Nařízení č. 350/2002 Sb. kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší
PŘEDPIS BYL ZRUŠEN 31.12.2006
| poznámka: | přílohy č. 1 a 2 jsou ve formátu PDF k dispozici u nařízení č. 429/2005 Sb. (novela) |
| se změnami: | 60/2004 Sb., 429/2005 Sb., zrušeno 597/2006 Sb. |
| uveřejněno v: | č. 127/2002 Sbírky zákonů na straně 7338 |
| schváleno: | 03.07.2002 |
| účinnost od: | 14.08.2002 |
| zrušeno: | 31.12.2006 |
| [Textová verze] |
350/2002 Sb.
Nařízení vlády
ze dne 3. července 2002,
kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování,
posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší
Změna: 60/2004 Sb.
Změna: 429/2005 Sb.
Vláda nařizuje podle § 55 odst. 1 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně
ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší),
(dále jen "zákon"):
§ 1
Předmět úpravy
Tímto nařízením se v souladu s právem Evropských společenství^1)
stanoví imisní limity, meze tolerance, cílové imisní limity a
dlouhodobé imisní cíle. Dále se stanoví způsob posuzování úrovně
znečištění ovzduší, oblasti a místa se zhoršenou a dobrou kvalitou
ovzduší a zásady měření úrovně znečištění ovzduší.
§ 2
Základní pojmy
Pro účely tohoto nařízení se rozumí
a) cílovým imisním limitem - koncentrace znečišťující látky ve vnějším
ovzduší stanovená za účelem odstranění, zabránění nebo omezení
škodlivých účinků na lidské zdraví a na životní prostředí celkově,
které je třeba dosáhnout, pokud je to možné, ve stanovené době,
b) dlouhodobým imisním cílem pro ozon - taková úroveň znečištění
ovzduší troposférickým ozonem, pod níž lze na základě současného stavu
vědeckého poznání vyloučit přímý škodlivý vliv na zdraví lidí nebo
zvířat nebo na životní prostředí,
c) posuzováním kvality ovzduší - tímto nařízením stanovená, popřípadě
orgány ochrany ovzduší schválená metoda k provádění měření, výpočtu,
předpovědi nebo odborného odhadu úrovně znečištění ovzduší,
d) horní mezí pro posuzování úrovně znečištění ovzduší - hodnota
koncentrace znečišťující látky, při jejímž dosažení či překročení na
určitém území je nutno užívat k posuzování úrovně znečištění ovzduší
pouze měření,
e) dolní mezí pro posuzování úrovně znečištění ovzduší - hodnota
koncentrace znečišťující látky, pod níž je na určitém území možné
užívat k posuzování úrovně znečištění ovzduší pouze modelových výpočtů
nebo odborných odhadů,
f) referenční metodou měření - postup, který zahrnuje popis odběru,
transportu a úpravy vzorku ovzduší a stanovení koncentrace dané látky,
g) ekvivalentní metodou - metoda, kterou se prokazatelně vykazují
stejné jakostní znaky a která poskytuje stejné, v případě metod
rozptylu znečišťujících látek v ovzduší srovnatelné výsledky jako
metoda referenční,
h) oxidy dusíku - směs oxidu dusnatého a oxidu dusičitého, jejichž
koncentrace je součtem koncentrací oxidu dusnatého a oxidu dusičitého
sečtených v jednotkách ppbv a vyjádřených jako oxid dusičitý v
mikrogramech na metr krychlový,
i) suspendovanými částicemi - částice, které v důsledku zanedbatelné
pádové rychlosti přetrvávají dlouhou dobu v atmosféře,
j) suspendovanými částicemi frakce PM
10
- částice, které projdou velikostně-selektivním vstupním filtrem
vykazujícím pro aerodynamický průměr 10 mikrom odlučovací účinnost 50
%,
k) jemnými suspendovanými částicemi frakce PM2,5 - částice, které
projdou velikostně-selektivním vstupním filtrem vykazujícím pro
aerodynamický průměr 2,5 mikrom odlučovací účinnost 50 %,
l) metoda pro výpočet rozptylu znečištění ovzduší (rozptylová metoda) -
způsob výpočtu koncentrací znečišťujících látek a jejich rozptylu v
čase a prostoru,
m) prekurzory ozonu - znečišťující látky vstupující do fotochemických
reakcí vedoucích ke vzniku troposférického ozonu,
n) depozičním limitem - maximální přípustné množství látek
znečišťujících ovzduší usazené nebo vstřebané na jednotce plochy
zemského povrchu za časovou jednotku v důsledku vynášecích a vymývacích
procesů z atmosféry, které nevyvolá žádné negativní efekty a procesy v
ekosystému,
o) liniovým zdrojem znečišťování ovzduší - dopravní komunikace, která
je používána pro provoz mobilních zdrojů znečišťování ovzduší nebo je k
užívání pro provoz těchto zdrojů navrhována v rámci územního,
stavebního, kolaudačního nebo jiného řízení,
p) prašným spadem - hmotnost deponovaného materiálu, který se po
předcházejícím znečištění ovzduší usadil na jednotku plochy zemského
povrchu za časovou jednotku v důsledku vynášecích a vymývacích procesů
z atmosféry,
r) troposférickým ozonem - ozon nacházející se v přízemní vrstvě
atmosféry a vznikající na základě vzájemných chemických reakcí
prekurzorů ozonu.
§ 3
Imisní limity, meze tolerance, cílové imisní limity a dlouhodobé imisní
cíle, depoziční limit
(1) Imisní limity a meze tolerance se stanoví pro tyto znečišťující
látky
a) oxid siřičitý,
b) suspendované částice frakce PM
10
,
c) oxid dusičitý a oxidy dusíku,
d) olovo,
e) oxid uhelnatý,
f) benzen,
g) kadmium,
h) arsen,
i) nikl,
l) polycyklické aromatické uhlovodíky vyjádřené jako benzo(a)pyren.
(2) Pro troposférický ozon se stanoví cílové imisní limity a dlouhodobé
imisní cíle.
(3) Pro prašný spad se stanoví depoziční limit, k jehož výši se
přihlíží v případě nutnosti zjišťování aktuálního znečištění.
(4) Pro oxid siřičitý, oxidy dusíku a ozon se kromě imisních limitů a
dlouhodobých imisních cílů pro ochranu zdraví lidí a zvířat stanoví
další hodnoty imisních limitů a dlouhodobých imisních cílů k ochraně
ekosystémů a vegetace.
§ 4
Posuzování úrovně znečištění ovzduší
(1) Při posuzování úrovně znečištění ovzduší se hodnotí ty znečišťující
látky, pro které se stanoví imisní limity a cílové imisní limity, dále
jemné suspendované částice frakce PM2,5 a dále prekurzory ozonu uvedené
v příloze č. 7 k tomuto nařízení.
