Rodinný dům v CHKO
Článek otevírá seriál o projektování a realizaci energeticky úsporných staveb v České republice. Obsahovat bude příspěvky autorů staveb a také vlastní reportáže TZB-info. První z prezentovaných domů vyrostl v náročných podmínkách CHKO. Jeho měrná roční potřeba tepla na vytápění je 20 kWh/(m2.a).
1. Úvod
Pozemek určený pro stavbu domu je situovaný na pozemku ležícím v zóně CHKO Jizerské hory. Ačkoliv pozemek není přímo součástí chráněného území, bylo nutné při návrhu domu dodržet velkou část z regulativ vztahujících na stavby budované přímo v hranicích CHKO.
Stavebníci si již při koupi pozemku uvědomovali, že regulace bude poměrně detailně určovat vzhled novostavby a bude nutno ji dodržet. Současně požadovali dům energeticky velmi úsporný i za cenu určitých omezení projevující se ve vzhledu domu.
Regulace definované správou chráněné krajinné oblasti a dodržení zásad pro stavbu energeticky úsporného domu, tak výrazně předurčily výsledný vzhled domu.
2. Urbanistické řešení a umístění stavby
Pozemek určený pro stavbu rodinného domu je součástí většího, dosud nezastavěného území, o velikosti cca 3 ha. Před začátkem práce na návrhu vlastního domu bylo nutné zpracovat zastavovací plán pro celé území. Plán určil počet domů v území, jejich umístění na pozemku a orientaci ke světovým stranám.
Při jednání s odpovědnými pracovníky CHKO se překvapivě jako hlavní problém ukázalo orientace domu na pozemku. Regulativa připouštěla pouze dvě možná natočení domu, rovnoběžně s přilehlou komunikací nebo s vrstevnicemi. Ani jedna z obou možností natočení však nebyla vhodná z hlediska zásad orientace energeticky úsporných domů. Po dohodě se zástupci CHKO byly zásady umísťování domů v dané lokalitě rozšířeny o možnost natočení domu delší fasádou k jihu.
Výkres 1 - Parcelace a návrh umístění rodinných domů řešené v rámci územní studie s možným natočením domů k jihu.
Zásahy do architektonického vzhledu domu byly ze strany správy CHKO již jen dílčí a návrh drobně korigovaly. Další doplňující požadavky na materiál vnějších povrchů nebyl pro architekta a investora problém splnit v souladu s požadavky CHKO.
3. Architektura a dispozice
Rodinný dům na půdorysu obdélníka 13,6 x 7m je zastřešen sedlovou střechou s výrazným "negativním" vikýřem. Z půdorysu obdélníka vystupuje pouze přístavba zádveří se vstupem zastřešená pultovou střechou. Obytné místnosti situované u jižní fasády jsou v přízemí osvětlené okny bez parapetu a v podkroví průběžným oknem přes celou délku domu.
 Foto. 1 - Celkový pohled dům od jihu s "negativním" vikířem průběžně jdoucím přes celou délku střechy. |
 Foto. 2 - Pohled na severní fasádu domu s okny velikostně omezenými na nezbytné minimum a představěným zádveřím. |
4. Konstrukce
Základy
Běžné založení domu, základové pasy s vyztuženou deskou, bylo zvoleno s ohledem na geologické podmínky a svou roli sehrálo i zatížení od vnitřní stěny vyzděné z vápenopískových cihel. Horní část základových pasů byla vyzděna z betonových tvarovek (ztracené bednění) vytvářející ideálně rovný podklad pro izolaci soklu stavby z polystyrénových desek.
Vrchní stavba
Pro vrchní stavbu byla zvolena dřevěná konstrukce, s vyjímkou vnitřní stěny vyzděné z vápenopískových cihel, mající kromě statické funkce i funkci akumulační.
Pro umístění požadované tloušťky izolace v obvodových stěnách byla navržena dvojitá dřevěná konstrukce ze svislých fošen. Vnitřní řada fošen plní funkci nosné konstrukce stavby a při vnějším po-vrchu stěny vynáší svislé fošny vodorovný obklad fasády z modřínových profilů. Prostor mezi vnější a vnitřní řadou fošen umožnil vyplnění izolací z minerální vaty v tloušťce 45 cm.
Výkres 2 - Příčný řez se zvýrazněnou parobrzdnou vrstvou z OSB desek uchycenými na vnitřní straně konstrukce.
