Nařízení č. 597/2006 Sb. o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší
PŘEDPIS BYL ZRUŠEN 01.09.2012
| se změnami: | 42/2011 Sb., od 1.9.2012 zrušeno 201/2012 Sb. |
| uveřejněno v: | č. 188/2006 Sbírky zákonů na straně 7945 |
| schváleno: | 12.12.2006 |
| účinnost od: | 31.12.2006 |
| zrušeno: | 01.09.2012 |
| [Textová verze] |
597/2006 Sb.
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 12. prosince 2006
o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší
Změna: 42/2011 Sb.
Vláda nařizuje podle § 55 odst. 1 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně
ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší),
ve znění zákona č. 92/2004 Sb., zákona č. 180/2005 Sb., zákona č.
385/2005 Sb. a zákona č. 212/2006 Sb., k provedení § 6 odst. 9 zákona:
§ 1
Předmět úpravy
Toto nařízení^1) zapracovává příslušné předpisy Evropské unie^2) a
upravuje způsob sledování a vyhodnocování kvality ovzduší, imisní
limity, přípustné četnosti jejich překročení a meze tolerance, cílové
imisní limity a dlouhodobé imisní cíle pro vybrané znečišťující látky.
§ 2
Sledování kvality ovzduší
(1) Sledování kvality ovzduší se provádí pro znečišťující látky uvedené
v příloze č. 1 k tomuto nařízení.
(2) Sledování kvality ovzduší se provádí
a) měřením úrovně znečištění ovzduší na určených místech, a to
kontinuálně nebo jednorázovým odběrem vzorků v souladu s požadovanými
cíli kvality údajů uvedenými v příloze č. 2 k tomuto nařízení (dále jen
"stacionární měření"),
b) měřením úrovně znečištění ovzduší, které ve srovnání se stacionárním
měřením splňuje méně přísné požadavky na kvalitu údajů uvedené v
příloze č. 2 k tomuto nařízení (dále jen "orientační měření"), nebo
c) výpočtem úrovně znečištění ovzduší (dále jen "modelování").
(3) Sledování kvality ovzduší se provádí
a) stacionárním měřením ve všech aglomeracích, v zónách, kde úroveň
znečištění ovzduší dosahuje nebo přesahuje horní mez pro posuzování
vybraných znečišťujících látek a kde, v případě troposférického ozonu,
úroveň znečištění ovzduší překračuje během posledních pěti let úroveň
znečištění ovzduší, pod níž lze na základě současného stavu vědeckého
poznání vyloučit přímý škodlivý vliv na zdraví lidí nebo zvířat nebo na
životní prostředí (dále jen "dlouhodobý imisní cíl"),
b) kombinací stacionárního měření, orientačního měření a modelování v
zónách, kde je úroveň znečištění ovzduší nižší než horní mez pro
posuzování,
c) modelováním v zónách, kde úroveň znečištění ovzduší nepřesahuje
dolní mez pro posuzování.
(4) Ministerstvo životního prostředí (dále jen "ministerstvo") nebo jím
zřízená právnická osoba hodnotí minimálně jednou za 5 let postupem
uvedeným v příloze č. 3 k tomuto nařízení všechny zóny a aglomerace
podle toho, zda úrovně znečištění ovzduší jednotlivými znečišťujícími
látkami na jejich území překračují horní nebo dolní meze pro
posuzování.
(5) Stacionární měření prováděné ministerstvem nebo jím zřízenou
právnickou osobou je doplňováno dalšími stacionárními měřeními
prováděnými autorizovanými osobami. Body vzorkování pro stacionární
měření se umisťují v souladu se zásadami uvedenými v příloze č. 4 k
tomuto nařízení. Minimální počty bodů vzorkování pro stacionární měření
jsou uvedeny v příloze č. 5 k tomuto nařízení.
(6) Referenční metody sledování kvality ovzduší jsou uvedeny v příloze
č. 6 k tomuto nařízení.
§ 3
Vyhodnocování kvality ovzduší
(1) Vyhodnocování kvality ovzduší se provádí na základě výsledků
sledování kvality ovzduší pro znečišťující látky, které mají stanovený
imisní limit nebo úroveň znečištění ovzduší stanovenou za účelem
odstranění, zabránění nebo omezení škodlivých účinků na zdraví lidí a
na životní prostředí celkově, které je třeba dosáhnout, pokud je to
běžně dostupnými prostředky možné, ve stanovené době (dále jen "cílový
imisní limit").
(2) Imisní limit pro ochranu zdraví lidí je stanoven pro
a) oxid siřičitý,
b) částice, které projdou velikostně-selektivním vstupním filtrem
vykazujícím pro aerodynamický průměr 10 mm odlučovací účinnost 50 %
(dále jen "PM10"),
c) oxid dusičitý,
d) olovo,
e) oxid uhelnatý,
f) benzen,
g) částice, které projdou velikostně-selektivním vstupním filtrem
vykazujícím pro aerodynamický průměr 2,5 mikrom odlučovací účinnost 50
% (dále jen "PM2,5").
(3) Cílový imisní limit pro ochranu zdraví lidí je stanoven pro
a) kadmium,
b) arsen,
c) nikl,
d) benzo(a)pyren,
e) troposférický ozon.
(4) Imisní limit pro ochranu ekosystémů a vegetace nebo cílový imisní
limit pro ochranu vegetace je stanoven pro
a) oxid siřičitý,
b) oxidy dusíku,
c) troposférický ozon.
(5) Dlouhodobý imisní cíl pro ochranu zdraví lidí a pro ochranu
vegetace je stanoven pro troposférický ozon.
(6) Cílový imisní limit v městských pozaďových lokalitách je stanoven
pro PM2,5.
(7) Pokles klouzavé průměrné roční koncentrace PM2,5 je stanoven v
části E přílohy č. 1 k tomuto nařízení.
(8) Imisní limity, přípustné četnosti jejich překročení, meze
tolerance, cílové imisní limity a dlouhodobý imisní cíl jsou uvedeny v
příloze č. 1 k tomuto nařízení.
§ 4
Přechodná ustanovení
(1) Hodnocení zón a aglomerací podle § 2 odst. 4 za období let 2006 až
2010 se provede v roce 2011.
