Nařízení č. 189/2018 Sb. o kritériích udržitelnosti biopaliv a snižování emisí skleníkových plynů z pohonných hmot
| se změnami: | 492/2020 Sb., 107/2022 Sb. | |
| uveřejněno v: | č. 92/2018 Sbírky zákonů na straně 2938 | |
| schváleno: | 15.08.2018 | |
| účinnost od: | 01.09.2018 | |
| [Textová verze] | ||
189/2018 Sb.
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 15. srpna 2018
o kritériích udržitelnosti biopaliv a snižování emisí skleníkových plynů z pohonných hmot
Změna: 492/2020 Sb.
Změna: 107/2022 Sb.
Vláda nařizuje podle § 19 odst. 12, § 20a odst. 7, § 20b odst. 5 a § 21 odst. 13 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění zákona č. 172/2018 Sb., (dále jen "zákon"):
§ 1
Předmět úpravy
Toto nařízení zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje
a) kritéria udržitelnosti biopaliv,
b) základní hodnotu produkce emisí skleníkových plynů pro fosilní pohonné hmoty,
c) způsob výpočtu emisí skleníkových plynů z pohonných hmot pro dopravní účely a elektřiny pro dopravní účely,
d) obsahové náležitosti zprávy o emisích,
e) seznam surovin pro výrobu pokročilých biopaliv,
f) podmínky pro zohlednění recyklovaných paliv s obsahem uhlíku a kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu,
g) podmínky ověření snížení emisí z těžby,
h) požadavky na systém kvality a systém hmotnostní bilance zabezpečující plnění kritérií udržitelnosti a náležitosti dokumentace pěstitele biomasy,
i) náležitosti certifikátů podle § 21 odst. 1 až 3 zákona,
j) náležitosti samostatného prohlášení pěstitele biomasy o splnění kritérií udržitelnosti, dílčího prohlášení o shodě s kritérii udržitelnosti a prohlášení o shodě s kritérii udržitelnosti a
k) obsahové náležitosti dokladu o snížení emisí z těžby.
§ 2
Vymezení pojmů
Pro účely tohoto nařízení se rozumí
a) odpadem odpad podle zákona o odpadech2) s výjimkou látek, které byly záměrně změněny nebo kontaminovány, aby se staly odpadem,
b) biologickým odpadem biologický odpad podle zákona o odpadech2) ,
c) lignocelulózovou vláknovinou vláknovina obsahující lignin, celulózu a hemicelulózu,
d) nepotravinářskou celulózovou vláknovinou vstupní suroviny skládající se především z celulózy a hemicelulózy a mající nižší obsah ligninu než lignocelulózové vláknoviny, včetně zbytků potravinářských a krmných plodin,
e) zbytkem ze zpracování látka, která není konečným produktem, jenž má být přímo vyroben v procesu výroby; nejedná se o primární cíl výrobního procesu a proces nebyl záměrně upraven pro jeho výrobu,
f) zbytky ze zemědělství, akvakultury, rybolovu a lesnictví zbytky, které pocházejí přímo ze zemědělství, akvakultury, rybolovu a lesnictví; nezahrnují zbytky ze souvisejících odvětví nebo zpracování,
g) trvalými kulturami víceleté plodiny, jejichž kmen se zpravidla nesklízí ročně,
h) přírodní živicí zdroj rafinérské suroviny, který se vyznačuje tím, že
1. v ložisku na místě těžby vykazuje hustotu podle Amerického ropného institutu (API) v hodnotě 10° nebo méně v souladu se zkušební metodou D287 Americké společnosti pro zkoušení a materiály,
2. jeho průměrná roční hodnota viskozity za teploty panující v ložisku přesahuje hodnotu vypočtenou podle rovnice: viskozita (v centipoisech) = 518,98e-0,038T; kde T je teplota ve stupních Celsia,
3. spadá pod definici dehtových písků pod kódem kombinované nomenklatury (KN) 2714 uvedeným v nařízení Rady (EHS) ze dne 23. července 1987 č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, v platném znění, a
4. mobilizace zdroje této suroviny se dosahuje těžebním vrtem nebo tepelně podporovanou gravitační drenáží, přičemž tepelná energie se získává převážně z jiných zdrojů, než je samotná těžená surovina,
i) ropnou břidlicí zdroj rafinérské suroviny, který se nachází ve skalním ložisku, obsahuje pevné kerogeny a spadá pod definici ropné břidlice pod kódem KN 2714 uvedeným v nařízení Rady (EHS) č. 2658/87; mobilizace zdroje suroviny se dosáhne těžebním vrtem nebo tepelně podporovanou gravitační drenáží,
j) konvenční ropou zdroj rafinérské suroviny, který v ložisku na místě původu vykazuje hustotu podle Amerického ropného institutu (API) v hodnotě vyšší než 10° v souladu se zkušební metodou ASTM D287 a který nespadá pod definici kódu KN 2714 uvedeného v nařízení Rady (EHS) č. 2658/87.
§ 3
Kritéria udržitelnosti biopaliv
(1) Biopaliva splňují kritéria udržitelnosti, pokud
a) vykazují úsporu emisí skleníkových plynů podle odstavce 3 a
b) biomasa použitá k jejich výrobě splňuje kritéria udržitelnosti uvedená v § 4, jde-li o zemědělskou biomasu, nebo v § 4a, jde-li o lesní biomasu.
(2) Biopaliva vyrobená z odpadu nebo zbytků, které nepocházejí ze zemědělství, akvakultury, rybolovu nebo lesnictví, splňují kritéria udržitelnosti, pokud vykazují úsporu emisí skleníkových plynů podle odstavce 3. Biopaliva vyrobená z odpadu nebo zbytků ze zemědělství splňují kritéria udržitelnosti, pokud vedle úspory emisí skleníkových plynů podle odstavce 3 a splnění kritérií udržitelnosti podle § 4 má pěstitel biomasy zavedeno systematické monitorování s cílem zabránit negativním dopadům získávání odpadů nebo zbytků na kvalitu půdy a uhlík v půdě.
(3) Úspora emisí skleníkových plynů vzniklých během úplného životního cyklu biopaliva oproti emisím skleníkových plynů vzniklých během úplného životního cyklu referenční fosilní pohonné hmoty musí činit nejméně
a) 50 % v případě biopaliv vyrobených ve zpracovatelském zařízení uvedeném do provozu nejpozději 5. října 2015,
b) 60 % v případě biopaliv vyrobených ve zpracovatelském zařízení uvedeném do provozu od 6. října 2015 do 31. prosince 2020, nebo
c) 65 % v případě biopaliv vyrobených ve zpracovatelském zařízení uvedeném do provozu 1. ledna 2021 nebo později.
(4) Úspora emisí skleníkových plynů vzniklých během úplného životního cyklu biopaliva oproti emisím skleníkových plynů vzniklých během úplného životního cyklu referenční fosilní pohonné hmoty se stanoví
a) použitím standardních hodnot úspor emisí skleníkových plynů pro biopaliva uvedených v části A přílohy č. 1 k tomuto nařízení v případě, že hodnota e1 vypočítaná podle bodu 1 části B. přílohy č. 1 k tomuto nařízení je rovna nule nebo je nižší,
b) výpočtem ze skutečných hodnot emisí skleníkových plynů při používání biopaliv zjištěných způsobem uvedeným v části B přílohy č. 1 k tomuto nařízení, nebo
c) výpočtem podle vzorců uvedených v bodech 1 a 3 části B přílohy č. 1 k tomuto nařízení za použití některých dílčích standardních hodnot emisí skleníkových plynů pro biopaliva uvedených v části C přílohy č. 1 k tomuto nařízení.
(5) Hodnota emisí skleníkových plynů vzniklých během úplného životního cyklu referenční fosilní pohonné hmoty činí 94 gCO2ekv/MJ.
§ 4
Kritéria udržitelnosti zemědělské biomasy
(1) Zemědělská biomasa splňující kritéria udržitelnosti nesmí pocházet z půdy, která měla ke dni 1. ledna 2008 nebo později jeden z uvedených statusů:
a) les a jiná zalesněná plocha s původními druhy, kde nejsou žádné viditelné známky lidské činnosti a kde nejsou významně narušeny ekologické procesy,
b) vysoce biologicky rozmanitý les a jiné zalesněné plochy, které jsou druhově bohaté a neznehodnocené nebo byly orgánem k tomu příslušným v daném státě označeny jako vysoce biologicky rozmanité, pokud není prokázáno, že získávání biomasy nezasahovalo do účelů ochrany přírody,
c) oblast stanovená
1. právním předpisem4) nebo příslušným orgánem k účelům ochrany přírody, pokud pěstování biomasy zasahuje do tohoto účelu, nebo
2. rozhodnutím Evropské komise podle čl. 30 odst. 4 ve spojení s čl. 29 odst. 3 písm. c) bodem ii) směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001, v platném znění, za účelem ochrany vzácných nebo ohrožených ekosystémů nebo druhů, pokud pěstování biomasy zasahuje do uvedených účelů ochrany přírody, nebo
d) vysoce biologicky rozmanitý travní porost určený podle přímo použitelného předpisu Evropské unie stanovujícího kritéria a zeměpisné oblasti k určení vysoce biologicky rozmanitých travních porostů5) o rozloze větší než 1 hektar, a to
1. původní travní porost, který by bez lidského zásahu zůstal zachován jako takový a který stále vykazuje přirozené složení druhů a ekologické charakteristiky a procesy, nebo
2. travní porost, který by bez lidského zásahu nezůstal zachován jako travní porost a který je druhově bohatý a neznehodnocený a lze jej považovat za vysoce biologicky rozmanitý podle odstavce 2, pokud není prokázáno, že získávání biomasy je nezbytné k uchování statusu vysoce biologicky rozmanitého travního porostu.
(2) Travní porost podle odstavce 1 písm. d) bodu 2 nacházející se na území České republiky je považován za vysoce biologicky rozmanitý v případě, že je předmětem písemné dohody o provádění péče o pozemky z důvodů ochrany přírody podle zákona o ochraně přírody a krajiny7) anebo je na něm vymezen nadstavbový titul podopatření ošetřování travních porostů v rámci agroenvironmentálně-klimatických opatření nebo navazujících opatření8) . Travní porost podle odstavce 1 písm. d) bodu 2 nacházející se mimo území České republiky je považován za vysoce biologicky rozmanitý v případě, že byl orgánem k tomu příslušným v daném státě nebo právním předpisem daného státu označen jako vysoce biologicky rozmanitý.
(3) Zemědělská biomasa splňující kritéria udržitelnosti nesmí pocházet z půdy, která byla ke dni 1. ledna 2008
a) půdou pokrytou nebo nasycenou vodou trvale nebo po významnou část roku,
b) plochou o rozloze větší než 1 hektar se stromy vyššími než 5 metrů a pokryvem koruny tvořícím více než 30 % nebo se stromy schopnými dosáhnout těchto limitů v daném místě, nebo
c) plochou o rozloze větší než 1 hektar se stromy vyššími než 5 metrů a pokryvem koruny tvořícím 10 až 30 % nebo se stromy schopnými dosáhnout těchto limitů v daném místě, pokud není prokázáno, že při uplatnění způsobu výpočtu stanoveného v části B přílohy č. 1 k tomuto nařízení je zásoba uhlíku v oblasti předtím, než došlo k přeměně půdy, a po její přeměně taková, že by podmínky stanovené v § 3 odst. 3 byly splněny.
(4) Ustanovení odstavce 2 se nepoužije, má-li půda stále status uvedený v odstavci 2 písm. a), b) nebo c) nebo jej měla v době, kdy byla biomasa získána.
(5) Zemědělská biomasa splňující kritéria udržitelnosti nesmí pocházet z půdy, která byla ke dni 1. ledna 2008 rašeliništěm, pokud není prokázáno, že její pěstování a získávání nezahrnuje odvodňování dříve neodvodňované půdy.
§ 4a
Kritéria udržitelnosti lesní biomasy
(1) Lesní biomasa splňující kritéria udržitelnosti musí být vytěžena na území státu, jehož právní předpisy zajišťují
a) legalitu provádění těžby a její vymáhání,
b) obnovu lesa ve vytěžených oblastech,
c) ochranu oblastí, které jsou mezinárodní smlouvou, vnitrostátním právním předpisem nebo příslušným orgánem daného státu určeny pro účely ochrany přírody, včetně mokřadů a rašelinišť,
d) provádění těžby způsobem, který zohledňuje zachování kvality půdy a biologické rozmanitosti s cílem minimalizovat negativní dopady, a
e) provádění těžby způsobem, který zachovává nebo zlepšuje dlouhodobou produkční kapacitu lesa.
(2) Nelze-li prokázat splnění kritérií udržitelnosti podle odstavce 1, považuje se lesní biomasa za splňující kritéria udržitelnosti, pokud je v dané oblasti těžby zaveden systém lesního hospodaření, který zajišťuje plnění požadavků uvedených v odstavci 1. Splnění požadavku podle odstavce 1 písm. c) lze nahradit také prokázáním skutečnosti, že těžba není v rozporu s účely ochrany přírody, včetně ochrany mokřadů a rašelinišť.
(3) Vedle plnění požadavků podle odstavce 1 nebo 2 musí být stát, na jehož území byla lesní biomasa vytěžena, smluvní stranou Pařížské dohody9) a současně
a) předložil sekretariátu Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu10) vnitrostátně stanovený příspěvek zahrnující emise a pohlcování emisí ze zemědělství, lesnictví a využívání půdy, jenž zaručuje, že změny v zásobě uhlíku spojené s těžbou biomasy jsou započteny do závazku daného státu ke snížení nebo omezení emisí skleníkových plynů, jak je uvedeno ve vnitrostátně stanoveném příspěvku, nebo
b) má na celostátní nebo nižší úrovni v souladu s čl. 5 Pařížské dohody zavedeny právní předpisy použitelné v oblasti těžby, jejichž cílem je zachovat a posílit zásoby uhlíku a propady, a poskytl důkaz o tom, že vykazované emise odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví nepřekračují pohlcení.
