logo TZB-info

estav.tv nový videoportál

Reklama

Směrnice č. HE 42/77 (čj. HEM-344.3-5.1.77) jimiž se stanoví způsob měření a hodnocení hluku a ultrazvuku v pracovním prostředí

PŘEDPIS BYL ZRUŠEN 10.01.2001

se změnami:zrušeno 20/2001 Sb.
uveřejněno v: Registrováno v částce 4/1977 na straně 56
schváleno:01.02.1977
účinnost od:01.04.1977
zrušeno:10.01.2001
[Textová verze]

HE42/77 SMĚRNICE, JIMIŽ SE STANOVÍ ZPŮSOB MĚŘENÍ A HODNOCENÍ HLUKU A ULTRAZVUKU V PRACOVNÍM PROSTŘEDÍ Č.j. HEM - 344.3 - 5.1.77 ze dne 1. února 1977 Ministerstvo zdravotnictví ČSR - hlavní hygienik ČSR stanoví podle § 71 odst. 2 písm. a) zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, se zřetelem k § 18 vyhlášky č. 13/1977 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací: Část první ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ § 1 Úvodní ustanovení ( 1) Těmito směrnice se stanoví způsob zjišťování hodnotu hluku a ultrazvuku v pracovním prostředí a způsob stanovení a posouzení hlukové nebo ultrazvukové zátěže pracujících z hlediska působení na lidské zdraví. ( 2) Podle směrnic se rovněž postupuje při popisu hluku nebo ultrazvuku v pracovním prostředí, který má sloužit k všeobecné informaci při sledování hlukové nebo ultrazvukové situace v čase, při posuzování účinnosti prováděných opatření ke snížení nepříznivého účinku hluku nebo ultrazvuku, popř. k jiným účelům. § 2 Výklad pojmů ( 1) Ve směrnicích se používá názvosloví, veličin, jednotek a značek zavedených Československými státními normami a vyhláškou č. 13/1977 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací (dále jen "vyhláška"), a dalšího názvosloví, veličin, jednotek a značek vytvořených pro účely těchto směrnic. ( 2) Mimo názvosloví, veličiny, jednotky a značky uvedené ve vyhlášce se ve směrnicích používá těchto pojmů: 1. Absolutní četnost výskytu hladin hluku nebo hladin akustického tlaku v určitém hladinovém intervalu je dána počtem odečtů hladin nebo údajů o naměřených hladinách hluku, které spadají do příslušného hladinového intervalu. Měří se např. pomocí hladinového analyzátoru. Může být také vyjádřena dobou, po kterou se příslušná hladina nacházela v daném hladinovém intervalu. 2. Akustická pohltivost prostoru A - plocha s činitelem pohltivosti 1, která by pohlcovala stejný akustický výkon jako všechny povrchy a předměty v sledovaném prostoru. Závisí na kmitočtu a vyjadřuje se v metrech čtverečních. Vypočte se ze vztahu V A = 0,16 --- T , kde V je objem prostoru v metrech krychlových, T je doba dozvuku v s. 3. Akustické spektrum - souboru hodnot sledované akustické veličiny uváděný v závislosti na kmitočtu. Udává se tabelárně nebo graficky. Akustické spektrum hladin akustického tlaku může být buď spojité, je-li akustická energie spojitě rozložena ve sledovaném kmitočtovém pásmu, nebo tónové (diskrétní), je-li akustická energie vyzařována na určitých (diskrétních) kmitočtech, nebo smíšené, je-li akustická energie vyzařována současně spojitě i diskrétně. 4. Akustický tlak p - rozdíl mezi okamžitým tlakem a statickým tlakem. Je to v podstatě střídavá položka tlaku ve zkoumaném prostoru. Vyjadřuje se efektivní hodnotu. Jednotkou je Pa (pascal). 5. Akustický tlak A pA - akustický tlak vážený pomocí kmitočtového filtru A. Vlastnosti tohoto filtru jsou definovány v ČSN 35 6870 Zvukoměry. 6. Běžné měření hluku - měření a hodnocení hluku podle této metodiky ve II. (středním) stupni přesnosti, při kterém podle předpokladu krajní odchylka výsledku od správné hodnoty nepřekročí 2 dB. 7. Činitel zvukové pohltivosti alfa - poměr pohlceného akustického výkonu k dopadajícímu. 8. Doba doznívání T - čas, za který hladina zvuku nebo akustického tlaku přímého zvuku, vyzařovaného chvějícím se pevným předmětem, poklesne o 60 dB po vypnutí zdroje chvění. 9. Doba dozvuku T - čas, za který hladina akustického tlaku nebo hladina hluku v uzavřeném prostoru klesne po skončení činnosti zdroje zvuku (po zániku přímého zvuku) o 60 dB. 10. Doba kmitu - doba, po které se kmit identicky opakuje. 11. Doba trvání impulsního hluku s opakovací frekvencí menší než 20 Hz je doba, po kterou se okamžité hodnoty hladiny hluku A impulsního hluku s opakovací frekvencí impulsů menší než 20 Hz neliší o více než 10 dB od špičkové hladiny hluku A daného impulsního hluku. 12. Dozimetr - přístroj upravený pro přímé měření hlukové dávky (hlukové zátěže). Výsledky jsou udávány např. v ekvivalentních hladinách hluku A nebo v procentech nastavené limitní hlukové dávky. 13. Dynamika hluku - rozdíl mezi maximální a minimální hladinou hluku A nebo hladinou akustického tlaku ve sledovaném časovém úseku. Při měření hluku pomocí hladinového analyzátoru se udává statistická dynamika hluku jako rozdíl mezi hladinou hluku nebo hladinou akustického tlaku při kumulativní četnosti překročení 1 % a stejnou veličinou při kumulativní četnosti překročení 90 %. 14. Dynamická charakteristika je dynamická charakteristika měřidla zvukoměru. V souladu s ČSN 35 6870 se rozeznává dynamická charakteristika S ("Slow" - "Pomalu"), F ("Fast" - "Rychle") a I ("Impuls"). 15. Dynamický rozsah měření - rozdíl mezi maximálním a minimálním údajem (hladinou hluku nebo hladinou akustického tlaku), který jsou při dané metodě měření měřicí přístroje schopny nezkresleně měřit. 16. Frekvence f - viz kmitočet. 17. Histogram - soubor údajů o časovém výskytu hladin hluku A nebo hladin akustického tlaku v sledovaném časovém úseku. Vyjadřuje se tabulkově nebo graficky. Udává obvykle četnost nebo dobu výskytu hladin v jednotlivých hladinových intervalech dynamického rozsahu měření. 18. Hladinový analyzátor - přístroj konstruovaný pro přímé měření histogramu hladin. 19. Hladinový interval - interval hladin, na který se vztahuje údaj o četnosti nebo době výskytu příslušné hladiny v histogramu hladin. 20. Hluk na pracovišti - hluk na pracovním místě nebo v pracovním prostoru nebo údaje o hlukové zátěži jednotlivce, měřené a udávané způsobem stanoveným v této metodice. 21. Hluk na pracovním místě - hodnoty hluku měřené a uváděné podle této metodiky, které se vztahují k určitému pracovnímu místu, na kterém se obsluha vyskytuje buď dlouhodobě, nebo krátkodobě. 22. Hluk pozadí - údaj zvukoměru, který není vyvolán měřeným hlukem. 23. Hluk proměnný - hluk, jehož hladina hluku A se v daném místě a ve sledovaném časovém úseku mění v závislosti na čase o více než 5 dB(A). 24. Hluk proměnný přerušovaný - proměnný hluk, měnící náhle hladinu hluku A, který je v průběhu hlučnějšího intervalu ustálený. 25. Hluk prostředí - hodnoty hladin hluku A a hladin akustického tlaku v místech pobytu lidí na pracovištích. 26. Hluk s výraznými tónovými složkami - hluk, jehož spektrum obsahuje tónové (diskrétní) složky, jejichž hladiny akustického tlaku jsou o více než 5 dB vyšší než hladiny akustického tlaku v sousedících kmitočtových oblastech, ve kterých je spektrum spojité; hluk, u něhož lze subjektivně určit výšku. 27. Hluk ustálený - hluk, jehož hladina hluku A se v daném místě a ve sledovaném časovém úseku v závislosti na čase nemění o více než 5 dB(A). 28. Hluk v pracovním prostoru - údaje o hluku na pracovišti, měřené a udávané v souladu s touto metodikou, charakterizující hlučnost v určitém blíže vymezeném prostoru pracoviště. 29. Hluk vysokofrekvenční - hluk s výraznými složkami v oblasti kmitočtů vyšších než 8 kHz; při podrobném nebo běžném měření hluku, jehož hladiny akustického tlaku v třetinooktávových pásmech o středním kmitočtu 8; 10; 12,5; 16 a 20 kHz jsou větší než hladina akustického tlaku, vypočtená odečtením 20 dB od hladiny hluku A daného hluku. Při přehledném (orientačním) měření hluku hluk, jehož hladiny akustického tlaku v oktávových pásmech o středním kmitočtu 8 a 16 kHz jsou větší než hladina akustického tlaku, vypočtená odečtením 15 dB od hladiny hluku A daného hluku. 30. Hluk zařízení - údaj o hladině akustického výkonu zařízení nebo hladině akustického tlaku v okolí zařízení, měřený takovým způsobem, aby se co nejvíce omezil vliv okolí. 31. Hluková zátěž jednotlivce - údaje o hluku, měřené a udávané podle této metodiky, charakterizující hlukovou zátěž jednotlivé osoby v průběhu pracovní směny. 32. Kmitočet (frekvence) f - počet kmitů za vteřinu; platí f =1/T Jednotkou je Hz (hertz), jehož rozměr je Hz/s (s na minus první). 33. Kmitočtové (frekvenční) pásmo - oblast kmitočtů vymezená dolním mezním kmitočtem fd a horním mezním kmitočtem fh. Charakterizuje se středním kmitočtem fs; platí fs = druhá odmocnina ze součinu fd . fh 34. Kumulativní četnost - udává, po jakou dobu jsou v průběhu sledovaného časového úseku hladina hluku A nebo hladiny akustického tlaku nižší nebo vyšší než určitá hladina. Vyjadřuje se obvykle v relativních hodnotách (procentech). 35. Maximální hladina impulsního hluku A L AImax - maximální hladina, naměřená v průběhu jednotlivých impulsů impulsního hluku s opakovací frekvencí impulsů menší než 20 Hz při dynamické charakteristice I. 36. Maximální hladina hluku A LAmax - nejvyšší naměřená hladina hluku A. 37. Měřicí místo - místo, do kterého se při měření umísťuje mikrofon. 38. Osobní dozimetr - dozimetr konstruovaný tak, aby mohl být bez nesnází použit k přímému měření hlukové zátěže jednotlivce. 39. Pole odražených vln - část prostoru, ve kterém převládají odražené zvukové vlny. 40. Pole přímých vln - část prostoru, ve kterém převládají přímé zvukové vlny (vlny přicházející přímo od zdroje hluku). 41. Povaha hluku - údaj charakterizující hluk z hlediska časového průběhu a kmitočtového složení. 42. Relativní četnost - výskyt hladin hluku nebo hladin akustického tlaku v určitém hladinovém intervalu v průběhu sledovaného časového úseku. Vyjadřuje se obvykle v procentech. 43. Špičková hladina hluku A LAPmax - největší okamžitá hodnota hladina hluku A impulsního hluku. 44. Ultrazvuk - zvuk, jehož kmitočet leží nad oblastí slyšení. V těchto směrnicích zvuk ležící v pásmu kmitočtů vymezeném oktávovým pásmem o středním kmitočtu 31,5 kHz. 45. Úzkopásmové spektrum - spektrum hladin akustického tlaku v kmitočtových pásmech užších než 1/3 oktávy. 