(2) Nejpozději do 31. prosince 2009 se dosáhne imisních limitů
stanovených v části A tabulky 2 přílohy č. 1 k tomuto nařízení.
(3) Nejpozději do 31. prosince 2012 se dosáhne cílových imisních limitů
stanovených v části C tabulky 1 přílohy č. 1 k tomuto nařízení.
(4) Nejpozději do 31. prosince 2009 se dosáhne cílových imisních limitů
stanovených v části C tabulky 2 přílohy č. 1 k tomuto nařízení. Prvním
rokem, ve kterém budou zjištěné úrovně znečištění ovzduší
troposférickým ozonem použity pro ověření plnění cílových imisních
limitů v průběhu následujících tří nebo pěti kalendářních let, bude rok
2010.
§ 5
Zrušovací ustanovení
Zrušuje se:
1. Nařízení vlády č. 350/2002 Sb., kterým se stanoví imisní limity a
podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality
ovzduší.
2. Nařízení vlády č. 60/2004 Sb., kterým se mění nařízení vlády č.
350/2002 Sb., kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob
sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší.
3. Nařízení vlády č. 429/2005 Sb., kterým se mění nařízení vlády č.
350/2002 Sb., kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob
sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší, ve znění
nařízení vlády č. 60/2004 Sb.
§ 6
Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 31. prosince 2006.
Předseda vlády:
Ing. Topolánek v. r.
Ministr životního prostředí:
Ing. Kalaš v. r.
Příloha 1
Přípustné úrovně znečištění ovzduší, přípustné četnosti jejich
překročení a požadavky na sledování kvality ovzduší
Všechny uvedené přípustné úrovně znečištění ovzduší pro plynné
znečišťující látky se vztahují na standardní podmínky - objem
přepočtený na teplotu 293,15 K a normální tlak 101,325 kPa. U všech
přípustných úrovní znečištění ovzduší se jedná o aritmetické průměry.
Část A
Imisní limity vyhlášené pro ochranu zdraví lidí, přípustné četnosti
jejich překročení a meze tolerance
1. Imisní limity vybraných znečišťujících látek a přípustné četnosti
jejich překročení
----------------------------------------------------------------------------------------------
Znečišťující látka Doba průměrování Imisní limit Přípustná četnost překročení
za kalendářní rok
----------------------------------------------------------------------------------------------
Oxid siřičitý 1 hodina 350 µg.m-3 24
----------------------------------------------------------------------------------------------
Oxid siřičitý 24 hodin 125 µg.m-3 3
----------------------------------------------------------------------------------------------
Oxid uhelnatý maximální denní 10 mg.m-3 -
osmihodinový průměr1)
----------------------------------------------------------------------------------------------
PM10 24 hodin 50 µg.m-3 35
----------------------------------------------------------------------------------------------
PM10 1 kalendářní rok 40 µg.m-3 -
----------------------------------------------------------------------------------------------
PM2,5 1 kalendářní rok 25 µg.m-3 -
----------------------------------------------------------------------------------------------
Olovo 1 kalendářní rok 0,5 µg.m-3 -
----------------------------------------------------------------------------------------------
Poznámka:
1) Maximální denní osmihodinová průměrná koncentrace se stanoví
posouzením osmihodinových klouzavých průměrů počítaných z hodinových
údajů a aktualizovaných každou hodinu. Každý osmihodinový průměr se
přiřadí ke dni, ve kterém končí, to jest první výpočet je proveden z
hodinových koncentrací během periody 17:00 předešlého dne a 01:00
daného dne. Poslední výpočet pro daný den se provede pro periodu od
16:00 do 24:00 hodin.
2. Imisní limity oxidu dusičitého a benzenu a přípustné četnosti jejich
překročení
----------------------------------------------------------------------------------------------
Znečišťující látka Doba průměrování Imisní limit Přípustná četnost překročení
za kalendářní rok
----------------------------------------------------------------------------------------------
Oxid dusičitý 1 hodina 200 µg.m-3 18
----------------------------------------------------------------------------------------------
Oxid dusičitý 1 kalendářní rok 40 µg.m-3 -
----------------------------------------------------------------------------------------------
Benzen 1 kalendářní rok 5 µg.m-3 -
----------------------------------------------------------------------------------------------
Část B
Imisní limity vyhlášené pro ochranu ekosystémů a vegetace
----------------------------------------------------------------------------------------------
Znečišťující látka Doba průměrování Imisní limit
----------------------------------------------------------------------------------------------
Oxid siřičitý kalendářní rok a zimní období (1. října - 31. března) 20 µg.m-3
----------------------------------------------------------------------------------------------
Oxidy dusíku1) 1 kalendářní rok 30 µg.m-3
----------------------------------------------------------------------------------------------
Poznámka:
1) Součet objemových poměrů (ppbv) oxidu dusnatého a oxidu dusičitého
vyjádřený v jednotkách hmotnostní koncentrace oxidu dusičitého.
Část C
Cílové imisní limity a dlouhodobé imisní cíle
1. Cílové imisní limity vybraných znečišťujících látek vyhlášené pro
ochranu zdraví lidí
--------------------------------------------------------------------------
Znečišťující látka Doba průměrování Cílový imisní limit1)
--------------------------------------------------------------------------
Arsen 1 kalendářní rok 6 ng.m-3
--------------------------------------------------------------------------
Kadmium 1 kalendářní rok 5 ng.m-3
--------------------------------------------------------------------------
Nikl 1 kalendářní rok 20 ng.m-3
--------------------------------------------------------------------------
Benzo(a)pyren 1 kalendářní rok 1 ng.m-3
--------------------------------------------------------------------------
Poznámka:
1) Pro celkový obsah v PM10
.
