukové nebo ultrazvukové situace v čase,
při posuzování účinnosti prováděných opatření ke snížení
nepříznivého účinku hluku nebo ultrazvuku, popř. k jiným účelům.
§ 2
Výklad pojmů
( 1) Ve směrnicích se používá názvosloví, veličin, jednotek
a značek zavedených Československými státními normami a vyhláškou
č. 13/1977 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku
a vibrací (dále jen "vyhláška"), a dalšího názvosloví, veličin,
jednotek a značek vytvořených pro účely těchto směrnic.
( 2) Mimo názvosloví, veličiny, jednotky a značky uvedené ve
vyhlášce se ve směrnicích používá těchto pojmů:
1. Absolutní četnost výskytu hladin hluku nebo hladin
akustického tlaku v určitém hladinovém intervalu je dána počtem
odečtů hladin nebo údajů o naměřených hladinách hluku, které
spadají do příslušného hladinového intervalu. Měří se např. pomocí
hladinového analyzátoru. Může být také vyjádřena dobou, po kterou
se příslušná hladina nacházela v daném hladinovém intervalu.
2. Akustická pohltivost prostoru A - plocha s činitelem
pohltivosti 1, která by pohlcovala stejný akustický výkon jako
všechny povrchy a předměty v sledovaném prostoru. Závisí na
kmitočtu a vyjadřuje se v metrech čtverečních. Vypočte se ze
vztahu
V
A = 0,16 ---
T ,
kde V je objem prostoru v metrech krychlových,
T je doba dozvuku v s.
3. Akustické spektrum - souboru hodnot sledované akustické
veličiny uváděný v závislosti na kmitočtu. Udává se tabelárně nebo
graficky. Akustické spektrum hladin akustického tlaku může být buď
spojité, je-li akustická energie spojitě rozložena ve sledovaném
kmitočtovém pásmu, nebo tónové (diskrétní), je-li akustická
energie vyzařována na určitých (diskrétních) kmitočtech, nebo
smíšené, je-li akustická energie vyzařována současně spojitě
i diskrétně.
4. Akustický tlak p - rozdíl mezi okamžitým tlakem
a statickým tlakem. Je to v podstatě střídavá položka tlaku ve
zkoumaném prostoru. Vyjadřuje se efektivní hodnotu. Jednotkou je
Pa (pascal).
5. Akustický tlak A pA - akustický tlak vážený pomocí
kmitočtového filtru A. Vlastnosti tohoto filtru jsou definovány
v ČSN 35 6870 Zvukoměry.
6. Běžné měření hluku - měření a hodnocení hluku podle této
metodiky ve II. (středním) stupni přesnosti, při kterém podle
předpokladu krajní odchylka výsledku od správné hodnoty nepřekročí
2 dB.
7. Činitel zvukové pohltivosti alfa - poměr pohlceného
akustického výkonu k dopadajícímu.
8. Doba doznívání T - čas, za který hladina zvuku nebo
akustického tlaku přímého zvuku, vyzařovaného chvějícím se pevným
předmětem, poklesne o 60 dB po vypnutí zdroje chvění.
9. Doba dozvuku T - čas, za který hladina akustického tlaku
nebo hladina hluku v uzavřeném prostoru klesne po skončení
činnosti zdroje zvuku (po zániku přímého zvuku) o 60 dB.
10. Doba kmitu - doba, po které se kmit identicky opakuje.
11. Doba trvání impulsního hluku s opakovací frekvencí menší
než 20 Hz je doba, po kterou se okamžité hodnoty hladiny hluku
A impulsního hluku s opakovací frekvencí impulsů menší než 20 Hz
neliší o více než 10 dB od špičkové hladiny hluku A daného
impulsního hluku.
12. Dozimetr - přístroj upravený pro přímé měření hlukové
dávky (hlukové zátěže). Výsledky jsou udávány např.
v ekvivalentních hladinách hluku A nebo v procentech nastavené
limitní hlukové dávky.
13. Dynamika hluku - rozdíl mezi maximální a minimální
hladinou hluku A nebo hladinou akustického tlaku ve sledovaném
časovém úseku. Při měření hluku pomocí hladinového analyzátoru se
udává statistická dynamika hluku jako rozdíl mezi hladinou hluku
nebo hladinou akustického tlaku při kumulativní četnosti
překročení 1 % a stejnou veličinou při kumulativní četnosti
překročení 90 %.
14. Dynamická charakteristika je dynamická charakteristika
měřidla zvukoměru. V souladu s ČSN 35 6870 se rozeznává dynamická
charakteristika S ("Slow" - "Pomalu"), F ("Fast" - "Rychle")
a I ("Impuls").
15. Dynamický rozsah měření - rozdíl mezi maximálním
a minimálním údajem (hladinou hluku nebo hladinou akustického
tlaku), který jsou při dané metodě měření měřicí přístroje
schopny nezkresleně měřit.
16. Frekvence f - viz kmitočet.
17. Histogram - soubor údajů o časovém výskytu hladin hluku
A nebo hladin akustického tlaku v sledovaném časovém úseku.
Vyjadřuje se tabulkově nebo graficky. Udává obvykle četnost nebo
dobu výskytu hladin v jednotlivých hladinových intervalech
dynamického rozsahu měření.
18. Hladinový analyzátor - přístroj konstruovaný pro přímé
měření histogramu hladin.
19. Hladinový interval - interval hladin, na který se
vztahuje údaj o četnosti nebo době výskytu příslušné hladiny
v histogramu hladin.
20. Hluk na pracovišti - hluk na pracovním místě nebo
v pracovním prostoru nebo údaje o hlukové zátěži jednotlivce,
měřené a udávané způsobem stanoveným v této metodice.
21. Hluk na pracovním místě - hodnoty hluku měřené a uváděné
podle této metodiky, které se vztahují k určitému pracovnímu
místu, na kterém se obsluha vyskytuje buď dlouhodobě, nebo
krátkodobě.
22. Hluk pozadí - údaj zvukoměru, který není vyvolán měřeným
hlukem.
23. Hluk proměnný - hluk, jehož hladina hluku A se v daném
místě a ve sledovaném časovém úseku mění v závislosti na čase
o více než 5 dB(A).
24. Hluk proměnný přerušovaný - proměnný hluk, měnící náhle
hladinu hluku A, který je v průběhu hlučnějšího intervalu
ustálený.
25. Hluk prostředí - hodnoty hladin hluku A a hladin
akustického tlaku v místech pobytu lidí na pracovištích.
26. Hluk s výraznými tónovými složkami - hluk, jehož spektrum
obsahuje tónové (diskrétní) složky, jejichž hladiny akustického
tlaku jsou o více než 5 dB vyšší než hladiny akustického tlaku
v sousedících kmitočtových oblastech, ve kterých je spektrum
spojité; hluk, u něhož lze subjektivně určit výšku.
27. Hluk ustálený - hluk, jehož hladina hluku A se v daném
místě a ve sledovaném časovém úseku v závislosti na čase nemění
o více než 5 dB(A).
28. Hluk v pracovním prostoru - údaje o hluku na pracovišti,
měřené a udávané v souladu s touto metodikou, charakterizující
hlučnost v určitém blíže vymezeném prostoru pracoviště.
29. Hluk vysokofrekvenční - hluk s výraznými složkami
v oblasti kmitočtů vyšších než 8 kHz; při podrobném nebo běžném
měření hluku, jehož hladiny akustického tlaku v třetinooktávových
pásmech o středním kmitočtu 8; 10; 12,5; 16 a 20 kHz jsou větší
než hladina akustického tlaku, vypočtená odečtením 20 dB od
hladiny hluku A daného hluku. Při přehledném (orientačním) měření
hluku hluk, jehož hladiny akustického tlaku v oktávových pásmech
o středním kmitočtu 8 a 16 kHz jsou větší než hladina akustického
tlaku, vypočtená odečtením 15 dB od hladiny hluku A daného hluku.
30. Hluk zařízení - údaj o hladině akustického výkonu
zařízení nebo hladině akustického tlaku v okolí zařízení, měřený
takovým způsobem, aby se co nejvíce omezil vliv okolí.
31. Hluková zátěž jednotlivce - údaje o hluku, měřené
a udávané podle této metodiky, charakterizující hlukovou zátěž
jednotlivé osoby v průběhu pracovní směny.
32. Kmitočet (frekvence) f - počet kmitů za vteřinu; platí
f =1/T
Jednotkou je Hz (hertz), jehož rozměr je Hz/s (s na minus první).
33. Kmitočtové (frekvenční) pásmo - oblast kmitočtů vymezená
dolním mezním kmitočtem fd a horním mezním kmitočtem fh.
Charakterizuje se středním kmitočtem fs; platí
fs = druhá odmocnina ze součinu fd . fh
34. Kumulativní četnost - udává, po jakou dobu jsou v průběhu
sledovaného časového úseku hladina hluku A nebo hladiny
akustického tlaku nižší nebo vyšší než určitá hladina. Vyjadřuje
se obvykle v relativních hodnotách (procentech).
35. Maximální hladina impulsního hluku A L AImax - maximální
hladina, naměřená v průběhu jednotlivých impulsů impulsního hluku
s opakovací frekvencí impulsů menší než 20 Hz při dynamické
charakteristice I.
36. Maximální hladina hluku A LAmax - nejvyšší naměřená
hladina hluku A.
37. Měřicí místo - místo, do kterého se při měření umísťuje
mikrofon.
38. Osobní dozimetr - dozimetr konstruovaný tak, aby mohl být
bez nesnází použit k přímému měření hlukové zátěže jednotlivce.
39. Pole odražených vln - část prostoru, ve kterém převládají
odražené zvukové vlny.
40. Pole přímých vln - část prostoru, ve kterém převládají
přímé zvukové vlny (vlny přicházející přímo od zdroje hluku).
41. Povaha hluku - údaj charakterizující hluk z hlediska
časového průběhu a kmitočtového složení.
42. Relativní četnost - výskyt hladin hluku nebo hladin
akustického tlaku v určitém hladinovém intervalu v průběhu
sledovaného časového úseku. Vyjadřuje se obvykle v procentech.
43. Špičková hladina hluku A LAPmax - největší okamžitá
hodnota hladina hluku A impulsního hluku.
44. Ultrazvuk - zvuk, jehož kmitočet leží nad oblastí
slyšení. V těchto směrnicích zvuk ležící v pásmu kmitočtů
vymezeném oktávovým pásmem o středním kmitočtu 31,5 kHz.
45. Úzkopásmové spektrum - spektrum hladin akustického tlaku
v kmitočtových pásmech užších než 1/3 oktávy.
46. Zpřesněné hodnocení hluku - hodnocení hluku podle
metodických pokynu vydaných hlavním hygienikem ČSR, umožňující za
určitých okolností zvýšit stanovené nejvyšší přípustné hodnoty.
47. Zvláštní hodnocení - hodnocení při řízení o udělení
výjimky, závazného posudku nebo při výkonu státního zkušebnictví,
nebo hodnocení za účelem odborného posouzení zdrojů, jejichž hluk
výrazně (o více než 10 dB) překračuje nejvyšší přípustné emisní
hodnoty hluku (hladinu akustického výkonu 100 dB(P,A) nebo hladinu
hluku 80 dB(A) v místě obsluhy).
§ 3
Přesnost měření a hodnocení
( 1) Měření a hodnocení hluku a ultrazvuku se provádí ve 3
třídách přesnosti, jako
a) podrobné měření a hodnocení - třída přesnosti I - výsledek se
od skutečné hodnoty liší o méně než 0,5 dB,
b) běžné měření a hodnocení - třída přesnosti II - výsledek se od
skutečné hodnoty liší o méně než 3 dB,
c) přehledové měření a hodnocení - třída přesnosti III - výsledek
se od skutečné hodnoty liší o méně než 5dB.