46. Zpřesněné hodnocení hluku - hodnocení hluku podle metodických pokynu vydaných hlavním hygienikem ČSR, umožňující za určitých okolností zvýšit stanovené nejvyšší přípustné hodnoty. 47. Zvláštní hodnocení - hodnocení při řízení o udělení výjimky, závazného posudku nebo při výkonu státního zkušebnictví, nebo hodnocení za účelem odborného posouzení zdrojů, jejichž hluk výrazně (o více než 10 dB) překračuje nejvyšší přípustné emisní hodnoty hluku (hladinu akustického výkonu 100 dB(P,A) nebo hladinu hluku 80 dB(A) v místě obsluhy). § 3 Přesnost měření a hodnocení ( 1) Měření a hodnocení hluku a ultrazvuku se provádí ve 3 třídách přesnosti, jako a) podrobné měření a hodnocení - třída přesnosti I - výsledek se od skutečné hodnoty liší o méně než 0,5 dB, b) běžné měření a hodnocení - třída přesnosti II - výsledek se od skutečné hodnoty liší o méně než 3 dB, c) přehledové měření a hodnocení - třída přesnosti III - výsledek se od skutečné hodnoty liší o méně než 5dB. ( 2) V pochybnostech, zda byly dodrženy nebo překročeny nejvyšší přípustné hodnoty hluku nebo ultrazvuku, se použije přesnější metody. ( 3) Má-li být výsledek měření použit pro zvláštní nebo zpřesněné hodnocení, organizuje se měření jako podrobné nebo běžné. Část druhá MĚŘICÍ PŘÍSTROJE, JEJICH ZKOUŠENÍ a OVĚŘOVÁNÍ § 4 Měřicí přístroje ( 1) Pro běžná měření hluku a ultrazvuku se používají přístroje vyhovující ustanovením ČSN 35 6870 "Zvukoměry" o přesných zvukoměrech. Tyto zvukoměry vybavené navíc indikací přebuzení vstupních a výstupních obvodů, se používají i pro podrobná měření. ( 2) pro přehledová měření hluku a ultrazvuku se používají přístroje vyhovující ustanovením ČSN 35 6870 "Zvukoměry" o běžných zvukoměrech; při přehledových měřeních proměnného hluku lze použít i přístroje, jejichž dynamický rozsah nevyhovuje ustanovením této ČSN, je však větší než 35 dB v rozsahu kmitočtů 30 až 11000 Hz. ( 3) Přístroji uvedenými v odst. 1 a 2 lze měřit ultrazvuk za předpokladu, že horní hranice jejich kmitočtového rozsahu je vyšší než 45 kHz. ( 4) K zábraně přebuzení výstupních obvodů musí být měřicí přístroje nevybavené indikací přebuzení nastaveny tak, aby odečítaný údaj byl alespoň o 5 dB nižší než nejvyšší údaj měřidla. ( 5) Při měření hladin akustického tlaku v kmitočtových pásmech, ve kterých jsou hladiny akustického tlaku podstatně nižší než hladiny hluku A, se u přístrojů nevybavených indikací přebuzení vstupu nezvětšuje citlivost vstupu, ale zvětšuje se pouze zesílení následných vestavěných zesilovačů. § 5 Ověřování a zkoušení měřicích přístrojů ( 1) Způsobilost přístrojů k měření musí být alespoň jednou za 2 roky ověřena Československým meteorologickým ústavem nebo laboratoří určenou v dohodě s tímto ústavem 1). ( 2) Na počátku každého měření a po jeho ukončení se provádí přezkoušení přístrojů pomocí referenčního signálu. Při podrobném a běžném měření se nastavení přístroje nesmí po ukončení měření lišit od původně nastavené hodnoty o více než 0,2 dB, při přehledovém měření nesmí být rozdíl větší než 1 dB. Při podrobném a běžném měření se jako referenčního používá signálu akustického zdroje, např. pistonfonu, při přehledovém měření vestavěného zdroje elektrického signálu (poloha Ref přepínače rozsahů). ------------------------------------------------------------------ 1) ČSN 35 6870. § 6 Měřicí mikrofon a jeho použití ( 1) Není-li mikrofon měřicího přístroje všesměrový, orientuje se vždy tak, aby osa citlivosti nebo výrobcem předepsaný směr směřovaly k hlavnímu zdroji hluku. K ochraně mikrofonu v prašném nebo agresívním prostředí se používají ochranné kryty (např. kryty proti větru); vliv krytů musí být předem zjištěn a brán v úvahu při zpracování výsledků měření. ( 2) Pro měření v prostředí s vysokou relativní vlhkostí vzduchu (nad 85 %) se používají zpravidla mikrofony zvlášť upravené (silikagelová vložka apod.). ( 3) Pro podrobná měření impulsního hluku se zpravidla používají zvlášť konstruované mikrofony pro impulsní hluky; lze použít i mikrofon s průměrem membrány do 20 mm. ( 4) Pro měření vysokofrekvenčního hluku lze použít jen mikrofony, které měří hluk až do kmitočtu 20 kHz. (Výsledky se korigují podle frekvenční charakteristiky mikrofonu v této kmitočtové oblasti a v úvahu se bere i charakter zvukového pole, tj. podle přímých a odražených vln). ( 5) Pro měření ultrazvuku lze použít jen mikrofon, který měří zvuk až do kmitočtu 45 kHz. (Výsledky se korigují podle frekvenční charakteristiky mikrofonu a charakteru zvukového pole). § 7 Umístění mikrofonu ( 1) Při podrobných a běžných měřeních se mikrofon nebo měřicí přístroj s mikrofonem umísťuje na stativ nebo jiným vhodným způsobem (např. zavěšením). ( 2) Při přehledových měřeních lze měřicí přístroj s mikrofonem držet při měření v rukou. ( 3) Při umisťování mikrofonu je třeba dbát, aby mezi mikrofonem a hlavním zdrojem hluku nebyla v blízkosti (do vzdálenosti 2 m) překážka a pokud možno ani žádná osoba, a aby osoby ve vzdálenosti větší než 2 m nevytvářely hloučky. Z tohoto důvodu se jen na nezbytný počet omezuje i počet osob provádějících měření zvukoměrem, k němuž je připevněn mikrofon, i počet osob obsluhujících stroj nebo zařízení. ( 4) Mikrofon ani měřicí přístroj nesmí být při měření vystaven nadměrným otřesům, vibracím, magnetickým nebo elektrickým polím, nadměrné teplotě a vlhkosti nebo nadměrnému proudění vzduchu; přípustné hodnoty jsou stanoveny výrobcem. Překračuje-li rychlost proudění vzduchu 3 m/s, musí být měřena a uváděna v protokolu o měření zároveň s údajem, zda by mikrofon opatřen krytem proti větru; výsledky měření se v takovém případě korigují s ohledem na rychlost proudění vzduchu a druh použitého krytu. Korekce na rušivé vlivy se provádějí stejným způsobem jako korekce na hluk pozadí (§ 15) a údaj zvukoměru vyvolaný rušivým vlivem se považuje za hluk pozadí. Část třetí ÚDAJE ZJIŠŤOVANÉ A UVÁDĚNÉ PŘI MĚŘENÍ HLUKU A ULTRAZVUKU § 8 Základní údaje ( 1) V protokolu o měření se kromě údajů zjištěných měřením především uvede a) zda se provádělo měření hluku nebo ultrazvuku, b) způsob měření, tj. zda se měření provádělo jako měření na pracovních místech, v pracovním prostoru, jako měření hlukové nebo ultrazvukové zátěže jednotlivce nebo jako měření kombinované, c) přesnost použité měřicí metody, d) popis měřicích míst, tvaru, velikosti prostoru, akustických úprav, překážek ovlivňujících šíření hluku apod. ( 2) Na jednotlivých měřicích místech se zjišťují údaje o povaze, charakteru a době působení hluku nebo ultrazvuku a údaje o pobytu osob a druhu činnosti, kterou tyto osoby vykonávají, a některé další údaje. § 9 Povaha hluku ( 1) U kluku se zjišťuje jeho povaha, tj. zda jde o hluk ustálený, proměnný nebo impulsní; u impulsního hluku se zároveň zjišťuje, zda opakovací frekvence impulsů je větší nebo menší než 20 Hz. ( 2) U kluku ustáleného, proměnného a impulsního s opakovací frekvencí impulsů větší než 20 Hz se zjišťuje, zda jde či nejde o hluk vysokofrekvenční, tj. o hluk s výraznými složkami o kmitočtu vyšším než 8 kHz. U hluku ustáleného a proměnného se taká zjišťuje, zda hluk má nebo nemá tónový charakter. § 10 Fyzikální charakter hluku a ultrazvuku ( 1) Údaje, kterými se hluk nebo ultrazvuk charakterizují z hlediska fyzikálního, závisí na povaze hluku a přesnosti použité metody měření a hodnocení. ( 2) Ustálený hluk se vyjadřuje ekvivalentní hladinou hluku A a číslem třídy hluku N. Při podrobném a běžném měření a hodnocení se udávají též průměrné hladiny akustického tlaku v oktávových pásmech o středním kmitočtu 31,5 až 8 000 Hz. ( 3) Proměnný hluk se vyjadřuje a) při podrobném a běžném měření a hodnocení ekvivalentní hladinou hluku A a histogramem hladin hluku A; pro účely zvláštního hodnocení se udávají také průměrné hladiny akustického tlaku v oktávových pásmech o středním kmitočtu 31,5 až 8 000 Hz. Pro účely zpřesněného hodnocení proměnného hluku přerušovaného se tento hluk vyjadřuje ekvivalentní hladinou hluku A v průběhu hlučných intervalů, ekvivalentní hladinou hluku A v průběhu méně hlučných intervalů a údaji o době jejich trvání a rozložení v průběhu směny; u proměnného přerušovaného vysokofrekvenčního hluku se uvádějí ještě hladiny akustického tlaku v třetinooktávových pásmech o středním kmitočtu 8; 10; 12,5; 16 a 20 kHz v průběhu hlučných a méně hlučných intervalů; b) při přehledovém měření a hodnocení ekvivalentní hladinou hluku A a dynamikou hladiny hluku A, tj. minimální a maximální hladinou hluku A. ( 4) Impulsní hluk s opakovací frekvencí impulsů větší než 20 Hz se vyjadřuje a) při podrobném a běžném měření a hodnocení ekvivalentní hladinou hluku A při dynamické charakteristice I a histogramem hladin hluku AI; pro účely zvláštního hodnocení se udávají také průměrné hladiny akustického tlaku v oktávových pásmech o středním kmitočtu 31,5 až 8 000 Hz; b) při přehledovém měření a hodnocení ekvivalentní hladinou hluku AI a dynamikou hladin hluku AI, tj. minimální a maximální hladinou hluku AI. ( 5) Impulsní hluk s opakovací frekvencí impulsů menší než 20 Hz se vyjadřuje průměrnou maximální hladinou hluku A při dynamické charakteristice I vždy; při podrobném a běžném měření a hodnocení dále průměrnou špičkovou hladinou hluku A nebo průměrnou špičkovou hodnotou akustického tlaku A, která se při podrobném měření doplní ještě typickými záznamy časového průběhu okamžitých hodnot hladiny hluku A nebo akustického tlaku A; při přehledovém měření a hodnocení dále průměrnou hladinou hluku A při dynamické charakteristice S. ( 6) Vysokofrekvenční hluk ustálený, proměnný nebo impulsní s opakovací frekvencí impulsů větší než 20 Hz se při podrobném a běžném měření a hodnocení, kromě údajů uvedených v odstavci 2 a 4, vyjadřuje též průměrnými hladinami akustického tlaku v třetinooktávových pásmech o středním kmitočtu 8; 10; 12,5; 16 a 20 kHz a při přehledovém měření a hodnocení průměrnými