(2) V případě technické dostupnosti odpovídajících přístrojů je
posuzována úroveň znečištění ovzduší jemnými suspendovanými částicemi
frakce PM2,5 a prekurzory ozonu. Zjišťování koncentrací prekurzorů
ozonu se provádí z důvodů zajištění dalších vědeckých poznatků o
způsobu vzniku troposférického ozonu. Koncentrace jemných
suspendovaných částic frakce PM2,5 v ovzduší se hodnotí z hlediska
škodlivosti této látky na lidské zdraví.
(3) Koncentrace látek uvedených v odstavci 2 se hodnotí v oblastech se
zhoršenou kvalitou ovzduší.
(4) Posuzování úrovně znečištění ovzduší se provádí
a) měřením v sídelních seskupeních (§ 7 odst. 2 zákona), měřením v
oblastech, kde úroveň znečištění ovzduší znečišťující látkou dosahuje
nebo přesahuje horní mez pro posuzování, a měřením v oblastech, kde
úroveň znečištění ozonem překračuje dlouhodobé imisní cíle (během
posledních 5 let),
b) modelováním nebo odborným odhadem v oblastech, kde úroveň znečištění
ovzduší znečišťující látkou nepřesahuje dolní mez pro posuzování,
c) kombinací měření a modelování v oblastech, kde úroveň znečištění
ovzduší dosahuje nebo přesahuje dolní mez pro posuzování a současně je
nižší než horní mez pro posuzování.
(5) Pro posuzování úrovně znečištění ovzduší znečišťujícími látkami ve
vnějším ovzduší se stanoví
a) imisní limity, meze tolerance, cílové imisní limity a dlouhodobé
imisní cíle - příloha č. 1 k tomuto nařízení,
b) depoziční limit pro prašný spad - příloha č. 1 k tomuto nařízení,
c) horní a dolní meze pro posuzování vybraných znečišťujících látek a
další požadavky pro posouzení koncentrací znečišťujících látek -
příloha č. 2 k tomuto nařízení,
d) způsob klasifikace a kritéria výběru míst měření koncentrací
znečišťujících látek - příloha č. 3 k tomuto nařízení,
e) kritéria pro stanovení minimálního počtu míst kontinuálního měření
koncentrací znečišťujících látek - příloha č. 4 k tomuto nařízení,
f) jakostní znaky dat a vyhodnocení výsledků posuzování úrovně
znečištění vnějšího ovzduší - příloha č. 5 k tomuto nařízení,
g) referenční metody měření znečišťujících látek, kalibrace přístrojů a
stanovení hmotnosti prašného spadu - příloha č. 6 k tomuto nařízení,
h) požadavky pro měření prekurzorů ozonu - příloha č. 7 k tomuto
nařízení,
i) soubor metod pro výpočet rozptylu znečišťujících látek v ovzduší -
příloha č. 8 k tomuto nařízení.
(6) Posuzování kvality ovzduší se provádí kombinací imisního měření,
emisní inventury a modelování.
§ 5
Oblasti a místa se zhoršenou a dobrou kvalitou ovzduší
(1) Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší stanovené na základě imisních
koncentrací ozonu podléhají národnímu programu snižování emisí
prekurzorů troposférického ozonu.
(2) Místa, oblasti a sídla, kde znečištění nedosahuje imisních limitů,
jsou považována za oblasti s dobrou kvalitou ovzduší.
(3) V oblastech uvedených v příloze č. 10 k tomuto nařízení a
zveřejněných ve Věstníku Ministerstva životního prostředí (dále jen
"Věstník ministerstva") musí být dodržovány imisní limity pro ochranu
ekosystémů a vegetace uvedené v příloze č. 1 k tomuto nařízení.
§ 6
Měření úrovně znečištění ovzduší
(1) Na území celého státu zajišťuje provoz automatizované měřicí sítě
pro kontinuální měření koncentrací znečišťujících látek v ovzduší,
doplněné měřeními manuálními, Ministerstvo životního prostředí (dále
jen "ministerstvo") nebo jím zřízená právnická osoba. Měřicí stanice
(dále jen "stanice") v bodech vzorkování jsou umístěny podle zásad
stanovených v přílohách č. 3 a č. 4 k tomuto nařízení. K hodnocení
kvality ovzduší jsou využívány také výsledky měření provedené jinými
autorizovanými subjekty.
(2) Požadavky pro posouzení koncentrací znečišťujících látek,
klasifikaci a umísťování stanic a kritéria pro jejich počet, referenční
a ekvivalentní metody měření a analýzy, referenční a ekvivalentní
metody modelování, metody kalibrování a cílová kvalita údajů musí být
totožné s požadavky § 4 odst. 5. Umístění stanic projedná ministerstvo
nebo jím zřízená právnická osoba s příslušnými orgány krajů a obcí.
(3) Spolehlivost údajů podle odstavce 2 zajišťuje ministerstvo nebo jím
zřízená právnická osoba.
§ 7
Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
Předseda vlády:
Ing. Zeman v. r.
Ministr životního prostředí:
RNDr. Kužvart v. r.
Příl.1
Hodnoty imisních limitů a mezí tolerance, depozičního limitu, cílových
imisních limitů a dlouhodobých imisních cílů
Část A
Imisní limity, meze tolerance a depoziční limit vyhlášené pro ochranu
zdraví lidí
1. Imisní limity vybraných znečišťujících látek
------------------------------------------------------------------------------------------
Znečišťující Doba průměrování Hodnota imisního limitu/ Datum, do něhož
látka maximální povolený počet musí býtlimit
jejího překročení za rok dosažen
------------------------------------------------------------------------------------------
Oxid siřičitý 1 hodina 350 mikrog.m
-3
/24 -
------------------------------------------------------------------------------------------
Oxid siřičitý 24 hodin 125 mikrog.m
-3
/3 -
------------------------------------------------------------------------------------------
Oxid dusičitý 1 hodina 200 mikrog.m
-3
/18 1.1.2010
------------------------------------------------------------------------------------------
Oxid dusičitý 1 rok 40 mikrog.m
-3
1.1.2010
------------------------------------------------------------------------------------------
Oxid uhelnatý Maximální denní 10 mg.m
-3
-
osmihodinový klouzavý
průměr
1)
------------------------------------------------------------------------------------------
Suspendované 24 hodin 50 mikrog.m
-3
/35 -
částice PM
10
------------------------------------------------------------------------------------------
Suspendované 1 rok 40 mikrog.m
-3
-
částice PM
10
------------------------------------------------------------------------------------------
Benzen 1 rok 5 mikrog.m
-3
1.1.2010
------------------------------------------------------------------------------------------
Olovo 1 rok 0,5 mikrog.m
-3
-
------------------------------------------------------------------------------------------
Poznámka:
1)
Osmihodinový průměr je připsán dni, ve kterém končí.