( 2) V pochybnostech, zda byly dodrženy nebo překročeny
nejvyšší přípustné hodnoty hluku nebo ultrazvuku, se použije
přesnější metody.
( 3) Má-li být výsledek měření použit pro zvláštní nebo
zpřesněné hodnocení, organizuje se měření jako podrobné nebo
běžné.
Část druhá
MĚŘICÍ PŘÍSTROJE, JEJICH ZKOUŠENÍ a OVĚŘOVÁNÍ
§ 4
Měřicí přístroje
( 1) Pro běžná měření hluku a ultrazvuku se používají
přístroje vyhovující ustanovením ČSN 35 6870 "Zvukoměry"
o přesných zvukoměrech. Tyto zvukoměry vybavené navíc indikací
přebuzení vstupních a výstupních obvodů, se používají i pro
podrobná měření.
( 2) pro přehledová měření hluku a ultrazvuku se používají
přístroje vyhovující ustanovením ČSN 35 6870 "Zvukoměry" o běžných
zvukoměrech; při přehledových měřeních proměnného hluku lze použít
i přístroje, jejichž dynamický rozsah nevyhovuje ustanovením této
ČSN, je však větší než 35 dB v rozsahu kmitočtů 30 až 11000 Hz.
( 3) Přístroji uvedenými v odst. 1 a 2 lze měřit ultrazvuk za
předpokladu, že horní hranice jejich kmitočtového rozsahu je vyšší
než 45 kHz.
( 4) K zábraně přebuzení výstupních obvodů musí být měřicí
přístroje nevybavené indikací přebuzení nastaveny tak, aby
odečítaný údaj byl alespoň o 5 dB nižší než nejvyšší údaj měřidla.
( 5) Při měření hladin akustického tlaku v kmitočtových
pásmech, ve kterých jsou hladiny akustického tlaku podstatně nižší
než hladiny hluku A, se u přístrojů nevybavených indikací
přebuzení vstupu nezvětšuje citlivost vstupu, ale zvětšuje se
pouze zesílení následných vestavěných zesilovačů.
§ 5
Ověřování a zkoušení měřicích přístrojů
( 1) Způsobilost přístrojů k měření musí být alespoň jednou
za 2 roky ověřena Československým meteorologickým ústavem nebo
laboratoří určenou v dohodě s tímto ústavem 1).
( 2) Na počátku každého měření a po jeho ukončení se provádí
přezkoušení přístrojů pomocí referenčního signálu. Při podrobném
a běžném měření se nastavení přístroje nesmí po ukončení měření
lišit od původně nastavené hodnoty o více než 0,2 dB, při
přehledovém měření nesmí být rozdíl větší než 1 dB. Při podrobném
a běžném měření se jako referenčního používá signálu akustického
zdroje, např. pistonfonu, při přehledovém měření vestavěného
zdroje elektrického signálu (poloha Ref přepínače rozsahů).
------------------------------------------------------------------
1) ČSN 35 6870.
§ 6
Měřicí mikrofon a jeho použití
( 1) Není-li mikrofon měřicího přístroje všesměrový,
orientuje se vždy tak, aby osa citlivosti nebo výrobcem předepsaný
směr směřovaly k hlavnímu zdroji hluku. K ochraně mikrofonu
v prašném nebo agresívním prostředí se používají ochranné kryty
(např. kryty proti větru); vliv krytů musí být předem zjištěn
a brán v úvahu při zpracování výsledků měření.
( 2) Pro měření v prostředí s vysokou relativní vlhkostí
vzduchu (nad 85 %) se používají zpravidla mikrofony zvlášť
upravené (silikagelová vložka apod.).
( 3) Pro podrobná měření impulsního hluku se zpravidla
používají zvlášť konstruované mikrofony pro impulsní hluky; lze
použít i mikrofon s průměrem membrány do 20 mm.
( 4) Pro měření vysokofrekvenčního hluku lze použít jen
mikrofony, které měří hluk až do kmitočtu 20 kHz. (Výsledky se
korigují podle frekvenční charakteristiky mikrofonu v této
kmitočtové oblasti a v úvahu se bere i charakter zvukového pole,
tj. podle přímých a odražených vln).
( 5) Pro měření ultrazvuku lze použít jen mikrofon, který
měří zvuk až do kmitočtu 45 kHz. (Výsledky se korigují podle
frekvenční charakteristiky mikrofonu a charakteru zvukového pole).
§ 7
Umístění mikrofonu
( 1) Při podrobných a běžných měřeních se mikrofon nebo
měřicí přístroj s mikrofonem umísťuje na stativ nebo jiným vhodným
způsobem (např. zavěšením).
( 2) Při přehledových měřeních lze měřicí přístroj
s mikrofonem držet při měření v rukou.
( 3) Při umisťování mikrofonu je třeba dbát, aby mezi
mikrofonem a hlavním zdrojem hluku nebyla v blízkosti (do
vzdálenosti 2 m) překážka a pokud možno ani žádná osoba, a aby
osoby ve vzdálenosti větší než 2 m nevytvářely hloučky. Z tohoto
důvodu se jen na nezbytný počet omezuje i počet osob provádějících
měření zvukoměrem, k němuž je připevněn mikrofon, i počet osob
obsluhujících stroj nebo zařízení.
( 4) Mikrofon ani měřicí přístroj nesmí být při měření
vystaven nadměrným otřesům, vibracím, magnetickým nebo elektrickým
polím, nadměrné teplotě a vlhkosti nebo nadměrnému proudění
vzduchu; přípustné hodnoty jsou stanoveny výrobcem. Překračuje-li
rychlost proudění vzduchu 3 m/s, musí být měřena a uváděna
v protokolu o měření zároveň s údajem, zda by mikrofon opatřen
krytem proti větru; výsledky měření se v takovém případě korigují
s ohledem na rychlost proudění vzduchu a druh použitého krytu.
Korekce na rušivé vlivy se provádějí stejným způsobem jako korekce
na hluk pozadí (§ 15) a údaj zvukoměru vyvolaný rušivým vlivem se
považuje za hluk pozadí.
Část třetí
ÚDAJE ZJIŠŤOVANÉ A UVÁDĚNÉ PŘI MĚŘENÍ HLUKU A ULTRAZVUKU
§ 8
Základní údaje
( 1) V protokolu o měření se kromě údajů zjištěných měřením
především uvede
a) zda se provádělo měření hluku nebo ultrazvuku,
b) způsob měření, tj. zda se měření provádělo jako měření na
pracovních místech, v pracovním prostoru, jako měření hlukové nebo
ultrazvukové zátěže jednotlivce nebo jako měření kombinované,
c) přesnost použité měřicí metody,
d) popis měřicích míst, tvaru, velikosti prostoru,
akustických úprav, překážek ovlivňujících šíření hluku apod.
( 2) Na jednotlivých měřicích místech se zjišťují údaje
o povaze, charakteru a době působení hluku nebo ultrazvuku a údaje
o pobytu osob a druhu činnosti, kterou tyto osoby vykonávají,
a některé další údaje.
§ 9
Povaha hluku
( 1) U kluku se zjišťuje jeho povaha, tj. zda jde o hluk
ustálený, proměnný nebo impulsní; u impulsního hluku se zároveň
zjišťuje, zda opakovací frekvence impulsů je větší nebo menší než
20 Hz.
( 2) U kluku ustáleného, proměnného a impulsního s opakovací
frekvencí impulsů větší než 20 Hz se zjišťuje, zda jde či nejde
o hluk vysokofrekvenční, tj. o hluk s výraznými složkami
o kmitočtu vyšším než 8 kHz. U hluku ustáleného a proměnného se
taká zjišťuje, zda hluk má nebo nemá tónový charakter.
§ 10
Fyzikální charakter hluku a ultrazvuku
( 1) Údaje, kterými se hluk nebo ultrazvuk charakterizují
z hlediska fyzikálního, závisí na povaze hluku a přesnosti použité
metody měření a hodnocení.
( 2) Ustálený hluk se vyjadřuje ekvivalentní hladinou hluku
A a číslem třídy hluku N. Při podrobném a běžném měření
a hodnocení se udávají též průměrné hladiny akustického tlaku
v oktávových pásmech o středním kmitočtu 31,5 až 8 000 Hz.
( 3) Proměnný hluk se vyjadřuje
a) při podrobném a běžném měření a hodnocení ekvivalentní
hladinou hluku A a histogramem hladin hluku A; pro účely
zvláštního hodnocení se udávají také průměrné hladiny akustického
tlaku v oktávových pásmech o středním kmitočtu 31,5 až 8 000 Hz.
Pro účely zpřesněného hodnocení proměnného hluku přerušovaného se
tento hluk vyjadřuje ekvivalentní hladinou hluku A v průběhu
hlučných intervalů, ekvivalentní hladinou hluku A v průběhu méně
hlučných intervalů a údaji o době jejich trvání a rozložení
v průběhu směny; u proměnného přerušovaného vysokofrekvenčního
hluku se uvádějí ještě hladiny akustického tlaku
v třetinooktávových pásmech o středním kmitočtu 8; 10; 12,5; 16
a 20 kHz v průběhu hlučných a méně hlučných intervalů;
b) při přehledovém měření a hodnocení ekvivalentní hladinou
hluku A a dynamikou hladiny hluku A, tj. minimální a maximální
hladinou hluku A.
( 4) Impulsní hluk s opakovací frekvencí impulsů větší než
20 Hz se vyjadřuje
a) při podrobném a běžném měření a hodnocení ekvivalentní
hladinou hluku A při dynamické charakteristice I a histogramem
hladin hluku AI; pro účely zvláštního hodnocení se udávají také
průměrné hladiny akustického tlaku v oktávových pásmech o středním
kmitočtu 31,5 až 8 000 Hz;
b) při přehledovém měření a hodnocení ekvivalentní hladinou
hluku AI a dynamikou hladin hluku AI, tj. minimální a maximální
hladinou hluku AI.
( 5) Impulsní hluk s opakovací frekvencí impulsů menší než
20 Hz se vyjadřuje průměrnou maximální hladinou hluku A při
dynamické charakteristice I vždy; při podrobném a běžném měření
a hodnocení dále průměrnou špičkovou hladinou hluku A nebo
průměrnou špičkovou hodnotou akustického tlaku A, která se při
podrobném měření doplní ještě typickými záznamy časového průběhu
okamžitých hodnot hladiny hluku A nebo akustického tlaku A; při
přehledovém měření a hodnocení dále průměrnou hladinou hluku A při
dynamické charakteristice S.
( 6) Vysokofrekvenční hluk ustálený, proměnný nebo impulsní
s opakovací frekvencí impulsů větší než 20 Hz se při podrobném
a běžném měření a hodnocení, kromě údajů uvedených v odstavci
2 a 4, vyjadřuje též průměrnými hladinami akustického tlaku
v třetinooktávových pásmech o středním kmitočtu 8; 10; 12,5; 16
a 20 kHz a při přehledovém měření a hodnocení průměrnými hladinami
akustického tlaku v oktávových pásmech o středním kmitočtu 8 a 16
kHz.
( 7) Ultrazvuk se při podrobném a běžném měření a hodnocení
vyjadřuje průměrnými hladinami akustického tlaku
v třetinooktávových pásmech o středním kmitočtu 25; 31,5; 40 kHz
a při přehledovém měření a hodnocení průměrnou hladinou
akustického tlaku v oktávovém pásmu o středním kmitočtu 31,5 kHz.
§ 11
Doba působení hluku
( 1) Doba trvání hluku nebo ultrazvuku a doba pobytu
pracovníků v hluku nebo ultrazvuku v průběhu směny se zjišťují na
všech měřicích místech.
( 2) U impulsního hluku s opakovací frekvencí impulsů menší
než 20 Hz se zjišťuje celková doba trvání impulsního hluku jako
součet dob trvání jednotlivých impulsů.