hladinami akustického tlaku v oktávových pásmech o středním kmitočtu 8 a 16 kHz. ( 7) Ultrazvuk se při podrobném a běžném měření a hodnocení vyjadřuje průměrnými hladinami akustického tlaku v třetinooktávových pásmech o středním kmitočtu 25; 31,5; 40 kHz a při přehledovém měření a hodnocení průměrnou hladinou akustického tlaku v oktávovém pásmu o středním kmitočtu 31,5 kHz. § 11 Doba působení hluku ( 1) Doba trvání hluku nebo ultrazvuku a doba pobytu pracovníků v hluku nebo ultrazvuku v průběhu směny se zjišťují na všech měřicích místech. ( 2) U impulsního hluku s opakovací frekvencí impulsů menší než 20 Hz se zjišťuje celková doba trvání impulsního hluku jako součet dob trvání jednotlivých impulsů. ( 3) U proměnného hluku přerušovaného se pro účely zpřesněného hodnocení zjišťují také doby trvání hlučných a méně hlučných intervalů a jejich rozložení v průběhu směny. ( 4) Druh činnosti pracovníků na pracovních místech nebo v pracovních prostorech se zjišťuje podle skupin uvedených v tabulce 1 přílohy k vyhlášce. § 12 Další údaje Jako další údaj pro hodnocení se zjišťují a v protokole uvádějí a) nejvýznamnější zdroje hluku na pracovních místech a v pracovním prostoru, b) charakter zvukového pole (pole přímých vln, pole odražených vln nebo pole smíšené), c) situování pracoviště (v uzavřeném, polouzavřeném nebo otevřeném prostoru), d) výskyt jiných škodlivin. Část čtvrtá MĚŘENÍ HLUKU A ULTRAZVUKU § 13 Určení způsobu měření ( 1) Způsob měření hluku nebo ultrazvuku (provádění měření na pracovních místech, v pracovním prostoru nebo měření hlukové anebo ultrazvukové zátěže jednotlivce, popř. měření kombinovaného) se určí po prohlídce pracovních míst a pracovních prostor. Pokud se měření organizuje jako kombinované, měří se v části pracoviště hluk v pracovním prostoru a v jiné části hluk na pracovních místech, popř. přímo hluková zátěž jednotlivce. ( 2) Měření na pracovních místech se zvolí zejména tam, kde pracovníci na pracovních místech setrvávají delší dobu a povaha a hodnoty hluku nebo ultrazvuku jsou na jednotlivých pracovních místech odlišné (různorodé zdroje) a v případech, kde se měření provádí za účelem hodnocení zdrojů hluku nebo ultrazvuku. ( 3) Měření v pracovním prostoru se zvolí zejména tam, kde pracovníci při práci často přecházejí a mění pracovní místa a hodnoty hluku nebo ultrazvuku se na jednotlivých místech příliš neliší. ( 4) Měření hlukové nebo ultrazvukové zátěže jednotlivce se zvolí zejména tehdy, jestliže pracovníci při práci často mění pracovní místa a hodnoty hluku nebo ultrazvuku se na jednotlivých pracovních místech značně liší. Hluková nebo ultrazvuková zátěž jednotlivce se měří buď přímo (pomocí osobního dozimetru) nebo nepřímo (měřením hluku nebo ultrazvuku a doby pobytu pracovníků na jednotlivých pracovních místech nebo v jednotlivých pracovních prostorech). § 14 Volba měřicích míst ( 1) Měřicí místa se volí tak, aby odpovídala poloze hlavy pracovníků. Provádí-li se měření bez přítomnosti pracovníků, zvolí se měřicí místo ve výšce 150 cm na podlahou na pracovištích, kde se pracuje vstoje, a ve výšce 70 cm na sedadlem na pracovištích, kde se pracuje vsedě. Při měření za přítomnosti pracovníků se volí měřicí místo ve vzdálenosti 20 cm od ucha těchto osob na straně bližší k hlavnímu zdroji hluku. ( 2) Při podrobném nebo běžném měření v pracovním prostoru se zvolí 5 až 10 měřicích míst rovnoměrně rozložených po pracovním prostoru; za měřicí místa se volí taková místa, kde se pracovníci nejdéle zdržují nebo která jsou typické pro pohyb pracovníků v pracovním prostoru. ( 3) Při přehledovém měření v pracovním prostoru se zpravidla zvolí jen 2 měřicí místa situovaná obdobně, jako při podrobném nebo běžném měření. ( 4) Při přímém měření hlukové nebo ultrazvukové zátěže jednotlivce se mikrofon pomocí držáku k přilbě nebo na zvláštní nosnou konstrukci tak, aby by vzdálen 20 cm od ucha pracovníka a aby byla hlavní osa citlivosti orientována dopředu. ( 5) Při běžném a přehledovém přímém měření hlukové zátěže jednotlivce lze použít osobního dozimetru s vestavěným mikrofonem. Dozimetr se zpravidla umisťuje do levé horní vnější kapsy pracovního oděvu způsobem doporučeným výrobcem. Podrobná měření hlukové zátěže se pomocí osobního dozimetru neprovádějí. § 15 Přezkoušení hluku pozadí ( 1) Hluk pozadí se měří před vlastním měřením hluku nebo ultrazvuku; měří se na stejných měřicích místech a ve stejných veličinách jako hluk nebo ultrazvuk na pracovištích. Měření hluku pozadí se neprovádí, je-li zřejmé, že hluk pozadí bude podstatně (o více než 10 dB) nižší než měřený hluk a technologické důvody nedovolují zastavení stroje a zařízení. ( 2) Je-li rozdíl mezi hlukem na pracovišti a hlukem pozadí větší než 10 dB, neovlivňuje hluk pozadí měřenou hodnot; je-li rozdíl 4-6 dB, odečtou se od změřených hladin hluku 2 dB, je-li rozdíl 6-9 dB, odečte se od změřených hladin hluku 1 dB. ( 3) Je-li hluk pozadí nižší o méně nežli 4 dB než hluk nebo ultrazvuk na pracovištích, nelze posoudit vliv hluku pozadí na výsledky, a proto není možno použít výsledky pro hodnocení. § 16 Zjišťování povahy hluku ( 1) Povaha hluku z hlediska jeho časového průběhu a kmitočtového složení se zjistí krátkodobým orientačním měřením a subjektivním posouzením na jednotlivých měřicích místech. Přesnost zjišťování povahy hluku může být o třídu nižší než přesnost měření. ( 2) Zjištění, zda jde o hluk ustálený nebo proměnný, se provádí měřením průběhu hladiny hluku A v čase při dynamické charakteristice F ("Fast" - "Rychle"). ( 3) Zjištění, zda jde o hluk vysokofrekvenční, se provádí a) při podrobném a běžném měření opakovaným střídavým měřením hladiny hluku A a hladin akustického tlaku v třetinooktávových pásmech o středním kmitočtu 8; 10; 12,5; 16 a 20 kHz, b) při přehledovém měření opakovaným střídavým měřením hladiny hluku A a hladin akustického tlaku v oktávových pásmech o středním kmitočtu 8 a 16 kHz. ( 4) Zjištění, zda má hluk tónový charakteru se provádí a) při podrobném měření jednorázovým nebo opakovaným změřením úzkopásmového spektra hluku, které je pro dané místo typické, b) při běžném a přehledovém měření subjektivním posouzením. ( 5) Zjištění, zda je o hluk impulsní, se provádí a) při podrobném měření změřením průběhu okamžitých hodnot hladin hluku A nebo akustického tlaku A v typických okamžicích (např. pomocí osciloskopu s paměťovou obrazovkou nebo obrazovkou s dlouhou dobu dosvitu). Ukáže-li měření, že jde o hluk impulsní, určí se ze záznamu zároveň, zda je opakovací frekvence impulsů větší nebo menší než 20 Hz, b) při běžném měření změřením maximální hladiny hluku A při dynamické charakteristice měřidla I a S střídavě několikrát za sebou; za impulsní se hluk považuje, je-li rozdíl mezi naměřenými hodnotami (L AI - L AS) větší než 5 dB. Ukáže-li měření, že jde o hluk impulsní určí se zároveň, zda je opakovací frekvence impulsů větší nebo menší než 20 Hz; určení se provede podle údajů o zdroji hluku (počet úderů apod.) a o akustických vlastnostech prostoru (době dozvuku apod.), c) při přehledovém měření subjektivním posouzením; opakovací frekvence impulsů se posuzuje podle údajů o zdroji hluku a akustických vlastnostech prostoru. § 17 Měření ustáleného hluku ( 1) Při podrobném měření ustáleného hluku se měří alespoň desetkrát v intervalech rovnoměrně rozložených v průběhu směny nebo technologického cyklu hladinu hluku A a hladiny akustického tlaku v oktávových pásmech o středním kmitočtu 31,5 až 8 000 Hz při dynamické charakteristice měřidla F. ( 2) Při běžném měření ustáleného hluku se měří v průběhu směny, technologického cyklu nebo doby trvání hluku alespoň desetkrát hladina hluku A a alespoň třikrát hladiny akustického tlaku v oktávových pásmech o středním kmitočtu 31,5 až 8 000 Hz při dynamické charakteristice měřidla F. ( 3) Při přehledovém měření ustáleného hluku se měří alespoň třikrát v průběhu směny, technologického cyklu nebo doby trvání hluku hladina hluku A při dynamické charakteristice měřidla F. ( 4) Při podrobném nebo běžném měření ustáleného vysokofrekvenčního hluku se kromě údajů podle odst. 1, popř. 2 měří ve stejných časových intervalech a počtech ještě hladiny akustického tlaku v třetinooktávových pásmech o středním kmitočtu 8; 10; 12,5; 16 a 20 kHz při dynamické charakteristice měřidla F. ( 5) Při přehledovém měření ustáleného vysokofrekvenčního hluku se kromě údajů podle odst. 3 měří ve stejných časových intervalech a počtech ještě hladiny akustického tlaku v oktávových pásmech o středním kmitočtu 8 a 16 kHz při dynamické charakteristice měřidla F. § 18 Měření proměnného hluku ( 1) Při podrobném měření proměnného hluku se nejméně v pěti časových úsecích rovnoměrně rozložených v průběhu směny, technologického cyklu nebo doby trvání hluku měří hladiny hluku A při dynamické charakteristice F. Počet odečtů musí být větší než 50é a celková doba měření, tj. součet dob trvání měřicích intervalů, musí být delší než desetina směny, doby technologického cyklu nebo doby trvání hluku. Měří se za použití hladinového analyzátoru, dozimetru, zapisovače nebo obdobného přístroje. Přímé odečítání hladin hluku A ze zvukoměru se při podrobném měření nepřipouští. Přednostně se volí frekvence odečtů 1 Hz. Při použití hladinového analyzátoru nebo dozimetru nesmí být hladinový interval širší než 5 dB (nejvýše 0,2 % odečtů smí ležet na dynamickým rozsahem měření a nejvýše 10 % odečtů pod dynamickým rozsahem měření). ( 2) Při běžném měření proměnného hluku se nejméně ve třech časových úsecích rozložených v průběhu směny, technologického cyklu nebo doby trvání hluku měří v pravidelných intervalech hladina hluku A při dynamické charakteristice F nebo S. Počet odečtů musí být větší než 100 a celková doba měření, tj. součet dob trvání měřicích intervalů, musí být větší než 3 % doby směny, doby technologického cyklu nebo doby trvání hluku. Při použití hladinového analyzátoru nebo dozimetru nesmí být hladinový interval širší než 5 dB (nejvýše 1 % odečtů smí ležet nad dynamickým rozsahem měření a nejvýše 10 % odečtů pod dynamickým rozsahem měření). ( 3) Při přehledovém měření proměnného hluku se jednorázově po dobu trvající nejméně 1 % doby směny, technologického cyklu nebo doby trvání hluku měří v pravidelných intervalech hladina hluku A při dynamické charakteristice S. Počet odečtů musí být větší než 100. Měření musí být provedeno v době, kdy je v daném měřicím místě typická hluková situace. ( 4) Při podrobném měření proměnného vysokofrekvenčního hluku se kromě měření hladiny hluku A podle odst. 1 měří ve třech časových intervalech hladiny akustického tlaku v třetinooktávových pásmech o středním kmitočtu 8;10; 12,5; 16 a 20 kHz při dynamické charakteristice F nebo S. Celkový počet odečtů každé z hladin akustického tlaku musí být větší než 100 a celková doba měření, tj. součet měřicích intervalů, musí být delší než 3 % doby trvání směny, technologického cyklu nebo doby trvání hluku. Při použití hladinového analyzátoru nebo dozimetru nesmí být hladinový interval větší než 5 dB a nad rozsahem měření smí ležet nejvýše 1 % odečtů. ( 5) Při běžném měření proměnného vysokofrekvenčního hluku se kromě měření hladiny hluku A podle odst. 2 měří jednorázově po dobu trvající nejméně 1 % doby směny, technologického cyklu nebo doby trvání hluku v pravidelných intervalech hladiny akustického tlaku v třetinooktávových pásmech o středním kmitočtu 8; 10; 12,5; 16 a 20 kHz při dynamické charakteristice F nebo S. Počet odečtů každé z hladin akustického tlaku musí být větší než 100. Měření musí být provedeno v době, kdy je v daném měřicím místě typická hluková situace. Při použití hladinového analyzátoru nebo dozimetru nesmí být hladinový interval větší než 5 dB a nad rozsahem měření smí ležet nejvýše 1 % odečtů. ( 6) Při přehledovém měření proměnného vysokofrekvenčního hluku se kromě měření hladiny hluku A podle odst. 3 měří jednorázově po dobu trvající nejméně 1 % doby směny, technologického cyklu nebo doby trvání hluku v pravidelných intervalech hladiny akustického tlaku v oktávových pásmech o středním kmitočtu 8 a 16 kHz při dynamické charakteristice F nebo S. Počet odečtů musí být větší než 100. Měření musí být provedeno v době, kdy je v daném měřicím místě typická hluková situace. Při použití hladinového analyzátoru nebo dozimetru nesmí být hladinový interval větší než 5 dB a nad rozsahem měření smí ležet nejvýše 1 % odečtů. § 19 Měření proměnného hluku pro účely zvláštního hodnocení ( 1) Pro účely zvláštního hodnocení se podrobná nebo běžná měření proměnného hluku (§ 18 odst. 1 a 2) doplňují měřením hladin akustického tlaku v oktávových pásmech o středním kmitočtu 31,5 až 8 000 Hz. ( 2) Při podrobném měření se doplňující měření provádí ve třech časových úsecích; celkový počet odečtů každé z hladin akustického tlaku musí být větší než 100 a celková doba měření, tj. součet měřicích intervalů, musí být delší než 3 % doby trvání směny, technologického cyklu nebo doby trvání hluku. Při použití hladinového analyzátoru nebo dozimetru nesmí být hladinový interval větší než 5 dB a nad rozsahem měření smí ležet nejvýše 1 % odečtů. ( 3) Při běžném měření se doplňující měření provádí jednorázově po dobu trvající nejméně 1 % doby směny, technologického cyklu nebo doby trvání hluku; měří se v pravidelných intervalech při dynamické charakteristice F nebo S. Počet odečtů každé z hladin akustického tlaku musí být větší než 100. Měření musí být provedeno v době, kdy je v daném měřicím místě typická hluková situace. Při použití hladinového analyzátoru nebo dozimetru nesmí být hladinový interval větší než 5dB a nad rozsahem měření smí ležet nejvýše 1 % odečtů. ( 4) Při podrobném měření proměnného hluku přerušovaného se provádí, jde-li o hluk přerušovaný vysokofrekvenční, měření hluku ustáleného v průběhu hlučného intervalu podle § 17 odst. 1 nebo 4 a měření hluku ustáleného nebo proměnného v průběhu méně hlučného intervalu podle § 18 odst. 1 nebo 4. Měří se zároveň doby trvání hlučných a méně hlučných intervalů a zjišťuje se rozložení hlučných intervalů v průběhu směny technologického cyklu nebo doby trvání hluku. ( 5) Při běžném měření proměnného hluku přerušovaného se provádí, jde-li o hluk vysokofrekvenční, měření hluku ustáleného v průběhu hlučného intervalu podle § 17 odst. 2 nebo 4 a měření hluku ustáleného nebo proměnného v průběhu méně hlučného intervalu podle § 18 odst. 2 nebo 5. Měří se zároveň doby trvání hlučných a méně hlučných intervalů a zjišťuje se rozložení hlučných intervalů v průběhu směny, technologického cyklu nebo doby trvání hluku. § 20 Měření impulsního hluku s opakovací frekvencí impulsů větší než 20 Hz ( 1) Impulsní hluk se měří obdobně jako hluk ustálený nebo proměnný, avšak při měření hladiny hluku A a hladin akustického tlaku je dynamická charakteristika měřidla nastavena na I. ( 2) Přehledové měření impulsního hluku je možno provádět při dynamické charakteristice F a stanovit hladiny hluku A nebo hladiny akustického tlaku při dynamické charakteristice I připočtením 5 dB. § 21 Měření hluku impulsního s opakovací frekvencí impulsů menší než 20 Hz ( 1) Při podrobném měření impulsního hluku se zaznamená průběh okamžitých hodnot hladin hluku A nebo akustického tlaku A impulsního hluku (např. pomoci osciloskopu s paměťovou obrazovkou) v typických časových úsecích. Měří se dále maximální hladiny hluku A při dynamické charakteristice I nejméně pětkrát v průběhu směny, technologického cyklu nebo doby trvání hluku. Při počtu impulsů menším než 100 za směnu se maximální hladina hluku AI změří nejméně z 10 % celkového počtu impulsů, při počtu impulsů v rozmezí 100 až 500 za směnu nejméně u 3 % z celkového počtu impulsů a při počtu impulsů větším než 500 za směnu nejméně u 20 impulsů. ( 2) Při běžném měření impulsního hluku se měří maximální hladiny hluku A při dynamické charakteristice měřidla I a S a jsou-li rozdíly mezi těmito hladinami L AI - L AS větší než 10 dB, měří se též špičková hladina hluku A. Při počtu impulsů větším než 100 za směnu se změří nejméně 10 % impulsů, při počtu impulsů v rozmezí 100 až 500 za směnu se změří nejméně 3 % impulsů a při počtu impulsů větším než 500 za směnu se takto změří nejméně 20 impulsů. ( 3) Při přehledovém měření impulsního hluku se měří maximální hladiny hluku A při dynamické charakteristice měřidla I a S; při počtu impulsů menším než 50 za směnu se změří 20 % z celkového počtu impulsů a při počtu impulsů za směnu větším než 50 % se měří nejméně desetkrát. Při tomto měření je možno maximální hladinu hluku A při dynamické charakteristice I určit připočtením 5 dB k maximální hladině hluku A při dynamické charakteristice F. § 22 Měření ultrazvuku ( 1) Při podrobném měření ultrazvuku se nejméně v pěti časových úsecích rovnoměrně rozložených v průběhu směny, technologického cyklu nebo doby trvání ultrazvuku měří v pravidelných intervalech hladiny akustického tlaku v třetinooktávových pásmech o středním kmitočtu 25; 31,5 a 40 kHz při dynamické charakteristice F. Celkový počet odečtů musí být větší než 500 a celková doba měření, tj. součet dob trvání měřicích intervalům, musí být delší než 10 % doby směny, doby technologického cyklu nebo doby trvání ultrazvuku. ( 2) Při běžném měření ultrazvuku se nejméně ve třech časových úsecích rozložených v průběhu směny, technologického cyklu nebo doby trvání ultrazvuku měří v pravidelných intervalech hladiny akustického tlaku v třetinooktávových pásmech o střední kmitočtu 25; 31,5 a 40 kHz při dynamické charakteristice F. Celkový počet odečtů musí být větší než 100 a celková doba měření, tj. součet dob trvání měřicích intervalů, musí být delší než 3 % doby směny, technologického cyklu nebo doby trvání ultrazvuku. ( 3) Při přehledovém měření ultrazvuku se jednorázově po dobu trvající nejméně 1 % doby směny, technologického cyklu nebo doby trvání hluku měří v pravidelných intervalech hladina akustického tlaku v oktávovém pásmu o středním kmitočtu 31,5 kHz při dynamické charakteristice F. Celkový počet odečtů musí být větší než 100. Měření musí být provedeno v době, kdy je v daném měřicím místě typická situace z hlediska výskytu ultrazvuku. § 23 Měření doby působení hluku ( 1) Při podrobném měření se doby trvání hluku nebo ultrazvuku a doby pobytu pracovníků na jednotlivých pracovních místech nebo pracovních prostorech měří v průběhu celé jedné směny; při přímém měření hlukové zátěže se měří po celou dobu trvání směny. ( 2) Při běžném měření se pobyt pracovníků a doba trvání hluku nebo ultrazvuku na jednotlivých měřicích nebo pracovních místech nebo v pracovních prostorech měří alespoň v pěti časových úsecích v průběhu směny nebo technologického cyklu. Celková doba těchto časových úseků musí být větší než 10 % pracovní směny. Při přímém měření hlukové zátěže jednotlivce musí celková doba měření být delší než 10 % pracovní směny. Měřením se musí zachytit všechny typické situace. ( 3) Při přehledovém měření se při zjišťování doby působení hluku (doby pobytu nebo trvání hluku) vychází z údajů zodpovědných vedoucích pracovníků příslušného pracoviště (mistrů, vedoucích pracovníků, technologů). ( 4) Doba trvání impulsního hluku s opakovací frekvencí impulsů menší než 20 Hz se zjišťuje podle § 21 a 31. ( 5) U proměnného hluku přerušovaného se při měření za účelem zpřesněného hodnocení měří doby trvání hlučných a méně hlučných intervalů a jejich rozložení v průběhu směny. Při podrobném měření se měření provádí v průběhu celé směny. Při běžném měření se měří alespoň v pěti časových úsecích, jejichž celková délka musí být větší než 10 % doby trvání směny. Při přehledovém měření se vychází z údajů odpovědných pracovníků na příslušném pracovišti. § 24 Zjišťování druhu vykonávané činnosti ( 1) Při podrobném měření hluku provádí zjišťování a hodnocení druhu činnosti vykonávané na pracovních místech nebo v pracovních prostorech pracovník hygienické služby, zpravidla lékař, na základě vlastního podrobného průzkumu. ( 2) Při