Meze tolerance vybraných znečišťujících látek
------------------------------------------------------------------------------------------
Znečišťující Doba 2005 2006 2007 2008 2009
látka průměrování
------------------------------------------------------------------------------------------
Oxid dusičitý 1 hodina 50 mikrog.m
-3
40 mikrog.m
-3
30 mikrog.m
-3
20 mikrog.m
-3
10 mikrog.m
-3
------------------------------------------------------------------------------------------
Oxid dusičitý 1 rok 10 mikrog.m
-3
8 mikrog.m
-3
6 mikrog.m
-3
4 mikrog.m
-3
2 mikrog.m
-3
------------------------------------------------------------------------------------------
Benzen 1 rok 5 mikrog.m
-3
4 mikrog.m
-3
3 mikrog.m
-3
2 mikrog.m
-3
1 mikrog.m
-3
------------------------------------------------------------------------------------------
Hodnocení koncentrací suspendovaných částic frakce PM
2,5
Koncentrace jemných suspendovaných částic velikostní frakce PM
2,5
se hodnotí z hlediska ročního aritmetického průměru, ročního mediánu,
ročního 98. percentilu a ročního maxima z dvacetičtyřhodinových
průměrných hodnot.
Hodnocení koncentrací rtuti
Koncentrace rtuti se hodnotí z hlediska ročního aritmetického průměru.
2. Depoziční limit pro prašný spad
---------------------------------------
Doba Hodnota depozičního limitu
---------------------------------------
1 měsíc 12,5 g.m
-2
---------------------------------------
Část B
Imisní limity vyhlášené pro ochranu ekosystémů a vegetace
------------------------------------------------------------------
Znečišťující Doba průměrování Hodnota imisního limitu
látka
------------------------------------------------------------------
Oxid siřičitý Rok a zimní období 20 mikrog.m
-3
(1. října - 31. března)
------------------------------------------------------------------
Oxidy dusíku 1 rok 30 mikrog.m
-3
------------------------------------------------------------------
Část C
Cílové imisní limity a dlouhodobé imisní cíle
1. Cílové imisní limity vybraných znečišťujících látek vyhlášené
pro ochranu zdraví lidí
1)
------------------------------------------------------------------------------------------
Znečišťující Doba průměrování Hodnota cílového Datum splnění limitu
látka imisního limitu
2)
------------------------------------------------------------------------------------------
Arsen 1 rok 6 ng.m
-3
31.12.2012
------------------------------------------------------------------------------------------
Kadmium 1 rok 5 ng.m
-3
31.12.2012
------------------------------------------------------------------------------------------
Nikl 1 rok 20 ng.m
-3
31.12.2012
------------------------------------------------------------------------------------------
Benzo(a)pyren 1 rok 1 ng.m
-3
31.12.2012
------------------------------------------------------------------------------------------
Poznámky:
1)
K dosažení cílových imisních limitů jsou přijímána veškerá
opatření, která nepřinášejí nepřiměřené náklady a nepovedou k
odstavení zdrojů.
2)
Pro celkový obsah v suspendovaných částicích velikostní frakce
PM
10
.
2. Cílové imisní limity pro troposférický ozon
1)
------------------------------------------------------------------------------------------
Účel Doba průměrování Hodnota cílového Datum splnění
vyhlášení imisního limitu limitu
2)
------------------------------------------------------------------------------------------
Ochrana Maximální denní 120 mikrog.m
-3
, nesmí být 1.1.2010
zdraví lidí osmihodinový klouzavý překročena ve více
průměr
3)
než 25 dnech za rok,
v průměru za 3 roky
4)
------------------------------------------------------------------------------------------
Ochrana AOT 40, vypočtená 18 000 mikrog.m
-3
.h 1.1.2010
vegetace z hodinových hodnot zprůměrovaná za 5 let
v období od května
do července
5)
------------------------------------------------------------------------------------------
Poznámky:
1)
K dosažení cílových imisních limitů jsou přijímána veškerá
přiměřená opatření, která jsou obsahem programů zpracovaných
podle § 6 a § 7 zákona.
2)
Splnění cílového imisního limitu se posuzuje od tohoto data.
Rok 2010 bude prvním rokem, ve kterém budou údaje použity pro
výpočet plnění v průběhu následujících 3, popřípadě 5 let.
3)
Osmihodinové klouzavé průměry se počítají z hodinových
koncentrací a přepočítávají se každou hodinu. Každý
osmihodinový průměr je připsán dni, ve kterém končí, to jest
první výpočet je proveden z hodinových koncentrací během
periody 17:00 předešlého dne a 01:00 dne následujícího.
Poslední výpočet pro daný den se provede pro periodu od 16:00
do 24:00 hodin.
4)
Pokud nelze vyhodnotit průměrné hodnoty za 3 nebo 5 let na
základě úplného uspořádaného souboru ročních dat, minimální
roční údaj nutný pro kontrolu splnění cílových hodnot je:
a) pro cílovou hodnotu pro ochranu lidského zdraví - platné
údaje za 1 rok,
b) pro cílovou hodnotu pro ochranu vegetace - platné údaje za 3
roky.
5)
Pro účely tohoto nařízení AOT 40 znamená součet rozdílů mezi
hodinovou koncentrací větší než 80 mikrog.m
-3
(= 40 ppb a hodnotou
80 mikrog.m
-3
v dané periodě užitím pouze hodinových hodnot
změřených každý den mezi 8:00 a 20:00 SEČ.
3. Dlouhodobé imisní cíle pro troposférický ozon
------------------------------------------------------------------
Účel Doba průměrování Dlouhodobý imisní cíl,
vyhlášení který nesmí být překročen
------------------------------------------------------------------
Ochrana zdraví Maximální denní 120 mikrog.m
-3
lidí osmihodinový klouzavý
průměr/rok
------------------------------------------------------------------
Ochrana vegetace AOT 40, vypočtená 6000 mikrog.m
-3
.h
z hodinových hodnot
v období od května
do července"
------------------------------------------------------------------
Příl.2
Stanovení požadavků pro posuzování koncentrací vybraných zněčišťujících
látek v ovzduší
Rokem je pro účely této přílohy myšlen kalendářní rok.