(4) Nelze-li prokázat splnění kritérií udržitelnosti podle odstavce 3, považuje se lesní biomasa za splňující kritéria udržitelnosti, pokud je v dané oblasti těžby zaveden systém lesního hospodaření zajišťující, že jsou dlouhodobě zachovány nebo dlouhodobě posíleny zásoby uhlíku nebo úrovně propadů v daném lese.
§ 5
Základní hodnota produkce emisí skleníkových plynů pro fosilní pohonné hmoty a způsob výpočtu emisí skleníkových plynů z pohonných hmot pro dopravní účely a elektřiny pro dopravní účely
(1) Základní hodnota produkce emisí skleníkových plynů pro fosilní pohonné hmoty činí 94,1 gCO2ekv/MJ.
(2) Způsob výpočtu emisí skleníkových plynů z pohonných hmot pro dopravní účely a elektřiny pro dopravní účely je stanoven v příloze č. 2 k tomuto nařízení.
§ 6
Obsahové náležitosti zprávy o emisích
(1) Zpráva o emisích musí obsahovat informace o
a) celkovém množství každého druhu dodané pohonné hmoty pro dopravní účely a elektřiny pro dopravní účely,
b) množství emisí skleníkových plynů na jednotku energie obsaženou v dodaných druzích pohonných hmot pro dopravní účely a elektřiny pro dopravní účely a pro informativní účely rovněž o množství předběžně odhadovaných emisí skleníkových plynů z biopaliv vyplývajících z nepřímé změny ve využívání půdy uvedeném v příloze č. 3 k tomuto nařízení,
c) způsobech výroby biopaliv a množství biopaliv vyrobených z potravinářských a krmných plodin a ze surovin pro výrobu pokročilých biopaliv,
d) souhrnném snížení emisí z těžby spolu s informacemi uvedenými pod body 1 až 7 části E přílohy č. 6 k tomuto nařízení.
e) celkovém množství pokročilých biopaliv a dosaženém podílu pokročilých biopaliv a
f) celkovém množství obnovitelných zdrojů energie a dosaženém podílu obnovitelných zdrojů energie.
(2) V případě použití více druhů vstupních surovin se uvádí množství konečného produktu vyrobeného v příslušném zpracovatelském zařízení v předmětném roce, za který se podává zpráva o emisích, u každé z těchto vstupních surovin.
§ 7
Suroviny pro výrobu pokročilých biopaliv
Seznam surovin pro výrobu pokročilých biopaliv je uveden v příloze č. 4 k tomuto nařízení.
§ 7a
Podmínky pro zohlednění recyklovaných paliv s obsahem uhlíku a kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu
(1) Recyklovaná paliva s obsahem uhlíku a kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu lze zohlednit pro plnění povinnosti podle § 20 odst. 1 zákona, pokud při jejich výrobě, dovozu a prodeji byly splněny podmínky systému kvality a hmotnostní bilance uvedené v § 9 odst. 1 a 2 obdobně.
(2) Úspora emisí skleníkových plynů vzniklých během úplného životního cyklu kapalného a plynného paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu oproti emisím skleníkových plynů vzniklých během úplného životního cyklu referenční fosilní pohonné hmoty podle § 3 odst. 5 musí činit nejméně 70 %.
(3) Recyklované palivo s obsahem uhlíku a kapalné a plynné palivo z obnovitelných zdrojů nebiologického původu musí splňovat požadavky uvedené v nařízení Komise v přenesené pravomoci vydaném na základě čl. 28 odst. 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001.
§ 8
Podmínky ověření snížení emisí z těžby
Pro ověření snížení emisí z těžby musí být splněny tyto podmínky:
a) snížení emisí z těžby je stanoveno v souladu s postupem, který co nejpřesněji odráží skutečnou produkci emisí skleníkových plynů vzniklých při těžbě, je reprezentativní a stanovení produkce je provedeno osobou, která je dostatečně odborně způsobilá; tento postup se považuje za dodržený, je-li postupováno podle určených technických norem6) ,
b) snížení emisí z těžby a základní hodnoty produkce emisí jsou sledovány, jsou o nich podávány zprávy, jsou stanovovány postupem, který věrohodným způsobem určí produkci emisí skleníkových plynů z těžby; tento postup se považuje za dodržený, je-li postupováno podle určené technické normy6) , a vykázané výsledky jsou rovnocenně spolehlivé jako údaje stanovené v prováděcím nařízení Komise (EU) 2018/206611) a v prováděcím nařízení Komise (EU) 2018/206712) , v platném znění, a
c) ověření způsobu stanovení snížení emisí z těžby je provedeno postupem, který věrohodným způsobem prokáže, že způsob stanovení snížení emisí z těžby je dostatečný pro stanovení skutečné produkce emisí skleníkových plynů z těžby; tento postup se považuje za dodržený, je-li postupováno podle určených technických norem6) .
§ 9
Požadavky na systém kvality a systém hmotnostní bilance zabezpečující plnění kritérií udržitelnosti a náležitosti dokumentace pěstitele biomasy
(1) Systém kvality musí v jakémkoliv okamžiku umožňovat prokázání původu biomasy, meziproduktů a samotných biopaliv a musí zahrnovat
a) zavedení a vykazování systému hmotnostní bilance prokazujícího plně původ biomasy, meziproduktů nebo samotných biopaliv splňujících kritéria udržitelnosti při jejich mísení s produkty, které nesplňují kritéria udržitelnosti,
b) vedení evidence příchozích a odchozích produktů a jejich evidenční provázání na přijatá samostatná prohlášení, přijatá a vydaná dílčí prohlášení o shodě a přijatá a vydaná prohlášení o shodě s kritérii udržitelnosti,
c) uchovávání evidence podle písmene b) po dobu nejméně 5 let od přijetí nebo odeslání dodávky a
d) vedení evidence vnitropodnikových procesů zajišťujících správnost a průkaznost postupů podle písmen a) a b).
(2) Systém hmotnostní bilance musí umožňovat, aby dodávky biomasy, meziproduktů nebo biopaliv, které splňují kritéria udržitelnosti, byly míseny, přestože vykazují rozdílné parametry udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů. Systém hmotnostní bilance musí také umožňovat mísení dodávek surovin s různým energetickým obsahem pro účely dalšího zpracování za podmínky, že velikost dodávek je upravena podle jejich energetického obsahu, a dále musí zajistit, aby
a) informace o velikosti dodávek a o parametrech udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů u jednotlivých příchozích dodávek biomasy, meziproduktů nebo biopaliv byly součástí dokumentace doprovázející směs,
b) parametry udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů všech dodávek splňujících kritéria udržitelnosti přidaných do směsi se rovnaly nebo byly větší než parametry udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů dodávek splňujících kritéria udržitelnosti odebraných ze směsi; tyto bilance musí být uzavřeny vždy nejpozději k poslednímu dni platnosti certifikátu podle § 21 odst. 1 až 3 zákona, ne však dříve než 30 dní před koncem jeho platnosti; příchozí a odchozí dodávky biomasy, meziproduktů nebo biopaliv, které byly nakoupeny nebo prodány po dni uzavření bilancí do posledního dne platnosti certifikátu, se započítávají do následujícího bilančního období a
c) v případě smíchání produktů splňujících kritéria udržitelnosti s produkty, které tato kritéria nesplňují, množství produktů splňujících kritéria udržitelnosti přidaných do směsi bylo zjištěno předem a množství produktů, které budou ze směsi odebrány a mají sloužit jako produkty splňující kritéria udržitelnosti, nebylo vyšší než množství produktů splňujících kritéria udržitelnosti do směsi přidaných.
(3) Po zpracování dodávky surovin se související informace o úsporách emisí skleníkových plynů a parametrech udržitelnosti upraví a spojí s výstupem, přičemž
a) je-li výsledkem zpracování dodávky surovin pouze jeden výstup určený pro výrobu biopaliv, velikost dodávky a související úspora emisí skleníkových plynů a parametry udržitelnosti se upraví použitím konverzního faktoru představujícího poměr mezi hmotností výstupu určeného pro tuto výrobu a hmotností suroviny vstupující do procesu, nebo
b) je-li výsledkem zpracování dodávky surovin více než jeden výstup určený pro výrobu biopaliv, uplatní se na každý výstup samostatný konverzní faktor a použije se samostatná hmotnostní bilance.
(4) Náležitosti evidence podle odstavce 1 písm. b) a d) jsou stanoveny v části A přílohy č. 5 k tomuto nařízení.
(5) Náležitosti dokumentace pěstitele biomasy jsou stanoveny v části B přílohy č. 5 k tomuto nařízení.
§ 10
Náležitosti certifikátů podle § 21 odst. 1 až 3 zákona, samostatného prohlášení pěstitele biomasy o splnění kritérií udržitelnosti, dílčího prohlášení o shodě s kritérii udržitelnosti, prohlášení o shodě s kritérii udržitelnosti a obsahové náležitosti dokladu o snížení emisí z těžby
(1) Náležitosti certifikátů podle § 21 odst. 1 až 3 zákona jsou stanoveny v části A přílohy č. 6 k tomuto nařízení.
(2) Náležitosti samostatného prohlášení pěstitele biomasy o splnění kritérií udržitelnosti, náležitosti dílčího prohlášení o shodě s kritérii udržitelnosti a náležitosti prohlášení o shodě s kritérii udržitelnosti jsou stanoveny v částech B až D přílohy č. 6 k tomuto nařízení.
(3) Obsahové náležitosti dokladu o snížení emisí z těžby jsou stanoveny v části E přílohy č. 6 k tomuto nařízení.
§ 11
Přechodná ustanovení
(1) Pro účely plnění povinnosti stanovené v § 20 odst. 1 zákona a pro účely výpočtu pokuty podle § 25 odst. 8 zákona se pro rok 2018 použije základní hodnota produkce emisí skleníkových plynů pro fosilní pohonné hmoty uvedená v § 4 nařízení vlády č. 351/2012 Sb., o kritériích udržitelnosti biopaliv, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení. Tato hodnota se pro rok 2018 použije i pro váženou produkci emisí skleníkových plynů vzniklých během úplného životního cyklu motorového benzinu a motorové nafty namísto hodnot obsažených v tabulce v bodě 7 přílohy č. 2 k tomuto nařízení.
(2) Součástí zprávy o emisích za rok 2018 je i vyhodnocení plnění povinnosti stanovené v § 20 odst. 1 zákona, a to pouze pro informativní účely; pro účely tohoto vyhodnocení se použije toto nařízení.
§ 12
Zrušovací ustanovení
Nařízení vlády č. 351/2012 Sb., o kritériích udržitelnosti biopaliv, se zrušuje.
§ 13
Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. září 2018.
Předseda vlády:
Ing. Babiš v. r.
Ministr životního prostředí:
Mgr. Brabec v. r.