běžném měření zjišťuje a hodnotí druh činnosti vykonávané na pracovních místech nebo v pracovních prostorech pracovník hygienické služby na základě osobní prohlídky příslušných pracovních míst nebo pracovních prostorů. ( 3) Při přehledovém měření zjišťují druh činnosti lidí na pracovních místech nebo v pracovních prostorech osoby, které provádějí měření hluku. Zjišťují při tom zejména údaje o profesi a kvalifikaci osob pracujících na hlučných pracovních místech nebo v hlučných pracovních prostorech, a dále pak údaje o podílu duševní činnosti lidí při práci, zejména se zřetelem k využívání paměti, o stupni soustředění nutnosti dorozumívání, sledování okolí sluchem a další údaje. Tyto údaje se zjišťují a zaznamenávají vždy, tj. nezávisle na tom, zda se provádí samostatný rozbor druhu vykonávané činnosti podle odst. 1 a 2. Část pátá ZPRACOVÁNÍ VÝSLEDKŮ MĚŘENÍ § 25 Obecné zásady pro zpracování výsledků měření ( 1) Při zpracování výsledků měření se nejprve zpracují výsledky měření na jednotlivých měřicích místech, zejména údaje o povaze, fyzikálním charakteru a době trvání hluku nebo ultrazvuku, a údaje o době pobytu a druhu vykonávané činnosti osob; vypočtou se průměrné nebo ekvivalentní hladiny hluku A, průměrné hladiny akustického tlaku, průměrné maximální hladiny hluku AI hluku impulsního, průměrné doby trvání hluku a doby pobytu osob, celková doba trvání impulsního hluku s opakovací frekvencí impulsů menší než 20 Hz, a shrnou se údaje o druhu vykonávané činnosti. ( 2) Mění-li se povaha hluku v určitém měřicím místě v průběhu směny, vypočtou se průměrné a ekvivalentní hladiny a doby působení pro jednotlivé povahy hluku, vyskytující se v daném měřicím místě, a potom se z údajů o hluku ustáleném, proměnném a impulsním s opakovací frekvencí impulsů větší než 20 Hz vypočtou průměrné a ekvivalentní hladiny pro příslušné měřicí místo a celková doba působení tohoto hluku v průběhu směny. Impulsní hluk s opakovací frekvencí impulsů menší než 20 Hz se hodnotí samostatně. ( 3) Ze zpracovaných výsledků měření na jednotlivých měřicích místech se vypočtou údaje o hluku nebo ultrazvuku na pracovním místě nebo v pracovním prostoru nebo údaje o hlukové nebo ultrazvukové zátěži jednotlivce; zároveň se uvedou údaje o druhu vykonávané činnosti. ( 4) Je-li hluk na pracovním místě nebo v pracovním prostoru ustálený nebo jde-li o měření hlukové zátěže jednotlivce ustáleným hlukem, vypočtou se z hodnot zpracovaných podle odst. 1 ještě čísla třídy hluku N. ( 5) Je-li hluk na pracovním místě, v pracovním prostoru nebo při měření hlukové zátěže jednotlivce proměnný nebo impulsní s opakovací frekvencí impulsů větší než 20 Hz a provádělo-li se měření pro účely zvláštního hodnocení, vypočtou se z hodnot zpracovaných podle odst. 1 ještě čísla třídy hluku N na pracovním místě, v pracovním prostoru nebo hlukové zátěže jednotlivce. ( 6) Je-li hluk na pracovním místě, v pracovním prostoru nebo při měření hlukové zátěže jednotlivce proměnný přerušovaný a měření se provádělo pro účely zpřesněného hodnocení proměnného hluku přerušovaného, vypočítají se kromě hodnot uvedených v odst. I ještě průměrné hladiny hluku A a průměrné hladiny akustického tlaku v průběhu jednotlivých hlučných a méně hlučných intervalů a shrnou se údaje o době trvání hlučných a méně hlučných intervalů a jejich rozložení v průběhu směny. § 26 Výpočet průměrných hladin ( 1) U hluku ustáleného se průměrné hladiny hluku nebo hladiny akustického tlaku vypočítávají tzv. aritmetickým průměrováním hladin podle vztahu 1 n L = ---   Li, n i=1 kde L je průměrná hladina hluku nebo hladina akustického tlaku, n celkový počet naměřených údajů (hladin) Li i-tá naměřená hladina. ( 2) U hluku proměnného se průměrné hladiny hluku nebo hladiny akustického tlaku vypočítávají tzv. energetickým průměrováním (tj. na základě výpočtu průměrné intenzity hluku nebo střední kvadratické hodnoty akustického tlaku) podle vztahu 1 n L = 10 log ---   0,1Li-tá mocnina 10, n i=1 Symboly v uvedeném vztahu jsou stejné jako v odst. 1. 0,1Li-tá mocnina 10 vyjadřuje algoritmus hodnoty, kterou získáme, vydělíme-li příslušnou hladinu deseti. Např. pro 60dB je výraz 0,1 L roven 6 a 0,1L-tá mocnina 10 je pak rovno 1 000 000. ( 3) Jsou-li známy doby trvání jednotlivých hladin hluku nebo hladin akustického tlaku, vypočte se průměrná hladina podle vztahu 1 n L = 10 log --------   Tau i . 0,1Li-tá mocnina 10 n i=1   Tau i i=1 kde L je průměrná hladina hluku nebo hladina akustického tlaku, Li i-tá naměřená hladina Tau i doba trvání i-té naměřené hladiny n celkový počet údajů o hladinách hluku nebo hladinách akustického tlaku. ( 4) Z údajů o rozložení hladin hluku nebo hladin akustického tlaku v čase, získaných např. při měření pomocí hladinového analyzátoru nebo dozimetru, tj. z histogramu hladin, se průměrné hladiny hluku nebo hladiny akustického tlaku vypočtou podle vztahu 1 n L = 10 log --------   fi . 0,1Li-tá mocnina 10, n i=1   fi i=1 kde L je průměrná hladina hluku nebo hladina akustického tlaku, Li střední hladina i-tého hladinového intervalu, fi míra časového výskytu hladin v i-tém časovém intervalu (tj. např. absolutní nebo relativní četnost výskytu i-té hladiny), n celkový počet hladinových intervalů v rozsahu měření. Střední hladina hladinového intervalu Li se vypočte podle vztahu 0,1Ld mocnina 10 + 0,1Lh mocnina 10 Li = 10 log ----------------------------------- , 2 kde Ld je dolní hranice hladinového intervalu, lh horní hranice hladinového intervalu. Údaje o střední hladině hladinového intervalu se zaokrouhlí na desetiny decibelu. ( 5) Průměrné maximální hladiny hluku impulsního se vypočtou podle stejných vztahů (odst. 1, 2, 4). ( 6) Vypočtené průměrné hladiny se zaokrouhlují při podrobném a běžném měření na desetiny decibelu, při přehledovém měření na poloviny decibelu. § 27 Výpočet ekvivalentních hladin hluku A ( 1) Údaje o ekvivalentní hladině hluku A reprezentují určitou dávku akustické energie, a proto musí být vždy doplněny údajem o časovém úseku, pro který byla příslušná hladina vypočtena; údaje se zaokrouhlují na desetiny decibelu. ( 2) Pro dobu působení hluku ustáleného, proměnného nebo impulsního s opakovací frekvencí impulsů větší než 20 Hz v určitém měřicím místě se údaj o ekvivalentní hladině hluku A číselně shoduje s údajem o průměrné hladině hluku A pro hluk příslušné povahy. ( 3) Ekvivalentní hladina hluku A nebo AI se zpravidla počítá z histogramu rozložení hladin hluku A v čase podle vztahu 1 n LAeq = 10 log --------------   fi . 0,1Li-tá mocnina 10 n i=1   fi i=1 kde Laeq je ekvivalentní hladina hluku A, Li střední hladina i-tého hladinového intervalu, fi míra časového výskytu hladin v i-tém časovém intervalu (tj. např. absolutní nebo relativní četnost výskytu hladin nebo doba trvání hladiny v i-tém intervalu), n celkový počet hladinových intervalů v rozsahu měření, nebo přímo z jednotlivých naměřených hladin hluku A podle vztahu 1 n LAeq = 10 log -------   0,1 Li-tá mocnina 10, n i=1 kde LAeq je ekvivalentní hladina hluku A, Li i-tá naměřená hladina n celkový počet naměřených údajů (hladin). ( 4) Při výpočtu ekvivalentní hladiny hluku A z histogramu hladin se střední hladina i-tého hladinového intervalu Li vypočte podle vztahu 0,1Ld mocnina 10 + 0,1Lh mocnina 10 Li = 10 log ----------------------------------- 2 kde Li je střední hladina i-tého hladinového intervalu, Ld dolní hranice hladinového intervalu, Lh horní hranice hladinového intervalu. Údaj o střední hladině hladinového intervalu se zaokrouhluje na desetiny decibelu. ( 5) Pro impulsní hluk s opakovací frekvencí impulsů menší než 20 Hz se ekvivalentní hladiny hluku A nevypočítávají. ( 6) Údaj o ekvivalentní hladině hluku A je často nutno přepočítávat pro jiný časový úsek (např. pro 8 hodin). Děje se tak podle vztahu Tau2 LAeq1 = 10 log ------- 0,1LAeq2-tá mocnina 10, Tau1 kde LAeq1 je ekvivalentní hladina pro dobu působení Tau1, LAeq2 ekvivalentní hladina pro dobu působení Tau2. § 28 Ustálený hluk ( 1) Při zpracování výsledků podrobných a běžných měření ustáleného hluku se vypočte průměrná hladina hluku A a průměrné hladiny akustického tlaku v oktávových pásmech o středním kmitočtu 31,5 až 8 000Hz. Jde-li o hluk ustálený vysokofrekvenční, vypočtou se též průměrné hladiny akustického tlaku v třetinooktávových pásmech o středním kmitočtu 8;10; 12,5; 16 a 20 kHz. ( 2) Při zpracovávání výsledků přehledových měření ustáleného hluku se vypočte průměrná hladina hluku A. Jde-li o hluk ustálený vysokofrekvenční, vypočtou se ještě průměrné hladiny akustického tlaku v oktávových pásmech o středním kmitočtu 8 a 16 kHz. § 29 Proměnný hluk ( 1) Při zpracovávání výsledků podrobných a běžných měření proměnného hluku se nejprve sestaví histogram rozložení hladin hluku A. Šířka hladinového intervalu přitom nesmí být větší než 5 dB. Na základě histogramu se potom vypočte ekvivalentní hladina hluku A pro dobu trvání proměnného hluku (§ 27 odst. 3 a 4). Jde-li o hluk proměnný vysokofrekvenční, vypočtou se stejným způsobem histogramy hladin akustického tlaku v třetinooktávových pásmech o středním kmitočtu 8; 10; 12,5; 16 a 20 kHz a příslušné průměrné hladiny akustického tlaku (§ 26 odst. 1 až 4). Jde-li o měření proměnného hluku pro účely zvláštního hodnocení, vypočtou se stejným způsobem též histogramy hladin akustického tlaku v oktávových pásmech o středním kmitočtu 31,5 až 8 000 Hz a příslušné průměrné hladiny akustického tlaku (§ 26 odst. 1 až 4). ( 2) Při zpracovávání výsledků přehledových měření se vypočte ekvivalentní hladina hluku A buď přímo z naměřených hladin hluku A, nebo z histogramu hladin hluku A (§ 27 odst. 3 a 4), a dynamika hluku jako rozdíl mezi maximální a minimální naměřenou hladinou hluku A. Jde-li o hluk proměnný vysokofrekvenční, vypočtou se ještě průměrné hladiny akustického tlaku (§ 26 odst. 1 až 4) v oktávových pásmech o středním kmitočtu 8 a 16 kHz a dynamika hladin akustického tlaku u těchto oktávových pásmech, tj. rozdíl mezi maximálními