1. Horní a dolní mez pro posuzování (v % limitní hodnoty)
a) oxid siřičitý
------------------------------------------------------------------
Ochrana zdraví (24-hodinový Ochrana ekosystémů
imisní limit)
------------------------------------------------------------------
Horní mez 60 % 60 %
pro posuzování (75 mikrog.m
-3
smí být (12 mikrog.m
-3
)
překročena max. 3krát za rok)
------------------------------------------------------------------
Dolní mez 40 % 40 %
pro posuzování (50 mikrog.m
-3
smí být (8 mikrog.m
-3
)
překročena max. 3krát za rok)
------------------------------------------------------------------
b) oxid dusičitý
------------------------------------------------------------------
Hodinový imisní limit Roční imisní limit
------------------------------------------------------------------
Horní mez 70 % 80 %
pro posuzování (140 mikrog.m
-3
smí být (32 mikrog.m
-3
)
překročena max. 18krát za rok)
------------------------------------------------------------------
Dolní mez 50 % 65 %
pro posuzování (100 mikrog.m
-3
smí být (26 mikrog.m
-3
)
překročena max. 18krát za rok)
------------------------------------------------------------------
c) suspendované částice PM
10
------------------------------------------------------------------
24-hodinový imisní limit Roční imisní limit
------------------------------------------------------------------
Horní mez 30 mikrog.m
-3
smí být 14 mikrog.m
-3
pro posuzování překročena max. 7krát za rok
------------------------------------------------------------------
Dolní mez 20 mikrog.m
-3
smí být 10 mikrog.m
-3
pro posuzování překročena max. 7krát za rok
------------------------------------------------------------------
d) ostatní znečišťující látky
------------------------------------------------------------------
Horní mez Dolní mez
pro posuzování pro posuzování
------------------------------------------------------------------
Oxidy dusíku 80 % (24 mikrog.m
-3
) 65 % (19,5 mikrog.m
-3
)
------------------------------------------------------------------
Oxid uhelnatý 70 % (7 mg.m
-3
) 50 % (5 mg.m
-3
)
------------------------------------------------------------------
Benzen 70 % (3,5 mikrog.m
-3
) 40 % (2 mikrog.m
-3
)
------------------------------------------------------------------
Olovo 70 % (0,35 mikrog.m
-3
) 50 % (0,25 mikrog.m
-3
)
------------------------------------------------------------------
Arsen 60 % (3,6 ng.m
-3
) 40 % (2,4 ng.m
-3
)
------------------------------------------------------------------
Kadmium 60 % (3 ng.m
-3
) 40 % (2 ng.m
-3
)
------------------------------------------------------------------
Nikl 70 % (14 ng.m
-3
) 50 % (10 ng.m
-3
)
------------------------------------------------------------------
Benzo(a)pyren 60 % (0,6 ng.m
-3
) 40 % (0,4 ng.m
-3
)
------------------------------------------------------------------
2. Stanovení případů překročení horních a dolních mezí pro posuzování
a) Překročení horní a dolní meze pro posuzování se zjišťuje na základě
koncentrace během předcházejících pěti let, pokud jsou k dispozici
dostatečné údaje. Mez pro posuzování se považuje za překročenou, pokud
byla během těchto pěti let překročena nejméně ve třech kalendářních
letech.
b) Pokud je k dispozici méně údajů než za období pěti let, mohou se
spojit krátkodobé měřicí kampaně během ročního období a v místech,
která budou pravděpodobně reprezentativní pro nejvyšší úrovně
znečištění, s výsledky získanými z údajů z emisních inventur a
modelování za účelem určení překročení horních a dolních mezí pro
posuzování.
Příl.3
Umístění bodů vzorkování (míst měření) pro měření koncentrací
znečišťujících látek ve vnějším ovzduší
Část A
Klasifikace míst pro umístění bodů vzorkování pro kontinuální měření
koncentrací oxidu siřičitého, suspendovaných částic, oxidu dusičitého a
oxidů dusíku, olova, oxidu uhelnatého a benzenu ve vnějším ovzduší a
kritéria jejich výběru
1.
Umísťování bodů vzorkování v makroměřítku
1.1.
Ochrana zdraví lidí
1.1.1. Body vzorkování zaměřené na ochranu zdraví lidí se umisťují tak,
aby
a) poskytovaly údaje o lokalitách v oblastech se zhoršenou kvalitou
ovzduší a o sídelních seskupeních, v nichž dochází k výskytu nejvyšších
koncentrací, jimž populace může být pravděpodobně přímo nebo nepřímo
exponována po dobu, která je významná vzhledem k době průměrování
relevantní limitní hodnoty (limitních hodnot);
b) poskytovaly údaje o úrovních v dalších lokalitách uvnitř oblastí se
zhoršenou kvalitou ovzduší a sídelních seskupeních, které jsou
reprezentativní z hlediska expozice obecné populace.
1.1.2. Body vzorkování se umisťují
a) tak, aby bylo vyloučeno měření ve velmi malých mikroprostředích a v
jejich bezprostředním okolí.
b) tak, aby reprezentovaly, pokud je to možné, kvalitu ovzduší v okolí
alespoň 200 m2 u lokalit orientovaných na dopravu a několik čtverečních
kilometrů u městských lokalit,
c) tak, aby modelově reprezentovaly, pokud je to možné, podobné
lokality, které neleží v jejich bezprostředním okolí, z důvodu
zajištění minimalizace počtu měřících míst se zachováním požadované
efektivnosti sítě.
1.2.
Ochrana ekosystémů a vegetace
Body vzorkování zaměřené na ochranu ekosystémů nebo vegetace se
umisťují více než 20 km od sídelních seskupení nebo více než 5 km od
jiných zastavěných oblastí, průmyslových zařízení nebo dálnic. Bod
vzorkování se zpravidla umisťuje tak, aby reprezentoval kvalitu ovzduší
v okolí alespoň 1000 km2.
2.
Umísťování bodů vzorkování v mikroměřítku
2.1.
Body vzorkování se umísťují, je-li to možné, tak, aby
a) tok vzduchu okolo vstupního otvoru odběrové sondy vzorkovacího
zařízení nebyl omezován žádnou překážkou ovlivňující tok vzduchu v
okolí vzorkujícího zařízení (obvykle vzdáleného několik metrů od budov,
balkonů, stromů a dalších překážek a nejméně 0,5 m od nejbližší budovy
v případě bodů vzorkování reprezentujících kvalitu vnějšího ovzduší v
prostoru linie začínající zástavby),
b) vstupní otvor odběrové sondy vzorkovacího zařízení byl ve výši mezi
1,5 m (dýchací zóna) a 4 m nad zemí. Vyšší polohy (až do 8 m) jsou
nutné a vhodné, pokud mají být údaje získané stanicí reprezentativní
pro rozsáhlejší oblasti,
c) vstupní otvor odběrové sondy vzorkovacího zařízení nebyl umístěn v
bezprostředním okolí zdrojů znečišťování ovzduší, a to proto, aby se
vyloučil přímý odběr vzorků emisí nezředěných mícháním s okolním
ovzduším,
d) u výstupního otvoru odběrové sondy vzorkovacího zařízení nebyla
znemožněna recirkulace vytékajícího odebraného vzduchu zpět do
vstupního otvoru vzorkujícího zařízení,
e) vzorkovací zařízení orientované na dopravu
1. pro měření všech znečišťujících látek bylo alespoň 25m od kraje
velkých křižovatek a alespoň 4m od středu nejbližšího jízdního pruhu,
2. pro měření oxidu dusičitého a oxidu uhelnatého mělo vstupní otvory
odběrové sondy maximálně 5m od okraje silnice (od obrubníku),
3. pro měření hmotných částic, olova a benzenu mělo vstupní otvory
odběrové sondy umístěny tak, aby reprezentovaly kvalitu ovzduší v
blízkosti linie začínající zástavby.
2.2.
Body vzorkování se umisťují rovněž tak, aby byly brány v úvahu
následující faktory
a) spolupůsobící zdroje znečišťování ovzduší
b) bezpečnost obsluhy vzorkovacího zařízení
c) přístupnost ke vzorkovacímu zařízení,
d) dostupnost elektřiny a telefonního spojení,
e) viditelnost místa ve vztahu k jeho okolí,
f) bezpečnost veřejnosti,
g) požadavky na společné umístění vzorkovacích zařízení pro různé
znečišťující látky,
h) požadavky územního plánování.
3.
Dokumentace a přezkum výběru míst
Postup výběru míst a vybraná místa bodů vzorkování se zdokumentují v
etapě klasifikace podle kriterií Evropské agentury pro životní
prostředí. Povinně se pořídí fotografie okolí vybraného místa ve
směrové růžici (ve všech směrech pokrývajících celý rozsah dílků
kompasu) a podrobné mapy. Umístění bodů vzorkování se pravidelně
přezkoumává a pořizuje se nová dokumentace, aby byla doložena průběžná
platnost výběrových kritérií.
Část B
Klasifikace míst pro umístění bodů vzorkování pro kontinuální měření
koncentrací ozonu a kritéria jejich výběru
1.
Umísťování v makroměřítku
-----------------------------------------------------------------------------------------------
Typ Cíle měření Reprezentativnost Kritéria pro umísťování v
stanice makroměřítku
-----------------------------------------------------------------------------------------------
Městská Ochrana zdraví lidí: Několik km2 V místech, kde nepůsobí vliv
posouzení expozice zdrojů místních emisí,jako je
městské populace doprava, benzinové stanice
ozonu, tj.v místech, apod.; Větraná místa, kde je
kde je zároveň předpokládáno dobré promíchání
relativně vysoká vzduchu;
hustota obyvatelstva Místa, jako jsou obytné a
a koncentrace ozonu obchodní oblasti měst, parky
(daleko od stromů), velké ulice
nebo náměstí s velmi malou nebo
žádnou dopravou, otevřené
oblasti charakterizované
vzdělávacími, sportovními nebo
rekreačními zařízeními.
-----------------------------------------------------------------------------------------------
Předměstská Ochrana zdraví lidí Několik desítek km2 V určité vzdálenosti od oblasti
a vegetace: s maximálními emisemi, po
určení expozice populace hlavním směru(hlavních směrech)
a vegetace nacházející větru v době, kdy jsou dobré
se ve vnějších částech podmínky pro tvorbu ozonu;
aglomerací, kde úrovně V místech na vnějším okraji
ozonu bývají nejvyšší aglomerace, kdeobyvatelstvo,
citlivé plodinynebo přírodní
ekosystémy jsouvystaveny
vysokým úrovním ozonu;
Kde je to vhodné, některé
předměstské stanice se mohou
nacházet také proti směru větru
od oblasti s maximálními
emisemi, za účelem určení
regionálních úrovní ozonu
v pozadí.
-----------------------------------------------------------------------------------------------
Venkovská Ochrana zdraví lidí Subregionální úrovně Stanice mohou být umístěny
a vegetace: v malých obcích anebo oblastech
určení expozice s přírodními ekosystémy, lesy
populace, plodin a (několik stovek km2) nebo plodinami;
přírodních ekosystémů Místa reprezentativní pro
koncentracím ozonu v úrovně ozónu mimo oblasti
subregionálním měřítku působnosti okamžitých lokálních
emisí, jako jsou průmyslová
zařízení nebo silnice;
V otevřených oblastech, nikoli
však na vrcholech vyšších hor.
-----------------------------------------------------------------------------------------------
Příl.4
Kritéria pro určování minimálního počtu bodů vzorkování kontinuálního
měření koncentrací znečišťujících látek ve vnějším ovzduší
Část A
Kritéria pro určování minimálního počtu bodů vzorkování kontinuálního
měření koncentrací oxidu siřičitého (SO2), suspendovaných částic, oxidu
dusičitého (NO2) a oxidů dusíku, olova, oxidu uhelnatého, benzenu,
kadmia a amoniaku ve vnějším ovzduší
1. Minimální počet bodů vzorkování kontinuálního měření pro účely
posouzení dodržování imisních limitů na ochranu lidského zdraví a
zvláštních imisních limitů v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší a
sídelních seskupeních, kde jediným zdrojem informací je kontinuální
měření.
a) při znečištění z rozptýlených zdrojů znečišťování ovzduší
-----------------------------------------------------------------------------------------------
Velikost populace Jestliže koncentrace Jestliže Pro SO2 a NO2, v
v sídelním překračují horní maximální sídelních
seskupení nebo mez posouzení koncentrace leží seskupeních, kde
v oblasti se mezi horní a dolní maximální
zhoršenou kvalitou mezí posouzení koncentrace leží
(v tisících) pod dolní mezí
posouzení
-----------------------------------------------------------------------------------------------
0-250 1 1 -
-----------------------------------------------------------------------------------------------
250-499 2 1 1
-----------------------------------------------------------------------------------------------
500-749 2 1 1
-----------------------------------------------------------------------------------------------
750-999 3 1 1
-----------------------------------------------------------------------------------------------
1000-1499 4 2 1
-----------------------------------------------------------------------------------------------
1500-1999 5 2 1
-----------------------------------------------------------------------------------------------
2000-2749 6 3 2
-----------------------------------------------------------------------------------------------
2750-3749 7 3 2
-----------------------------------------------------------------------------------------------
3750-4749 8 4 2
-----------------------------------------------------------------------------------------------
4750-5999 9 4 2
-----------------------------------------------------------------------------------------------
>6000 10 5 3
-----------------------------------------------------------------------------------------------
0 Pro NO2 a suspendované
částice se zahrnuje
nejméně 1 stanice pro
měření pozadí a 1
stanice orientovaná
na měření vlivu
dopravy
-----------------------------------------------------------------------------------------------
b) při znečištění z bodového zdroje znečišťování ovzduší
Počet bodů vzorkování kontinuálního měření pro účely posuzování
znečištění v blízkosti bodových zdrojů znečišťování ovzduší se vypočítá
s přihlédnutím k úrovní emisí, pravděpodobnému prostorovému rozložení
koncentrací znečišťujících látek a jejich distribuci ve vnějším ovzduší
a potenciální expozici populace.