( 3) U proměnného hluku přerušovaného se pro účely
zpřesněného hodnocení zjišťují také doby trvání hlučných a méně
hlučných intervalů a jejich rozložení v průběhu směny.
( 4) Druh činnosti pracovníků na pracovních místech nebo
v pracovních prostorech se zjišťuje podle skupin uvedených
v tabulce 1 přílohy k vyhlášce.
§ 12
Další údaje
Jako další údaj pro hodnocení se zjišťují a v protokole
uvádějí
a) nejvýznamnější zdroje hluku na pracovních místech
a v pracovním prostoru,
b) charakter zvukového pole (pole přímých vln, pole
odražených vln nebo pole smíšené),
c) situování pracoviště (v uzavřeném, polouzavřeném nebo
otevřeném prostoru),
d) výskyt jiných škodlivin.
Část čtvrtá
MĚŘENÍ HLUKU A ULTRAZVUKU
§ 13
Určení způsobu měření
( 1) Způsob měření hluku nebo ultrazvuku (provádění měření na
pracovních místech, v pracovním prostoru nebo měření hlukové anebo
ultrazvukové zátěže jednotlivce, popř. měření kombinovaného) se
určí po prohlídce pracovních míst a pracovních prostor. Pokud se
měření organizuje jako kombinované, měří se v části pracoviště
hluk v pracovním prostoru a v jiné části hluk na pracovních
místech, popř. přímo hluková zátěž jednotlivce.
( 2) Měření na pracovních místech se zvolí zejména tam, kde
pracovníci na pracovních místech setrvávají delší dobu a povaha
a hodnoty hluku nebo ultrazvuku jsou na jednotlivých pracovních
místech odlišné (různorodé zdroje) a v případech, kde se měření
provádí za účelem hodnocení zdrojů hluku nebo ultrazvuku.
( 3) Měření v pracovním prostoru se zvolí zejména tam, kde
pracovníci při práci často přecházejí a mění pracovní místa
a hodnoty hluku nebo ultrazvuku se na jednotlivých místech příliš
neliší.
( 4) Měření hlukové nebo ultrazvukové zátěže jednotlivce se
zvolí zejména tehdy, jestliže pracovníci při práci často mění
pracovní místa a hodnoty hluku nebo ultrazvuku se na jednotlivých
pracovních místech značně liší. Hluková nebo ultrazvuková zátěž
jednotlivce se měří buď přímo (pomocí osobního dozimetru) nebo
nepřímo (měřením hluku nebo ultrazvuku a doby pobytu pracovníků na
jednotlivých pracovních místech nebo v jednotlivých pracovních
prostorech).
§ 14
Volba měřicích míst
( 1) Měřicí místa se volí tak, aby odpovídala poloze hlavy
pracovníků. Provádí-li se měření bez přítomnosti pracovníků, zvolí
se měřicí místo ve výšce 150 cm na podlahou na pracovištích, kde
se pracuje vstoje, a ve výšce 70 cm na sedadlem na pracovištích,
kde se pracuje vsedě. Při měření za přítomnosti pracovníků se volí
měřicí místo ve vzdálenosti 20 cm od ucha těchto osob na straně
bližší k hlavnímu zdroji hluku.
( 2) Při podrobném nebo běžném měření v pracovním prostoru se
zvolí 5 až 10 měřicích míst rovnoměrně rozložených po pracovním
prostoru; za měřicí místa se volí taková místa, kde se pracovníci
nejdéle zdržují nebo která jsou typické pro pohyb pracovníků
v pracovním prostoru.
( 3) Při přehledovém měření v pracovním prostoru se zpravidla
zvolí jen 2 měřicí místa situovaná obdobně, jako při podrobném
nebo běžném měření.
( 4) Při přímém měření hlukové nebo ultrazvukové zátěže
jednotlivce se mikrofon pomocí držáku k přilbě nebo na zvláštní
nosnou konstrukci tak, aby by vzdálen 20 cm od ucha pracovníka
a aby byla hlavní osa citlivosti orientována dopředu.
( 5) Při běžném a přehledovém přímém měření hlukové zátěže
jednotlivce lze použít osobního dozimetru s vestavěným mikrofonem.
Dozimetr se zpravidla umisťuje do levé horní vnější kapsy
pracovního oděvu způsobem doporučeným výrobcem. Podrobná měření
hlukové zátěže se pomocí osobního dozimetru neprovádějí.
§ 15
Přezkoušení hluku pozadí
( 1) Hluk pozadí se měří před vlastním měřením hluku nebo
ultrazvuku; měří se na stejných měřicích místech a ve stejných
veličinách jako hluk nebo ultrazvuk na pracovištích. Měření hluku
pozadí se neprovádí, je-li zřejmé, že hluk pozadí bude podstatně
(o více než 10 dB) nižší než měřený hluk a technologické důvody
nedovolují zastavení stroje a zařízení.
( 2) Je-li rozdíl mezi hlukem na pracovišti a hlukem pozadí
větší než 10 dB, neovlivňuje hluk pozadí měřenou hodnot; je-li
rozdíl 4-6 dB, odečtou se od změřených hladin hluku 2 dB, je-li
rozdíl 6-9 dB, odečte se od změřených hladin hluku 1 dB.
( 3) Je-li hluk pozadí nižší o méně nežli 4 dB než hluk nebo
ultrazvuk na pracovištích, nelze posoudit vliv hluku pozadí na
výsledky, a proto není možno použít výsledky pro hodnocení.
§ 16
Zjišťování povahy hluku
( 1) Povaha hluku z hlediska jeho časového průběhu
a kmitočtového složení se zjistí krátkodobým orientačním měřením
a subjektivním posouzením na jednotlivých měřicích místech.
Přesnost zjišťování povahy hluku může být o třídu nižší než
přesnost měření.
( 2) Zjištění, zda jde o hluk ustálený nebo proměnný, se
provádí měřením průběhu hladiny hluku A v čase při dynamické
charakteristice F ("Fast" - "Rychle").
( 3) Zjištění, zda jde o hluk vysokofrekvenční, se provádí
a) při podrobném a běžném měření opakovaným střídavým
měřením hladiny hluku A a hladin akustického tlaku
v třetinooktávových pásmech o středním kmitočtu 8; 10; 12,5; 16
a 20 kHz,
b) při přehledovém měření opakovaným střídavým měřením
hladiny hluku A a hladin akustického tlaku v oktávových pásmech
o středním kmitočtu 8 a 16 kHz.
( 4) Zjištění, zda má hluk tónový charakteru se provádí
a) při podrobném měření jednorázovým nebo opakovaným
změřením úzkopásmového spektra hluku, které je pro dané místo
typické,
b) při běžném a přehledovém měření subjektivním posouzením.
( 5) Zjištění, zda je o hluk impulsní, se provádí
a) při podrobném měření změřením průběhu okamžitých hodnot
hladin hluku A nebo akustického tlaku A v typických okamžicích
(např. pomocí osciloskopu s paměťovou obrazovkou nebo obrazovkou
s dlouhou dobu dosvitu). Ukáže-li měření, že jde o hluk impulsní,
určí se ze záznamu zároveň, zda je opakovací frekvence impulsů
větší nebo menší než 20 Hz,
b) při běžném měření změřením maximální hladiny hluku A při
dynamické charakteristice měřidla I a S střídavě několikrát za
sebou; za impulsní se hluk považuje, je-li rozdíl mezi naměřenými
hodnotami (L AI - L AS) větší než 5 dB. Ukáže-li měření, že jde
o hluk impulsní určí se zároveň, zda je opakovací frekvence
impulsů větší nebo menší než 20 Hz; určení se provede podle údajů
o zdroji hluku (počet úderů apod.) a o akustických vlastnostech
prostoru (době dozvuku apod.),
c) při přehledovém měření subjektivním posouzením; opakovací
frekvence impulsů se posuzuje podle údajů o zdroji hluku
a akustických vlastnostech prostoru.
§ 17
Měření ustáleného hluku
( 1) Při podrobném měření ustáleného hluku se měří alespoň
desetkrát v intervalech rovnoměrně rozložených v průběhu směny
nebo technologického cyklu hladinu hluku A a hladiny akustického
tlaku v oktávových pásmech o středním kmitočtu 31,5 až 8 000 Hz
při dynamické charakteristice měřidla F.
( 2) Při běžném měření ustáleného hluku se měří v průběhu
směny, technologického cyklu nebo doby trvání hluku alespoň
desetkrát hladina hluku A a alespoň třikrát hladiny akustického
tlaku v oktávových pásmech o středním kmitočtu 31,5 až 8 000 Hz
při dynamické charakteristice měřidla F.
( 3) Při přehledovém měření ustáleného hluku se měří alespoň
třikrát v průběhu směny, technologického cyklu nebo doby trvání
hluku hladina hluku A při dynamické charakteristice měřidla F.
( 4) Při podrobném nebo běžném měření ustáleného
vysokofrekvenčního hluku se kromě údajů podle odst. 1, popř. 2
měří ve stejných časových intervalech a počtech ještě hladiny
akustického tlaku v třetinooktávových pásmech o středním kmitočtu
8; 10; 12,5; 16 a 20 kHz při dynamické charakteristice měřidla F.
( 5) Při přehledovém měření ustáleného vysokofrekvenčního
hluku se kromě údajů podle odst. 3 měří ve stejných časových
intervalech a počtech ještě hladiny akustického tlaku v oktávových
pásmech o středním kmitočtu 8 a 16 kHz při dynamické
charakteristice měřidla F.
§ 18
Měření proměnného hluku
( 1) Při podrobném měření proměnného hluku se nejméně v pěti
časových úsecích rovnoměrně rozložených v průběhu směny,
technologického cyklu nebo doby trvání hluku měří hladiny hluku
A při dynamické charakteristice F. Počet odečtů musí být větší než
50é a celková doba měření, tj. součet dob trvání měřicích
intervalů, musí být delší než desetina směny, doby technologického
cyklu nebo doby trvání hluku. Měří se za použití hladinového
analyzátoru, dozimetru, zapisovače nebo obdobného přístroje. Přímé
odečítání hladin hluku A ze zvukoměru se při podrobném měření
nepřipouští. Přednostně se volí frekvence odečtů 1 Hz. Při použití
hladinového analyzátoru nebo dozimetru nesmí být hladinový
interval širší než 5 dB (nejvýše 0,2 % odečtů smí ležet na
dynamickým rozsahem měření a nejvýše 10 % odečtů pod dynamickým
rozsahem měření).
( 2) Při běžném měření proměnného hluku se nejméně ve třech
časových úsecích rozložených v průběhu směny, technologického
cyklu nebo doby trvání hluku měří v pravidelných intervalech
hladina hluku A při dynamické charakteristice F nebo S. Počet
odečtů musí být větší než 100 a celková doba měření, tj. součet
dob trvání měřicích intervalů, musí být větší než 3 % doby směny,
doby technologického cyklu nebo doby trvání hluku. Při použití
hladinového analyzátoru nebo dozimetru nesmí být hladinový
interval širší než 5 dB (nejvýše 1 % odečtů smí ležet nad
dynamickým rozsahem měření a nejvýše 10 % odečtů pod dynamickým
rozsahem měření).
( 3) Při přehledovém měření proměnného hluku se jednorázově
po dobu trvající nejméně 1 % doby směny, technologického cyklu
nebo doby trvání hluku měří v pravidelných intervalech hladina
hluku A při dynamické charakteristice S. Počet odečtů musí být
větší než 100. Měření musí být provedeno v době, kdy je v daném
měřicím místě typická hluková situace.