a minimálními hladinami akustického tlaku v jednotlivých oktávových pásmech. ( 3) Při zpracovávání výsledků podrobných a běžných měření proměnného hluku přerušovaného pro účely jeho zpřesněného hodnocení se vypočtou průměrné hladiny hluku A a průměrné hladiny akustického tlaku v oktávových nebo třetinooktávových pásmech v průběhu hlučných intervalů a průměrné hladiny hluku A a hladiny akustického tlaku v oktávových nebo třetinových oktávových pásmech v průběhu méně hlučných intervalů. § 30 Impulsní hluk s opakovací frekvencí impulsů větší než 20 Hz ( 1) Při zpracovávání výsledků podrobných a běžných měření impulsního hluku s opakovací frekvencí větší než 20 Hz se vypočtou průměrné nebo ekvivalentní hladiny hluku A a průměrné hladiny akustického tlaku v oktávových nebo třetinooktávových pásmech při dynamické charakteristice I. Mění-li se hladiny hluku A nebo hladiny akustického tlaku při dynamické charakteristice I o více než 5 dB, doporučuje se vypočíst též histogramy rozložení hladin v čase v souladu s ustanovením § 29 odst. 1. Jde-li o impulsní hluk vysokofrekvenční, vypočtou se stejným způsobem též průměrné hladiny akustického tlaku v třetinooktávových pásmech o středním kmitočtu 8; 10; 12,5; 16 a 20 kHz a popřípadě i histogramy těchto hladin akustického tlaku. Jde-li o měření impulsního hluku pro účely zvláštního hodnocení, vypočtou se stejným způsobem průměrné hladiny akustického tlaku v oktávových pásmech o středním kmitočtu 31,5 až 8 000 Hz a popřípadě i histogramy těchto hladin. ( 2) Při zpracování výsledků přehledových měření impulsního hluku s opakovací frekvencí impulsů větší než 20 Hz se vypočte průměrná nebo ekvivalentní hladina hluku A a průměrné hladiny akustického tlaku při dynamické charakteristice F nebo I. Popřípadě se připočtením 5 dB odhadnou průměrné a ekvivalentní hladiny hluku A a průměrné hladiny akustického tlaku při dynamické charakteristice I. Kromě toho se vypočítá dynamika hladin hluku A a hladin akustického tlaku jako rozdíl mezi maximální a minimální naměřenou hladinou. Jde-li o impulsní hluk vysokofrekvenční, vypočtou se obdobným způsobem průměrné hladiny akustického tlaku v oktávových pásmech o středním kmitočtu 8 a 16 kHz a dynamika těchto hladin. § 31 Impulsní hluk s opakovací frekvencí impulsů menší než 20 Hz ( 1) Při zpracovávání údajů získaných při podrobném měření impulsního hluku se vypočte průměrná maximální hladina impulsního hluku A při dynamické charakteristice I, průměrná špičková hladina hluku A a celková doba trvání impulsního hluku z průměrných dob trvání jednotlivých typů impulsů a jejich výskytu v průběhu směny. Při měření okamžitých hodnot akustického tlaku se špičková hladina hluku A vypočte ze špičkové hodnoty akustického tlaku podle vztahu pAmax LAPmax = 20 log -------, po kde po = 20 micropascalů ( Pa). Průměrná špičková hladina hluku A se vypočte ze střední kvadratické hodnoty špičkového akustického tlaku A, tj. podle vztahu n   druhá mocnina pAmax i i=1 druhá mocnina pAmax = --------------------------, n kde druhá mocnina pAmax je střední hodnota akustického tlaku pAmax i i-tá naměřená špičková hodnota akustického tlaku A. n celkový počet naměřených údajů (špičkových hodnot akustického tlaku A). ( 2) Při zpracovávání údajů získaných při běžném měření impulsního hluku se vypočtou průměrné maximální hladiny hluku A při dynamické charakteristice I a S, popř. průměrná špičková hladina hluku A a celková doba trvání impulsního hluku z výskytu impulsů v průběhu směny a z doby trvání jednotlivých impulsů vypočtené pomocí této tabulky: +-------------------------------+--------------------------------+ | Běžné impulsy | Krátké (ostré) impulsy | +--------------+----------------+----------------+---------------+ | LAI - LAS |Doba trvání | LAP - LAi |Doba trvání | | dB |impulsu v ms | dB |impulsu v ms | +--------------+----------------+----------------+---------------+ | 7 | 200 | 7 | 50 | | | | | | | 10 | 100 | 9 | 20 | | | | | | | (12) | (50) | 11 | 10 | | | | | | | | | 13 | 5 | | | | | | | | | 15 | 2 | | | | | | | | | 18 | 1 | | | | | | | | | 21 | 0,5 | | | | | | | | | 24 | 0,2 | | | | | | +--------------+----------------+----------------+---------------+ ( 3) Při zpracovávání výsledků přehledových měření impulsního hluku se vypočte průměrná maximální hladina hluku A při dynamické charakteristice I. Provádělo-li se měření při dynamické charakteristice F, vypočte se průměrná maximální hladina hluku při dynamické charakteristice I z průměrné maximální hladiny při dynamické charakteristice F připočtením 5 dB; z údajů o výskytu impulsního hluku v průběhu směny a o době trvání impulsů určené podle následující tabulky se vypočte doba trvání impulsního hluku. +-----------------------+---------------------+------------------+ | | Uzavřený nebo | | | Charakter impulsu |polouzavřený prostor | Otevřený prostor| | | doba trvání v ms | doba trvání v ms| +-----------------------+---------------------+------------------+ |Krátký, ostrý (výstřel)| 10 nebo 1/6 T | 5 | | | | | |Běžný (úder ručního | 100 nebo 1/6 T | 50 | |nářadí) | | | | | | | +-----------------------+---------------------+------------------+ Poznámka: Doby dozvuku se určují podle známých dob dozvuku v obdobných prostorech nebo se určí výpočtem z akustické pohltivosti prostoru A podle vztahu uvedeného ve výkladu pojmů (č.2). Doba doznívání se určuje z údajů získaných při jiných měřeních nebo z literatury. T značí dobu dozvuku nebo doznívání v uzavřeném nebo polouzavřeném prostoru. § 32 Ultrazvuk ( 1) Při zpracování výsledků podrobných a běžných měření ultrazvuku se vypočtou průměrné hladiny akustického tlaku v třetinooktávových pásmech 25; 31,5 a 40 kHz. ( 2) Při zpracování výsledků přehledových měření ultrazvuku se vypočtou průměrné hladiny akustického tlaku v oktávě o středním kmitočtu 31,5 kHz. § 33 Zpracování údajů o době působení hluku a ultrazvuku ( 1) Při zpracovávání se utřídí o době pobytu pracovníků na jednotlivých pracovních místech nebo v jednotlivých pracovních prostorech a o době trvání hluku nebo ultrazvuku na těchto místech a vypočtou se průměrné doby pobytu pracovníků nebo skupin pracovníků pracujících na jednotlivých pracovních místech nebo v jednotlivých pracovních prostorech. Do určité skupiny mohou být zařazeni pouze pracovníci, kteří vykonávají stejnou nebo velmi obdobnou činnost. Vypočtou se i průměrné doby pobytu pracovník, kteří se na hlučných pracovních místech, v hlučných pracovních prostorech nebo v místech zatížených ultrazvukem vyskytují jen krátkodobě, avšak vykonávají tam náročnější činnost (vedoucí pracovníci, mistři, seřizovači atp.). ( 2) Pokud hluk v průběhu pracovní směny mění svou povahu, vypočtou se průměrné doby trvání hluku určité povahy na jednotlivých pracovních místech nebo v jednotlivých pracovních prostorech. U impulsního hluku s frekvencí impulsů menší než 20 Hz se uvádí celková doba trvání tohoto impulsního hluku. ( 3) Při přímém měření hlukové zátěže se údaje podle odst. 1 a 2 doplňují ještě údaji o době trvání přímého měření hlukové zátěže určitých pracovníků nebo skupin pracovníků. Uvede se počet těchto měření. ( 4) Při měření proměnného hluku přerušovaného za účelem zpřesněného hodnocení se utřídí údaje o době trvání hlučných a méně hlučných intervalů u jednotlivých skupin pracovníků. Jde-li o hluk pravidelně přerušovaný, vypočtou se průměrné doby trvání hlučných a méně hlučných intervalů na jednotlivých pracovních místech nebo v jednotlivých pracovních prostorech v průběhu směny. § 34 Zpracování údajů o druhu vykonávané činnosti Při zpracovávání se utřídí a shrnou údaje o druhu činnosti jednotlivých pracovníků, určí se skupiny pracovníků se stejnou nebo s obdobnou činností a popř. se přímo určí kategorie druhu činnosti těchto pracovníků nebo skupin pracovníků; a) uvedou se údaje charakterizující činnost pracovníků pracujících trvale na jednotlivých pracovních místech nebo v jednotlivých pracovních prostorech, popř. se určí druh činnosti vykonávané na jednotlivých pracovních místech nebo v jednotlivých pracovních prostorech. b) charakterizuje se činnost pracovníků, kteří se na pracovních místech nebo v pracovních prostorech zdržují krátkodobě, vykonávají tam však činnost náročnější (vedoucí pracovníci, mistři, seřizovači). § 35 Výpočet hluku nebo ultrazvuku na pracovním místě ( 1) Údaje o hluku na pracovním místě jsou shodné s údaji o hluku nebo ultrazvuku na měřicím místě (je-li situováno podle § 14 odst. 1); jsou to zejména údaje o povaze, fyzikálním charakteru a době trvání hluku nebo ultrazvuku nebo údaje o době pobytu osob a o druhu vykonávané činnosti vztahující se k určitému pracovnímu místu. ( 2) Nemění-li hluk na pracovním místě v průběhu směny svoji povahu, jsou výsledné údaje o fyzikálním charakteru hluku, tj. průměrné nebo ekvivalentní hladiny hluku A a průměrné hladiny akustického tlaku na příslušném měřicím místě, totožné s hodnotami hluku na pracovním místě a lze jich použít pro hodnocení hluku. Průměrné hladiny ustáleného hluku jsou přitom totožné s ekvivalentními hladinami hluku A pro dobu trvání ustáleného hluku. ( 3) Mění-li hluk na pracovním místě svoji povahu, vypočte se ekvivalentní hladina hluku A na pracovním místě z údajů o ustáleném, proměnném nebo impulsním hluku s opakovací frekvencí impulsů větší než 20 Hz podle vztahu 1 n LAeq = 10 log ---------   Tau i . 