Na vnitřní stranu dřevěné konstrukce jsou v celé ploše obvodových stěn a střechy připevněny dřevoštěpkové desky (OSB) plnící ve stavbě dvojí funkci, konstrukční a parobrzdnou. Desky, které vytvářejí "krabici" vymezující vnitřní prostor, ztužují a zavětrují nosnou konstrukci. Dřevostěpkové desky současně plní funkci parobrzdy v difuzně otevřené konstrukci stěn a střechy. Vodorovné ani svislé dřevěné konstrukce nikde neprostupují OSB deskami a odpadá tak komplikované tešnění prostupů konstrukčních prvků skrz parozbránu. Všechny spáry desek jsou přelepeny vzduchotěsnými páskami. Pro vodorovnou izolaci podlah je použit polystyrén, přelitý vrstvou anhydritu vytvářející podkladní vrstvu pro finální podlahovou krytinu.
Výkres 3 - Půdorys domu s dvojitou konstrukcí obvodové stěny a akumulační stěnou z vápenopískových cihel procházející
středem domu.
 Foto 3 - Zaklápění nosné konstrukce z vnitřní strany deskami vytvářející parobrzdnou vrstvu. |
 Foto 4 - Dvojitá fošnová konstrukce umožnující vložení tepelné izolace v dostatečné tloušťce. |
Materiály a výplně otvorů
Pro obklad fasády byly použity vodorovně kladená prkna z modřínu bez jakékoliv povrchové úpravy. Distance mezi mezi prkny obkladu zajišťují odvětrávání fasády v celé její ploše. Na střechu a stěny zádveří je položena krytina z falcovaného hlinkového plechu stejné barvy jako vnější rámy dřevoh-liníkových oken.
Foto 5. - Nanášení hliněné omítky na vnitřní povrchy.
Na stěny v přízemí domu je nanešena hliněná omítka v tloušťce několika centimetrů. Hlína jako přírodní materiál, by měla mít přiznivý vliv na vnitřní mikroklima a částečně i akumulovat teplo nebo "chlad" ve stavbě s lehkou konstrukcí. Zbývající stěny a stropy v patře jsou obloženy sádrokartonem plnící současně i funkci instalační předstěny.
Základem konstrukce podlahy je anhydritu, kdy v přízemí tvoří finální povrch pouze barevná stěrka a v patře na ahydritovou vrstvu položeny vlysy nebo keramický obklad podle druhu místností.
Všech okenní otvory jsou osazena okny s dřevohliníkovým rámem a trojsklem. Okna na osluněných fasádách jsou stíněna vnějšími lamelovými žaluziemi.
5. Vytápění a solární systém
Vytápění domu je vzduchotechnické s rekuperací vzduchu. Uvažované napojení na zemní výměník, které bylo částečně připraveno, se nakonec z finačních důvodů nerealizovalo. Vytápění podporuje i pětice solárních panelů, které jsou primárně určeny pro ohřev vody v integrovaném zásobníku.
Foto 4 - Kladení potrubí pro vytápění do izolační vrstvy podlahy.
6. Souhrn
Stavba: rodinný dům
Místo: Oldřichov v Hájích
Investor: soukromá osoba
6.1. Stavba
Konstrukce: dřevostava
Užitná podlahová plocha: 147m2
Vytápění: Vzduchotenické s rekuperací
Okna a dveře: dřevohliníková s trojsklem
Realizace: 9/2008 - 4/2010
6.2. Energie:
Faktor tvaru budovy A/V: 0,78 m2/m3
Měrná potřeba tepla na vytápání budovy: 20 kWh/(m2.a)
6.3. Projekt a realizace
Architektonická a stavební část: Ing. arch. Vladimír Balda
Energetické výpočty a bilance: Ing. Štefan Krahulec, FELI, v.o.s., Jablonec n. Nisou
Statika: Ing. Vít Hušek - KCE statika a dynamika staveb s.r.o.
Vytápění a VZT: Jan Burgr - SIL s.r.o., Liberec
Elektro: Martin Pelc - SIL s.r.o., Liberec
Zdravotní technicka: Lucie Baldová
Stavební část: Ing. Pavel Kuranda, Liberec
Zdravotní technika a solární systém: Hygia s.r.o., Liberec
VZT a vytápnění: Zdeněk Strouhal
Okna a dveře: Intenorm, PORTÁL-CZ, Liberec
Venkovní žaluzie: Žaluzie Möller, Liberec
The land designated for the construction of the house is located in the PLA zone of the Jizera Mountains. Although it is not part of the protected area itself, it was necessary to design a house that will comply with a large part of the regulations related to constructions of buildings within a PLA. When buying the land the builders realised that the regulations will determine the appearance of the building with quite some detail and they will have to be followed. At the same time, a very energy efficient house had been requested, even if that meant that certain restrictions would be manifested in its appearance.