2. Cílové imisní limity troposférického ozonu
------------------------------------------------------------------------------------
Účel vyhlášení Doba průměrování Cílový imisní limit
------------------------------------------------------------------------------------
Ochrana zdraví lidí maximální denní osmihodinový průměr1) 120 µg.m-3 2)
------------------------------------------------------------------------------------
Ochrana vegetace AOT403) 18 000 µg.m-3.h4)
------------------------------------------------------------------------------------
Poznámky:
1) Maximální denní osmihodinová průměrná koncentrace se stanoví
posouzením osmihodinových klouzavých průměrů počítaných z hodinových
údajů a aktualizovaných každou hodinu. Každý osmihodinový průměr je
připsán dni, ve kterém končí, to jest první výpočet je proveden z
hodinových koncentrací během periody 17:00 předešlého dne a 01:00
daného dne. Poslední výpočet pro daný den se provede pro periodu od
16:00 do 24:00 hodin;
2) Cílový imisní limit nesmí být překročen ve více než 25ti dnech za
kalendářní rok, zprůměrováno za tři kalendářní roky;
3) Pro účely tohoto nařízení AOT40 znamená součet rozdílů mezi
hodinovou koncentrací větší než 80 µg.m-3 (= 40 ppb) a hodnotou 80
µg.m-3 v dané periodě užitím pouze hodinových hodnot změřených každý
den mezi 08:00 a 20:00 SEČ, vypočtený z hodinových hodnot v letním
období (1. května - 31. července);
4) Zprůměrováno za pět kalendářních let.
3. Dlouhodobé imisní cíle troposférického ozonu
------------------------------------------------------------------------------------------
Účel vyhlášení Doba průměrování Cílový imisní limit
------------------------------------------------------------------------------------------
Ochrana zdraví lidí maximální denní osmihodinový klouzavý průměr 120 µg.m-3
------------------------------------------------------------------------------------------
Ochrana vegetace AOT401) 6000 µg.m-3.h
------------------------------------------------------------------------------------------
Poznámka:
1) Pro účely tohoto nařízení AOT40 znamená součet rozdílů mezi
hodinovou koncentrací větší než 80 µg.m-3 (= 40 ppb) a hodnotou 80
µg.m-3 v dané periodě užitím pouze hodinových hodnot změřených každý
den mezi 08:00 a 20:00 SEČ, vypočtený z hodinových hodnot v letním
období (1. května - 31. července); zprůměrováno za jeden kalendářní
rok.
4.
Cílový imisní limit v městských pozaďových lokalitách pro PM2,5
----------------------------------------------------------------------------------------------
Znečišťující látka Doba průměrování^1) Cílový imisnílimit^1)
----------------------------------------------------------------------------------------------
PM2,5 roky 2013, 2014 a 2015 20 µg.m-3
----------------------------------------------------------------------------------------------
Poznámka: 1) Cílový imisní limit pro PM2,5 je stanoven pro rok 2015 a
je vyjádřen jako průměr ročních průměrných úrovní znečištění ovzduší
PM2,5 za roky 2013, 2014 a 2015 ve všech městských pozaďových
lokalitách. Hodnoty jsou zjišťovány z míst odběru vzorků zřízených
podle bodu 1.6 části A přílohy č. 5 k tomuto nařízení.
Část D
Sledování kvality ovzduší pro znečišťující látky, které nemají
stanoveny přípustné úrovně znečištění ovzduší
1. Rtuť
Úroveň znečištění ovzduší rtutí se posuzuje z hlediska ročního
aritmetického průměru.
2. Depozice vybraných znečišťujících látek
Orientační měření celkové depozice se provádí pro arsen, kadmium, rtuť,
nikl, benzo(a)pyren, benzo(a)anthracen, benzo(b)fluoranthen,
benzo(j)fluoranthen, benzo(k)fluoranthen, indeno(1,2,3-cd)pyren a
dibenz(a,h)anthracen.
3. Prekurzory troposférického ozonu
Stacionární měření prekurzorů troposférického ozonu zahrnuje minimálně
měření oxidů dusíku (oxid dusnatý a oxid dusičitý) a příslušných
těkavých organických látek. Seznam těkavých organických látek
doporučených k měření
-------------------------------------------------------------------------------
1-buten isopren ethylbenzen
-------------------------------------------------------------------------------
ethan trans-but-2-en n-hexan m,p-xylen
-------------------------------------------------------------------------------
ethylen cis-but-2-en i-hexan o-xylen
-------------------------------------------------------------------------------
acetylen buta-1,3-dien n-heptan 1,2,4-trimethylbenzen
-------------------------------------------------------------------------------
propan n-pentan n-oktan 1,2,3-trimethylbenzen
-------------------------------------------------------------------------------
propen i-pentan i-oktan 1,3,5-trimethylbenzen
-------------------------------------------------------------------------------
n-butan 1-penten benzen formaldehyd
-------------------------------------------------------------------------------
i-butan 2-penten toluen nemethanové uhlovodíky - celkem
-------------------------------------------------------------------------------
Část E
Pokles klouzavé roční koncentrace PM2,5 v městských pozaďových
lokalitách k roku 2020^1)
----------------------------------------------------------------------------------------------
Výchozí koncentrace Cíl snížení
----------------------------------------------------------------------------------------------
menší nebo rovna 8,5 µg/m3 0 %
----------------------------------------------------------------------------------------------
větší než 8,5 µg/m3 a zároveň menší než 13 µg/m3 10 %
----------------------------------------------------------------------------------------------
větší nebo rovna 13 µg/m3 a zároveň menší než 18 µg/m3 15 %
----------------------------------------------------------------------------------------------
větší nebo rovna 18 µg/m3 a zároveň menší než 22 µg/m3 20 %
----------------------------------------------------------------------------------------------
větší nebo rovna 22 µg/m3 Veškerá vhodnáopatření
pro dosažení 18 µg/m3
----------------------------------------------------------------------------------------------
Poznámka: 1) Pokles klouzavé průměrné roční koncentrace PM2,5 od roku
2010 k roku 2020 je vyjádřen jako pokles klouzavé průměrné roční
koncentrace vypočítané za kalendářní roky 2018, 2019 a 2020 vůči
klouzavé průměrné roční koncentraci vypočítané za kalendářní roky 2009,
2010 a 2011. Hodnoty jsou zjišťovány z míst odběru vzorků zřízených
podle bodu 1.6 části A přílohy č. 5 k tomuto nařízení.