Příl.1
STANOVENÍ ÚSPORY EMISÍ SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ VZNIKLÝCH BĚHEM ÚPLNÉHO ŽIVOTNÍHO CYKLU BIOPALIV
A. Standardní hodnoty
| Způsob výroby biopaliva | Standardní hodnoty úspor emisí skleníkových plynů | Standardní hodnoty emisí skleníkových plynů [gCO2ekv/MJ] | |
|---|---|---|---|
| 1. | Etanol z řepy cukrové (bez bioplynu získaného z kalu, zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli) | 59% | 38,2 |
| 2. | Etanol z řepy cukrové (s bioplynem získaným z kalu, zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli) | 73% | 25,5 |
| 3. | Etanol z řepy cukrové (bez bioplynu získaného z kalu, zemní plyn jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny*) | 68% | 30,4 |
| 4. | Etanol z řepy cukrové (s bioplynem získaným z kalu, zemní plyn jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny*) | 76% | 22,5 |
| 5. | Etanol z řepy cukrové (bez bioplynu získaného z kalu, hnědé uhlí jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny*) | 47% | 50,2 |
| 6. | Etanol z řepy cukrové (s bioplynem získaným z kalu, hnědé uhlí jako procesní palivo v zařízení kombinované výroby tepla a elektřiny*) | 64% | 33,9 |
| 7. | Etanol z kukuřice (zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli) | 40% | 56,8 |
| 8. | Etanol z kukuřice (zemní plyn jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny*) | 48% | 48,5 |
| 9. | Etanol z kukuřice (hnědé uhlí jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny*) | 28% | 67,8 |
| 10. | Etanol z kukuřice (zbytkový materiál z lesa jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny*) | 68% | 30,3 |
| 11. | Etanol z obilovin jiných než kukuřice (zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli) | 38% | 58,5 |
| 12. | Etanol z obilovin jiných než kukuřice (zemní plyn jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny*) | 46% | 50,3 |
| 13. | Etanol z obilovin jiných než kukuřice (hnědé uhlí jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny*) | 24% | 71,7 |
| 14. | Etanol z obilovin jiných než kukuřice (zbytkový materiál z lesa jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny*) | 67% | 31,4 |
| 15. | Etanol z cukrové třtiny | 70% | 28,6 |
| 16. | Podíl z obnovitelných zdrojů u ethyl terc-butyl etheru (ETBE) | Stejné jako u výrobního postupu použitého pro ethanol | |
| 17. | Podíl z obnovitelných zdrojů u terc-amyl-ethyl-etheru (TAEE) | Stejné jako u výrobního postupu použitého pro ethanol | |
| 18. | Bionafta z řepky | 47% | 50,1 |
| 19. | Bionafta ze slunečnice | 52% | 44,7 |
| 20. | Bionafta ze sójových bobů | 50% | 47,0 |
| 21. | Bionafta z palmového oleje (nádrž odpadových vod s volným výtokem) | 20% | 75,5 |
| 22. | Bionafta z palmového oleje (proces se zachycováním metanu v lisovně oleje) | 45% | 51,4 |
| 23. | Bionafta z použitého kuchyňského oleje | 84% | 14,9 |
| 24. | Živočišné tuky získané z produkce bionafty**) | 78% | 20,7 |
| 25. | Hydrogenačně upravený rostlinný olej z řepky | 47% | 50,1 |
| 26. | Hydrogenačně upravený rostlinný olej ze slunečnic | 54% | 43,6 |
| 27. | Hydrogenačně upravený rostlinný olej ze sójových bobů | 51 % | 46,5 |
| 28. | Hydrogenačně upravený olej z palmového oleje (nádrž odpadových vod s volným výtokem) | 22% | 73,2 |
| 29. | Hydrogenačně upravený rostlinný olej z palmového oleje (proces se zachycováním metanu v lisovně oleje) | 49% | 47,9 |
| 30. | Hydrogenačně upravený olej z použitého kuchyňského oleje | 83% | 16,0 |
| 31. | Hydrogenačně upravený olej z živočišných tuků získaný ze škvaření**) | 77% | 21,8 |
| 32. | Čistý rostlinný olej z řepky | 57% | 40,0 |
| 33. | Čistý rostlinný olej ze slunečnic | 64% | 34,3 |
| 34. | Čistý rostlinný olej ze sójových bobů | 61 % | 36,9 |
| 35. | Čistý rostlinný olej z palmového oleje (nádrž odpadových vod s volným výtokem) | 30% | 65,5 |
| 36. | Čistý rostlinný olej z palmového oleje (proces se zachycováním metanu v lisovně oleje) | 57% | 40,3 |
| 37. | Čistý olej z použitého kuchyňského oleje | 98% | 2,2 |
| 38. | Etanol z pšeničné slámy | 83% | 15,7 |
| 39. | Nafta vyrobená z odpadního dřeva Fischer-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení | 83% | 15,6 |
| 40. | Motorová nafta vyrobená z cíleně pěstovaných energetických dřevin Fischer-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení | 82% | 16,7 |
| 41. | Benzin vyrobený z odpadního dřeva Fischer-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení | 83% | 15,6 |
| 42. | Benzin vyrobený z cíleně pěstovaných energetických dřevin Fischer-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení | 82% | 16,7 |
| 43. | Dimethylether (DME) z odpadního dřeva vyrobený v samostatném zařízení | 84% | 15,2 |
| 44. | Dimethylether (DME) z cíleně pěstovaných energetických dřevin vyrobený v samostatném zařízení | 83% | 16,2 |
| 45. | Metanol z odpadního dřeva vyrobený v samostatném zařízení | 84% | 15,2 |
| 46. | Metanol z cíleně pěstovaných energetických dřevin vyrobený v samostatném zařízení | 83% | 16,2 |
| 47. | Motorová nafta vyrobená Fischer-Tropschovou syntézou zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy | 89% | 10,2 |
| 48. | Benzin vyrobený Fischer-Tropschovou syntézou zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy | 89% | 10,4 |
| 49. | Dimethylether (DME) vyrobený zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy | 89% | 10,2 |
| 50. | Metanol vyrobený zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy | 89% | 10,4 |
| 51. | Podíl z obnovitelných zdrojů u methyl terc-butyl etheru (MTBE) | Stejné jako u použitého způsobu výroby metanolu | |
*) Standardní hodnoty pro procesy využívající kogenerační jednotku platí pouze tehdy, pokud veškeré procesní teplo dodává kogenerační jednotka.
**) Týká se pouze biopaliv vyrobených z vedlejších živočišných produktů klasifikovaných jako materiál kategorie 1 a 2 podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 ze dne 21. října 2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o zrušení nařízení (ES) č. 1774/2002 (nařízení o vedlejších produktech živočišného původu), v platném znění, pro které se nezohledňují emise týkající se hygienizace jako součásti škvaření.
B. Výpočet emisí skleníkových plynů vzniklých během úplného životního cyklu biopaliva ze skutečných hodnot
1. Emise skleníkových plynů vzniklých během úplného životního cyklu biopaliva se vypočítají takto:
EB = eec + el + ep + etd + eu - esca - eccs - eccr,
kde EB = emise skleníkových plynů vzniklé během úplného životního cyklu biopaliva nebo biomethanu;
eec = emise skleníkových plynů z těžby nebo pěstování;
el = roční emise skleníkových plynů ze změn v zásobě uhlíku vyvolaných změnou využití půdy;
ep = emise skleníkových plynů ze zpracování;
etd = emise skleníkových plynů z přepravy a distribuce;
eu = emise skleníkových plynů ze spalování daného biopaliva;
esca = úspory emisí skleníkových plynů vyvolané nahromaděním uhlíku v půdě díky zdokonaleným zemědělským postupům;
eccs = úspory emisí skleníkových plynů vyvolané zachycením a geologickým ukládáním CO2 ;
eccr = úspory emisí skleníkových plynů v důsledku zachycení a náhrady CO2 ;
Emise skleníkových plynů z výroby strojního a jiného zařízení se neberou v úvahu.
2. Emise skleníkových plynů vzniklých během úplného životního cyklu biopaliva, EB, se vyjadřují jako ekvivalent gramů CO2 na 1 megajoule biopaliva [gCO2ekv/MJ].
Pokud se emise skleníkových plynů z těžby nebo pěstování surovin, eec, vyjadřují v gCO2ekv/na tunu suchých surovin, převod na gramy ekvivalentu CO2 na MJ paliva, gCO2ekv/MJ, se vypočte pro palivo(a) a surovinu (a) takto:
gCO2ekv
eec,suroviny(a) [----------------]
gCO2ekv tsuchých surovin
eec,palivo(a)[---------] = ----------------------------------- x faktor surovin pro palivo(a) x faktor rozdělení paliva(a),
MJpaliva ec MJsuroviny
Q(a) [----------------]
tsuchých surovin
kde
emise na suchou tunu surovin se vypočtou tímto způsobem:
gCO2ekv
eec,suroviny(a) [----------------]
gCO2ekv tvlhkých surovin
eec,suroviny(a) [----------------] = ----------------------------------
tsuchých surovin (1 - obsah vlhkosti)
faktor surovin pro palivo(a) = (podíl MJ surovin potřebný k výrobě 1 MJ paliva)
energie v palivu
faktor rozdělení paliva(a) = (-----------------------------------------------)
energie v palivu + energie v druhot. produktech
3. Úspora emisí skleníkových plynů při použití biopaliva se vypočítá takto:
ÚSPORA = (EF-EB)/EF
kde
EB = celkové emise skleníkových plynů z biopaliva a
EF = celkové emise skleníkových plynů vzniklých během úplného životního cyklu referenční fosilní pohonné hmoty.
4. Skleníkovými plyny pro účely bodu 1 jsou oxid uhličitý (CO2), oxid dusný (N2O) a methan (CH4). Pro účely výpočtu ekvivalentu CO2 se hmotnost těchto plynů násobí těmito faktory:
CO2: 1
N2O: 298
CH4: 25
5. Emise skleníkových plynů z těžby nebo pěstování, eec, zahrnují emise pocházející ze samotného procesu těžby nebo pěstování a získávání (sklízení) biomasy, z odpadu a z úniků (ztrát) a dále emise z výroby chemických látek nebo produktů použitých při těžbě nebo pěstování. Zachycování emisí CO2 při pěstování biomasy není zahrnuto. Emise skleníkových plynů z pěstování jsou ovlivněny zejména druhem osiva, množstvím a druhem použitých hnojiv a pesticidů, spotřebou pohonných hmot, výnosem plodiny a emisemi N2O z půdy.
6. Jako alternativu skutečných hodnot emisí skleníkových plynů z pěstování biomasy lze použít hodnoty produkce emisí skleníkových plynů z biomasy obsažené ve zprávách podle 31 odst. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2018/2001 nebo dílčí hodnoty emisí skleníkových plynů z pěstování uvedené v části C této přílohy. Jako alternativu skutečných hodnot emisí skleníkových plynů z pěstování lze při absenci příslušných informací v těchto zprávách vypočítat průměrné hodnoty založené na místních zemědělských postupech, které vycházejí například z údajů o skupinách zemědělských podniků.
7. Pro účely výpočtu uvedeného v bodu 1 se k úsporám emisí skleníkových plynů na základě zdokonalení zemědělských postupů esca, například přechodu na minimální orbu nebo bezorebné setí, pěstování lepších plodin nebo jejich střídání, používání krycích plodin, včetně hospodaření se zbytky plodin, a používání organických pomocných půdních látek (například kompostu nebo digestátu zfermentace mrvy), přihlédne pouze tehdy, pokud byly předloženy spolehlivé a ověřitelné důkazy, že obsah uhlíku v půdě se zvyšuje, nebo se dá rozumně očekávat, že v období, kdy byly dotčené suroviny pěstovány, uvedený obsah vzrostl, přičemž se k emisím přihlédne v případě, kde tyto postupy vedou k vyššímu používání umělých hnojiv a herbicidů.
8. Roční hodnoty emisí skleníkových plynů pocházejících ze změn v zásobě uhlíku vyvolaných změnou využití půdy, eb se vypočítají rozdělením celkových emisí rovnoměrně na 20 let. Pro výpočet těchto emisí se použije následující vzorec
el = (CSR - CSA) x 3,664 x 1/20 x 1/P - eB,
kde el = roční emise skleníkových plynů ze změn v zásobě uhlíku vyvolaných změnou využití půdy vyjádřené jako hmotnost ekvivalentu CO2 na jednotku energie vzniklé z biopaliva [gCO2ekv/MJ]; orná půda a trvalé kultury se považují za jeden způsob využívání půdy;
CSR = zásoba uhlíku na jednotku plochy spojená s referenčním využíváním půdy vyjádřená jako hmotnost uhlíku v tunách na jednotku plochy, včetně půdy a vegetace. Za referenční využívání půdy se považuje využívání půdy v lednu roku 2008 nebo 20 let před získáním biomasy podle toho, který údaj je aktuálnější;
CSA = zásoba uhlíku na jednotku plochy spojená s aktuálním využíváním půdy vyjádřená jako hmotnost uhlíku v tunách na jednotku plochy, včetně půdy a vegetace. V případech, kdy dochází k hromadění zásob uhlíku
po dobu přesahující jeden rok, stanoví se hodnota činitele CSA jako odhad zásoby na jednotku plochy za období 20 let nebo v době zralosti plodiny, a to podle toho, která situace nastane dříve;
P = produktivita plodiny vyjádřená jako energie obsažená v biopalivu v MJ vztažená na jednotku plochy za rok a
eB = bonus ve výši 29 gCO2ekv/MJ biopaliva nebo biomethanu, pokud je biomasa získávána z obnovené znehodnocené půdy za podmínek stanovených v bodě 10.
9. Pokud je biomasa pěstována na orné půdě, která měla status orné půdy před 1. lednem 2008, jsou roční emise skleníkových plynů ze změn v zásobě uhlíku vyvolané změnou využití půdy považovány za nulové.
10. Bonus, eB, ve výši 29 gCO2ekv/MJ je přidělen, pokud je prokázáno, že daná půda
a) nebyla v lednu roku 2008 využívána k zemědělským nebo jakýmkoli jiným činnostem a
b) je závažným způsobem znehodnocená, včetně takové půdy dříve využívané k zemědělským účelům.
Bonus ve výši 29 gCO2ekv/MJ se použije pro období maximálně 20 let od data přeměny půdy na zemědělsky využívanou půdu, a to za předpokladu, že je zajištěn pravidelný růst zásob uhlíku, jakož i značné snížení eroze závažným způsobem znehodnocených půd. Půdami závažným způsobem znehodnocenými se rozumí půdy, které byly po značnou dobu výrazně zasoleny nebo vykazují obzvláště nízký obsah organických látek, a které jsou závažným způsobem erodované.
11. Výpočet zásob uhlíku v půdě CSR a CSA se provádí podle pokynů uvedených v rozhodnutí Komise č. 2010/335 ze dne 10. června 2010 o pokynech pro výpočet zásob uhlíku v půdě pro účely přílohy V směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnice 2001/177/ES/ a 2003/30/ES, v platném znění.
12. Emise skleníkových plynů ze zpracování, ep, zahrnují emise zvláštního procesu zpracování, z odpadu a úniků a z výroby chemických látek nebo produktů použitých při zpracování, včetně emisí CO2 odpovídajících obsahu uhlíku ve fosilních vstupech, bez ohledu na to, zda byl v příslušném postupu spálen nebo nikoli.
13. Při zohlednění spotřeby elektřiny, která není generována přímo v zařízení vyrábějícím příslušné biopalivo, se předpokládá, že intenzita emisí skleníkových plynů z výroby a distribuce této elektřiny se rovná průměrné intenzitě emisí při výrobě a distribuci elektřiny vdané oblasti. Odchylně od tohoto pravidla mohou výrobci pro elektřinu vyrobenou samostatným zařízením generujícím elektřinu použít průměrnou hodnotu platnou pro dané zařízení, pokud není připojeno k rozvodné síti.
14. Emise skleníkových plynů původem ze zpracování v příslušných případech zahrnují emise ze sušení prozatímních produktů a materiálů.