( 4) Při podrobném měření proměnného vysokofrekvenčního hluku
se kromě měření hladiny hluku A podle odst. 1 měří ve třech
časových intervalech hladiny akustického tlaku v třetinooktávových
pásmech o středním kmitočtu 8;10; 12,5; 16 a 20 kHz při dynamické
charakteristice F nebo S. Celkový počet odečtů každé z hladin
akustického tlaku musí být větší než 100 a celková doba měření,
tj. součet měřicích intervalů, musí být delší než 3 % doby trvání
směny, technologického cyklu nebo doby trvání hluku. Při použití
hladinového analyzátoru nebo dozimetru nesmí být hladinový
interval větší než 5 dB a nad rozsahem měření smí ležet nejvýše
1 % odečtů.
( 5) Při běžném měření proměnného vysokofrekvenčního hluku se
kromě měření hladiny hluku A podle odst. 2 měří jednorázově po
dobu trvající nejméně 1 % doby směny, technologického cyklu nebo
doby trvání hluku v pravidelných intervalech hladiny akustického
tlaku v třetinooktávových pásmech o středním kmitočtu 8; 10;
12,5; 16 a 20 kHz při dynamické charakteristice F nebo S. Počet
odečtů každé z hladin akustického tlaku musí být větší než 100.
Měření musí být provedeno v době, kdy je v daném měřicím místě
typická hluková situace. Při použití hladinového analyzátoru nebo
dozimetru nesmí být hladinový interval větší než 5 dB a nad
rozsahem měření smí ležet nejvýše 1 % odečtů.
( 6) Při přehledovém měření proměnného vysokofrekvenčního
hluku se kromě měření hladiny hluku A podle odst. 3 měří
jednorázově po dobu trvající nejméně 1 % doby směny,
technologického cyklu nebo doby trvání hluku v pravidelných
intervalech hladiny akustického tlaku v oktávových pásmech
o středním kmitočtu 8 a 16 kHz při dynamické charakteristice
F nebo S. Počet odečtů musí být větší než 100. Měření musí být
provedeno v době, kdy je v daném měřicím místě typická hluková
situace. Při použití hladinového analyzátoru nebo dozimetru nesmí
být hladinový interval větší než 5 dB a nad rozsahem měření smí
ležet nejvýše 1 % odečtů.
§ 19
Měření proměnného hluku pro účely zvláštního hodnocení
( 1) Pro účely zvláštního hodnocení se podrobná nebo běžná
měření proměnného hluku (§ 18 odst. 1 a 2) doplňují měřením hladin
akustického tlaku v oktávových pásmech o středním kmitočtu 31,5 až
8 000 Hz.
( 2) Při podrobném měření se doplňující měření provádí ve
třech časových úsecích; celkový počet odečtů každé z hladin
akustického tlaku musí být větší než 100 a celková doba měření,
tj. součet měřicích intervalů, musí být delší než 3 % doby trvání
směny, technologického cyklu nebo doby trvání hluku. Při použití
hladinového analyzátoru nebo dozimetru nesmí být hladinový
interval větší než 5 dB a nad rozsahem měření smí ležet nejvýše
1 % odečtů.
( 3) Při běžném měření se doplňující měření provádí
jednorázově po dobu trvající nejméně 1 % doby směny,
technologického cyklu nebo doby trvání hluku; měří se
v pravidelných intervalech při dynamické charakteristice F nebo S.
Počet odečtů každé z hladin akustického tlaku musí být větší než
100. Měření musí být provedeno v době, kdy je v daném měřicím
místě typická hluková situace. Při použití hladinového analyzátoru
nebo dozimetru nesmí být hladinový interval větší než 5dB a nad
rozsahem měření smí ležet nejvýše 1 % odečtů.
( 4) Při podrobném měření proměnného hluku přerušovaného se
provádí, jde-li o hluk přerušovaný vysokofrekvenční, měření hluku
ustáleného v průběhu hlučného intervalu podle § 17 odst. 1 nebo 4
a měření hluku ustáleného nebo proměnného v průběhu méně hlučného
intervalu podle § 18 odst. 1 nebo 4. Měří se zároveň doby trvání
hlučných a méně hlučných intervalů a zjišťuje se rozložení
hlučných intervalů v průběhu směny technologického cyklu nebo doby
trvání hluku.
( 5) Při běžném měření proměnného hluku přerušovaného se
provádí, jde-li o hluk vysokofrekvenční, měření hluku ustáleného
v průběhu hlučného intervalu podle § 17 odst. 2 nebo 4 a měření
hluku ustáleného nebo proměnného v průběhu méně hlučného intervalu
podle § 18 odst. 2 nebo 5. Měří se zároveň doby trvání hlučných
a méně hlučných intervalů a zjišťuje se rozložení hlučných
intervalů v průběhu směny, technologického cyklu nebo doby trvání
hluku.
§ 20
Měření impulsního hluku s opakovací frekvencí impulsů
větší než 20 Hz
( 1) Impulsní hluk se měří obdobně jako hluk ustálený nebo
proměnný, avšak při měření hladiny hluku A a hladin akustického
tlaku je dynamická charakteristika měřidla nastavena na I.
( 2) Přehledové měření impulsního hluku je možno provádět při
dynamické charakteristice F a stanovit hladiny hluku A nebo
hladiny akustického tlaku při dynamické charakteristice
I připočtením 5 dB.
§ 21
Měření hluku impulsního s opakovací frekvencí impulsů
menší než 20 Hz
( 1) Při podrobném měření impulsního hluku se zaznamená
průběh okamžitých hodnot hladin hluku A nebo akustického tlaku
A impulsního hluku (např. pomoci osciloskopu s paměťovou
obrazovkou) v typických časových úsecích. Měří se dále maximální
hladiny hluku A při dynamické charakteristice I nejméně pětkrát
v průběhu směny, technologického cyklu nebo doby trvání hluku. Při
počtu impulsů menším než 100 za směnu se maximální hladina hluku
AI změří nejméně z 10 % celkového počtu impulsů, při počtu impulsů
v rozmezí 100 až 500 za směnu nejméně u 3 % z celkového počtu
impulsů a při počtu impulsů větším než 500 za směnu nejméně u 20
impulsů.
( 2) Při běžném měření impulsního hluku se měří maximální
hladiny hluku A při dynamické charakteristice měřidla
I a S a jsou-li rozdíly mezi těmito hladinami L AI - L AS větší
než 10 dB, měří se též špičková hladina hluku A. Při počtu impulsů
větším než 100 za směnu se změří nejméně 10 % impulsů, při počtu
impulsů v rozmezí 100 až 500 za směnu se změří nejméně 3 % impulsů
a při počtu impulsů větším než 500 za směnu se takto změří nejméně
20 impulsů.
( 3) Při přehledovém měření impulsního hluku se měří
maximální hladiny hluku A při dynamické charakteristice měřidla
I a S; při počtu impulsů menším než 50 za směnu se změří 20 %
z celkového počtu impulsů a při počtu impulsů za směnu větším než
50 % se měří nejméně desetkrát. Při tomto měření je možno
maximální hladinu hluku A při dynamické charakteristice I určit
připočtením 5 dB k maximální hladině hluku A při dynamické
charakteristice F.
§ 22
Měření ultrazvuku
( 1) Při podrobném měření ultrazvuku se nejméně v pěti
časových úsecích rovnoměrně rozložených v průběhu směny,
technologického cyklu nebo doby trvání ultrazvuku měří
v pravidelných intervalech hladiny akustického tlaku
v třetinooktávových pásmech o středním kmitočtu 25; 31,5 a 40 kHz
při dynamické charakteristice F. Celkový počet odečtů musí být
větší než 500 a celková doba měření, tj. součet dob trvání
měřicích intervalům, musí být delší než 10 % doby směny, doby
technologického cyklu nebo doby trvání ultrazvuku.
( 2) Při běžném měření ultrazvuku se nejméně ve třech
časových úsecích rozložených v průběhu směny, technologického
cyklu nebo doby trvání ultrazvuku měří v pravidelných intervalech
hladiny akustického tlaku v třetinooktávových pásmech o střední
kmitočtu 25; 31,5 a 40 kHz při dynamické charakteristice F.
Celkový počet odečtů musí být větší než 100 a celková doba měření,
tj. součet dob trvání měřicích intervalů, musí být delší než 3 %
doby směny, technologického cyklu nebo doby trvání ultrazvuku.
( 3) Při přehledovém měření ultrazvuku se jednorázově po dobu
trvající nejméně 1 % doby směny, technologického cyklu nebo doby
trvání hluku měří v pravidelných intervalech hladina akustického
tlaku v oktávovém pásmu o středním kmitočtu 31,5 kHz při dynamické
charakteristice F. Celkový počet odečtů musí být větší než 100.
Měření musí být provedeno v době, kdy je v daném měřicím místě
typická situace z hlediska výskytu ultrazvuku.
§ 23
Měření doby působení hluku
( 1) Při podrobném měření se doby trvání hluku nebo
ultrazvuku a doby pobytu pracovníků na jednotlivých pracovních
místech nebo pracovních prostorech měří v průběhu celé jedné
směny; při přímém měření hlukové zátěže se měří po celou dobu
trvání směny.
( 2) Při běžném měření se pobyt pracovníků a doba trvání
hluku nebo ultrazvuku na jednotlivých měřicích nebo pracovních
místech nebo v pracovních prostorech měří alespoň v pěti časových
úsecích v průběhu směny nebo technologického cyklu. Celková doba
těchto časových úseků musí být větší než 10 % pracovní směny. Při
přímém měření hlukové zátěže jednotlivce musí celková doba měření
být delší než 10 % pracovní směny. Měřením se musí zachytit
všechny typické situace.
( 3) Při přehledovém měření se při zjišťování doby působení
hluku (doby pobytu nebo trvání hluku) vychází z údajů zodpovědných
vedoucích pracovníků příslušného pracoviště (mistrů, vedoucích
pracovníků, technologů).
( 4) Doba trvání impulsního hluku s opakovací frekvencí
impulsů menší než 20 Hz se zjišťuje podle § 21 a 31.
( 5) U proměnného hluku přerušovaného se při měření za účelem
zpřesněného hodnocení měří doby trvání hlučných a méně hlučných
intervalů a jejich rozložení v průběhu směny. Při podrobném měření
se měření provádí v průběhu celé směny. Při běžném měření se měří
alespoň v pěti časových úsecích, jejichž celková délka musí být
větší než 10 % doby trvání směny. Při přehledovém měření se
vychází z údajů odpovědných pracovníků na příslušném pracovišti.
§ 24
Zjišťování druhu vykonávané činnosti
( 1) Při podrobném měření hluku provádí zjišťování
a hodnocení druhu činnosti vykonávané na pracovních místech nebo
v pracovních prostorech pracovník hygienické služby, zpravidla
lékař, na základě vlastního podrobného průzkumu.
( 2) Při běžném měření zjišťuje a hodnotí druh činnosti
vykonávané na pracovních místech nebo v pracovních prostorech
pracovník hygienické služby na základě osobní prohlídky
příslušných pracovních míst nebo pracovních prostorů.
( 3) Při přehledovém měření zjišťují druh činnosti lidí na
pracovních místech nebo v pracovních prostorech osoby, které
provádějí měření hluku. Zjišťují při tom zejména údaje o profesi
a kvalifikaci osob pracujících na hlučných pracovních místech nebo
v hlučných pracovních prostorech, a dále pak údaje o podílu
duševní činnosti lidí při práci, zejména se zřetelem k využívání
paměti, o stupni soustředění nutnosti dorozumívání, sledování
okolí sluchem a další údaje. Tyto údaje se zjišťují
a zaznamenávají vždy, tj. nezávisle na tom, zda se provádí
samostatný rozbor druhu vykonávané činnosti podle odst. 1 a 2.