Příloha 2
Cíle kvality údajů sledování kvality ovzduší
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
SO2, NO2, Benzen PM10, O3, související B(a)P As, Cd, PAH,1) Celková
NOx, CO PM2,5, Pb NO a NO2 Ni plynná Hg depozice
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Stacionární měření
Nejistota 15 % 25 % 25 % 15 % 50 % 40 % 50 % 70 %
Minimální sběr údajů 90 % 90 % 90 % 90 % během 90 % 90 % 90 % 90 %
letního období
Minimální časové pokrytí 75 % během
zimního období
- městské prostředí
a doprava - 35 %2) - - 33 % 50 % - -
- průmyslové lokality - 90 % - - 33 % 50 % - -
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Orientační měření
Nejistota 25 % 30 % 50 % 30 % 50 % 40 % 50 % 70 %
Minimální sběr údajů 90 % 90 % 90 % 90 % 90 % 90 % 90 % 90 %
Minimální časové pokrytí 14 %3) 14 %4) 14 %3) > 10 % během 14 % 14 % 14 % 33 %
letního období
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Modelování
nejistota pro
hodinové průměry 50 % - - 50 % - - - -
osmihodinové průměry 50 % - - 50 % - - - -
denní průměry 50 % - - - - - - -
roční průměry 30 % 50 % 50 % - 60 % 60 % 60 % 60 %
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Poznámky:
1) Polycyklické aromatické uhlovodíky kromě benzo(a)pyrenu.
2) Rozloženo během celého roku tak, aby byly hodnoty reprezentativní
pro různé klimatické a dopravní podmínky.
3) Jedno namátkové měření v týdnu rovnoměrně rozložené během celého
roku, nebo v 8 týdnech rovnoměrně rozložených během roku.
4) Jedno namátkové denní měření v týdnu rovnoměrně rozložené během
celého roku, nebo v 8 týdnech rovnoměrně rozložených během roku.
Požadavek minimálního sběru údajů a časového pokrytí nezahrnuje ztráty
údajů v důsledku pravidelných kalibrací nebo normální údržby
přístrojové techniky.
Pro modelování se nejistota definuje jako maximální odchylka naměřených
a vypočítaných úrovní znečištění ovzduší v době uvažované pro
hodnocenou přípustnou úroveň znečištění ovzduší, přičemž se nebere v
úvahu časové rozlišení událostí.
Příloha 3
Požadavky a postup hodnocení zón a aglomerací
1. Horní a dolní meze pro posuzování
a) oxid siřičitý
-----------------------------------------------------------------------------------------------------
Imisní limit Horní mez pro posuzování Dolní mez pro posuzování
-----------------------------------------------------------------------------------------------------
Ochrana zdraví (24-hodinový imisní limit) 75 µg.m-3/31) 50 µg.m-3/31)
-----------------------------------------------------------------------------------------------------
Ochrana ekosystémů 12 µg.m-3 8 µg.m-3
-----------------------------------------------------------------------------------------------------
Poznámka:
1) Povolený počet překročení za kalendářní rok.
b) oxid dusičitý
-----------------------------------------------------------------------------------------------------
Imisní limit Horní mez pro posuzování Dolní mez pro posuzování
-----------------------------------------------------------------------------------------------------
Hodinový imisní limit 140 µg.m-3/181) 100µg.m-3/181)
-----------------------------------------------------------------------------------------------------
Roční imisní limit 32 µg.m-3 26 µg.m-3
-----------------------------------------------------------------------------------------------------
Poznámka:
1) Povolený počet překročení za kalendářní rok.
c) PM10 a PM2,5
----------------------------------------------------------------------------------------------
Imisní limit Horní mez pro posuzování Dolní mez pro posuzování
----------------------------------------------------------------------------------------------
24hodinový imisní limit 35 µg.m-3 / 35^1) 25 µg.m-3 / 35^1)
----------------------------------------------------------------------------------------------
Roční imisní limit pro PM10 28 µg.m-3 20 µg.m-3
----------------------------------------------------------------------------------------------
Roční imisní limit pro PM2,5 17 µg.m-3 12 µg.m-3
----------------------------------------------------------------------------------------------
Poznámka:
1) Povolený počet překročení za kalendářní rok.
d) ostatní znečišťující látky
------------------------------------------------------------------------------------
Znečišťující látka Horní mez pro posuzování Dolní mez pro posuzování
------------------------------------------------------------------------------------
Oxidy dusíku 24 µg.m-3 19,5 µg.m-3
------------------------------------------------------------------------------------
Oxid uhelnatý 7 mg.m-3 5 mg.m-3
------------------------------------------------------------------------------------
Benzen 3,5 µg.m-3 2 µg.m-3
------------------------------------------------------------------------------------
Olovo 0,35 µg.m-3 0,25 µg.m-3
------------------------------------------------------------------------------------
Arsen 3,6 ng.m-3 2,4 ng.m-3
------------------------------------------------------------------------------------
Kadmium 3 ng.m-3 2 ng.m-3
------------------------------------------------------------------------------------
Nikl 14 ng.m-3 10 ng.m-3
------------------------------------------------------------------------------------
Benzo(a)pyren 0,6 ng.m-3 0,4 ng.m-3
------------------------------------------------------------------------------------
2. Stanovení případů překročení horních a dolních mezí pro posuzování
Překročení horní a dolní meze pro posuzování se zjišťuje na základě
úrovně znečištění ovzduší během předcházejících pěti let, pokud jsou k
dispozici dostatečné údaje. Mez pro posuzování se považuje za
překročenou, pokud byla během těchto pěti let překročena nejméně ve
třech kalendářních letech.
Pokud je pro některou znečišťující látku k dispozici méně údajů, než za
období pěti let, určí se překročení horních a dolních prahů posuzování
na základě spojení výsledků krátkodobých měřicích kampaní během roku a
v místech, která budou pravděpodobně reprezentativní pro nejvyšší
úrovně znečištění ovzduší a výsledků získaných z údajů z emisních
inventur a modelování.
Příloha 4
Umístění bodů vzorkování pro stacionární měření
Část A
Umístění bodů vzorkování pro stacionární měření s výjimkou
troposférického ozonu
1. Umístění bodů vzorkování v makroměřítku
1.1. Ochrana zdraví lidí
1.1.1. Místa odběru vzorků zaměřená na ochranu zdraví lidí se umísťují
tak, aby poskytla údaje o
a) oblastech v rámci zón a aglomerací, v nichž se vyskytují nejvyšší
koncentrace, jimž bude obyvatelstvo pravděpodobně přímo nebo nepřímo
vystaveno po dobu významnou ve vztahu k průměrované době dotyčného
imisního limitu nebo cílového imisního limitu;
b) úrovních znečištění ovzduší v jiných oblastech v rámci zón a
aglomerací, které jsou reprezentativní pro expozici obyvatelstva
obecně.