15. Emise skleníkových plynů z přepravy a distribuce, etd, zahrnují emise pocházející z přepravy surovin a polotovarů i ze skladování a distribuce konečného výrobku. Za emise skleníkových plynů z přepravy a distribuce se nepovažují emise z přepravy a distribuce zohledňované podle bodu 5 jako emise z pěstování.
16. Emise skleníkových plynů z používání daného biopaliva, eu, se pokládají za nulové. Emise skleníkových plynů jiných než CO2 (CH4 a N2O) z použitého paliva musí být zahrnuty do faktoru eu.
17. Úspory emisí skleníkových plynů vyvolané zachycením a geologickým ukládáním CO2, eccs, které již nebyly započítány do emisí skleníkových plynů ze zpracování, ep se omezují na emise, ke kterým nedošlo v důsledku zachycení a ukládání emitovaného CO2 v přímé souvislosti se získáváním, přepravou, zpracováním a distribucí paliva, pokud ukládání probíhalo v souladu se zákonem č. 85/2012 Sb., o ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur a o změně některých zákonů.
18. Úspory emisí skleníkových plynů v důsledku zachycení a náhrady CO2, eccr, přímo souvisejí s výrobou biopaliva, jíž jsou přiřazeny, a omezují se na emise, ke kterým nedošlo v důsledku zachycení CO2, jehož uhlík pochází z biomasy a používá se k nahrazení CO2 z fosilních paliv při výrobě komerčních výrobků a služeb.
19. Pokud kogenerační jednotka - zajištující teplo nebo elektřinu v procesu výroby paliva, pro které se počítají emise - vyrobí přebytečnou elektřinu nebo přebytečné užitečné teplo, rozdělí se emise skleníkových plynů mezi elektřinu a užitečné teplo podle teploty tepla (jež odráží užitnost (užitek) tepla). Užitečná část tepla se zjistí vynásobením jeho energetického obsahu účinností Carnotova cyklu Ch, použitím tohoto výpočtu:
Th - T0
Ch = -------, kde
Th
kde
Th = teplota měřená jako absolutní teplota (v kelvinech) užitečného tepla v místě dodání;
T0 = teplota okolí, stanovená na 273,15 kelvinu (rovná se 0 °C).
Je-li přebytečné teplo vyváženo pro účely vytápění budov, při teplotě nižší než 150 °C (423,15 kelvinu), lze Ch alternativně definovat takto:
Ch = účinnost Carnotova cyklu pro teplo při teplotě 150 °C (423,15 kelvinu), která činí: 0,3546
Pro účely tohoto výpočtu se použijí skutečné účinnosti, definované jako vyrobená roční mechanická energie, elektřina, resp. teplo děleno ročním vstupem energie.
Pro účely tohoto výpočtu se rozumí:
a) "kombinovanou výrobou tepla a elektřiny" současná výroba tepelné energie a elektrické nebo mechanické energie v jednom procesu;
b) "užitečným teplem" teplo vyrobené k uspokojení ekonomicky odůvodněné poptávky po teplu k vytápění nebo chlazení;
c) "ekonomicky odůvodněnou poptávkou" poptávka, která nepřekračuje potřeby tepla nebo chlazení a která by byla jinak uspokojována za tržních podmínek.
20. V případech, kdy v procesu výroby paliva vzniká kombinace paliva, pro které se počítají emise, a jednoho nebo několika dalších produktů (dále jen "druhotné produkty"), rozdělí se emise skleníkových plynů mezi palivo (nebo jeho odpovídající meziprodukty) a druhotné produkty v poměru k jejich energetickému obsahu (stanovenému u druhotných produktů s výjimkou elektřiny a tepla jako výhřevnost). Produkce emisí skleníkových plynů přebytečného užitečného tepla nebo přebytečné elektřiny se shoduje s produkcí skleníkových plynů tepla nebo elektřiny dodaných do procesu výroby paliva a určí se na základě výpočtu produkce skleníkových plynů všech vstupů a emisí, včetně surovin a emisí CH4 a N2O, do a z kogenerační jednotky, kotle nebo jiného zařízení dodávajícího teplo nebo elektřinu do procesu výroby paliva. V případě kombinované výroby elektřiny a tepla se výpočet provádí podle bodu 19.
21. Pro účely výpočtu uvedeného v bodu 20 se takto rozdělované emise počítají jako: eec + el + esca + ty podíly ep, etd a eccs a eccr, které vznikají během jednotlivých výrobních kroků předcházejících výrobnímu kroku, ve kterém vzniká druhotný produkt, i v rámci tohoto výrobního kroku. Došlo-li k přiřazení emisí druhotným produktům v některém z předchozích výrobních kroků životního cyklu, použije se pro předmětné účely místo těchto celkových emisí jen podíl těchto emisí přiřazený v posledním z těchto výrobních kroků meziproduktu vyráběného paliva.
V případě biopaliv musí být pro účely tohoto výpočtu zohledněny všechny druhotné produkty. K odpadům ani zbytkům se žádné emise nepřiřadí. U druhotných produktů, jejichž energetický obsah je záporný, se energetický obsah pokládá pro účely výpočtu za nulový.
Emise skleníkových plynů z odpadů a zbytků, včetně korun stromů a větví, slámy, plev, kukuřičných klasů a ořechových skořápek, a zbytků ze zpracování, včetně surového glycerinu (glycerin, který není rafinován) a bagasy, se považují v celém životním cyklu těchto odpadů a zbytků až do doby jejich získání za nulové bez ohledu na to, zda jsou uvedené odpady a zbytky před přeměnou na konečný produkt zpracovány na prozatímní produkty.
V případě paliv vyráběných v jiných rafinériích, než které jsou kombinací zpracovatelských zařízení a kotlů nebo kogeneračních jednotek zajišťujících dodávky tepla nebo elektřiny do zpracovatelského zařízení, je analyzovanou jednotkou pro účely výpočtu podle bodu 20 rafinérie.
22. Pro účely výpočtu emisí skleníkových plynů z pěstování (eec), ze zpracování (ep), z přepravy a distribuce (etd) a roční emise skleníkových plynů ze změn v zásobě uhlíku vyvolaných změnou využití půdy (el) se použije energetický obsah nejpoužívanějších biopaliv a fosilních pohonných hmot uvedený v části D.
C. Dílčí standardní hodnoty emisí skleníkových plynů pro biopaliva
1. Dílčí standardní hodnoty emisí skleníkových plynů pro pěstování: "eec", včetně emisí N2O z půdy
| Způsob výroby biopaliva | Standardní hodnoty emisí skleníkových plynů [gCO2ekv/MJ] | |
|---|---|---|
| 1. | Etanol z řepy cukrové | 9,6 |
| 2. | Etanol z kukuřice | 25,5 |
| 3. | Etanol z obilovin jiných než kukuřice | 27,0 |
| 4. | Etanol z cukrové třtiny | 17,1 |
| 5. | Podíl z obnovitelných zdrojů u ethyl terc-butyl etheru (ETBE) | Stejné jako u použitého způsobu výroby etanolu |
| 6. | Podíl z obnovitelných zdrojů u terc-amyl ethyl etheru (TAEE) | Stejné jako u použitého způsobu výroby etanolu |
| 7. | Bionafta z řepky | 32,0 |
| 8. | Bionafta ze slunečnice | 26,1 |
| 9. | Bionafta ze sójových bobů | 21,2 |
| 10. | Bionafta z palmového oleje | 26,0 |
| 11. | Bionafta z použitého kuchyňského oleje | 0 |
| 12. | Živočišné tuky získané z produkce bionafty*) | 0 |
| 13. | Hydrogenačně upravený rostlinný olej z řepky | 33,4 |
| 14. | Hydrogenačně upravený rostlinný olej ze slunečnic | 26,9 |
| 15. | Hydrogenačně upravený rostlinný olej ze sójových bobů | 22,1 |
| 16. | Hydrogenačně upravený rostlinný olej z palmového oleje | 27,3 |
| 17. | Hydrogenačně upravený olej z použitého kuchyňského oleje | 0 |
| 18. | Hydrogenačně upravený olej z živočišných tuků získaný ze škvaření*) | 0 |
| 19. | Čistý rostlinný olej z řepky | 33,4 |
| 20. | Čistý rostlinný olej ze slunečnic | 27,2 |
| 21. | Čistý rostlinný olej ze sójových bobů | 22,2 |
| 22. | Čistý rostlinný olej z palmového oleje | 27,1 |
| 23. | Čistý olej z použitého kuchyňského oleje | 0 |
| 24. | Etanol z pšeničné slámy | 1,8 |
| 25. | Nafta vyrobená z odpadního dřeva Fischer-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení | 3,3 |
| 26. | Motorová nafta vyrobená z cíleně pěstovaných energetických dřevin Fischer-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení | 8,2 |
| 27. | Benzin vyrobený z odpadního dřeva Fischer-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení | 3,3 |
| 28. | Benzin vyrobený z cíleně pěstovaných energetických dřevin Fischer-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení | 8,2 |
| 29. | Dimethylether (DME) z odpadního dřeva vyrobený v samostatném zařízení | 3,1 |
| 30. | Dimethylether (DME) z cíleně pěstovaných energetických dřevin vyrobený v samostatném zařízení | 7,6 |
| 31. | Metanol z odpadního dřeva vyrobený v samostatném zařízení | 3,1 |
| 32. | Metanol z cíleně pěstovaných energetických dřevin vyrobený v samostatném zařízení | 7,6 |
| 33. | Motorová nafta vyrobená Fischer-Tropschovou syntézou zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy | 2,5 |
| 34. | Benzin vyrobený Fischer-Tropschovou syntézou zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy | 2,5 |
| 35. | Dimethylether (DME) vyrobený zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy | 2,5 |
| 36. | Metanol vyrobený zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy | 2,5 |
| 37. | Podíl z obnovitelných zdrojů u methyl terc-butyl etheru (MTBE) | Stejné jako u použitého způsobu výroby metanolu |
*) Týká se pouze biopaliv vyrobených z vedlejších živočišných produktů klasifikovaných jako materiál kategorie 1 a 2 podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009, v platném znění, pro které se nezohledňují emise týkající se hygienizace jako součásti škvaření.
2. Dílčí standardní hodnoty emisí skleníkových plynů pro pěstování: "eec", pouze emise N2O z půdy (tyto emise jsou již zahrnuty v tabulce 1)
| Způsob výroby biopaliva | Standardní hodnoty emisí skleníkových plynů [gCO2ekv/MJ] | |
|---|---|---|
| 1. | Etanol z řepy cukrové | 4,9 |
| 2. | Etanol z kukuřice | 13,7 |
| 3. | Etanol z obilovin jiných než kukuřice | 14,1 |
| 4. | Etanol z cukrové třtiny | 2,1 |
| 5. | Podíl z obnovitelných zdrojů u ethyl terc-butyl etheru (ETBE) | Stejné jako u použitého způsobu výroby etanolu |
| 6. | Podíl z obnovitelných zdrojů u terc-amyl ethyl etheru (TAEE) | Stejné jako u použitého způsobu výroby etanolu |
| 7. | Bionafta z řepky | 17,6 |
| 8. | Bionafta ze slunečnice | 12,2 |
| 9. | Bionafta ze sójových bobů | 13,4 |
| 10. | Bionafta z palmového oleje | 16,5 |
| 11. | Bionafta z použitého kuchyňského oleje | 0 |
| 12. | Živočišné tuky získané z produkce bionafty*) | 0 |
| 13. | Hydrogenačně upravený rostlinný olej z řepky | 18,0 |
| 14. | Hydrogenačně upravený rostlinný olej ze slunečnic | 12,5 |
| 15. | Hydrogenačně upravený rostlinný olej ze sójových bobů | 13,7 |
| 16. | Hydrogenačně upravený rostlinný olej z palmového oleje | 16,9 |
| 17. | Hydrogenačně upravený olej z použitého kuchyňského oleje | 0 |
| 18. | Hydrogenačně upravený olej z živočišných tuků získaný ze škvaření*) | 0 |
| 19. | Čistý rostlinný olej z řepky | 17,6 |
| 20. | Čistý rostlinný olej ze slunečnic | 12,2 |
| 21. | Čistý rostlinný olej ze sójových bobů | 13,4 |
| 22. | Čistý rostlinný olej z palmového oleje | 16,5 |
| 23. | Čistý olej z použitého kuchyňského oleje | 0 |
| 24. | Etanol z pšeničné slámy | 0 |
| 25. | Nafta vyrobená z odpadního dřeva Fischer-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení | 0 |
| 26. | Motorová nafta vyrobená z cíleně pěstovaných energetických dřevin Fischer-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení | 4,4 |
| 27. | Benzin vyrobený z odpadního dřeva Fischer-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení | 0 |
| 28. | Benzin vyrobený z cíleně pěstovaných energetických dřevin Fischer-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení | 4,4 |
| 29. | Dimethylether (DME) z odpadního dřeva vyrobený v samostatném zařízení | 0 |
| 30. | Dimethylether (DME) z cíleně pěstovaných energetických dřevin vyrobený v samostatném zařízení | 4,1 |
| 31. | Metanol z odpadního dřeva vyrobený v samostatném zařízení | 0 |
| 32. | Metanol z cíleně pěstovaných energetických dřevin vyrobený v samostatném zařízení | 4,1 |
| 33. | Motorová nafta vyrobená Fischer-Tropschovou syntézou zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy | 0 |
| 34. | Benzin vyrobený Fischer-Tropschovou syntézou zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy | 0 |
| 35. | Dimethylether (DME) vyrobený zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy | 0 |
| 36. | Metanol vyrobený zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy | 0 |
| 37. | Podíl z obnovitelných zdrojů u methyl terc-butyl etheru (MTBE) | Stejné jako u použitého způsobu výroby metanolu |
*) Týká se pouze biopaliv vyrobených z vedlejších živočišných produktů k asifikovaných jako materiál kategorie 1 a 2 podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009, v platném znění, pro které se nezohledňují emise týkající se hygienizace jako součásti škvaření.