Část pátá
ZPRACOVÁNÍ VÝSLEDKŮ MĚŘENÍ
§ 25
Obecné zásady pro zpracování výsledků měření
( 1) Při zpracování výsledků měření se nejprve zpracují
výsledky měření na jednotlivých měřicích místech, zejména údaje
o povaze, fyzikálním charakteru a době trvání hluku nebo
ultrazvuku, a údaje o době pobytu a druhu vykonávané činnosti
osob; vypočtou se průměrné nebo ekvivalentní hladiny hluku A,
průměrné hladiny akustického tlaku, průměrné maximální hladiny
hluku AI hluku impulsního, průměrné doby trvání hluku a doby
pobytu osob, celková doba trvání impulsního hluku s opakovací
frekvencí impulsů menší než 20 Hz, a shrnou se údaje o druhu
vykonávané činnosti.
( 2) Mění-li se povaha hluku v určitém měřicím místě
v průběhu směny, vypočtou se průměrné a ekvivalentní hladiny
a doby působení pro jednotlivé povahy hluku, vyskytující se
v daném měřicím místě, a potom se z údajů o hluku ustáleném,
proměnném a impulsním s opakovací frekvencí impulsů větší než 20
Hz vypočtou průměrné a ekvivalentní hladiny pro příslušné měřicí
místo a celková doba působení tohoto hluku v průběhu směny.
Impulsní hluk s opakovací frekvencí impulsů menší než 20 Hz se
hodnotí samostatně.
( 3) Ze zpracovaných výsledků měření na jednotlivých měřicích
místech se vypočtou údaje o hluku nebo ultrazvuku na pracovním
místě nebo v pracovním prostoru nebo údaje o hlukové nebo
ultrazvukové zátěži jednotlivce; zároveň se uvedou údaje o druhu
vykonávané činnosti.
( 4) Je-li hluk na pracovním místě nebo v pracovním prostoru
ustálený nebo jde-li o měření hlukové zátěže jednotlivce ustáleným
hlukem, vypočtou se z hodnot zpracovaných podle odst. 1 ještě
čísla třídy hluku N.
( 5) Je-li hluk na pracovním místě, v pracovním prostoru nebo
při měření hlukové zátěže jednotlivce proměnný nebo impulsní
s opakovací frekvencí impulsů větší než 20 Hz a provádělo-li se
měření pro účely zvláštního hodnocení, vypočtou se z hodnot
zpracovaných podle odst. 1 ještě čísla třídy hluku N na pracovním
místě, v pracovním prostoru nebo hlukové zátěže jednotlivce.
( 6) Je-li hluk na pracovním místě, v pracovním prostoru nebo
při měření hlukové zátěže jednotlivce proměnný přerušovaný
a měření se provádělo pro účely zpřesněného hodnocení proměnného
hluku přerušovaného, vypočítají se kromě hodnot uvedených
v odst. I ještě průměrné hladiny hluku A a průměrné hladiny
akustického tlaku v průběhu jednotlivých hlučných a méně hlučných
intervalů a shrnou se údaje o době trvání hlučných a méně hlučných
intervalů a jejich rozložení v průběhu směny.
§ 26
Výpočet průměrných hladin
( 1) U hluku ustáleného se průměrné hladiny hluku nebo
hladiny akustického tlaku vypočítávají tzv. aritmetickým
průměrováním hladin podle vztahu
1 n
L = --- Li,
n i=1
kde L je průměrná hladina hluku nebo hladina akustického tlaku,
n celkový počet naměřených údajů (hladin)
Li i-tá naměřená hladina.
( 2) U hluku proměnného se průměrné hladiny hluku nebo
hladiny akustického tlaku vypočítávají tzv. energetickým
průměrováním (tj. na základě výpočtu průměrné intenzity hluku nebo
střední kvadratické hodnoty akustického tlaku) podle vztahu
1 n
L = 10 log --- 0,1Li-tá mocnina 10,
n i=1
Symboly v uvedeném vztahu jsou stejné jako v odst. 1.
0,1Li-tá mocnina 10 vyjadřuje algoritmus hodnoty, kterou získáme,
vydělíme-li příslušnou hladinu deseti. Např. pro 60dB je výraz
0,1 L roven 6 a 0,1L-tá mocnina 10 je pak rovno 1 000 000.
( 3) Jsou-li známy doby trvání jednotlivých hladin hluku nebo
hladin akustického tlaku, vypočte se průměrná hladina podle vztahu
1 n
L = 10 log -------- Tau i . 0,1Li-tá mocnina 10
n i=1
Tau i
i=1
kde L je průměrná hladina hluku nebo hladina akustického tlaku,
Li i-tá naměřená hladina
Tau i doba trvání i-té naměřené hladiny
n celkový počet údajů o hladinách hluku nebo hladinách
akustického tlaku.
( 4) Z údajů o rozložení hladin hluku nebo hladin akustického
tlaku v čase, získaných např. při měření pomocí hladinového
analyzátoru nebo dozimetru, tj. z histogramu hladin, se průměrné
hladiny hluku nebo hladiny akustického tlaku vypočtou podle vztahu
1 n
L = 10 log -------- fi . 0,1Li-tá mocnina 10,
n i=1
fi
i=1
kde L je průměrná hladina hluku nebo hladina akustického tlaku,
Li střední hladina i-tého hladinového intervalu,
fi míra časového výskytu hladin v i-tém časovém intervalu
(tj. např. absolutní nebo relativní četnost výskytu i-té
hladiny),
n celkový počet hladinových intervalů v rozsahu měření.
Střední hladina hladinového intervalu Li se vypočte podle
vztahu
0,1Ld mocnina 10 + 0,1Lh mocnina 10
Li = 10 log ----------------------------------- ,
2
kde Ld je dolní hranice hladinového intervalu,
lh horní hranice hladinového intervalu.
Údaje o střední hladině hladinového intervalu se zaokrouhlí
na desetiny decibelu.
( 5) Průměrné maximální hladiny hluku impulsního se vypočtou
podle stejných vztahů (odst. 1, 2, 4).
( 6) Vypočtené průměrné hladiny se zaokrouhlují při podrobném
a běžném měření na desetiny decibelu, při přehledovém měření na
poloviny decibelu.
§ 27
Výpočet ekvivalentních hladin hluku A
( 1) Údaje o ekvivalentní hladině hluku A reprezentují
určitou dávku akustické energie, a proto musí být vždy doplněny
údajem o časovém úseku, pro který byla příslušná hladina
vypočtena; údaje se zaokrouhlují na desetiny decibelu.
( 2) Pro dobu působení hluku ustáleného, proměnného nebo
impulsního s opakovací frekvencí impulsů větší než 20 Hz v určitém
měřicím místě se údaj o ekvivalentní hladině hluku A číselně
shoduje s údajem o průměrné hladině hluku A pro hluk příslušné
povahy.
( 3) Ekvivalentní hladina hluku A nebo AI se zpravidla počítá
z histogramu rozložení hladin hluku A v čase podle vztahu
1 n
LAeq = 10 log -------------- fi . 0,1Li-tá mocnina 10
n i=1
fi
i=1
kde Laeq je ekvivalentní hladina hluku A,
Li střední hladina i-tého hladinového intervalu,
fi míra časového výskytu hladin v i-tém časovém intervalu
(tj. např. absolutní nebo relativní četnost výskytu
hladin nebo doba trvání hladiny v i-tém intervalu),
n celkový počet hladinových intervalů v rozsahu měření,
nebo přímo z jednotlivých naměřených hladin hluku A
podle vztahu
1 n
LAeq = 10 log ------- 0,1 Li-tá mocnina 10,
n i=1
kde LAeq je ekvivalentní hladina hluku A,
Li i-tá naměřená hladina
n celkový počet naměřených údajů (hladin).
( 4) Při výpočtu ekvivalentní hladiny hluku A z histogramu
hladin se střední hladina i-tého hladinového intervalu Li vypočte
podle vztahu
0,1Ld mocnina 10 + 0,1Lh mocnina 10
Li = 10 log -----------------------------------
2
kde Li je střední hladina i-tého hladinového intervalu,
Ld dolní hranice hladinového intervalu,
Lh horní hranice hladinového intervalu.
Údaj o střední hladině hladinového intervalu se zaokrouhluje
na desetiny decibelu.
( 5) Pro impulsní hluk s opakovací frekvencí impulsů menší
než 20 Hz se ekvivalentní hladiny hluku A nevypočítávají.
( 6) Údaj o ekvivalentní hladině hluku A je často nutno
přepočítávat pro jiný časový úsek (např. pro 8 hodin). Děje se tak
podle vztahu
Tau2
LAeq1 = 10 log ------- 0,1LAeq2-tá mocnina 10,
Tau1
kde LAeq1 je ekvivalentní hladina pro dobu působení Tau1,
LAeq2 ekvivalentní hladina pro dobu působení Tau2.
§ 28
Ustálený hluk
( 1) Při zpracování výsledků podrobných a běžných měření
ustáleného hluku se vypočte průměrná hladina hluku A a průměrné
hladiny akustického tlaku v oktávových pásmech o středním kmitočtu
31,5 až 8 000Hz. Jde-li o hluk ustálený vysokofrekvenční, vypočtou
se též průměrné hladiny akustického tlaku v třetinooktávových
pásmech o středním kmitočtu 8;10; 12,5; 16 a 20 kHz.
( 2) Při zpracovávání výsledků přehledových měření ustáleného
hluku se vypočte průměrná hladina hluku A. Jde-li o hluk ustálený
vysokofrekvenční, vypočtou se ještě průměrné hladiny akustického
tlaku v oktávových pásmech o středním kmitočtu 8 a 16 kHz.
§ 29
Proměnný hluk
( 1) Při zpracovávání výsledků podrobných a běžných měření
proměnného hluku se nejprve sestaví histogram rozložení hladin
hluku A. Šířka hladinového intervalu přitom nesmí být větší než
5 dB. Na základě histogramu se potom vypočte ekvivalentní hladina
hluku A pro dobu trvání proměnného hluku (§ 27 odst. 3 a 4).
Jde-li o hluk proměnný vysokofrekvenční, vypočtou se stejným
způsobem histogramy hladin akustického tlaku v třetinooktávových
pásmech o středním kmitočtu 8; 10; 12,5; 16 a 20 kHz a příslušné
průměrné hladiny akustického tlaku (§ 26 odst. 1 až 4). Jde-li
o měření proměnného hluku pro účely zvláštního hodnocení, vypočtou
se stejným způsobem též histogramy hladin akustického tlaku
v oktávových pásmech o středním kmitočtu 31,5 až 8 000 Hz
a příslušné průměrné hladiny akustického tlaku (§ 26 odst. 1
až 4).
( 2) Při zpracovávání výsledků přehledových měření se vypočte
ekvivalentní hladina hluku A buď přímo z naměřených hladin hluku
A, nebo z histogramu hladin hluku A (§ 27 odst. 3 a 4), a dynamika
hluku jako rozdíl mezi maximální a minimální naměřenou hladinou
hluku A. Jde-li o hluk proměnný vysokofrekvenční, vypočtou se
ještě průměrné hladiny akustického tlaku (§ 26 odst. 1 až 4)
v oktávových pásmech o středním kmitočtu 8 a 16 kHz a dynamika
hladin akustického tlaku u těchto oktávových pásmech, tj. rozdíl
mezi maximálními a minimálními hladinami akustického tlaku
v jednotlivých oktávových pásmech.
( 3) Při zpracovávání výsledků podrobných a běžných měření
proměnného hluku přerušovaného pro účely jeho zpřesněného
hodnocení se vypočtou průměrné hladiny hluku A a průměrné hladiny
akustického tlaku v oktávových nebo třetinooktávových pásmech
v průběhu hlučných intervalů a průměrné hladiny hluku A a hladiny
akustického tlaku v oktávových nebo třetinových oktávových pásmech
v průběhu méně hlučných intervalů.