1.1.2. Místa odběru vzorků se zpravidla umísťují tak, aby se zamezilo
měření velmi malých mikroprostředí v jejich bezprostřední blízkosti. To
znamená, že místo odběru vzorků musí být umístěno tak, aby vzorky
vzduchu byly pokud možno reprezentativní pro kvalitu ovzduší v okolí
nejméně 200 m2 v dopravně zaměřených lokalitách a alespoň 250 m x 250 m
v průmyslových lokalitách.
1.1.3. Městské pozaďové lokality se zpravidla umísťují tak, aby na
úroveň znečištění ovzduší v těchto lokalitách působily veškeré zdroje
umístěné proti větru od stanice. Úroveň znečištění ovzduší by neměl
převážně způsobovat pouze jeden zdroj, pokud taková situace není
typická pro rozsáhlejší městskou oblast. Místo odběru vzorků musí být
umístěno tak, aby vzorky ovzduší byly reprezentativní pro kvalitu
ovzduší v okolí nejméně několik km2.
1.1.4. Pokud je cílem zjištění pozaďových úrovní znečištění ovzduší,
nesmí být místo odběru vzorků ovlivněno aglomeracemi ani průmyslovými
lokalitami v jeho blízkosti, například místy vzdálenými méně než
několik kilometrů.
1.1.5. Pokud má být posouzen příspěvek z průmyslových zdrojů, musí být
alespoň jedno místo odběru vzorků nainstalováno v závětří zdroje v
nejbližší rezidenční oblasti. Pokud není známa pozaďová úroveň
znečištění ovzduší, umístí se ve směru převládajícího větru na návětrné
straně zdroje doplňkové místo odběru vzorků.
1.1.6. Místa odběru vzorků se zpravidla umísťují tak, aby byly
reprezentativní i pro podobné lokality, které neleží v jejich
bezprostřední blízkosti.
1.1.7. Stacionární měření prekurzorů troposférického ozonu se provádí
zejména v městských a předměstských oblastech v jakémkoli bodu
vzorkování stanoveném v souladu s požadavky tohoto nařízení.
1.2. Ochrana ekosystémů a vegetace
Místa odběru vzorků zaměřená na ochranu vegetace se umísťují více než
20 km od aglomerací nebo více než 5 km od jiných zastavěných oblastí,
průmyslových zařízení nebo silnic. Místo odběru vzorků musí být
umístěno tak, aby vzorky ovzduší byly reprezentativní pro kvalitu
ovzduší v okolí nejméně 1 000 km2.
2. Umístění bodů vzorkování v mikroměřítku
2.1. Je-li to možné, uplatní se tyto zásady
a) proud vzduchu kolem vstupního otvoru odběrové sondy nesmí být omezen
(musí být volný v sektoru minimálně 270 st.) a v blízkosti nesmí být
žádné překážky ovlivňující proud vzduchu (odběrové zařízení musí být
zpravidla vzdáleno od budov, balkonů, stromů a jiných překážek více než
dvojnásobek počtu metrů, než je výška překážky, která odběrové zařízení
přesahuje, minimálně 0,5 m od nejbližší budovy v případě míst odběru
vzorků reprezentujících úroveň znečištění ovzduší v linii obytné
zástavby),
b) vstupní otvor odběrové sondy se zpravidla umístí ve výšce mezi 1,5 m
(dýchací zóna) a 4 m nad zemí, za určitých okolností může být zapotřebí
vyšší poloha (až 8 m), vyšší umístění může být rovněž vhodné, je-li
stanice reprezentativní pro velkou oblast,
c) vstupní otvor odběrové sondy nesmí být umístěn v bezprostřední
blízkosti zdrojů, aby bylo zamezeno přímému vlivu emisí nesmísených s
okolním vzduchem,
d) výstupní otvor odběrového zařízení musí být umístěn tak, aby byl
znemožněn vstup vytékajícího odebraného vzduchu zpět do vstupního
otvoru odběrového zařízení,
e) odběrová zařízení zaměřená na dopravu
- se zřetelem na všechny znečišťující látky by taková místa odběru
vzorků měla být alespoň 25 m od krajnice velkých křižovatek a nejméně 4
m od středu nejbližšího dopravního pruhu,
- pro měření oxidu dusičitého a oxidu uhelnatého by vstupy měly být
nejdále 5 m od okraje vozovky,
- vstupy by měly být umístěny tak, aby měření byla reprezentativní pro
úroveň znečištění ovzduší v blízkosti linie obytné zástavby, ale
nejdále 10 m od vozovky.
2.2. Body vzorkování se umísťují rovněž tak, aby byly brány v úvahu
následující faktory
a) rušivé zdroje,
b) bezpečnost, zejména bezpečnost veřejnosti a provozního personálu,
c) přístupnost,
d) dostupnost elektrické energie a telefonního spojení,
e) viditelnost místa v jeho okolí,
f) vhodnost sloučení míst odběru vzorků pro různé znečišťující látky,
g) požadavky územního plánování.
3. Dokumentace a přezkum výběru míst
Postupy pro výběr míst bodů vzorkování se zdokumentují ve fázi
klasifikace. Povinně se pořídí fotografie okolí vybraného místa v
hlavních světových stranách a podrobné mapy. Umístění bodů vzorkování
se pravidelně přezkoumává a pořizuje se nová dokumentace, aby byla
doložena průběžná platnost výběrových kritérií.
Část B
Umístění bodů vzorkování pro stacionární měření troposférického ozonu
1. Umístění v makroměřítku
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Typ oblasti Cíle měření Reprezentativnost Kritériapro umístění v makroměřítku
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Městská Ochrana zdraví lidí: Několik km2 V místech, kde nepůsobí vliv zdrojů místních
expozice městské populace emisí, jako je doprava, benzinové stanice apod.;
troposférického ozonu, tj. Větraná místa, kde je předpokládáno dobré
v místech, kde je zároveň promíchání vzduchu;
relativně vysoká hustota Místa jako jsou obytné a obchodní oblasti měst,
obyvatelstva a úroveň parky (daleko od stromů), velké ulice nebo
znečištění ovzduší náměstí s velmi malou nebo žádnou dopravou,
troposférickým ozonem otevřenéoblasti charakterizované vzdělávacími,
sportovními nebo rekreačními zařízeními.