3. Dílčí standardní hodnoty pro zpracování: "ep"
| Způsob výroby biopaliva | Standardní hodnoty emisí skleníkových plynů [gCO2ekv/MJ] | |
|---|---|---|
| 1. | Etanol z řepy cukrové (bez bioplynu získaného z kalu, zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli) | 26,3 |
| 2. | Etanol z řepy cukrové (s bioplynem získaným z kalu, zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli) | 13,6 |
| 3. | Etanol z řepy cukrové (bez bioplynu získaného z kalu, zemní plyn jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny*) | 18,5 |
| 4. | Etanol z řepy cukrové (s bioplynem získaným z kalu, zemní plyn jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny*) | 10,6 |
| 5. | Etanol z řepy cukrové (bez bioplynu získaného z kalu, hnědé uhlí jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny*) | 38,3 |
| 6. | Etanol z řepy cukrové (s bioplynem získaným z kalu, hnědé uhlí jako procesní palivo v zařízení kombinované výroby tepla a elektřiny*) | 22,0 |
| 7. | Etanol z kukuřice (zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli) | 29,1 |
| 8. | Etanol z kukuřice (zemní plyn jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny*) | 20,8 |
| 9. | Etanol z kukuřice (hnědé uhlí jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny*) | 40,1 |
| 10. | Etanol z kukuřice (zbytkový materiál z lesa jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny*) | 2,6 |
| 11. | Etanol z obilovin jiných než kukuřice (zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli) | 29,3 |
| 12. | Etanol z obilovin jiných než kukuřice (zemní plyn jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny*) | 21,1 |
| 13. | Etanol z obilovin jiných než kukuřice (hnědé uhlí jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny*) | 42,5 |
| 14. | Etanol z obilovin jiných než kukuřice (zbytkový materiál z lesa jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny*) | 2,2 |
| 15. | Etanol z cukrové třtiny | 1,8 |
| 16. | Podíl z obnovitelných zdrojů u ethyl terc-butyl etheru (ETBE) | Stejné jako u použitého způsobu výroby etanolu |
| 17. | Podíl z obnovitelných zdrojů u terc-amyl ethyl etheru (TAEE) | Stejné jako u použitého způsobu výroby etanolu |
| 18. | Bionafta z řepky | 16,3 |
| 19. | Bionafta ze slunečnice | 16,5 |
| 20. | Bionafta ze sójových bobů | 16,9 |
| 21. | Bionafta z palmového oleje (nádrž odpadových vod s volným výtokem) | 42,6 |
| 22. | Bionafta z palmového oleje (proces se zachycováním metanu v lisovně oleje) | 18,5 |
| 23. | Bionafta z použitého kuchyňského oleje | 13,0 |
| 24. | Živočišné tuky získané z produkce bionafty**) | 19,1 |
| 2b. | Hydrogenačně upravený rostlinný olej z řepky | 15,0 |
| 26. | Hydrogenačně upravený rostlinný olej ze slunečnic | 14,7 |
| 27. | Hydrogenačně upravený rostlinný olej ze sójových bobů | 15,2 |
| 28. | Hydrogenačně upravený olej z palmového oleje (nádrž odpadových vod s volným výtokem) | 38,9 |
| 29. | Hydrogenačně upravený rostlinný olej z palmového oleje (proces se zachycováním metanu v lisovně oleje) | 13,6 |
| 30. | Hydrogenačně upravený olej z odpadového použitého oleje | 14,3 |
| 31. | Hydrogenačně upravený olej z živočišných tuků získaný ze škvaření**) | 20,3 |
| 32. | Čistý rostlinný olej z řepky | 5,2 |
| 33. | Čistý rostlinný olej ze slunečnic | 5,4 |
| 34. | Čistý rostlinný olej ze sójových bobů | 5,9 |
| 35. | Čistý rostlinný olej z palmového oleje (nádrž odpadových vod s volným výtokem) | 31,7 |
| 36. | Čistý rostlinný olej z palmového oleje (proces se zachycováním metanu v lisovně oleje) | 6,5 |
| 37. | Čistý olej z použitého kuchyňského oleje | 0,8 |
| 38. | Etanol z pšeničné slámy | 6,8 |
| 39. | Nafta vyrobená z odpadního dřeva Fischer-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení | 0,1 |
| 40. | Motorová nafta vyrobená z cíleně pěstovaných energetických dřevin Fischer-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení | 0,1 |
| 41. | Benzin vyrobený z odpadního dřeva Fischer-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení | 0,1 |
| 42. | Benzin vyrobený z cíleně pěstovaných energetických dřevin Fischer-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení | 0,1 |
| 43. | Dimethylether (DME) z odpadního dřeva vyrobený v samostatném zařízení | 0 |
| 44. | Dimethylether (DME) z cíleně pěstovaných energetických dřevin vyrobený v samostatném zařízení | 0 |
| 45. | Metanol z odpadního dřeva vyrobený v samostatném zařízení | 0 |
| 46. | Metanol z cíleně pěstovaných energetických dřevin vyrobený v samostatném zařízení | 0 |
| 47. | Motorová nafta vyrobená Fischer-Tropschovou syntézou zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy | 0 |
| 48. | Benzin vyrobený Fischer-Tropschovou syntézou zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy | 0 |
| 49. | Dimethylether (DME) vyrobený zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy | 0 |
| 50. | Metanol vyrobený zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy | 0 |
| 51. | Podíl z obnovitelných zdrojů u methyl terc-butyl etheru (MTBE) | Stejné jako u použitého způsobu výroby metanolu |
*) Standardizované hodnoty pro procesy využívající kogenerační jednotku platí pouze tehdy, pokud veškeré procesní teplo dodává kogenerační jednotka.
**) Týká se pouze biopaliv vyrobených z vedlejších živočišných produktů klasifikovaných jako materiál kategorie 1 a 2 podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009, v platném znění, pro které se nezohledňují emise týkající se hygienizace jako součásti škvaření.
4. Dílčí standardní hodnoty pro zpracování: "ep" (hodnoty pouze pro extrakci oleje - jsou již zahrnuty v bodě 3.
| Způsob výroby biopaliva | Standardní hodnoty emisí skleníkových plynů [gCO2ekv/MJ] | |
|---|---|---|
| 1. | Bionafta z řepky | 4,2 |
| 2. | Bionafta ze slunečnice | 4,0 |
| 3. | Bionafta ze sójových bobů | 4,4 |
| 4. | Bionafta z palmového oleje (nádrž odpadových vod s volným výtokem) | 29,2 |
| 5. | Bionafta z palmového oleje (proces se zachycováním metanu v lisovně oleje) | 5,1 |
| 6. | Bionafta z použitého kuchyňského oleje | 0 |
| 7. | Živočišné tuky získané z produkce bionafty**) | 6,1 |
| 8. | Hydrogenačně upravený rostlinný olej z řepky | 4,4 |
| 9. | Hydrogenačně upravený rostlinný olej ze slunečnic | 4,1 |
| 10. | Hydrogenačně upravený rostlinný olej ze sójových bobů | 4,6 |
| 11. | Hydrogenačně upravený olej z palmového oleje (nádrž odpadových vod s volným výtokem) | 30,7 |
| 12. | Hydrogenačně upravený rostlinný olej z palmového oleje (proces se zachycováním metanu v lisovně oleje) | 5,4 |
| 13. | Hydrogenačně upravený olej z použitého kuchyňského oleje | 0 |
| 14. | Hydrogenačně upravený olej z živočišných tuků získaný ze škvaření**) | 6,0 |
| 15. | Čistý rostlinný olej z řepky | 4,4 |
| 16. | Čistý rostlinný olej ze slunečnic | 4,2 |
| 17. | Čistý rostlinný olej ze sójových bobů | 4,7 |
| 18. | Čistý rostlinný olej z palmového oleje (nádrž odpadových vod s volným výtokem) | 30,5 |
| 19. | Čistý rostlinný olej z palmového oleje (proces se zachycováním metanu v lisovně oleje) | 5,3 |
| 20. | Čistý olej z použitého kuchyňského oleje | 0 |
**) Týká se pouze biopaliv vyrobených z vedlejších živočišných produktů klasifikovaných jako materiál kategorie 1 a 2 podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009, v platném znění, pro které se nezohledňují emise týkající se hygienizace jako součásti škvaření.
5. Dílčí standardní hodnoty emisí skleníkových plynů pro přepravu a distribuci: "etd"
| Způsob výroby biopaliva | Standardní hodnoty emisí skleníkových plynů [gCO2ekv/MJ] | |
|---|---|---|
| 1. | Etanol z řepy cukrové (bez bioplynu získaného z kalu, zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli) | 2,3 |
| 2. | Etanol z řepy cukrové (s bioplynem získaným z kalu, zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli) | 2,3 |
| 3. | Etanol z řepy cukrové (bez bioplynu získaného z kalu, zemní plyn jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny*) | 2,3 |
| 4. | Etanol z řepy cukrové (s bioplynem získaným z kalu, zemní plyn jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny*) | 2,3 |
| 5. | Etanol z řepy cukrové (bez bioplynu získaného z kalu, hnědé uhlí jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny*) | 2,3 |
| 6. | Etanol z řepy cukrové (s bioplynem získaným z kalu, hnědé uhlí jako procesní palivo v zařízení kombinované výroby tepla a elektřiny*) | 2,3 |
| 7. | Etanol z kukuřice (zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli) | 2,2 |
| 8. | Etanol z kukuřice (zemní plyn jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny*) | 2,2 |
| 9. | Etanol z kukuřice (hnědé uhlí jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny*) | 2,2 |
| 10. | Etanol z kukuřice (zbytkový materiál z lesa jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny*) | 2,2 |
| 11. | Etanol z obilovin jiných než kukuřice (zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli) | 2,2 |
| 12. | Etanol z obilovin jiných než kukuřice (zemní plyn jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny*) | 2,2 |
| 13. | Etanol z obilovin jiných než kukuřice (hnědé uhlí jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny*) | 2,2 |
| 14. | Etanol z obilovin jiných než kukuřice (zbytkový materiál z lesa jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny*) | 2,2 |
| 15. | Etanol z cukrové třtiny | 9,7 |
| 16. | Podíl z obnovitelných zdrojů u ethyl terc-butyl etheru (ETBE) | Stejné jako u použitého způsobu výroby etanolu |
| 17. | Podíl z obnovitelných zdrojů u terc-amyl ethyl etheru (TAEE) | Stejné jako u použitého způsobu výroby etanolu |
| 18. | Bionafta z řepky | 1,8 |
| 19. | Bionafta ze slunečnice | 2,1 |
| 20. | Bionafta ze sójových bobů | 8,9 |
| 21. | Bionafta z palmového oleje (nádrž odpadových vod s volným výtokem) | 6,9 |
| 22. | Bionafta z palmového oleje (proces se zachycováním metanu v lisovně oleje) | 6,9 |
| 23. | Bionafta z použitého kuchyňského oleje | 1,9 |
| 24. | Živočišné tuky získané z produkce bionafty**) | 1,6 |
| 25. | Hydrogenačně upravený rostlinný olej z řepky | 1,7 |
| 26. | Hydrogenačně upravený rostlinný olej ze slunečnic | 2,0 |
| 27. | Hydrogenačně upravený rostlinný olej ze sójových bobů | 9,2 |
| 28. | Hydrogenačně upravený olej z palmového oleje (nádrž odpadových vod s volným výtokem) | 7,0 |
| 29. | Hydrogenačně upravený rostlinný olej z palmového oleje (proces se zachycováním metanu v lisovně oleje) | 7,0 |
| 30. | Hydrogenačně upravený olej z odpadového použitého oleje | 1,7 |
| 31. | Hydrogenačně upravený olej z živočišných tuků získaný ze škvaření**) | 1,5 |
| 32. | Čistý rostlinný olej z řepky | 1,4 |
| 33. | Čistý rostlinný olej ze slunečnic | 1,7 |
| 34. | Čistý rostlinný olej ze sójových bobů | 8,8 |
| 35. | Čistý rostlinný olej z palmového oleje (nádrž odpadových vod s volným výtokem) | 6,7 |
| 36. | Čistý rostlinný olej z palmového oleje (proces se zachycováním metanu v lisovně oleje) | 6,7 |
| 37. | Čistý olej z použitého kuchyňského oleje | 1,4 |
| 38. | Etanol z pšeničné slámy | 7,1 |
| 39. | Nafta vyrobená z odpadního dřeva Fischer-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení | 12,2 |
| 40. | Motorová nafta vyrobená z cíleně pěstovaných energetických dřevin Fischer-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení | 8,4 |
| 41. | Benzin vyrobený z odpadního dřeva Fischer-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení | 12,2 |
| 42. | Benzin vyrobený z cíleně pěstovaných energetických dřevin Fischer-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení | 8,4 |
| 43. | Dimethylether (DME) z odpadního dřeva vyrobený v samostatném zařízení | 12,1 |
| 44. | Dimethylether (DME) z cíleně pěstovaných energetických dřevin vyrobený v samostatném zařízení | 8,6 |
| 45. | Metanol z odpadního dřeva vyrobený v samostatném zařízení | 12,1 |
| 46. | Metanol z cíleně pěstovaných energetických dřevin vyrobený v samostatném zařízení | 8,6 |
| 47. | Motorová nafta vyrobená Fischer-Tropschovou syntézou zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy | 7J |
| 48. | Benzin vyrobený Fischer-Tropschovou syntézou zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy | 7,9 |
| 49. | Dimethylether (DME) vyrobený zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy | 7,7 |
| 50. | Metanol vyrobený zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy | 7,9 |
| 51. | Podíl z obnovitelných zdrojů u methyl terc-butyl etheru (MTBE) | Stejné jako u použitého způsobu výroby metanolu |
*) Standardizované hodnoty pro procesy využívající kogenerační jednotku platí pouze tehdy, pokud veškeré procesní teplo dodává kogenerační jednotka.