2. Minimální počet bodů vzorkování kontinuálního měření pro posouzení
dodržování imisních limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace v
oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší kromě sídelních seskupení
-----------------------------------------------------------------
Jestliže maximální koncentrace Jestliže maximální koncentrace
překračují horní mez leží mezi horní a dolní mezí
posouzení posouzení
-----------------------------------------------------------------
jedna stanice na každých jedna stanice na každých
20 000 km2 40 000 km2
-----------------------------------------------------------------
Část B
Kritéria pro určování minimálního počtu bodů vzorkování kontinuálního
měření koncentrací ozonu a relevantních prekurzorů ozonu
1. Minimální počet bodů vzorkování kontinuálního měření pro účely
posouzení dodržování cílových imisních limitů, dlouhodobých imisních
cílů, zvláštních imisních limitů pro informování a varování veřejnosti
v místech, kde je kontinuální měření jediným zdrojem informací
-----------------------------------------------------------------------------------------------
Velikost populace Sídelní seskupení Jiné oblasti se Venkovské pozadí
(v tisících) (městské a zhoršenou kvalitou
předměstské)* ovzduší*
(předměstské a
venkovské)
-----------------------------------------------------------------------------------------------
< 250 1 1 stanice/25 000 km2
------------------------------------------------------------------------ jako průměrná hustota
< 500 1 2 pro všechny oblasti na
------------------------------------------------------------------------ území státu
< 1000 2 2
------------------------------------------------------------------------
< 1500 3 3
------------------------------------------------------------------------
< 2000 3 4
------------------------------------------------------------------------
< 2750 4 5
------------------------------------------------------------------------
< 3750 5 6
------------------------------------------------------------------------
> 3750 1 další stanice na 1 další stanice na
každé 2 milióny každé 2 milióny
obyvatel obyvatel
-----------------------------------------------------------------------------------------------
Poznámka:
* Alespoň 1 stanici umístit do předměstských oblastí, pokud je zde
vyšší expozice populace. V sídelních seskupeních nejméně 50% stanic
umístit do předměstských oblastí.
2. Minimální počet bodů vzorkování kontinuálního měření pro oblasti
(oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší a sídelní seskupení) dosahující
dlouhodobých imisních cílů
Počet bodů vzorkování ozonu musí být, ve spojení s jinými způsoby
doplňkového posuzování, jako je zejména modelování kvality ovzduší a
společné měření pro ozon a oxid dusičitý, dostatečný pro zkoumání
trendu znečištění ovzduší ozonem a kontrolu plnění dlouhodobých cílů.
Počet stanic umístěných v předměstských oblastech sídelních seskupení a
ve venkovských oblastech kolem sídelních seskupení může být snížen na
jednu třetinu počtu uvedeného v bodu 1. Pokud by v důsledku tohoto
postupu nepřipadala na oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší žádná
stanice, je nutné zajistit v souladu s počtem stanic v sousedních
oblastech dostatečné posouzení koncentrací ozonu vzhledem k dlouhodobým
cílům.
V oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší a v sídelních seskupeních, ve
kterých je měření ozonu povinné, se též umisťují body vzorkování pro
kontinuální měření oxidu dusičitého, a to na minimálně 50% měřicích
míst ozonu, která jsou lokalizována v každé oblasti se zhoršenou
kvalitou ovzduší nebo v sídelním seskupení v souladu s výše uvedenými
kritérii (část B, bod 1).
V oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší a v sídelních seskupeních, ve
kterých je informace z povinných stanic nahrazena informací z ostatních
zdrojů, jako je objektivní odhad, modelování, náhodné měření nebo
indikativní měření, se celkový počet měřicích míst stanovený ve větě
páté snižuje na jednu třetinu. V každé oblasti se zhoršenou kvalitou
ovzduší a sídelním seskupením musí být umístěna nejméně 1 stanice. V
tomto případě se oxid dusičitý měří na všech stanicích s výjimkou
venkovských pozaďových stanic, je stanice reprezentující úroveň
znečišťujících látek v daném území v místech, která nejsou zatížena
emisemi zdroje znečišťování ovzduší.
Příl.5
Cíle kvality údajů a komplikace výsledků posouzení kvality vnějšího
ovzduší
1.
Cíle kvality údajů
a) jako vodítko pro programy zlepšení kvality ovzduší jsou stanoveny
následující cíle kvality údajů pro požadovanou přesnost a správnost
metod posuzování, a minimální pokrytí času a sběru dat měření
-----------------------------------------------------------------------------------------------
Oxid Hmotné Benzen Oxid Ozon,oxid
siřičitý částice a uhelnatý dusnatý a
oxid
dusičitý
-----------------------------------------------------------------------------------------------
Kontinuální měření
-----------------------------------------------------------------------------------------------
Nejistota 15% 25% 25% 15% 15%
jednotlivých měření
-----------------------------------------------------------------------------------------------
Minimální sběr 90% 90% 90% 90% 90%
verifikovaných během léta
dat 75%
během zimy
-----------------------------------------------------------------------------------------------
Minimální pokrytí 35% městské pozaďové
času stanice a dopravní
stanice (rozložena
během roku tak, aby
postihla různé
meteorologické a
dopravní situace)
90% průmyslové
stanice
-----------------------------------------------------------------------------------------------
Indikativní měření
-----------------------------------------------------------------------------------------------
Nejistota 25% 50% 30% 25% 30%
jednotlivých měření
-----------------------------------------------------------------------------------------------
Minimální sběr 90% 90% 90% 90% 90%
verifikovaných dat
-----------------------------------------------------------------------------------------------
Minimální pokrytí 14%* 14%* 14%* 14%* > 10% během
času letního období
-----------------------------------------------------------------------------------------------
Modelování
Nejistota:
-----------------------------------------------------------------------------------------------
Hodinové 50%-60% - - - 50%
průměry**
-----------------------------------------------------------------------------------------------
Osmihodinové - - - - 50%
denní maximum
-----------------------------------------------------------------------------------------------
Osmihodinové - - - 50% -
průměry
-----------------------------------------------------------------------------------------------
Denní průměry 50% - - - -
-----------------------------------------------------------------------------------------------
Roční průměry 30% 50% 50% - -
-----------------------------------------------------------------------------------------------
Objektivní odhad
-----------------------------------------------------------------------------------------------
Nejistota 75% 100% 100% 75% 75%
-----------------------------------------------------------------------------------------------
Poznámka:
* 1 měření týdně, rovnoměrně po celý rok, nebo 8 týdnů, rovnoměrně
rozložených po celý rok.
** Přes den (nikoli v noci).
b) přesnost měření je definována v "Příručce pro vyjádření nejistoty
měření" (ISO 1993) nebo ISO 5725-1 "přesnost (a správnost) metod měření
a výsledků" (1994). Procenta uvedená v tabulce se týkají jednotlivých
měření zprůměrovaných za dobu pro výpočet imisních limitů, resp.
cílových imisních limitů a dlouhodobých imisních cílů, pro 95% interval
důvěryhodnosti. Přesnost pro kontinuální měření je třeba interpretovat
tak, že se použije v případě koncentrace použité pro daný limit.
c) přesnost modelování a objektivní odhadování je definováno jako
maximální odchylka od naměřených a vypočítaných úrovní koncentrace za
dobu pro výpočet daného limitu, aniž by byl brán v potaz čas události.
d) pokrytí času je definováno jako procento času uvažovaného pro
stanovení imisního limitu, během kterého je měřena koncentrace
znečišťující látky. Sběr dat je definován jako procento času měření,
během kterého přístroj poskytuje platné údaje. Požadavky na minimální
sběr dat a pokrytí času nezahrnují ztráty dat v důsledku pravidelné
kalibrace nebo obvyklé údržby přístrojů.
2.
Výsledky posouzení kvality vnějšího ovzduší
(1) V oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší a sídelních seskupeních,
ve kterých jsou k doplnění informací měřením nebo jako jediný způsob
posouzení kvality vnějšího ovzduší používány jiné zdroje informací než
měření, je třeba provést kompilaci následujících informací:
a) popis provedeného posuzování,
b) použité specifické metody s odkazy na popis těchto metod,
c) zdroje dat a informací,
d) popis výsledků, včetně posouzení správnosti údajů, a zejména rozsah
jakékoli oblasti nebo délka silnice v oblasti se zhoršenou kvalitou
ovzduší nebo sídelním seskupení, v nichž koncentrace překračují hodnotu
(hodnoty) imisních limitů, resp. cílových imisních limitů nebo
dlouhodobé imisní cíle nebo případně hodnoty imisních limitů zvětšené o
meze tolerance, a jakékoli oblasti, v níž koncentrace překračují horní
mez posuzování nebo dolní mez posuzování,
e) pro imisní limity, cílové imisní limity nebo dlouhodobé imisní cíle,
jejichž cílem je ochrana zdraví lidí, skupiny populace, jež jsou
potenciálně exponovány koncentracím přesahujícím limitní hodnoty.
(2) V oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší a v sídelních seskupeních
se vytvářejí mapy ukazující distribuci koncentrací znečišťujících
látek.
3.
Standardizace
Pro oxid siřičitý, oxidy dusíku, benzen, oxid uhelnatý a ozon musí být
objem přepočten na teplotu 293,15 K a tlak 101,325 kPa.
Příl.6
Referenční metody měření a analýzy znečišťujících látek, kalibrace
přístrojů a stanovení hmotnosti prašného spadu
Část A
Referenční metody měření a analýzy znečišťujících látek
1. Referenční metoda pro analýzu oxidu siřičitého
a) Norma ISO 6767 Stanovení hmotnostní koncentrace oxidu siřičitého a
tetrachlorrtuťnatanem a pararosanilinem
b) Norma ISO/FDIS 10498 Vnější ovzduší - stanovení oxidu siřičitého -
UV - fluorescenční metoda
2. Referenční metoda pro vzorkování a měření suspendovaných částic
frakce PM
10
a) ČSN ISO 7708 (definice frakcí) Velkoobjemové zařízení k odběru
vzorků nebo nízkoobjemové zařízení s průtokem alespoň 2 m3.h-1 s
impaktorem, gravimetrické stanovení
b) Norma EN 12341 "Kvalita ovzduší - Zkušební postup prokazování
ekvivalence k referenční metodě vzorkování pro frakci PM
10
suspendovaných částic". Princip měření je založen na zachycování frakce
PM
10
suspendovaných částic na filtru a jejich gravimetrickém stanovení.
3. Referenční metody analýzy oxidu dusičitého a oxidů dusíku
Norma ISO 7996: 1985 Vnější ovzduší - stanovení hmotnostních
koncentrací oxidů dusíku - chemiluminiscenční metoda.
4. Referenční metoda pro vzorkování olova a pro analýzu olova
a) Referenční metodou pro vzorkování olova je metoda atomové absorpční
spektrometrie
b) Norma ISO 9855: 1993 Vnější ovzduší - stanovení obsahu olova v
částicích aerosolu zachycených ve filtrech. Metoda atomové absorpční
spektroskopie.
5. Referenční metoda pro analýzu oxidu uhelnatého
Bezrozptylová infračervená spektrometrická metoda
6. Referenční metoda pro vzorkování benzenu a pro analýzu benzenu
a) US EPA TO 14 Odběr pomocí kanystrů s aktivním odběrem, plynová
chromatografie s plamenoionizačním detektorem
b) US EPA TO 17 Aktivní odběr volatilních látek na sorbenty
7. Referenční metoda pro stanovení koncentrace kadmia
Odběr thorakálních částic a stanovení metodou atomové absorpční
spektroskopie
8. Referenční metoda pro stanovení koncentrace amoniaku
Norma ČSN 834728 fotometrická metoda - Nessler
9. Referenční metoda pro stanovení koncentrace arsenu
Norma CEN/TC 264 WG 14
10. Referenční metoda pro stanovení koncentrace niklu
Norma CEN/TC 264 WGT 14
11. Referenční metoda pro stanovení koncentrace rtuti
a) Nízkoteplotní plynová atomová fluorescenční spektrometrie
b) Manuální metoda - křemenný filtr + amalgamátor
12. Referenční metoda pro stanovení koncentrace polycyklických
aromatických uhlovodíků vyjádřených jako benzo(a)pyren
HPLC a GC-MS metoda - US EPA TO 13
13. Referenční metoda pro analýzu ozonu
Norma ISO FDIS 13964 UV fotometrická metoda
14. Referenční metoda pro stanovení množství prašného spadu
Spad se zachycuje do otevřených nádob vystavených volně na sledovaném
místě. Zachycený spad se váží. Podrobné stanovení postupu odběru vzorků
a analýzy je uvedeno v části C této přílohy.
Část B
Kalibrování přístrojů pro měření ozonu
Kalibrační metoda pro kalibrování přístrojů pro měření ozonu je
stanovena normou ISO FDIS 13964, VDI 2468, BI.6 - Referenční UV -
fotometr.
Část C
Stanovení hmotnosti prašného spadu
Zařízení potřebná pro realizaci metody:
1. Sedimentační nádoby - zavařovací láhve "masovky" obsahu 1 litr,
vnitřní průměr 90 +/- 2 mm, výška 145 mm, s víčky, gumovým těsněním a
plechovými uzávěry.
2. Držáky sedimentačních lahví s vhodnou objímkou pro upevnění na
sloupech, stožárech apod. (podle místních podmínek) a s plechovým
krytem na sedimentační láhev, jejíž okraj má být aspoň 40 cm od okraje
sloupu. Kryt je opatřen drátěným kruhem o poloměru o 15 cm větším, než
je poloměr krytu umístěný 15 cm nad jeho okrajem. Kruh slouží k ochraně
sedimentu před znečištěním ptačím trusem.
3. Odpařovací skleněné, porcelánové nebo platinové misky.
Odběr vzorků:
Držáky sedimentačních lahví se umísťují ve výšce okolo 3 m vždy po 2 na
stanovených místech ve sledovaném území. Dvojice sedimentačních lahví
se umísťují tak, aby byl co nejvíce vyloučen vliv větrného stínu
nosného sloupu. Láhve se plní 250 ml destilované vody obsahující 25 ml
propanolu nebo izopropanolu, v zimě lze užít roztok až 1+1. Odkryté
láhve se exponují vždy 1 měsíc.
Provedení analýzy:
Obsah lahví se kvantitativně přenese na zvážené odpařovací misky a při
105 st.C odpaří do konstantní hmotnosti a váží. Z rozdílu hmotnosti se
zjistí hmotnost sedimentu. V odpařeném sedimentu se podle potřeby
stanoví pH 1% výluhu (odparek se rozpustí v takovém množství
destilované vody, aby na 100 ml suspenze připadl 1 g prachu), látky v
žáru netěkající (vyžíháním při 700 st.C do konstantní hmotnosti) nebo
obsah jiných škodlivin. Hmotnost sedimentu v každé láhvi se stanoví
zvlášť.
Výpočet analýzy:
Je-li a - hmotnost zachyceného sedimentu v g,
e - expozice ve dnech,
d - průměr sedimentační nádoby v cm
je prašný spad roven
3,82*10E5*a/d2*e(g/m2)za 30 dní.
Příl.7
Měření prekurzorů ozonu
1. Cíle měření prekurzorů ozonu
Hlavními cíli těchto měření je analyzovat jakékoli trendy prekurzorů
ozonu, kontrolovat účinnost strategií snižování emisí, kontrolovat
konzistentnost emisních bilancí a pomoci přiřazovat zdroje znečišťování
ovzduší koncentracím znečišťujících látek.
Dalším cílem je podporovat porozumění procesům tvorby ozonu a
rozptylování prekurzorů a aplikovat fotochemické modely.
2. Prekurzory ozonu
Měření prekurzorů ozonu musí zahrnovat minimálně oxid dusnatý a
odpovídající těkavé organické látky (VOC). Seznam těkavých organických
látek doporučených k měření
----------------------------------------------------------------------------------------------
1-Buten Isopren Ethylbenzen
Ethan Trans-2-Buten n-Hexan m,p-Xylen
Ethylen Cis-2-Buten i-Hexen o-Xylen
Acetylen 1,3-Butadien n-Heptan 1,2,4-Trimethylbenzen
Propan n-Pentan n-Oktan 1,2,3-Trimethylbenzen
Propen i-Pentan i-Oktan 1,3,5-Trimethylbenzen
n-Butan 1-Penten Benzen Formaldehyd
i-Butan 2-Penten Toluen Ethyltolueny (o,m,p)
----------------------------------------------------------------------------------------------
Poznámka:
Referenční metoda pro měření koncentrací oxidů dusíku a benzenu je
uvedena v příloze č. 6 k tomuto nařízení.
3. Umísťování bodů vzorkování
Měření je třeba provádět zejména v městských a předměstských oblastech
v jakémkoli bodu vzorkování stanoveném v souladu s požadavky tohoto
nařízení, které odpovídá cílům měření uvedeným v bodu 1.
Měření oxidu dusičitého musí být prováděno minimálně v 50% bodů
vzorkování pro ozon. Měření oxidu dusičitého musí být kontinuální,
vyjma venkovských pozaďových stanic, na kterých mohou být použity jiné
měřicí metody.
Příl.8
Soubor metod pro výpočet rozptylu znečišťujících látek v ovzduší
1. Referenční metody pro výpočet rozptylu znečišťujících látek v
ovzduší
-----------------------------------------------------------------------------------------------
Jméno modelu Oblasti použití Velikost výpočetní Určen pro
oblasti znečišťující látky
-----------------------------------------------------------------------------------------------
ATEM Městské oblasti nad do 100 km od zdroje SO2,NOx,CO, prašný
úrovní střech budov; znečišťování ovzduší aerosol*) a další
Bodové, plošné a méně reaktivní látky
mobilní zdroje (benzen...)
znečišťování ovzduší
-----------------------------------------------------------------------------------------------
SYMOS'97 Venkovské oblasti; do 100 km od zdroje SO2,NOx,CO, prašný
Bodové, plošné a znečišťování ovzduší aerosol*), NH3 a další
mobilní zdroje méně reaktivní látky
znečišťování ovzduší (benzen...)
-----------------------------------------------------------------------------------------------
AEOLIUS Městské oblasti v jednotlivé ulice Znečištění z dopravy
uličních kaňonech;
Mobilní zdroje
znečišťování ovzduší
-----------------------------------------------------------------------------------------------
Poznámka:
*) modely pracují pouze s primární prašností (nejsou zahrnuty
sekundární částice ani sekundární prašnost)
Modely nejsou vhodné pro výpočet polutantů s krátkou dobou setrvání v
atmosféře ani pro rychle reagující látky (ozon apod.), ani pro výpočet
imisního pozadí ze vzdálenějších zdrojů znečišťování ovzduší.
V modelech musí být zahrnuty požadavky plynoucí z tohoto nařízení.
2. Závazná metoda výpočtu rozptylu znečišťujících látek v ovzduší
Ve smyslu § 17 odst. 5 zákona je závaznou metodou pro výpočet rozptylu
znečišťujících látek SYMOS'97. Metoda SYMOS'97 je závazná také v
případě výpočtu výšky komína podle § 3 odst. 7 zákona.
Příl.9
zrušena
Příl.10
Zóny pro ochranu ekosystémů a vegetace
Území, na kterém musí být dodržovány imisní limity pro ochranu
ekosystémů a vegetace, jsou následující:
a) území národních parků a chráněných krajinných oblastí,
a) území o nadmořské výšce 800 m n.m. a vyšší,
c) ostatní vybrané přírodní lesní oblasti - každoroční publikace ve
Věstníku ministerstva.
Poznámka:
Pro umístění bodů vzorkování platí zásady uvedené v příloze č. 3.
Příl.11
zrušena
1) Směrnice Rady 96/62/ES, o hodnocení a řízení kvality ovzduší.
Směrnice Rady 1999/30/ES, o mezních hodnotách pro oxid siřičitý, oxid
dusičitý, oxidy dusíku, suspendované částice a olovo ve vnějším
ovzduší.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/69/ES, o mezních hodnotách
pro benzen a oxid uhelnatý ve vnějším ovzduší.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/3/ES, o ozonu ve vnějším
ovzduší.