0,1LAi-tá mocnina 10 n i=1   Tau i i=1 kde LAeq je ekvivalentní hladina hluku na pracovním místě pro celkovou dobu trvání hluku, tj. n   Tau i, i=1 Tau i doba trvání i-tého hluku určité povahy (ustáleného, proměnného nebo impulsního s opakovací frekvencí impulsů větší než 20 Hz),s n celkový počet intervalů, během kterých hluk nemění svoji povahu, LAi buď průměrná hladina hluku A ustáleného nebo impulsního s opakovací frekvencí impulsů vetší než 20Hz, nebo ekvivalentní hladina hluku proměnného nebo impulsního s opakovací frekvencí impulsů větší než 20 Hz v i-tém časovém intervalu, během něhož se povaha hluku nemění. Vyskytuje-li se v některém z intervalů hluk vysokofrekvenční nebo provádí-li se měření pro účely zvláštního hodnocení, vypočtou se obdobně průměrné hladiny akustického tlaku podle vztahů uvedených v § 26 odst. 1 až 4. Impulsní hluk s opakovací frekvencí impulsů menší než 20 Hz se hodnotí zvlášť, vypočte se průměrná maximální hladina hluku A při dynamické charakteristice I podle některého ze vztahů uvedených v § 26 odst. 1 až 4 a celková doba trvání impulsního hluku způsobem popsaným v § 31. ( 4) Je-li na pracovním místě hluk ustálený nebo provádělo-li se měření pro účely zvláštního hodnocení, vypočte se číslo třídy hluku N z průměrných hladin akustického tlaku v oktávových pásmech 31,5 až 8 000 Hz. Při přehledném měření ustáleného hluku je možné číslo třídy hluku N vypočíst odečtením čísla 5 od průměrné nebo ekvivalentní hladiny hluku A. § 36 Výpočet hluku nebo ultrazvuku v pracovním prostoru ( 1) Údaje o hluku nebo ultrazvuku v pracovním prostoru se vypočtou z údajů o povaze, fyzikálním charakteru a době trvání hluku nebo ultrazvuku nebo době pobytu osob a z údajů o druhu vykonávané činnosti na měřicích místech situovaných v příslušném prostoru a zpracovaných způsobem popsaným v § 28 až 34. ( 2) Ekvivalentní hladina hluku A a průměrné hladiny akustického tlaku v pracovním prostoru se vypočtou z údajů o hluku ustáleném, proměnném a impulsním s opakovací frekvencí impulsů větší než 20 Hz nebo z údajů o ultrazvuku podle vztahů uvedených v § 26 a 27. Vypočtené ekvivalentní hladiny hluku A se přitom vztahují na průměrnou dobu pobytu jednotlivých pracovníků nebo skupin pracovníků v příslušném prostoru. ( 3) V případech, kdy lze odhadnout průměrnou dobu pobytu v částech prostoru reprezentovaných údaji o hluku nebo ultrazvuku na jednotlivých měřicích místech, lze ekvivalentní hladinu hluku A nebo průměrné hladiny akustického tlaku v pracovním prostoru vypočíst jako vážený průměr (podle vztahu uvedeného v § 26 odst. 3, do kterého se jako Tau i dosadí průměrná doba pobytu pracovníků v i-té části pracovního prostoru). ( 4) Impulsní hluk s opakovací frekvencí impulsů menší než 20 Hz se hodnotí zvlášť. Stanoví se průměrná maximální hladina hluku A impulsního hluku při dynamické charakteristice I v pracovním prostoru z průměrných maximálních hladin hluku AI na jednotlivých měřicích místech podle vztahu uvedeného v § 26 a 27 a vypočte se průměrná doba trvání impulsního hluku v pracovním prostoru jako aritmetický průměr z dob trvání impulsního hluku v jednotlivých měřicích místech. ( 5) V případech, kdy lze odhadnout průměrnou dobu pobytu osob v částech prostoru reprezentovaných jednotlivými měřicími místy, lze průměrnou maximální hladinu hluku AI v pracovním prostoru vypočíst jako vážený průměr (podle vztahu uvedeného v § 26 odst. 3, do kterého se jako Tau i dosadí průměrná doba pobytu pracovníků v i-té části pracovního prostoru. Průměrná celková doba trvání impulsního hluku v pracovním prostoru Tau Ic se potom vypočte podle vztahu n Tau i Tau Ic =   -------- . Tau Ii, i=1 Tau c kde Tau Ic je celková doba trvání impulsního hluku v pracovním prostoru Tau c celková doba pobytu osob v pracovním prostoru, Tu i průměrná doba pobytu osob v části prostoru reprezentované i-tým měřicím místem, Tau Ii celková doba trvání impulsního hluku v i-tém měřicím místě. ( 6) Je-li hluk v pracovním prostoru ustálený nebo provádělo-li se měření pro účely zvláštního hodnocení, vypočte se číslo třídy hluku N pro příslušný pracovní prostor z průměrných hladin akustického tlaku v oktávových pásmech o středním kmitočtu 31,5 až 8 000 Hz. Při přehledovém měření je přípustné číslo třídy hluku N pro pracovní prostor vypočíst odečtením čísla 5 od průměrné hladiny hluku A nebo ekvivalentní hladiny hluku A, stanovené pro dobu pobytu lidí v příslušném pracovním prostoru. § 37 Výpočet hlukové nebo ultrazvukové zátěže ( 1) Při nepřímém měření hlukové zátěže jednotlivce se vypočte z údajů o hluku na jednotlivých pracovních místech, zpracovaných podle § 28 až 33, ekvivalentní hladina hluku A podle vztahu uvedeného v § 27 odst. 3 a popř. průměrné hladiny akustického tlaku v třetinooktávových (vysokofrekvenční hluk) nebo oktávových (ustálený hluk nebo zvláštní hodnocení) pásmech podle vztahu uvedeného v § 26 odst. 3. Za Li se přitom dosazují ekvivalentní hladiny hluku nebo průměrné hladiny akustického tlaku v i-tém pracovním místě a za fi nebo Tau i doba pobytu jednotlivce v i-tém pracovním místě. ( 2) Impulsní hluk s opakovací frekvencí impulsů větší než 20 Hz se hodnotí nezávisle. Vypočte se průměrná maximální hladina hluku A při dynamické charakteristice I podle § 26 odst. 3, kde se za Li dosadí průměrná maximální hladina hluku AI v i-tém měřicím místě a za Tau i doba trvání impulsního hluku v i-tém měřicím místě. Celkovou dobou trvání impulsního hluku je součet dob trvání impulsního hluku na jednotlivých pracovních místech. ( 3) Při přímém měření hlukové zátěže odpadá výpočet podle odst. 1, neboť dozimetr buď přímo udá ekvivalentní hladinu hluku A nebo průměrnou hladinu akustického tlaku, nebo udá v procentech, zda byla překročena nebo dodržena určitá limitní hluková dávka, na kterou ne přístroj nastaven. Tyto výsledky lze nejlépe hodnotit jako překročení nebo dodržení přípustné doby působení hluku na člověka. Přímé měření hlukové zátěže se nevztahuje na hluk impulsní s opakovací frekvencí menší než 20 Hz, který se měří a hodnotí zvlášť. Od samostatného měření impulsního je možno upustit, je-li podle orientačních měření zřejmé, že příslušné limity budou dodrženy. ( 4) Je-li hluk při měření hlukové zátěže jednotlivce ustálený nebo provádělo-li se měření pro účely zvláštního hodnocení, vypočte se číslo třídy hluku N na základě průměrných hladin akustického tlaku v oktávových pásmech o středním kmitočtu 31,5 až 8 000 Hz. Při přehledovém měření se stanoví číslo třídy hluku N odečtením čísla 5 od ekvivalentní hladiny hluku A stanovené podle odst. 1. ( 5) Při podrobném nebo běžném měření ultrazvukové zátěže se postupem uvedeným v odst. 1 a 3 vypočtou průměrné hladiny akustického tlaku v třetinooktávových pásmech o středním kmitočtu 25; 31,5 a 49 kHz; při přehledovém měření se obdobně vypočte průměrná hladina akustického tlaku v oktávovém pásmu o středním kmitočtu 31,5 kHz. Část šestá HODNOCENÍ HLUKU A ULTRAZVUKU NA PRACOVIŠTÍCH § 38 Obecné zásady pro hodnocení ( 1) Hodnocení hluku a ultrazvuku na pracovištích z hlediska jejich nepříznivého působení na pracující se provádí porovnáním hodnot zjištěných podle těchto směrnic s nejvyššími přípustnými hodnotami stanovenými ve vyhlášce. ( 2) Zjištěné údaje o hlukové (ultrazvukové) zátěži jednotlivců se přímo porovnávají s nejvyššími přípustnými hodnotami. ( 3) Zjištěné údaje o hluku (ultrazvuku) v pracovním prostoru se přímo porovnávají s nejvyššími přípustnými hodnotami; přitom je třeba brát v úvahu, že jednotliví pracovníci pracující v hlučném prostoru mohou vykonávat různé činnosti nebo se lišit dobou pobytu, a že se proto na ně vztahují různé nevyšší přípustné hodnoty. ( 4) Zjištěné údaje o hluku (ultrazvuku) na pracovních místech se porovnávají s nejvyššími přípustnými hodnotami jen tehdy, pokud pracovníci prakticky setrvávají na těchto pracovních místech po celou směnu a při pobytu mimo svá stálá pracovní místa nejsou zatěžování hlukem, takže se údaje o hluku na pracovních místech v podstatě shodují s údaji o hlukové zátěži jednotlivců. V ostatních případech se zjištěné údaje používají jako podklad pro výpočet hlukové zátěže jednotlivce, hluku v pracovním prostoru nebo pro hodnocení hluku vyzařovaného strojem nebo zařízením. § 39 Hodnoty hluku a ultrazvuku na pracovištích ( 1) Hodnoty hluku a ultrazvuku na pracovištích se vyjadřují veličinami stanovenými ve vyhlášce. ( 2) Hodnoty ustáleného hluku se vyjadřují ekvivalentní hladinou hluku A LAeq číslem třídy hluku N a dobou působení ustáleného hluku. ( 3) Hodnoty proměnného hluku se vyjadřují ekvivalentní hladinou hluku A LAeq. ( 4) Hodnoty impulsního hluku s opakovací frekvencí impulsů větší než 20 Hz se vyjadřují ekvivalentní hladinou hluku A při dynamické charakteristice I LAIeq. ( 5) Při zvláštním hodnocení se hodnoty hluku ustáleného, proměnného a impulsního s opakovací frekvencí impulsů větší než 20 Hz vyjadřují též číslem třídy hluku N a dobou působení hluku. ( 6) Hodnoty impulsního hluku s opakovací frekvencí impulsů menší než 20 Hz se vyjadřují maximální hladinou A LAmax a dobou trvání impulsního hluku. ( 7) Při podrobném a běžném měření a hodnocení se hodnoty vysokofrekvenčního hluku (hluku s výraznými složkami v oblasti kmitočtů vyšších než 8 kHz) ustáleného, proměnného nebo impulsního s opakovací frekvencí impulsů větší než 20 kHz mimo veličiny podle odstavců 2 až 6 vyjadřují též průměrnými hladinami akustického tlaku v třetinooktávových pásmech o středním kmitočtu 8; 10; 12,5; 16 a 20 kHz; při přehledovém měření a hodnocení se vyjadřují též průměrnými hladinami akustického tlaku v oktávových pásmech o středním kmitočtu 8 a 16 kHz a dobou působení vysokofrekvenčního hluku. ( 8) Hodnoty ultrazvuku na pracovištích se při podrobném a běžném měření a hodnocení vyjadřují průměrnými hladinami akustického tlaku v třetinooktávových pásmech o středním kmitočtu 25; 31,5 a 40 kHz a při přehledovém měření a hodnocení průměrnou hladinou akustického tlaku v oktávovém pásmu o středním kmitočtu 31,5 kHz a dobou působení ultrazvuku. ( 9) Hodnoty proměnného hluku přerušovaného se při zpřesněném hodnocení vyjadřují průměrnou hladinou hluku A v průběhu hlučných intervalů, průměrnou nebo ekvivalentní hladinou hluku A v průběhu méně hlučných intervalů, dobami trvání hlučných a méně hlučných intervalů a údaji o rozložení hlučných a méně hlučných intervalů v průběhu směny; jde-li o proměnný hluk přerušovaný vysokofrekvenční, doplňují se tyto údaje ještě průměrnými hodnotami hladin akustického tlaku v třetinooktávových pásmech o středním kmitočtu 8; 10; 12,5; 16 a 20 kHz při podrobném a běžném hodnocení nebo průměrnými hladinami akustického tlaku v oktávových pásmech o středním kmitočtu 8 a 16 kHz při přehledovém hodnocení. Průměrné hladiny akustického tlaku se udávají jak pro hlučné, tak pro méně hlučné intervaly. § 40 Stanovení korekcí na druh vykonávané činnosti ( 1) Při podrobném hodnocení stanoví korekce na druh činnosti odborný pracovník hygienické služby, zpravidla lékař, na základě vlastního podrobného průzkumu druhu vykonávané činnosti na sledovanýchH pracovištích. ( 2) Při běžném hodnocení stanoví korekce na druh činnosti odborný pracovník hygienické služby na základě osobní prohlídky příslušných pracovišť. ( 3) Při přehledovém hodnocení stanoví korekce na druh činnosti zpravidla odborný pracovník hygienické služby podle údajů zjištěných pracovníky, kteří uskutečnili měření hluku na příslušných pracovištích. § 41 Porovnání výsledků měření s nejvyššími přípustnými hodnotami hluku a ultrazvuku na pracovištích ( 1) Podle zásad uvedených v § 38 se porovnávají hodnoty hluku nebo ultrazvuku na pracovním místě, hluku nebo ultrazvuku v pracovním prostoru nebo hlukové nebo ultrazvukové zátěže jednotlivce s nejvyššími přípustnými hodnotami hluku nebo ultrazvuku. Nejvyšší přípustné hodnoty hluku nebo ultrazvuku se určují způsobem v příloze. Nejvyšší přípustné hodnoty platí nezávisle na sobě. Pro celkové hodnocení hluku se porovnává s nejvyššími přípustnými hodnotami ta hodnota, která je nejnepříznivější. Rozdíly v decibelech jsou přitom srovnatelné s rozdíly v číslech třídy hluku N. ( 2) Ekvivalentní hladiny hluku A hluku ustáleného, proměnného nebo impulsního s opakovací frekvencí impulsů větší než 20 Hz, vyjadřující hluk na pracovním místě, hluk v pracovním prostoru nebo hlukovou zátěž jednotlivce, se přepočtou na ekvivalentní hladinu hluku A pro osmihodinovou pracovní dobu podle vztahu uvedeného v § 27 odst. 6 a tato se porovná s nejvyšší přípustnou ekvivalentní hladinou hluku A. ( 3) Čísla třídy hluku N ustáleného hluku a při zvláštním hodnocení též čísla třídy hluku N hluku proměnného a impulsního s opakovací frekvencí impulsů větší než 20 Hz, vyjadřující hluk na pracovním místě, hluk v pracovním prostoru nebo hlukovou zátěž jednotlivce, se podle údajů o době působení přímo porovnávají se stanoveným nejvyšším přípustným číslem třídy hluku. ( 4) Hladiny akustického tlaku v třetinooktávových pásmech o středním kmitočtu 8; 10; 12,5; 26 a 20 kHz (při podrobném nebo běžném hodnocení vysokofrekvenčního hluku) a hladiny akustického tlaku v oktávových pásmech o středním kmitočtu 8 a 16 kHz (při přehledovém hodnocení vysokofrekvenčního hluku ustáleného, proměnného nebo impulsního s opakovací frekvencí impulsů větší než 20 Hz) se podle údajů o době působení přímo porovnávají s nejvyššími přípustnými hladinami akustického tlaku. ( 5) Maximální hladiny hluku A impulsního hluku s opakovací frekvencí impulsů menší než 20 Hz se podle údajů o době působení impulsního hluku přímo porovnávají s nejvyšší přípustnou maximální hladinou impulsního hluku. ( 6) Hladiny akustického tlaku v třetinooktávových pásmech o středním kmitočtu 25; 31,5 a 40 kHz (při podrobném nebo běžném hodnocení ultrazvuku) a hladina akustického tlaku v oktávovém pásmu o středním kmitočtu 31,5 kHz (při přehledovém hodnocení ultrazvuku) se podle údajů o době působení přímo porovnávají s nejvyššími přípustnými hladinami akustického tlaku. ( 7) Při použití dozimetrů k přímému měření hlukové zátěže musí nastavená limitní hodnota hluku souhlasit s nejvyšší přípustnou hodnotou. Změřená dávka se pak porovnává s limitní. § 42 Průkaznost hodnocení hluku a ultrazvuku na pracovištích ( 1) Nejvyšší přípustné hodnoty jsou dodrženy, není-li při podrobném hodnocení rozdíl mezi naměřenou hodnotou a nejvyšší přípustnou hodnotou větší než 0,5 dB nebo N O,5, při běžném hodnocení větší než 2 dB nebo N 2 a při přehledovém hodnocení větší než 5 dB nebo N 5. ( 2) Při přímém měření hlukové nebo ultrazvukové zátěže pomocí dozimetru nebo při zpřesněném hodnocení proměnného hluku přerušovaného se někdy hodnotí dodržení nebo překročení hlukové dávky v procentech, které lze nejvhodněji vyjádřit jako dodržení nebo naopak překročení nejvyšší přípustné doby pobytu v hluku, která je rovna 100 %. V těchto případech se dodržení stanovených limitů považuje za prokázaní, jestliže zjištěná hodnota dávky je při podrobném hodnocení menší než 89 %, při běžném hodnocení menší než 63 %, při přehledovém hodnocení menší než 32 %. Překročení příslušné limitní hodnoty se považuje za prokázané, jestliže je při podrobném měření zjištěná dávka větší než 112 %, při běžném měření větší než 159 %, při přehledovém měření větší než 316 %. Část sedmá Účinnost § 43 Tyto směrnice nabývají účinnosti dnem 1. července 1977. Hlavní hygienik ČSR: prof. MUDr. Vilém Škovránek, v.r. Příl. Způsob určování nejvyšších přípustných hodnot hluku a ultrazvuku na pracovištích ( 1) Nejvyšší přípustné hodnoty ustáleného hluku jsou dány nejvyšší přípustnou ekvivalentní hladinou hluku A LAeqp, která se stanoví součtem základní hladiny hluku A LAz a korekce na druh činnosti a nejvyšším přípustným číslem třídy hluku Np, které se stanoví součtem základního čísla třídy hluku Nz a korekcí na druh vykonávané činnosti a dobu působení hluku. ( 2) Nejvyšší přípustná hodnota proměnného hluku je dána nejvyšší přípustnou ekvivalentní hladinou hluku A LAeqp, která se stanoví součtem základní hladiny hluku A LAz a korekce na druh vykonávané činnosti. ( 3) Nejvyšší přípustná hodnota impulsního hluku s opakovací frekvencí impulsů větší než 20 Hz je dána nejvyšší přípustnou ekvivalentní hladinou hluku A při dynamické charakteristice I LAIeqp, která se stanoví součtem základní hladiny hluku A LAz a korekce na druh činnosti. ( 4) Při zvláštním hodnocení jsou nejvyšší přípustné hodnoty hluku proměnného a impulsního s opakovací frekvencí impulsů větší než 20 Hz dány též nejvyšším přípustným číslem třídy hluku Np, které se stanoví součtem základního čísla třídy hluku Nz a korekcí na druh vykonávané činnosti a dobou působení hluku. ( 5) Nejvyšší přípustná hodnota impulsního hluku s opakovací frekvencí impulsů menší než 20 Hz je dána nejvyšší přípustnou maximální hladinou hluku A při dynamické charakteristice I LAmaxp, která se stanoví součtem základní hladiny hluku A LAz a korekcí přihlížející k druhu vykonávané činnosti a době trvání impulsního hluku. ( 6) Nejvyšší přípustné hodnoty vysokofrekvenčního hluku ustáleného, proměnného nebo impulsního s opakovací frekvencí větší než 20 Hz při podrobném nebo běžném hodnocení jsou dány též nejvyššími přípustnými hladinami akustického tlaku v třetinooktávových pásmech o středním kmitočtu 8; 10; 12,5; 16 a 20 kHz Ltp a při přehledovém hodnocení nejvyššími přípustnými hladinami akustického tlaku v oktávových pásmech o středním kmitočtu 8 a 16 kHz Lop. Nejvyšší přípustné hladiny akustického tlaku v třetinooktávových pásmech se stanoví součtem základní hladiny akustického tlaku Ltz a korekcí přihlížejících k druhu vykonávané činnosti a době trvání vysokofrekvenčního hluku. Nejvyšší přípustné hladiny akustického tlaku v oktávových pásmech se stanoví součtem základní hladiny akustického tlaku v oktávových pásmech Loz, která je o 5 dB vyšší než základní hladina akustického tlaku v třetinooktávových pásmech Ltz, a korekcí přihlížejících k druhu vykonávané činnosti a době trvání vysokofrekvenčního hluku. ( 7) Má-li ustálený nebo proměnný hluk tónový charakter, snižují se nejvyšší přípustné hladiny podle odst. 1 a 2 o 5 dB a nejvyšší přípustná čísla třídy hluku Np podle odst. 1 a 4 o N 5. ( 8) Nejvyšší přípustné hodnoty ultrazvuku jsou dány při podrobném a běžném hodnocení nejvyššími přípustnými hladinami akustického tlaku v třetinooktávových pásmech o středním kmitočtu 25;31,5 a 40 kHz Ltp a při přehledovém hodnocení nejvyšší přípustnou hladinou akustického tlaku v oktávovém pásmu o středním kmitočtu 31,5 kHz Lop. Nejvyšší přípustné hladiny akustického tlaku v třetinooktávových pásmech Ltp se stanoví součtem základní hladiny akustického tlaku Ltz a korekcí přihlížejících k druhu vykonávané činnosti a k době působení ultrazvuku. Nejvyšší přípustná hladina akustického tlaku v oktávovém pásmu o středním kmitočtu 31,5 kHz se stanoví součtem základní hladiny akustického tlaku Loz, která je o 5 dB vyšší než základní hladina akustického tlaku v třetinooktávovém pásmu Ltz, a korekcí přihlížejících k duhu vykonávané činnosti a k době působení ultrazvuku. ( 9) Při zpřesněném hodnocení proměnného přerušovaného hluku jsou nejvyšší přípustné hodnoty dány hladinou hluku A v průběhu hlučného intervalu, popř. i hladinami akustického tlaku v třetinooktávových nebo oktávových pásmech, jde-li o hluk vysokofrekvenční. Tyto nejvyšší přípustné hodnoty závisí na druhu vykonávané činnosti a době trvání hlučných a méně hlučných intervalů a jejich rozložení v průběhu směny. (10) Hodnoty korekcí na dobu působení hluku, uvedené ve vyhlášce pro určité časové rozpětí, se vztahují k delšímu časovému úseku; při podrobném a běžném hodnocení je třeba pro dobu působení v kratším časovém úseku korekci stanovit. (11) Při přehledovém hodnocení hluku se počítá s korekcí na dobu působení hluku uvedenou ve vyhlášce pro celé stanovené časové rozpětí. (12) Při běžném hodnocení hluku se korekce na dobu působení hluku stanoví lineární interpolací z hodnot uvedených ve vyhlášce. Hodnota korekce se při běžném hodnocení zaokrouhluje na celé decibely nebo na celá čísla třídy hluku N. (13) Při podrobném hodnocení hluku se hodnota korekce na dobu působení hluku stanoví podle vztahu 480 K = 10 log ----- , Tau kde K je hodnota korekce na dobu trvání hluku ustáleného, proměnného nebo impulsního Tau doba působení hluku, tj. doba trvání hluku ustáleného, proměnného nebo impulsního. Hodnota korekce se zaokrouhluje na desetiny decibelu nebo desetiny čísla třídy hluku N.

 
 

Reklama


© Copyright Topinfo s.r.o. 2001-2024, všechna práva vyhrazena.