**) Týká se pouze biopaliv vyrobených z vedlejších živočišných produktů klasifikovaných jako materiál kategorie 1 a 2 podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009, v platném znění, pro které se nezohledňují emise týkající se hygienizace jako součásti škvaření.
6. Dílčí standardní hodnoty emisí skleníkových plynů pro přepravu a distribuci konečného produktu: "etd" (stanovené zvlášť pro případ vykazování skutečných emisí z přepravy plodin a meziproduktů; v bodu 5 jsou tyto emise skleníkových plynů zahrnuty jako součást hodnoty pro přepravu a distribuci plodiny, meziproduktu i konečného produktu)
| Způsob výroby biopaliva | Standardní hodnoty emisí skleníkových plynů [gCO2ekv/MJ] | |
|---|---|---|
| 1. | Etanol z řepy cukrové (bez bioplynu získaného z kalu, zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli) | 1,6 |
| 2. | Etanol z řepy cukrové (s bioplynem získaným z kalu, zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli) | 1,6 |
| 3. | Etanol z řepy cukrové (bez bioplynu získaného z kalu, zemní plyn jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny*) | 1,6 |
| 4. | Etanol z řepy cukrové (s bioplynem získaným z kalu, zemní plyn jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny*) | 1,6 |
| 5. | Etanol z řepy cukrové (bez bioplynu získaného z kalu, hnědé uhlí jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny*) | 1,6 |
| 6. | Etanol z řepy cukrové (s bioplynem získaným z kalu, hnědé uhlí jako procesní palivo v zařízení kombinované výroby tepla a elektřiny*) | 1,6 |
| 7. | Etanol z kukuřice (zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli) | 1,6 |
| 8. | Etanol z kukuřice (zemní plyn jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny*) | 1,6 |
| 9. | Etanol z kukuřice (hnědé uhlí jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny*) | 1,6 |
| 10. | Etanol z kukuřice (zbytkový materiál z lesa jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny*) | 1,6 |
| 11. | Etanol z obilovin jiných než kukuřice (zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli) | 1,6 |
| 12. | Etanol z obilovin jiných než kukuřice (zemní plyn jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny*) | 1,6 |
| 13. | Etanol z obilovin jiných než kukuřice (hnědé uhlí jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny*) | 1,6 |
| 14. | Etanol z obilovin jiných než kukuřice (zbytkový materiál z lesa jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny*) | 1,6 |
| 15. | Etanol z cukrové třtiny | 6,0 |
| 16. | Podíl z obnovitelných zdrojů u ethyl terc-butyl etheru (ETBE) | Stejné jako u použitého způsobu výroby etanolu |
| 17. | Podíl z obnovitelných zdrojů u terc-amyl ethyl etheru (TAEE) | Stejné jako u použitého způsobu výroby etanolu |
| 18. | Bionafta z řepky | 1,3 |
| 19. | Bionafta ze slunečnice | 1,3 |
| 20. | Bionafta ze sójových bobů | 1,3 |
| 21. | Bionafta z palmového oleje (nádrž odpadových vod s volným výtokem) | 1,3 |
| 22. | Bionafta z palmového oleje (proces se zachycováním metanu v lisovně oleje) | 1,3 |
| 23. | Bionafta z použitého kuchyňského oleje | 1,3 |
| 24. | Živočišné tuky získané z produkce bionafty**) | 1,3 |
| 2b. | Hydrogenačně upravený rostlinný olej z řepky | 1,2 |
| 26. | Hydrogenačně upravený rostlinný olej ze slunečnic | 1,2 |
| 27. | Hydrogenačně upravený rostlinný olej ze sójových bobů | 1,2 |
| 28. | Hydrogenačně upravený olej z palmového oleje (nádrž odpadových vod s volným výtokem) | 1,2 |
| 29. | Hydrogenačně upravený rostlinný olej z palmového oleje (proces se zachycováním metanu v lisovně oleje) | 1,2 |
| 30. | Hydrogenačně upravený olej z odpadového použitého oleje | 1,2 |
| 31. | Hydrogenačně upravený olej z živočišných tuků získaný ze škvaření**) | 1,2 |
| 32. | Čistý rostlinný olej z řepky | 0,8 |
| 33. | Čistý rostlinný olej ze slunečnic | 0,8 |
| 34. | Čistý rostlinný olej ze sójových bobů | 0,8 |
| 35. | Čistý rostlinný olej z palmového oleje (nádrž odpadových vod s volným výtokem) | 0,8 |
| 36. | Čistý rostlinný olej z palmového oleje (proces se zachycováním metanu v lisovně oleje) | 0,8 |
| 37. | Čistý olej z použitého kuchyňského oleje | 0,8 |
| 38. | Etanol z pšeničné slámy | 1,6 |
| 39. | Nafta vyrobená z odpadního dřeva Fischer-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení | 1,2 |
| 40. | Motorová nafta vyrobená z cíleně pěstovaných energetických dřevin Fischer-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení | 1,2 |
| 41. | Benzin vyrobený z odpadního dřeva Fischer-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení | 1,2 |
| 42. | Benzin vyrobený z cíleně pěstovaných energetických dřevin Fischer-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení | 1,2 |
| 43. | Dimethylether (DME) z odpadního dřeva vyrobený v samostatném zařízení | 2,0 |
| 44. | Dimethylether (DME) z cíleně pěstovaných energetických dřevin vyrobený v samostatném zařízení | 2,0 |
| 45. | Metanol z odpadního dřeva vyrobený v samostatném zařízení | 2,0 |
| 46. | Metanol z cíleně pěstovaných energetických dřevin vyrobený v samostatném zařízení | 2,0 |
| 47. | Motorová nafta vyrobená Fischer-Tropschovou syntézou zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy | 2,0 |
| 48. | Benzin vyrobený Fischer-Tropschovou syntézou zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy | 2,0 |
| 49. | Dimethylether (DME) vyrobený zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy | 2,0 |
| 50. | Metanol vyrobený zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy | 2,0 |
| 51. | Podíl z obnovitelných zdrojů u methyl terc-butyl etheru (MTBE) | Stejné jako u použitého způsobu výroby metanolu |
*) Standardizované hodnoty pro procesy využívající kogenerační jednotku platí pouze tehdy, pokud veškeré procesní teplo dodává kogenerační jednotka.
**) Týká se pouze biopaliv vyrobených z vedlejších živočišných produktů klasifikovaných jako materiál kategorie 1 a 2 podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009, v platném znění, pro které se nezohledňují emise týkající se hygienizace jako součásti škvaření.
D. Energetický obsah nejpoužívanějších biopaliv a fosilních pohonných hmot
| Energetický obsah pohonných hmot | Energetický obsah (výhřevnost) [MJ/kg] | Energetický obsah (výhřevnost) [MJ/l] |
|---|---|---|
| Biopropan | 46 | 24 |
| Čistý rostlinný olej | 37 | 34 |
| Bionafta - methylestery mastných kyselin | 37 | 33 |
| Bionafta - ethylestery mastných kyselin | 38 | 34 |
| Biomethan | 50 | - |
| Hydrogenačně upravený olej pocházející z biomasy, který má být použit jako náhrada za naftu | 44 | 34 |
| Hydrogenačně upravený olej pocházející z biomasy, který má být použit jako náhrada za benzin | 45 | 30 |
| Hydrogenačně upravený olej pocházející z biomasy, který má být použit jako náhrada za tryskové palivo | 44 | 34 |
| Hydrogenačně upravený olej (olej upravený pomocí vodíku za tepla) pocházející z biomasy, který má být použit jako náhrada za zkapalněný ropný plyn | 46 | 24 |
| Společně zpracovaný olej (zpracovaný v rafinérii současně s fosilními palivy) pocházející z biomasy nebo pyrolyzované biomasy, který má být použit jako náhrada za naftu | 43 | 36 |
| Společně zpracovaný olej (zpracovaný v rafinérii současně s fosilními palivy) pocházející z biomasy nebo pyrolyzované biomasy, který má být použit jako náhrada za benzín | 44 | 32 |
| Společně zpracovaný olej (zpracovaný v rafinérii současně s fosilními palivy) pocházející z biomasy nebo pyrolyzované biomasy, který má být použit jako náhrada za tryskové palivo | 43 | 33 |
| Společně zpracovaný olej (zpracovaný v rafinérii současně s fosilními palivy) pocházející z biomasy nebo pyrolyzované biomasy, který má být použit jako náhrada za zkapalněný ropný plyn | 46 | 23 |
| Metanol | 20 | 16 |
| Etanol | 27 | 21 |
| Propanol | 31 | 25 |
| Butanol | 33 | 27 |
| Nafta vyrobená Fischerovou-Tropschovou syntézou | 44 | 34 |
| Benzín vyrobený Fischerovou-Tropschovou syntézou | 44 | 33 |
| Tryskové palivo vyrobené Fischerovou-Tropschovou syntézou | 44 | 33 |
| Zkapalněný ropný plyn vyrobený Fischerovou-Tropschovou syntézou | 46 | 24 |
| Dimethylether (DME) | 28 | 19 |
| Vodík | 120,1 | - |
| ETBE (ethyl terc-butyl ether vyrobený z etanolu)*) | 36 | 27 |
| MTBE (methyl terc-butyl ether vyrobený z metanolu)**) | 35 | 26 |
| TAEE (terc-amyl ethyl ether vyrobený z etanolu)***) | 38 | 29 |
| TAME (terc-amyl methyl ether vyrobený z metanolu)****) | 36 | 28 |
| THxEE (terc-hexyl ethyl ether vyrobený z etanolu)*****) | 38 | 30 |
| THxME (terc-hexyl methyl ether vyrobený z metanolu)******) | 38 | 30 |
| Benzin | 43 | 32,2 |
| Nafta | 43 | 35,9 |
| Zkapalněný ropný plyn | 46 | |
| Stlačený zemní plyn | 45,1 | |
| Stlačený syntetický zemní plyn | 50 |
*) Při 37 % podílu z obnovitelných zdrojů.
**) Při 22 % podílu z obnovitelných zdrojů.
***) Při 29 % podílu z obnovitelných zdrojů.
****) Při 18 % podílu z obnovitelných zdrojů.
*****) Při 25 % podílu z obnovitelných zdrojů.
******) Pří 14 % podílu z obnovitelných zdrojů.
Příl.2
ZPŮSOB VÝPOČTU EMISÍ SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ Z POHONNÝCH HMOT PRO DOPRAVNÍ ÚČELY A ELEKTŘINY PRO DOPRAVNÍ ÚČELY
1. Emise skleníkových plynů z pohonných hmot pro dopravní účely a elektřiny pro dopravní účely se vypočítají takto:
Množství emisí skleníkových plynů (#) =
kde
# = identifikace dodavatele motorového benzinu nebo motorové nafty číslem spotřební daně subjektu (registrační číslo SEED), popřípadě identifikace dodavatelů v případě jejich sdružování;
x = jednotlivé druhy pohonných hmot pro dopravní účely nebo elektřina pro dopravní účely;
MJx = celková energie z jednotlivých druhů dodaných pohonných hmot pro dopravní účely a elektřiny pro dopravní účely vyjádřená v megajoulech;
GHGix = produkce emisí skleníkových plynů z jednotlivých druhů pohonných hmot pro dopravní účely a z elektřiny pro dopravní účely vyjádřená v gCO2ekv/MJ;
AF = opravný faktor zohledňující účinnost hnacích ústrojí;
UER = množství snížených emisí z těžby vyjádřené v gCO2ekv.
2. Emise skleníkových plynů z pohonných hmot pro dopravní účely a elektřiny pro dopravní účely vyjadřují jako ekvivalent gramů oxidu uhličitého na 1 megajoule [gCO2ekv/MJ].
3. Pro účely výpočtu emisí skleníkových plynů z pohonných hmot pro dopravní účely a z elektřiny pro dopravní účely se za skleníkové plyny považují oxid uhličitý (CO2), oxid dusný (N2O) a methan (CH4). Při výpočtu ekvivalentu CO2 mají emise těchto plynů v ekvivalentu emisí CO2 následující hodnoty:
CO2: 1
N2O: 298
CH4: 25
4. Emise skleníkových plynů z výroby strojního nebo jiného zařízení použitého při těžbě, výrobě, rafinaci a spotřebě fosilních paliv se neberou v úvahu.
5. Celková energie z dodaných pohonných hmot pro dopravní účely a elektřiny pro dopravní účely vyjádřená v megajoulech [MJx] se vypočítá jako součet energie z jednotlivých druhů dodaných pohonných hmot určené na základě množství jednotlivých druhů dodaných pohonných hmot a jejich výhřevností a energie z dodané elektřiny určené na základě množství elektřiny dodané do veřejné dobíječi stanice.
5.1. Výhřevnost pohonných hmot je uvedena v části D přílohy č. 1 k tomuto nařízení.
5.1.1. Množství biopaliva vyrobeného při souběžném společném zpracování fosilních pohonných hmot a biopaliv je dáno množstvím biopaliva po zpracování. Výhřevnost biopaliva je dána energetickou bilancí a účinností procesu společného zpracování podle bodu 20 části B přílohy č. 1 k tomuto nařízení. Zpracování zahrnuje všechny úpravy během životního cyklu pohonné hmoty, které mají za následek změnu molekulární struktury daného produktu; za zpracování se nepovažuje přidávání denaturačních prostředků.