§ 30
Impulsní hluk s opakovací frekvencí impulsů větší než 20 Hz
( 1) Při zpracovávání výsledků podrobných a běžných měření
impulsního hluku s opakovací frekvencí větší než 20 Hz se vypočtou
průměrné nebo ekvivalentní hladiny hluku A a průměrné hladiny
akustického tlaku v oktávových nebo třetinooktávových pásmech při
dynamické charakteristice I. Mění-li se hladiny hluku A nebo
hladiny akustického tlaku při dynamické charakteristice I o více
než 5 dB, doporučuje se vypočíst též histogramy rozložení hladin
v čase v souladu s ustanovením § 29 odst. 1. Jde-li o impulsní
hluk vysokofrekvenční, vypočtou se stejným způsobem též průměrné
hladiny akustického tlaku v třetinooktávových pásmech o středním
kmitočtu 8; 10; 12,5; 16 a 20 kHz a popřípadě i histogramy těchto
hladin akustického tlaku. Jde-li o měření impulsního hluku pro
účely zvláštního hodnocení, vypočtou se stejným způsobem průměrné
hladiny akustického tlaku v oktávových pásmech o středním kmitočtu
31,5 až 8 000 Hz a popřípadě i histogramy těchto hladin.
( 2) Při zpracování výsledků přehledových měření impulsního
hluku s opakovací frekvencí impulsů větší než 20 Hz se vypočte
průměrná nebo ekvivalentní hladina hluku A a průměrné hladiny
akustického tlaku při dynamické charakteristice F nebo I.
Popřípadě se připočtením 5 dB odhadnou průměrné a ekvivalentní
hladiny hluku A a průměrné hladiny akustického tlaku při dynamické
charakteristice I. Kromě toho se vypočítá dynamika hladin hluku
A a hladin akustického tlaku jako rozdíl mezi maximální
a minimální naměřenou hladinou. Jde-li o impulsní hluk
vysokofrekvenční, vypočtou se obdobným způsobem průměrné hladiny
akustického tlaku v oktávových pásmech o středním kmitočtu 8 a 16
kHz a dynamika těchto hladin.
§ 31
Impulsní hluk s opakovací frekvencí impulsů menší než 20 Hz
( 1) Při zpracovávání údajů získaných při podrobném měření
impulsního hluku se vypočte průměrná maximální hladina impulsního
hluku A při dynamické charakteristice I, průměrná špičková hladina
hluku A a celková doba trvání impulsního hluku z průměrných dob
trvání jednotlivých typů impulsů a jejich výskytu v průběhu směny.
Při měření okamžitých hodnot akustického tlaku se špičková hladina
hluku A vypočte ze špičkové hodnoty akustického tlaku podle vztahu
pAmax
LAPmax = 20 log -------,
po
kde po = 20 micropascalů ( Pa).
Průměrná špičková hladina hluku A se vypočte ze střední
kvadratické hodnoty špičkového akustického tlaku A, tj. podle
vztahu
n
druhá mocnina pAmax i
i=1
druhá mocnina pAmax = --------------------------,
n
kde druhá mocnina pAmax je střední hodnota akustického tlaku
pAmax i i-tá naměřená špičková hodnota
akustického tlaku A.
n celkový počet naměřených údajů
(špičkových hodnot akustického tlaku A).
( 2) Při zpracovávání údajů získaných při běžném měření
impulsního hluku se vypočtou průměrné maximální hladiny hluku
A při dynamické charakteristice I a S, popř. průměrná špičková
hladina hluku A a celková doba trvání impulsního hluku z výskytu
impulsů v průběhu směny a z doby trvání jednotlivých impulsů
vypočtené pomocí této tabulky:
+-------------------------------+--------------------------------+
| Běžné impulsy | Krátké (ostré) impulsy |
+--------------+----------------+----------------+---------------+
| LAI - LAS |Doba trvání | LAP - LAi |Doba trvání |
| dB |impulsu v ms | dB |impulsu v ms |
+--------------+----------------+----------------+---------------+
| 7 | 200 | 7 | 50 |
| | | | |
| 10 | 100 | 9 | 20 |
| | | | |
| (12) | (50) | 11 | 10 |
| | | | |
| | | 13 | 5 |
| | | | |
| | | 15 | 2 |
| | | | |
| | | 18 | 1 |
| | | | |
| | | 21 | 0,5 |
| | | | |
| | | 24 | 0,2 |
| | | | |
+--------------+----------------+----------------+---------------+
( 3) Při zpracovávání výsledků přehledových měření impulsního
hluku se vypočte průměrná maximální hladina hluku A při dynamické
charakteristice I. Provádělo-li se měření při dynamické
charakteristice F, vypočte se průměrná maximální hladina hluku při
dynamické charakteristice I z průměrné maximální hladiny při
dynamické charakteristice F připočtením 5 dB; z údajů o výskytu
impulsního hluku v průběhu směny a o době trvání impulsů určené
podle následující tabulky se vypočte doba trvání impulsního hluku.
+-----------------------+---------------------+------------------+
| | Uzavřený nebo | |
| Charakter impulsu |polouzavřený prostor | Otevřený prostor|
| | doba trvání v ms | doba trvání v ms|
+-----------------------+---------------------+------------------+
|Krátký, ostrý (výstřel)| 10 nebo 1/6 T | 5 |
| | | |
|Běžný (úder ručního | 100 nebo 1/6 T | 50 |
|nářadí) | | |
| | | |
+-----------------------+---------------------+------------------+
Poznámka: Doby dozvuku se určují podle známých dob dozvuku
v obdobných prostorech nebo se určí výpočtem z akustické
pohltivosti prostoru A podle vztahu uvedeného ve výkladu pojmů
(č.2). Doba doznívání se určuje z údajů získaných při jiných
měřeních nebo z literatury. T značí dobu dozvuku nebo doznívání
v uzavřeném nebo polouzavřeném prostoru.
§ 32
Ultrazvuk
( 1) Při zpracování výsledků podrobných a běžných měření
ultrazvuku se vypočtou průměrné hladiny akustického tlaku
v třetinooktávových pásmech 25; 31,5 a 40 kHz.
( 2) Při zpracování výsledků přehledových měření ultrazvuku
se vypočtou průměrné hladiny akustického tlaku v oktávě o středním
kmitočtu 31,5 kHz.
§ 33
Zpracování údajů o době působení hluku a ultrazvuku
( 1) Při zpracovávání se utřídí o době pobytu pracovníků na
jednotlivých pracovních místech nebo v jednotlivých pracovních
prostorech a o době trvání hluku nebo ultrazvuku na těchto místech
a vypočtou se průměrné doby pobytu pracovníků nebo skupin
pracovníků pracujících na jednotlivých pracovních místech nebo
v jednotlivých pracovních prostorech. Do určité skupiny mohou být
zařazeni pouze pracovníci, kteří vykonávají stejnou nebo velmi
obdobnou činnost. Vypočtou se i průměrné doby pobytu pracovník,
kteří se na hlučných pracovních místech, v hlučných pracovních
prostorech nebo v místech zatížených ultrazvukem vyskytují jen
krátkodobě, avšak vykonávají tam náročnější činnost (vedoucí
pracovníci, mistři, seřizovači atp.).
( 2) Pokud hluk v průběhu pracovní směny mění svou povahu,
vypočtou se průměrné doby trvání hluku určité povahy na
jednotlivých pracovních místech nebo v jednotlivých pracovních
prostorech. U impulsního hluku s frekvencí impulsů menší než 20 Hz
se uvádí celková doba trvání tohoto impulsního hluku.
( 3) Při přímém měření hlukové zátěže se údaje podle odst. 1
a 2 doplňují ještě údaji o době trvání přímého měření hlukové
zátěže určitých pracovníků nebo skupin pracovníků. Uvede se počet
těchto měření.
( 4) Při měření proměnného hluku přerušovaného za účelem
zpřesněného hodnocení se utřídí údaje o době trvání hlučných
a méně hlučných intervalů u jednotlivých skupin pracovníků.
Jde-li o hluk pravidelně přerušovaný, vypočtou se průměrné doby
trvání hlučných a méně hlučných intervalů na jednotlivých
pracovních místech nebo v jednotlivých pracovních prostorech
v průběhu směny.
§ 34
Zpracování údajů o druhu vykonávané činnosti
Při zpracovávání se utřídí a shrnou údaje o druhu činnosti
jednotlivých pracovníků, určí se skupiny pracovníků se stejnou
nebo s obdobnou činností a popř. se přímo určí kategorie druhu
činnosti těchto pracovníků nebo skupin pracovníků;
a) uvedou se údaje charakterizující činnost pracovníků
pracujících trvale na jednotlivých pracovních místech nebo
v jednotlivých pracovních prostorech, popř. se určí druh činnosti
vykonávané na jednotlivých pracovních místech nebo v jednotlivých
pracovních prostorech.
b) charakterizuje se činnost pracovníků, kteří se na
pracovních místech nebo v pracovních prostorech zdržují
krátkodobě, vykonávají tam však činnost náročnější (vedoucí
pracovníci, mistři, seřizovači).
§ 35
Výpočet hluku nebo ultrazvuku na pracovním místě
( 1) Údaje o hluku na pracovním místě jsou shodné s údaji
o hluku nebo ultrazvuku na měřicím místě (je-li situováno podle
§ 14 odst. 1); jsou to zejména údaje o povaze, fyzikálním
charakteru a době trvání hluku nebo ultrazvuku nebo údaje o době
pobytu osob a o druhu vykonávané činnosti vztahující se k určitému
pracovnímu místu.
( 2) Nemění-li hluk na pracovním místě v průběhu směny svoji
povahu, jsou výsledné údaje o fyzikálním charakteru hluku, tj.
průměrné nebo ekvivalentní hladiny hluku A a průměrné hladiny
akustického tlaku na příslušném měřicím místě, totožné s hodnotami
hluku na pracovním místě a lze jich použít pro hodnocení hluku.
Průměrné hladiny ustáleného hluku jsou přitom totožné
s ekvivalentními hladinami hluku A pro dobu trvání ustáleného
hluku.
( 3) Mění-li hluk na pracovním místě svoji povahu, vypočte se
ekvivalentní hladina hluku A na pracovním místě z údajů
o ustáleném, proměnném nebo impulsním hluku s opakovací frekvencí
impulsů větší než 20 Hz podle vztahu
1 n
LAeq = 10 log --------- Tau i . 0,1LAi-tá mocnina 10
n i=1
Tau i
i=1
kde LAeq je ekvivalentní hladina hluku na pracovním místě pro
celkovou dobu trvání hluku, tj.
n
Tau i,
i=1
Tau i doba trvání i-tého hluku určité povahy (ustáleného,
proměnného nebo impulsního s opakovací frekvencí
impulsů větší než 20 Hz),s
n celkový počet intervalů, během kterých hluk nemění
svoji povahu,
LAi buď průměrná hladina hluku A ustáleného nebo
impulsního s opakovací frekvencí impulsů vetší než
20Hz, nebo ekvivalentní hladina hluku proměnného nebo
impulsního s opakovací frekvencí impulsů větší než 20
Hz v i-tém časovém intervalu, během něhož se povaha
hluku nemění.
Vyskytuje-li se v některém z intervalů hluk vysokofrekvenční
nebo provádí-li se měření pro účely zvláštního hodnocení, vypočtou
se obdobně průměrné hladiny akustického tlaku podle vztahů
uvedených v § 26 odst. 1 až 4. Impulsní hluk s opakovací frekvencí
impulsů menší než 20 Hz se hodnotí zvlášť, vypočte se průměrná
maximální hladina hluku A při dynamické charakteristice I podle
některého ze vztahů uvedených v § 26 odst. 1 až 4 a celková doba
trvání impulsního hluku způsobem popsaným v § 31.