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Předměstská Ochrana zdraví lidí Několik desítek km2 V určitévzdálenosti od oblasti s maximálními
a vegetace: expozice emisemi,po hlavním směru (hlavních směrech)
populace a vegetace větru v době, kdy jsou dobré podmínky pro tvorbu
nacházející se ve vnějších troposférického ozonu;
částech aglomerací, kde V místech na vnějším okraji aglomerace, kde
bývají nejvyšší úrovně obyvatelstvo, citlivé plodiny nebo přírodní
znečištění ovzduší ekosystémy jsou vystaveny vysokým úrovním
troposférickým ozonem znečištění ovzduší;
Kde je to vhodné, některé předměstské stanice
se mohounacházet také proti směru větru
od oblastí s maximálními emisemi, za účelem
určení regionálních pozaďových úrovní
znečištění ovzduší.
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Venkovská Ochrana zdraví lidí Subregionální úrovně V malýchobcích nebo oblastech s přírodními
a vegetace: expozice znečištění ovzduší ekosystémy, lesy;
populace, plodin (několik km2) Místa reprezentativní pro úrovně znečištění
a přírodních ekosystémů ovzduší troposférickým ozonem mimo oblasti
troposférickému ozonu působnosti lokálních emisí z průmyslových
v subregionálním měřítku zdrojů nebo dopravních komunikací;
V otevřených oblastech, nikoli však na vrcholech
vyšších hor.
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Venkovská Ochrana zdraví lidí Regionální/národní/ Stanice umístěné v oblastech s nižší hustotou
pozaďová a vegetace: expozice kontinentální úrovně obyvatelstva, např. v oblastech s přirozenými
užitkových rostlin znečištění ovzduší ekosystémy a lesy, značně vzdálených
a přirozených ekosystémů, (1000 do 10 000 km2) od městských a průmyslových oblastí a stranou
jakož i obyvatelstva od emisíz lokálních zdrojů;
troposférickému ozonu Mimo místa, v nichž se tvoří přízemní inverze
v regionálním měřítku a také vyšší horské vrcholy.
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
2. Umísťování v mikroměřítku
Pokud je to možné, postupuje se podle části A bodu 2. a zajistí se, aby
vstupní sonda byla umístěna daleko od zdrojů, jako jsou komíny vysokých
pecí a spaloven a více než 10 m od nejbližší silnice, přičemž tato
vzdálenost roste úměrně intenzitě dopravního provozu.
3. Dokumentace a přezkoumání výběru místa
Postupuje se podle části A bodu 3., přičemž se uplatní správné
přezkoumání a interpretace monitorovacích údajů v kontextu s
meteorologickými a fotochemickými procesy, které ovlivňují úrovně
znečištění ovzduší troposférickým ozonem v konkrétních lokalitách.
Příloha 5
Minimální počty bodů vzorkování pro stacionární měření
Část A
Minimální počet bodů vzorkování pro stacionární měření s výjimkou
troposférického ozonu
1. Znečištění z rozptýlených zdrojů znečišťování ovzduší
1.1. Minimální počet bodů vzorkování pro stacionární měření pro účely
posouzení dodržování imisních limitů na ochranu lidského zdraví a
zvláštních imisních limitů
----------------------------------------------------------------------------------------------------
Počet obyvatel Minimální počet bodů vzorkování pro stacionární měření pokud
aglomerace nebo zóny -----------------------------------------------------------------------
maximální koncentrace překračují maximální koncentrace leží mezi
horní mez pro posuzování1) horní a dolní mezí pro posuzování
----------------------------------------------------------------------------------------------------
Znečišťující látky Součet PM10 Znečišťující látky Součet PM10
kromě PM10 a PM2,5^2) kromě PM10 a PM2,5^2)
a PM2,5 a PM2,5
----------------------------------------------------------------------------------------------------
0 - 249 999 1 2 1 1
----------------------------------------------------------------------------------------------------
250 000 - 749 999 2 3 1 2
----------------------------------------------------------------------------------------------------
750 000 - 999 999 3 4 1 2
----------------------------------------------------------------------------------------------------
1 000 000 - 1 499 999 4 6 2 3
----------------------------------------------------------------------------------------------------
1 500 000 - 1 999 999 5 7 2 3
----------------------------------------------------------------------------------------------------
2 000 000 - 2 749 999 6 8 3 4
----------------------------------------------------------------------------------------------------
2 750 000 - 3 749 999 7 10 3 4
----------------------------------------------------------------------------------------------------
Poznámky:
1) Pro oxid dusičitý, benzen, oxid uhelnatý a pro PM10 nebo PM2,5 se
zřizuje nejméně jedna lokalita pro měření pozaďové úrovně znečištění
ovzduší a jedna lokalita orientovaná na měření vlivu dopravy, pokud se
tím nezvýší počet bodů vzorkování;
2) Celkový počet míst odběru vzorků pro PM2,5 nesmí být menší než
polovina počtu míst odběru PM10.
Cílem je zdvojnásobit počet bodů vzorkování pro stacionární měření
oproti minimálnímu počtu, pokud se jedná o značně geograficky členitou
a nerovnoměrně zalidněnou zónu nebo aglomeraci s vysokou hustotou
průmyslu, kde dochází k dlouhodobému překračování hodnot imisních
limitů.
1.2. Minimální počet bodů vzorkování pro stacionární měření pro účely
posouzení dodržování cílových imisních limitů na ochranu lidského
zdraví
----------------------------------------------------------------------------------------------------
Počet obyvatel Minimální počet bodů vzorkování pro stacionární měření pokud
aglomerace nebo zóny -----------------------------------------------------------------------
maximální koncentrace překračují maximální koncentrace leží mezi
horní mez pro posuzování1) horní a dolní mezí pro posuzování
-----------------------------------------------------------------------
As, Cd, Ni Benzo(a)pyren As, Cd, Ni Benzo(a)pyren
----------------------------------------------------------------------------------------------------
0 - 749 999 1 1 1 1
----------------------------------------------------------------------------------------------------
750 000 - 1 999 999 2 2 1 1
----------------------------------------------------------------------------------------------------
2 000 000 - 3 749 999 2 3 1 1
----------------------------------------------------------------------------------------------------
Poznámka:
1) Zahrnuje nejméně jednu stanici v městském prostředí a pro
benzo(a)pyren také jednu stanici zaměřenou na vliv dopravy, pokud to
nezvýší počet bodů vzorkování.
1.3. Minimální počet bodů vzorkování pro stacionární měření pro
posouzení dodržování imisních limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace
v zónách jiných než aglomeracích
----------------------------------------------------------------------
Minimální počet bodů vzorkování pro stacionární měření pokud
----------------------------------------------------------------------
maximální koncentrace překračují maximální koncentrace leží mezi
horní mez pro posuzování horní a dolní mezí pro posuzování
----------------------------------------------------------------------
1 stanice na každých 20 000 km2 1 stanice na každých 40 000 km2
----------------------------------------------------------------------
1.4. Bez ohledu na koncentrace se zřídí jedno pozaďové místo odběru
vzorků pro orientační měření arsenu, kadmia, výparů elementární rtuti a
reaktivní plynné rtuti, to je sloučenin rozpustných ve vodě s
dostatečnou tenzí par umožňující jejich setrvání v plynném stavu (dále
jen "celkové plynné rtuti"), niklu, benzo(a)pyrenu, benzo(a)anthracenu,
benzo(b)fluoranthenu, benzo(j)fluoranthenu, benzo(k)fluoranthenu,
indeno(1,2,3-cd)pyrenu a dibenz(a,h)anthracenu a pro orientační měření
celkové depozice arsenu, kadmia, rtuti, niklu, benzo(a)pyrenu,
benzo(a)anthracenu, benzo(b)fluoranthenu, benzo(j)fluoranthenu,
benzo(k)fluoranthenu, indeno(1,2,3-cd)pyrenu a dibenz(a,h)anthracenu.
1.5. Na omezeném počtu míst odběru vzorků se společně se stacionárním
měřením benzo(a)pyrenu provádí stacionární měření polycyklických
aromatických uhlovodíků uvedených v bodu 1.4.
1.6. Pro aglomerace a další městské oblasti s počtem obyvatel vyšším
než 100 000 se provozuje jedno místo odběru vzorků na milion obyvatel.
Tato místa odběru vzorků mohou být totožná s místy odběru vzorků podle
podbodu 1.1.
1.7. Bez ohledu na koncentrace se zřídí nejméně jedno místo odběru
vzorků ve venkovské pozaďové lokalitě pro měření ročních průměrných
údajů o celkové hmotnostní koncentraci a o koncentracích chemických
složek PM2,5. Z chemických složek PM2,5 se měří alespoň koncentrace
celkového organického uhlíku, elementárního uhlíku, hořečnatých,
vápenatých, sodných, draselných a amonných kationtů a síranových,
chloridových a dusičnanových aniontů.
2. Znečištění z jednotlivého zdroje znečišťování ovzduší
Počet bodů vzorkování pro stacionární měření pro účely posuzování
znečištění v blízkosti jednotlivých zdrojů znečišťování ovzduší se
zvolí s přihlédnutím k úrovni emisí, pravděpodobnému prostorovému
rozložení koncentrací znečišťujících látek a jejich distribuci v
ovzduší a potenciální expozici populace.
Část B
Minimální počet bodů vzorkování pro stacionární měření troposférického
ozonu a jeho prekurzorů
1. Minimální počet bodů vzorkování pro stacionární měření pro účely
posouzení dodržování cílových imisních limitů, dlouhodobých imisních
cílů a zvláštních imisních limitů pro informování a varování veřejnosti
------------------------------------------------------------------------------------------
Počet obyvatel aglomerace Minimální počet bodů vzorkování pro stacionární měření
nebo zóny -------------------------------------------------------------
Aglomerace Zóna Venkovská pozaďová lokalita
------------------------------------------------------------------------------------------
0 - 249 999 - 1 1 stanice/25 000 km2jako
---------------------------------------------------------- průměrná hustota prozóny
250 000 - 499 999 1 2
----------------------------------------------------------
500 000 - 999 999 2 2
----------------------------------------------------------
1 000 000 - 1 499 999 3 3
----------------------------------------------------------
1 500 000 - 1 999 999 3 4
----------------------------------------------------------
2 000 000 - 2 749 999 4 5
----------------------------------------------------------
2 750 000 - 3 749 999 5 6
------------------------------------------------------------------------------------------
Alespoň jedna stanice se umístí do předměstských oblastí v zónách,
pokud je zde vyšší expozice populace. V aglomeracích se nejméně 50 %
stanic umístí do předměstských oblastí.
2. Stacionární měření oxidů dusíku se provádí minimálně v 50 % bodů
vzorkování pro troposférický ozon. Stacionární měření oxidů dusíku musí
být kontinuální, vyjma venkovských pozaďových stanic, na kterých mohou
být použity jiné měřicí metody.
3. Minimální počet bodů vzorkování pro stacionární měření v zónách a
aglomeracích, kde jsou dosahovány dlouhodobé imisní cíle pro
troposférický ozon, musí v kombinaci s dalšími prostředky sledování
kvality ovzduší, jako je modelování a souběžná měření koncentrace oxidu
dusičitého, být dostatečný pro hodnocení trendu znečištění ovzduší
troposférickým ozonem a pro kontrolu dodržování dlouhodobých imisních
cílů. Venkovská pozaďová stanice musí být alespoň jedna pro území České
republiky.
Příloha 6
Referenční metody sledování kvality ovzduší
1. Referenční metody měření, analýzy znečišťujících látek a jejich
depozice
U plynných znečišťujících látek se objem přepočítává na standardní
podmínky. U PM10, PM2,5 a znečišťujících látek, které se analyzují v
PM10, se objem odběru vzorků vztahuje k vnějším podmínkám, kterými jsou
zejména teplota a atmosférický tlak v den měření.
1.1. Pro stacionární měření oxidu siřičitého se použije referenční
metoda podle české technické normy EN 14212:2005 "Kvalita vnějšího
ovzduší - Normalizovaná metoda měření oxidu siřičitého ultrafialovou
fluorescencí".
1.2. Pro stacionární měření oxidu dusičitého a oxidů dusíku se použije
referenční metoda podle české technické normy EN 14211:2005 "Kvalita
vnějšího ovzduší - Normalizovaná metoda měření koncentrací oxidu
dusičitého a oxidů dusíku chemiluminiscencí".
1.3. Pro odběr vzorků olova, arsenu, kadmia a niklu se použije
referenční metoda podle bodu 4. této přílohy. Pro stacionární měření
olova, arsenu, kadmia a niklu se použije referenční metoda podle české
technické normy EN 14902:2005 "Referenční metoda stanovení Pb, Cd, As,
Ni ve vnějším ovzduší".
1.4. Pro odběr vzorků a stacionární měření PM10 se použije referenční
metoda podle české technické normy EN 12341:1999 "Kvalita ovzduší -
Stanovení frakce PM10 v suspendovaných částicích - Referenční metoda a
polní zkouška k prokázání ekvivalence metod měření".
1.5. Pro odběr vzorků a stacionární měření PM2,5 se použije referenční
metoda podle české technické normy EN 14907:2005 "Normalizovaná metoda
gravimetrického měření ke stanovení hmotnostní frakce suspendovaných
částic PM2,5 ve vnějším ovzduší".
1.6. Pro odběr vzorků a stacionární měření benzenu se použije
referenční metoda podle částí 1, 2, a 3 české technické normy EN
14662:2005 "Kvalita vnějšího ovzduší - Normalizovaná metoda měření
koncentrací benzenu".
1.7. Pro stacionární měření oxidu uhelnatého se použije referenční
metoda podle české technické normy EN 14626:2005 "Kvalita vnějšího
ovzduší - Normalizovaná metoda měření koncentrací oxidu uhelnatého
nedisperzní infračervenou spektroskopií".
1.8. Pro stacionární měření troposférického ozonu se použije referenční
metoda podle české technické normy EN 14625:2005 "Kvalita vnějšího
ovzduší - Normalizovaná metoda měření koncentrace ozonu ultrafialovou
fotometrií".
1.9. Pro odběr vzorků a analýzu polycyklických aromatických uhlovodíků
se použije referenční metoda podle technické normy ISO 12884:2000
"Stanovení sumy (plynná a pevná fáze) polycyklických aromatických
uhlovodíků ve vnějším ovzduší - Odběr na filtry a sorbent s analýzou
metodou plynové chromatografie/hmotnostní spektrometrie".
1.10. Referenční metoda odběru vzorků a analýzy rtuti
Referenční metoda pro měření celkové rtuti ve vnějším ovzduší je
založena na odběru na filtr a zlacený amalgamátor a následné chemické
analýze metodou atomové absorpční spektrometrie.
1.11. Referenční metoda odběru vzorků a analýzy depozice arsenu,
kadmia, rtuti, niklu a polycyklických aromatických uhlovodíků
Referenční metoda odběru vzorků deponovaného arsenu, kadmia, rtuti,
niklu a polycyklických aromatických uhlovodíků je založena na odběru
depozice do válcovitých odběrových zařízení normalizovaných rozměrů a
následné chemické analýze metodou atomové absorpční spektrometrie,
resp. plynové chromatografie/hmotnostní spektrometrie.
2. Referenční metody pro modelování
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Název Oblasti použití Velikost výpočetní Určen pro znečišťující látky
modelu oblasti
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------
SYMOS '97 Venkovské oblasti (bodové, do 100 km od zdroje SO2, NOx, CO, PM10, PM2,5 a další
plošné a mobilní zdroje znečišťování ovzduší méně reaktivní látky (např. benzen)
znečišťování ovzduší)
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------
ATEM Městské oblasti nad úrovní do 100 km od zdroje SO2, NOx, CO, PM10, PM2,5 a další
střech budov (bodové, znečišťování ovzduší méně reaktivní látky (např. benzen)
plošné a mobilní zdroje
znečišťování ovzduší)
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------
AEOLIUS Městské oblasti v uličních jednotlivé ulice znečišťující látky emitované
kaňonech (mobilní zdroje mobilními zdroji
znečišťování ovzduší)
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Modelování není vhodné pro znečišťující látky s krátkou dobou setrvání
v atmosféře nebo rychle reagující znečišťující látky (např.
troposférický ozon), ani pro zjištění pozaďových úrovní znečištění
ovzduší způsobených vlivem vzdálenějšími zdroji znečišťování ovzduší.
Modely nezahrnují sekundární ani resuspendované částice PM10 a PM2,5.
3. Prokázání ekvivalence
K měření a modelování pevných a plynných znečišťujících látek lze
použít i jinou metodu, jestliže lze prokázat její těsnou statistickou
vazbu k referenční metodě. Skutečnost, že je tato metoda ekvivalentní,
musí být prokázána a doložena testem ekvivalence k referenční metodě.
Vybraná ustanovení novel
Čl. II nařízení vlády č. 42/2011 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Nejpozději do 31. prosince 2014 se dosáhne imisního limitu pro PM2,5
stanoveného v části A tabulce č. 1 přílohy č. 1 nařízení vlády č.
597/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto
nařízení. Do té doby je tento imisní limit limitem cílovým.
2. Dosažení cílového imisního limitu v městských pozaďových lokalitách
podle § 3 odst. 6 nařízení vlády č. 597/2006 Sb., ve znění účinném ode
dne nabytí účinnosti tohoto nařízení, je vyhodnocováno k 31. prosinci
2015.
3. Dosažení poklesu klouzavé průměrné roční koncentrace PM2,5 podle § 3
odst. 7 nařízení vlády č. 597/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto nařízení, je vyhodnocováno k 31. prosinci 2020.
1) Je vydáno k provedení a v mezích zákona, jehož obsah umožňuje
zapracovat příslušné předpisy Evropských společenství nařízením vlády.
2) Směrnice Rady 96/62/ES ze dne 27. září 1996 o posuzování a řízení
kvality vnějšího ovzduší.
Směrnice Rady 1999/30/ES ze dne 22. dubna 1999 o mezních hodnotách pro
oxid siřičitý, oxid dusičitý a oxidy dusíku, částice a olovo ve vnějším
ovzduší.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/69/ES ze dne 16. listopadu
2000 o mezních hodnotách pro benzen a oxid uhelnatý v ovzduší.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/3/ES ze dne 12. února 2002 o
ozonu ve vnějším ovzduší.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/107/ES ze dne 15. prosince
2004 o obsahu arsenu, kadmia, rtuti, niklu a polycyklických
aromatických uhlovodíků ve vnějším ovzduší.