5.1.2. Biopalivo, které nesplňuje kritéria udržitelnosti, se považuje za fosilní pohonnou hmotu, kterou dané biopalivo nahrazuje.
5.2. Kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu se zohlední i v případě, že jsou použita jako meziprodukt pro výrobu fosilních pohonných hmot.
6. Produkce emisí skleníkových plynů z jednotlivých druhů pohonných hmot pro dopravní účely a z elektřiny pro dopravní účely (GHGix):
6.1. U fosilních pohonných hmot odpovídá vážené produkci emisí skleníkových plynů během úplného životního cyklu pohonné hmoty uvedené v bodě 8.
6.2. U elektřiny činí 177 gCO2ekv/MJ.
6.3. U biopaliv splňujících kritéria udržitelnosti se stanoví v souladu s přílohou č. 1 k tomuto nařízení. Pokud byly údaje o emisích skleníkových plynů získány v souladu s dohodou nebo režimem, které byly předmětem rozhodnutí podle čl. 7c odst. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/70/ES zohledňujícíhočl. 7b odst. 2 této směrnice, použijí se ke stanovení produkce emisí skleníkových plynů z biopaliv tyto údaje. U biopaliv nesplňujících kritéria udržitelnosti je produkce emisí skleníkových plynů rovna produkci emisí skleníkových plynů z příslušné fosilní pohonné hmoty, kterou biopalivo nahrazuje.
6.4. U biopaliv vyrobených při souběžném společném zpracování fosilních pohonných hmot a biopaliv se určí na základě množství biopaliva vyrobeného při souběžném společném zpracování a na základě množství vyprodukovaných emisí skleníkových plynů zohledňující energetickou bilanci a účinnost procesu společného zpracování.
7. Opravný faktor zohledňující účinnost hnacích ústrojí (AF)
| Převažující konverzní technologie | Opravný faktor |
|---|---|
| Motor s vnitřním spalováním | 1 |
| Elektrické hnací ústrojí napájené bateriemi | 0,4 |
| Elektrické hnací ústrojí napájené z vodíkových palivových článků | 0,4 |
8. Vážená produkce emisí skleníkových plynů vzniklých během úplného životního cyklu fosilních pohonných hmot
| Vstupní surovina a způsob zpracování | Palivo uvedené na trh | Produkce emisí skleníkových plynů během úplného životního cyklu [gCO2ekv/MJ] | Vážená produkce emisí skleníkových plynů během úplného životního cyklu [gCO2ekv/MJ] |
|---|---|---|---|
| Konvenční ropa | Motorový benzin | 93,2 | 93,3 |
| Zkapalněný zemní plyn | 94,3 | ||
| Zkapalněné uhlí | 172 | ||
| Přírodní živice | 107 | ||
| Ropná břidlice | 131,3 | ||
| Konvenční ropa | Motorová nafta nebo plynový olej | 95 | 95,1 |
| Zkapalněný zemní plyn | 94,3 | ||
| Zkapalněné uhlí | 172 | ||
| Přírodní živice | 108,5 | ||
| Ropná břidlice | 133,7 | ||
| Jakýkoliv fosilní zdroj | Zkapalněný ropný plyn | 73,6 | 73,6 |
| Zemní plyn, směs EU | Stlačený zemní plyn | 69,3 | 69,3 |
| Zemní plyn, směs EU | Zkapalněný zemní plyn | 74,5 | 74,5 |
| Sabatierova reakce vodíku získaného elektrolýzou za použití nebiologické obnovitelné energie | Stlačený syntetický methan | 3,3 | 3,3 |
| Zemní plyn za použití parního reformování | Stlačený vodík | 104,3 | 104,3 |
| Elektrolýza, při níž jsou zdrojem energie výlučně nebiologické obnovitelné zdroje | Stlačený vodík | 9,1 | 9,1 |
| Uhlí | Stlačený vodík | 234,4 | 234,4 |
| Uhlí se zachycováním a ukládáním uhlíku z emisí z procesů | Stlačený vodík | 52,7 | 52,7 |
| Odpadní plasty z fosilních vstupních surovin | Motorový benzin, motorová nafta nebo plynový olej | 86 | 86 |
9. Množství snížení emisí z těžby UER [gCO2ekv] se vypočítá jako součet množství snížených emisí z těžby obsažených na jednotlivých dokladech o snížení emisí z těžby.
10. Snížení emisí z těžby lze uplatnit pouze u standardních hodnot produkce emisí z těžby motorového benzínu, motorové nafty, zemního plynu a zkapalněného ropného plynu.
11. Standardní hodnota produkce emisí z těžby
| Druh pohonné hmoty | Motorový benzín | Motorová nafta | Stlačený zemní plyn | Zkapalněný zemní plyn | Zkapalněný ropný plyn |
|---|---|---|---|---|---|
| Standardní hodnota produkce emisí z těžby [gCO2ekv/MJ] | 11 | 11,3 | 9,1 | 15 | 6,2 |
Příl.3
PŘEDBĚŽNĚ ODHADOVANÉ EMISE SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ VYPLÝVAJÍCÍ Z NEPŘÍMÉ ZMĚNY VE VYUŽÍVÁNÍ PŮDY
| Skupina vstupních surovin | Předběžně odhadované emise skleníkových plynů z nepřímé změny ve využívání půdy [gCO2ekv/MJ] |
|---|---|
| Obiloviny*) a jiné plodiny bohaté na škrob**) | 12 |
| Cukernaté plodiny | 13 |
| Olejniny | 55 |
*) Bez ohledu na to, zda jsou využita pouze zrna nebo celá plodina, například v případě kukuřice na zelené krmení.
**) Především hlízy a okopaniny (například brambory, topinambury, batáty, maniok a jamy) a plodiny z oddenkovými hlízami (například kolokázie a xantosama).
Předběžně odhadované emise skleníkových plynů vyplývající z nepřímé změny ve využívání půdy se považují za nulové u biopaliv vyrobených ze
1) vstupních surovin, které nejsou obsaženy v této příloze, nebo
2) vstupních surovin, jejichž produkce vedla k přímé změně ve využívání půdy; přímou změnou ve využívání půdy se rozumí změna kategorie půdního pokryvu lesní půda, travnatý porost, mokřad, osídlení nebo jiná půda vymezené Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC) na ornou půdu nebo trvalé kultury, vymezení kategorií půdního pokryvu je veřejně přístupné na internetových stránkách ministerstva.
Příl.4
SUROVINY PRO VÝROBU POKROČILÝCH BIOPALIV
Požadavky na pokročilá biopaliva splňují biopaliva, která jsou vyrobena z následujících vstupních surovin:
a) řasy, pokud jsou pěstovány na pevnině ve vodních nádržích nebo fotobioreaktorech,
b) podíl biomasy na směsném komunálním odpadu, nikoli však tříděný domácí odpad, který spadá pod cíle recyklace podle čl. 11 odst. 2 písm. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic,
c) biologický odpad z domácností, na který se vztahuje oddělené soustřeďování odpadu podle § 11 odst. 1 písm. e) zákona o odpadech,
d) podíl biomasy na průmyslovém odpadu, který není vhodný pro využití v potravinovém nebo krmivovém řetězci, včetně materiálů pocházejících z maloobchodu a velkoobchodu a zemědělsko-potravinářského průmyslu, jakož i odvětví rybolovu a akvakultury, ale ne použité kuchyňské oleje a živočišné tuky kategorie 1 nebo 2 podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009, v platném znění,
e) sláma,
f) chlévská mrva a kal z čistíren odpadních vod,
g) odpadní vody z lisovny palmového oleje a trsy prázdných palmových plodů,
h) dehet z tálového oleje,
i) surový glycerin,
j) bagasa,
k) matoliny a vinné kaly,
l) ořechové skořápky,
m) plevy,
n) kukuřičné klasy zbavené zrn,
o) podíl biomasy na odpadu a zbytcích z lesnictví a z dřevozpracujících odvětví, jako jsou kůra, větve, nekomerční pročistky, listí, jehličí, koruny stromů, piliny, hobliny, černý louh, hnědý louh, kal z vláknovin, lignin a tálový olej,
p) jiné nepotravinářské celulózové vláknoviny*) nebo
q) jiné lignocelulózové vláknoviny**), s výjimkou pilařského dřeva a dýhařského dřeva.
*) Zahrnují zbytky potravinářských a krmných plodin (například sláma, kukuřičné šustí, plevy a lusky), energetické traviny s nízkým obsahem škrobu (například jílek, proso prutnaté, ozdobnice, trsť rákosovitá), pícniny a krycí plodiny vysévané před zasetím a po sklizení hlavních plodin, průmyslové zbytky (včetně zbytků potravinářských a krmných plodin po extrakci rostlinných olejů, cukrů, škrobů a bílkovin) a vláknovinu z biologického odpadu. Pícninami a krycími plodinami se rozumí směs travin a luštěnin s nízkým obsahem škrobu krátkodobě vysévaná na pastvinách za účelem zajištění píce pro hospodářská zvířata nebo na orné půdě pro zlepšení její úrodnosti k dosažení vyšších výnosů hlavních plodin.
**) Například biomasa pocházející z lesů, energetické dřeviny a zbytky a odpady z lesnictví a dřevozpracujících odvětví.
Příl.5
NÁLEŽITOSTI EVIDENCÍ V SYSTÉMU KVALITY PODLE § 9 A NÁLEŽITOSTI DOKUMENTACE PĚSTITELE BIOMASY
A. Náležitosti evidence podle § 9 odst. 1 písm. b) a d)
1. Údaje o jednotlivých příchozích a odchozích dodávkách, a to
a) samostatná prohlášení spolu s evidenčními údaji jednotlivých dodávek biomasy podle části B bodu 5 obdržená od pěstitelů biomasy, dodaná a vydaná dílčí prohlášení o shodě s kritérii udržitelnosti, dodaná a vydaná prohlášení o shodě s kritérii udržitelnosti a kopie certifikátů všech dodavatelů,
b) dodací listy k příchozím a odchozím dodávkám,
c) kupní smlouvy, popřípadě objednávky na příchozí a odchozí dodávky,
d) identifikace dodavatele/odběratele a jedinečných identifikačních čísel příchozích a odchozích dodávek,
e) druh příchozího/odchozího produktu splňujícího kritéria udržitelnosti,
f) datum dodání/ odeslání produktu splňujícího kritéria udržitelnosti,
g) množství,
h) jednoznačná identifikace místa naskladnění a místa vyskladnění,
i) stát původu biomasy,
j) informace o způsobu určení hodnoty produkce emisí skleníkových plynů podle § 3 odst. 4,
k) hodnota produkce emisí skleníkových plynů v gCO2ekv/kg nebo gCO2ekv/MJ; v případě použití dílčích standardních hodnot emisí skleníkových plynů z pěstování uvedených v bodě 1 části C přílohy č. 1 k tomuto nařízení, popřípadě standardní hodnoty uvedené v části A přílohy č. 1 k tomuto nařízení, se nemusí produkce emisí skleníkových plynů evidovat,
l) identifikace dodávek, u kterých byl použit bonus podle bodu 10 části B přílohy č. 1 k tomuto nařízení, popřípadě úspora emisí skleníkových plynů vyvolaná nahromaděním uhlíku v půdě díky zdokonaleným zemědělským postupům podle bodu 1 části B přílohy č. 1 k tomuto nařízení, a
m) identifikace dodávek, u kterých se uplatní § 3 odst. 2.
2. Údaje z výrobního procesu
a) doklad o datu uvedení zpracovatelského zařízení do provozu,
b) množství ztrát (změna hmotnosti) produktů vzniklých při vnitropodnikových procesech (úprava biomasy, meziproduktů nebo biopaliv na požadovanou jakost (sušení na požadovanou vlhkost, odstranění nežádoucích příměsí),
c) v případě výrobců meziproduktů nebo výrobců biopaliv konverzní faktory nutné pro výpočet hmotnostní bilance (například množství spotřebované biomasy potřebné na výrobu 1 tuny meziproduktů nebo 1 tuny biopaliv) a
d) v případě stanovení hodnoty produkce emisí skleníkových plynů použitím skutečných hodnot podle části B přílohy č. 1 k tomuto nařízení evidenci o všech energetických vstupech a výstupech výrobního procesu a účinnosti přeměny energie a další údaje z provozní evidence rozhodné pro stanovení produkce emisí skleníkových plynů; evidence může být nahrazena dlouhodobými průměrnými hodnotami všech energetických vstupů a výstupů.
3. Dokument stanovující závazek osoby uvedené v § 21 odst. 1, 2 nebo 3 zákona plnit kritéria udržitelnosti. Dokument musí obsahovat minimálně její organizační strukturu a odpovědnosti a pravomoci jednotlivých vedoucích osob ve vztahu k zajištění plnění kritérií udržitelnosti.