( 4) Je-li na pracovním místě hluk ustálený nebo
provádělo-li se měření pro účely zvláštního hodnocení, vypočte se
číslo třídy hluku N z průměrných hladin akustického tlaku
v oktávových pásmech 31,5 až 8 000 Hz. Při přehledném měření
ustáleného hluku je možné číslo třídy hluku N vypočíst odečtením
čísla 5 od průměrné nebo ekvivalentní hladiny hluku A.
§ 36
Výpočet hluku nebo ultrazvuku v pracovním prostoru
( 1) Údaje o hluku nebo ultrazvuku v pracovním prostoru se
vypočtou z údajů o povaze, fyzikálním charakteru a době trvání
hluku nebo ultrazvuku nebo době pobytu osob a z údajů o druhu
vykonávané činnosti na měřicích místech situovaných v příslušném
prostoru a zpracovaných způsobem popsaným v § 28 až 34.
( 2) Ekvivalentní hladina hluku A a průměrné hladiny
akustického tlaku v pracovním prostoru se vypočtou z údajů o hluku
ustáleném, proměnném a impulsním s opakovací frekvencí impulsů
větší než 20 Hz nebo z údajů o ultrazvuku podle vztahů uvedených
v § 26 a 27. Vypočtené ekvivalentní hladiny hluku A se přitom
vztahují na průměrnou dobu pobytu jednotlivých pracovníků nebo
skupin pracovníků v příslušném prostoru.
( 3) V případech, kdy lze odhadnout průměrnou dobu pobytu
v částech prostoru reprezentovaných údaji o hluku nebo ultrazvuku
na jednotlivých měřicích místech, lze ekvivalentní hladinu hluku
A nebo průměrné hladiny akustického tlaku v pracovním prostoru
vypočíst jako vážený průměr (podle vztahu uvedeného v § 26
odst. 3, do kterého se jako Tau i dosadí průměrná doba pobytu
pracovníků v i-té části pracovního prostoru).
( 4) Impulsní hluk s opakovací frekvencí impulsů menší než
20 Hz se hodnotí zvlášť. Stanoví se průměrná maximální hladina
hluku A impulsního hluku při dynamické charakteristice
I v pracovním prostoru z průměrných maximálních hladin hluku AI na
jednotlivých měřicích místech podle vztahu uvedeného v § 26 a 27
a vypočte se průměrná doba trvání impulsního hluku v pracovním
prostoru jako aritmetický průměr z dob trvání impulsního hluku
v jednotlivých měřicích místech.
( 5) V případech, kdy lze odhadnout průměrnou dobu pobytu
osob v částech prostoru reprezentovaných jednotlivými měřicími
místy, lze průměrnou maximální hladinu hluku AI v pracovním
prostoru vypočíst jako vážený průměr (podle vztahu uvedeného
v § 26 odst. 3, do kterého se jako Tau i dosadí průměrná doba
pobytu pracovníků v i-té části pracovního prostoru. Průměrná
celková doba trvání impulsního hluku v pracovním prostoru Tau Ic
se potom vypočte podle vztahu
n Tau i
Tau Ic = -------- . Tau Ii,
i=1 Tau c
kde Tau Ic je celková doba trvání impulsního hluku v pracovním
prostoru
Tau c celková doba pobytu osob v pracovním prostoru,
Tu i průměrná doba pobytu osob v části prostoru
reprezentované i-tým měřicím místem,
Tau Ii celková doba trvání impulsního hluku v i-tém
měřicím místě.
( 6) Je-li hluk v pracovním prostoru ustálený nebo
provádělo-li se měření pro účely zvláštního hodnocení, vypočte se
číslo třídy hluku N pro příslušný pracovní prostor z průměrných
hladin akustického tlaku v oktávových pásmech o středním kmitočtu
31,5 až 8 000 Hz. Při přehledovém měření je přípustné číslo třídy
hluku N pro pracovní prostor vypočíst odečtením čísla 5 od
průměrné hladiny hluku A nebo ekvivalentní hladiny hluku A,
stanovené pro dobu pobytu lidí v příslušném pracovním prostoru.
§ 37
Výpočet hlukové nebo ultrazvukové zátěže
( 1) Při nepřímém měření hlukové zátěže jednotlivce se
vypočte z údajů o hluku na jednotlivých pracovních místech,
zpracovaných podle § 28 až 33, ekvivalentní hladina hluku A podle
vztahu uvedeného v § 27 odst. 3 a popř. průměrné hladiny
akustického tlaku v třetinooktávových (vysokofrekvenční hluk) nebo
oktávových (ustálený hluk nebo zvláštní hodnocení) pásmech podle
vztahu uvedeného v § 26 odst. 3. Za Li se přitom dosazují
ekvivalentní hladiny hluku nebo průměrné hladiny akustického tlaku
v i-tém pracovním místě a za fi nebo Tau i doba pobytu jednotlivce
v i-tém pracovním místě.
( 2) Impulsní hluk s opakovací frekvencí impulsů větší než
20 Hz se hodnotí nezávisle. Vypočte se průměrná maximální hladina
hluku A při dynamické charakteristice I podle § 26 odst. 3, kde se
za Li dosadí průměrná maximální hladina hluku AI v i-tém měřicím
místě a za Tau i doba trvání impulsního hluku v i-tém měřicím
místě. Celkovou dobou trvání impulsního hluku je součet dob trvání
impulsního hluku na jednotlivých pracovních místech.
( 3) Při přímém měření hlukové zátěže odpadá výpočet podle
odst. 1, neboť dozimetr buď přímo udá ekvivalentní hladinu hluku
A nebo průměrnou hladinu akustického tlaku, nebo udá v procentech,
zda byla překročena nebo dodržena určitá limitní hluková dávka, na
kterou ne přístroj nastaven. Tyto výsledky lze nejlépe hodnotit
jako překročení nebo dodržení přípustné doby působení hluku na
člověka. Přímé měření hlukové zátěže se nevztahuje na hluk
impulsní s opakovací frekvencí menší než 20 Hz, který se měří
a hodnotí zvlášť. Od samostatného měření impulsního je možno
upustit, je-li podle orientačních měření zřejmé, že příslušné
limity budou dodrženy.
( 4) Je-li hluk při měření hlukové zátěže jednotlivce
ustálený nebo provádělo-li se měření pro účely zvláštního
hodnocení, vypočte se číslo třídy hluku N na základě průměrných
hladin akustického tlaku v oktávových pásmech o středním kmitočtu
31,5 až 8 000 Hz. Při přehledovém měření se stanoví číslo třídy
hluku N odečtením čísla 5 od ekvivalentní hladiny hluku
A stanovené podle odst. 1.
( 5) Při podrobném nebo běžném měření ultrazvukové zátěže se
postupem uvedeným v odst. 1 a 3 vypočtou průměrné hladiny
akustického tlaku v třetinooktávových pásmech o středním kmitočtu
25; 31,5 a 49 kHz; při přehledovém měření se obdobně vypočte
průměrná hladina akustického tlaku v oktávovém pásmu o středním
kmitočtu 31,5 kHz.
Část šestá
HODNOCENÍ HLUKU A ULTRAZVUKU NA PRACOVIŠTÍCH
§ 38
Obecné zásady pro hodnocení
( 1) Hodnocení hluku a ultrazvuku na pracovištích z hlediska
jejich nepříznivého působení na pracující se provádí porovnáním
hodnot zjištěných podle těchto směrnic s nejvyššími přípustnými
hodnotami stanovenými ve vyhlášce.
( 2) Zjištěné údaje o hlukové (ultrazvukové) zátěži
jednotlivců se přímo porovnávají s nejvyššími přípustnými
hodnotami.
( 3) Zjištěné údaje o hluku (ultrazvuku) v pracovním prostoru
se přímo porovnávají s nejvyššími přípustnými hodnotami; přitom je
třeba brát v úvahu, že jednotliví pracovníci pracující v hlučném
prostoru mohou vykonávat různé činnosti nebo se lišit dobou
pobytu, a že se proto na ně vztahují různé nevyšší přípustné
hodnoty.
( 4) Zjištěné údaje o hluku (ultrazvuku) na pracovních
místech se porovnávají s nejvyššími přípustnými hodnotami jen
tehdy, pokud pracovníci prakticky setrvávají na těchto pracovních
místech po celou směnu a při pobytu mimo svá stálá pracovní místa
nejsou zatěžování hlukem, takže se údaje o hluku na pracovních
místech v podstatě shodují s údaji o hlukové zátěži jednotlivců.
V ostatních případech se zjištěné údaje používají jako podklad pro
výpočet hlukové zátěže jednotlivce, hluku v pracovním prostoru
nebo pro hodnocení hluku vyzařovaného strojem nebo zařízením.
§ 39
Hodnoty hluku a ultrazvuku na pracovištích
( 1) Hodnoty hluku a ultrazvuku na pracovištích se vyjadřují
veličinami stanovenými ve vyhlášce.
( 2) Hodnoty ustáleného hluku se vyjadřují ekvivalentní
hladinou hluku A LAeq číslem třídy hluku N a dobou působení
ustáleného hluku.
( 3) Hodnoty proměnného hluku se vyjadřují ekvivalentní
hladinou hluku A LAeq.
( 4) Hodnoty impulsního hluku s opakovací frekvencí impulsů
větší než 20 Hz se vyjadřují ekvivalentní hladinou hluku A při
dynamické charakteristice I LAIeq.
( 5) Při zvláštním hodnocení se hodnoty hluku ustáleného,
proměnného a impulsního s opakovací frekvencí impulsů větší než
20 Hz vyjadřují též číslem třídy hluku N a dobou působení hluku.
( 6) Hodnoty impulsního hluku s opakovací frekvencí impulsů
menší než 20 Hz se vyjadřují maximální hladinou A LAmax a dobou
trvání impulsního hluku.
( 7) Při podrobném a běžném měření a hodnocení se hodnoty
vysokofrekvenčního hluku (hluku s výraznými složkami v oblasti
kmitočtů vyšších než 8 kHz) ustáleného, proměnného nebo impulsního
s opakovací frekvencí impulsů větší než 20 kHz mimo veličiny podle
odstavců 2 až 6 vyjadřují též průměrnými hladinami akustického
tlaku v třetinooktávových pásmech o středním kmitočtu 8; 10;
12,5; 16 a 20 kHz; při přehledovém měření a hodnocení se vyjadřují
též průměrnými hladinami akustického tlaku v oktávových pásmech
o středním kmitočtu 8 a 16 kHz a dobou působení vysokofrekvenčního
hluku.
( 8) Hodnoty ultrazvuku na pracovištích se při podrobném
a běžném měření a hodnocení vyjadřují průměrnými hladinami
akustického tlaku v třetinooktávových pásmech o středním kmitočtu
25; 31,5 a 40 kHz a při přehledovém měření a hodnocení průměrnou
hladinou akustického tlaku v oktávovém pásmu o středním kmitočtu
31,5 kHz a dobou působení ultrazvuku.
( 9) Hodnoty proměnného hluku přerušovaného se při zpřesněném
hodnocení vyjadřují průměrnou hladinou hluku A v průběhu hlučných
intervalů, průměrnou nebo ekvivalentní hladinou hluku A v průběhu
méně hlučných intervalů, dobami trvání hlučných a méně hlučných
intervalů a údaji o rozložení hlučných a méně hlučných intervalů
v průběhu směny; jde-li o proměnný hluk přerušovaný
vysokofrekvenční, doplňují se tyto údaje ještě průměrnými
hodnotami hladin akustického tlaku v třetinooktávových pásmech
o středním kmitočtu 8; 10; 12,5; 16 a 20 kHz při podrobném
a běžném hodnocení nebo průměrnými hladinami akustického tlaku
v oktávových pásmech o středním kmitočtu 8 a 16 kHz při
přehledovém hodnocení. Průměrné hladiny akustického tlaku se
udávají jak pro hlučné, tak pro méně hlučné intervaly.
§ 40
Stanovení korekcí na druh vykonávané činnosti
( 1) Při podrobném hodnocení stanoví korekce na druh činnosti
odborný pracovník hygienické služby, zpravidla lékař, na základě
vlastního podrobného průzkumu druhu vykonávané činnosti na
sledovanýchH pracovištích.
( 2) Při běžném hodnocení stanoví korekce na druh činnosti
odborný pracovník hygienické služby na základě osobní prohlídky
příslušných pracovišť.
( 3) Při přehledovém hodnocení stanoví korekce na druh
činnosti zpravidla odborný pracovník hygienické služby podle údajů
zjištěných pracovníky, kteří uskutečnili měření hluku na
příslušných pracovištích.
§ 41
Porovnání výsledků měření s nejvyššími přípustnými hodnotami
hluku a ultrazvuku na pracovištích
( 1) Podle zásad uvedených v § 38 se porovnávají hodnoty
hluku nebo ultrazvuku na pracovním místě, hluku nebo ultrazvuku
v pracovním prostoru nebo hlukové nebo ultrazvukové zátěže
jednotlivce s nejvyššími přípustnými hodnotami hluku nebo
ultrazvuku. Nejvyšší přípustné hodnoty hluku nebo ultrazvuku se
určují způsobem v příloze. Nejvyšší přípustné hodnoty platí
nezávisle na sobě. Pro celkové hodnocení hluku se porovnává
s nejvyššími přípustnými hodnotami ta hodnota, která je
nejnepříznivější. Rozdíly v decibelech jsou přitom srovnatelné
s rozdíly v číslech třídy hluku N.
( 2) Ekvivalentní hladiny hluku A hluku ustáleného,
proměnného nebo impulsního s opakovací frekvencí impulsů větší než
20 Hz, vyjadřující hluk na pracovním místě, hluk v pracovním
prostoru nebo hlukovou zátěž jednotlivce, se přepočtou na
ekvivalentní hladinu hluku A pro osmihodinovou pracovní dobu podle
vztahu uvedeného v § 27 odst. 6 a tato se porovná s nejvyšší
přípustnou ekvivalentní hladinou hluku A.
( 3) Čísla třídy hluku N ustáleného hluku a při zvláštním
hodnocení též čísla třídy hluku N hluku proměnného a impulsního
s opakovací frekvencí impulsů větší než 20 Hz, vyjadřující hluk na
pracovním místě, hluk v pracovním prostoru nebo hlukovou zátěž
jednotlivce, se podle údajů o době působení přímo porovnávají se
stanoveným nejvyšším přípustným číslem třídy hluku.
( 4) Hladiny akustického tlaku v třetinooktávových pásmech
o středním kmitočtu 8; 10; 12,5; 26 a 20 kHz (při podrobném nebo
běžném hodnocení vysokofrekvenčního hluku) a hladiny akustického
tlaku v oktávových pásmech o středním kmitočtu 8 a 16 kHz (při
přehledovém hodnocení vysokofrekvenčního hluku ustáleného,
proměnného nebo impulsního s opakovací frekvencí impulsů větší než
20 Hz) se podle údajů o době působení přímo porovnávají
s nejvyššími přípustnými hladinami akustického tlaku.
( 5) Maximální hladiny hluku A impulsního hluku s opakovací
frekvencí impulsů menší než 20 Hz se podle údajů o době působení
impulsního hluku přímo porovnávají s nejvyšší přípustnou maximální
hladinou impulsního hluku.
( 6) Hladiny akustického tlaku v třetinooktávových pásmech
o středním kmitočtu 25; 31,5 a 40 kHz (při podrobném nebo běžném
hodnocení ultrazvuku) a hladina akustického tlaku v oktávovém
pásmu o středním kmitočtu 31,5 kHz (při přehledovém hodnocení
ultrazvuku) se podle údajů o době působení přímo porovnávají
s nejvyššími přípustnými hladinami akustického tlaku.
( 7) Při použití dozimetrů k přímému měření hlukové zátěže
musí nastavená limitní hodnota hluku souhlasit s nejvyšší
přípustnou hodnotou. Změřená dávka se pak porovnává s limitní.
§ 42
Průkaznost hodnocení hluku a ultrazvuku na pracovištích
( 1) Nejvyšší přípustné hodnoty jsou dodrženy, není-li při
podrobném hodnocení rozdíl mezi naměřenou hodnotou a nejvyšší
přípustnou hodnotou větší než 0,5 dB nebo N O,5, při běžném
hodnocení větší než 2 dB nebo N 2 a při přehledovém hodnocení
větší než 5 dB nebo N 5.
( 2) Při přímém měření hlukové nebo ultrazvukové zátěže
pomocí dozimetru nebo při zpřesněném hodnocení proměnného hluku
přerušovaného se někdy hodnotí dodržení nebo překročení hlukové
dávky v procentech, které lze nejvhodněji vyjádřit jako dodržení
nebo naopak překročení nejvyšší přípustné doby pobytu v hluku,
která je rovna 100 %. V těchto případech se dodržení stanovených
limitů považuje za prokázaní, jestliže zjištěná hodnota dávky je
při podrobném hodnocení menší než 89 %, při běžném hodnocení menší
než 63 %, při přehledovém hodnocení menší než 32 %. Překročení
příslušné limitní hodnoty se považuje za prokázané, jestliže je
při podrobném měření zjištěná dávka větší než 112 %, při běžném
měření větší než 159 %, při přehledovém měření větší než 316 %.
Část sedmá
Účinnost
§ 43
Tyto směrnice nabývají účinnosti dnem 1. července 1977.
Hlavní hygienik ČSR:
prof. MUDr. Vilém Škovránek, v.r.
Příl.
Způsob určování nejvyšších přípustných hodnot hluku a ultrazvuku
na pracovištích
( 1) Nejvyšší přípustné hodnoty ustáleného hluku jsou dány
nejvyšší přípustnou ekvivalentní hladinou hluku A LAeqp, která se
stanoví součtem základní hladiny hluku A LAz a korekce na druh
činnosti a nejvyšším přípustným číslem třídy hluku Np, které se
stanoví součtem základního čísla třídy hluku Nz a korekcí na druh
vykonávané činnosti a dobu působení hluku.
( 2) Nejvyšší přípustná hodnota proměnného hluku je dána
nejvyšší přípustnou ekvivalentní hladinou hluku A LAeqp, která se
stanoví součtem základní hladiny hluku A LAz a korekce na druh
vykonávané činnosti.
( 3) Nejvyšší přípustná hodnota impulsního hluku s opakovací
frekvencí impulsů větší než 20 Hz je dána nejvyšší přípustnou
ekvivalentní hladinou hluku A při dynamické charakteristice
I LAIeqp, která se stanoví součtem základní hladiny hluku A LAz
a korekce na druh činnosti.
( 4) Při zvláštním hodnocení jsou nejvyšší přípustné hodnoty
hluku proměnného a impulsního s opakovací frekvencí impulsů větší
než 20 Hz dány též nejvyšším přípustným číslem třídy hluku Np,
které se stanoví součtem základního čísla třídy hluku Nz a korekcí
na druh vykonávané činnosti a dobou působení hluku.
( 5) Nejvyšší přípustná hodnota impulsního hluku s opakovací
frekvencí impulsů menší než 20 Hz je dána nejvyšší přípustnou
maximální hladinou hluku A při dynamické charakteristice
I LAmaxp, která se stanoví součtem základní hladiny hluku A LAz
a korekcí přihlížející k druhu vykonávané činnosti a době trvání
impulsního hluku.
( 6) Nejvyšší přípustné hodnoty vysokofrekvenčního hluku
ustáleného, proměnného nebo impulsního s opakovací frekvencí větší
než 20 Hz při podrobném nebo běžném hodnocení jsou dány též
nejvyššími přípustnými hladinami akustického tlaku
v třetinooktávových pásmech o středním kmitočtu 8; 10; 12,5; 16
a 20 kHz Ltp a při přehledovém hodnocení nejvyššími přípustnými
hladinami akustického tlaku v oktávových pásmech o středním
kmitočtu 8 a 16 kHz Lop. Nejvyšší přípustné hladiny akustického
tlaku v třetinooktávových pásmech se stanoví součtem základní
hladiny akustického tlaku Ltz a korekcí přihlížejících k druhu
vykonávané činnosti a době trvání vysokofrekvenčního hluku.
Nejvyšší přípustné hladiny akustického tlaku v oktávových pásmech
se stanoví součtem základní hladiny akustického tlaku v oktávových
pásmech Loz, která je o 5 dB vyšší než základní hladina
akustického tlaku v třetinooktávových pásmech Ltz, a korekcí
přihlížejících k druhu vykonávané činnosti a době trvání
vysokofrekvenčního hluku.
( 7) Má-li ustálený nebo proměnný hluk tónový charakter,
snižují se nejvyšší přípustné hladiny podle odst. 1 a 2 o 5 dB
a nejvyšší přípustná čísla třídy hluku Np podle odst. 1 a 4 o N 5.
( 8) Nejvyšší přípustné hodnoty ultrazvuku jsou dány při
podrobném a běžném hodnocení nejvyššími přípustnými hladinami
akustického tlaku v třetinooktávových pásmech o středním kmitočtu
25;31,5 a 40 kHz Ltp a při přehledovém hodnocení nejvyšší
přípustnou hladinou akustického tlaku v oktávovém pásmu o středním
kmitočtu 31,5 kHz Lop. Nejvyšší přípustné hladiny akustického
tlaku v třetinooktávových pásmech Ltp se stanoví součtem základní
hladiny akustického tlaku Ltz a korekcí přihlížejících k druhu
vykonávané činnosti a k době působení ultrazvuku. Nejvyšší
přípustná hladina akustického tlaku v oktávovém pásmu o středním
kmitočtu 31,5 kHz se stanoví součtem základní hladiny akustického
tlaku Loz, která je o 5 dB vyšší než základní hladina akustického
tlaku v třetinooktávovém pásmu Ltz, a korekcí přihlížejících
k duhu vykonávané činnosti a k době působení ultrazvuku.
( 9) Při zpřesněném hodnocení proměnného přerušovaného hluku
jsou nejvyšší přípustné hodnoty dány hladinou hluku A v průběhu
hlučného intervalu, popř. i hladinami akustického tlaku
v třetinooktávových nebo oktávových pásmech, jde-li o hluk
vysokofrekvenční. Tyto nejvyšší přípustné hodnoty závisí na druhu
vykonávané činnosti a době trvání hlučných a méně hlučných
intervalů a jejich rozložení v průběhu směny.
(10) Hodnoty korekcí na dobu působení hluku, uvedené ve
vyhlášce pro určité časové rozpětí, se vztahují k delšímu časovému
úseku; při podrobném a běžném hodnocení je třeba pro dobu působení
v kratším časovém úseku korekci stanovit.
(11) Při přehledovém hodnocení hluku se počítá s korekcí na
dobu působení hluku uvedenou ve vyhlášce pro celé stanovené časové
rozpětí.
(12) Při běžném hodnocení hluku se korekce na dobu působení
hluku stanoví lineární interpolací z hodnot uvedených ve vyhlášce.
Hodnota korekce se při běžném hodnocení zaokrouhluje na celé
decibely nebo na celá čísla třídy hluku N.
(13) Při podrobném hodnocení hluku se hodnota korekce na dobu
působení hluku stanoví podle vztahu
480
K = 10 log ----- ,
Tau
kde K je hodnota korekce na dobu trvání hluku ustáleného,
proměnného nebo impulsního
Tau doba působení hluku, tj. doba trvání hluku ustáleného,
proměnného nebo impulsního.
Hodnota korekce se zaokrouhluje na desetiny decibelu nebo
desetiny čísla třídy hluku N.