B. Náležitosti dokumentace pěstitele biomasy
1. Rozloha půdy, na které je biomasa splňující kritéria udržitelnosti pěstována*),
2. Zemědělská kultura půd, na kterých je biomasa splňující kritéria udržitelnosti pěstována (orná půda, popřípadě jiné kultury umožňující pěstování biomasy splňující kritéria udržitelnosti)*),
3. Druhy pěstované biomasy*) a výnosy za příslušný kalendářní rok,
4. Kopie jednotlivých vydaných samostatných prohlášení,
5. Evidence jednotlivých odchozích dodávek (například prostřednictvím dodacích listů nebo vážních listů), sestávající z těchto údajů
a) jedinečné identifikační číslo samostatného prohlášení, které mu přidělil jeho vystavovatel,
b) identifikační údaje odběratele,
c) identifikační číslo každé odchozí dodávky (například číslo vážního listu nebo dodacího listu),
d) množství a druh prodané biomasy,
e) datum odeslání a
f) hodnota produkce emisí skleníkových plynů v gCO2ekv/kg, pokud jsou k jejímu stanovení použity skutečné hodnoty produkce emisí skleníkových plynů podle části B přílohy č. 1 k tomuto nařízení, a dále identifikace přepravního prostředku a přepravní vzdálenost; při používání dílčích standardních hodnot emisí skleníkových plynů z pěstování uvedených v bodě 1 části C přílohy č. 1 k tomuto nařízení se nemusí produkce emisí skleníkových plynů uvádět,
6. V případě používání skutečných hodnot produkce emisí skleníkových plynů podle části B přílohy č. 1 k tomuto nařízení pěstitel biomasy eviduje údaje o použitých hnojivech podle zákona o hnojivech a údaje o spotřebě pohonných hmot, popřípadě další údaje, které podstatným způsobem ovlivní produkci emisí skleníkových plynů,
7. V případě, že byl při výpočtu ze skutečných hodnot emisí skleníkových plynů podle části B přílohy č. 1 k tomuto nařízení použit bonus podle bodu 10 části B přílohy č. 1 k tomuto nařízení, popřípadě úspora emisí skleníkových plynů vyvolaná nahromaděním uhlíku v půdě díky zdokonaleným zemědělským postupům podle bodu 1 části B přílohy č. 1 k tomuto nařízení, identifikovat dodávky, u kterých byl bonus nebo úspora použit.
*) Pro identifikaci rozlohy a druhu zemědělské kultury a druhu pěstované plodiny lze použít geografický informační systém pro evidenci využití zemědělské půdy - LPIS (číslo, popřípadě část půdního bloku), popřípadě katastrální mapy nebo jiné srovnatelně věrohodné zdroje.
Příl.6
NÁLEŽITOSTI CERTIFIKÁTŮ PODLE § 21 ODST. 1 AŽ 3 ZÁKONA, SAMOSTATNÉHO PROHLÁŠENÍ PĚSTITELE BIOMASY O SPLNĚNÍ KRITÉRIÍ UDRŽITELNOSTI, DÍLČÍHO PROHLÁŠENÍ O SHODĚ S KRITÉRII UDRŽITELNOSTI, PROHLÁŠENÍ O SHODĚ S KRITÉRII UDRŽITELNOSTI A OBSAHOVÉ NÁLEŽITOSTI DOKLADU O SNÍŽENÍ EMISÍ Z TĚŽBY
A. Náležitosti certifikátů podle § 21 odst. 1 až 3 zákona
1. Identifikační údaje autorizované osoby (jméno, sídlo a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, u zahraniční osoby také umístění organizační složky podniku na území České republiky, pokud ji zřizuje, a číslo autorizované osoby přidělené ministerstvem v rozhodnutí o autorizaci).
2. Identifikační údaje příjemce certifikátu
a) jde-li o fyzickou osobu, jméno, sídlo, nemá-li fyzická osoba sídlo, pak místo trvalého pobytu, identifikační číslo osoby; nebylo-li identifikační číslo osoby přiděleno, uvede se datum narození,
b) jde-li o právnickou osobu, jméno, sídlo a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, u zahraniční osoby také umístění organizační složky podniku na území České republiky, pokud ji zřizuje.
3. Jedinečné registrační číslo certifikátu přidělené autorizovanou osobou, která certifikát vystavila.
4. Druh činnosti příjemce certifikátu podle § 21 odst. 1 až 3 zákona.
5. Datum vydání a doba platnosti certifikátu.
6. Seznam zemí, ze kterých držitel certifikátu může nakupovat biomasu.
B. Náležitosti samostatného prohlášení pěstitele biomasy o splnění kritérií udržitelnosti
1. Jedinečné identifikační číslo samostatného prohlášení přidělené vystavovatelem.
2. Identifikační údaje vystavovatele a příjemce prohlášení
a) jde-li o fyzickou osobu, jméno, sídlo, nemá-li fyzická osoba sídlo, pak místo trvalého pobytu, identifikační číslo osoby; nebylo-li identifikační číslo osoby přiděleno, uvede se datum narození,
b) jde-li o právnickou osobu, jméno, sídlo a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, u zahraniční osoby také umístění organizační složky podniku na území České republiky, pokud ji zřizuje.
3. Prohlášení, že biomasa pochází z půdy, která byla ornou půdou přede dnem 1. ledna 2008.
4. Prohlášení, že biomasa nebyla vypěstována na plochách uvedených v § 4 nebo 4a.
5. Údaje o biomase zahrnující její druh (například cukrová řepa, pšenice, řepkové semeno), rok sklizně a místo nebo místa pěstování (v Evropské unii minimálně normalizovaná klasifikace územních celků NUTS II, mimo Evropskou unii minimálně název státu).
6. Informace o tom, zda se pro určení hodnoty produkce emisí skleníkových plynů má používat dílčí standardní hodnota emisí skleníkových plynů z pěstování uvedená v bodě 1 části C přílohy č. 1 k tomuto nařízení nebo skutečná hodnota zjištěná způsobem uvedeným v části B přílohy č. 1 k tomuto nařízení.
7. Prohlášení v tomto znění: "Prohlašuji, že všechny údaje uvedené v tomto samostatném prohlášení o splnění kritérii udržitelnosti jsou úplné, přesné a pravdivé.
8. Místo a datum vystavení a podpis oprávněné vystavující osoby.
C. Náležitosti dílčího prohlášení o shodě s kritérii udržitelnosti
1. Jedinečné identifikační číslo dílčího prohlášení přidělené jeho vystavovatelem.
2. Identifikační údaje vystavovatele a příjemce dílčího dokladu
a) jde-li o fyzickou osobu, jméno, sídlo, nemá-li fyzická osoba sídlo, pak místo trvalého pobytu, identifikační číslo osoby; nebylo-li identifikační číslo osoby přiděleno, uvede se datum narození,
b) jde-li o právnickou osobu, jméno, sídlo a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, u zahraniční osoby také umístění organizační složky podniku na území České republiky, pokud ji zřizuje, a
c) registrační číslo certifikátu a identifikační údaje autorizované osoby, která certifikát vystavovateli vydala.
3. Druh biomasy nebo meziproduktu (například cukrová řepa, pšenice, řepkové semeno, řepkový olej) a celkové množství (tuny); v případě, že je dodávka složena z více druhů biomasy nebo meziproduktů, údaje o podílech jednotlivých druhů biomasy nebo meziproduktů; v případě, že biomasa nebo meziprodukty pocházejí z odpadu nebo zbytků, které nepocházejí ze zemědělství, lesnictví, akvakultury nebo rybolovu, uvedení této skutečnosti.
4. Stát původu biomasy, v případě meziproduktů stát původu biomasy použité k jejich výrobě.
5. Informace o způsobu určení hodnoty produkce emisí skleníkových plynů podle § 3 odst. 4; v případě, že byl při výpočtu ze skutečných hodnot emisí použit bonus podle bodu 10 části B přílohy č. 1 k tomuto nařízení nebo úspora emisí skleníkových plynů vyvolaná nahromaděním uhlíku v půdě díky zdokonaleným zemědělským postupům podle bodu 1 části B přílohy č. 1 k tomuto nařízení, je třeba uvést informaci, že byl bonus nebo úspora použit; v případě používání skutečných hodnot produkce emisí skleníkových plynů je třeba také uvést použitý přepravní prostředek (například automobil, vlak) a přepravní vzdálenost.
6. Hodnota produkce emisí skleníkových plynů v gCO2ekv/kg, popřípadě gCO2ekv/MJ; při stanovení produkce emisí skleníkových plynů použitím standardních hodnot se nemusí výše produkce emisí skleníkových plynů uvádět.
7. Místo a datum vystavení a podpis oprávněné vystavující osoby.
D. Náležitosti prohlášení o shodě s kritérii udržitelnosti
1. Jedinečné identifikační číslo prohlášení přidělené jeho vystavovatelem.
2. Identifikační údaje vystavovatele a příjemce dokladu
a) jde-li o fyzickou osobu, jméno, sídlo, nemá-li fyzická osoba sídlo, pak místo trvalého pobytu, identifikační číslo osoby; nebylo-li identifikační číslo osoby přiděleno, uvede se datum narození,
b) jde-li o právnickou osobu, jméno, sídlo a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, u zahraniční osoby také umístění organizační složky podniku na území České republiky, pokud ji zřizuje, a
c) registrační číslo certifikátu a identifikační údaje autorizované osoby, která certifikát vystavovateli vydala.
3. Druh biopaliva, včetně uvedení výchozí suroviny, a jeho celkové množství; v případě, že je dodávka složena z více druhů biopaliv, údaje o podílech jednotlivých druhů biopaliv; v případě, že biopalivo pochází z odpadu nebo zbytků, které nepocházejí ze zemědělství, lesnictví, akvakultury nebo rybolovu, uvedení této skutečnosti.
4. Prohlášení, zda bylo biopalivo vyrobeno ve zpracovatelském zařízení, které bylo v provozu přede dnem 5. října 2015; uvede se pouze v případě, že biopalivo nesplňuje požadovanou 60% úsporu emisí skleníkových plynů.
5. Stát původu biomasy použité k výrobě biopaliva.
6. Informace o způsobu určení hodnoty produkce emisí skleníkových plynů podle § 3 odst. 4; v případě, že byl při výpočtu ze skutečných hodnot emisí použit bonus podle bodu 10 části B přílohy č. 1 k tomuto nařízení nebo úspora emisí skleníkových plynů vyvolaná nahromaděním uhlíku v půdě díky zdokonaleným zemědělským postupům podle bodu 1 části B přílohy č. 1 k tomuto nařízení, je třeba uvést informaci, že byl bonus nebo úspora použit; v případě používání skutečných hodnot produkce emisí skleníkových plynů je třeba také uvést použitý přepravní prostředek (například automobil, vlak) a přepravní vzdálenost.
7. Hodnota produkce emisí skleníkových plynů v gCO2ekv/MJ; dodává-li výrobce, prodejce nebo dovozce biopalivo přímo dodavateli pohonných hmot, zahrnuje produkce emisí skleníkových plynů také emise vzniklé přepravou k dodavateli pohonných hmot.
8. Místo a datum vystavení a podpis oprávněné vystavující osoby.
E. Obsahové náležitosti dokladu o snížení emisí z těžby
1. Datum zahájení využívání opatření ke snižování emisí.
2. Dosažené snížení emisí v gCO2ekv
3. Rok, ve kterém k uvedenému snížení docházelo.
4. Specifikace místa opatření ke snížení emisí, které se nachází nejblíže zdroji emisí z hlediska zeměpisné šířky a délky ve stupních s přesností na 4 desetinná místa.
5. Základní roční hodnoty emisí skleníkových plynů před zavedením opatření ke snížení emisí a roční hodnoty emisí po zavedení opatření ke snížení emisí, a to v gCO2ekv/MJ získaných vstupních surovin.
6. Jedinečné jednorázové číslo dokladu vydaného autorizovanou osobou nebo osobou s autorizací nebo jiným obdobným oprávněním vydaným v souladu s právními předpisy jiného členského státu Evropské unie.
7. Jedinečné jednorázové číslo označující metodiku výpočtu a příslušný režim, bylo-li přiděleno.
8. Identifikační údaje osoby, která v roce podle bodu 3 provozovala zdroj emisí, na kterém bylo dosaženo snížení emisí podle bodu 2.
1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/30/ES ze dne 23. dubna 2009, kterou se mění směrnice 98/70/ES, pokud jde o specifikaci benzinu, motorové nafty a plynových olejů, zavedení mechanismu pro sledování a snížení emisí skleníkových plynů, a směrnice Rady 1999/32/ES, pokud jde o specifikaci paliva používaného plavidly vnitrozemské plavby, a kterou se ruší směrnice 93/12/EHS, v platném znění.
Směrnice Rady (EU) 2015/652 ze dne 20. dubna 2015, kterou se stanoví metody výpočtu a požadavky na podávání zpráv podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/70/ES o jakosti benzinu a motorové nafty, v platném znění.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1513 ze dne 9. září 2015, kterou se mění směrnice 98/70/ES o jakosti benzinu a motorové nafty a směrnice 2009/28/ES o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů.
2) Zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších přepisů.
4) Například § 4 odst. 1 a 2, § 6 odst. 1, § 13 až 15, § 45a a 45e zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
5) Nařízení Komise (EU) č. 1307/2014 ze dne 8. prosince 2014, kterým se stanoví kritéria a zeměpisné oblasti k určení vysoce biologicky rozmanitých travních porostů pro účely čl. 7b odst. 3 písm. c) směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/70/ES o jakosti benzinu a motorové nafty a čl. 17 odst. 3 písm. c) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů.
6) § 4a zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, ve znění pozdějších předpisů.
7) § 68 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění zákona č. 218/2004 Sb.
8) Nařízení vlády č. 75/2015 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálně-klimatických opatření a o změně nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření, ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení vlády č. 330/2019 Sb., o podmínkách provádění navazujících agroenvironmentálně-klimatických opatření, ve znění pozdějších předpisů.
9) Rozhodnutí Rady (EU) 2016/1841 ze dne 5. října 2016 o uzavření Pařížské dohody přijaté v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu jménem Evropské unie.
10) Rámcová úmluva Organizace spojených národů o změně klimatu, vyhlášená pod č. 80/2005 Sb. m. s.
11) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/2066 ze dne 19. prosince 2018 o monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES a o změně nařízení Komise (EU) č. 601/2012.
12) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/2067 ze dne 19. prosince 2018 o ověřování údajů a akreditaci ověřovatelů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES.